PALBA.CZ

Němečtí a rakouští odstřelovači

Úspěchy německých odstřelovačů v druhé světové válce jsou všeobecně známé, leč na jejich předchůdce a zakladatele německé ostrostřelecké tradice se zapomíná. Vojáci všech zúčastněných armád nastupovali na bojiště vybaveni nejrůznějšími typy pušek. Na začátku války se palba vedla většinou na vzdálenost 1400m, ale přesnějších zásahů bylo dosahováno jen na vzdálenost 600 metrů. Rychlost střelby se pohybovala kolem osmi až dvanácti výstřelů za minutu. Britské expediční síly ale dokázaly u Monsu dosáhnout kadence až 15 ran za minutu (!) Odstřelovačské jednotky se sice osvědčily již stovky let před vypuknutím první světové války, ale právě v této poziční válce se objevil nečekaný potenciál. Na začátku první světové války byli přesnými puškami osazenými zvětšovacím zaměřovačem, vybaveni jen němečtí vojáci. Jednalo se o běžnou pušku Mauser vzor 98 ráže 7.92mm. Ač trpěla několika nedostatky jako pomalou rychlostí střelby a omezeným zásobníkem jen na pět nábojů, byla tato zbraň velice spolehlivá a přesná. Pokud byla osazena optickým zaměřovačem, vznikla vynikající zbraň pro ostřelovače, jak se brzy přesvědčili nepřátelští vojáci. Z počátku se britští a francouzští velitelé domnívali se, že jedná jen o náhodné zásahy, zbloudilé kulky. Když se ale podařilo ukořistit první z upravených pušek, zjistilo se, že Němci přišli s velice zajímavým řešením. Jednalo se o pušky vybavené velice kvalitní optikou, díky které dokázali velice přesně zasahovat nepřítele. Britové začali své ostrostřelce cvičit až v roce 1915 a bojového nasazení se dočkali až roku 1916. Odstřelovači na obou stranách fronty působili ve dvojicích, přičemž druhým vojákem byl vždy pozorovatel. Zajímavé je i zmínit působení německých odstřelovačů na východní frontě, kdy měli zcela volné pole působnosti, jelikož v ruské armádě se obdobné jednotky nikdy necvičily. Ač byly počty obětí této taktiky poměrně malé, jejich psychologický dopad na vojáky byl značný. Němečtí odstřelovači také často nosili 12,7mm tlusté ocelové kryty tváře, které sice byly velice těžké (více než 6kg) a velice neforemné, leč poskytovali výtečnou ochranu před nepřátelskou palbou. Později se používaly zesilující pláty na přilbu M16 (Stirnpanzer). Často se také používaly různé ocelové kryty, maskované jako strom nebo mrtvá zvířata. Původní strom byl během noci nahrazen zcela totožnou replikou vytvořenou z neprůstřelné ocele a maskovacího krytu. Tyto kryty pak byly osazeny pozorovacím zařízením a využívány buď dělostřeleckými pozorovateli, nebo odstřelovači. Němečtí odstřelovači si své pušky také často upravovali a vylepšovali. Kupříkladu nejlepší německý odstřelovač, první světové války, Walter Schmidt si svou pušku Mauser vzor 98 upravil předěláním kliky závěru a demontáží pevných mířidel. Jelikož klika závěru narážela do optického zaměřovače, byly později upravovány i při samotné výrobě. Je také zajímavé že na počátku války Němci používali různé lovecké pušky, nejrůznějších ráží, vybavené dalekohledy a optickými zaměřovači. U těchto pušek byl ale problém se zásobením municí.


Walter Schmidt


povšiměte si ostřelovače v pozadí


fotografie pořízená patrně při výcviku


vojáci 23. rezervní divize, vyfoceno 6.května 1915, povšiměte si lovecké pušky uprostřed


povšiměte si stirnpanzeru na přilbě


velice zvláštně upravená německá puška Mauser, povšiměte si zásobníku, netradičních mířidel (asi z dalekohledu) a upraveného závěru


francouzská zpráva z novin o německých ostřelovacích puškách


Zdroje:
forum.axishistory.com/viewtopic.php?t=28542
firstworldwar.com/weaponry/rifles.htm
lagrandeguerre.cultureforum.net/t9160-sniper-allemand
oldmagazinearticles.com/World_War_One_Snipers
militaryimages.net/photopost/showphoto.php/photo/9173

Veľmi pekný článok... Zaujala ma fotka repliky stromu a nemeckého ostreľovača, už som ju niekde videl ale až teraz som si všimol malého bieleho prúžku na puške, skoro akoby to bol zásobník, avšak jediný taký zásobník na Mauser 98 som videl práve tuto, a to zvláštne upravenú pušku... nemohlo sa stať že takto upravované pušky (nehovorím že zrovna s optikou z ďalekohľadu) sa mohli vyrábať vo väčšom počte?

Podobnou repliku stromu jsem viděl v několika knížkách o WW1, kde je k nim popiska, že se jedná o maskovanou pozorovatelnu. Eviděntně tedy mohla plnit více funkcí, jako pozorovatelna i jako občasné stanoviště pro ostřelovače. Mě osobně nejvíce zaujalo to maskování v koni:-)

Tyto napodobeniny stromů musely být vyhotoveny do nejmenších detailů a především musely být totožné s původním stromem(!) K této nelehké práci bývali užíváni umělci, kteří přesně nakreslili věc o kterou mělo jít (mrtvý kůň, strom, kámen, ale i mrtví lidé) a přesně ji změřil. Ve speciální dílně pak byla vyhotovena zcela přesná replika - používaly se různé materiály (vyhotovovali je lidé co dělali kulisy pro divadla atd.) ale vnitřní prostor byl pancéřovaný, uvnitř byl nainstalován periskop a telegraf pro navigování děl nebo na spojení s velitelstvím. V tomto "umění" byli nejlepší Francouzi. Různí umělci také pomalovávali děla, letadla a lodě (vznikly pak dost netradiční maskovací vzory) němci si tak pomalovával i helmy.

K té pušce nám asi něco bližšího spíš řekne někdo jiný, ale je zvláštní že ta puška má oddělanou natahovací páku - nemám tušení jak fungovala


Tady je původní fotka z nějaké americké zbírky, jsou tam i ostatní německé ostřelovací pušky

Ty horní dvě pušky nejsou Německé, horní je Anglická SMLE, uprostřed Ljungman AG-42 ze Švédska.
Ta spodní mi z nějakého důvodu připomíná Mannlicher...

to Kopa: no ta pažba bude asi stopro Mauser. Kvůli té vychytávce na rozebírání závěrů. Takovej ten "rozkleplej nýt".

Jinak, aby nám to nebylo líto, tak i za Velké války naši dědečkové "snipeřili" jak o život:



R-U sniper I




R-U sniper II



R-U sniper III



Mannlicher M95, 8x50R



Dobovka


Kdyby měl někdo více informací o R-U optikách bylo by to super...

Děkuju za ty rakousko-uherské ostřelovače, hodně zajimavé fotografie.

V knize The military sniper since 1914 - Martin Pegler* sem našel pár zajimavých informací:
Celkem bylo vyrobeno 15.000 ostřelovacích pušek Muser vzor 89
Každý německý batalion mě jednotku čítající 24 ostrostřelců

Poručík S. Shingleton od Britského 7. divizního dělostřelectva si poznamenal zajimavou událost ze 3.února 1915:
"...stát v otevřeném terénu znamenalo zaručenou smrt kulkou od nepřátelského ostřelovače. Bylo velice nebezpečné nosit byť jen náramkové hodinky z leštěného kovu, odlesky na temném pozadí, totiž bylo možné spatřit na velkou vzdálenost. Kulky od nepřátelských sniperů svištěly kolem nás a jednoho důstojníka napadlo že za to můžou moje lesklé hodinky. Okamžitě jsem si je tedy sundal a strčil do kapsy."

* kdyžtak mi napište SZ, jsou tam zajimavé fotky prvních ostřelovacích pušek - zvláštní optika na předovky, počátky a zajimavosti i k bůrským a konfederačním sniperům atd.

Nesúhlasil by som s tým, že Rusi v tej dobe nemali odstrelovačov. Podľa spomienok c.k. vyslúžilcov na nich číhali sibírsky strelci - lovci zvierat, ale aj fínsky lovci. Najme na dôstojníkov počas ich nočných kontrol jednotiek. Podľa spomienok títo lovci dokázali vidieť aj v tme alebo zhoršeného počasia. Odstrelovačov mala aj srbská armáda.

K té pušce nám asi něco bližšího spíš řekne někdo jiný, ale je zvláštní že ta puška má oddělanou natahovací páku - nemám tušení jak fungovala

Moc bych za to nedal, že ta puška má docela normální standartní závěr G.98 a opakovací rukojeť není vůbec upravená - jen je špatně vidět. Ta kulatá věcička vzadu na závěru bude nejspíš kulička rukojeti. A divná neforemná věc, na kterou se díváme, mi připadá jako dodatečně nasazený plechový ochranný kryt závěrové části, asi proti vnikání nečistot při plížení bahnem či tak něco. Pokud se nemýlím, před manipulací se závěrem se musel pochopitelně sundat. Odnímatelný zásobník je nestandartní, podle tvaru pochází z kulometu MG.13. Pušky v této úpravě byly v malé sérii vyrobeny přímo ve zbrojovce Mauser.
Jinak, ten "rozklepanej nejt na pažbě", jak to tu někdo hezky nazval, je pomůcka k rozborce závěru. Opíral se do něj úderník.

Pušky v této úpravě byly v malé sérii vyrobeny přímo ve zbrojovce Mauser.

hmm, včera jsem koukal do "Žuka" a přijde mi to velice podobné samonabíjecí pušce Mauser 06-08 nebo tak nějak. O sériové výrobě kniha mlčí. Ale těžko srovnávat, je tam pouze náčrt.

Na těch stromech a koních je dobře vidět, jak ta válka byla poziční. Vzniklo něco takového i v 2. světové? Jinak jsem si představil útočící FT-17 jak to naboří do pancéřového stromu

Charlie Chaplin předvádí, jak správně používat ten maskovací strom:
Pro neangličtináře: Hláška "you may never return" znamená "možná se nevrátíš", víc se k tomu vysvětlovat nemusí.

hmm, včera jsem koukal do "Žuka" a přijde mi to velice podobné samonabíjecí pušce Mauser 06-08 nebo tak nějak

Taky mě to napadlo, zvlášť po shlédnutí toho černobílého obrázku - není tak zřetelný. Ona ani ta barevná fotka není nic moc, ale ukazuje, že plechový kryt evidentně není původní součástí závěru. To "něco" je dost hrubě naohýbané a zřejmě to nemá shodnou povrchovou úpravu jako zbytek kovových částí pušky. A vzadu z toho vyčnívá kousek čehosi, co mi dost připomíná úderníkovou matici a křidélko pojistky závěru Mauser.
Odnímatelný zásobník se zdá u sniperské pušky jako nesmysl, ale jen na první pohled. Upevnění optiky v centrální klapkové montáži totiž bránilo obvyklému nabíjení zbraně z nábojového pásku. ten se nasazoval do pouzdra závěru shora, což kvůli puškohledu najednou nešlo. Zbývalo tedy nabíjet pušku (dost nepohodlně) po jednom náboji, nebo vyřešit zásobování "zdola". A pokud měla zbrojovka na skladě pušky s odnímatelným zásobníkem, řešení se přímo nabízelo.

jmodrak píše:Nesúhlasil by som s tým, že Rusi v tej dobe nemali odstrelovačov. Podľa spomienok c.k. vyslúžilcov na nich číhali sibírsky strelci - lovci zvierat, ale aj fínsky lovci. Najme na dôstojníkov počas ich nočných kontrol jednotiek. Podľa spomienok títo lovci dokázali vidieť aj v tme alebo zhoršeného počasia. Odstrelovačov mala aj srbská armáda.

Otázkou je jestli rusové vůbec používali nějakou přibližovací optiku, osobně si myslím že spíš stříleli přes pevná mířidla, na tom ale není nic špatného - způsob vhodný především pro zmíněné lovce z Finska a Sibiře, kteří uměli dobře střílet i bez optiky. Nějaké extra upravené pušky tedy nepotřebovali.
ps. zajimavý rozbor pušky na fotografii - hlavně původ zásobníku. Ale i samotné "optické" zařízení mi přijde spíš jako z dalekohledu - je totiž úplně odlišné od ostatních optik.

Tak ta optika může být klidně civilní, movitější lovci si je už tehdy pořizovali poměrně běžně a občas se vyskytly i takové libůstky jako dalekohled z dvojím zvětšením apod...

Provětral jsem svůj ruský zdroj, vystudovaného to poddůstojníka (nebo důstojníka, už si nepamatuji přesně) ruské armády. Dle něj ruská carská armáda nepoužívala žádné snajperky. Nicméně mi ještě provětrá svoje zdroje, aby své tvrzení potvrdil nebo vyvrátil.

edit: nějaké ruské stránky pro puškaře
http://ww1.milua.org/Allrifles.htm
http://www.firstwar.info/weapons/

Ty ruské stránky jsou super, našel sem tam zajimavou německou protitankovou pušku, tak sem o ní udělal celý článek (pro mě zajimavá věc, tak třeba potěší i ostatní).
Co se rusů týče, tak sem viděl (nevim jestli na některém z tvých odkazů) reklamní leták na Winchestrovu, zaručeně tichou, ostřelovací pušku - s tlumičem. Z doby před nebo za velké války. Nějaký zámožný ruský důstojník si tak mohl koupit ostřelovací pušku s optikou ze zahraničí. Dalo by se tedy odhadnout že místní produkce byla minimální nebo žádná.

uvidíme co mu odpoví z klubů zabývajících se první světovou, ale pochybuji, že něco najde (navíc kdo ví, kdy se zase objeví)

Zkusím pohledat v rodinném archivu - tedy v tom co z něj zbylo. Ale to by se týkalo pouze kozáckých jednotek, a Krymského námořnictva, nikoli řadové Carské pěchoty. A bude to nějakou dobu trvat.

Dneska sem se v knihkupectví (:D) dočetl pár dalších detailů:
V Německu se nacházelo před válkou zhruba 15.000 loveckých pušek vybavených dalekohledy.
V Německu a R-U se také nacházelo víc specializovaných dílen na výrobu těchto loveckých zbraní než ve všech ostatních státech dohromady.
Lov divočáků a větší zvěře byla také v techto zemích oblíbenou kratochvíli a s těmito puškami dokázalo zacházet velké množství lidí (nižší a vysší šlechty). Tito lidé byli již před válkou organizováni do různých polovojenských združení, čehož bylo v době vypuknutí války okamžitě využito.
Německé optické přístroje byly také velice kvalitní. Vysoké kvalitě se těšily především přibližovací skla (optika). Mezi přední výrobce patřila sklárna v Jeně (Carl Zeiss) a na vysoké úrovni byl třeba výrobce Ertel & Sohn, Goerlz, Voigtländer & Sohn, Hensoldt-Prismendoppelfernrohr atd.
Němci také přišli s nápadem vybavit své čočky nitkovým, zaměřovacím křížem.

Zajimavé stránky:
http://www.freewebs.com/tedbrink/germany.htm
http://www.navweaps.com/index_tech/tech-078.htm