Askariové ve službách Freikorpsu

vojáci a jejich velitelé, politici

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Rase píše:V koloniálním vojsku sloužilo i několik dobrovolníků z Rakouska-Uherska a Bůrové.
Nemáš nějaké bližší informace k těm dobrovolníkům z Rakousko-Uherska? Třeba tam mezi nimi mohl být pradědeček někoho z nás:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

jmodrak - děkuju za zajimavý článek, do Německa se tak spolu s Lettowem mohlo dostat až 30 koloniálních vojáků (černochů) + několik jich žilo v Německu již dříve.
V rámci Marine-Division tak mohlo, v roce 1919, sloužit až 30 Askarijů. Původně sem čekal větší číslo, ale když si člověk uvědomí že poválečných střetů se moc "ozbrojenců" neůčastnilo, tak jsou ty čísla tak akorát.

kacermiroslav - Snažil sem se něco vyšmejdit ale nikde není podrobnější zmínka o občanech R-U nebo Bůrech v německé Africe, ale pochybuju že někde bude nějaká zmínka. Otázkou je jestli se bojů v roce 1914 (na německé straně) účastnili vůbec nějací cizinci... spíš všichni rychle opustili nebezpečnou zem.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

K zoznamu existuje presný zoznam vojakov a civilistov, ktorý sa vzdali v Abercornu. Druhá vec je, či dotyčný sú v ňom uvedený. Vzdávanie sa nemeckých síl prebiehalo etapovite, takže treba pátrať v anglických novinách. Boyd uvádza Búroch, služiacich u von. Letowa. O občanoch RU, ktorý sa zúčastnili, resp. chceli zúčastniť vojny vo vých. Afrike viem iba o jednom Maďarovi, ale ten sa dal k Britom - prapodivnej formácii Východoafrická ozbrojená jazda, kde boli aj Taliani, Búry, Švedi a Američania usadený v Keni. Takýchto formácii bolo viac. Či skutočne zasiahli do bojov neviem.

zaujímavý článok pre tých čo vedia anglicky a pre nás ostatných fotky http://www.hellfire-corner.demon.co.uk/dartnell.htm
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Zmínění občané R-U možná sloužili v místní armádě ještě před vypuknutím války a odešli dřív než válka začala (během pár desítek let kdy existovaly německé kolonie v Africe, se toho mohlo udát až až).

Zajimavý odkaz. Podivilo mě, že i tady se používaly obrněné vlaky, nebo tedy alespoň jeden (Simba) - možná o něm něco sepíšu, jelikož sem našel ještě jiný zajimavý odkaz http://www.kaiserscross.com/188001/293122.html
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Příspěvek od 950 »

Kdo chce vidět mnoho zajímavých fotek na toto téma, doporučuji
http://www.whq-forum.de/invisionboard/i ... opic=22701
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Příspěvek od 950 »

Prohrabal jsem šanon v němž mám poznámky o Německé východní Africe a k těm askariům jsem tam našel ještě toto:
Askariové se rekrutovali jak z černochů, tak i z řad míšenců arabsko-černošského původu a to ze Súdánu. Těch bylo cca 600. Další stovku tvořili černí Hottentoti a zbytek tvořili černoši z domorodých kmenů Wanyamwesi, Wassukuma a Manyema. V prvopočátcích Schutztruppe DOA byli mezi subalterními důstojníky i žoldáci, konkrétně Egypťané.
A k tomu, proč byli askariové k Němcům tak oddaní? Protože sloužili v kamarádské sounáležitosti a porozumění bez německé rasové nadřazenosti (Tedy alespoň jim ji Němci nedávali tak najevo). Zacházení s nimi bylo spravedlivé, rovné všem. Askariové dostávali dobrý žold, ošacení, pravidelnou menáž a poměrně dobrou výzbroj. Za to byli ochotni podstupovat tvrdý výcvik (a to nejen pořadový, ale hlavně polní) a podřizovat se německé disciplině, dávaje k dispozici svou odvahu, nenáročnost, odolnost a vytrvalost.
Pokud jed o žold askariů, ten dostávali pravidelně, bez opoždění a na ruku. Nováčci pobírali po dobu 3 měsíců 20 rupií DOA, po té již 30 rupií DOA měsíčně. Unteroffizier pobíral 40 rupií DOA a sloužil-li již poddůstojník několik smluvních turnusů (obdobně jako u francouzské cizinecké legie) mohl pobírat až 80 rupií DOA, zvláště specialisté a zkušení veteráni, kteří byli ceněni.

Že nešlo ani v dobách míru o službu lehkou, pomineme-li uvyklost černochů na horko, připomeňme si, že Tanganika, Ruanda i Burundi, které tvořily Deutsch Ost-Afrika, je domovem komárů přenášejících malárii, much tse-tse přenášející nebezpečnou spavou nemoc, protivných písečných blech, nebezpečných roztočů, termitů a kousavých mravenců, škorpiónů i jedovatých pavouků sklípkanů. A nejen to... Spící či nemocní vojáci mohli být napadeni a sežráni smečkami hyen či lvy, napadeni rozzuřenými slony či nosorožci a u vody byli ohrožováni krokodýly, přičemž následky mohly být fatální.

A ještě pro informaci, kolik že to ta rupie DOA byla?
Rupie DOA byla měnová jednotka, která v Německé východní Africe roku 1890 nahradila dosud obíhající indickou rupii a starý tereziánský tolar. Ten byl za 3 říšské marky.
1 rupie se dělila na 64 pesa. V roce 1903 došlo k měnové reformě, po níž se 1 Rupie DOA změnila na tzv. Reichsrupie a dělila se na 100 Heller. Rupie DOA byly stříbrné mince.
Oficiální kurs v roce 1891byl stanoven tak, že 1 Rupie DOA = 1 Mark und 48 Pfenig a v roce 1903 již jen 1 Mark und 6 Pfenig
Kurs v roce 1904 byl stanoven tak, že 1 Reichsrupe = 1 Mark und 33 Pfenig.
15 Rupie byla mince zlatá. 1 zlatá patnáctirupie se rovnala 1 zlaté německé dvacetimarce a obé pak 1 britské Pfund Sterling.
To jen aby si každý mohl udělat obrázek, kolik že ten žold askariů činil.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

950 píše:Askariové dostávali dobrý žold, ošacení, pravidelnou menáž a poměrně dobrou výzbroj. Za to byli ochotni podstupovat tvrdý výcvik (a to nejen pořadový, ale hlavně polní) a podřizovat se německé disciplině, dávaje k dispozici svou odvahu, nenáročnost, odolnost a vytrvalost.
V pamětech P.von Lettow-Vorbecka jsem k tomu dohledal něco jiného. Doslova píše k tomu žoldu toto:

"O nastálém obratu (vyhlášení příměří) jsme informovali i naše askarie. Dalo se předpokládat, že budeme mít potíže při vyplácení jejich již po léta zadržovaného žoldu. Též nosičům jsme dlužili značnou částku. Bylo pro nás věcé cti dopomoci k právu těmto lidem, kteří pro nás tak oddaně bojovali a pracovali. Požadovaná suma - šlo o jeden a půl milionu rupií (v mírové době činila jedna rupie 1,33 marky) byla relativně nepatrná."
(Zdroj: P.von Lettow-Vorbeck - Boje ve Východní Africe 1914-1918 - Praha 2004)

Tudíž to vyvrací, co píšeš. Jejich oddanost tedy tkvěla v něčem jiném, než v žoldu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Askariové ve službách Freikorpsu

Příspěvek od Rase »

Černý voják na obrázcích níže by měl být Josef Mambo. Narodil se v Německé Východní Africe roku 1885 a do Německa se dostal roku 1897.
Byl zraněn při bojích ve Východním Prusku a Verdunu.

Obrázek Obrázek

Obrázek

Německý plagát z konce války, Protest německých žen proti zabrání Porýní "barevnými".
Tato francouzská okupace měla za následek narození nemála černých dětí. Nejsem si jistý, zda nacisté rozlišovali mezi černými Němci (z kolonií) a těmito dětmi. Nejspíš ano, protože tyto "nevhodné" děti, které připomínaly Němcům hanebnou okupaci Porýní, byly "likvidovány" v době, kdy černí Němci sloužili u Wehrmachtu (u Moskvy atd.).
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti“