Letecka ESA ve WW1

vojáci a jejich velitelé, politici

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Rase

Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

vodouch-jsem zvědav, jestli se k tomu vyjádří Hans. Připadá mi to trochu složitější..
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Jistě, třeba i to, že němečtí piloti o svých vítězstvích přeháněli nebo v pozdější fázy války nebylo třeba ověření k zapsání sestřelu....

To je ale problém obecný. Žádný historik si zatím nedal tu práci, aby si sedl do archivů a porovnal nároky jednotlivých es s tím, co bylo opravdu sestřeleno. Zůstávají jen ojedinělé práce převážně místněnárodního charakteru, ale není mi známá žádná plně postihující hlavní válčící státy.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

vodouch-trochu si protiřečíš s tím, že nejdřív uvedeš že rušští piloti nebyli cvičeni ve střelbě a tudíž Němci lehce získávali sestřely a potom napíšeš že nevíš jak by to dopadlo kdyby se Hartmann střetl s Kožedubem (i když to neví nikdo).
Já jsem tu otázku položil spíš z pohledu toho, že sice chápu že za WW I. byly letadla naprostou novinkou, jejíž využití se v podstatě teprve formovalo, zato však velice rychle a všechny zúčastněné strany v konfliktu, měly v podstatě stejnou startovní čáru a to by se odrazilo na výsledcích sestřelů. Když vezmu WW II. tak každá země která se konfliktu zůčastnila, měla vycvičené a zkušené piloty, v počátcích konfliktu i alespoň přibližně stejně kvalitní techniku, ale v průběhu války naprosto ani přibližně stejné výsledky. No jo, ale proč?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

To je kombinace všech vlivů. Za první světové války byla používána podobná taktika, podobný systém nasazení, podobně schopná letadla a v neposlední řadě ani počty letadel ve vzduchu nebyly vždy zcela nevyrovnané.
Do druhé světové války nastupoval každý úplně jinak. Stíhači Luftwaffe byli nejúspěšnější proto, že dostávali kvalitní taktický výcvik, perfektně fungoval celkový systém organizace, měli dostatečně kvalitní stroje, nalétali mnohem více bojových letů nežli konkurence a měli obvykle více příležitostí k navázání boje. Vše je řečeno obecně.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Hans-ono to ani jinak než obecně říct nepůjde. Chápu že tady tlačilo na pilu celé spektrum vlivů počínaje vstupem Luftwafe do války (pokud začnu počítat Španělsko tak měli opravdu velký předstih).
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jak psal Hans S., těch faktorů v rozdílech sestřelů ve WW1 a WW2 bylo rozhodně vícero. Zkusím je trošku shrnout (tedy alespoň podle svého mínění).

1/ hustota leteckého provozu nebyla tak vysoká jako za WW2

2/ sice bylo vyrobeno velké množství letadel, ale velká část se jich rozbila již během výcviku a následně v rukou nezkušených pilotů. Podíl sestřelených pilotů neboli pilotů padlých v boji bude přibližně stejně vysoký nebo menší, jako počet pilotů kteří zahynuli při výcviku a nebo v důsledků havárii.

3/ byl problém navádění k nepříteli a proto i osobní střety. Neexistoval systém, který ze země sledoval pohyb nepřítele a do jeho operačního prostoru navedl své stíhače. Po startu byl pilot v kokpitu letounu z WW1 odkázán jen na sebe a na svůj zrak a štěstí, že potká nepřítele s kterým se může utkat.

4/ dalším omezujícím faktorem bylo počasí. Za jeden kalendářní rok v období WW1 v důsledku nevhodného počasí k letu, byl pilot nuce zůstat na zemi třeba 100 dní. Za WW2 to mohlo být třeba jen 50 dní v roce (jen plácám čísla ale tak nějak by to třeba být mohlo). Tudíž šance že bude ve vzduchu a setká se s nepřítelem byla vyšší u letadel z WW2.

5/ další faktorem byla délka válečného konfliktu. Za WW1 to byli jen čyři roky navíc dá se spíše říct, že letecká válka probíhala až od roku 1916, takže jen nějaké dva roky. Protože do té doby byla výzbroj na letounech spíše ojedinělá.

6/ samozřejmě i výcvik pilotů hrál velkou roli, protože za WW1 byla letadla opravdovou novinkou a všichni se s tím teprve museli seznamovat

7/ taktika....taktiku vynalezli až němci jako Boelcke a to až někdy v roce 1915/1916.

8/ organizace....tuším že první ryze stíhací jednotky vznikli až na jaře 1915 a to zatím spíše pokusně. Do té doby byli stíhačí spíše jen roztroušeni po frontě a nebyli soustředěny do míst nejtěžších bojů a tudíž koncetrance letadel.

9/ výzbroj. V období WW2 stačil mnohdy k sestřelu jeden projektil ráže 20 nebo 30mm, zatímco v období WW1 mohlo být křídlo děravé jak cedník a letadlo letělo pořád dál. Protože účinek v cíli z kulometu ráže 7,7 nebo 7,92 (nejčastější zbraň ve WW1) nebyl zdaleka takový jako kanon ráže 20-20mm.

10) výkony letadel. Za WW1 byli letadla nasazená na frontě většinou podobných výkonů a výzbroje. Pokud tedy někdo nechtěl boj přijmout, tak prostě nasadil střemhlavý let a pokud jeho stroj měl max. rychlost 160 km / h a soupeř 165 km / h, tak ho stejně mohl jen těžko dostihnout.

11) spolehlivost. Ta hrála taky velkou roli a to at spolehlivost motorů (konstrukce letounu) nebo zbraní. Ty se mnohdy zasekli a nebylo možno dále pokračovat v boji. I zásoba munice nebyla nijak vysoká (např. Fokker E.I měl "velkou" zásobu munice 150 ran. Ale to bylo vystříleno za chvilku.

12) létání ve dne, létáno v noci. Nevím nakolik mohli stíhačí v období WW1 létat a hlavně bojovat v noci, ale asi to žádná sláva nebude. Naproti tomu za WW2 již byli noční stíhačí. Takže operační doba v roce (v počtu možných hodin ve vzduchu) byla za WW2 daleko vyšší. Tím pádem větší šance někoho najít a sundat.



Určitě by se našla ještě celá řada příčin proč rozdíl v sestřelech z období WW1 a WW2 byl tak markantní. Ale snad těchto pár bodů dá srozumitelnou odpověď na tuto otázku.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

kacermiroslav-kam by jsi do tohlto výčtu zařadil rozdíly v sestřelech mezi leteckými esy Německa a spojenců?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

K několika bodům bych měl výhrady:
3) navádění ze země: ano, ale oproti tomu oblast, ve které se stíhači potkávali, byla za první světové války podstatně menší. Najít nepřítele nebyl obvykle tak velký problém. Letiště byla velice blízko fronty.
4) počasí: Ač druhoválečná stíhací letadla jistě zvládnou větší poryvy větru snáze, z hlediska přístrojového vybavení na tom nejsou zase o tolik lépe a denní stíhací letouny jsou omezené docela podobnými faktory. Navíc za stížených podmínek se pilot druhoválečného letounu musel vyrovnávat s podstatně vyššími rychlostmi jak během letu, tak hlavně během přistání. Pokud nebylo k dispozici letiště s alespoň slušnou viditelností, pak to uzemnilo stíhače za druhé světové války stejně, jako toho prvoválečného.
5) řada Experten z dob druhé světové války létala kratší dobu, než 3 roky. Například Erich Hartmann bojově létal dva a půl roku. Tedy tento bod je zcela mimo.
6) nedostatečný výcvik: to může být naopak výhodou pro ty, kteří nějaký rozumný výcvik (nebo alespoň instruktáž) mají, případně přemýšleli natolik dobře, aby nevycvičené masy mohli výrazněji překonat.
9) 30 mm kanonů bylo jen málo. U 20 mm až na výjimky jeden zásah nestačil. Prvoválečná letadla vydržela mnohem slabší poškození, než ta druhoválečná. Navíc pilot nebyl nikterak chráněn a až na výjimky nenosil padák. Za druhé světové války byly pilotní prostory často rozumně chráněné pancéřováním a piloti, až na výjimky, padák nosili. To jim dávalo i v případě těžkých zásahů mnohem větší šance na přežití a následně další bojové lety a sestřely.
10) K většině sestřelů docházelo v situaci, kdy obránce nevěděl o útočníkovi. Odpoutat ze souboje se může pouze letoun s iniciativou a pilot, který nepřítele vidí. K porovnání rychlosti bychom museli mít k dispozici kompletní graf i s výškou. Čím menší je rychlostní rozdíl mezi letadly, tím hůře se uniká. Tedy přesně naopak, než píšeš. Pomalejší, nebo přibližně stejně rychlý letoun uniknout v podstatě nemůže. Ten vzadu si vždy může zkracovat cestu, letět ideálněji. Ale samozřejmě se projeví další faktory - fronta a protiletadlová střelba, dosažení domovského letiště a případně další protiletadlová střelba, unikání tak dlouho, než se objeví další letadla..
11) i za druhé světové se zasekávaly zbraně a často to znemožnilo pokračování v boji. Viz. třeba Válečný deník Helmuta Lipferta.
12) jen minimum letců za druhé světové létalo ve dne i v noci a úplně výjimečně se tak dělo v jednom období. Denní stíhači létali ve dne, noční stíhači v noci. Tedy to nijak nevysvětluje, proč za druhé světové bylo dosaženo jedněmi více sestřelů, než druhými za první světové.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

K několika bodům bych měl výhrady:

3) Hans S.: navádění ze země: ano, ale oproti tomu oblast, ve které se stíhači potkávali, byla za první světové války podstatně menší. Najít nepřítele nebyl obvykle tak velký problém. Letiště byla velice blízko fronty.

kacermiroslav: Délka východní i západní fronty byla přibližně srovnatelná, navíc tu byla za WW1 italská a balkanská fronta a dále fronta v Mezopotámii. Je fakt, že díky doletu 1,5 až 3h byla šíře fronty podstatně menší než za WW2, ale ta hustota letadel byla dle mého menší než za WW2. Takže i šance potkat tu nepřítele byla menší. Navíc letadla WW1 byla menší než za WW2 a tak i najít je pouhým okem bylo horší.

4) Hans S: počasí: Ač druhoválečná stíhací letadla jistě zvládnou větší poryvy větru snáze, z hlediska přístrojového vybavení na tom nejsou zase o tolik lépe a denní stíhací letouny jsou omezené docela podobnými faktory. Navíc za stížených podmínek se pilot druhoválečného letounu musel vyrovnávat s podstatně vyššími rychlostmi jak během letu, tak hlavně během přistání. Pokud nebylo k dispozici letiště s alespoň slušnou viditelností, pak to uzemnilo stíhače za druhé světové války stejně, jako toho prvoválečného.

kacermiroslav: OK beru


5) Hans S: řada Experten z dob druhé světové války létala kratší dobu, než 3 roky. Například Erich Hartmann bojově létal dva a půl roku. Tedy tento bod je zcela mimo.

kacermiroslav: řada experten z WW1 taky létala kratší dobu, třeba jen rok nebo pár měsíců:-) co jsem psal bylo myšleno obecně.


6) Hans S:nedostatečný výcvik: to může být naopak výhodou pro ty, kteří nějaký rozumný výcvik (nebo alespoň instruktáž) mají, případně přemýšleli natolik dobře, aby nevycvičené masy mohli výrazněji překonat.

kacermiroslav: dosti diskutabilní poznámka. Určitě máš pravdu, že jsou vyjímky, které si svým selským rozumem umí poradit lépe, než nějaký výcvik, ale obecně to neplatí.


9) Hans S: 30 mm kanonů bylo jen málo. U 20 mm až na výjimky jeden zásah nestačil. Prvoválečná letadla vydržela mnohem slabší poškození, než ta druhoválečná. Navíc pilot nebyl nikterak chráněn a až na výjimky nenosil padák. Za druhé světové války byly pilotní prostory často rozumně chráněné pancéřováním a piloti, až na výjimky, padák nosili. To jim dávalo i v případě těžkých zásahů mnohem větší šance na přežití a následně další bojové lety a sestřely.

kacermiroslav: sestřel nerovná se mrtvý pilot. Takže i mnohá německá esa z WW2 byla sestřelena a jejich sestřel si někdo připočítal ke skóre. Takže tohle bych sem netahal. Co se účinku střel z WW1 a WW2 v cíli týče, tak i přes ochranu pilotní kabiny, mohlo v cíli učinit větší spoušť 10 kulek ráže 12,7 - 13mm nebo jeden či dva projektily ráže 20 (30)mm, než v období WW1 10 kulet ráže 7,7 (7,92mm).


10) Hans S: K většině sestřelů docházelo v situaci, kdy obránce nevěděl o útočníkovi. Odpoutat ze souboje se může pouze letoun s iniciativou a pilot, který nepřítele vidí. K porovnání rychlosti bychom museli mít k dispozici kompletní graf i s výškou. Čím menší je rychlostní rozdíl mezi letadly, tím hůře se uniká. Tedy přesně naopak, než píšeš. Pomalejší, nebo přibližně stejně rychlý letoun uniknout v podstatě nemůže. Ten vzadu si vždy může zkracovat cestu, letět ideálněji. Ale samozřejmě se projeví další faktory - fronta a protiletadlová střelba, dosažení domovského letiště a případně další protiletadlová střelba, unikání tak dlouho, než se objeví další letadla..

kacermiroslav: OK..beru na vědomí. Trošku špatně jsem to napsal. Měl jsem na mysli, že pokud se pilot z WW1 rozhodl ukončit boj, tak jeho soupeř ve stejně rychlém letadle ho nemohl téměř dostihnout. Zatímco za WW2 měla dost často např. německá letadla na počátku války dostatečný přebytek rychlosti, který umožňoval téměř vždy zase nepřítele dostihnout a sestřelit.


11) Hans S:i za druhé světové se zasekávaly zbraně a často to znemožnilo pokračování v boji. Viz. třeba Válečný deník Helmuta Lipferta.

kacermiroslav: myslím si, že spolehlivost zbraní z WW2 byla prostě vyšší než z WW1. Navíc mnohá letadla z WW1 ani neměla synchronizaci a tak šance něco přesně zamířit a trefit byla taky dost pochybná.


12) Hans S: jen minimum letců za druhé světové létalo ve dne i v noci a úplně výjimečně se tak dělo v jednom období. Denní stíhači létali ve dne, noční stíhači v noci. Tedy to nijak nevysvětluje, proč za druhé světové bylo dosaženo jedněmi více sestřelů, než druhými za první světové.[/quote]

kacermiroslav: OK....máš pravdu. Tady jsem chybně počítal jabka a hrušky dohromady.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Thór píše:kacermiroslav-kam by jsi do tohlto výčtu zařadil rozdíly v sestřelech mezi leteckými esy Německa a spojenců?
Níže bylo odpovídáno na tvou první otázku, která byla:

"Čemu lze přičíst na vrub, že ve WW II. se počty v sestřelech leteckých "es" tak dramaticky liší? Kvalitě letadel, kvalitě pilotů, nebo obojímu? Hartmann sestřelil tolik letadel, že by toho bylo tak 11 Clostermanů......... "
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

kacermiroslav: Délka východní i západní fronty byla přibližně srovnatelná, navíc tu byla za WW1 italská a balkanská fronta a dále fronta v Mezopotámii. Je fakt, že díky doletu 1,5 až 3h byla šíře fronty podstatně menší než za WW2, ale ta hustota letadel byla dle mého menší než za WW2. Takže i šance potkat tu nepřítele byla menší. Navíc letadla WW1 byla menší než za WW2 a tak i najít je pouhým okem bylo horší.

- za první světové války bylo maxima sestřelů docíleno v oblasti fronty, nebo kousek za ní. Byla místa, kde byla velká jistota střetu s nepřítelem. Za druhé světové války se bojovalo od Coventry po Krasnodar a od Stavangeru po Tobruk. Když byla příhodná fáze války, tak všude "mezi" byla rozptýlena letadla. Za druhé světové války se přímo na frontách bojovalo z procentuálního hlediska mnohem méně a plocha tedy rychle rostla.
- průměrný stíhací letoun druhé světové války se z hlediska vytrvalosti pohyboval obvykle mezi 1 - 2 hodinami. Kupříkladu Fw 190 byl schopný se udržet ve vzduchu při cestovní rychlosti (resp. režimu motoru) přibližně dvě hodiny. Doprovodné stíhačky samozřejmě mnohem déle, ale ty během té doby bojovaly stejně dlouho, jako záchytné. Tedy max. několik desítek minut.
- ano, průměrná velikost druhoválečného letadla byla podstatně větší, než u toho prvoválečného. Na druhou stranu ale mohlo letět stejně dobře v 80, jako v 8000 m :)

kacermiroslav: řada experten z WW1 taky létala kratší dobu, třeba jen rok nebo pár měsíců:-) co jsem psal bylo myšleno obecně.

Já to právě taky píšu obecně. Počet sestřelů se totiž ne tak docela odvíjí od délky nasazení, jako spíše od frekvence bojových letů a kontaktů s nepřítelem. Je chybné toto vztahovat na délku bojového konfliktu.

kacermiroslav: sestřel nerovná se mrtvý pilot. Takže i mnohá německá esa z WW2 byla sestřelena a jejich sestřel si někdo připočítal ke skóre. Takže tohle bych sem netahal. Co se účinku střel z WW1 a WW2 v cíli týče, tak i přes ochranu pilotní kabiny, mohlo v cíli učinit větší spoušť 10 kulek ráže 12,7 - 13mm nebo jeden či dva projektily ráže 20 (30)mm, než v období WW1 10 kulet ráže 7,7 (7,92mm).

- za první světové války byla šance pilota, že přežije svůj sestřel, mnohem nižší, než za druhé světové války. Ač průměrný celokovový letoun z druhé světové války byl jednoznačně po všech stránkách odolnější, člověk za poslední zhruba tři miliony let v tomto směru moc odolnosti nezískal. Kulka letící na prvoválečného pilota si musela proklestit cestu maximálně trochou plátna, dřeva a kombinézy. Za druhé světové války ji povětšinou nejdříve mírně vychýlil dural, pak musela projít/minout další duralové součásti a když stále mířila do oblasti pilota, tak ji čekalo pěkných pár milimetrů ocelového pancéřového plátu. Mluvím o tom z jednoduchého důvodu, protože je to jedna z nejdůležitějších věcí, která umožnila Experten získat tolik sestřelů - opakovaně přežívali vlastní smrt.
- to o čem píšeš nesouvisí ani tak s přežitím, jako se schopností sestřelit. Nicméně nemyslím, že by na sestřelení druhoválečné stíhačky stačila průměrně významně menší doba, než za první světové války. Celokovové stroje, ač nesly mnohem těžší výzbroj, vykazovaly mnohem větší odolnost. Těžší výzbroj byla zavedena spíše jako odpověď zvýšené odolnosti cílů, nežli naopak.

kacermiroslav: OK..beru na vědomí. Trošku špatně jsem to napsal. Měl jsem na mysli, že pokud se pilot z WW1 rozhodl ukončit boj, tak jeho soupeř ve stejně rychlém letadle ho nemohl téměř dostihnout. Zatímco za WW2 měla dost často např. německá letadla na počátku války dostatečný přebytek rychlosti, který umožňoval téměř vždy zase nepřítele dostihnout a sestřelit.

Tohle je všechno o iniciativě. Tu může mít rychlejší letadlo, nebo vyšší letadlo. Rozdíly za první světové války jsou procentuálně často větší, než za druhé světové. Když jedno letí 180 a druhé 160, tak je to rozdíl jako když jedno letí 540 a druhé 480. Promítá se do toho extrémní množství vlivů. Pokud jde o možnost úniku, tak veledůležitým parametrem je maximální přípustná rychlost ve střemhlavém letu. Tedy jakási hranice, při které obránce ještě může unikat, ale útočník již musí zastavit pronásledování. V tomto směru měla Luftwaffe za druhé světové války proti většině letounů a soupeřů značnou převahu.

kacermiroslav: myslím si, že spolehlivost zbraní z WW2 byla prostě vyšší než z WW1. Navíc mnohá letadla z WW1 ani neměla synchronizaci a tak šance něco přesně zamířit a trefit byla taky dost pochybná.

Jak kde, jak kdo, jak kdy. Piloti některých letadel si hodně stěžovali na zasekávání zbraní. Za druhé světové už do toho nešlo bouchnout kladívkem. Jakmile se zbraň jednou zasekla, tak to často bylo definitivní. Spíše byla výhoda ve větším množství nesených hlavní..ale nebylo nijak výjimečné, když i druhoválečná stíhačka zasekla vše, co měla. Problém nastával hlavně při střelbě v přetížení.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Hans+kacermiroslav-takže pokud to co nejjednodušeji shrnu (mě pochopitelně), tak Němci měli víc sestřelů proto, že létali na dvou frontách, měli tedy víc bojových vzletů a na Východní frontě lehčí soupeře?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

No jeden z důvodů byl, myslím i ten, že němci létali dokud nepadli, zatímco spojenci své zkušené piloty chránili.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Thór: ano, přesně.
Wildesau: to je spojené s velkým množstvím bojových letů, resp. velkým množstvím kontaktů s nepřítelem.
+ hodně kvalitní taktika.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Koukám, že se nakonec celé to špekulování dá hezky jednoduše říct jednou větou, jak napsal Thor:-) mno...aspoň jsme se dopracovali k jádru věci:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

kacermiroslav-ale pochopil jsem to :D
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Letecka ESA ve WW1

Příspěvek od El Diablo »

Soucit, nebo zaseknuté kulomety? Souboj leteckých es skončil remízou
8. listopadu 2013
V březnu 1917 se nad Francií střetli ve slavném souboji dvě velká esa první světové války: Ernst Udet v kokpitu německého Albatrosu a Georges Guynemer za kniplem francouzského Spadu.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/souboj-leteckyc ... enstvi_mla
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Letecka ESA ve WW1

Příspěvek od Zemakt »

C. A K. VOJENSKÉ LETECTVO A RODÁK Z KRÁSNÉ U AŠE OTTO JÄGER
(1914 - 1917)


http://www.muzeumcheb.cz/odbor/letci/letec.html

Lepší jméno mít nemohl.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Letecka ESA ve WW1

Příspěvek od kenavf »

Zemakt píše:C. A K. VOJENSKÉ LETECTVO A RODÁK Z KRÁSNÉ U AŠE OTTO JÄGER
(1914 - 1917)

...
Lepší jméno mít nemohl.
Tomu sa hovorí Nomen omen. :razz:
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re:

Příspěvek od vodouch »

Tunac píše:Bigglesworth je vymyšlená postava. Jeho příběhy napsal W. E. Johns (kapitán), který se proslavil sestřelem vzducholodi. Už nevím konkrétně kdy, ale byl to snad 1. sestřel vzducholodí, nebo sestřel vzducholodi útočící na Londýn.
Kdysi (?1967-70?) o tom psali v časopise VTM, po tom, co skončil v něm vydávaný seiál "Biggles od velbloudích stíhaček".
Z hromady materiálů o vzducholodích vysvítá, že Bigglesworth nebyl jen vymyšlená postava! :) :D :eek:

No ... takhle ... on to nebyl tak úplně Bigglesworth ...

Vážně, mládenci. V materiálech o vzducholodích se objevila zmínka o Flight Commanderu A. W. Bigsworthovi z RNAS Calshot.
Třeba byl s Bigglesworthem srovnatelný. (scházelo mu jen gle)

No tak. Je to vtip.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti“