Produkce řadových a moderních bitevních lodí

Moderátoři: jarl, Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Produkce řadových a moderních bitevních lodí

Příspěvek od kacermiroslav »

Produkce řadových a moderních bitevních lodí (tzv. dreadnoughtů)
včetně hmotnosti boční salvy

1890 - 1918



Nejdříve se podíváme do slovníku, co je zde psáno o významu pojmu bitevní loď.

Bitevní loď (dle wikipedia.org)
Bitevní loď je označení pro nejsilnější (co se týče pancíře a hlavně výzbroje) válečné lodě své doby. Toto označení se používá pro lodě v období 15. - 20. století. Vrchol vývoje těchto lodí nastal v období první a druhé světové války. Během druhé světové války byl však jejich význam potlačen rozvojem letectva. Bitevní lodě byly vyvíjeny především k likvidaci nepřátelských plavidel, byly ale také užívány k ostřelování pobřeží. Jako bitevní loď byla původně označována řadová loď - desítkami děl vyzbrojená plachetnice, používající taktiku útoku v řadě. Od druhé poloviny 19. století se začaly řadové lodě opatřovat pancířem a parními stroji. Stará bronzová zepředu nabíjená děla s hladkou hlavní nemohla prorazit pancéřové desky, a tak bylo nutno vyvinout silnější kanóny. Takovýchto těžších děl mohla nést loď mnohem menší množství, vznikla tedy otázka jak nejlépe umístit tuto omezenou výzbroj. 60.-90. léta 19. století lze označit jako léta hledání nejvýhodnějšího typu bitevní lodi. Vznikaly v rychlém sledu lodě kasematové, s děly umístěnými v bočních kasematech, jež jim umožňovaly větší palebné pole, barbetové lodě, na nichž byla děla umístěna na palubě v ose lodi nad pancéřovou barbetou až nakonec vznikla univerzální bitevní loď přelomu 19. a 20. století. Tyto lodě měly výtlak přibližně 15 000 t, nesly čtyři těžká děla ve dvou dvojitých věžích, ráže těchto děl byla obvykle 305 mm (12"). Dále nesly 8 až 12 středních děl, nejčastěji ráže 152 mm a pak množství lehčích děl a kulometů k odrážení torpédových útoků. Byly silně pancéřované, boční pancíř dosahoval síly až 280 mm, rychlost se obvykle pohybovala kolem 18 uzlů. Tato plavidla se účastnila několika významných konfliktů, čínsko-japonské války, španělsko-americké války a rusko-japonské války. Právě zkušenosti z rusko-japonské války podnítily další vývoj bitevních lodí. Ukázal se význam těžkého dělostřelectva a rychlosti v námořní bitvě. První lodí nového druhu byl britský Dreadnought spuštěný roku 1906, podle nějž se nazývají všechny obdobné bitevní lodě dreadnoughty. Hlavní novinkou bylo umístění pěti dvojitých dělových věží na této lodi. Boční salvu mohlo pálit sice jen osm těžkých děl, ale přesto to znamenalo dvojnásobnou palebnou sílu oproti všem starším plavidlům. Dále se mírně zvedla rychlost na 22 uzlů. Pancéřování setrvalo přibližně na stejné úrovni. Stále větší a stále silnější dreadnoughty začaly stavět všechny námořní velmoci, výtlak stoupal až k 35 000 tun, ráže děl až na 381 mm. Tyto bitevní lodě byly hlavní námořní silou první světové války. Přesto však jejich význam klesal, bitevní loď byla lehce zranitelná minami, musela mít doprovod torpédoborců a lehkých křižníků proti ponorkám a torpédovkám. Po válce bylo ještě dokončeno několik válečných projektů jako např. třída amerických lodí Colorado s děly ráže 406 mm, ale poté Washingtonská konference z roku 1922 zastavila stavbu bitevních lodí na 15 let, tedy do roku 1936. Druhé světové války se účastnila jednak plavidla postavená za první světové války a těsně po ní, která byla v meziválečném období modernizována a moderní bitevní lodě, stavěné těsně před a v průběhu války. Tyto kolosy dosahovaly výtlaku až 64 000 t, délky téměř 270 m a rychlosti mezi 28 a 33 uzly. Výzbroj tvořilo nejčastěji osm až devět 381mm až 406mm děl (více jen u Jamato a Musaši) umístěných ve třech trojitých věžích či čtyřech dvojitých, dále 12 středních děl ve věžích na bocích a množství lehkých protiletadlových děl. Ale ani silná protiletecká výzbroj skládající se z desítek děl nejrůznějších ráží nedokázala zajistit dostatečnou obranu proti leteckým útokům. Po druhé světové válce stavba bitevních lodí končí, jejich vůdčí úlohu přebírají letadlové lodě. Bitevní lodě přeživší válku byly postupně vyřazovány a šrotovány v průběhu 50. a 60. let. Jedinou výjimkou jsou americké lodě třídy Iowa, které prošly rozsáhlou modernizací a účastnily se války ve Vietnamu i Perském zálivu. I ty však už byly vyřazeny ze služby a dnes slouží pouze jako plovoucí muzea.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitevn%C3%AD_lo%C4%8F





RAKOUSKO - UHERSKO
Rakousko – Uherské námořnictvo, tzv. Kriegsmarine, tvoří zajímavou součást historie Evropy a potažmo i českých zemí, protože s dějinami této podunajské Monarchie jsme byli svázáni 300 let. Země Koruny České ač vnitrozemské, dodávali lodní děla, pancéřové plechy, mužstvo a další materiál na lodě Jeho veličenstva císaře Františka Josefa I.

Rakousko mělo přístup ke Středozemnímu moři již od roku 1382, kdy Dalmatské město Terst požádalo knížete Leopolda III. Habsburského o ochranu před rostoucí silou Benátské republiky a Aquileou. V roce 1528 pak po smrti uherského krále Ludvíka připadlo chorvatsko-dalmatské pobřeží Habsburkům. Právě tehdy započala výroba a výzbroj prvních lodí plavících se pod vlajkou Svaté říše římské národa německého. Dva roky po ukončení napoleonských válek, podnikly dvě rakouské fregaty Austria a Augusta v roce 1817 první zámořskou plavbu a to do Brazílie. Jako vítanou záminkou pro tuto cestu byla svatba dcery rakouského císaře Františka I. (otec našeho stařičkého mocnáře Františka Josefa I.) s brazilským císařem donem Pedrem. Tato cesta byla zároveň využita i pro botanický výzkum tamější fauny a flory.


Prvním námořním vojenským střetem rakousko – uherské Kriegsmarine byla námořní bitva u Larache s marockými korzáry roku 1829. Revoluční rok 1848, který od základů otřásal postavením císařství, vedl v konečném důsledku k přestěhování původní hlavní námořní základy z revolucí zmítaných Benátek do Puly (1850). Jednalo se o prozíravý krok, protože o pár let (1866) později se celé Benátsko od rakouského císařství oddělilo a stalo se součástí vznikající Itálie. Hlavními námořními základnami Rakousko – Uherské monarchie se tak během 19.století stala Pula a Boka Kotorská. Od roku 1850 byla Pula na Istrii budována jako hlavní válečný přístav mocnářství. V roce 1854 byl jmenován vrchním velitelem válečného námořnictva bratr císaře, velkokníže Ferdinand Max. Ten se výraznou měrou zasloužil o modernizaci námořních sil. Pod jeho velením bylo v Pule, Terstu a Benátkách postaveno 7 bitevních lodí, 8 křižníků a další menší vojenská plavidla. Roku 1857 podnikla jako první rakousko – uherská loď cestu kolem světa fregata Novara. Vyplula z přístavu Terst a její cesta jí trvala dva roky. Další srovnatelnou akcí císařských lodí byla arktická expedice, kterou v letech 1872 až 1874 podnikla loď Tegetthoff. Při této objevné výpravě bylo nalezeno souostroví Země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu a které nese název po rakousko – uherském císaři.V šedesátých letech 19.století svedlo rakousko – uherské loďstvo vcelku úspěšné námořní války vedené proti Dánsku a Itálií. Ve stejné době umožnila síla rakousko – uherské flotily spolu s aktivní diplomacií vytvoření sítě rakouských pošt a především obchodních stanic po celém Středomoří. Díky účasti na mezinárodní vojenské výpravě na Krétu koncem 19.století, získala monarchie další opěrné body i zde. Další námořně vojenskou akci mocnářství se v roce 1900 stala účast na mezinárodní expedici proti „boxerskému“ povstání v Číně. Pro udržení pořádku v této lokalitě se pak rakousko – uherské lodě střídali s loděmi ostatních států až do začátku První světové války v roce 1914. Do té doby udržovalo Rakousko – Uhersko vojenské síly v čínském Pekingu a Tiensinu.



Seznam Rakousko-Uherských řadových a bitevních lodí
1890 - 1918

Obrázek


Rakousko-Uherské námořnictvo, až patřilo v rámci světových velmocí mezi ty nejmenší, dokázalo postavit řadu výborných plavidel. Již první moderní bitevní jednotky třídy Monarch, byly v době svého vzniku na velmi vysoké úrovni, a to i přesto, že jejich hlavní výzbroj byla tvořena děly ráže 240mm (standard byla děla ráže 305mm). Ovšem tato děla dodaná z Kruppových závodů byla v podunajském mocnářství upravena na těžší projektil, takže oproti originálu došlo k nárustu hmotnosti střely ze 151 kg na 215 kg. Tím se výrazně zvýšila průraznost a ničivý účinek v cíli. Proto tyto lodě snesou srovnání se světovým standardem. A přitom se jednalo o nejmenší řadové lodě na světě.

Následná třída R-U bitevních lodí Habsburg byla u zadní věže ochuzena o jedno dělo hlavní ráže, ale došlo zde k nárustu středního dělostřelectva. Pro nás je zajímavé, že všechna děla včetně děl hlavní ráže byla již dodána z plzeňské dělovky (škodovy závody). Pancéřování dodávala například i Vítkovická ocelárna. Třída Habsburg byla krok zpět co se pancéřování a výzbroje týče, ale podařilo se dosáhnout na tu dobu slušné rychlosti téměř 20 uzlů.

Další třída Erzherzog Karl se vrátila k původnímu uspořádání děl hlavní ráže jako u třídy Monarch. Navíc škodovy závody dodaly střední děla nezvyklé ráže 190mm, které dokázaly střílet projektily o hmotnosti 97 kg (u R-U děl ráže 150mm - projektil 45,5 kg). Tím opět vzrostla hmotnost boční salvy. Za světovou špiškou však zaostávala hlavní výzbroj. To co bylo na vysoké úrovní v roce 1895 (při spuštění třídy Monarch na vodu), neplatilo v roce 1903, kdy byla tato třída spuštěna na vodu.

Zpět na světovou úroveň měla R-U konstrukce vrátit plavidla třídy Radetzky. Jednalo se o první lodě, které měly hlavní výzbroj tvořenou děly ráže 305mm. I sekundární výzbroj byla velmi silná a tvořila je děla ráže 240mm. Prakticky se jednalo o lodě na stejné úrovni jako nejsilnější britské před-dreadnoughty třídy Lord Nelson. Ovšem jejich konstrukce a stavba přišla do doby přepravného britského Dreadnoughtu (spuštěn na vodu v roce 1906). Takže již v době své stavby (celá třída 1907 - 1911) se jednalo o plavidla koncepčně zastaralá.

Navrát na světovou špičku se však konal se stavbou moderních bitevních lodí třídy Viribus Unitis. Jednalo se o plavidla již moderního typu tzv. dreadnoughty, jejichž originalita byla v použití třídělových věží hlavní ráže. Sice konkurenční Italové začali se stavbou své lodě Dante Alighieri dříve, ale R-U plavidla byla dokončena jako první a drží tím pádem světový primát. Jejich počet děl hlavní ráže (12 ks) tak umožnil vést boční salvu u hmotnosti 5.400 kg (jen hlavní ráže) a tím pádem se mohla tato plavidla směle postavit všem zahraničním konstrukcím. Například císařské Německo nemělo žádné plavidlo, které by mělo takovou hmotnost boční salvy a to až do příchodu svých posledních konstrukcí z období WW1, třídy Bayern. Ta již byla vyzbrojena 8 děly ráže 381mm. Taktéž pancéřování a rychlost byla u třídy Viribus Unitis na vysoké úrovni. Navíc škodovácká děla ráže 305mm dokázala střílet projektily o hmotnosti 450 kg, zatímco britská děla jen 390 kg. Vnější vzhled R-U lodí pak byl velice elegantní. Bylo až z podivem na jak malých plavidlech (délka 153 m) se podařilo soustředit tak velkou palebnou sílu. Konkureční italské třídy měly na délku od 168 do 176 metrů (tím pádem i více místa k zásahu).


Rakousko-Uherská Kriegsmarine, pak hojně a úspěšně využívala všechna svá válečná plavidla za Velké války a celé 4 roky na sebe na Jadranu vázala mnohem silnější nepřátelské francouzské, italské a britské jednotky ve Středozemním moři. Rakousko-Uherská Kriegsmarine dokonce jako jediná z válčích námořních zemí dokázala svému protivníkovi uštědřit větší ztráty než sama utržila.

Obrázek třída Monarch

Obrázek třída Habsburg

Obrázek třída Erzherzog Karl

Obrázek třída Radetzky

Obrázek třída Viribus Unitis




Více o bitevních lodí třídy MONARCH - Zde
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3004

Více o bitevních lodí třídy RADETZKY - Zde
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2575

Více o bitevních lodí třídy VIRIBUS UNITIS - Zde
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2804



Zdroje:
Válečné lodě (2) - Hynek, Klučina - 1986
Válečné lodě (3) - Hynek, Klučina, Škňouřil - 1988
www.warshipsww2.eu
www.navweaps.com
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 16/12/2008, 12:38, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Seznam Německých řadových a bitevních lodí
1890 - 1918

Obrázek


Zdroje:
Válečné lodě (2) - Hynek, Klučina - 1986
Válečné lodě (3) - Hynek, Klučina, Škňouřil - 1988
www.warshipsww2.eu
www.navweaps.com
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 16/12/2008, 12:44, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Britská plavidla
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Francouzská plavidla
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Italská plavidla
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Ruská plavidla
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Americká plavidla
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

rezervováno pro Japonská plavidla
- toto je poslední rezervace -
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Jaký byl důvod použití 2,5x slabších strojů u lodí třídy Kaiser a König proti podobně velkým lodím ze stejného období?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hans S. píše:Jaký byl důvod použití 2,5x slabších strojů u lodí třídy Kaiser a König proti podobně velkým lodím ze stejného období?
Pravděpodobně máš na mysli lodě tříd Derfflinger, Seydlitz, Moltke a Von der Tann. V těchto případech se jednalo o bitevní křižníky. Bitevní křižník byl de facto křížencem bitevní lodě a lehkého křižníku. Oproti bitevním lodím byli slaběji pancéřované, měly větší uhelné doky, strojovny, kotelny, štíhlejší trup...atd. To vše za účelem dosáhnout co nejvyšší rychlosti. Průkopníky ve stavbě lodí tohoto typu byly Britové (admirál Fischer) a to třídou Invincible (spuštění na vodu 1907). Takže nárust výkonu byl potřebný pro dosažení požadované rychlosti 25 uzlů a vyšší. Za tímto účelem musel být i trup bitevních křižníků delší (aby se tam vešla větší kotelna a strojovna), ale tím pádem se zase řešil problém ochrany delšího úseku lodě pancéřem. Dobrým příkladem jsou britská plavidla třídy Renown nebo speciální plavidla admirála Fischera, tzv lehké bitevní křižníky Glorious, Furious... Zde byla požadovaná rychlost 30 uzlů a vyšší, takže jejich trup byl extrémně dlouhý a slaběji pancéřován. Ostatně britský Hood byl vlastně taky jen bitevním křižníkem.

Koncepce bitevního křižníku a bitevní lodě splynula až před obdobím WW2. Dá se říct, že průkopníky v tomto byly Italové svou prvoválečnou konstrukcí (nerealizované) Francesco Caracciolo, kde se jednalo o rychlou bitevní loď (27 uzlů) a výzbrojí 8x381mm. Poté realizované byly přestavby starých bitevních lodí třídy Andrea Doria a Conte di Cavour, kde z průměrných lodí vznikly moderní a rychlé bitevní lodě (30-tá léta).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Nešlo by ty tabulky trochu zmenšit, hlavně na šířku? Pokud by ti to nevadilo, pošli mi je, trochu si s nimi pohraji. Šířka 1205 px je už moc, každý nemá rozlišení 1600x1200...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“