PALBA.CZ

Opevnenie na česko-nemeckej hranici malo nemcov zdržať aspoň 14 dní, aby sa stihla spraviť úplná mobilizácia. Ak by to nemci vzali cez rakusko-slovenskú hranicu a potom smerom na Južnú Moravu, tak by pravdepodobne tých 14 dní nebolo dosiahnutých. Je potom otázka ako by zvládali odolávať nemcom tie mobilné čs jednotky,ktoré by boli práve k dispozícii, vo "volnej krajine". Samozrejme nevýhoda nemcov by bola v dĺžke logistických trás.

Hydrostar: Aha, ok, beriem. Myslel si tie pohranicne incidenty.

niko píše:

hydrostar píše: Co se Slovenska týče, tak tam nebyla linie opevnění nijak zvlášť dokončená, ale i to, co tam bylo po Mnichovu a ponecháno bez osádek odrazilo Maďarský provokativní útok. Mimojiné i proto, že Maďaři netušili, že v tom místě jsou tři pásma lehkého opevnění.

Pokial myslis boje pocas Malej vojny v marci 1939, tak tam ziadne povodne ceskoslovenske bunkre na uzemi Slovenska do boja nezasiahli.

Nesher píše: Když jsem se o to zajímal, tak se jsem dočítal naprosto rozporných informací, někteří autoři tvrdili, že morálka slovenských vojáků byla téměř stejně dobrá, naopak někteří autoři, např. Zdeněk Stav, důstojník roty doprovodných zbraní jedno z pěších pluků rekrutovaného na Slovensku (za války účastník zahraničního odboje v GB a později v SSSR jako velitel praporu) tvrdil ve svých poválečných memoárech, že spolehlivost slovenského mužstva byla minimální. A nějaké věrohodné informace stran Rusínů jsem nenašel.
Nicméně i kdybychom zůstali je u Němců, Maďarů a Poláků, tak tu máme cca 40% mužstva, které by pravděpodobně muselo být pod zostřeným dohledem, aby ihned nedezertovalo. Přičemž např. u dělostřelectva, kde Němci tvořili (vzhledem k vyšší míře vzdělání ve srovnání s dalšími nečeskými vojáky) cca 50% vojáků i záložních důstojníků by byla situace při válečném nasazení kritická.

Moralka Slovakov bola velmi individualna. Boli urcite aj jednotky loajalne CSR. Na druhej strane, po Homolovom puci Slovaci CS vlade velmi neverili. Do konca roka 1939 stupol pocet clenov HG a HM na 120 tisic. A len pocas Malej vojny v marci 1939 sa ich podarilo mobilizovat a vyzbrojit 18. tisic. Co tiez vypoveda o tom, ktorym smerom bola slovenska spolocnost naladena. Na druhej strane ak by sa Nemecko vykreslilo ako agresor, urcite by aj HG by bojovala aj proti Nemcom. Nalady v spolocnosti boli totiz proslovenske a nie pronemecke.

Homolův puč bych do toho netahal, bavíme se o září roku 1938, nikoliv o jaru 1939. Opravdu by mě to (morálka slovenských prezenčáků a záložníků, předpokládám, že u profesionálních vojáků, tedy důstojníků a délesloužících, rotmistrů slovenské národnosti bylo minimum, byla dobrá) zajímalo. A pokud by někdo měl tip na nějaké práce stran Rusínů, byl bych mu velmi vděčen.

Nesher píše: Homolův puč bych do toho netahal, bavíme se o září roku 1938, nikoliv o jaru 1939. Opravdu by mě to (morálka slovenských prezenčáků a záložníků, předpokládám, že u profesionálních vojáků, tedy důstojníků a délesloužících, rotmistrů slovenské národnosti bylo minimum, byla dobrá) zajímalo. A pokud by někdo měl tip na nějaké práce stran Rusínů, byl bych mu velmi vděčen.

Nikovi ušli časové rámce a asi aj fakty (keď budem mať čas pozriem sa na to), ale k tvojej otázke: Je ťažké to kvantifikovať, lebo žiadne "dáta o lojalite" nemáme, máme len jednotlivé udalosti a výpovede a v tých bola morálka ako Slovákov, tak Rusínov veľmi dobrá.
O morálke obyvateľstva na Slovensku ( morálka vojakov bude minimálne porovnateľná) vypovedajú dáta z obecných volieb ktoré sa v 1938 konali, kde koalícia "za Československo" (všetci mimo HSĽS, od Autonomistického bloku prebehla aj vtedy luteránska SNS) na hlavu porazila osamotenú HSĽS.

U Rusínů to bylo taky dost specifické, část měla rozhodně dobrou morálku, část sympatizovala s Maďary a vysoká část měla zájem o vlastní stát. Nějaký počet asi měl i zájem přidat se ke zbytku Ukrajiny (tedy SSSR) nebo snad i Polsku, ale poslední dvě beru jako menšinu. První tři bych ale dal na stejnou rovinu. Další věc jsou Rakušané, ono ne všichni by byli věrní Hitlerovi. Pokud budu vycházet ze vzpomínek pamětníků, tak někteří byli zklamaní novými pány a doslova čekali na příležitost přeběhnout k nám. Zde jde ale o to, že z vítězné/postupující armády se nepřebíhá a pokud by se Wehrmacht na dýl šprajcl, měl by Hitler problém i s loajalitou vlastních generálů, ne jen nějakých pěšáků rakouského původu. Ještě si můžeme přičíst nějaké ty dobrovolníky z Rumunska a snad i Jugoslávie, ale to je fakt spíš symbolické (než by dorazili a byli někam zařazeni, bylo by beztak po válce).
ps. pokud bysme si vyškrtli z top bojeschopných národností ČSR většinu němců, slováků a rusínů, už to není moc růžové. O morálce vojáků českých, moravských a slezských nikdo nepochybuje, ale armáda v reálu odpovídala národnostnímu složení ČSR, kdy menšiny byly dost upozaděné (zkrátka R-U model naopak, nic víc). S tímhle se válka vyhrát nedá.

Ok chlapi, uz som v obraze. Myslel som, ze predpokladame konflikt s Nemeckom v case rozpadu republiky. Teda v marci 1939.
Arten kludne si nastuduj nejake fakty o HG a HM a pod diskutovat, velmi rad ta nieco naucim.

Rase Rusini sice mali rozne odstredive prudy, ale v zasade boli stale loajalni pri kazdej ochrane republiky. Slovaci boli v roku 1938 taktiez skor loajalni. Samotny konflikt s autonomistami este neprepukol a Slovensko bolo viac menej pokojne. Madari a Nemci nemali absolutne ziaden dovod za republiku bojovat uz vtedy, co dokazuju aj neskorsie dezercie. Zakarpatskich Ukraincov, vzhladom na ich neskorsi odpor voci Madarom, tiez odhadujem skor na bojovnych. Tak ci onak, vela utvarov cs armady by stratilo dezerciami kompaktnost v pripade vojnoveho konfliktu. Co by malo nemaly vpliv na bojaschopnost.

Rase Rusini sice mali rozne odstredive prudy, ale v zasade boli stale loajalni pri kazdej ochrane republiky. Slovaci boli v roku 1938 taktiez skor loajalni. Samotny konflikt s autonomistami este neprepukol a Slovensko bolo viac menej pokojne. Madari a Nemci nemali absolutne ziaden dovod za republiku bojovat uz vtedy, co dokazuju aj neskorsie dezercie. Zakarpatskich Ukraincov, vzhladom na ich neskorsi odpor voci Madarom, tiez odhadujem skor na bojovnych. Tak ci onak, vela utvarov cs armady by stratilo dezerciami kompaktnost v pripade vojnoveho konfliktu. Co by malo nemaly vpliv na bojaschopnost.

Hej, takto podané by se to dalo snad i zobecnit. Jen bych dodal, že elitní útvary byly z logiky věci převážně československé. Dále bych mohl ještě dodat ohledně morálky Slováků a Rusínů, že ještě v polovině března 1939, tedy ve dnech kdy to měla republika zasebou (!), je u zmíněných jasně doložená loajalita k bývalému státu. Např. slovenský vojín za nemalého rizika zachránil dva těž. zraněné čehůny, Rusíní též bojovali až do hořkého konce.

Nadruhou stranu také v těchto dnech (13. - 17. březen) již někteří házeli flinty do žita, čemuž se však nejde ani moc divit.

Edit:

Ne myslím rok 1938 viz odkaz
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ep ... ensk%C3%A9
Ale někde jsem četl podrobnější popis událostí s ohledem na lehké opevnění, ale bohužel ho nemůžu dohledat. Ale pro názornost je výše uvedené dostačující.

nebo také klasicky zde na Palbě
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=37&t=6672

Já jsem někde zahlídl, že někteří němečtí generálové se báli války s ČSR a snad byl plánovám vojenský převrat , kdyby mělo dojít k válce s ČSR.

parmezano píše:Já jsem někde zahlídl, že někteří němečtí generálové se báli války s ČSR a snad byl plánovám vojenský převrat , kdyby mělo dojít k válce s ČSR.

Ano, tzv. ""Osterovo spiknutí" (sorry za odkaz na anglickou wiki, ale nic jiného jsem takhle nenašel).

Každopádně o tom v čestině vyšla kniha "Osterovo spiknutí v roce 1938".

parmezano píše:Já jsem někde zahlídl, že někteří němečtí generálové se báli války s ČSR a snad byl plánovám vojenský převrat , kdyby mělo dojít k válce s ČSR.

Abychom nebyli zavádějící - tahle skupina se nebála války s Československem, ale dalšího rozsáhlého až světového konfliktu, který by jim díky tomu spadl na hlavu. Tj. báli se války s Anglií, Francií atd. Kdyby jim hrozil osamocený lokalizovaný konflikt, tak z toho vítr mít nebudou.

Tomass píše:Ano, tzv. ""Osterovo spiknutí" (sorry za odkaz na anglickou wiki, ale nic jiného jsem takhle nenašel).

Každopádně o tom v čestině vyšla kniha "Osterovo spiknutí v roce 1938".

Nutno ale podotknout, že to trošku zavádí k tomu brát to za hotovou věc. Nikdy se nedozvíme, jestli a jak by byl puč odstartován a především, zda-li by uspěl, což je extrémně velká nejistá. Vzhledem k chytlavosti tématu, aneb "mohlo se zabránit 2. světové válce!! a sesadit Hitlera" je tu hodně přání otcem myšlenky.

Nesher píše:Když jsem se o to zajímal, tak se jsem dočítal naprosto rozporných informací, někteří autoři tvrdili, že morálka slovenských vojáků byla téměř stejně dobrá, naopak někteří autoři, např. Zdeněk Stav, důstojník roty doprovodných zbraní jedno z pěších pluků rekrutovaného na Slovensku (za války účastník zahraničního odboje v GB a později v SSSR jako velitel praporu) tvrdil ve svých poválečných memoárech, že spolehlivost slovenského mužstva byla minimální. A nějaké věrohodné informace stran Rusínů jsem nenašel.

Jedním z úskalí historie je to, že vždy bude nějak tendenční. A málokdo má odvahu nechodit okolo lejna, šlápnout do toho a na plná ústa říci, že značná část našich předků ve svých pamětech (a podobných materiálech, včetně různých zpráv a hlášení) vědomě či nevědomě kecala a minulost zkreslovala. Je zcela normální, že lidé lžou, upravují své názory dle aktuální politické či společenské bezpečnosti či výhodnosti nebo prostě jen klimatu a momentálních nálad, včetně emocí, že mají své osobní postoje, zášti, inklinace, zkušenosti, svůj jedinečný a omezený rozsah informací a vše se to promítá do jejich výkladu. A není zase tak obtížné vzít v určitou dobu jen určitý výběr homogenních názorů a učinit z toho dogma. Za 70 nebo 100 let už to skoro nikdo nepozná a bude z toho základ, ze kterého se odráží většina návazných věcí. A většina lidí do toho nebude rýt..a to ani i kdyby chtěla, protože úcta k předkům, úcta k národu, úcta k národnímu konsenzu, o mrtvých jen dobře, "přece se v tom nebudeme vrtat, už je to dávno", "nechme to být a vzpomínejme na to dobré a ne na to špatné", "nebylo to tak důležité/závažné jako", "a není to takhle lepší?" atd. atd.

Polarfox píše: Nutno ale podotknout, že to trošku zavádí k tomu brát to za hotovou věc. Nikdy se nedozvíme, jestli a jak by byl puč odstartován a především, zda-li by uspěl, což je extrémně velká nejistá. Vzhledem k chytlavosti tématu, aneb "mohlo se zabránit 2. světové válce!! a sesadit Hitlera" je tu hodně přání otcem myšlenky.

Tak samozřejmě, je to něco co hypoteticky mohlo ovlivnit historický vývoj, ale nenastaly podmínky aby k tomu vůbec došlo. Hotová věc to rozhodně není, pouze jen další "what-if?" scenář z mnoha.

Všichni víme jak dopadly některá známější spiknutí vůči Fuhrerovi.

Ona je ale hlavně otázka, zda vůbec nějaké podobné spiknutí existovalo. Nemyslím, zda zde byli spiklenci, to ano, ale jak bylo rozpracováno. Tedy jednalo-li se opravdu už o rozsáhlou probíhající akci a nebo to byli jen "salónní řeči". Vzhledem k tomu, jaký měla mít akce rozsah a přesto unikla bezpečnostnímu aparátu Třetí říše, si myslí, že druhá možnost je daleko pravděpodobnější. Určitě bylo něco rozpracováno a plán také byl, ale nemyslím si, že to bylo v takovém stavu, aby se řeklo "krleš" a vše se spustilo jako namazaný stroj.

Na wiki lepší německý než anglický odkaz.