připravovaná kniha: Jaromír Švamberk - Nasazen v Koreji

Moderátor: jarl

Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

připravovaná kniha: Jaromír Švamberk - Nasazen v Koreji

Příspěvek od sa58 »

Ve včerejší příloze Práva "Salon" jsem narazil na zajímavou ukázku připravované publikace "Nasazen v Koreji". Jde o vzpomínky Jaromíra Švamberka, člena Dozorčí komisi neutrálních států pro dohled nad dodržováním příměří na Korejském poloostrově.

Jaromír Švamberk Nasazen v Koreji

Z deníků a vzpomínek Jaromíra Švamberka (1926–2007), který v letech 1954–1955 sloužil v Dozorčí komisi neutrálních států pro dohled nad dodržováním příměří na Korejském polostrově.

Před padesáti pěti lety skončily na Korejském poloostrově boje. Obtížně vyjednaná Dohoda o příměří byla podepsána 27. července 1953, mírovou smlouvu se však dodnes uzavřít nepodařilo, Korea zůstává nadále rozdělená a oblast patří stále k největším ohniskům napětí. V komunistické Severní Koreji sice vystřídal Kim Ir-sena, jenž stál u kolébky korejské války, jeho syn Kim Čong-il, ale jeho urputná snaha vlastnit strategický arzenál děsí nejen sousední Jižní Koreu. KLDR otestovala rakety, které jsou schopné přeletět Japonsko, a dlouhodobě se snažila získat jaderné zbraně – i když není jasné, zda Pchjongjang má skutečně oněch šest jaderných hlavic a zda jsou opravdu schopné nasazení.
Američtí veteráni, kteří bojovali na straně vojsk OSN, sice o samotném konfliktu dnes mluví jako o zapomenutém, protože byl zastíněn nejprve válkou ve Vietnamu a dnes válkou proti terorismu a boji v Iráku a v Afghánistánu, ve své době však vzbuzoval oprávněné obavy – mnohem váž -nější, než by se zdálo z úspěšného amerického televizního seriálu M. A. S. H. Hrozilo, že lokální válka, která propukla 25. června 1950, přeroste v globální jaderný střet. Severokorejská vojska byla za tři dny v Soulu a záhy ovládla skoro celý poloostrov, protože i na jihu bylo hodně partyzánů. Nic na tom neměnilo ani nasazení mezinárodních sil pod vedením Američanů. Rada bezpečnosti však projevila nebývalou akceschopnost, protože Sovětský svaz zrovna trucoval a zasedání se neúčastnil na protest, že v OSN Čínu stále zastupuje Čankajšek a ne velký kormidelník Mao. Už dva dny po útoku jednotek KLDR byla přijata rezoluce o nasazení mezinárodních sil, ale teprve zářijové vylodění v týlu severokorejských vojsk v Inčchonu vedlo k obratu a mezinárodní síly postupovaly k řece Jalu, za níž leží Čína. To ale vedlo Mao Ce-tunga k vyslání velkého počtu dobrovolníků, neboť generál Kim mu pomohl vyhnat Čankajška.
Už na konci listopadu 1950 americký prezident Truman varoval, že mohou být nasazeny všechny síly, což je obvyklý eufemismus pro jaderné zbraně. Hrdina z druhé světové války generál MacArthur je chtěl svrhnout na oblasti, kde se soustřeďovala čínská a severokorejská vojska, a uvažoval i o bombardování Mandžuska. O použití jaderných zbraní se opět zcela vážně uvažovalo na jaře 1951, bombardována měla být případně velká soustředění sovětských a čínských vojsk v Mandžusku. MacArthur hrozil, že se válka rozšíří do Číny, už se viděl, jak táhne na Peking, ale nakonec zavládl rozum, boje se omezily na Korejský poloostrov a armády zůstaly u konvenční výzbroje. I tak bylo utrpení civilistů nesmírné kvůli neustálým americkým kobercovým náletům a použití napalmu. Velká města byla zcela srovnána se zemí a ohromné oblasti vypáleny.
Korejská válka však měla význam i pro prestiž tehdejšího Československa. Na dodržování příměří na Korejském polo -ostrově dohlíželi i jeho zástupci. Působili nejen v Repatriační komisi, která řešila návrat zajatců, což bylo velmi komplikované, protože ne všichni Korejci ze severu se chtěli vrátit domů, ale také v Dozorčí komisi neutrálních států, která dohlížela na dodržování příměří a odsun zahraničních vojsk i vojenského materiálu. Do té dva zástupce jmenovala strana Velení Spojených národů (VSN) – ti vybrali Švédsko a Švýcarsko. Poláky a Čechoslováky pak nominovala druhá strana zúčastněná v konfliktu, Korejská lidová armáda a Čínští lidoví dobrovolníci.
V druhé skupině československých vojáků vyslaných do Dozorčí komise neutrálních států působící v Koreji sloužil od poloviny roku 1954 do poloviny roku 1955 i můj otec (pracoval tehdy v zahraniční rubrice deníku Mladá fronta) a své tamější působení popsal ve vzpomínkách. Byl tam nejen jako překladatel, ale také dohlížel na odvážení vojenského materiálu a odchod zahraničních vojáků v tzv. vstupních přístavech a účastnil se i šetření střetu amerických a korejských letadel v únoru 1955.

Příjezd

Korea byla již rok po válce, ale vypadala, jako by válka končila včera. Celá trať od severu k jihu byla vroubena korálky kráterů bomb dopadajících na pole, jako by je letci házeli na jednotlivé vesničany uprostřed polí. Zůstala po nich jen zaplavená jáma v rýžovišti. Vesnice se poznala podle toho, že ze zemljanky zůstal čnít komín. Města nejsou, jen ze zplanýrovaných trosek a rozvalin vykukují tu a tam komíny, ze kterých se místy kouří. Takové bylo i Sinidžu, jeden ze vstupních přístavů podle dohody o příměří. Ti, kteří tam pracovali, se chvástali kuchařem Kimem, který na otázku „Jak se máš, Kime?“ odpovídal s dobrým českým přízvukem „Stojí to za hovno!“, k čemuž dodával: „Za kulový“…
Vysoké byly – zejména z dnešního pohledu – i oběti z řad vojáků. Američané jich ztratili v bojích 33 629, přičemž dalších 20 000 zahynulo mimo bojové nasazení; ostatní země zastoupené v silách OSN přišly o 16 000 vojáků. Padlo také přes 415 000 jihokorejských vojáků, KLDR přiznala ztrátu 290 000 svých vojáků a Číňané 400 000 svých dobrovolníků. – Pozn. A. Š.

Demarkační čára

Pchanmundžomský tábor byla baráková vesnice tvořená dvěma částmi, naší a východně od nás ležící polskou.
Leží to tu v krásném kraji. Nevysoké hory masivu Sonhaksan jsou rozeklané jako na čínských obrazech a vytvářejí na severním obzoru malebnou skyline. Člověka by ani nenapadlo, že z těchto kopců přesně na 38. rovnoběžce padly první výstřely války, která tak tak nepřerostla ve světový konflikt a ve které se zcela vážně hrozilo jadernými zbraněmi.
Kousek od tábora na jih stálo to, čemu tenkrát novináři přezdívali „pagoda míru“, čínský barák, který postavili Číňané pro podpis dohody o příměří. Historický dřevěný stůl stál tak, aby demarkační čára procházela jeho středem.
Demarkační čára, military demarcation line, byla zcela reálná, tvořila ji asi deset centimetrů široká textilní páska, přes kterou si důstojníci a poskoci ze strany vojsk OSN a ze strany Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků předávali vyměněné a ověřené texty k podpisu. Nakonec si slíbili, že budou dodržovat podepsanou dohodu o příměří, která kupodivu ještě dnes trvá.
Tady začínala činnost vojenská komise pro příměří a obě komise neutrálních států, dozorčí komise tvořená námi a Poláky spolu se Švédy a Švýcary, a repatriační komise, kde k této čtyřce ještě přibyla předsedající Indie.
Během doby se baráky vojenské komise pro příměří a dozorčí komise neutrálních států octly asi o dvě stě metrů jižněji, doplněné opodál stojícími domečky s nápisy čońa – ladies a namdža – gentlemen. V baráku dozorčí komise se pak nacházel objekt, kterému se říká hygienické nebo sociální zařízení a jenž byl předmětem jedné ze vzácných shod, kdy celá komise hlasovala jako jeden muž.
Americká armáda nepřeháněla ohledy na soukromí, takže bývalo obvyklé zasednout za stanoveným účelem a vypůjčit si od vedle komiks z Pacific Stars and Stripes. Švédové a Švýcaři kvůli tomu po dali stížnost na nedostatečnou hygienu záchodů, které se nedaly zavírat.
Pod dojmem tohoto malého ne zdárku tlumočilo velení vojsk OSN omluvy a záchody na letištích v Soulu, Inčchonu, Tegu a jiných místech byly opatřeny zavíráním a přepážkami.
Objekty střežili empíci a Korejci ve dne v noci. Pro případ, že někam jdeme v noci, bylo třeba tady nebo v našem táboře volat „čchekcho kundä“ – česká armáda.

U Američanů na byt a stravu

Inčchon 37°28’ sš / 126°38’ vd V oblasti činnosti Inspekční skupiny zahrnut druhý největší přístav na korejském poloostrově a dvě letecké základny (Kimpo K14 Airbase a K16 Seoul City Airbase).
V přístavu je prováděna výměna vojenského personálu v týdenních nebo desetidenních intervalech a dosahuje několika tisíc. V poměrně velkém rozsahu je přístavem prováděn dovoz zbraní, součástí zbraní a munice. Na letišti K-14 zjišťuje skupina přílety a odlety bojových letadel, proudových stihačů a proudových bitevních letadel typu F-86, F-84, B-26 aj. Na letišti K-16 kontroluje pohyb vojenského personálu dopravovaného dopravními letadly. Tento pohyb je velmi čilý a někdy dosahuje 2000 osob denně – uváděl v zprávě nazvané Československá delegace v DKNS velitel první československé skupiny v DKNS generál František Bureš. – Pozn. A. Š.
Prvním místem přidělení byl velký přístav Inčchon ležící v blízkosti ústí řeky Han, zmiňované často v dohodě o příměří.
Helikoptéra nás vysadila na letišti K12 v Inčchonu, kde budeme stejně jako na soulském K14 sčítat Sabry, Shooting Stary a dvouocasé dvoumotoráky C-119 přezdívané dívčí sen.
Odtud se jelo se na stanoviště skupiny na ostrůvek Wolmi-do. Právě tady se vylodili Američané při protiofenzivě, která Severokorejce a Číňany vytlačila. Korejci nám vyprávěli, jak zde statečně a chrabře bojovali, Američané vzpomínali, jak se vyloďovali v přístavu a jak se dostali vyloďovacími plavidly do přílivového bazénu. Je tu jedna zvláštnost, rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu činil asi dvanáct metrů.
Wolmi-do je spojen s městem hrází se silnicí. Jak je u ostrovů obvyklé, všude kolem je voda – až na tu polovinu dne, kde se projeví dvanáctimetrový rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu. To jsme pak čněli uprostřed bahna.
Mohli jsme se zajít podívat na japonskou ponorku, která od války (druhé světové – Pozn. A. Š.) ležela v suchém doku, a prohlédnout si přílivový bazén, kam se za přílivu dostaly lodě o menším výtlaku, zatímco větší plavidla kotvila na obzoru daleko před přístavem.
Jsem v „Americe“, takže se po většinu doby podávají karbanátky, kterým se tehdy ještě neříkalo hambáče, občas kuřata a každé ráno vejce fried nebo scrambed. Podávala je korejská paní, které již naši předchůdci pro maminkovský vzhled říkaly paní Novotná. Pár korejských dívek – služebných – na praní prádla, které nabízely své služby zkomoleným výrazem vošivoši. A když prádlo nebylo, upozorňovaly voši-voši muskoši, což byla nějaká slátanina s japonštinou.
Na posteli jsem vystřídal Lubomíra Fišera, příštího náměstka ústředního ředitele četky, který po roce 1968 prchl s čerstvě pojatou novou manželkou Katkou do Kanady. Postel byla tak proleželá, že se dalo bezpečně usuzovat na hlavní náplň předchůdcovy činnosti.
Zakrátko jsem se stal starousedlíkem. Rychle jsme se obeznámili s rituálem. Počítat přijíždějící nebo odjíždějící vojáky jsme do přístavu jezdili výsadkovými plavidly a mohli jsme pozorovat pestrou směs vojsk OSN, jak švihácky a s vojenskou parádivostí se chovali Etiopané, jak se chovají Australané a Kanaďané. Daleko nejbarvitější rituál byl turecký – loučící se důstojník se objal s políbil s odjíždějícími důstojníky, zatímco mužstvo mu líbalo ruku.
Na pieru postávaly příslušnice pomocného sboru a rozdávaly kakao a koblihy.
Styčný důstojník hlásil pravidelně, co přistálo nebo odpluje z přístavu nebo z některého z obou letišť, a my jsme s mechanickými počítačkami v ruce zjistili, kolik mužů přijelo nebo odjelo, potvrdili jsme si navzájem výsledky, pode -psalo se lejstro a šlo se domů.
Hrála se hra na kontroly a inspekce, při nichž se běžně potvrzovalo jako naprostá pravda to, co která ze stran nahlásila. Tak jsme mezi deseti Sabry byli přivedeni k jednomu, který přiletěl nebo odlétá, poslalo se to analytikům do Pchanmundžomu, kteří z toho vytvářeli statistické přehledy a hlášení, nad nimiž vysedávali v OSN, kde konstatovali, že podmínky dohody o příměří jsou dodržovány. Obelstít nás bylo snadné, ale abych nebyl neskromný – došlo až na semtam nějaký incidentík k nějaké nové válce v Koreji? Tak může stále tichounce skomírající mechanismus dohody o příměří prokazovat svou takřka věčnou životnost.

Jak se rodil český spisovatel

Že byl v Koreji nasazen také zubař a budoucí spisovatel sci-fi Ludvík Souček, je dobře známo. Dokonce se objevily nijak nepodložené a mnohokrát vyvrácené spekulace, že byl přítomen výslechům a mučení zajatých amerických vojáků. Protože chyběly důkazy, zastánci této teorie se odvolávali na jeho příběh pro děti z Tibetu Desetioký, který vyšel v Ohníčku i jako komiks. Ale ani šetření Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu provedené na žádost americké velvyslankyně Shirley Temple Blackové nepotvrdilo, že by českoslovenští specialisté byli přítomni výslechům zajatých Američanů, natož, že by tito Američané byli zavlečeni do Prahy, jak tvrdil CIA uprchlý generál Šejna, který se asi chtěl zavděčit. Šejna nebyl žádný antikomunista, jen mu hořela půda pod nohama kvůli hospodářské kriminalitě. O zajatcích toho napovídal hodně, ovšem o Součkovi nepadlo v jeho výpovědích nebo v tom, co je z nich známo, ani slovo. Proč by taky k výslechům byl povolán právě zubař. Jedině že by Souček používal k mučení zubní vrtačku, jako tomu bylo ve filmu Maratonec. O tvrdosti výslechů zajatců, která inspirovala americké vyšetřovatele dolující po 11. září 2001 informace od zajatých islámských radikálů, se ale mohl něco dozvědět. – Pozn. A. Š.
Nejpozoruhodnější postavou v Pchanmundžomu byl MUDr. Ludvík Souček, tenkrát ještě ne věhlasný spisovatel. Kultivovaný inteligentní pán rozměrů, na které nebyla ve vojenských skladech vhodná velikost vojenského prádla, se ve vojenském prostředí pohyboval bystře a úspěšně mu unikal. Naše chrupy mu příliš starostí nenadělaly, hřešil na to, že jsme jeli všichni s čerstvě opravenými zuby, a vymyslel si náhradní činnost.
Ludvík Souček se příliš nevyvaloval v peřinách, ale často sedal na vlak a vyjížděl daleko na sever na břehy Japonského moře do jednoho ze vstupních přístavů, do Čchongdžinu, kde se nacházelo podezřele mnoho zájemců o stomatologickou péči. Československo tam mělo svou vojenskou nemocnici a Ludvík, který se v Koreji velmi pohotově orientoval, si tam zřídil své zástupné pracoviště. V Pchanmundžomu ohlásil, že musí do Čchongdžinu, neboť ho tam potřebují při složitých stomatologických operacích. Nikdo ho tam neviděl, a jestli se na něj dostaly od pánů k tomu určených nějaké hlášky, rozhodně jsem neměl příležitost si je přečíst a nikdo se se mnou o nich nebavil, i když jsme mu záviděli a obdivovali ho, jak to tam měl zařízené. Také zajížděl do Pchjongjangu na velvyslanectví, kde se kazily zuby ostošest. Jednou také navštívil československé energetiky, kteří pracovali na obnově kaskády na řece Čančinkang postavené Japonci a rozbombardované za války Američany. Záminkou bylo, že jako jediný československý stomatolog nemůže naše techniky, kterým se chrup už kazil, nechat bez potřebné stomatologické péče. Nevím, co kdo komu vyprávěl, ale po Panmundžonu se pak rozšířila zvěst, že kluci na Čančinkangu se mají, už třetí tam dostal tripla. Podle naší zkušenosti to byl kec, ale podle pravidla „si non e vero e buon trovato“ se to traktovalo dál. Perché no?
Zanedlouho také zjistil, že ve zplanýrovaných troskách nepříliš vzdáleného Sariwonu zřídili svou vojenskou nemocnici Maďaři. Ludvík využil poměrné blízkosti a železničního spojení a navázal přátelské vztahy nejen s bratrským špitálem, ale i tamní kolegyní. Vlakem z Kesongu to nebylo daleko a zanedlouho si půjčil řidiče s gazikem a přivezl z kesonského nádraží maďarskou kolegyni, které přijel ukázat, jak žijeme uprostřed demilitarizovaného pásma v Pchanmundžomu. Ludvík Souček sice jel do Koreje se svou zubařskou odborností, ale všichni jsme si všímali, že je velice erudovaný v otázkách literatury scifi. Při cestách sbíral poznatky pro to, co v budoucnosti napsal, odnášel si nápady, které využil k tomu, aby se stal snad nejúspěšnějším českým spisovatelem vědecké fantastiky.
Když jsme pak po návratu četli Součkovy knihy, mnozí jsme si všimli, že se narodily v místech, kde jsme pobývali. Pod řetězem rozeklaných skalnatých kopců tyčících se do nevelké výšky nad pobřežní nížinou rozkládající se v blízkosti břehu Žlutého moře.


Knihu Jaromíra Švamberka Nasazen v Koreji připravuje k vydání nakladatelství Gutenberg. Redakce Salonu zprostředkuje doplnění o další vzpomínky či archiválie – ozvěte se na adresu redakce: Právo, Salon – Korea, Slezská 13, 121 50 Praha 2.


Podle mě si podobné články zaslouží trochu reklamy, i když se určitě najdou pravověrní komsomolci, co budou něco plácat o bolševickém plátku a Rudém právu...

zdroj: deník Právo, příloha Salon 24.7.2008
http://pravo.novinky.cz
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
pomala.jesterka
desátník
desátník
Příspěvky: 52
Registrován: 11/2/2010, 18:36

Příspěvek od pomala.jesterka »

V souvislosti s hledáním informací o Koreji jsem si vzpoměl na tuto knihu. Pokud jsem ale dobře hledal, tak ta kniha dodnes nevyšla. Neměl by někdo informace proč?
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Vůbec to nevypadá špatně. Škoda že není víc informací o nasazení naší nemocnice v Koreii.

To by taky mohlo být zajímavé. Myslím že ještě hodně lidí co tam byli je naživu.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
a.vonboehm.mazar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 5/2/2012, 15:17
Bydliště: Praha

Proč nevyšel Svamberk nasazený v Koreji?

Příspěvek od a.vonboehm.mazar »

[quote="pomala.jesterka"]V souvislosti s hledáním informací o Koreji jsem si vzpoměl na tuto knihu. Pokud jsem ale dobře hledal, tak ta kniha dodnes nevyšla. Neměl by někdo informace proč?[/quote]

Domnívám se, že to co tam píše pan Svamberk, jsou vskutku nestydaté výmysly a je to velmi zkreslené - a i to se bojí vydat?

Vždycky mi bylo divné, proč k tomuto období nebylo vydáno více literatury nejenom z naší strany - také ze strany západních spojenců. Je to snad tím, že příměří je stále jen příměří a tedy vlastně napůl válka? Neukončená válka.

To, co tam ten člověk píše jsou ovšem skandální blbosti. Nakonec se musím i já zapojit, vždyť všichni zúčastnění mlčeli a mlčí - jde jim o život? Zdá se, že ano. Srovnejte si, co vím já, s tím, co ten blázen v té knize píše.

V období od r. 1953 byli členové dozorčí komise umístěni v ubykacích, které by se daleko spíše daly nazvat obrovskými stany. Zima tam byla neskutečná, jako na Sibiři, a ubykace byly vytápěny systémem děr a tunelů kolem „stanů“a také a hlavně pod zemí, neboli pod podlahou. Z udusané podlahy uvnitř „stanu“ se doslova kouřilo a stalo se i, že pod nic netušícími spícími členy komise chytlo jejich doslova polní lože! Tedy, že pod nimi začala hořet postel. To je důležité vědět z následujících důvodů!

Jednotlivé země byly od sebe oddělené. Zvlášť byl tábor Čechoslováků, zvlášť tábor Poláků, zvlášť tábor Bulharů atd. a každý z nich byl zvlášť obehnán ostnantým drátem! Jeden každý z nich byl navíc obklíčen a hlídán po zuby ozbrojenými empíky. Nevím jaká byla jejich bojová morálka, odprásknout vás však může i ozbrojenec bez morálky.

Ovšem jednotlivé tábory byly od sebe také odděleny na základě politické příslušnosti k socialistickému táboru nebo americkému táboru nebo tedy chcete-li táboru nesocialistickému, tedy OSN. Každý tento tábor byl tedy v rámci svého bloku a v rámci dalšího tábora tentokrát politického opět oddělen kilometry ostnatého drátu a obklíčen po zuby ozbrojenou armádou.

Všechny tyto tábory společně, tj. např. Poláci zvlášť, Čechoslováci zvlášť, dohromady odděleni a obklíčení v rámci socialistického tábora, Švýcaři zvlášť, Švédové zvlášť atd, dohromady odděleni a obklíčení v rámci neutrálních států západního tábora, každý zvlášť i dohromady obklíčen kilometry ostnatého drátu a po zuby ozbrojenými empíky tvořili ovšem také jeden velikánský objekt, nad kterým také musel být vykonáván dohled a tak celý tento cirkus tvořil další velikánský tábor obklíčený opět kilometry ostnatého drátu a armádou.

A jako by to nestačilo, i ta armáda hlídačů byla obklíčena ve svém vlastním vojenském táboře kilometry ostnatého drátu a ozbrojenými empíky – do jakého tábora byli tito strážci zařazeni to mi není známo, ale určitě byl také obehnán kilometry ostnatého drátu a tak dále.

Na místo, kde prováděli úkony, které spadaly do jejich kompetence, byli převáženi pancéřovými vozy a jezdili pod ozbrojeným dohledem a s ozbrojeným doprovodem.

Když jednou pod členem polské komise chytlo lůžko, tak naprosto zpanikařil a nakonec začal hořet i on sám. Vyběhl ven. Velké volání o pomoc. Jeden empík s výkřikem „Amerikanskije“ vtrhl do českého tábora a schoval se tam pod postel. Český lékař (lékaři byli samozřejmě v komisi také), chtěl běžet Polákovi na pomoc, ale český Stbák, který to tam hlídal a byl vlastně nekorunovaným šéfem české „výpravy“ a korunovaným volem, se mu postavil do cesty a chtěl ho zastavit. Tehdy český lékař praštil s Stbákem na rozpálenou udusanou zem a řítil se k polskému ostnatému drátu, kde na něj vojáci namířili samopaly. Naštěstí se Polákům nakonec podařilo uhasit požár, který se mezitím rozpoutal, vlastními silami. Není mi známo, jestli postižený Polák přežil. Dotyčný český lékař se ovšem dodnes diví, kde v sobě vzal tu sílu praštit s volem o zem a jak to, že to nakonec přežil.

No a teď si to prosím srovnejte s tím, co v té údajné knize podle Práva píše dotyčná novinářská drbna! Co tam údajně vyváděli čeští novinář i (podle otce dotyčné novinářské drbny vlastně i on sám – neboť byl novinář). Co tam údajně vyváděl Ludvík Souček a jak si tam žil. Jak se tam údajně vůbec žilo.

TO JE NESMYSL, rozumíte! Pustý nesmysl! A proto pravděpodobně nakonec tu knihu nevydali. Byla asi až příliš blbá a s tím lhaním to přehnala
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Příspěvek od Franz Trubka »

Priteli, pokud mas nejake informace o te dobe /mozna i z vlastni skusenosti/, tak na portal s nimi. Blbych knizek jsou miliony, pravdivych a objektivnich informaci o deni v Korei po primeri malo
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
a.vonboehm.mazar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 5/2/2012, 15:17
Bydliště: Praha

Příspěvek od a.vonboehm.mazar »

Vycházím z vyprávění svého strýce lékaře. Jsou to zajímavé věci a není v tom žádné spiknutí. Nicméně vzhledem k tomu, že se o tom nikde nemluví, nechci o tom mluvit ani já. Předpokládám, že mají zakázáno o tom mluvit (vlastně je to stále ještě pouze příměří a možná to spadá do kompetence vojáků) a nechci, aby se strýci něco stalo. Potom všem, co je možno slyšet, ačkoliv tomu nevěřím, jak si může někdo myslet, že ti kterých se to týká, budou o tom psát na internetu? Vždyť i kdyby všechny ty zvěsti byly pravda, jak dlouho si myslíte, že by přežili?
Nicméně! Jestli jste četl tu údajnou recenzi, musí vám být jasné, že ten Švamberk vážně píše nesmysly!
Kolik ostnatých drátů a kolik samopalů by musel ten Fišer nebo Svamberk nebo Souček překonat a to ten autor (a rudé Právo) vážně věří tomu, že si tam někdo mohl dovolit brát své poslání takhle cool? Vždyť se jednalo se o příměří, o ukončení strašlivé války! A v neposlední řadě, už jenom ten mráz, ten mráz! Už vidím soudruha Svamberka jak na své údajně proleželé posteli šuká v mínus čtyřiceti pěti stupních celsia! Blbost.
a.vonboehm.mazar
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 5/2/2012, 15:17
Bydliště: Praha

Příspěvek od a.vonboehm.mazar »

A navíc by to musely být hromadné orgie. Soukromé postele se věru špatně kontrolují, víte!
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Co jsou skandální blbosti? O tom obklíčení to je věc hezká, ale podle Vás nemohli mít relevantní informace? Mluvit a psát se už může dnes o všem. Je demokracie a svoboda, ne? Co si vemou dnes už z důchodce?
Více na
www.mzv.cz/file/506920/Svamberk040109.pdf

Chápu, že to byla strašlivá válka, že někdo může mít traumatické vzpomínky a proto to vytěsňuje z paměti, ale jinak není důvodu se obávat. To dokazuje i níže uvedený projekt ...

KLDR byla první zemí, kde po druhé světové válce propukl válečný konflikt, a lidé, mající na paměti utrpění, jaké přinášela druhá světová válka, s obyvateli Severní Koreje soucítili, i když k tomu přispívala dobová propaganda. Faktem ale je, že země čelila masivním leteckým úderům, při kterých se používal i napalm. Taká poválečné obnova země byla obyvatelům Československa blízká, i když Korea byla mnohem více zničená.

Výstupy projektu představují dvě DVD s filmy a databáze na pevném disku, kde je obrazový, zvukový a písemný materiál.
Na prvním DVD jsou filmy pořízené pány Jaroslavem Komárkem a Jaroslavem Schystalem v letech 1954 a 1955, na druhém je film docenta Pucka zachycující národní sporty a oslavy v Pchjongjnagu z poloviny šedesátých let.
Digitalizované 8mm filmy s dobovými záběry z padesátých let autoři sami okomentovali a archivní záběry doplnily nově pořízené rozhovory.
Naskenováno bylo 461 barevných diapozitivů, 674 políček negativů a 2446 černobílých snímků z alb a 10 barevných fotografií.

Naskenovány jsou i další dokumenty, většinou jde o různé průkazy a jízdenky v podadresáři, ale také – pokud s tím autoři souhlasili i deníky také deníky.
Pět deníků bylo přepsáno. V textové příloze jsou dále kromě poskytnutých memoárů i čtrnácti rozhovorů. Přiloženy jsou i audioukázky z nich.

Projekt měl do jisté míry záchrannou funkci, neboť největší počet těchto dokumentů mají bývalí členové Dozorčí komise neutrálních států (DKNS), kteří sloužili v obou Korejích po válce od roku 1953 do roku 1993, nejvíce jich bylo v letech 1953 až 1957, kdy se navíc mohli z titulu své funkce pohybovat po obou korejských státech, takže bylo možné získat nejen záběry z Koreje Severní, ale i z Jižní. Proto se projekt soustředil na ně.
Těmto lidem je v současnosti přes sedmdesát let a pokud byli v DKNS ve vyšších funkcích, táhne jim na osmdesátku, nebo ji již překročili. Jednalo se tedy o jednu z posledních šancí tyto materiály získat, protože po jejich smrti mohou být nenávratně ztraceny.

S oslovenými, pokud s tím souhlasili, byly také natočeny rozhovory, které zachytily jejich vzpomínky.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Příspěvek od CAT »

a.vonboehm.mazar: škoda že nechceš dodat víc informací... Pamětníkům žádné nebezpečí nehrozí a už vůbec ne nebezpečí na životě... Jak říkám, škoda že se nechceš podělit o vzpomínky tvého strýce - mohli bychom si udělat závěry z vyprávění a posloužilo by to jako důkaz toho, že pan Švamberk kecá...
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Chtěl bych jen upozornit, že možná došlo trochu k nedorozumění. Pan Švamberk se zřejmě neúčastnil přímo bojových akcí, ale hlavně byla to jakási sledovací komise. Něco jako nyní v Sýrii. Možná tedy z tohoto titulu nemohl toliko vidět, ale posléze pokud jsem správně pochopil strávil mnoho let a podílel se na obnově. Kniha tedy zřejmě nebude nějakým líčením bojové epopeje. I když něco málo se možná dozvíme.

Jinak něco třeba zde, nebojí se ... propaganda?
http://hedvicek.blog.cz/0902/cinnost-cs ... y-v-koreji

Základní informace o působení čs. armády během války v Koreji najdete v článcích Vladimíra Piláta "Českoslovenští vojenští lékaři v korejské válce", publikovaných v časopisu Historie a vojenství, čísla 2 a 3, roč. 1994. Dále je možno využít sborník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu "Securitas Imperii" čís. 9, roč. 2002, kde byl otištěn příspěvek kolektivu jeho pracovníků "Aktivity československých institucí v jihovýchodní Asii v době korejské a vietnamské války".
V těchto materiálech se kromě jiného můžete dočíst, že v Koreji v době od dubna 1952 do září 1953 působila tzv. Polní pohyblivá chirurgická nemocnice.

Už podle toho jaká instituce to zplodila mám trochu pochyby :D

Zajímavé je, že se propírají dezinformace, věru tomu moc nerozumím :)
http://hedvicek.blog.cz/1202/ludvik-sou ... h-soudruhu

Po tolika letech stále pod ideologických diktátem?

Přitom ty podmínky tam byly takové, že lidé, kteří se odtamtud vraceli páchali sebevraždu!
http://pinc.blog.idnes.cz/c/145229/Muj- ... valce.html

Je ale možné, že ty chaosy – komentáře píše jeden a týž člověk :eek:
To nechápu, mohl byste pane Alberte psát více srozumitelně? Přijde mi, že to, co jste napsal nemá hlavu ani patu?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Zajímavé je, že se propírají dezinformace, věru tomu moc nerozumím
http://hedvicek.blog.cz/1202/ludvik-sou ... h-soudruhu
Díky za odkaz, poznal jsem jednoho z nejkapitálnějších volů současnosti, s prominutím.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

On je Rosťa dost známá a svérázná figurka. Ne náhodou se dostal až na exotopedii a - tam se jen tak někdo nedostane! :twisted:
http://exotopedia.org/wiki/Ross_Hedvicek
さようなら。
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Příspěvek od CAT »

Trocha oficiálních informací: "Camps for the Swedish and Swiss members and their staffs are located in the southern half of the Korean Demilitarized Zone (DMZ) adjacent to the JSA. The former Polish and Czech camps which were located nearby on the north Korean side of the Military Demarcation Line, have been taken over by the KPA and are now used for other purposes."

Tábory Švícarů a Švédů byly na Jihokorejské straně a Poláků a Čechoslováků na straně Severokorejské... Takže se lze domnívat, že od sebe byly opravdu oddělené ostnatým drátem - minimálně "neutrálové" a Čechoslovákopoláci...
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Lorde, ty bereš internetovou "legendu" Rosse Hedviceka vážně? To je jak věřit RH jeho titul :)

Mimochodem, co máš proti VHÚ nebo ÚSTRu (v prvních letech své existence)? Není lepší hodnotit podle osoby autora než instituce, v rámci níž svou práci vydal?

Jeden známý doktor v Koreji byl a dokonce sepsal jakýsi pamflet, podívám se po něm.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Nic, o tom Ross Hedvicek slyším poprve, ale přišlo mi to trochu zmatané :)
Karaya nevím jak to bylo s těmi ústavy na počátku. Někdy mi přišlo, že dělá některé práce na politickou objednávku. Možná provokuje jen ten název, ale pod plašťíkem mohou být i výborné práce. Nevím, nečetl jsem, ale zaujalo to i Hedviceka.

Jinak lze předpokládat, že tam jsou zaměstnáni profesionální historici. Kladivo na čarodějnice? Že se fungování v podstatě státního Ústavu pro studium totalitních režimů nejspíš zvrhne v řadu trapasů, skandálů a politických frašek, bylo leckomu jasné, už když se o jeho zřízení rozhodovalo. Autor tohoto textu už v roce 2007 na různá nebezpečí upozorňoval.
http://www.pehe.cz/zapisnik/deni-okolo- ... a-saskarna

Nyní můžeme jen doufat, že a.vonboehm.mazar není zakuklený Hedvicek. Je zajímavé, že se dodnes ohání někdo BIS.

CAT jinak s těmi tábory má asi pravdu, nepanovaly tam nejlepší podmínky. Ale je to stále málo informací vytržených pro mě z kontextu. Proč je kolem války v Koreji, tak málo knih a informací? Zapometá válka. Neláká jako druhá světová válka. Už o válce v Asiji a Tichomoří je toho také méně, je to trochu z ruky. Dále nemusely být otevřeny ještě všechny archivy pro bádání.

Z našeho úhlu pohledu jde o tvrzení, že se v československé nemocnici prováděly pokusy na zajatých amerických vojácích, které měly údajně pokračovat i ve vojenské nemocnici ve Střešovicích. Vyšetřování tohoto případu českými orgány a Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) nenalezlo žádný důkaz, který by Šejnovo tvrzení potvrzoval.
Zdroj: Československá vojenská mise v Koreji (1950-1953)
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Příspěvek od Franz Trubka »

Pan Ross Hedvicek deni na Palbe sleduje, staci mrknout na jeho stranky. O jejich urovni si muze udelat nazor kazdy sam.
Naposledy upravil(a) Franz Trubka dne 8/2/2012, 23:01, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

tak uvažuju jaký by byl logický důvod používat americké vojáky k pokusům, když tyto bude někdo postrádat a dá se předpokládat, že rozvědky států NATO je budou hledat, zatímco mám v lágrech tisíce vězňů, kteří jsou západu ukradení.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Příspěvek od CAT »

Skelet: Rozumnej důvod neexistuje :-)

Zde mapa na které jsou oba dva tábory http://wikimapia.org/10425325/Former-Cz ... -NNSC-camp . I z toho se dá něco málo odvodit (například to, že to neni kousek na jih ona "pagoda míru", ale je to pěkných pár km do Joint Security Area, kde se konala jednání)...
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Ach jo. Někdy mi přijde, že vůbec nepřemýšlíš, než něco napíšeš.

Popořadě: sorry, zaměnil jsem ÚDV za ÚSTR, v rychlosti jsem to přelétl a nečetl pořádně, 2002 by mě trkl. Nicméně v ÚSTRu v jeho počátcích působila početná skupina kvalitních historiků, ostatně dodnes tam pár takových Mohykánů zbylo. Házet všechny do jednoho pytle není fair, takhle se kriket nehraje. To v míře ještě větší platí pro VHÚ, tam znám docela dost kvalitních lidí; z občasné četby v ročnících HaVu z let před plyšákem můžu soudit, že ani tehdy tam z velké části nebyli žádní blbci. Takže ještě jednou: nehodnoť podle instituce, ale osoby autora.

Ostatně Hedviceka práce vyšlé pod hlavičkou ÚDV a VHÚ nijak nezaujaly, jen komplet opsal text Pavla Minaříka z vojenstvi.cz, který se na ně odvolával. Zřejmě jako bonus pak ještě p. Minaříka označil za komunistu...

Sborník Securita Imperii lze stáhnout z webu, je tam i dotyčné číslo 9/2002.

===
Jen jsem měl takový pocit, když jsi onehdá lamentoval nad dnešním stavem Internetu, že jsi se přiřadil k oné "starší", pamětnické, průkopnické generaci. Tedy částečně do dob, kdy Hedvicek začal zaplavovat český Internet svými "názory", o které nikdo nestál.
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Příspěvek od CAT »

Lord jen rád dělá velice rychle závěry s minimem informací, nakonec názor se dá měnit i dodatečně...

Problém se získávánim informací o NNSC je hlavně v tom, že naprostá většina informací z danné doby (z pozdějších lt to není problém dohledat i s fotkama) je pouze ze Švícarské strany :-/
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
Odpovědět

Zpět na „Knihy, recenze knih“