JagdPanther versus ISU-122/152

Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Čím vyšší hmotnost, tím menší balistický koeficient (podle české normy) a tím lépe střela proniká odporovým prostředím a její dráha v atmosféře se tak přibližuje etalonové dráze.
Ale o to tady ani nejde. Marty psal o tom, že tím, že střela je pomalejší a díky tomu za stejný časový okamžik urazí menší vzdálenost, potom se v tomto okamžiku pohybuje v menším rozptylovém obrazci. Protože zjednodušeně řečeno, dálková odchylka je zhruba 1/1500 dostřelu stranová 1/3000 dostřelo pro hlavňové zbraně.

Nadruhou stranu není pravda, že střela při menší rychlosti ztrácí rychleji energii. Ztráta energie záleží primárně na balistickém koeficientu a tedíž na hmotnosti střely. Takže čím je střela hmotnější, tím pomaleji ztrácí energii. Ovšem pokud je jí udělena menší energii a pohybuje se menší rychlostí, její dostřel je také menší.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Petrz píše:Martan:Díky za podnětnou myšlenku. Podle toho co tu popisuješ byla ve výhodě těžká a pomalejší střela.
Tak to není. Jednou byla ve výhodě těžká a pomalá střela, jindy zase lehčí a rychlá. Vždy bylo potřeba posoudit, co je v dané situaci nejlepší a to správně použít. Např. na rychle se pohybující cíl je nejlepší co nejrychlejší střela, ale u stojícího už to tak důležité není. Pokud na tebe zrovna nemíří, to se ti pak zdá, že i blesk je slimák.
Petrz píše:teď mám dotaz, německé HE střely měly obecně menší úsťovou rychlost, např. Kwk 40 asi 550mps, oproti F-34 kde měla HE střela poč. rychl. asi 680 mps. U D-25T a Zis-S-53 byla rychlost dokonce 785mps, KwK 42 měl 700mps, KwK 43 měl tuším 750 mps. Takže např. Zis-S-53 měl větší šanci zasáhnout cíl přímou střelbou a díky větší hmotnosti střely jej zničit, pokud však minul, letěla střela dál, naopak pro KwK 42 hrála nižší rychlost. Je pravděpodobné, že asi celkově výkonnější byl přesto Zis-S-53, ale jak moc mohl hrát roli takovýto rozdíl v rychlostech? (podle mých informací měl KwK 42 i menší rozptyl)
Neznám ty zbraně tak dobře, abych byl schopen to posoudit.
Obecně je u protitankové střelby rychlost střely jeden z rozhodujících faktorů. Dalšími jsou vlastnosti střely (rozebírá se tu jinde) a vlastnosti zaměřovače a samotného děla. Obecně platí, že čím větší rychlost, tím větší průbojnost. Ale to platí jen do určité hranice. Potom se dostaneš na hranici, za kterou buď už není efektivní jít nebo ti něco selže (střela nevydrží náraz, zbraň se stává těžší, složitější...).
Petrz píše:Psal jsi, že jsi sloužil u dělostřelectva. Zajímalo by mne jaký efekt může mít takováto ráže na tank, jak v případě přímého zásahu, tak v případě blízkého výbuchu.
Už to bylo psáno. V případě přímého zásahu může dojít k odtržení věže nebo posunutí, či otočení celého tanku. Při zásahu ze shora skoro k jistému proražení stropního pancíře a explozi uvnitř tanku. A pokud dojde k sekundární explozi vezené munice ...
U blízkého zásahu zase může dojít k roztržení pásu, utržení kola, silnému otřesu, poškození střepinami.
Petrz píše:
Jenom se nejedná pouze o chybu ve vzdálenosti, ale i ostatní chyby (oprava pro převýšení, nastavení zaměřovače...) a další vlivy (teplota, tlak vzduchu, vítr...).
A tyto vlivy hrají menší roli v případě nižší rychlosti , nebo to souvisí s hmotností ?
Jednou tak a jindy jinak. Např. vítr: Fouká ve směru letu nebo proti? Nebo snad fouká bočně a pod jakým úhlem? Je stálý nebo nárazový? Na rychlou a těžkou střelu bude mít menší vliv než na lehkou a pomalou. Čím větší vzdálenost, tím větší vliv. Musel bych ti vysvětlit tzv. úplnou přípravu střelby, kterou jsem se učil více než rok. A to snad uznáš, že by si zasloužilo samostatné téma.
Obrázek
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Penetrace = projektil narazí do terče a zůstane uvnitř (neprorazí).
Perforace = dojde k proražení terče.

To, co je uvedeno níže, platí pouze pro střely s vysokou kinetickou energií, tedy ne pro kumulativní hlavice apod.

Jeden z nejpoužívanějších výrazů pro výpočet perforace ocelové desky vystřeleným projektilem, je následující výraz:

Obrázek


Tento výraz se v terminální balistice nazývá BRL rovnice (Balistic Research Laboratory). Význam jednotlivých členů rovnice:

Ec – kinetická energie, které je nezbytná (je nejmenší možná) pro perforaci ocelové desky (J)
h0 – tloušťka desky (metry)
dp – průměr projektilu (metry)


Rovnici je třeba chápat tak, že ukazuje, jakou nejmenší kinetickou energii musí mít projektil, aby byl schopen prorazit ocelovou desku o dané tloušťce. Deska je kolmo na trajektorii střely.

Kinetická energie letící střely je Ek=0,5*m*v*v, kde m je hmotnost střely a v je její rychlost (m/s).

Pro kanón ZIS-S53 o ráži 85 mm, jsem našel úsťovou rychlost 800 m/s a hmotnost protipancéřové střely 9,36 kg.

V dalších čtyřech grafech máte vynesenu závislost Ec (kinetickou energii dle RBL – osa y) a to v závislosti na měnící se tloušťce desky (osa x). Dále zde máte vynesenu kinetickou energii střely pro různé rychlosti (m/s). V místech, kde je kinetická energie střely nad křivkou BRL, střela pronikne deskou. Místo protnutí obou čar odpovídá tloušťce desky, při které je maximální probití (pro danou rychlost střely).

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Ještě než začnete křičet, já vím že průměr protipancéřové střely z kanónu ráže 85 mm nebude 85 mm, ale prostě jsem nenašel její hodnoty. Pokud je máte, napište, klidně i pro jiné kanóny, opravím to. Dopadová rychlost také nebude stejná, jako úsťová.

Na principu to ale nic nemění. Všimněte se hlavně jedné věci. U střel, které využívají k penetraci kinetickou energii, je velice důležitý poměr jejich průměru vůči délce. Při zachování stejné hmotnosti střely, totiž při snižování jejího průměru rapidně roste tloušťka, kterou je schopna tato střela prorazit. Při „štíhlých“ střelách totiž výrazně klesá kinetická energie, která je potřebná k proražení dané tloušťky desky. Zároveň ovšem musí narůstat délka střely (aby zůstala zachována její hmotnost). To je také důvodem, proč se v dnešní době používají střely, které mají poměry L/D (L – délka střely, D – průměr střely) kolem 30.

Dále několik tankových kanónů, pro které jsem našel údaje. Za průměr protipancéřové střely jsem dosadil průměr hlavně.



Hmotnost střely 1,43 kg, skutečná úsťová rychlost 760 m/s.

Obrázek



Hmotnost střely 6,25 kg, skutečná úsťová rychlost 680 m/s.

Obrázek


Hmotnost střely 6,79 kg, skutečná úsťová rychlost 567 m/s.

Obrázek


Hmotnost střely 24,95 kg, skutečná úsťová rychlost 780 m/s.

Obrázek


Ten výraz BRL v úvodu je samozřejmě zjednodušený, existují mnohem komplexnější přístupy. Je vhodný pro takový „nástřel“ do určitých čísel, proto se také používá.




Zdroje:

Terminální balistika, Buchar, Voldřich, Academia, 2003
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Mechanizmy prurazu

Příspěvek od asija »

skvělé, nějaký komentář jsem přidal na linkovanou stránku
http://www.militaria.cz/cz/clanky/vojen ... l#comments
týkajíci se lepší průbojnosti větších ráží.

Hlavně bych se rád zeptal na tu literauru z které se dají vyčíst mechanizmy průrazu a odpovídající vzorce a grafy (tzn. teoretické vztahy a principy, spíše než naměřené hodnoty). Máte to v elektronické formě? Nebo dá se to někde pujčit? S angličtinou žádný problém nemám (s ruštinou nebo němčinou částečně), a že je to staršího data vůbec nevadí.

Jde mi hlavně o "US navy 1931 Equation",
bohužel sice mám text pojednávající o mechanizmech průbojnosti ,avšak nezvládám angličtinu natolik, abych z něj vytáhl alespoň něco použitelného.
a skvělé ilustrace alchimisty
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Čím vyšší hmotnost, tím menší balistický koeficient (podle české normy) a tím lépe střela proniká odporovým prostředím a její dráha v atmosféře se tak přibližuje etalonové dráze.
Nadruhou stranu není pravda, že střela při menší rychlosti ztrácí rychleji energii. Ztráta energie záleží primárně na balistickém koeficientu a tedíž na hmotnosti střely. Takže čím je střela hmotnější, tím pomaleji ztrácí energii.
To jsem si myslel taky, dokud jsem nenarazil na hodnoty průbojnosti D-25T a D-10 získané v Aberdeenu. V článku jsem je uvedl v tabulce. 122mm ruské dělo na 100 metrů probíjelo 206mm na 3 km už jen 108mm(s APBC municí!). Naproti tomu KwK 43, jež měl mít podle všech předpokladů mnohem větší úbytek rychlosti (menší ráže a tedy menší průřezové zatížení, větší úsťová rychlost atd.)měl na 100 metrů průbojnost 232 a na 3 km 153. Tedy mnohem menší pokles průbojnosti.
Je pravda, že mám tyto údaje z druhé ruky (nevlastním knihu našel jsem je na jednom diskuzním fóru), ale už jsem se s nimi setkal na vícero stránkách.
Totéž platí pro např. kanó F-34. S APBC střelou měl mnohem větší pokles průbojnosti než např. 50 mm L 60(opět navzdory větší hmotnosti).

Marty psal o tom, že tím, že střela je pomalejší a díky tomu za stejný časový okamžik urazí menší vzdálenost, potom se v tomto okamžiku pohybuje v menším rozptylovém obrazci. Protože zjednodušeně řečeno, dálková odchylka je zhruba 1/1500 dostřelu stranová 1/3000 dostřelo pro hlavňové zbraně.


Možná trochu hloupá otázka, ale nějak si neumím představit, co je hlavní příčinou oné odchylky, proto mi to stále není jasné.

Neznám ty zbraně tak dobře, abych byl schopen to posoudit.
Obecně je u protitankové střelby rychlost střely jeden z rozhodujících faktorů. Dalšími jsou vlastnosti střely (rozebírá se tu jinde) a vlastnosti zaměřovače a samotného děla. Obecně platí, že čím větší rychlost, tím větší průbojnost. Ale to platí jen do určité hranice. Potom se dostaneš na hranici, za kterou buď už není efektivní jít nebo ti něco selže (střela nevydrží náraz, zbraň se stává těžší, složitější...).
Já měl na mysli trhavou munici.

Trochu jsem o tom přemýšlel, ale chybu v odhadu střelce nižší rychlost kompenzovat nemůže. Pak se naskýtá otázka: je lepší menší rozptyl, či ploší trajektorie letu. U dělostřelectva určitě rozptyl, u tankového kanónu spíše plochá trajektorie letu. Podle mne. Asi.

Ikala: Díky, velmi pěkně zpracované. Onen vzorec jsem testoval a dává opravdu věrohodné hodnoty. Jen pro kanóny WWII by podle mne měla být první konstanta (1,44) trochu vyšší(asi 1,8).

asija: Asi tě trochu zklamu, ale tebou zmíněné grafy jsem našel na internetu a vzorce jsem odvodil z nich. Ale pokud zvládáš angličtinu mohu ti jeden dokument pojednávající o průbojnosti poslat, je ve formátu pdf (je ale opravdu staršího data).
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Literatura:

Terminální balistika, Buchar, Voldřich, Academia, 2003

Zde najdeš vše co budeš potřebovat. Tuto knihu bys měl sehnat v jakékoliv knihovně. Jsou zde teorie vypracované někdy od 60-tých le dodnes. Obávám se, že starší teorie o průbojnosti asi neseženeš, otázka je hlavně, zda vůbec nějaká existovala (tedy taková, která by dávala relevantní výsledky).

Ta kniha je skutečně dobrá, jsou tam i speciální kapitoly o protitankových střelách a pancířích. Předpokladem je matematika na úrovni znalosti řešení soustav diferenciálních rovnic + pevnost, pružnost, jinak budeš muset věřit výsledkům.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Petrz - ok, posla bys mi to pdf na email 0254@seznam.cz, moc dik.
lkala - jj vypada to ze v mestske knihovne v praze ji maji, diky
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tak jsem se zde pár dní neobjevil a zjistil jsem že tento článek je už natolik odborný, že je téměř učebnicový. Vypadá to luxusně.

Pánové - smekám.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Petrz: Průbojnost není odvislá od balistického koeficientu tedy od toho, jak dobře střela proniká odporovým prostředním (vzduchem). Čili to co píšeš, nijak výše zmíněné nepopírá.

Hlavní příčinou oné odchylky je rozptyl. Tedy to, že nemůžeme nikdy zajistit stále stejné podmínky při každém výstřelu. Suma těchto odchylek je potom rozptyl.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Dzin:
Průbojnost není odvislá od balistického koeficientu tedy od toho, jak dobře střela proniká odporovým prostředním (vzduchem)
Přímo ne ale nepřímo? Neboť pokud vše ostatní zůstává stejné, a kromě mírné změny úhlu dopadu zůstává, pak úbytek průbojnosti je závislý na rychlosti tzn. čím větší úbytek průbojnosti(kolmého pancíře), tím větší musela být ztráta rychlosti. Proč by jinak měl KwK 43, i přes větší úbytek rychlosti, na větší vzdálenost podstatně větší náskok v průbojnosti nad 122mm dělem než na 100 metrů ? Pokud jde o mne, tak já nevěřím, že by tomu tak bylo, tzn. že by 122mm měl horší balistické vlastnosti, právě naopak. Ale právě proto je pro mne výsledek těchto testů záhadou...
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Petrz: Opět, srovnal jsi to i podle energie či jeho úbytku? Pokud tak neučiníš, nemůžeš z průbojnosti činit závěr, který děláš. Ano, možná nakonec ti vyjde, že úbytek energie je u KwK 43 menší, ale není možno přeci tento závěr činit z porovnání průbojnosti.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Dzin: Ale jak to že ne? Nevím jestli jsem něco ve škole nezaspal, ale jediné v čem ztrácí střela energii, je její rychlost? Průbojnost je přímo závislá na rychlosti umocněné na 1,4 či 2. Podle toho jakou metodu zvolíš. Tak či onak ti vyjde(po umocnění) u většího úbytku průbojnosti větší úbytek rychlosti(neb hmotnost a tvar střely je konstantní). Kdyby tohle neplatilo, nemohl bych nikdy použít žádný vzorec průbojnosti. (tohle je vlastně jen inverzní postup)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Petrz: Opět, to jak střela ztrácí energi není přímo úměrné její schopnosti probíjet. Tedy více polopaticky, balistický koeficient nám nic neřekne o schopnosti střely probíjet a není roven ani přímoúměrný tvarovým koeficientům podílející se na průbojnosti. Už sis našel, jak zmíněné střely ztrácejí energii?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Opět, to jak střela ztrácí energi není přímo úměrné její schopnosti probíjet.
Čím tedy je podle tebe způsobena ztráta schopnosti střely probíjet pancíř na dráze?
Tedy více polopaticky, balistický koeficient nám nic neřekne o schopnosti střely probíjet a není roven ani přímoúměrný tvarovým koeficientům podílející se na průbojnosti.
To taky netvrdím, tvrdím jen, že mezi ztrátou rychlosti a ztrátou schopnosti probíjet vztah je.
Už sis našel, jak zmíněné střely ztrácejí energii?

A jakým způsobem to mám zjistit?(když neznám rychlost)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Petrz: Ale to jistě. Jde o to, že není přímoúněrný vztah mezi balistickým koeficientem a schopností probíjet. Tedy to, že střela dobře proniká vzduchem neznamená, že lépe probíjí pancíř.

Jak to zjistit? Tak nevím, ale nejsem to já, kdo napsal článek o hodnocení palebné síly. Tohle bys měl zvládnout levou zadní... Když to nikde nemůžeš najít, můžeš to pro začátek zkusit vypočítat a zjistit, co ti bude vycházet...
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Petrz: Ale to jistě. Jde o to, že není přímoúněrný vztah mezi balistickým koeficientem a schopností probíjet. Tedy to, že střela dobře proniká vzduchem neznamená, že lépe probíjí pancíř.
My asi oba mluvíme o něčem jiném. Má li střela rychlost 780 mps(m/s) a na 100 metrů probije 206mm, pak pokud probije na 1500 metrů 100mm dá se předpokládat, že měla větší úbytek rychlosti než když na tu samou vzdálenost (1500) probije ještě 150mm. Já mluvím o úbytku nikoli o absolutní hodnotě...

Když chceš můj způsob výpočtu zakládá se na přiznávám velkém zjednodušení, že průbojnost je přibližně určitelná např. vzorcem který předložil Ikala.

Ne teď prostě nad tím koumat nebudu, buď mi řekni o co ti jde neb přestávám rozumět o čem mluvíš....
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Nemáš právě pravdu. To by platilo jen v případě, kdyby obě poměřované střely na 100 metrů probily úplně stejně. Pokud ale jedna probije na sto metrů víc a po 1500 metrech taky, nemůžeme z toho přeci apriori uvažovat, že první má větší úbytek rychlosti protože probije méně.

Jde mi jen o to ti tohle vysvětlit. Takže příklad. Pokud máš střelu, co na 100 metrů probije 200 mm a na 2000 jen 100 a druhou, co probije 300 a 125, neřekne nám to absolutně nic o tom, jak rychle přichází o rychlost či energii apod. Jedině co nám to řekne je, že jedna na dvou vzdálenostech probije víc než druhá.

Při analýze je třeba rozlišovat o mezi fakty a doměnkami. Doměnky můžeme předkládat, ale musíme je odstupňovat a měli by vycházet čistě z faktů. Nejsme právníci, abysme si hráli se slovíčky, bavíme se o odborných věcech a tedy bysmě měli přistupovat k problematice odborně.

Nechci, aby to vypadalo, že tě nějak plísním či kárám, ale prostě když vidím něco, co je opravdu kvalitní, tak mi nedá, abych neupozornil na menší věci. Protože kvalitu je třeba rozvíjet a podporaovat její rozvoj.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Nechci, aby to vypadalo, že tě nějak plísním či kárám, ale prostě když vidím něco, co je opravdu kvalitní, tak mi nedá, abych neupozornil na menší věci. Protože kvalitu je třeba rozvíjet a podporaovat její rozvoj.
No díky, to se mi docela ulevilo, upřímně totiž přiznám, že mne tvůj přístup dokázal vytočit. Moc nemám rád náznaky na mne se musí spíš přímo.

Jde mi jen o to ti tohle vysvětlit. Takže příklad. Pokud máš střelu, co na 100 metrů probije 200 mm a na 2000 jen 100 a druhou, co probije 300 a 125, neřekne nám to absolutně nic o tom, jak rychle přichází o rychlost či energii apod. Jedině co nám to řekne je, že jedna na dvou vzdálenostech probije víc než druhá.
Absolutně nic? Uznávám, že v této oblasti jsi informovanější a zběhlejší než já, ale vždy mi přišlo samozřejmé, že větší úbytek průbojnosti značí větší pokles rychlosti.
Dobrá tedy, ale pokud uznáš, že na základě vzorce např. toho, který jsem dal Ikala, či konec konců toho, kterého mám od tebe, se dá vypočítat přibližně průbojnost, pak musíš(no nemusíš samozřejmě nic:) ) uznat i opačný proces, neb ze vzorce je rychlost jednoznačně(a samozřejmě jen přibližně) určitelná(pokud znáš hmotnost, ráži střely a sílu probitého pancíře)
Ze vzorce plyne, že poměr mezi hledanou rychlostí v určité vzdálenosti a počáteční rychlostí se rovná poměru mezi průbojností v oné vzdálenosti a počáteční průbojností to celé asi 0,75(ostatní členy se vykrátí).
Takhle jednoduše jsem to vždy počítal.
Měl jsem vždy za to, že když se nic jiného nemění, tedy tvar a hmotnost střely, tak průbojnost je úměrná pouze rychlosti a mocnina je přibližně konstantní.
Ale rád se poučím, neboť uznávám, že tento způsob výpočtu se zdá i mě trochu povrchní.
Co tedy, když ne ztráta rychlosti způsobí výraznější pokles průbojnosti?
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Petrz: Myslel jsem že píši dost přímo. :-) Ale i tak, je lepší, když na věci přijde člověk sám, protože to znamená, že je chápe.

Dobře, o rychlosti nám to řekne, nevyjádřil jsme se přesně. Ovšem neřiká nám to mnoho tom, co potřebujeme, jedy jaký je úbytek energie. Ten si musíme teprve zjistit. Konstrukce střely na průbojnost není provázaná s konstrukcí střely na balistický koeficient. Proto může mít střela o prokazatelně menší energii větší průbojnost. Čili, pokles energie nemusí v každém případě znamenat ekvivalentní přímoúměrný pokles průbojnosti. Čili střele může energie i průbojnost klesnout schodně o 20 procent, ale stejně tak dobře energie třeba o 20 procent, ale průbojnost jen o 10 procent a obráceně.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Dzine: Tak jsem si trochu pohrál s tabulkami pro D-25T a 90mm M3 a vyšlo mi to, že máš nejspíš pravdu. V tabulkách pro D-25T je uveden jak úbytek rychlosti tak průbojnosti(předpokládám že obojí je naměřené ne vypočítané). Porovnal jsem tyto údaje pro BR-271B (tuším že APBC) a BR-271 (AP). APBC měla sice výrazně menší pokles rychlosti, ale průbojnost klesala úměrně poměru rychlostí umocněných na 1,65. U AP klesala průboj. s poměrem rychlostí na 1,42 tedy relativně pomaleji(tedy přesněji rychlost klesala u AP střely přirozeně rychleji a tím i průbojnost, ale je méně strmá závislost průbojnosti na rychlosti ).
Tabulka je velmi podrobná, odstupňovaná po 100 metrech, takže výsledky jsou podle mne poměrně spolehlivé.
Pak jsem ještě porovnával HVAP a APCBC munici u 90mm M3 děla. Výsledky zde jsou sice méně spolehlivé, neboť průbojnost jsem musel odečítat z grafu, nicméně grafy byly zakresleny v desetinách palců, takže si myslím že přesnost je dostatečná. U HVAP mi pak klesala průbojnost s poměrem rychlostí(rychlost v dané vzdálenosti/počáteční rychlost) umocněném na 1,75. U APCBC pak na 1,5.
Takže se zdá, že závislost průbojnosti na rychlosti není určitelná obecně nýbrž závisí na konstrukci střely, což je asi to samé co tvrdíš ty.(Úbytek energie a průbojnosti je obecně pokaždé jiný)
Mne tedy vždy vyšlo, že kinetická energie klesá rychleji než průbojnost. Nabízí se otázka, proč se při vyšší rychlosti spotřebuje méně energie na průbojnost a na co se spotřebuje ten zbytek. Souvisí to nějak z deformací střely?Teď mne napadá(spekulace), že různý tvar střel může vykazovat jiný odpor proti deformaci,čímž by mohl být vysvětlen onen rozdíl?
Je to to co máš na mysli nebo jsem úplně mimo? :???:
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Odpovědět

Zpět na „Samohybná děla“