viceadmirál Chuichi Nagumo (1887-1944)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, YAMATO

Odpovědět
score51
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 28/2/2009, 22:10
Bydliště: Bratislava

viceadmirál Chuichi Nagumo (1887-1944)

Příspěvek od score51 »

Bol to človek prudkého a vášnivého charakteru. Ako námorný dostojník sa stal odborníkom na boj s torpédami. Jeho vojenské lsti boli často agresíve,avšak málo nápadité a niekedy neuvážené. Viceadmirál Nagumo bol vymenovaný za velitela 1. úderného zvazu lietadlových lodí Kido Butai napriek tomu,že nemal dostatok skúseností s problematikou námorného letectva. Vo svojej funkcii sa necítil velmi dobre a preto bol príliš opatrný. Počas útoku na Pearl Harbor velil údernému zvazu šiestich lie´tadlových lodí z vlajkovej lode Akagi. Boli naplánované tri útočné vlny,ale po prvých dvoch Nagumo tretí úder odvolal. Rozhodol sa tak preto,lebo podla jeho názoru by tretia vlna nemohla sposobit dalšie vážnejšie škody a Američania by mohli byt už lepšie pripravení a mohli by útočiacim lietadlám sposobit vysoké straty. Neskoršie udalosti však ukázali,že tretia vlna útoku mohla ešte viac ochromit možnosti amerického odvetného úderu. Potom viedol 1. divíziu námorného letectva do Holandskej východnej indie,Indického oceánu a k atolu Midway,kde stratil lode Akagi,Kaga,Hiryu,Soryu vrátane celého ich palubného letectva. Po tomto statil svoju typickú energickost a pracovnú výkonnost,ktorými ako velitel vynikal. Ako podriadený admiála Konda sa podielal na dosiahnutí japonského taktického vítazstva (zo strategického hladiska porážky) pri ostrove Santa Cruz. Po americkej invázii na Saipan,kde mal Nagumo svoje velitelstvo,sa ocitol v beznádejnom postavení a 7.júna 1944 spáchal samovraždu.
..A la guerre les trois quarts sont des affaires morales - vojna je z troch štvrtín záležitost morálky..
Uživatelský avatar
thor03
rotný
rotný
Příspěvky: 95
Registrován: 2/9/2006, 12:35
Bydliště: Karviná

Příspěvek od thor03 »

Chuichi Nagumo

Obrázek

Narozen: 25. Března 1887 ve městě Yonezawa na Honšú

Zemřel: 6.Července 1944 spáchal sebevraždu na ostrově Saipan


zdroj: Wikipedia
6:00 zaměstnání - "Niitaka jama nobore, iči-ni-rei-ja"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tento příspěvek postrádá jakokoliv logiku a formu. Mohl by autor sám něco udělat aby se to podobalo alespoň vzdáleně tomu, co je u nových témat a článků zvykem nebo to mám vymazat?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-mě to připadá jako nekrolog :)
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
thor03
rotný
rotný
Příspěvky: 95
Registrován: 2/9/2006, 12:35
Bydliště: Karviná

Příspěvek od thor03 »

Já bych to vymazal....dodal jsem fotku a aspoň datum narození a smrti, ale nenakoplo to nikoho:) ani autora:) a já sám si nato netroufám to dopsat snad jen chronologický životopis:)
6:00 zaměstnání - "Niitaka jama nobore, iči-ni-rei-ja"
Iteki
Příspěvky: 6
Registrován: 25/4/2011, 21:02
Bydliště: ondrej.triska@email.cz

Příspěvek od Iteki »

Život Čuiči Naguma započal dne 25. Března 1887 ve městě Jonezawa, prefektura Yamagato na největším z japonských ostrovů. Absolvoval 36. běh Císařské námořní akademie, kde byl hodnocen jako 8. Nejlepší ze 191 studujících. V roce 1908, ve věku 21let, vstoupil do Císařského námořnictva, kde postupně sloužil na křižnících Soja, Niitaka, Asama a Niššin. Po nasbírání zkušeností na těchto plavidlech byl povýšen na podporučíka a zároveň podstoupil výcvik na specialistu na taktiku používání torpéd a torpédoborců – což byla v té době poměrně mladá zbraň, torpédoborce vznikly teprve na konci 19. Století, vznik torpéd je možno vystopovat sice mnohem dále do minulosti, přesto jejich praktické využití přišlo teprve až v americké občanské válce a funkční torpéda tak, jak je chápeme my, můžeme najít až v poslední dekádě 19. Stol.
V době vypuknutí první světové války byl Nagumo převelen na bitevník Kirišima a povýšen na poručíka. V roce 1917, ve svých 30ti letech se Čúiči Nagumo stal velitelem torpédoborce Kisaragi (kdo ho bude hledat, jedná se o starší třídu Kamikaze a nikoli o třídu Mutzuki, kterou vám Google vyplivne jako první). Dále se jeho kariéra díky jeho neutuchající píli a neustávajícímu studiu vyvíjela podle šablony zavedené v japonském císařském námořnictvu. V roce 1920 promoval na Císařské akademii válečného námořnictva. Na přelomu let 1925/26 byl vyslán do Evropy a Spojených států, aby zde studoval taktiku vedení námořních bojů a do Japonska se vrátil až roku 1929, byl povýšen do hodnosti kapitána a nastoupil jako instruktor u námořní akademie. Stává se velitelem lehkého křižníku Naka a zároveň velitelem 11. Divize torpédoborců, později se stává velitelem bitevní lodi Yamashiro a posléze těžkého křižníku Takao. V roce 1935 je z něj již kontraadmirál – za jeho rychlým postupem se skrývají v té době „správné“ politické názory a politická moc jeho přátel. Stává se velitelem 8. Divize křižníků a jeho úkolem je podporovat japonská vojska v Číně. Později se stává velitelem námořní školy v Tokiu, zaměřené na torpédový výcvik. Začátek války v Evropě zastihne Čúičiho Naguma již v hodnosti víceadmirála, v té době také dostává úkol připravit japonské námořnictvo na moderní válku. Ale snad tíha podobného úkolu způsobí, že se Čuiči Nagumo změní. Viditelně zestárne a jeho duševní rozvoj ustrne, ztrácí sebedůvěru i odhodlání a stává se z něj velmi opatrný muž a velitel.
Přes viditelné potíže, které mu obrovská odpovědnost přináší, je 10. Dubna 1941 opět povýšen – stává se z něj vrchní velitel Úderného svazu letadlových lodí – zbrani, které na rozdíl od svého nadřízeného, admirála Isoroku Jamamota příliš nerozumí a nevěří jí. Je to chyba, na kterou poukazuje několik vysokých důstojníků, ale politici si přejí mít na vysokých postech své „ověřené“ lidi a při výběru velitele svazu dopřejí Jamamatovi velice úzký výběr. Své sehraje i poněkud zkostnatělý systém povyšování dle počtu odsloužených let. Jamamoto se to snaží řešit tím, že nepříliš nápaditého Naguma obklopí schopnými podřízenými - např. Minoru Genda, Mitsuo Fuchida.

Již Nagumova první válečná akce nese známky jeho nerozhodnosti a opatrnosti. Dne 7, prosince 1941 zaútočí letadla japonského námořnictva na Pearl Harbor – útok proběhne pro potíže diplomatického atašé před vyhlášením války a ačkoli se vedou neustálé spory o tom, jak moc překvapivý byl pro americké velení, obrana Oahu byla zcela zaskočena. Průběh útoku na Pearl Harbor je všeobecně známý a proto rovnou přejděme k hodnocení Nagumova podílu na něm.
Ač se na první pohled zdá útok na Pearl Harbor jako skvělý úspěch, není to až taková pravda a to právě pro Nagumovu opatrnost. Odmítl vyslat třetí vlnu útoku, ačkoliv byl amirálem Jamamotem plánován, s tím, že nepříteli již není možné způsobit větší škody. V tom se však mýlil, japonští letci sice dosáhli mnoha úspěchů, nicméně na základně nejsou vůbec poškozeny zásoby paliva a škody způsobené na amerických lodích byla hrubě nadsazena – ve skutečnosti došlo k vyřazení pouze dvou bitevních lodí – Oklahomy a Arizony, zbylé lodě byly poměrně rychle opraveny.
Nagumo se však obával rychlé odvety amerických letadlových lodí, které se nepodařilo zastihnout v přístavu, stejně jako možného napadení svazu ponorkami a proto po návratu druhé vlny otočil lodě a zamířil zpět k Japonsku. Přes úspěch útoku tedy lze říct, že jen Nagumova opatrnost zachránila zbytek americké Tichomořské flotily.
Další Nagumova akce dopadla lépe i v historickém srovnání – se svým svazem podnikl útok na Cejlon, během akce se jeho svazu podařilo potopit letadlovou loď Hermes, a lodě Cornwell a Dorsetshire, dále svaz pod Nagumovým velením potopil nepočítaně obchodních a zásobovacích lodí, pod útoky jeho námořních pilotů bylo sestřeleno stovky letadel a jeho činnost zpomalila či naprosto znemožnila spojenecké operace. Do Japonska se vrátil jako hrdina, neboť za veškeré škody, které způsobil, zaplatilo japonské námořnictvo ve srovnáním se způsobenými škodami jen nepatrnou cenu několika desítek ztracených letadel.
I přes tento výčet úspěchů je Jamamoto stále přesvědčen, že velitelem letadlových lodí by měl být někdo jiný, změnu však nedokáže prosadit. Zde vidíme Jamamotovu jasnozřivost, neboť po Nagumově misi v Indickém ocánu přichází další kapitola Nagumovi kariéry - bitva o atol Midway.
Oproti mezi laiky rozšířenému názoru, že Midway byla od počátku akce, která nemohla díky zlomenému kódu japonských šifrovaných zpráv dopadnout jinak, než americkým vítězstvím, byly karty rozdány poněkud jinak. Celou akci plánoval Isoroku Jamamoto, japonsko mělo převahu jak v počtu letadel a lodí, tak v technologii i zkušenostech námořních letců i námořníků samotných. Američané proti tomu stavěli moment překvapení a větší odhodlání. Vývoj a průběh bitvy o Midway je opět všeobecně známý a příliš obsáhlý pro Nagumův životopis, v každém případě se Nagumo v průběhu bitvy dopustil opět několika chyb, které nakonec váhu vítězství překlopily na americkou stranu a ztrátou čtyř letadlových lodí, jejich letadel a hlavně i jejich zkušených posádek navždy a pro Japonsko nevratně změnil vývoj bojů v Tichomoří. Nagumo dostal další šanci v bitvách u východních Šalamounových ostrovů a u ostrovů Santa Cruz. Obě tyto bitvy vyzněly ve prospěch Američanů, Naguma v nich neúčinně oslabil japonské námořnictvo ztrátou 3 letadlových lodí a několika stovek elitních pilotů, aniž by ze strategického hlediska získal významnějšího úspěchu – ačkoliv bitva u ostrovů Santa Cruz skončila taktickým vítězstvím Japonska, jehož cena z něj však dělala příslovečné Pyrrhovo vítězství.
Po této Nagumově misi již došlo k jeho odvolání z funkce velitele útočného svazu a po sérii nedůležitých funkcí byl přeložen na Mariany, kde pod jeho velení spadaly mnohem menší jednotky. Ani zde však Nagumo neslavil úspěchy, což mu však již vzhledem k obrovské vojenské převaze USA nemůžeme zazlívat. Při obraně Marian, které si americké velitelství vyhlédlo jako základnu pro bombardéry B-29, ztrácí Nagumo proti obrovské přesile tři letadlové lodě a 500 letounů. Dne 6. Července 1944, ve chvíli, kdy se ostrov Saipan pomalu dostává do moci Američanů, se Čúičo Nagumo chopí pistole a v jeskyni na ostrově Saipan páchá sebevraždu. O tři dny později je Saipan zcela v moci Američanů.

Co říci závěrem? Čúičo Nagumo byl schopný velitel, dobrý taktik, ovšem ve své specializaci. Jeho jmenování velitelem zbraně, které nerozuměl a neuměl ji dostatečně efektivně použít, byla pro japonské námořnictvo osudová chyba. Jeho kariéra coby válečného velitele byla provázena množstvím chyb v úsudku, příliš bázlivým přístupem a nerozhodností v nejtěžších okamžicích.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Skutečně nějaké zásadní chyby Naguma v bitvě u Midway a ani při útoku na Pearl Harbor nevidím. Možná to byla stará škola, která se nezrodila pro letadlové lodě jako Ozawa nebo Jamaguči, ale svého úkolu se vždy zhostil odpovědně. Jestli je opatrnost povážováno za chybu, tak musím říct - jak kdy a jak kde.
Odmítnutí třetí vlny útoku při Pearl Harboru lze z pohledu "pobitevních" admirálů označit za chybu. Ale on si byl vědom jedné věci, že nemá vůbec páru, kde jsou americké letadlové lodě a že američani už jsou vzhůru. Pro něj tedy mohla být třetí vlna útoku riskem, který by obrátil "drtivé" japonské vítězství na "pitomou" prohru zaskočeného japonského námořnictva - jak se mu to potom stalo u Midway. To že nebyly zničeny sklady pohoných hmot, také není chybou Naguma, ale chybou plánování priorit útoků.
Samotná Midway rozhodně byla špatně naplánovanou překomplikovanou operací a hlavní vina zde padá jednoznačně na Jamamota. Nagumo sám postupoval dle plánu, až do chvíle, kdy byl stržen ve víru událostí na které reagoval zcela logicky a nikoli nějak chybně. Samozřejmě můžeme se bavit, že podcenil průzkum, na jeho obranu mu ani moc nepomůže, že věřil "plánu" (japonské rozvědce, ponorkám a leteckému průzkumu z japonských ostrovů). Druhou stránkou věci je, že průzkum, který Nagumo vyslal měl teoreticky americké lodě nalézt včas, prakticky se tak nestalo.
V událostech u Šalamounek, také nevidím zásadní chyby Naguma, to že tam popadal zbytek zkušeného námořního letectva, je chybou japonské letecké taktiky, strojů atd., ztráty letectva se opravdu těžko dají vyčítat Nagumovi.

Nagumo byl opatrný a nerad riskoval, za celkovou chybu to ale nepovažuji. Byl to takový japonský Spruance.
brouk pytlik
svobodník
svobodník
Příspěvky: 37
Registrován: 3/3/2011, 20:18

Příspěvek od brouk pytlik »

Naguma nebol to ten čo vymíšlal najprv torpéda, potom bomby na bombardovanie Mydweia a potom zase vešať torpéda čím sa povrch lietadlových lodí zmenil na muničné slady a potom stačilo pár šťastných zásahov Američanov.
Uživatelský avatar
VGR_j4ck41
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 448
Registrován: 1/9/2010, 10:23

Příspěvek od VGR_j4ck41 »

brouk pytlik píše:Naguma nebol to ten čo vymíšlal najprv torpéda, potom bomby na bombardovanie Mydweia a potom zase vešať torpéda čím sa povrch lietadlových lodí zmenil na muničné slady a potom stačilo pár šťastných zásahov Američanov.
ad 1 - mohlo by se debatovat o tom zda se jednalo o stastne zasahy a ze jich bylo par: pokud si pamatuju dobre tak kazda lod dostala nalozeno mezi 2-4 primyma zasahama ... coz by tak jako tak stejne vedlo k vyrazeni lodi operacni cinnosti a je otazkou jestli by se poskozene lodi dokazali vratit zpatky na zakladny ... amici by na ne tutove usporadali hon jako svina takze podle me to horici palivo a nasledne munice pouze urychlylo nevyhnutelne

ad 2 - k tomu ze Nagumo prezbrojoval ... tak on hlavne nemel tucha ze Amici jsou u Midwaye ... plan operace s tim vubec nepocital, vzdusnej pruzkum Pearlu se nepovedl, ponorky zaujaly hlidkovou linii pozde a i kdyz na Jamatu zachytili varovani tak to neposlali dal bo drzeli radioklid ... takze kdyz to po prvni vlne to vypadalo ze vsechno jde podle planu a planovalo se vyslani druhe vlny proti ostrovu tak prezbrojeni torpedovejch letounu je logicky krok ... pak udela dalsi logicky krok ze zacne prezbrojovat kdyz se dozvi ze v okoli operuje nepratelsky svaz ... a pak uz se jenom veze ve vleku udalosti ... viniky japonsky porazky u Midwaye bych videl jinde nez na mustu Akagi
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Příspěvek od Alfik »

Přesně tak, tohle zná každý kdo o něčem někdy v životě rozhodoval. Nagumo rozhodoval naprosto správně dle informací které měl, a nevyšlo to. A mohlo - i ze strany Američanů stačilo málo a byli by o jeho svazu informováni nedostatečně. O pár minut něco jinak - a bylo by to jinak :)
Ještě maličkost: Problémem u japonských torpéd nebyla jejich přítomnost na palubě, protože ty americké bomby tak jako tak prorazily letové paluby a explodovaly až na hangárové palubě, takže i kdyby byly torpéda tam tak by to bylo stejné, problémem bylo že byla poháněna stlačeným kyslíkem, ne vzduchem, a to samozřejmě explozím a následným požárům dost pomohlo. Holt - Japonská nátura se tak nějak nevyplatila... Ale ostatně - do svatyně Jasukuni jedině s kvalitním žehem!
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Na druhou stranu, ten stlačený kyslík zlepšoval kvality japonských torpéd.
Iteki
Příspěvky: 6
Registrován: 25/4/2011, 21:02
Bydliště: ondrej.triska@email.cz

Příspěvek od Iteki »

Jen pro představu - japonský Typ 93, dosah 40km (21,6nm) při rychlosti 70km/h (38 uzlů), bojová hlavice o váze 480kg.
Standardní americké torpédo té doby byl Mark 14 - dosah 13,5km (7,5nm) při rychlosti 49km/h (26,5 uzlů), bojová hlavice 375kg.

V případě leteckých torpéd Typ 91, které měl Nagumo na palubě letadlových lodí, ale k pohonu torpéda nebyl použit kyslík, ale stlačený vzduch.,
Naposledy upravil(a) Iteki dne 11/5/2011, 15:45, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Iteki: Jenže tohle jsou torpéda odpalovaná z torpédometů, letecké verze byly přece jen někde jinde...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Torpédo Type 91, tedy letecké torpédo co měli Japonci u Midway, nebylo poháněno stlačeným kyslíkem.

Pro Itekiho - porovnej Type 91 a Mark 13, to je trochu zajímavější.

edit - kopapaka byl rychlejší.
Iteki
Příspěvky: 6
Registrován: 25/4/2011, 21:02
Bydliště: ondrej.triska@email.cz

Příspěvek od Iteki »

Porovnání torpéd byla reakce na:
Cassius Chaerea píše:Na druhou stranu, ten stlačený kyslík zlepšoval kvality japonských torpéd.
Faktem je, že Japonci používali prakticky celou válku letecké torpédo Typ 91, které právě díky pohonu stlačeným vzduchem už zdaleka neposkytovalo takovou převahu:
U Midway byla ve výzbroji Typ 91 3. verze: dosah 2 km, max. rychlost 42 uzlů, bojová hlavice s 235kg výbušnin
postupnými úpravami v průběhu války došlo k navýšení hmotnosti bojové hlavice až na 425kg, ovšem při snížení dosahu na 1,5km a rychlosti na 41uzlů

Američané u Midway použili Bliss-Leavitt Mark 13 (tato torpéda se používala až do roku 1951)
Dosah verze Mod.0 z roku 1938 je 5,2km při rychlosti 30 uzlů, bojová hlavice o váze 178-183kg
Naposledy upravil(a) Iteki dne 12/5/2011, 02:32, celkem upraveno 5 x.
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Zkrátka Japonci u leteckých torpéd používali stlačený vzduch stejně jako všichni ostatní a nemám pocit, že by jim to ubíralo na kvalitě. I tak byla velmi rychlá a nižší dosah a lépe viditelná stopa tady nehrály velkou roli. Letadlo nemohlo na rozdíl od ponorek nebo lodí vypustit torpédo nepozorovaně, takže pří útoku z větší vzdálenosti akorát dávalo napadené lodi šanci se vyhnout.

Ironií u Naguma je, že byl vykopnut od letadlových lodí až potom, co se mu konečně podařilo vyhrát nějakou námořní-leteckou bitvu. Záminkou se stala skutečnost, že Nagumo uprostřed bitvy odplul s vážně poškozenou Šókaku do bezpečí. Takovou „zbabělost“ už Jamamoto nevydržel.

Jen tak mimochodem, u Šalamoun Nagumo neztratil několik stovek elitních pilotů, to je přehnané. V obou bitvách přišel o méně než 200 letadel a ještě o něco méně pilotů. A ne každý patřil mezi elitu.
Iteki
Příspěvky: 6
Registrován: 25/4/2011, 21:02
Bydliště: ondrej.triska@email.cz

Příspěvek od Iteki »

Ztráty japonského námořního letectva v bitvě u východních Šalamounových ostrovů byly 61 námořních letců, u ostrovů Santa Cruz pak 148 (což bylo dokonce více než třeba u Midway), dohromady tedy 209.
Po bitvě u Santa Cruz byly ztraceny bezmála 2/3 námořních letců, vycvičených před válkou.

Sám Nagumo po bitvě u Santa Cruz prohlásil: "Tato bitva byla taktickým vítězstvím, ale těžkou strategickou porážkou pro Japonsko. Vzhledem k protivníkově velké převaze v průmyslové kapacitě musíme každou bitvu drtivě vyhrát. Bohužel, toto nebylo drtivé vítězství."
Jak je vidět, sám nebyl spokojen s výsledky, kterých dosáhl.

Co se týká torpéda Typ 91, nebylo v žádném případě o nic horší než jejich protějšek, obvyklá vzdálenost shozu torpéda od cíle byla stejně cca. 600-800metrů, Typ 91 pak díky vyšší rychlosti dával cíli menší možnost manévrovat - cesta k cíli trvala kolem 20vteřin.

Japonské námořnictvo testovalo i kyslíkem poháněné letecké torpédo Typ 94 s dosahem 3km při rychlosti 48 uzlů, to se však neosvědčilo a bylo vyrobeno jen ve velmi omezeném počtu.
Na konci války, konkrétně od 1. ledna 1945, byla do výzbroje zařazována nová modifikace Typ 91 pod označením Typ 4 mod. 2 už s kyslíkovým pohonem, dosahem 1,5km při rychlosti 43uzlů a s bojovou hlavicí 313kg, připravovalo se pak i Typ 4 mod. 4 o stejném dosahu a max. rychlosti 41 uzlů, ovšem s 417kg výbušnin.
Odpovědět

Zpět na „Japonsko“