Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek
DĚLOSTŘELECKÉ BRIGÁDY PROTITANKOVÉ OBRANY
-
NESILNĚJŠÍ PROTITANKOVÉ ÚTVARY RUDÉ ARMÁDY NA POČÁTKU VÁLKY

ÚVOD.


Jak se blížila válka a že se blíží bylo asi jasné všem ve vrcholném vedení Sovětského svazu i ve velení Rudé armáda, přes neuvěřitelnou početní převahu tankových vojsk rudé armády, začaly panovat obavy, jestli by bylo čím zastavit případné masové tankové útoky nepřítele. Kdo bude nepřítel bylo jasné, i když zde byla smlouva a do Německa ze Sovětského svazu jezdil jeden vlak se surovinami potravinami za druhým.

Od roku 1938 až do začátku války Rudá armáda procházel neuvěřitelnými změnami co do počtů,, kdy neustále rostly počty a velikost tankových a motorizovaných formací všeho typu. Rostly počty a vybavenost střeleckých jednotek, útvarů a svazků všeho typu. A někdy na konci zimy 1941, vznikl projekt pro dělostřelectvo. Byl to projekt dělostřelecké brigády protitankové obrany pro Zálohy vrchního velení a mělo jít o útvary, které do té doby neměly v Rudé armádě ani nikde jinde na světě obdoby. Tak se na ně podíváme.

Část první: O CO VLASTNĚ ŠLO?

Nebyl to – v Rudé armádě - první pokus o podobný typ vojskového tělesa tohoto určení. Než se přistoupilo k tomuto kroku, byl proveden jiný, a mě se osobně zdá, že byl výrazně ambiciosnější. 14. října 1940 se obrátil Lidový komisař obrany SSSR na politické špičky země s návrhem, který v dané době vrcholícího gigantismu nikoho nepřekvapil.

Předložil návrh – požadavek - na povolení v první polovině roku 1941 z formovat 20 kulometně-dělostřeleckých brigád, s mohutnou dělostřeleckou a kulometnou výzbrojí, které byly předurčeny k boji s nepřátelskými tankovými a motorizovanými vojsky nepřítele. Přece jen se v Rudé armádě dívali směrem na západ, a když viděli, jak německé tankové formace válcují každého na koho udeří, asi měli špatné spaní.

Dislokace těchto brigád měla být tato:

Leningradský vojenský okruh: 5 brigád

Přibaltský zvláštní vojenský okruh: 4 brigády

Západní zvláštní vojenský okru: 3 brigády

Kyjevský zvláštní vojenský okruh: 5 brigád

Zabajkalský vojenský okruh: 1 brigáda

Dálněvýchodní vojenský okruh: 2 brigády.

Pro tyto brigády nového typu byla pro reorganizaci předurčeny tato vojsková tělesa Rudé armády:

3 dělostřelecké pluky opevněných rajónů Kyjevského zvláštního vojenského okruhu a Oděského vojenského okruhu

4 samostatné dělostřelecké pluky vyzbrojených 76 mm kanóny a 85 mm protiletadlovými kanóny předurčené pro posílení obou výše uvedených okruhů.
Další dělostřelecké útvary a samostatné dělostřelecké oddíly a dokonce k tomu bylo rozhodnuto rozpustit tři střelecké divize a využít je pro tvorbu těchto vojskových těles.

Souhlas na formování nových protitankových svazků byl udělen, a vydáním rozkazu Lidového komisariátu obrany SSSR mohlo začít v sestavě automobilních protitankových vojsk formování výše zmíněných dvacet kulometně-dělostřeleckých motorizovaných brigád. Bylo plánováno ukončení naplnění všech těchto brigád personálem všech kategorií a učebně výcvikovým materiálem k 1. lednu roku 1941. Tabulkový materiál bojový – ostré zbraně a munice měly být doplněny do 30. dubna 1941. Mělo jít o postupné doplňování v závislosti na možnostech průmyslu.

Jenže celé to asi nefungovalo, jak mělo. Průmysl nebyl schopen dodat potřebné velké množství dělostřeleckých zbraní několika typů, a to samé platilo i pro dodávky munice, pěchotní výzbroje a vozidel předepsaných pro tyto brigády.

Nakonec došlo k tomu, že se z označení postupně vytratilo označení „kulometně- dělostřelecké“ a postupně se dle více zdrojů začalo používat označení „dělostřelecké motorizované“. Tyto Motorizované brigády se formovaly v souladu s nařízením 05/100-05/112.

Obrázek

Základní schéma kulometně-dělostřelecké protitankové brigády, první pokus

Pokud by tyto brigády byly vytvořeny dle tabulek předepsaných počtů měly by tento stav:

6 199 lidí

17 kusů lehkých tanků T-26

19 kusů obrněných automobilů s kulometnou výzbrojí

Kulomety D11- 56 kusů

Těžké a lehké kulomety: 156 kusů

Protiletadlové velkorážové kulomety DŠK ráže 12,7 mm : 48 kusů

Minomety ráže 50 mm: 90 kusů

Minomety ráže 82 mm: 28 kusů

Minomety ráže 107 mm: 12 kusů

Protitankové kanóny 45 mm: 30 kusů

Plukovní/divizní/ kanóny ráže 76,2 mm vzor 1936 nebo vzor 1939: 42 kusů

Obrázek

Divizní kanón 73,2 mm vzor 1936

Rychlopalných kanónů ráže 37 mm: 12 kusů

Protiletadlový kanón ráže 76,2 mm vzor 1938 nebo protiletadlový kanón ráže 85 mm vzor 1939: 36 kusů

Obrázek

Protiletadlový kanón 76,2 mm vzor 1938

Traktory: 82 kusů

Automobily: 545 kusů

Bohužel, rychle se ukázalo, že hlavním nedostatek těchto brigád bylo zavedení dvou typů protiletadlových kanónů, které nebyly pro uvažovaný protitankový boj úplně vhodné. Jejich balistické charakteristiky a absence krycího čelního štítu neumožnily správnou palbu a ochranu posádky.

Navíc pro tyto protitankové oddíly určené pro boj s tanky nebyly dodávány prostředky pro řízení protiletadlové palby – byl jich velký nedostatek a tak nebyly schopné protiletadlové palby. tak byla ztracena asi původně uvažovaná dvouúčelnost těchto zbraní. Prostě neuvěřitelný chaos.

Malá obrazová vložka- vybrané typy sovětských dělostřeleckých tahačů - pásových traktorů

ObrázekxxxxxObrázek

První je krásný kus pásového traktoru - tahače, označený internacionálně „Komintern“. Je to opravdu pěkný kus pásáku. Druhý žádné hrdé socialistické jméno nemá, je označen prostě „J-12“, ale pořád je to pěkný stroj.

ObrázekxxxxxObrázek

Zde je pásový traktor označený zase jen „ST3-5“, a je ze všech nejškaredější. Ten poslední už zase vypadá k světu a má i jméno hrdinské a povznášející – „Vorošilovec“.

Leč poté, co jste odlehčili zrak i mysl od psaného textu, se k němu musíme vrátit. Musím splnit svoji normu 25 stran wordu. Jinak by jste mě nepoznali.

Nakonec došlo k tomu, co bylo v Rudé armádě v této době běžné. Na přelomu února a března 1941 byly tyto brigády v tichosti zrušeny ještě před tím než de facto vznikly a materiál a personál se staly základem pro dělostřelecké součásti nově formovaných mechanizovaných sborů a střeleckých divizí.

Jenže nápad to nebyl vyloženě debilní, a tak se šlo cestou úpravy a bylo rozhodnuto o tom, že vzniknou obdobné svazky, ale bude jich méně a budou menší.

Dělostřelecké brigády protitankové obrany byly vytvářeny v měsících duben až červen 1941 na základě usnesení v Běloruském zvláštním vojenském okruhu Ústředního výboru velké komunistické strany a Sboru lidových komisařů SSSR číslo 1112-459 ss, ze dne 23. dubna 1941, nesoucího název „O formování nových útvarů v sestavě Rudé armády.“

Brigády se formovaly v:

Kyjevské zvláštním vojenském okruhu: 1. až 5. brigáda

Západním zvláštním vojenském okruhu: 6. až 8. brigáda

Přibaltském zvláštním vojenském okruhu 9. a 10. brigáda

Měly to být brigády jednotné organizační struktury a jednotné výzbroje a vybavení, odlišné mohly být třeba tahače děl a dopravní technika.

Brigáda byla tvořena těmito součástmi:

-velitelstvím brigády

-velitelskou baterií

-dvěma dělostřeleckými pluky:

-samostatným minovým-ženijním praporem

-samostatným automobilním dopravním praporem

Plukovními a brigádními jednotkami – průzkum, týlové zabezpečení, zdravotnické zabezpečení a další.

Obrázek

Základní organizační schéma dělostřelecké brigády protitankové obrany

Výzbroj brigády byla impozantní:

PRIMO: 48 kusů divizních kanónů 76,2 mm vzor 1936 se dvěma druhy protitankové munice, ale nebyla to vysloveně protitanková zbraň.
76,2 divizní kanón vzor 1936, byl ve své době velmi dobrou zbraní, používaný i ke střelbě proti letadlům, i když nebyl vybaven protiletadlovým zaměřovačem. Používal tuto protitankovou munici- granát UBP-350P s kulatou průbojnou střelou BR-350A, schopnou prorazit až 82 mm pancíře. Ale jen na 100 metrů a při dopadu pod úhlem 90°. Dále k němu byla zavedena podkaliberní granát UBP -354B se střelou BR-354B s průrazem 120 mm při kolmém dopadu na vzdálenost 100 metrů. Tedy stejnou munici a stejné účinky jako výše uvedený typ.

Obrázek

76,2 mm divizní kanón vzor 1936 vede palbu

SECUNDO: 48 kusů protiletadlových kanónů 85 mm vzor 1939, schopných díky konstrukci přímé střelby a díky zavedení protipancéřové munice i boje s tanky nepřítele.
Obrázek

Sovětský protiletadlový kanón 85 mm vzor 1939 připravený k palbě na pozemní cíle.

TERTIO: 24 kusů divizních kanónů 106 mm vzor 1940, vybavený protipancéřovou municí a tedy schopen přímého boje s tanky nepřítele.
107 mm divizní kanón vzor 1940 byl těžký dělostřelecký prostředek, určený pro palebnou podporu jednotek střeleckých divizí. Byl určen i pro boj s tanky nepřítele, ale nebyl to jeho prioritní úkol. Pro boj s pancéřovanými cíly používal granát označený B-420 a ten dokázal i na 3 000 metrů prorazit 83 mm pancíře. Na 100 metrů potom průraznost při kolmém dopadu naskočila na 132 mm.

Obrázek

107 mm divizní kanón vzor 1940 při přesunu s pásovým tahačem

KVARTO: 16 kusů rychlopalných protiletadlových kanónů ráže 37 mm vzor 1939, slavných „zenitek“. I tyto zbraně měly zavedeny dva druhy protipancéřových granátů s velkou účinností podkaliberní dokázal na 100 metrů při úhlu dopadu střely 60°probít pancíř 46 mm a při úhlu dopadu 90° dokonce 56 mm.
Obrázek
Zenitka v palebném postavení

KVINTO: 12 kusů velkorážových kulometů DŠK ráže 12,7 mm

DALŠÍ MATERIÁL:
93 kusů lehkých kulometů
4800 kusů protitankových min
1000 kusů protipěchotních min
Nákladních automobilů: 584 kusů
Speciálních automobilů: 123 kusů
Osobních automobilů terénních: 11 kusů
Dělostřeleckých tahačů: 165 kusů

Tabulkový počet vojáků v brigádě, nebyl jednotný, závisel na skutečně dodané výzbroji, a dopravní technice, ale bylo to V PRŮMĚRU kolem 5 382 lidí.

Každý dělostřelecký pluk se skládal ze šesti oddílů různé síly:

dva oddíly byly vyzbrojeny divizními kanóny 76 mm vzor 1936, po 12 kusech

dva oddíly byly vyzbrojeny protiletadlovými kanóny 85 mm vzor 1939, po 12 kusech

jeden oddíly byl vyzbrojen divizními kanóny 106 mm vzor 1940, 12 kusů

jeden oddíl byl vyzbrojen rychlopalnými protiletadlovými kanóny 37 mm vzor 1939 8 kusů a

6 velkorážovými kulomety DŠK ráže 12,7 m.

Takže lze říci že plnokrevný dělostřelecký pluk protitankové obrany měl tabulkově: 2331 osob, 74 kusů těžkých zbraní, 84 motorových vozidel, 35 traktorů.

Praxe ale byla různá. K několika brigádám nebyly dodány divizní kanóny 106 mm vzor 1940 a byly potom v počtu těchto nedodaných děl nahrazeny dodávkou protiletadlových kanónů ráže 85 mm vzor 1939, jako tomu bylo třeba i 1. dělostřelecké brigády protitankové obrany.

Jiné brigády, třeba 8. dělostřelecká brigáda protitankové obrany byly vybaveny dle tabulek, ale měly o dva oddíly protiletadlových kanónů ráže 76 mm nebo 85 mm více. Tedy měly celkový počet těžkých zbraní o 24 kusů navýšen a k tomu adekvátně i počty vojáků a potřebných dopravních prostředků a materiálu.
Dle výše uvedeného nařízení bylo postaveno 10 těchto brigád. Byly číslovány vzestupně čísly 1. až 10.

Na základě rozhodnutí padlého už v době probíhající války, bylo dle stejného nařízení či jeho obsahu rozhodnuto o vybudování jedenácté dělostřelecké brigády protitankové obrany, která ale obdržena netypicky číslo 14- tá. Její organizační struktura ale nakonec byla velmi odlišná od toho, co jsem uvedl výše. Na tuto brigádu se podrobněji podíváme později, ale dopředu mohu říci, že moc informací o ní nemám dispozici.

Na závěr této kapitoly se podíváme na protitankovou divizi, tak jak byla vytvořena v roce 1942, měla to být tak nějak náhrada zaniklých dělostřeleckých brigád protitankové obrany. Jak vidíte, nebyla to plnohodnotná náhrada, ale bylo to pořád mocné dělostřelecké vojskové těleso.

Obrázek

Organizační schéma protitankové divize z roku 1942, kdy páteřní zbraň tvořili protitankové pušky. Schéma je z memoárové knihy Kirilla Semjonoviče Moskalenka.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Část druhá: SEZNAM A ZÁKLADNÍ INFORMACE O VŠECH DĚLOSTŘELECKÝCH BRIGÁDÁCH PROTITANKOVÉ OBRANY

1. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: generál major Kiril Semjonovič Moskalenko
v bojovém nasazení: 22.6. až 25.10. 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:

680. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel major Vladimír Jakovlevič Nečajev, zmizel beze stopy 24. června 1941

712. dělostřelecký pluk protitankové obrany, byl ustaven už k 20. dubnu 1941, velitel podplukovník Alexej Petrovič Jeremenko, podrobnější info níže.

2. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.

velitel: nedohledáno
v bojovém nasazení: 22.6. až 25.08. 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:
695. dělostřelecký pluk protitankové obrany,
609. dělostřelecký pluk protitankové obrany,

3. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník, budoucí Hrdina SSSR Dmitrij Ivanovič Turbin
v bojovém nasazení: 22.6. až 28.10. 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:

674. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 674. houfnicového dělostřeleckého pluku 211. střelecké divize k 15. květnu 1941, velitel major Pavel Ivanovič Kompanjev, zmizel beze stopy v září 1941

719. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 719. dělostřeleckého pluku 211. střelecké divize k 15. květnu 1941, velitel nedohledáno.

4. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník Mitrofan Ivanovič Nedelin
v bojovém nasazení: 22.6. až 14.11. 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:

665. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel nedohledán
727. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel nedohledáno, zničen 1. srpna 1941

5. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník, Alexandr Alexejevič Gusakov
v bojovém nasazení: 22.6. až 28.10. 1941, kdy bylo rozpuštěno velitelství brigády

Složení:

338. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 483. houfnicového dělostřeleckého pluku 117. střelecké divize, velitel plukovník Klimentij Andrejevič Sysojev, zabit 12. července 1941 u vesnice Těsnovka Novololyňského okresu, tělo sebral a na neznámém místě pohřbil nepřítel. Pluk byl v bojové sestavě Rudé armády do 1. března 1943, kdy byl přejmenován na 168. gardový dělostřelecký pluk.

651. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen k15. květnu 1941. Velitel nedohledán. Nakonec byl přeměněn na 651. kanónový dělostřelecký pluk.

6. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: nedohledán
v bojovém nasazení: 22.6. až 24.06. 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:

679. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 679. lehkého dělostřeleckého pluku 231. střelecké divize k 26. dubnu 1941, velitel major Chariton Gedaljevič Melnik. Byl zrušen k 24. červnu 1941

713. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 713. houfnicového dělostřeleckého pluku 211. střelecké divize k 1. červnu 1941, velitel nedohledáno. Byl zrušen ke stejnému datu jako celá brigáda.

Je to zvláštní ale tato brigáda zanikla po dvou dne bojové činnosti. Co je za tím skryto nevím, nic více jsem nedokázala nalézt.

7. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: nedohledán
v bojovém nasazení: 22.6. až 1. července 1941, kdy byla administrativně rozpuštěna

Složení:

681. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 681. dělostřeleckého pluku a 402 samostatného protiletadlového dělostřeleckého oddílu od 224. střelecké divize k 26. dubnu 1941, velitel nedohledán. Byl zrušen k 1. červenci 1941.

724. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 724. houfnicového dělostřeleckého pluku 224. střelecké divize k 1. červnu 1941, velitel major Vladimír Dmitrijevič Vinogradov, který zmizel v boji beze stopy. Byl zrušen k 1. červenci 1941.

Je to opět zvláštní, ale tato brigáda zanikla po 10 dnech bojové činnosti. Co je za tím skryto nevím, nic více jsem opět nedokázal nalézt.

Jsou zde i další tři brigády a na ty se díky dostupným zdrojů podíváme podrobněji. Napřed budou jako vždy komprimovaná data a potom trochu více povídání.

8. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník Ivan Semjonovič Strelbickyj
v bojovém nasazení: 22.6. až 1. července 1941, kdy byla rozpuštěna

Složení:

654. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 654. dělostřeleckého pluku a 281. samostatného protiletadlového dělostřeleckého oddílu od 201. střelecké divize k 26. dubnu 1941, velitel nedohledán. Byl zrušen k 1. červenci 1941.

731. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 731. houfnicového dělostřeleckého pluku 201. střelecké divize k 1. červnu 1941, velitel podplukovník Petr Michajlovič Jermoškyn, který zmizel v boji beze stopy. Byl zrušen k 3. září 1941.

9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník Nikolaj Ivanovič Poljanskyj
v bojovém nasazení: 22. června až 1. července 1941, kdy bylo rozpuštěno velitelství brigády

Složení:

636. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na základě 598. lehkého dělostřeleckého pluku od 174. střelecké divize k 1. dubnu 1941, velitel podplukovník Boris Nikanorovič Prokudin. Byl zrušen k 29. září 1941 a současně se stal základem 289. dělostřeleckého pluku protitankové obrany.

670. dělostřelecký pluk protitankové obrany, vytvořen na zelené louce, velitel major Semjon Michajlovič Chaminskyj, který padl v boji u vesnice Zaklinje. Byl zrušen k 29. září 1941 a současně se stal základem 304. dělostřeleckého pluku protitankové obrany.

10. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: plukovník Maxim Ivanovič Jegorov
náčelník štábu brigády: major Michail Grigorjevič Ljakyšev, který zmizel bezestopy v srpnu 1941
v bojovém nasazení: 22. června až 15. října 1941, kdy bylo rozpuštěno velitelství brigády

Složení:

653. dělostřelecký pluk protitankové obrany, byl zrušen k 25. září 1941

720. dělostřelecký pluk protitankové obrany. Byl zrušen k 25. září 1941 a současně se stal základem 641. dělostřeleckého pluku protitankové obrany.
373. samostatný minově-ženijní prapor
168. samostatný automobilní prapor
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola třetí: 14. DĚLOSTŘELECKÁ BRIGÁDA PROTITANKOVÉ OBRANY.

Zde musíme naznat, že to rozhodně nebyla běžná dělostřelecká brigáda protitankové obrany, tak jak ji předpokládal výše uvedený rozkaz. Spíše to vypadá, že se vytvořila na zelené louce dle možností a okamžité situace a jelikož nikdo netušil, jak to co tvoří nazvat, dostala název jak je uvedeno. Nikdy nebojovala jako celek a je otázka jak její bojovou cestu dokázal ovlivnit její štáb.

Tak se na ni podíváme.

velitel: plukovník Vladimír Gennadjevič Lebeděv

Do bojové sestavy Rudé armády byla zahrnuta ve dnech 22. června 1941, kdy bylo zřízeno velitelství. Zanikla 23. června 1942 kdy bylo rozpuštěno velitelství brigády. Brigáda tedy byla vytvářena až po zahájení samotné války. Do bojů zasáhla poprvé až 15. července 1941.

Existence brigády nebyla tak jako u těch prvních deseti dlouhá, její velitelství bylo rozpuštěno 26. listopadu 1941. Její podřízené složky měly ale zajímavý osud a u dvou šel dohledat. Takže čtěte dále.

Složení:

94. dělostřelecký pluk protitankové obrany, byl zformován v Lenigradě, ale ve jiných zdrojích je nazýván 94. stíhacím protitankovým dělostřeleckým plukem. Velel mu plukovník Makarij Těrentějevič Volkov a později potom plukovník Sergej Fedosejevič Cacoryn.

Pluk byl nasazen 15. července 1941 proti 41. motorizovanému sboru Wehrmachtu, když se podílel na pokusu zlikvidovat na řece Luze německá předmostí. 8. srpna 1941 byl přemístěn k Leningradu. Ze se podílel na obranných bojích v oblasti města Puškino. V únoru 1942 byl vyjmut ze sestavy mateřské brigády a přemístěn na Karelskou šíji, kde byl až do června roku 1944. To už brigáda neexistovala. V červnu 1944 se stal součástí sil, které vybojovaly Vyborgskou útočnou operaci, kdy 10. června byl určen součástí 3. úderné skupiny 21. armády spolu s 30. tankovou brigádou a 252. samohybným dělostřeleckým plukem. Jeho účast v operaci skončila po obsazení města Koivisto a po ní a mírových dohovorech byl přemístěn na sovětsko-finskou hranici, kde zůstal až do konce války.

705. dělostřelecký pluk protitankové obrany o kterém se mi nepodařilo zjistit vlastně nic, jen to, že byl zničen v boji někdy mezi 20. červencem a 10. srpnem 1941. Byl nahrazen nově zformovaným tělesem, což byl:

884. stíhací protitankový dělostřelecký pluk. Velitelem byl major Vasilij Jakovlevič Jevsejev, později nahrazen plukovníkem Vladimírem Petrovičem Kazakem a nakonec majorem Andrejem Nikolajevičem Tkačenkem.

Součástí brigády se stal od srpna 1941. Jeho bojová cesta začala 25. srpna 1941 a skončila 21. ledna 1945, kdy byl předen do zálohy. Z ní ale byl vyveden už 7. února 1945 a byl v boji až do konce války.

V srpnu 1941 byl rozvinut na řece Volchov v oblasti města Gruzino. Když začala Tichvinská obranná operace, ke dni 16. října ustupuje dle obdrženého rozkazu do oblasti města Malaja Vyšera. V listopadu 1941 se účastní Tichvinské útočné operace a opět vyráží k řece Volchov. V roce 1942 se stává účastníkem Ljubanské operace která měla otevřít obležení Leningradu. Zde byl součástí 2. úderné armády generála Vlasova. Prokazatelně se stala součástí dílčího průlomu u Mastného Boru, ale byl z něj po utrpěných těžkých ztrátách vyvedena. Tato bitva skončila katastrofální porážkou Rudé armády.

Po doplnění byl předán 8. armádě a v září a říjnu 1942 se účastnil se bojů v rámci Sinjavinské operace. Neúspěšných. Na jaře roku 1943 se účastnil nové bitvy o Sinjavino, opět neúspěšné.

Od 22. července do 22. srpna 1943 se účastnil útočné operace na řece Mži u jižného břehu Ladožského jezera. Bohužel ani tato útočná operace provedená 4 armádami ze dvou frontů nebyla úspěšná a nedokázal blokádu Leningradu prolomit. Celkové ztráty Rudé armády byly 79937 lidí a z toho jich 20 90 padlo.
Po doplnění byl pozicích a čekal na další události. Dočkal se 14. ledna 1944, kdy se stal součástí sil, které provedly rozsáhlou Leningradsko- novgorodskou operaci. V jejím rámci postoupil až k městu Pskov.

V dubnu 1944 byl přemístěn na Auveresské předmostí na řece Narvě. Zde se podílel na odrážení početných - jak co do počtu samotných akcí, tak i nasazených počtů techniky tankových útoků nepřítele. Poprvé se zde setkal s německými tanky Tygr I, konkrétně s tanky 502. těžkého tankové praporu.

V létě 1944 se pluk účastnil dvou dalších operací:

Narvské operace vybojované od 24. června do 30. června 1944

Tallinské operace vybojované od 17. do 27 září 1944, kdy se účastnil přímo osvobozovacích bojů v tomto velkém městě. Získal tak zkušenosti v použití dělostřelectva v pouličních bojích.

Do ledna 1945 pluk zůstal na území Estonské sovětské socialistické republiky a byl součástí záloh Vrchního velení Rudé armády. V únoru potom byl včleněn do bojové sestavy 19. armády 2. běloruského frontu.

V rámci tohoto frontu se účastnil bojů v Polsku, kde se podílí na obsazení polského města Chojnice a odtud postupuje ke Gdaňsku. Pokračoval k ústí Odry a potom v rámci Berlínské operace postupoval po pobřeží Baltského moře do německého města Swüdemünde, kde pro něj válka končí.
Myslím si, že to byla impozantní bojová cesta jednoho pluku dělostřelectva Rudé armády.

A nyní jen uvedu dvě další jednotky, které tvořili páteř této brigády protitankové obrany. Byly to:

44. samostatný tankový prapor, což byl prapor, který měl dvě roty tanků T-26 a jednu rotu obrněných automobilů.

44. samostatný protitankový prapor byl silnou jednotkou, byl vyzbrojen 12 kusy protitankových děl ráže 45 mm a 12 kusy velkorážových kulometů DŠK na obrněných automobilech.

O brigádních jednotkách není nic dohledatelné, brigáda neměla ani prapor ženistů s minami.

Více se mi nepodařilo dohledat. :oops:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola čtvrtá: 8. DĚLOSTŘELECKÁ BRIGÁDA PROTITANKOVÉ OBRANY

8. dělostřelecká brigáda protitankové obrany byla vytvořena v měsících duben až červen 1941 na základě usnesení v Běloruském zvláštním vojenském okruhu Ústředního výboru velké komunistické strany a Sboru lidových komisařů SSSR číslo 1112-459 ss, ze dne 23. dubna 1941, nesoucího název „O formování nových útvarů v sestavě Rudé armády.“

Brigáda byla tvořena těmito součástmi:

-velitelstvím brigády

-velitelskou baterií

-dvěma dělostřeleckými pluky:

654. dělostřelecký pluk protitankové obrany, který byl ustaven na základě 654. dělostřeleckého pluku a 281. samostatného protiletadlového oddílu 201. střelecké divize.

Poznámka: 201. střelecká divize byla zformována v březnu roku 1941 v Sibiřském vojenském okruhu a v v květnu 1941 byla rozpuštěna. S dělostřelectva vznikl mimo jiné náš pluk a z pěchoty měla vzniknout 7. vzdušně výsadková brigáda 4. vzdušně výsadkového sboru. Když si tyto řádky přečtete, uvědomíte si jaký panoval v této době v Rudé armádě reorganizační chaos.

731. dělostřelecký pluk protitankové obrany, který byl ustaven na základě731. houfnicového pluku opět od 201 střelecké divize

- 390. samostatným minovým-ženijním praporem

- 169. samostatným automobilním dopravním praporem

Obrázek

Brigádě velel plukovník Ivan Semjonovič Strelbickyj, kterého vidíte na této fotografii.

Výzbroj brigády byla impozantní:

72 kusů divizních kanónů 76,2 mm vzor 1936 se dvěma druhy protitankové munice, ale nebyla to vysloveně protitanková zbraň. U této brigády byl počet oproti obvyklým 48 kusů o 24 kusů a tím brigáda měla atypicky o dva oddíly více. Není jasné jestli to nebyl kanóny protiletadlové áže 85 mm ale zdá se mi že ne.
48 kusů protiletadlových kanónů 85 mm vzor 1939, schopných díky konstrukci přímé střelby a díky zavedení protipancéřové munice i boje s tanky nepřítele.

Obrázek

Sovětský protiletadlový kanón 85 mm vzor 1939 připravený k palbě na pozemní cíle.

24 kusů divizních kanónů 106 mm vzor 1940, vybavený protipancéřovou municí a tedy schopen přímého boje s tanky nepřítele.

16 kusů rychlopalných protiletadlových kanónů ráže 37 mm vzor 1939, slavných „zenitek“. I tyto zbraně měly zavedeny dva druhy protipancéřových granátů s velkou účinností podkaliberní dokázal na 100 metrů při úhlu dopadu střely 60°probít pancíř 46 mm a při úhlu dopadu 90° dokonce 56 mm.

Obrázek
Zenitka v palebném postavení

12 kusů velkorážových kulometů DŠK ráže 12,7 mm

93 kusů lehkých kulometů

1500 kusů protitankových min

Nákladních automobilů: 584 kusů

Speciálních automobilů: 123 kusů

Osobních automobilů terénních: 11 kusů

Dělostřeleckých tahačů: 165 kusů

Tabulkový počet vojáků v brigádě, všech kategorií byl 5322 lidí.

Jako celek přežila v bojovém nasazení pouhých 12 dní než byl zničena a rozpuštěna.

Do samotného bojového nasazení, které začalo 22. června 1941 byla brigáda relativně dobře obsazena lidmi i výzbrojí a dokonce i municí pro pěchotní výzbroj. Chyběla většina munice pro dělostřelecké zbraně. Dále mnoho automobilů a dělostřeleckých tahačů, ale něco bylo a na koloběhy bylo možno brigádu přemístit kam bylo třeba.

Už 22. června 1941 byla brigáda nasazena severně od Lidy, což je město na západě dnešního Běloruska a byla podřízena 21. střeleckému sboru. Obdržela úkol zaujmout palebná postavení a pokrýt palbou prostor tak, aby bylo zajištěno rozvinutí 21. střeleckého sboru k boji v postaveních západně od Lidy.

21. střeleckému sboru velel generál major Vladimír Borisovič Borisov, který ale 30. červa a 1941 padl v boji. Jeho nástupce Dmitrij Jefimovič Zakutnyj, byl nakonec v obklíčení zajat. Po dlouhé cestě zajateckými tábory se přidal k hnutí generála Vlasova. Po válce byl zatčen americkou vojenskou policií a po výslechu propuštěn. 20. května 1945 byla ale zatčen podruhé, opět Američany a vydán do Sovětského svazu. Po krátkém soudním procesu byl v srpnu 1946 popraven.
Brigáda se rozvinula na stanovených pozicích podél západního břehu řeky Ditvy, v sektoru Žirmuny, Podzitva a Myto. Do bojů zatím nezasáhla, ale po obdrženém rozkazu musela k 25. červnu opustit vybudovaná postavení a přemístit se na východní břeh řeky Ditvy v sektoru od obce Konceviče po Bělogrudu až po řeku Neman, a zahájila nové kolo opevňování postavení a zastřelování. Velitelské stanoviště bylo rozvinuto v lesíků asi 12 kilometrů západně od Lidy.

Nedostatek dopravních prostředků – v tabulkách bylo napsáno, že má nákladní automobily a tedy nedostala ani jen povoz – způsobil, že nebyla schopna přemístit velkou část materiálu a nakonec zůstala téměř bez dělostřelecké munice. Chyběla veškerá protitanková munice, což je u brigády, která v názvu nesla slovo protitanková naprosto nepochopitelné. Ale bylo to tak. Byla munice tříštivotrhavá a něco málo šrapnelů.

Bohužel tento den, myšleno 25. června jí byl odebrán poslední spojovací automobil - radiovůz a byl předán velitelství armády. Tím se úplně sesypalo spojení. Traktorových tahačů kanónů zbylo v brigádě jen 5 % tabulkového počtu nebylo palivo a nebyli řidiči. Brigáda procházela vážnou krizí.

Podle dochovaného hlášení brigáda vedla na obsazené linii boj s nepřítelem se střídavými úspěchy. Přeloženo do normální mluvy, bylo to zlé.

Podle některých zpráv brigáda vytrvala ve svých pozicích do 28. červan i přesto, že už 27. června byla vyklizena samotná Lida a brigáda, či spíše to, co z ní zbylo, tak zůstala osamocena před nepřítelem. Jejím protivníkem byla německá 12. tanková divize wehrmachtu a hlásila na 60 zničených tanků nepřítele.
Nakonec byla obklíčena. Vše co zbylo z mužstva – veškerý těžká výzbroj byla nenávratně ztracena - se shromáždilo kolem velitele brigády plukovníka Strelbického, který začal organizovat probití se z obklíčení. K této skupině se připojilo mnoho dalších vojáků - letců pěšáků, tankistů i týlařů. Nakonec měl pod velením okolo 1 000 lidí.

Skupina opustila Lidu a 29. června 1941 dopochodovala k vesnici Bakšta, kde se nacházelo velké množství obklíčených vojáků z mnoha zničených vojenských součástí. Tím skupina Strelbickyj nabrala počet na 5 000 lidí. Skupina sesbírala kde co, slušně se vyzbrojila a pokusila se probít přes obkličovací kruh. 1. července se probila dokonce do Minska, ale byla odražena zpět do obklíčení.

2. července se o průlom pokusila podruhé, ale přes velké nasazení utrpěla velké ztráty a opět byla odražena. Nakonec se Strelbickému podařilo dílčí probití a spojil svoji skupinu s velkou sestavou jiných obklíčených vojsk pod velením generála Ivana Vasiljeviče Boldina a spolu s ním se dokázala probít ke svým po více něž měsíci pochodu a bojů směrem na východ.

Na základě ověřeného hlášení o zániku brigády jako bojeschopného útvaru v boji, byla tato dne 1. července 1941 rozpuštěna.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola pátá: 9. DĚLOSTŘELECKÁ BRIGÁDA PROTITANKOVÉ OBRANY

9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany byla vytvořena v měsících duben až červen 1941 na základě usnesení v Běloruském zvláštním vojenském okruhu Ústředního výboru velké komunistické strany a Sboru lidových komisařů SSSR číslo 1112-459 ss, ze dne 23. dubna 1941, nesoucího název „O formování nových útvarů v sestavě Rudé armády.“ Byla formována v Přibaltském zvláštním vojenském okruhu.

Brigáda byla tvořena těmito součástmi:

-velitelstvím brigády

-velitelskou baterií

-dvěma dělostřeleckými pluky:

636. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel podplukovník Boris Nikanorovič Prokudin byl postaven na základě 598. lehkého dělostřeleckého pluku od 174. střelecké divize.

670. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel major Semjon Vasiljevič Chaminskyj, byl vytvořen doslova na zelené louce jako útvar před přímého předchůdce.

Každý dělostřelecký pluk se skládal ze šesti oddílů různé síly:

dva oddíly byly vyzbrojeny divizními kanóny 76 mm vzor 1936, po 12 kusech

tři oddíly byly vyzbrojeny protiletadlovými kanóny 85 mm vzor 1939, po 12 kusech

jeden oddíl byl vyzbrojen rychlopalnými protiletadlovými kanóny 37 mm vzor 1939 8 kusů a

6 velkorážovými kulomety DŠK ráže 12,7 m.

Takže lze říci že plnokrevný dělostřelecký pluk protitankové obrany měl tabulkově:
2331 osob, 74 kusů těžkých zbraní, 84 motorových vozidel, 35 traktorů.

-401. samostatným minovým-ženijním praporem

-170. samostatným automobilním dopravním praporem a brigádními jednotkami.

Jak je vidět, brigáda neobdržela předepsané divizní kanóny ráže 107 mm a ty byly nahrazeny 24 kusy protiletadlových kanónů ráže 85 mm. Získala tak na síle těchto zbraní, ale ztratila požadovanou schopnost palby na vzdálené cíle, což se ale v boji asi nijak neprojevilo. Nějak na to díky rychlému tempu bojové činnosti nepřišel čas.

Brigádě velel plukovník Nikola Ivanovič Poljanskyj

Výzbroj brigády byla impozantní a my už ji známe od předchozího textu.

48 kusů divizních kanónů 76,2 mm vzor 1936 se dvěma druhy protitankové munice ale nebyla to vysloveně protitanková zbraň.

72 kusů protiletadlových kanónů 85 mm vzor 1939, schopných díky konstrukci přímé střelby a díky zavedení protipancéřové munice i boje s tanky nepřítele.

24 kusů divizních kanónů 106 mm vzor 1940, vybavený protipancéřovou municí a tedy schopen přímého boje s tanky nepřítele, nebylo brigádě dodáno a byly nahrazeny předchozím typem zbraně.

16 kusů rychlopalných protiletadlových kanónů ráže 37 mm vzor 1939, slavných „zenitek“. I tyto zbraně měly zavedeny dva druhy protipancéřových granátů s velkou účinností podkaliberní dokázal na 100 metrů při úhlu dopadu střely 60°probít pancíř 46 mm a při úhlu dopadu 90° dokonce 56 mm.

12 kusů velkorážových kulometů DŠK ráže 12,7 mm

93 kusů lehkých kulometů

1500 kusů protitankových min

Nákladních automobilů: 584 kusů

Speciálních automobilů: 123 kusů

Osobních automobilů terénních: 11 kusů

Dělostřeleckých tahačů: 165 kusů

Tabulkový počet vojáků v brigádě, všech kategorií byl 6058 lidí.

Jako celek přežila v bojovém nasazení pouhých 42 dní než byl zničena a rozpuštěna.
K 22. červnu 1941 byla brigáda zkompletována kromě trakce – chybělo hodně pásových traktorů tahačů děl, měla většinu personálu a bojový materiál byl doplněn na 85%.

Dne 22. června 1941 byla síla brigády tato:

270 důstojníků, 681 poddůstojníků a praporčíků, 4955 vojínů, tedy celkem 5906 lidí.
Brigáda byla nasazena v prostoru města Bubjaj a jejím úkolem bylo přikrýt cestu Šaulaj.
20. června 1941 brigáda s předstihem byla vyvedena s posádek a obsadila a připravila se k obraně v určených oblastech:

670. dělostřelecký pluk v prostoru Varjaň, Varenlaj, Karalenaj a Kolajnyj

636. dělostřelecký pluk v prostoru Burčiščka, Krjapsaj, Burnyška a Kelm

Šířka rozvinutí každého pluku byl 8 kilometrů a obranná sestav měla dvě linie. První line byla obsazena kanóny ráže 76 mm, druhá kanóny ráže 85 m- připraveno ke přímé střelbě. Kanóny ráže 106 mm kryly mezery a byly učeny k dálkové palbě, rychlopaly ráže 37 mm a velkorážové kulomety DŠK vytvářely ohniska protivzdušné obrany.

Celkový obranný rajon brigády se táhl od jezera Lukitas po řeku Dubicu.

Brigáda byla součástí severozápadního frontu a měla bojovat v sestavě 8. armády. Tak tomu také bylo v době prvních bojů od 22.června 1941 do 9. července 1941, kdy byla převedena pod 11. armádu. V její sestavě vydržela až do 13. září, kdy byla převedena k Záložnímu frontu do sestavy 31. armády.

Dne 10. července padl v boji velitel 670. dělostřeleckého pluku major Chaminskyj

V poledne 22. června 1941 velitel 636. dělostřelecké brigády a jeho důstojníci zastavili ústup dvou hodně potlučených pluků 125. střelecké divize, které ustupovaly z pohraničních bojů. Oba pluky byly vtaženy do sestavy brigády a už u ní zůstaly. Pevné velení a nekompromisní vyžadování kázně pěchotě jen prospělo.

23. června 1941 kolem 6.00 hod. ráno se v předpolí brigády objevily německé motocyklové jednotky – průzkum od německého motorizovaného sboru. - část motocyklů byla zničena a jejich posádky pobity, část ustoupila zpět.

Hlavní síly 41. motorizovaného sboru zaútočily kolem 10 hodiny dopolední a pokusily se prorazit ve směru na Šaulaj. Přesná palba děl a zakopané pěchoty dokázala tyto pokusy odrazit. Prudké boje v prostoru 9. protitankové brigády pokračovaly i 24. a 25. června 1941a úporný boj dělostřelců i zrekvírované pěchoty byl hlavním důvodem, proč 41. motorizovaný sbor ztratil tempo postupu a nesplnil své úkoly v pohraničním sražení.

Dne 25. a 26. června 1941 byla brigáda nucena stáhnout se blíž k městu Šaulaj, vybudovat obranu což zvládla a opět vedla boj s německými předvoji. Následně se přesunula severně od Šaulaj a aniž by stihla zaujmout postavení obdržela rozkaz spolu se silami 10. střeleckého ustoupit do hlavního města Lotyšské sovětské socialistické republiky, Rigy.

V této době brigáda již utrpěla hmatatelné ztráty, ale podle oficiálních sovětských údajů ve dnech 23. a 24. června 1941 9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany zničila okolo 70 německých tanků. Reálnost tohoto čísla nelze nijak ověřit.

27. června 1941 byla brigáda rozdělena na útvary. Není jisté proč se tak stalo ale myslím si, že to bylo dáno tím, že střelecké svazky neměly dost sil pro boj s tankovou technikou nepřítele a toto opatření mohlo jejich protitankovou obranu vyztužit.

636. dělostřelecký pluk byl přidělen k 10. střeleckému sboru a od 28. července do 1. července pomáhal bránit Rigu. A potom ustoupil do prostoru mezi městem Pjarna a jezerem Vyrtsjarva.

670. dělostřelecký pluk bránil přechody přes řeku Západní Dvina směrem k Daugavpils a proto obsadil pozice na řece.

Dle zdrojů se zdá že po obraně Rigy se 636. dělostřelecký pluk dokázal skutečně ustoupit a při své trudné pouti právě prohrávanou válkou se opět přiblížil ke svému sesterskému 670. dělostřeleckému pluku.

Dne 2. července 1941 jedna z baterií 670. dělostřeleckého pluku držela linku Garvacajnizki Vynieki, Dekšorn, Prizevo, kde podporovala 10. vzdušně výsadkovou brigádu, které velel plukovník Stěpan Saveljevič Gurjev.

4. - 6. července 1941 bojoval 670. dělostřelecký pluk o Ostrov spolu s částmi 41. střeleckého sboru pod velením generálmajora Andreje Nikitoviče Kosobuckého.

Je poměrně překvapivé, že spojená brigáda stále vykazoval poměrně velké početní stavy.
K 4. červenci 1941 měla brigáda:

Mužstvo: 226 důstojníků, 356 poddůstojníků a praporčíků, a 1549 vojínů. Celkově to bylo 2131 lidí. Byl spíše už jen pluk, ale pořád to bylo vojskové těleso, které vykazovalo bojovnost a houževnatost.

Z výzbroje si brigáda zatím udržela: 1686 pušek a karabin, 6 samopalů, 27 kulometů, 3 velkorážové kulomety DŠK, 13 kanónů ráže 76 mm, 7 kanónů ráže 85 mm, 64 vozidel, 3 motocykly, 3 traktory, 12 radiostanic.

Dne 6. července 1941 je ale uvedena v operačním hlášení číslo 14 od štábu Severozápadního frontu uvedeno, že 9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany má dva pluky. 670. se 16 děly a 672. s 25 děly. A zde se v tom tak trochu ztrácím. Inu jak se říká – „a včul buc mudry“
Otázka totiž zní: kde se ztratil 636.dělostřelecký pluk?

Mezitím brigáda vedla boj s nepřítelem o Pskova a Porchova, odtud ustupuje ve směru na Staruju Russu a zde zbytky brigády stále bojují.

O jejích osudech měsíci srpnu a v první polovině září 1941se mi nepodařilo nic zjistit.

Ve dnech 13. až 20. září 1941 byla převedena do sestavy Záložního frontu. K 20. září 1941,kdy se stala součástí 31. armády potom vykazovala tyto počty:

Mužstvo: 257 důstojníků, 318 poddůstojníků a praporčíků, a 1456 vojínů. Celkově to bylo 2031 lidí.

Z výzbroje si brigáda zatím udržela: 1156pušek a karabin, 822 samonabíjecích pušek a samopalů, 20 kulometů, 3 velkorážové kulomety DŠK, 7 kanónů ráže 76 mm, 82 vozidel, 2 traktory, 15 radiostanic.

Z tohoto výčtu že šlo spíše už o střeleckou jednotku, protože děl měla méně než střelecký pluk.

Dne 25. září 1941 byla soustředěna u stanice Ostaškov. Dne 29. září 1941 byla rozpuštěna. A zde se vrací záhada v číslování, anžto s zde objevuje opět 636. dělostřelecký pluk protitankové obrany, který byl přejmenován na 289. dělostřelecký pluk protitankové obrany a 670. dělostřelecký pluk protitankové obrany byl přejmenován na 304. dělostřelecký pluk protitankové obrany. Dle rozkazu o rozpuštění brigády byl 401. minový- ženijní prapor zničen a rozkaz jej formálně rozpustil.

9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany tímto přestala existovat. Ale můžeme říci, že její bojová cesta byla rozhodně delší než výše uvedené 8. brigády stejného typu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola šestá: 1. DĚLOSTŘELECKÁ BRIGÁDA PROTITANKOVÉ OBRANY

9. dělostřelecká brigáda protitankové obrany byla vytvořena v měsících duben až červen 1941 na základě usnesení v Běloruském zvláštním vojenském okruhu Ústředního výboru velké komunistické strany a Sboru lidových komisařů SSSR číslo 1112-459 ss, ze dne 23. dubna 1941, nesoucího název „O formování nových útvarů v sestavě Rudé armády.“ Byla formována v Kyjevském zvláštním vojenském okruhu.

Byla první nejenom podle čísla ale skutečně byla formována jako první z deseti plánovaných vojenských těles tohoto typu.

Brigáda byla tvořena těmito součástmi – zde využijeme paměti samotného velitele brigády v počátku války, který ji formoval, cvičil a vedl do boje. Byl to, jak ukazuje tato fotografie
Obrázek

Kirill Semjonovič Moskalenko v době Velké vlastenecké války

- velitelstvím brigády, štábem a štábní baterií a politickým oddělením a zabezpečující jednotkou

- velitelskou baterií tu Moskalenko neuvádí asi je v jeho podání štábní baterie

- dvěma dělostřeleckými pluky:

680. dělostřelecký pluk protitankové obrany, velitel major Vladimír Jakovlevič Nečajev, zmizel beze stopy 24. června 1941, tolik současné zdroje, Moskalento uvádí, že padl v boji, když mu střepina letecké pumy rozsekla záda.

712. dělostřelecký pluk protitankové obrany, byl ustaven už k 20. dubnu 1941, velitel podplukovník Alexej Petrovič Jeremenko

Každý dělostřelecký pluk se skládal ze šesti oddílů různé síly:

Z velitele a štábní baterie

Poddůstojnické školy

Jednotky pro týlové a technické zabezpečení.

Šesti dělostřeleckých oddílů.

dva oddíly byly vyzbrojeny divizními kanóny 76 mm vzor 1936, po 12 kusech

tři oddíly byly vyzbrojeny protiletadlovými kanóny 85 mm vzor 1939, po 12 kusech

jeden oddíl byl vyzbrojen rychlopalnými protiletadlovými kanóny 37 mm vzor 1939 8 kusů a

6 velkorážovými kulomety DŠK ráže 12,7 m- počet těchto kulometů je zde dle současných zdroj, Moskalenko uvádí, že jich v tomto oddíle nebylo 6, ale 36

Takže lze říci že plnokrevný dělostřelecký pluk protitankové obrany měl tabulkově:
2331 osob, 74 kusů těžkých zbraní+ 36 velkorážových kulometů, 84 motorových vozidel, 35 traktorů.

- samostatným minovým-ženijním praporem,který měl jednu rotu minovou a dvě roty ženijní.

- samostatným automobilním dopravním praporem a brigádními jednotkami.

Obrázek

Zde je organizační struktura jak ji uvádí generál Moskalenko, ve svých pamětech.

Krátce před válkou – týden, byla brigáda, která díky dobré práci velitelství dosáhla plných tabulkových počtů a velitel hlásil dobrou bojovou připravenost, připravena. Nacházela se v prostoru rozmístění 5. armády generála Potapova. Byla to silná armáda ale, byla roztroušena po velké ploše. Tvořily ji:

15. a 27. střelecký sbor

22. mechanizovaný sbor

Kovelský a Volyňskovladimirský opevněný prostor

Dva uzly Strumilovského opevněného prostoru

939. spojovací prapor

Armádní útvary a zařízení.

A v její působnosti byla i 1. dělostřelecká brigáda protitankové obrany, kterou ale Moskalenko nazývá 1. dělostřeleckou protitankovou brigádou.

21. června 1941 hlásil Moskalenko do Moskvy, že jeho brigáda je připravena plnit své úkoly bez omezení a čeká na rozkazy.

Válka pro 1. brigádu – tak ji budu nazývat dále, začala v 0500, poté, co jí Moskalenko vyhlásil bojový poplach a začalo její vyvedení s výcvikového tábora u městečka Kiverce a přesun do určeného prostoru k zaujmutí obrany.

Rychlost se vyplatila- okolo 7 hodiny ranní se nad místem kde ještě před dvěma hodinami byl rozložen park techniky objevilo 40 německých bombardérů- nic nenašli a odletěly bombardovat Luck. Situace byl od první hodiny zlá. Překvapené divize 5. armády byly postupně ničeny a nebo rozvráceny a obráceny na ústup. V této situaci Potapov o své vůli nařídil 1. brigádě neváhat a přesunout se do prostoru západně Vladimiru Volyňského a v součinnosti s 22. mechanizovaným sborek nepřítele odrazit a vyhnat zpět za státní hranici, ale tuto hranici bez rozkazu nepřekročit bez zvláštního rozkazu – bezbřehý optimismus se skrývá v tomto rozkaze…………

Sice to bylo porušena podřízenost, ale Moskalenko rozkaz přijal a brigáda vyrazila. Brigáda se rozvinula do několika proudů a zahájila přesun. Po celou dobu přesunů byla napadána letectvem nepřítele, ale škody které utrpěla nebyly velké. Díky plné motorizaci byla rychlá a dokázala se rychle rozptýlit.

Jenže 22. mechanizovaný sbor byl v chaosu a nebyl schopen útoku. Když předvoj brigády narazil na tanky a zahájil s nimi okamžitě boj, byl dokonce Moskalenko nařčen, že střílí na tanky 41. tankové divize právě tohoto sboru. Nebyla to pravda. Ale pravda je, že 41. tanková byla rozvrácen a jako efektivní bojová síla přestala existovat. Bojovala po praporech a byla zničena.

Na tomto směru útočily německá 6. polní armáda a 1. tanková armáda.

Předvoj brigády se rozvinul do bojové sestavy a zachytil, postup předvojů nepřítele. Díky tomu se mohla celá brigáda rozvinout a připravit k boji. Na jejím úseku se postup nepřítele zastavil. Je to asi jeden z mála případů, kdy se velké dělostřelecké vojskové těleso střetlo s nepřítelem ve střetném boji.

Večer 22.6.1941 brigáda ustoupila do prostru Zaturce – sousedé vlevo i vpravo nevydrželi nápor a hrozilo jí obklíčení. Zde vybudovali tři linie dělostřeleckých postavení, kdy se tyto linie stávaly hlavní linií jak ta první provedla manévr dozadu. TO zajistilo pružnost celého palebného systému obrany.

Brigáda dokonce krátkodobě zesílela - posbírala včlenila do své sestavy všechny dělostřelecké jednotky co se motaly bez pevného velení v prostoru jejího působení. Další den brigáda bojoval celý den a utrpěla už vážné ztráty. Linii udržela a zajistila, že 5. armáda se mohla rozvinout pokusit se vybudovat pevnou obranu. Bojovala o 24. 6 1941 a i když opět uspěla, slábla a nakonec musela opět ustoupit. Stalo se a stáhla se do prostoru města Rožišče.

Úkol byl těžký – za každou cenu udržet přechody přes řeku Styr severně od města Lusk, aby se přes ně mohlo stánou ke svým co nejvíce rozbitých jednotek Rudé armády. Brigáda měla zaujmout postavení na východním břehu ale nějaký aktivní důstojník – byl to velitel 27. střeleckého sboru generál Arťomenko, nechal vyhodit most, který měla použít k přechodu. Musela tedy zůstat na německé straně.

Její ženisté budovali předmostí a palebná postavení a současně pro přepravu upravovali železniční most, aby brigáda mohla za řeku. Nestihlo se to. 26. 6. 1941 už byla opět v boji a utrpěla ztráty. Přesto nepřítele odrazila a velkou roli v tom sehrály velkorážové kulomety, které úplně rozbily rojnice německé pěchoty.

Jenže níže po proudu se Němci dostali k řece a vybudovali přepravu a předmostí. Bylo zle. Ale v té době už brigáda měla svoji vlastní přepravu a zahájila přechod přes řeku. Bohužel po přepravení několika oddílů se objevila skupina pěchoty s různou technikou a moc kompletně zatarasila- po několika hodinách se objevilo několik tanků KV-1, které Moskalenko poslal zatarasený most prostě prohrnout. Brigáda přešla, jako poslední a most byl také vyhozen. Následně byla poslána na jih, aby pomohla zničit už poměrně velké německé předmostí.

Zde byla až do 28. června a nesmírně jí pomohl jeden střelecký pluk 200. střelecké divize. Boj byl tvrdý. A nakonec marný. 5. armáda jako celek byla v částečném rozkladu. Bylo to vážné a 28. června 194 1. brigáda dostala rozkaz od generála Potapova odejít usilovným pochodem do prostoru Umaň-Klevaň. Zde měla spolu se zbytky 22. mechanizovaného sboru a 9. sborem zabránit obsazení cesty Lucku-Novgorod Volyňskyj a obsadit Rovno.

Do prostoru rozmístění dorazila 30. června 1941 a byl to zlý přesun- nálety, trvalý déšť bezedné bahno a v prostoru rozmístění předvoje nepřítele. Pěchota a tankisté šli do střetného boje a dělostřelci je podporovali. Boj byl opět těžký. A Němci prorazili jinde zahájili postup na Goršču a Korec. 5. armádě hrozilo obklíčení.

Obrázek
Zde je pán bojů na jihozápadním směru od 22.6. do 30.6. i s čarami působení naší brigády.

Brigáda opět musela ustupovat. Tentokrát až ke Kořistěni na staré hranici. Jenže to už nepřítel překročil řeku Sluč a směřoval k Žitomiru. 5. armádě hrozil obchvat a brigáda, která stále držela pohromadě dostala pokyn s dalšími jednotka od vyčerpaných mechanizovaných sborů držet linii Korec- Novgorod Volyňskyj. Bojovala zde od 7.do 9. července. Od 10. července 1941 se stala součástí úderné skupiny, která měla za úkol udeřit na nepřítele podařilo se nepřítele poněkud zatlačit zpět.

Podařilo se nepřítele na krátkou dobu rozhodit, ale i tak německé jednotky 3. motorizovaného sboru dosáhly okraje Kyjevského pevněného prostoru. Hrozilo, že bude ztracen Kyjev a přepravy přes řeku Dněpr. Když 14. června Němci z předmostí na Styru, které nebylo v silách Rudé armády zlikvidovat další útok, 5. armáda nedokázala jeho postup zadržet a zahájila ústup. 1. brigáda dostala za úkol ustoupit k řece Irša na čáru Jagodinka-Turčinka a úkol zabránit proniknutí nepřítel ze Žitomiru na Korosteň. 5. armáda ukončila všechny útočné aktivity a stáhla své hlavní síly do Korosteňského opevněného prostoru. Zde se konečně zachytila a udržela do 22. července.

Nakonec byl učiněn pokus zaútočit na Žitomir. Došlo k velké bitvě, ale Němci zasadili čerstvé síly a Rudá armáda zahájila všeobecný ústup za řeku Irša. 24. července 1941 se ale podařilo frontu stabilizovat.

Rozpoutaly se urputné boje o město Malin. Město přešlo několikrát z rukou do rukou, ale nakonec ho Rudá armáda vyklidila a pevně se zachytila 24. července 1941 za náspem železniční trati.

Pro 1. brigádu to byly poslední boje na pravobřežní Ukrajině. Byla za ně navržena na vyznamenání Řádem Rudého praporu. 26 jejích vojáků bylo navrženo k vyznamenání vysokými řády a tituly, ale ty nikdy nebyl ani schváleny ani předány.

Brigáda bojovala už více něž měsíc. Díky okolnostem a tomu, že Moskalenko byl zkušený velitel, který dokázal hledat rozumná řešení v šílené době, stále existovala. Jiné brigády tohoto typu už neexistovaly. Ovšem ztráty které utrpěla byly velké:

Padlo 1409 vojáků, 152 poddůstojníků a 88 důstojníků

Ztraceno bylo 55% děl, 40% velkorážových kulometů a polovina ostatní techniky.

To co zbylo ale bylo stále bojeschopné a rozhodnuto dále bojovat. Díky tomu, že při bojové pouti brigáda do sebe vtahovala ztracené dělostřelce, a opuštěnou výzbroj, kterou nalezla, její dělostřelecký park se měnil a byl velmi pestrý. Ale bylo čím bojovat. A špatné doby zatím neskončily, a dlouho skončit neměly. Na jihozápadním směru už byl uzavírán Umaňský obkličovací kotel, kde byly zničeny a zajaty 6. a 12. armáda a 2. mechanizovaný sbor.

To nejhorší na jihozápadním směru v roce 1941 teprve mělo nastat. Na přelomu července a srpna 1941 se na tomto směru zhoršovala situace každým dnem. Umaňským kotlem se zabývat nemusím – psal jsem o něm poměrně podrobně zde:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=7935&f=71

Celý front ustupoval, ztrácel techniku, vojáky a materiál. Byl ničen nelítostnými leteckými údery. O tom jak to vypadalo, může ukázat fakt, že stačilo 5 dní leteckých náletů a byl z taktické mapy vymazán kompletní 5. jezdecký sbor, který měl za úkol pomoci obklíčeným silám Rudé armády u Umaně. Vojáci co přežili opěšali a byly začleněny do střeleckých jednotek.

Nejhorší bylo, že na porážkách mělo podíl i to, že kompletně zkolaboval polní zásobovací systém. K 31. červenci bylo u frontu průměrně 0,25 dávky PHM na kolový prostředek s motorem- cca 50 až 100 kilometrů dojezdu, pro tanky a letadla nebyly skoro žádné. U plukovního a divizního dělostřelectva byl v průměru 10 až 15 granátů na hlaveň, sborové a armádní dělostřelectvo bylo bez munice.

Přesto ale rudoarmějci bojovali dál. Celá front- nyní už bez armád obklíčených v Umaňském kotli, ustupoval na východ. I když velitel 5. armády dostal souhlas od maršála Buďonného k ústupu na linii Slovečno- Gošov – Xaverov, pro tento moment jej nepotřeboval, protože armáda stabilizovala frontu.

Obrázek
Takto vypadala cesta, kudy ustupovaly formace Rudé armády od Umaně ke Kyjevu.

Cílem němců bylo být co nejrychleji u přepravišť přes řeku Dněpr v pásmu obsazeném vojsky Kyjevského opevněného prostoru. Proto v úseku Vasilkovo-Kyjev soustředili hlavní síly a dne 3. srpna 1941 byla zahájena bitva úderem na styk 147. a 175. střelecké divize. Dva dny se otřásala země, výbuchy se slévaly v nepřerušený hřmot a nakonec Němci prorazili. Vše co zbylo z téměř vybité 147. střelecké divize se ale zvedlo a v posledním protiútoku Němce odrazilo několik kilometrů zpět.

Nakonec se podařilo za nesmírnou cenu na životech 11. srpna postup Němců zastavit. Ale na rozhraní Jihozápadního směru a Středního frontu se začal rýsovat kolaps. 3., 13. a 21. armáda Středního frontu ztratily vzájemný dotyk, a jako samostatně operující tělesa neuspořádaně ustupovaly na východ a jihovýchod. Od nepřítele se jim nepodařilo odpoutat a německé 2. tanková skupina a 2. armáda je v tuhých bojích pronásledovaly. Němcům vycházelo skoro vše a jejich skvěle řízená 2. armáda postupovala vytrvale kupředu s cílem obsadit velké předmostí mezi Černigovem a Novgorodem a odtud pokračovat v útoku na východ nebo jihovýchod.

Veliteli Jihozápadního frontu tato hrozba neunikla, či spíše jeho štábu a byl vydán rozkaz stáhnout 5. armádu a 27. střelecký sbor z doposud držených postavení na železnici Korostěň – Kyjev na východní břeh Dněpru. Hlavní stan souhlasil.

Současně byl vydán rozkaz pro front, který nařizoval držet obranu podél východního břehu Dněpru od Lojeva po Perevolečné, za každou cenu uhájit Kyjevský opevněný prostor a zajistit černigovský, konotopský a charkovský směr. Bylo to dáno možností, že by se nepříteli mohlo podařit od Černigova udeřit do boku a týlu Jihozápadního frontu. Současně ale hlavní stan udělal zajímavý krok.

Obrázek
Pevnůstka Kyjevského opevněného prostoru

Dne 10.srpna byl vydán rozkaz aby se z částí sil 37. a 26. armády vytvořila nová, 40. armáda a právě v době těchto událostí se tato 40. armáda měla zapojit do bojů s tím, že se měla rozvinout na řece Desně v úseku Šostka – Novyje Myliny.

Jenže aby toto vše šlo udělat, bylo nutno ale už opravdu v hodině dvanácté, stáhnout 5. armádu a 27. střelecký sbor na nové pozice. Dále aby to fungovalo, mělo se za každou cenu zabránit Němcům překročit řeku a nebo, nedej bože získat nepoškozený most. Dále se muselo počítat s tím, že poté co 21. armáda vyklidila Gomel je ohrožen už přímo Černigov. Proto se sovětská vojska poté, co se stáhla k Dněpru, měla stočit čelem k severu a nebo dokonce na východ. Jenže to vše vzato do úvahy nebylo a pokud ano, nebylo to poznat.

Velitel frontu dle všeho nevěděl co se děje u sousedního Středního frontu a proto 5. armáda nedostala rozkaz o stočení se k severu. Dokonce jí to bylo zakázáno. A tak bylo nutno velmi rychle vyslat na sever 235. střeleckou divizi právě vyloženou z ešelonů u Bachmače na sever, aby poskytal podporu velmi vážně poničené 21. armádě. Bohužel ale pro 5. armádu tento stav vytvořil velmi nebezpečnou situaci- neměla krytý pravý bok.

A co se týká 5. armády, ještě horší situace se vytvořila na jejím jižním, levém boku. Hrozilo jí obejití nepřítelem, který využil selhání velení a vojsk 27. střeleckého sboru, který nedostatečně zajistil mohutný most a němci toho využili obsadili jej z chodu. Byl to takový Remagenský most v roce 1941 na druhé straně Evropy. Němci toho, že tak snadno získali jediný nezničený most před¨s Dněpr dokonale využili.

Obrázek
Zničené protiletadlové kanóny – možná patřily 1. dělostřelecké brigádě protitankové obrany

Velitel 27. střeleckého sboru generál Arťomenko tak vytvořil nenapravitelnou chybu, která měla mít dalekosáhlé důsledky.

Upřímně řečeno, pokud se nějaká armáda rozhodně překročit jakýkoliv vodní tok, tak jej překročí. Je to jen otázka nasazených sil a prostředků. Ovšem pokud jí obránce věnuje most, není potřeba násilný přechod, při kterém je možno útočníka vážně poškodit. Bohužel mezi 5. armádu a 37. armádu byl vražen klín a ten se už nepodařilo vyrazit. Na to byli Němci příliš dobří vojáci.

Nakonec to dopadlo jak mohlo nejhůře a 5. armáda zjistila, že nepřítel se nachází v týlovém prostoru jejího 31. střeleckého sboru. Následně dostala z frontu rozkaz Němci získaný most dobýt zpět nebo jej alespoň zničit. Byl to nesmysl, na to neměla dost sil a její 131., 228, a nakonec i 124. střelecké divize při tomto útoku vykrvácely.

V té době už velké síly nepřítele pochodovaly k soutoku řeky Ostěr a Desna. Zde se pokusil rozvinout úspěch u města Ostěr a tím obejít Kyjevský opevněný prostor, na kterém si zatím vždy vylámal zuby.

Naše 1. dělostřelecká brigáda protitankové obrany, které pořád velel generál Moskalenko se podílela velkou měrou na obraně přepravišť. Bojovala u přepravišť na řece Pripěť u Černobylu, Dovlajanů i Janova na řece Dněpr potom u Nové Iolči a Lukojed. Při plnění těchto úkolů, kdy se podílela na tom, že mosty byly zničeny až po odchodu posledních sovětských jednotek, krátkou dobu plnila úkoly vojskové PVO. A dle hlášení se i tohoto úkolu zhostila dobře, mosty se němcům nepodařilo zničit leteckými údery.

Při přechodu 5. armády přes Dněpr byly jednotky brigády dokonce pověřeny organizací přepravy. A tak dělostřelci tvořili něco jako zadní voj., kdy napřed umožnili odchod střeleckých jednotek a ty potom zaujaly obranu na východním břehu a poskytli palebnou pomoc dělostřelcům. Následně mosty letěly do povětří. U Černobylu to došlo tak daleko, že most byl vyhozen do povětří v čase, kdy už přes něj jely dva německé tanky. Brigáda dle všeho bojovala velmi dobře a navíc plnila roli něčeho, co by se dalo nazvat stmelující síla.

Obrázek
Protitankoví dělostřelci u Česrnobylu

Když se dala do boje, Němci zastavili postup a spontánně se k ní připojovali rozbité dělostřelecké jednotky, pěchota, zbytky trénů… A tito vojáci pod vlivem toho co viděli se do boje pustili také. Brigádě to pomáhalo nahrazovat ztráty personálu i zbraní a těm druhým pocit, že není vše ztraceno.

Brigádě dával rozkazy přímo velitel 5. armády generál Potapov. Lepší palebnou sílu neměl, navíc díky tomu že brigáda byla plně motorizovaná byla velmi pohyblivá a mohla měnit místo působení velmi rychle. Brigáda nikdy neopustila stanovenou linii bez rozkazu. Tím vynikala nad ostatní síly armády.

Na konci srpna brigáda dostala další rozkaz – usilovným pochodem dosáhnout prostoru severně od Černigova. Po cestě dostala upřesnění – na čáře Chaljavin – Rudka pomoci 15. střeleckému sboru zabránit jakýmkoliv pokusům o proniknutí do města a současně bránit most jižně od města před leteckými útoky. 15. střelecký sbor byl právě porážen. Jeho velitel nedávno padl a sboru velel plukovník Michail Ivanovič Blank. Sbor neudržel svůj břeh a německá 260. pěší divize překročila Desnu, a na jeho pravém boku vytvořila předmostí i Bibli.

Obrázek
Po boji u Černigova

Sbor byl totálně vyčerpán, Zbylo mu jen 20% původního stavu vojáků, chybělo vše co bylo potřeba pro boj. Nereálná rozkaz zničit předmostí se ukázal nad síly jak 15. střeleckého sboru tak i brigády. Velitel sboru bičován rozkazy a vyhrůžkami nakonec vedl zbytek sboru do útoku osobně a u osady Peski padl v boji s německou pěchotou.

Nepřítel využil toho, že se urputně bojovalo o předmostí u Bibli a překročil řeku u osady Saltykova Děvica. 21. armáda která se od něj nedokázala odpoutat, jej doslova přetáhla přes řeku za sebou. Okamžitě se začaly přepravovat velké německé síly a cíl se jevil jasný – konečně obklíčit 5. armádu, která už německým velitelům lezla na nervy. Nakonec se nepříteli podařilo prorazit a jednou provždy odtrhnout od sebe 5. a 37. armádu.

1. dělostřelecká brigáda v těchto bojích ztratila skoro polovinu lidí i materiálu, ale uchovala si organizaci, morálku a bojeschopnost.

Bohužel velení frontu pod maršálem Buďonným nepochopilo realitu a odmítlo povolit 5. armádě ustoupit za Desnu, zkrátit frontu a vybudovat novou linii. Bylo povoleno jen srovnat stávající členitou obrannou linii. To ale neřešilo problém.

Dne 3. září 1941 byl generál Moskalenko jmenován velitelem 15. střeleckého sboru místo padlého plukovníka Blanka. Velení 1. dělostřelecké brigády protitankové obrany předal veliteli 712. dělostřeleckého pluku protitankové obrany plukovníkovi Alexeji Petrovičovi Jeremenkovi.

Její další osudy se mi nepodařilo zmapovat, ale byla zničena společně s hlavními silami Jihozápadního frontu v gigantickém obkličovacím kotli u Kyjeva.

Obrázek
Zde je mapa ukazující vznik obkličovacího kotle u Kyjeva.

Administrativně byla rozpuštěna 25. října 1941.


ZÁVĚR:

takže máte za sebou další exkurz do historie Rudé armády ve Velké vlastenecké válce. I tentokrát to bylo k protitankové obraně a myslím si, že jste se rozhodně nenudili, je to něco co není až tak známé. Je to prostě taková specialita.

Nyní bych se měl věnovat součinnosti vojsk Rudé armády v obraně, ale nevím jak to půjde. Je to nesmírně pracné a zájem o tato témata je nevelký. Asi to bude chtít ukončit a najít si jiný sektor dějin. Navíc už mi z Rudé armády začíná hrabat.

NĚKTERÉ ZDROJE – TY ZAJÍMAVĚJŠÍ

https://coollib.com/b/260044/read

http://ww2history.ru/4608-organizacija- ... lerii.html

https://ru.wikipedia.org/wiki/8-я_артил ... ой_обороны

https://ru.wikipedia.org/wiki/9-я_артил ... ой_обороны

https://ru.wikipedia.org/wiki/14-я_арти ... ой_обороны

http://wap.imf.forum24.ru/?1-10-0-00000013-000-10001-0

http://wio.ru/galgrnd/flakru.htm
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Mirek58 »

K výzbroji bych doplnil, že výzbroj APTBr byla v ráži 107mm v reálu mixem 107mm vz 1940 a 107mm vz 1910/30, tedy kanon, plus fakticky jedna z prvních kanonových houfnic.
Kanonů 107mm vz 1940 ( M 60 )bylo vyrobeno málo ( celkem asi 280ks, dalších 800ks kanonů mělo být dodáno do konce r.1941) a tedy se přistoupilo k doplnění stavů 107mm vz.1910/30 odebraných sborovému dělostřelectvu a ze zásob děl.parků. Z hlediska zásobení municí logický krok, ovšem pro účely PT boje náhrada měla nedostatečný odměr+-5 st( nedělená lafeta).
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Mirek58 - ano, nebylo dost času ty brigády vymazlit. Stačilo půl roku a byly by v perfektní kondici. Takto byly ničeny a přestože jak se zdá, některé dokázaly hodně, bylo to v roce 1941 málo. Prostě málo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Mirek58 »

6. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: nedohledán
Velitel - 6-я. Командир подполковник Юрьев, быв. командир 75 ГАП 27 СД
Velitel 6. APTBr podplukovník Jurjev, bývalý velitel 75. houf pluku 27.sd
6. dělostřelecká brigáda protitankové obrany.
velitel: nedohledán
Velitel - 7-я. Командир полковник Николаев.
Velitel podplukovník Nikolajev
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Děkuji, jen tomu úplně nerozumím, Tobě se podařilo dohledat jména velitelů 6. a 7. brigády? Jestli to chápu správně, prosím o svolení je vložit do příslušné kapitoly práce. Díky.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Mirek58 »

Samozřejmě, no problema, no stress.
ObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Mirek58 »

Doklad jak se vyvíjela myšlenka specializovaného PT útvaru:
«Сов. секретно Экз. №… копия

ПРЕДСЕДАТЕЛЮ СОВЕТА ОБОРОНЫ ПРИ СНК СССР копия — НКО

ДОКЛАДНАЯ ЗАПИСКА (извлечения)

В соответствии с Вашим письмом от 11 января с.г. сообщаем Вам соображения по вопросу формирования Артиллерийских противотанковых бригад РГК…

Обсудив представленные в техническое управление НКВ материалы, а также проведя консультации с ведущими специалистами Наркомата Боеприпасов… комиссия пришла к следующим выводам:

1. Предложенное укрупнение противотанковых артиллерийских подразделений для отражения массированных ударов танковых войск врага считаем своевременным и целесообразным…

2. По вопросу количественного состава Артиллерийской противотанковой бригады РГК трехполкового состава по три дивизиона в каждом полку (всего — 36 четырехорудийных батарей) возражений не имеем.

3. Однако предложенный штат бригады в составе:

45-мм пушек обр 1937 г. — 48

76-мм пушек обр 1936 г. — 48

76-мм зенитных пушек обр 1931/38 гг. — 12

107-мм пушек обр 1939 г. — 36

пулеметов зенитных —12

считаем не отвечающим требованиям и возможностям текущего момента…

Как Вам должно быть известно, испытания обстрелом нового немецкого танка, проведенные осенью 1940 г., показали, что для борьбы с ним 45-мм противотанковая пушка обр. 1937 г. непригодна, так как способна пробить его броню на дистанции не далее 150–300 м…

Проверкой установлено, что для увеличения пробивной способности 45-мм пушки необходима разработка нового типа боеприпаса, но заказ НКО Наркомату Боеприпасов на проведение данной работы до настоящего времени не поступил…

Напоминаем Вам также, что решением СО при СНК СССР от 15 ноября 1940 г. данный тип пушки был признан неперспективным и в соответствии с планами, валовый выпуск ее будет прекращен в тек. году. Предложенная на замену 45-мм противотанковой пушки новая 57-мм противотанковая пушка завода 92 испытаний в установленном порядке еще не прошла и в производстве не освоена… Планируется запуск ее в валовое производство, начиная с 3-го квартала сего года.

В то же время на вооружении КА уже имеется удачное 37-мм противотанково-зенитное автоматическое орудие, обладающее хорошей способностью к пробитию брони, что подтвердили испытания обстрелом из него имеющихся образцов зарубежных и отечественных танков. Орудие имеет бронебойный снаряд с прочным корпусом, производство которого уже освоено. Кроме того, введение в состав Артиллерийской противотанковой бригады РГК таких орудий значительно улучшит возможности ее обороны с воздуха…

76-мм дивизионная пушка обр 1936 г. имеет повышенную пробивную способность, по сравнению с такой же пушкой обр. 1939 г. только при условии применения усиленного выстрела, конструкция которого еще не отработана…

76-мм зенитная пушка с производства снимается и повсеместно заменяется более мощной 85-мм зенитной пушкой обр. 1939 г.

Кроме того, при формировании 20-ти противотанковых бригад, содержащих 1440 орудий калибра 76 мм, потребуется не менее 144 000 выстрелов с бронебойным снарядом, а в распоряжении артуправления в настоящее время имеется лишь немногим более 20 000 выстрелов, или по 2,6 на каждое орудие калибра 76 мм.

Наркомат Боеприпасов не в состоянии в настоящее время резко увеличить выпуск таких боеприпасов из-за ведущейся реорганизации производства…

Исходя из сказанного выше, предлагаем Вам пересмотреть штат Артиллерийской противотанковой бригады РГК, приняв во внимание следующие соображения:

…исключить из состава Артиллерийской противотанковой бригады РГК 45-мм пушки обр 1937 г., заменив их 57-мм пушками обр 1941 г….

Вплоть до начала валового выпуска новой 57-мм противотанковой пушки считаем целесообразным ввести в состав бригады 37-мм противотанково-зенитные орудия обр 1940 г.

Количество 76-мм дивизионных орудий в составе Артиллерийской противотанковой бригады РГК уменьшить. Допустить на оснащение бригад 76-мм орудия обр. 1939 г., как имеющие меньший вес.

Ввиду малой мобильности 76-мм зенитной пушки обр. 1931 г. и недостаточного количества 76-мм бронебойных боеприпасов считаем целесообразным заменить их в составе Артиллерийских противотанковых бригад 85-мм зенитными орудиями обр. 1939 г. на четырехколесном лафете, обладающими лучшей подвижностью и отработанным в производстве бронебойным выстрелом…

Обязать Наркомат Боеприпасов обеспечить программу оснащения Артиллерийских противотанковых бригад РГК необходимым количеством бронебойных боеприпасов…

Подписали:

Кулик, Ванников, Воронов, Грендаль» [89].



Sov. tajné Ex. Ne. Kopírovat

PŘEDSEDA RADY OBRANY NA SNK SSSR - NKO

POZNÁMKA K PAPÍRU (výpis)

V souladu s Vaším dopisem ze dne 11. ledna tohoto roku. informujeme vás o úvahách o vytvoření dělostřeleckých protitankových brigád RGC ...

Po projednání předložených materiálů technické zprávy NKV ?, jakož i na základě konzultace s předními odborníky z Lidového komisariátu munice ... Komise dospěla k následujícím závěrům:

1. Navrhované rozšíření protitankových dělostřeleckých jednotek, které odrazí masivní útoky nepřátelských obrněných jednotek, je včasné a účelné ...

2. K otázce určení velikosti stavu protitankových brigád v podobě tříplukové sestavy s třemi oddíly v každém pluku, ( celkem 36 čtyřdělových baterií) nemá námitky.


3. Navrhovaná sestava brigády sestávající se z:

45 mm kanóny vz 1937 - 48

76 mm zbraně vz 1936 - 48

76 mm protiletadlové zbraně vz 1931/38. - 12

107 mm kanóny vz 1939 - 36
( Chyba v označení, 107mm kanon byl vz 40 - M 60-)
protiletadlové kulomety -12

nemůže naplnit požadavky a potřeby současnosti...

Jak bylo prověřeno postřelovacími testy u nového německého tanku, provedenými na podzim roku 1940, ukázaly, že k boji proti němu, 45 mm protitanková zbraň vz. 1937 je nevyhovující, protože je schopena proniknout pancířem ve vzdálenosti nejvýše 150-300 m ...

Při střeleckých zkouškách bylo zjištěno, že ke zvýšení průbojného výkonu 45 mm kanonu je nutné vyvinout nový typ munice, ale příkaz k provedení těchto prací ze strany NKO ( LId. kom obrany) nebyl vydán k dnešnímu Lidovému komis. pro munici
( NKB,Наро́дный комиссариа́т боеприпа́сов zřízený 11.1.1939 vydělením z Lid kom obranného průmyslu ).

Připomínáme také, že rozhodnutí Kom Obrany při Rad.Lid Kom. ze dne 15. listopadu 1940 byl tento typ zbraně byl uznán neperspektivní v souladu s plány, seriová produkce se zastaví tento rok. Navrhujeme nahradit 45 mm protitankový kanon novým 57 mm protitankovým kanónem záv. 92, ovšem ten neprošlel zkouškami a výroba není zvládnutá. Spuštěné produkce je plánováno na třetí čtvrtletí letošního roku.
( Tak, a zde je problém s datováním tohoto dokladu. Pod ním je podepsán Grendal, podle všeho jde o děl teoretika Vladimíra Davydoviče Gredala, jenomže ten zemřel 16.11.1940, mohlo by jít teoreticky o jeho bratra Dmitrije Davidoviče Grendala, jenže ten byl letec v hodnosti genmajora )

V současné době, ve výzbroji RA má úspěšnou 37 mm protiletadlovou automatickou zbraň, s dobrou schopností probití pancíře, které byla potvrzeno při testovacích střelbách na vlastněných existujících typů zahraničních i tuzemských tanků. Zbraň má protipancéřovou střelu, jejíž výroba již byla zvládnuta. Kromě toho zavedení takových zbraní do dělostřelecké protitankové brigády RGC ( Rezerva Hlavního Velení)výrazně zlepší možnosti protivzdušné obrany ...

76mm divizní děla vz. 1936 má lepší průbojné schopnosti ve srovnání se stejným ( 76 mm) kanonem vz. 1939 pouze v případě, že bude použito silnějšího náboje, jejhož návrh ještě nebyl vypracován ...

76mm protiletadlový kanon z výroby je odstraněn a kompletně nahrazen silnějším 85mm protiletadlovým kanonem vz. 1939

Kromě toho, při vzniku 20 protitankových brigád, které obsahují 1440 kanonů ráže 76 mm, bude vyžadovat minimálně 144.000 nábojů s protipanceřovými granáty a rozvaha dělostřelectva má dispozici jen přes 20 000 ks nábojů, nebo 2.6 ks na kalibr 76 mm.

Lidský komisař střeliva není schopen podstatně zvýšit výrobu takového střeliva kvůli probíhající reorganizaci výroby ...

V návaznosti na výše uvedené navrhujeme, abyste stav Dělostřelecké protitankové brigády RGC s ohledem na následující skutečnosti:

... vyloučit ze stavu protitankové dělostřelecké brigády RGK 45 mm kanony vz. 1937 a nahradit je 57 mm kanónem vz. ... 1941.

Až do začátku seriové výroby nové 57mm protitankového kanonu považujeme za vhodné zavést do stavu brigády 37mm protiletadlový kanon ,

Počet divizních kanonů 76 mm v dělostřelecké protitankové brigádě RGC snížit. A dovybavit brigády kanonem 76 mm vz. 1939.

Vzhledem k nízké mobilitě 76 mm protiletadlové pistole, arr. 1931 a nedostatečný počet 76 mm průbojné munice považujeme za vhodné, aby je nahradili jako součást protitankové dělostřelecké brigády 85 mm protiletadlová děla vz. 1939 na čtyřkolové lafetě, která má lepší mobilitu a ve výrobě je potřebný protipanceřový granát ...

Uložit Lidovému Komisaři pro munici, aby zabezpečil program zásobeníl vybavení dělostřeleckých protitankových brigád RGK potřebným množstvím protitankové munice ...

Podepsáno:

Kulík, Vannikov, Voronov, Grendal " [89] .
Naposledy upravil(a) Mirek58 dne 9/2/2018, 01:52, celkem upraveno 10 x.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Zdravím, díky za doplněk - Jak budeš mít čas tak to pořádně přelož - vím z tvých prací že to umíš.

Ono číst si o protiletadlové pistoli o rozměrech 76,2 mm je dost drso. :rotuj:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
mr_kosa
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 24/6/2011, 20:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od mr_kosa »

A čo taká kozmická loď vyzbrojená 37 mm automatickou zbraňou a antioxidačná brigáda?!

To sú veci, ktoré by si rozhodne zaslúžili samostatný článok!! :mrgreen:
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Mirek 58 - krásná práce. Je evidentní, že se nad tím někdo zamýšlel poměrně podrobně a že to bylo bráno vážně. On celý ten nápad byl ve své podstatě dobrý. Mě osobně se jako přelomový jeví krok se začleněním ženijního praporu s velkou zásobou min.

včas a dobře položené minové pole klidně mohlo zastavit tanky nepřítele a po dobu práce ženistů tak umožnit střelbu do tanků, který se jen mohl motat na místě. Dále mohlo přikrýt boky a při troše chytrosti i vytvořit jakoby volné cesty pro tanky kde bylo možno vytvořit léčky. Půl roku navíc a ty brigády by asi byly velkým triumfem. Jenže historie nedává možnost reparátu.

xxxxx

Hahahhihihihohoho. Už dlouho jsem se tak nepobavil.

mr_kosa - jestli jsi si nevšiml, jsem tématicky v období II. světové války, konktrétně Velké vlastenecké války. Tedy v období od 22. červan 1941 po 8. květen 1945.

Jestli máš s tématem o protitankových dělostřeleckých brigádách problém, oznam to adminům, třeba s tím něco udělají.

O kosmických lodích a antioxidačních brigádách můžeš napsat něco sám, máš volné pole. Držím palce, rád se dovím něco nového nebo alespoň zábavného.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Mirek58 »

Inkriminovaný dokument, nebo koncept, podle mého, je důležitý, protože ukazuje dosud neznámé záležitosti.
/Nevyhovující výkon PTK 45 mm, byl stanovený na základě střeleckých zkoušek na podzim 1940, nikoliv na základě "panického "hlášení" z Francie, jak se s oblibou traduje
/Sověti reagovali na taktiku Blitzu jediným správným způsobem. Ne, posílením obrany linie, ale díky vytvoření organizačně sam PT jednotek mohli přistoupit k obraně prostoru
/Byli si vědomi schopností útočníka při leteckém útoku na bodové cíle obránce.
/ Závěrem, Kulik v tomto "oboru" nebyl vůl, ale vizionář s dobrou vizí, což neodporuje, že byl neschopný velitel.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Plný souhlas- já jsem sice uvedl, že samosebou viděli jak Němci přejeli západní Evropu a ta nedokázala najít žádný rozumný recept, ale zcela jistě to nebylo jediné co prali v potaz.

Tyto brigády prostě byly možností jak zajistit možnost účinné protitankové obrany na velké ploše a současně se tyto brigády mohly poměrně dobře bránit náletům. recept. Silné plně mobilní dělostřelecké svazky, to mohlo fungovat, a asi by to i fungovalo. Jen bylo málo času. Brigády co byly v dobrém stavu se předvedly v dobrém světle.

Snažil jsem se tento zajímavý prvek bojové sestavy Rudé armády trochu přiblížit, a neskromně si myslím, že tato práce je svým způsobem na českém internetu ojedinělá.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Julesak »

Super článok, netušil som, že podobný typ útvaru vôbec existoval.

V každom prípade sa mi natíska myšlienka, že nebyť nie práve šťastných zmien vo vtedajšej Červenej armáde ako jej neskutočné nafúknutie krátko pred konfliktom, organizačný chaos etc... (myslím že sa o tom diskutovalo práve pod jedným z Pátračových článkov), konflikt mohol prebiehať inak a aj vývoj sveta by potom bol iný.

V každom prípade - určite napíš aj o súčinnosti vojsk ČA v obrane, iný sektor dejín nechaj iným :D
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Pátrač »

Ahoj Julesáku - na součinnost přijde, je ve stadiu zrodu ale jako vždy mi to bobtná pod rukama. Ale Tu Rudou armádu už dodělám, tedy obranu.

Ten samý cyklus jsem chtěl udělat o útoku, a to by bylo čtení ale asi k tomu nedojde.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: Dělostřelecké brigády protitankové obrany Rudé armády

Příspěvek od Julesak »

Na obranu sa teším, a najlepšia obrana je útok, teda... vieš čo to znamená :up:
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“