Předvečer Velké vlastenecké války

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Pátrač »

Polarfox - Liddel Basil Hart je v tomto směru naprosto unikátní figura.

Vem si útok na Norsko. Němci tam byli jen o den či dva dříve než Britové a Francouzi. I Francouzi s Brity tam jeli obsadit Narvik a nejen to - chtěli pokračovat do Švédska - neutrálního - a obsadit nějaké obrovské železorudné doly. Norsko bylo neutrální stát, válku mu nevyhlásil ani jeden z těchto tří agresorů. A agrese by to byla i ze strany západních spojenců. A to nemluvím o Švédsku, kam nechtěli ani ti Němci, ale spojenci ano.

Nikdo ale nemá odvahu říci, že i ze strany Britů a Francouzů šlo o válečný zločin ve stádiu ne už přípravy ale v běhu. Už tam plavaly konvoje.

Hart to nejen řekne, ale dokonce řekne i to, že dát to v Norimberku do obžaloby a trvat na odsouzení viníků, dokonce britskými a francouzskými žalobci, je vrcholná ukázka pokrytectví v politice i právu.

Závěr Pátrače - Hartovi mám tendenci věřit, byl to seriózní historik a navíc i skvělý odborník. Jeho kniha, kde sepsal jeho vlastní výslechy německých generálů, to je počtení. Jmenuj se to Válka z druhého břehu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Amenhoteop
svobodník
svobodník
Příspěvky: 29
Registrován: 2/9/2011, 16:52

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Amenhoteop »

juvi píše: Ta britská politika hloupá zdaleka nebyla a byla v nejlepších tradicích Britského impéria: Ať jiní udělají špinavou práci za nás. Ostatně Trockého světová revoluce byla z úplně stejného soudku.
Stalin v žádném případě nevěřil, že má nějak moc času. To třeba vyplývá z rozhovoru s A.M. Kollontaj, tehdy vyslankyní ve Švédsku ještě z podzimu 1939. Kollontaj napsala, že byla šokovaná, když Stalin řekl, že "ne za horami je válka s Německem". Viz Сталин И. В.: Sebrané spisy, díl 18.; Tver, Информационно-издательский центр «Союз», 2006, strana 606–611 (příloha), viz též grachev62.narod.ru/stalin/t18/t18_267.htm.
Řekněme že opravdu Britská vláda v (chytrem) plánu chtěla vmanevrovat Německo do války se SSSR a všechny kroky směrem k Německu k tomu měly napomáhat. Tak ale potom potřebuju vysvětlit několik věci.

1. Proč souhlasili s námořni dohodou s německem z roku 1935?

Měli averzi k ponorkám (jako ostrovni země se po zkušenostech z prvni světove války obávali o své zásobovani), dokonce navrhli zákaz ponorek.

2. Proč v námořni dohodě z roku 1935 v ponorkách zrovna Němcum povolili největši srovnáni se svým loďsvem.

3. Pokud bylo v jejich plánu předat němcum ČSR celou (ne jen pohraniči), proč se před Mnichovem a během mnichova v jednáni vubec angažovali? Proč to nenechal jen na Daladierovi?

Jan Francie měla s námi smlouvu a jeji nedodrženi by byla jen jeji ostuda. (Asi by to s námi dopadlo stejné) a po tom co by Hitler obsadil zbytek ČSR (podle plánu) by nevypadali jako hlupáci, vše by byl jen francouzky debakl.

4. Když šlo vše podle plánu, proč zemim které stály v cestě na utok na SSSR (hlavně Polsku) nabizeli bezpečnostni garance? Nebylo lepši jim potichu dát na srozuměnou že jim nepomužu, ať se dohodnou s Hitlerem a připadné uzemni ztráty ať si vykompenzuji na úkor SSSR?

Po válce něco podobného s Polskem provedl v opačném směru Stalin.

5. Proč nevyjednali s Hitlerem např. plán hospodářské pomoci pokud napadne SSSR?

Potom by Hitler možná před napadenim polska necitil potřebu se zajistit smlouvou se SSSR.

6. Proč vubec do valky s Německem kvuli Polsku vstoupili?

Připraveni na valku moc nebyli, Polsku pomoct moc nemohli.

7. Když jako největšiho nepřitele vnimali SSSR, proč mu nevyhlásili válku když také napadl Polsko?
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od palo satko »

Amenhoteop
Najväčšim nepriatelom Britanie bolo Nemecko (nakoniec je aj dnes, po brexite :D ) a nie ZSSR. Po tom ako bolo jasne, že Hitler kašle na zmluvy z konca Prvej svetovej, si Briti jasne uvedomovali, že bude vojna. lenže nemali mužov. Britania došla o celu jednu generaciu a nikomu v Britanii sa nechcelo stratit dalšiu.Najmä nie ženam, ktore jasne protestovali proti vojne. Nakoniec bojovat sa nechcelo ani mužom, lebo dobre vedeli, že Nemci su lepši vojaci a je ich viac. Už Prvej svetovej mali Nemci menšie straty pri boji so všetkymi zapadnymi armadami a teraz každemu bolo jasne, že su lepšie vycvičeni a vyzbrojeni.
Britski politici blufovali, nič ine im neostavalo, lebo tiež nemali žiadneho mocneho spojenca. Francuzi boli na tom z mužmi rovnako biedne a cela ich strategia bola "sediet na bobku" za opevneniami. Američania na Britov kašlali, lebo Briti aj Francuzi, Amikov vymanevrovali z mierovych (prestenejšie trestnych) rozhovorov po Prvej svetovej. Realne neexistovala žiaden dôvod, prečo by Američania išli do vojny proti Nemecku, ked im z Nemecka plynuli zisky. A keby aj išli, tak by ich prichod trval roky a zatial by Britania bola porazena. Nakoniec, bolo to len Hitlerove hlupe rozhodnutie zautočit na ZSSR, ktore zachranilo Britaniu a umožnilo potom Američanom za dva roky doviest nejaku armadu do Britanie.
Ako možny spojenec zostaval ešte ZSSR. Lenže až do vojny s Finskom nik nevedel čoho je vlastne Červena armada schopna (ukazala, že to vela nie je). Briti mali realnu obavu, že ak budu Nemci porazeni a Stalin bude na Ryne, už ho nič nezastavi, najmä ked si Nemci spomenu, že ešte pred 6 rokmi polovica z nich boli socialisti a komunisti. :D
Briti viedli hanebnu politiku, ale realne ani inu viest v rokoch 1938, 1939 a 1940 nemohli.
Obrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Polarfox »

Pátrač píše:Vem si útok na Norsko. Němci tam byli jen o den či dva dříve než Britové a Francouzi. I Francouzi s Brity tam jeli obsadit Narvik a nejen to - chtěli pokračovat do Švédska - neutrálního - a obsadit nějaké obrovské železorudné doly. Norsko bylo neutrální stát, válku mu nevyhlásil ani jeden z těchto tří agresorů. A agrese by to byla i ze strany západních spojenců. A to nemluvím o Švédsku, kam nechtěli ani ti Němci, ale spojenci ano.

Nikdo ale nemá odvahu říci, že i ze strany Britů a Francouzů šlo o válečný zločin ve stádiu ne už přípravy ale v běhu. Už tam plavaly konvoje.

Hart to nejen řekne, ale dokonce řekne i to, že dát to v Norimberku do obžaloby a trvat na odsouzení viníků, dokonce britskými a francouzskými žalobci, je vrcholná ukázka pokrytectví v politice i právu.
Je možná pokrytectví to dát do obžaloby, aneb podmínky si diktují vítězové a ne vždy fér, ale jinak nemám dojem, že by si někdo maloval něco na růžovo. Nikde není nijak zatajováno, že Britové a Francouzi plánovali již velice záhy odříznutí Německa od švédské železné rudy pomocí intervence. Při první zámince za finsko-sovětské války se to nerealizovalo a posléze je při druhém pokusu částečně předběhli Němci (ale nemám tucha, jestli tam už něco plavalo, protože záměr byl zaminovat norské pobřežní vody, vyhnat tak lodě s rudou na volné moře, kde budou zaprvé napospas Royal Navy a za druhé to mělo vyprovokovat německou reakci, která by se stala záminkou pro intervenci....a vzhledem k tomu, že naplno ještě neproběhla ani fáze jedna, tj. minování, tak proč by byla v chodu fáze dva?). Dále je tu ještě ta nuance, že Norové by patrně Britům nekladli odpor, i když porušení neutrality by neslavili zrovna se šampáněm v ruce.

Tohle pouze vypovídá o tom, že Britové a Francouzi byli ochotni si ušpinit ruce (a do určité míry...přeci jen nejednalo se o obecnou invazi a měla být dodržena řada pravidel a omezení), když to bylo nutné, ale sotva o nějaké univerzální ďábelskosti a chybí tam linka k událostem předchozím.
palo satko píše:Najväčšim nepriatelom Britanie bolo Nemecko (nakoniec je aj dnes, po brexite :D ) a nie ZSSR.
Největšími potenciálními hrozbami byly tyto státy - Německo, Itálie a Japonsko. A to všechny najednou a se všemi se v tom spletenci muselo nějak počítat, protože na tom stála imperiální obrana. Británie nemusela zdaleka řešit jenom Hitlera, ale i Středomoří, Asii a Dominia.
palo satko píše:Po tom ako bolo jasne, že Hitler kašle na zmluvy z konca Prvej svetovej, si Briti jasne uvedomovali, že bude vojna. lenže nemali mužov. Britania došla o celu jednu generaciu a nikomu v Britanii sa nechcelo stratit dalšiu.Najmä nie ženam, ktore jasne protestovali proti vojne. Nakoniec bojovat sa nechcelo ani mužom, lebo dobre vedeli, že Nemci su lepši vojaci a je ich viac. Už Prvej svetovej mali Nemci menšie straty pri boji so všetkymi zapadnymi armadami a teraz každemu bolo jasne, že su lepšie vycvičeni a vyzbrojeni.
Britové si jasně uvědomovali leda to, že válka je pokud možno nežádoucí. A pokud válka, tak na snesitelném množství front. A vzhledem k tomu, že VB byla první, od koho by jsi uslyšel, že Versailles byla chyba, tak to kašlání na Versailles má v tomto ohledu poněkud jiný rozměr. Britům bylo jasné, že Německo se opět zvedne a nazbrojí a byli zcela ok s tím, že se zvedne a nazbrojí, protože totální pokoření a odzbrojení považovali za chybu a křivdu. Je zajímalo to, jak Německo zapojit do velmocenských struktur a smluv a svázat to do akceptovatelných mezí. Německo mělo být přijato zpět do klubu a mělo dodržovat patřičná pravidla...to byl cíl. A upřímně teoreticky ne nerozumný.

Francouzi se na to samozřejmě dívali jinak, protože oni měli Německo za hranicemi a populační poměr/síla průmyslu hovořily celkem jasně (a to nepočítám Itálii) a dalo se očekávat, že by v případě znovuvyzbrojení došlo k vyřizování účtů. Takže Versailles možná nebylo fér, ale Frantíkům to enormně vyhovovalo, protože to drželo Němce nepřirozeně přišlápnuté k zemi a je v bezpečí. Plus jim to dávalo větší status na kontinentu. Samozřejmě ale ani oni nečekali, že to vydrží věčně a museli postupovat v souladu s tím a zároveň v souladu s VB, což bylo životně důležité (neboli jediný spojenec, se kterým bylo možno bezprostředně počítat a s kým bylo možno Německo zadržet, pokud se něco kapitálně nepodělalo, což se později podělalo).

A to o vojácích snad ani nebudu komentovat.
palo satko píše:Britski politici blufovali, nič ine im neostavalo, lebo tiež nemali žiadneho mocneho spojenca. Francuzi boli na tom z mužmi rovnako biedne a cela ich strategia bola "sediet na bobku" za opevneniami. Američania na Britov kašlali, lebo Briti aj Francuzi, Amikov vymanevrovali z mierovych (prestenejšie trestnych) rozhovorov po Prvej svetovej. Realne neexistovala žiaden dôvod, prečo by Američania išli do vojny proti Nemecku, ked im z Nemecka plynuli zisky. A keby aj išli, tak by ich prichod trval roky a zatial by Britania bola porazena. Nakoniec, bolo to len Hitlerove hlupe rozhodnutie zautočit na ZSSR, ktore zachranilo Britaniu a umožnilo potom Američanom za dva roky doviest nejaku armadu do Britanie.
Brity zajímali Němci, Taliáni a Japonci, Francouze zajímali enormně Němci a v závěsu za nimi Taliáni, Američanům byla v dalším záchvěvu izolacionismu Evropa u zádele a zajímali je Japonci.

Odsuzovat Francouze, že seděli na zadku za linií, je sice jednoduché, na druhou stranu je to dost pochopitelné. Aneb opět milá demografie. Jiná věc je samozřejmě to, že defenzivní zaměření francouzské armády takřka negovalo spojenecké vazby proti Německu u menších evropských států, protože ty nemohly čekat hrozbu vpádu do Německa ze západu a tj. odklon sil, na čemž to ale vše stálo. Ale jak by to někdo dokázal vymyslet lépe je otázka :)
palo satko píše:Briti viedli hanebnu politiku, ale realne ani inu viest v rokoch 1938, 1939 a 1940 nemohli.
Co je hanebná politika? Britové vedli obyčejnou mocenskou politiku a za hanebnou si ji vykreslují ti, jež nemají Brity moc v lásce a nebo ti, co to posuzují z odstupu a zcela nevhodných modernějších východisek.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Zemakt »

Ale jak by to někdo dokázal vymyslet lépe je otázka :)
A co takhle, držet se již vymyšleného, tj. dvě fronty :wink: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Polarfox »

Zemakt píše:A co takhle, držet se již vymyšleného, tj. dvě fronty
To ale předpokládá armádu s ofenzivními možnostmi a aby spojenecké vazby opravdu šlapaly jak mají. Tvoji spojenci na východě ti nesmí udělat pápá nebo se nějak s nepřítelem domluvit, jinak jsi nahranej. Otázkou navíc je, nakolik funkční by byly tyto spojené síly v případě doopravdy silného a plně znovuvyzbrojeného Německa. V době, kdy německá branná moc ještě chtě nechtě úpěla pod Versailles a následnými dojezdy, tak celý ten koncept měl jistě šanci...ale později? Nevím. Francouzi se zcela oprávněně cítili vůči Německu v podřízeném vojenském postavení a tendence soustředit se na obranu, i když spojenecké závazky to moc neposílí, není zase úplně nepochopitelné. Zvláště vzhledem k přetrvávajíím silným zkušenostem a emocím z války předchozí.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Mirek58 »

-Největším nepřítelem VB bylo Německo-
A co se na situaci a snahy VB podívat jinak?
Fakt-
Francie chce v Locarnu řešit východní hranice Německa, VB je proti.
Východní hranice Německa nejsou pořešeny.
Fakt
Francie uzavírá spojenecké smlouvy namířené proti Německu
Že jsou namířené proti Německu je vyjádření představitelů VB - obklíčení Německa-
Ve stejné době jsou uzavřeny námořní dohody VB/Německo.
Fakt
V r. 1937 dostává Hitler svolení od druhého muže vlády VB k akci na východě (- VB nemá zájem na zachování staus quo-)
Fakt
Král, (nastávající) je zakládajícím členem Britskoněmecké společnosti o přátelství ( nebo jak se ten spolek nazýval, velice zajímavá je jeho členská základna)

To rozhodně nesvědčí o nepřátelství.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od palo satko »

Polarfox, trochu za zamysli.
1. To že Briti viedli hanebnu politiku nie je moja predpojatost voči Britom, ale fakt. Tak politiku veducu k Mnichovu komentoval Winston Churchill: “You were given the choice between war and dishonor. You chose dishonor and you will have war.” Bola vam dana volba medzi vojnou a hanbou. Vybrali ste si hanbu a dostanete vojnu.
2. Ako sa mohli Francuzi vo vojne spravat lepšie? No stačilo čitat De Gaulla a použit jeho navod na obsluhu buducej vojny: Profesionalna armada ako kompenzacia menšej ludnatosti, mechanizovane a tankove zbory, dynamicky vedene operacie. Ten navod už v roku 1934 De Gaulle napisal v knihe Vers l'Armée de Métier. Francuzi na jeho knihu kašlali, Ale Nemci nie. Vo Francii sa predalo 700 vytlačkov, v Nemecku 7000. Čital ju aj Hitler.
3. Taliansko a Japonsko boli rovnocenne Nemecku? Taliani po tom čo predviedli v Habeši nevyzerali zrovna ako hrozba vylodenia v Plymouthe a Japonci nemohli nijak napadnut Britske ostrovy a donutit Britov kapitulovat. Mysliš, že áno?
Obrázek
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Jiří Fidler »

Britská politika vůči střední Evropě byla konzistentní, vyvíjela se nejpozději od poloviny 18. století a držela se jak rovnováhy sil, tak existence mocenského centra, schopného odolat na jedné straně Francii (18. a 19. století) a na druhé straně Rusku (od 19. století). Britové podpořili Marii Terezii po roce 1740, když hrozilo kompletní rozchvácení habsburských zemí mezi Bavorsko, Prusko a Sasko, což by obnovilo francouzské dominující postavení na kontinentě (které právě Habsburkové na počátku 18. století zlikvidovali - viz válka o dědictví španělské). Poté, co se Marie Terezie spojila s Francií a Ruskem, podporovali Britové během sedmileté války Prusko, aby se dominantní silou ve střední Evropě nestala Vídeň a nebyl do ní vpuštěn Sankt-Petěrburg. První bod se zdařil, druhý nikoli, protože Berlín, Sankt-Petěrburg a Vídeň dokázaly najít společnou řeč a vymazaly Polsko, čímž se Rusové přiblížili k Visle.
V letech 1792 až 1815 podporovala Británie státy střední a východní Evropy, neboť jen s jejich pomocí mohla odolat revoluční a napoleonské Francii. Cenou za tuto pomoc se stala přítomnost Rusů ve střední Evropě, jejich vliv však vyrovnávalo Prusko a Rakousko, navíc neměnnost systému až do roku 1848 zajišťovala Svatá aliance. V 50. letech Britové silou zastavili ruský průnik na Balkán (krymská válka), což diplomaticky zopakovali v 70. letech (Berlínský kongres). Ve stejné době však Londýn udělal závažnou chybu, protože podporou nejprve Francie (1859), a poté Pruska (1866) dopustil sražení Rakouska z velmocenského postavení a nakonec vehnal Vídeň do náručí Berlína. Navíc rakousko-uherské vyrovnání posílilo národností třenice v zemi, kde stupidní chování německých a maďarských elit vehnalo část zde žijících Slovanů (Češi, Slovinci, Srbové, Malorusové) do ruské náruče. Další problémy vyvolávali Italové (snaha o připojení k nově vytvořené Itálii), tak Poláci (snaha o obnovu státu, hlavně francouzská podpora).
Po vypuknutí 1. světové války Britové s hrůzou zjistili, že národní pnutí v monarchii může přinést rozpad, a tím pevné usazení Rusů v českých zemích, kde bylo obyvatelstvo silně rusofilské (Kramář), protože nemělo s Rusy přímou zkušenost. :-)
Londýn proto začal podporovat jiného českého politika, Masaryka, jehož vizí byla nejprve samostatnost Českého království s vládou nějaké západoevropské dynastie, od jara 1917 pak - pod ruským vlivem (březnová revoluce) republika. Masaryk si udržel britskou podporu, i když v létě 1918 zcela přešel na politickou platformu USA. Problémem byl Beneš, jenž nejprve zlikvidoval Štefánikovu italskou platformu, a poté prosadil takový francouzský vliv v nové republice, jež se v diplomatické a vojenské oblasti stala faktickým francouzským protektorátem. Od mírových jednání ve Versailles a okolí se Britové začali chovat vůči Praze odtažitě, protože poznali, že je Beneš záměrně mylně informoval ohledně národnostních, sociálních i ekonomických záležitostí nového československého státu. Československo jako takové se mohlo udržet jen dvojím způsobem. Buď důslednou "helvetizací", což byl ovšem běh na tak dlouhou trať, že na to v polovině 20. let rezignoval i Masaryk, původně hlavní propagátor tohoto postupu. Nebo dohodou s Francií a převzetím jejích představ o hegemonii ve středoevropském prostoru a skutečností, že Německo bude "rýt držkou v zemi". Britům bylo jasné, že tento postoj je dlouhodobě neudržitelný, což koncem 20. let pochopila i část Paříže, která začala stavět Maginotku. Diplomatický génius z Kožlan tomu však nasadil korunu, když s pomocí francouzských socanů zatáhl do akce Sověty (smlouvy z roku 1935). Tím od sebe (což by nevadilo) a od Československa (což vadilo velmi) odpudil nejen Brity, ale také Německo, Itálii, Maďarsko a Polsko, kteří sovětskou přítomnost ve středu Evropy za nějakou výhru nepovažovali. Britové se proto rozhodli opětovně použít metodiku berlínského kongresu, poněkud jim však uniklo, že ve střední Evropě již neexistuje antiněmecká brzda ve formě Rakousko-Uherska, kterou jednotlivé malé státy od Baltu po Balkán nejsou schopny nahradit. Podpora Německa byla samozřejmě směřována proti Rusku nyní sovětskému a jeho etablování ve střední Evropě, Berlín však byl nyní v mnohem silnější pozici vůči přehršli vzájemně se svářících menších států, než vůči Vídni o půl století dříve.
Takže britská středoevropská politika, jež byla v druhé polovině 19. století tragédií (pro Rakousko i rovnováhu sil), se ve 30. letech 20. století stala, jak už to bývá, fraškou, a to pro všechny zúčastněné s výjimkou Adíka.
Chamberlain to celé pochopil až v březnu 1939 a pokusil se zatáhnout za záchrannou brzdu - garance Polsku, užší spolupráce s Francií, pokus o dohodu se Sověty. Ovšem Stalin nebyl ochoten si hrát na mesiáše jako císař Alexandr I., který byl za pár drobných ochoten položit na oltář životy milionů vlastních poddaných (jen za války 1812 zahynulo v Rusku minimálně 1,5 milionu obyvatel). A Chamberlainovi předložil nabídku (zastřenou líbivými frázemi), kterou Britové byli nuceni odmítnout. Poté Stalin stejnou nabídku střelil Hitlerovi a vznikl z toho pakt Molotov-Ribbentrop, což byl absolutní krach britské kontinentální diplomacie. Krach mnohem větší, než tylžský kontinentální systém z roku 1807. Britové měli jedinou naději, udržet se až do okamžiku, kdy si obě kontinentální bestie, stejně jako v letech 1811/1812 vyjedou po krku. K čemuž také došlo.
Tolik tedy britská středoevropská politika, její snahy a její chyby. Nehrejme si na city, zradu nebo čest, šlo, jde a půjde pouze o ZÁJMY.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Zemakt »

No však hej Polare, měl jsem na mysli Francii a ČSR. I ten 38 byl realizovatelnej. Ale jasan kdyby...., každopádně možnost a slušná jak to pořešit za včasu byla.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Polarfox »

palo satko píše:1. To že Briti viedli hanebnu politiku nie je moja predpojatost voči Britom, ale fakt. Tak politiku veducu k Mnichovu komentoval Winston Churchill: “You were given the choice between war and dishonor. You chose dishonor and you will have war.” Bola vam dana volba medzi vojnou a hanbou. Vybrali ste si hanbu a dostanete vojnu.
A ten, kdo by v tu dobu přinesl válku, by byl po zásluze "odměněn" a "milován". Ty bereš očividně válku jako něco, do čeho se každý hrne a hrnul, zvláště do velkého a vleklého konfliktu s nejistou budoucností. Je něco jiného vybrat si válku, když už jiná možnost není a vybrat si válku, když to nikdo nevidí jako bezpodmínečně nutné a žádoucí. Ano, vždy se vyskytnou kritické hlasy, ale je otázkou, jak by byly milovány pokud by v ten přesný okamžik byly v pozici kritizovaného a chovaly se radikálně.
palo satko píše:2. Ako sa mohli Francuzi vo vojne spravat lepšie? No stačilo čitat De Gaulla a použit jeho navod na obsluhu buducej vojny: Profesionalna armada ako kompenzacia menšej ludnatosti, mechanizovane a tankove zbory, dynamicky vedene operacie. Ten navod už v roku 1934 De Gaulle napisal v knihe Vers l'Armée de Métier. Francuzi na jeho knihu kašlali, Ale Nemci nie. Vo Francii sa predalo 700 vytlačkov, v Nemecku 7000. Čital ju aj Hitler.
JJ, všechno je tak jednoduché a křišťálově jasné. No a i kdyby bylo, jak to vyřeší lidské a materiální zdroje, pokud se druhá strana chová dle stejného mustru? Dva bude vždy více než jedna, ať už ta čísílka budou červená, zelená nebo pozlacená.
palo satko píše:3. Taliansko a Japonsko boli rovnocenne Nemecku? Taliani po tom čo predviedli v Habeši nevyzerali zrovna ako hrozba vylodenia v Plymouthe a Japonci nemohli nijak napadnut Britske ostrovy a donutit Britov kapitulovat. Mysliš, že áno?
Ponechávám bez komentáře. Protože z tohoto čiší absolutní nepochopení všeho a těžko se pak bavit, promiň...
Zemakt píše:No však hej Polare, měl jsem na mysli Francii a ČSR. I ten 38 byl realizovatelnej. Ale jasan kdyby...., každopádně možnost a slušná jak to pořešit za včasu byla.
Nevím, mě se úplně nepozdává idea, že Francie, která je sama výrazně slabší než Německo + jeden či více menších států, to vše v nehomogenním podivném svazku, je více jak Německo. Jak jsem už psal...Německo drcené Versailles ano, jinak fakt nevím. A i ten scénář, že v roce 1938, kdy Německo nemá ještě zcela nazbrojeno, se toto při větší aktivitě Francie a vázání sil v Československu jen tak rozsype, mi přijde dost přes koleno. První věc je, že teď by to byla Francie, kdo by musel útočit se všemi problémy s tím spojenými a druhá to, že Německo není žádný prcek, který když se následně vybičuje, tak nezadělá na sakra dlouhou válku s nejistým výsledkem. Žádné "vezmeme ho ze dvou stran a za týden jsme v Berlíně" :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Zemakt »

Nevím, mě se úplně nepozdává idea, že Francie, která je sama výrazně slabší než Německo + jeden či více menších států, to vše v nehomogenním podivném svazku, je více jak Německo.
Mne se zase nepozdává přeceňování Německa. Nemyslim si, že Francie byla výrazně slabší a ani ten jeden z menších států nešel odbýt mávnutím ruky. Zvláště když v oblasti vojensķé to bylo vše, jen ne nehomogenní podivný svazek. Osobně vidím jako ideální bod, kdy se dal vývoj ještě zvrátit, moment obsazení Porýní. Jo kdyby, kdyby byly v p.., nebyly by v rybníce. Žel Bohu.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Dzin »

Pátrač píše:Němci tam byli jen o den či dva dříve než Britové a Francouzi. I Francouzi s Brity tam jeli obsadit Narvik a nejen to - chtěli pokračovat do Švédska - neutrálního - a obsadit nějaké obrovské železorudné doly. Norsko bylo neutrální stát, válku mu nevyhlásil ani jeden z těchto tří agresorů. A agrese by to byla i ze strany západních spojenců. A to nemluvím o Švédsku, kam nechtěli ani ti Němci, ale spojenci ano.
To máš prosím tě odkud? Vím, že takoví plán byl v roce 1939 na popud Británie zpracován, ale jeho realizace nebyla nikdy zahájena. Jediná vojska, která se začala naloďovat byl expediční sbor na pomoc Finsku, ale to bylo v průběhu zrušeno a akce ukončena. Britové se potom rozhodli zaminovat norské teritoriální vody. O tom, že by také vyslali vojska k obsazení Narviku slyším poprvé.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Mirek58 »

A ještě jedna "maličkost" k zahraniční politice VB.
Na základě garancí daných Polsku, vyhlásila VB a Francie 3.9.1939 válku Německu.
A důsledek?
Následek byla neaktivace Smlouvy o vzájemné pomoci mezi Francií a SSSR z 2.5.1935
(čl2, věta 1.)
ObrázekObrázek
juvi
četař
četař
Příspěvky: 63
Registrován: 24/3/2017, 22:29
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od juvi »

Amenhoteop: Řekněme že opravdu Britská vláda v (chytrem) plánu chtěla vmanevrovat Německo do války se SSSR a všechny kroky směrem k Německu k tomu měly napomáhat. Tak ale potom potřebuju vysvětlit několik věci.

1. Proč souhlasili s námořni dohodou s německem z roku 1935?
Měli averzi k ponorkám (jako ostrovni země se po zkušenostech z prvni světove války obávali o své zásobovani), dokonce navrhli zákaz ponorek.

2. Proč v námořni dohodě z roku 1935 v ponorkách zrovna Němcum povolili největši srovnáni se svým loďsvem.
K tomu nemohu moc říct. Já se věnoval dějinám SSSR, ne Velké Británie. Moje hypotéza je taková, že VB usoudila, že jelikož má SSSR válečné loďstvo, musí se Německo vybavit také. A předpokládali, že část tonáže bude vázat SSSR – a v případě celkové parity Německo nebude schopno se zbytkem tonáže se VB postavit. Pokud to bylo tak, byl to skutečně špatný odhad. VB a F Hitlera naučily, že si je může ohnout přes koleno a on to udělal.
3. Pokud bylo v jejich plánu předat němcum ČSR celou (ne jen pohraniči), proč se před Mnichovem a během mnichova v jednáni vubec angažovali? Proč to nenechal jen na Daladierovi?
Jan Francie měla s námi smlouvu a jeji nedodrženi by byla jen jeji ostuda. (Asi by to s námi dopadlo stejné) a po tom co by Hitler obsadil zbytek ČSR (podle plánu) by nevypadali jako hlupáci, vše by byl jen francouzky debakl.
Opět moje hypotéza. Protože Francie zbavená svého loutkovodiče by mohla začít uvažovat a ve vlastním zájmu by Československu pomohla. Ta k tomu měla prostředky. Že to s jejim mravní i strategickou přípravou bylo slabší, je jiná věc.
4. Když šlo vše podle plánu, proč zemim které stály v cestě na utok na SSSR (hlavně Polsku) nabizeli bezpečnostni garance? Nebylo lepši jim potichu dát na srozuměnou že jim nepomužu, ať se dohodnou s Hitlerem a připadné uzemni ztráty ať si vykompenzuji na úkor SSSR?
Po válce něco podobného s Polskem provedl v opačném směru Stalin.
Pokud by to udělali, Polsko by se s Německem dohodlo a nastal by problém s tím, že sice oba chtěli porazit SSSR, ale zároveň oba chtěli získat Novorusko jako svoji kolonii. Z toho by nakonec nic nebylo.
No poválečné Polsko je shodou okolností jiný případ, ale toto znám jen z doslechu (zase to je mimo moje téma): Polsko si v podstatě přisvojilo Slezsko samo a jak Stalin, tak i Churchill nad tím mávli rukou (záměna slezské a lužické Nisy)
5. Proč nevyjednali s Hitlerem např. plán hospodářské pomoci pokud napadne SSSR?
Potom by Hitler možná před napadenim polska necitil potřebu se zajistit smlouvou se SSSR.
To je dobrá otázka. Mám dojem, že odpověď máme i v dnešní EU. EU setrvale činí nějaké kroky, ačkoliv valná většina obyvatelstva ví, že je to nesmysl. Nakonec je to stejný problém, jako jsou slavné sovětské procesy (k tomu se snad také dostanu, ale až po včelařské sezóně). Některé věci prostě není možné říci nahlas, něco není možné udělat, nebo naopak se něco udělat musí a to vše jenom proto, abychom si zachovali dekórum.
6. Proč vubec do valky s Německem kvuli Polsku vstoupili?
Připraveni na valku moc nebyli, Polsku pomoct moc nemohli.
Byli již příliš profláknutí a potřebovali trochu napravit reputaci.
7. Když jako největšiho nepřitele vnimali SSSR, proč mu nevyhlásili válku když také napadl Polsko?
Sice se mi to tady někteří snažili rozmluvit, ale pokud si dobře pamatuji, Němci byli nervózní, že SSSR se nehnul z místa a pouze čekal na chvíli, kdy z Varšavy zmizí vláda. Teprve potom se hnula vojska SSSR. Tady bych byl velmi opatrný, protože v té době již Stalin přebíral otěže a on takové kousky zvládal perfektně. S velkou pravděpodobností se zajišťoval právě proti britskému překvápku. On vůbec vynikal nacházením podivuhodných řešení a precizností a já čistě osobné si myslím, že i ten koncept 'uzavřít s Německem smlouvu s cílem dostat Německo do války s VB a F' byl jeho.
Vykládat o vnitřní emigraci je blbost, vláda buď je, nebo není.
juvi
četař
četař
Příspěvky: 63
Registrován: 24/3/2017, 22:29
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od juvi »

Jiří Fidler: Po vypuknutí 1. světové války Britové s hrůzou zjistili, že národní pnutí v monarchii může přinést rozpad, a tím pevné usazení Rusů v českých zemích, kde bylo obyvatelstvo silně rusofilské (Kramář), protože nemělo s Rusy přímou zkušenost. :-)
Atraktivita Ruska ve skutečnosti ležela někde jinde, to bude můj další vstup tady - a to bude ještě tvrdší záležitost, než toto. (Už jsem napsal asi 2 věty).
Československo jako takové se mohlo udržet jen dvojím způsobem. Buď důslednou "helvetizací", což byl ovšem běh na tak dlouhou trať, že na to v polovině 20. let rezignoval i Masaryk, původně hlavní propagátor tohoto postupu. Nebo dohodou s Francií a převzetím jejích představ o hegemonii ve středoevropském prostoru a skutečností, že Německo bude "rýt držkou v zemi". Britům bylo jasné, že tento postoj je dlouhodobě neudržitelný, což koncem 20. let pochopila i část Paříže, která začala stavět Maginotku.
Nemyslím si to. S německy mluvícím obyvatelstvem mohl být celkem klid, nebýt nacistického vzepjetí. A to je zase o tom, kdo za tím celým stál, protože Hitler sám byl švorc. Ono je to vlastně zase o tom příštím příspěvku. To bude hodně ošklivý kostlivec a problémem je hlavně to, že si jeho existenci dnes vůbec neuvědomujeme, ale má zničující dopady na společnost.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Dzin »

juvi
- ohledně štábních cvičení. Pokud je mi známo, asi nejvíce ovlivnilo sovětské uvažování před vypuknutím války s Německem cvičení "na mapách" z ledna 1941 (se kterým operuješ). Zde se probírali varianty války s Německem (resp. agresorem ze západu). Pokud je mi známo prakticky se zde probírala pouze varianta sovětského útoku. Scénář sice hovořil o tom, jak byla RA vystavena útoku, ale současně zde bylo, že byl zastaven a RA přešla do protiútoku. Od té chvíle mělo cvičení začínat, tudíž samotná obrana se neprocvičovala.

Ostatně v rámci tohoto cvičení zazářil Žukov, který byl v tomto měsíci jmenován do funkce náčelníka generálního štábu. Pod jeho dohledem se začaly razantně navyšovat počty Rudé armády hlavně s přihlédnutím k nárůstu tankových a mechanizovaných jednotek, což jsou primárně ofenzivní druhy vojska. Právě tento nárůst ostatně vedl k úpadku schopností RA, kdy najednou měla organizačně vytvořenu masu vojska, pro kterou neměla adekvátní výzbroj, výstroj o vycvičených vojácích nemluvě. Těžko říci, jestli si to Žukov uvědomoval, podle jeho pamětí to tak nevypadá, protože v nich sepsne Kulika za to, že na tento očividný nedostatek (co se týká možností průmyslu) upozornil (sovětská cenzura tuto pasáž původně vypustila).

Celkově se tedy dá těžko tvrdit, že RA změnila doktrínu a připravovala se na obranu v hloubce svého území. Když už, tak se minimálně v rámci obrany snažila přenést co nejrychleji boje na území nepřítele.

- Masová likvidace nejlepších lidí v sovětském systému v meziválečné době představovala poměrně trvale přítomný prvek. Byl to jeden ze způsobů, kterým se Bolševici udržovali u moci, tedy soustavný teror. Nebylo to specifikum Stalina, začalo se s tím už za Lenina. Stalin toto poměrně efektivně využíval spolu s praxí, že vždy nechával utvářet dvě proti sobě soupeřící frakce (v daném oboru). To mu umožňovalo opět držet pevně moc, protože zmíněné frakce bojovali potom mezi s sebou a Stalin mohl vystupovat jako jejich arbitr. Přičemž vždy, když potřeboval, mohl se při likvidaci jedné frakce opřít o podporu druhé. Byl to jeho způsob vlády a pro udržení jeho moci velmi efektivní. Bohužel pro obecné vládnutí to moc efektivní nebylo a vyznačovalo se to i poměrně rozsáhlou likvidací všech skupin elit což se negativně projevovalo na celkové situaci SSSR.

- Rudá armáda měla rozhodně více problému než to, že by neměla rekonstruovanou železniční infrastrukturu k západní hranici. Hlavně v prostorech bojů měla nahromaděny značné zásoby rozmístěné v polních skladech. Otázka jejich využití po následném německém útoku to je jiná. Navíc ani to stále nějak neobjasňuje co to "slabost týlu" mělo znamenat? Neschopnost přisunout jednotky blíže k hranici? Zásobovat jednotky u hranic? Rychle ustoupit od hranic?

- Brisko-německá námořní dohoda rozhodně nebyla uzavřena se záměrem, že když má SSSR loďstvo musí ho mít Německo taky. To je prostě hodnocení založené na "sovětocentricsmu", které explicitně předpokládá že vše co se dělo se muselo nějak dotýkat SSSR.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Polarfox »

Zemakt píše:Mne se zase nepozdává přeceňování Německa. Nemyslim si, že Francie byla výrazně slabší a ani ten jeden z menších států nešel odbýt mávnutím ruky.
Kdyby Francie nebyla výrazně slabší, tak nejsou Francouzi z Němců podělaní až za ušima a nesnaží se je zaprvé držet co nejvíc držkou v zemi a zadruhé neotravují nonstop kde koho s garancemi při napadení. Pro ně to byla matematika - cca 40 miliónů Francouzů a cca 80 miliónů Němců (a 40 Italů) + průmysl/ekonomika. A také dosavadní zkušenosti - jejich "skóre" s Němci nebylo zrovna excelentní (1870, 1914-1918 a později 1940) a v poslední velké válce to s nimi uhráli s odřenýma ušima díky okolnostem a spojencům a za velikých lidských ztrát (a byla to zkušenost, jejímuž opakování se chtěli do budoucna vyhnout).
Zemakt píše:Osobně vidím jako ideální bod, kdy se dal vývoj ještě zvrátit, moment obsazení Porýní. Jo kdyby, kdyby byly v p.., nebyly by v rybníce. Žel Bohu.
Jenže opět - to je období, kdy ještě Německo bylo slabé a nevyzbrojené, tam opravdu je šance něco dělat. Plně vyzbrojené a mobilizované Německo je oproti tomu zcela jiná liga.
juvi píše:K tomu nemohu moc říct. Já se věnoval dějinám SSSR, ne Velké Británie.
Až se člověku chce říci, jak může někdo, kdo neví nic o dějinách VB, sumírovat se suverénní jistotou něco o záměrech VB...fakt nevím, proč mě takové divné myšlenky napadají :D
juvi píše:Moje hypotéza je taková, že VB usoudila, že jelikož má SSSR válečné loďstvo, musí se Německo vybavit také. A předpokládali, že část tonáže bude vázat SSSR – a v případě celkové parity Německo nebude schopno se zbytkem tonáže se VB postavit. Pokud to bylo tak, byl to skutečně špatný odhad. VB a F Hitlera naučily, že si je může ohnout přes koleno a on to udělal.
Ta hypotéza (plus mnohé další) je zcela mimózní a blbě, ostatně jako mnoho dalšího a vyplývá to z výše uvedeného (mimo jiné). Koukám, že se dostáváme do stále absurdnějších rovin :)
palo satko píše:Strata Honkongu alebo Singapuru je a nakoniec bola len "neprijemnost" aj ked pri Singapure hanebna neprijemnost. Naproti tomu obsadenie Britskych ostrovov by bolo "definityvnym riešením" nad celym Britskym imperiom a že Nemecku tuto schopnost nadobudlo, bolo v roku 1940 a 41 zjavne.
Házení hrachu na zeď...imperiální politika, dominia, jejich vztah k mateřské zemi a integrita/existence impéria jako takového jsou očividně prostě něco, co můžeme s klidem hodit do koše. Protože se z toho koukám vyhrabe jen "nepříjemnost" a vylodění v Plymouthu.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Hans Klos
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 8/10/2016, 09:04

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Hans Klos »

Tak především Velká vlastenecká válka byla součástí staleté snahy germánů (ale i Viléma II) o získání území na východě - "drang nach osten" - termín z roku 1849, Hitler si to někde přečetl a přišel s termíny jako: lebensraum, untermensch, ubermensch.... Cílem bylo vyvraždit a zlikvidovat slovanské obyvatelstvo v ČSR, Polsku, Litvě, Ukrajině, části Ruska ..... a na územích vysadit germány .
Velká británie, Francie... a její představitelé ti jen nepochopili o co tady jde a hráli do určité chvíle Hitlerovu hru. Stalin s Ribentrop - Molotovem plánem si jen skočil na špek.
První kdo pochopil co to je "drang nach osten" byl Roosvelt, který svého nejbližšího důvěrníka Harry Hopkinse začátkem července poslal ke Stalinovi s hlavním úkolem co SSSR potřebuje aby odvrátilo útok německa.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Předvečer Velké vlastenecké války

Příspěvek od Polarfox »

palo satko píše:Polarfox hadzanie hrachu,
Briti mali svoje tradične problémy v Indii, v Egypte a v Afrike, ale spajat tieto problemy s Hitlerom je blud. Ako mohlo Nemecko ohrozovat dominia a kolonie, ked v čase napadnutia Polska malo len 29 ponoriek a žiadnu namornu flotilu? Ved sa dobre pozri, kedy boli zaradene do Kriegmarine nemecke bitevne lode? Je dobre si prečitat konečne, čo Hitler označil za Lebensraum. Od Britanie potreboval Hitler "mierovu zmluvu" a volnu plavbu po moriach, aby mohol na Madagaskar vyviest europskych živov. Na smolu židov a na užitok nam, taku zmluvu Churchill odmietol.
To si naozaj mysliš, že v roku 1938 a 1939 vedel Chamberlaine, že v roku 1940 pristupi Japonsko k Osi a napadne o rok neskor USA? :D Japonsko s Nemeckom malo pakt, ale proti ZSSR a nie proti Britanii.
Je pravdou, že Briti mali obavy o Indiu, ale nie zo strany Nemecka, ale zo strany ZSSR ale to až potom, čo Sovieti odsadili vychodnu čast Polska v septembri 1939. Nepoznajuc detailne pakt M+R, mali obavy že ZSSR može ako spojenec Nemecka cez Strednu Aziu zautočit. Lenže ZSSR nebol spojenec Nemecka.
Prečitaj si: Appeasing Hitler, The Diplomacy of Sir Nevile Henderson, 1937-39 od Petra Nevilla. Su tam spracovane pamäte britskeho velvyslanca v Nemecku Hendersona. Človeka, ktory tu "kašu varil". Angličania v tych rokoch nikdy neriešili ani len fiktivne ohrozenie svojich kolonii Nemeckom. Proste taka hrozba neexistovala. Zasadne riešili problemy Strednej a Vychodnej Europy, kde mohol Hitler ziskat nielen suroviny (ropa v Rumunsku) ale aj priemyselny a ludsky potencial na priame ohrozenie Britskych ostrovov a poražku ich spojenca Francie.
Popravde, jeden s Indiou "problem" bol na pretrase. Hitler povedal Chamberlainovi, ked v septembri 1938 spolu pozerali film v Berchtengadene, že aby dal zastrelit Gandhiho a bude mat v Indii po probleme. :)
Když je spojování těchto věcí s Hitlerem blud, tak proč šmarjá panno všechno spojuješ s Hitlerem a Německem a do toho bludu zabředáš hlouběji a hlouběji?

Proč by kriste pane Německo mělo ohrožovat britské kolonie? Německo byla hrozba v Evropě, Itálie ve Středomoří a Japonsko v Asii/na Dálném východě. Všechny tři velice reálné a dlouhodobé hrozby, přičemž mezinárodní situace a napětí se rozhodně nezlepšovaly (remilitarizace Německa, mocenské choutky Itálie, viz Habeš/severní/východní Afrika a obdobný kurz Japonska, viz Čína/jihovýchodní Asie). VB byla v pozici globální mocnosti stále ještě poznamenané a vyčerpané První světovou válkou, která mohla snést jen konflikt s omezeným počtem soupeřů, navíc rozfrcaných po celém světě. Dominia jako Austrálie, Kanada a spol. měla stále více a více svou hlavu a své zájmy a nebylo automaticky možné počítat s jejich podporou při bezhlavé cestě do další války. Nemluvě o tom, že je bylo třeba zároveň chránit a držet spokojené. Britské impérium byl našponovaný špagát, který hrozil při přílišném napnutí prasknout a při jeho spravování bylo třeba plánovat na X frontách zároveň a s X proměnnými (hrozby-spojenci-soupeři-zdroje-zájmy). Takže zjednodušovat to jen na Německo (a ještě blbým způsobem) je vyloženě diletantství.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“