Leonid Iľjič Brežnev

Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Destroyman »

V práci máme kolegyni Pavlínu a té se po Brežněvově smrti stala příhoda, která se mohla stát opravdu snad jen v národě Josefa Švejka.
Když Brežněv konečně natáhl brka, celý pracovní kolektiv se měl sebrat a jít na nedaleký městský národní výbor podepsat kondolenční listiny. To jako že Brežněvovy smrti děsně litují a tak. Všichni byli rádi, že se na čtvrt hodiny projdou po městě a ještě to budou mít placený, jedinou výjimku tvořila Pavlína - tehdy mladá hezká holka (dneska už jen hezká) - která doslova prohlásila, že nic nepodepíše, že Brežněv byl hnusák a dobře mu tak. I tehdejší ředitelka (dnes mrtvola) si zavolala Pavlínu k sobě do kanceláře, kdež jí promluvila do duše. Řekla jí něco v tom smyslu, že k podpisu ji sice nikdo donutit nemůže, ale na druhou stranu může ona i její rodina očekávat jisté problémy. A tak Pavlína nakonec podepsala. Sice půl dne brečela vzteky a ponížením, ale podepsala.
A protože jako jediná ze všech bulela i při tom podpisovém aktu, dodala věci patřičný smuteční ráz a ředitelka i přítomní důstojníci StB byli naprosto spokojeni... :D
さようなら。
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od kik »

Ja tenkrat 'branil socialistickou vlast' ve Vojenskem ucilisti ve Valasskem Mezirici jako prislusnik zeleznicniho vojska (jedne z mala casti vojska, ktere se lide vazili) a tenkrat nas nahnali na podpis kondolencnich listin. Dokonce kvuli tomu byla prerusena prace na montazni zakladne protoze tohle bylo dulezitejsi :???: Navic ten den vsem zatrhli vychazky :( Na pohreb jsme se nastesti uz povinne divat nemuseli protoze prece jenom prace na vymene zel. svrsku na trati z Val. Mezirici do Horniho Lidce mela nastesti prednost. :lol:
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Stuka »

V práci máme kolegyni Pavlínu a té se po Brežněvově smrti stala příhoda, která se mohla stát opravdu snad jen v národě Josefa Švejka.
Když Brežněv konečně natáhl brka, celý pracovní kolektiv se měl sebrat a jít na nedaleký městský národní výbor podepsat kondolenční listiny. To jako že Brežněvovy smrti děsně litují a tak. Všichni byli rádi, že se na čtvrt hodiny projdou po městě a ještě to budou mít placený, jedinou výjimku tvořila Pavlína - tehdy mladá hezká holka (dneska už jen hezká) - která doslova prohlásila, že nic nepodepíše, že Brežněv byl hnusák a dobře mu tak. I tehdejší ředitelka (dnes mrtvola) si zavolala Pavlínu k sobě do kanceláře, kdež jí promluvila do duše. Řekla jí něco v tom smyslu, že k podpisu ji sice nikdo donutit nemůže, ale na druhou stranu může ona i její rodina očekávat jisté problémy. A tak Pavlína nakonec podepsala. Sice půl dne brečela vzteky a ponížením, ale podepsala.
A protože jako jediná ze všech bulela i při tom podpisovém aktu, dodala věci patřičný smuteční ráz a ředitelka i přítomní důstojníci StB byli naprosto spokojeni...
:D Odvážná Pavlína. :D

Ještě přidám k této veselé :D (sorry, pokud je zde někdo, kdo tehdy opravdu lkal) témě ze zdroje http://www.1-zpravy.cz/ztrata-je-tezka- ... l-1413507/, jak to tehdy u nás bylo:
”S hlubokým zármutkem oznamujeme straně a všemu sovětskému lidu, že 10. listopadu 1982 v 8:30 hodin moskevského času náhle zemřel generální tajemník ústředního výboru KSSS Leonid Iljič Brežněv,” psalo tehdejší Rudé právo. Smuteční atmosféra zasáhla i Československo – nikde se nesměl nalévat tvrdý alkohol a v televizi a rozhlase vysílali pouze Chopinův Pohřební pochod. Lidi tato situace inspirovala k různým vtipům. Sáhodlouhé přenosy z pohřebních ceremonií se nazývaly “nejsledovanějším televizním seriálem” a za nový sovětský národní sport byly označeny “závody na lafetách okolo Rudého náměstí”. Rudé právo, 11. listopadu 1982: Věrný pokračovatel Leninova díla, zanícený vlastenec, významný revolucionář a bojovník za mír a komunismus… Ztráta, která nás postihla je těžká a zármutek je hluboký. V tomto bolestném okamžiku se komunisté a všichni pracující Sovětského svazu ještě pevněji sjednocují kolem leninského ústředního výboru a jeho řídícího jádra, které se vytvořilo pod blahodárným vlivem Leonida Iljiče Brežněva. Na den pohřbu – na 15. listopad – připadl v Československu státní smutek. Vlajky ČSSR a SSSR vlály na půl žerdi, přibyly černé prapory. “V 10 hodin dopoledne zazněly v našich městech a v závodech zvuky sirén a všechen československý lid uctil památku zesnulého dvouminutovým klidem, přerušením práce a zastavením strojů.” Tvrdý alkohol člověku nenalili - a důvod? Aby se lidé neopili a neprojevovali se protistátně. Brežněvův pohřeb byl ovšem nezpomenutelným zážitkem zejména pro ty, kteří jej sledovali v příměm přenosu. Rakev mužům vyklouzla z rukou a zřítila se se slyšitelným bouchnutím do hrobu. Zlí jazykové tento incident označovali za “ránu z jistoty”, z komunistických úst občas zaznívalo, že šlo prý o čestnou salvu...
ObrázekObrázek
oc-14-4a-01
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 172
Registrován: 15/8/2012, 16:14

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od oc-14-4a-01 »

Stuka píše:

:D Odvážná Pavlína. :D
Že práve ty ocenuješ revoltu, je na popukanie :lol:

Chápem, je to práve in kydať na reálny socializmus (skromný oligarchický režim).
Len malé tajomstvá je potrebné chraniť,
tie veľké chráni nedôvera verejnosťi. Marshall McLuhar
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Stuka »

Nerozumím. Vysvětli, co jsi nakousl, ale přes SZ, pokud to nesouvisí s témou.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Franz Trubka »

Je nesmirne zajimave, ze nejvice utknul v pameti diskutujicim Leonid v den sveho nepovedeneho pohrbu.
Jen bych chtel mladsim pripomenout, ze v dobe jeho panovani byla naprosto jina doba. Nechci se toho lumpa zastavat, ale naslo by se mnohem vic mizeru, kteri SSSR ridili a za neho se schovavali.
Ovsem ne vsichni v nasi male zemi ho odsuzuji http://www.komsomol.cz/clanky/018_breznev.html
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Stuka »

Ano, Franzi. Leonid se nijak zvlášť nezapsal do dějin asi kvůli té své průměrnosti - myšleno v dobrém i ve zlém. Také je možné, že byl vlastně jenom figurkou, kterou vedli jiní na provázku. Když se to tak vezme - o Leonida samotného ani moc nejde. Spíš jde o to, co představoval, co přinesla doba ve které žil, jaké události se tehdy staly a jak koho zasáhly.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17757
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od skelet »

Držte se Brežněva
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
saldy
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 138
Registrován: 12/5/2011, 17:24
Bydliště: Aussig an der Elbe-SUDETENLAND
Kontaktovat uživatele:

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od saldy »

Leonid nás v roce 1978 poctil svou návštěvou :D

Obrázek
"Zabít se dá každý" V. Corleone
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Stuka »

Dobrý video :D . Leonid ze začátku jakoby dirigoval orchestr. Husák mu na konci odevzdal řád K.Gottwalda za budování socialistické vlasti. To jako naší vlasti? To nemělo logiku. Prostě další řád do sbírky... a došlo i na polibky.
Předtím byl Brežněv v ČSSR i v roce 1970.
ObrázekObrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od jmodrak »

Ale ma to logiku. Udeľovanie vyznamenaní sa riadi protokolom. Ak sa ti zdá toto, relatívne malé vyznamenanie absurdné, tak si niečo zisti, kto všetko a za čo dostal vyznamenania ČR a SR v posledných rokoch. Ako sa hovorí, jdu blejt velebnosti. V osobe štátnika sa totižto vyznamenáva dotyčný štát.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17757
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od skelet »

Děcka nepokoušejte mou dobrotu!
ObrázekObrázekObrázek
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Bublifuk »

Pro mě je Brežněv spojen se dvěma věcmi - invazí do Československa a invazí do Afganistánu. Prvá věc byl chladný kalkul a dlouholetý požadavek sovětské generality - ČSR byla jedinou zemí hraničící se západem, kde nebyly rozmístěny sovětské jednotky. V NDR i Maďarsku byly. Dokonce jsem někde narazil na info, že snad proběhly pokusy "vyměnit" nezasahování do pražského jara za to, že po proběhnuvším cvičení Varšavské smlouvy část jednotek zůstane na našem úzení (údajně se tehdy hovořilo o 27.000 vojáků). Proto se údajně stahování vojsk tak protahovalo, čekalo se, zda na to Dubček a spol. kývnou. A až když to nevyšlo, byl dán pokyn k invazi. I Brežněv si nepochybně musel být vědom toho, jak strašně invaze poškodí pověst SSSR v zahraničí, zejména, když po odstavení Chruščova celkem zdařile hrál roli relativně umírněného a rozumného politka (což ve srovnání s Chruščovem a jeho invazí do Maďarska, Karibskou krizí, Berlínskou krizí atd. nebylo pravda zase tak těžké, žee). To ovšem vzalo za své a už se mu to nikdy nepovedlo obnovit.
Pokud jde o Afganistán, to mi nepřestane být záhadou, ale pokud se podívám na některého jeho záběry z konce 70.tých let, tak bych řekl, že tohle už šlo skutečně dost mimo něj...
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od 950 »

Pracuji ve firmě, kde jako zaměstnanci rozličných agentur pro nás makají Ukrajinci. Je zajímavé, že ti starší tvrdí, že tam u nich doma prý bylo za Brežněva nejlépe, zatímco teď prý, škoda mluvit...
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11561
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Zemakt »

Chlape, toto tvrdí většina důchodců u nás. Už, mlčím.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Skeptik »

Možná by bylo vhodné doplnit Brežněvův životopis o pár dalších údajů.
Sturzkampfflugzeug počátky jeho kariéry (včetně té vojenské) poněkud "odbyla" konstatováním, že:
Narodil sa r. 1906 vo východnej Ukrajine a bol synom robotníka v oceliarni v dnešnom Dneprodzeržinsku. V detstve zažil občiansku i prvú svetovú vojnu, vo veku pätnásť rokov musel školu opustiť a zamestnať sa. Vzdelanie si dopĺňal vo večernej škole, zmaturoval a pred tridsiatkou absolvoval technickú vysokú školu. Dva roky pracoval v oceliarstve, ale viac ho zaujímala politika. Vstúpil do komunistickej strany a budoval stranícku kariéru.
Cez druhú svetovú vojnu bol politrukom - politickým armádnym funkcionárom. Na konci vojny bol v Prahe, kde popri oslobodzovaní pomáhal organizovať tunajších komunistov. Po vojne odišiel z armády do civilu a to konkrétne do Moldavska, ktoré práve pripojili k Sovietskemu zväzu. Z pozície šéfa miestnych štruktúr mal za úlohu sovietizovať novú republiku. Neskoršie dostal funkciu v Moskve blízko samotného Stalina.
Takže jsem trochu "zagooglil" a využil své upadající znalosti ruštiny a:

Brežněv se narodil pravděpodobně 19.prosince 1906 v Kamenském (nyní Dněprodžeržinsk) v Jekatěrinoslavské gubernii (nyní Dněpropetrovská oblast na Ukrajině). Byl synem Ilji Jakovleviče Brežněva (1874-1930) a Natalie Denisovny Mazalovové (1886-1975). Jeho otec a matka se narodili a před přestěhováním do Kamenského žili ve vesnici Brežněvo (nyní Kurskovo v Kurské oblasti).
Poz. Poměrně legrační – Brežněv z Brežněvova :)
Leonid Iljič měl bratra – Jakova Iljiče Brežněva (1912-1993) a sestru - Věru Iljičovnu Brežněvovou (1910-1997).
S národností L.I. Brežněva je to trochu složitější, ale podle většiny dokladů, včetně jeho pasu z roku 1947, byl Ukrajinec (pouze v některých dokumentech je udávána ruská národnost).
V roce 1915 byl přijat na klasické gymnázium, které ukončil v roce 1921. Ve stejném roce začal pracovat v kurské mlékárně. V roce 1923 vstoupil do komsomolu a ve stejném roce začal studovat na Kurské zeměměřičsko – meliorační technice, kterou ukončil v roce 1927.
Po absolvování vysoké školy v roce 1927 obdržel kvalifikaci zeměměřiče 3-třídy a jako zeměměřič začal i pracovat v jednom z okresů kurské provincie. V roce 1928 se oženil. Manželka, Victorie Petrovna Denisovová (Brežněvová), se narodila roku 1907 v Belgorodu v Kurské gubernii a zemřela roku 1995 v Moskvě.
V březnu téhož roku, byl Brežněv přeložen na Ural, kde působil jako zeměměřič, vedoucí okresního půdního oddělení, náměstek předsedy okresního výkonného výboru Bisertského regionu na Urale (1929-1930) a následně jako zástupce vedoucího uralského regionálního zemědělského úřadu.
V září 1930 tuto práci opouští a odjíždí do Moskvy studovat Inženýrský Institut Michaila Kalinina. Na jaře 1931 přestupuje na večerní fakultu Dněprodžeržinského metalurgického institutu, a zároveň působil jako topič a zámečník v továrně. 24. října 1931 se stává členem KSSS (B)
V letech 1935-1936 sloužil v armádě jako kadet a politruk u tankové roty v Zabajkalsku. Absolvoval kurzy motorizace a mechanizace Rudé armády a byla mu udělena první důstojnická hodnost - poručík.
V letech 1936-1937 působil jako ředitel metalurgické průmyslovky v Dněprodžeržinsku. Od roku 1937 pak jako inženýr v Dněprovském hutním závodě F.E. Dzeržinského. Od května 1937 působil jako místopředseda výkonného výboru v Dněprodžeržinsku. Od 1937 začíná aktivně pracovat ve straně.
Od roku 1938, vedoucí oddělení Dněpropetrovského krajského výboru Komunistické strany Ukrajiny, a od roku 1939 je jeho sekretářem.
Od začátku druhé světové války se podílí na mobilizaci obyvatelstva do Rudé armády, zabývá se evakuací průmyslu a v armádě zastává funkci náměstka vedoucího politického oddělení Jižního frontu. Dotáhl to na funkci brigádního komisaře, ale po zrušení vojenských komisařů v říjnu 1942 obdržel namísto očekávané hodnosti generála pouze hodnost plukovníka. V osobní složce z roku 1942, která se kupodivu dochovala a nebyla skartována, se píše: „Špinavá práce mu nevoní. Vojenské znalosti jsou velmi slabé. V mnoha případech se rozhoduje jako obchodník, ne jako politický důstojník. K lidem se chová nadřazeně. Má sklony vytvářet si své oblíbence.“
To mu však nevadilo, aby se roku 1943 stal náčelníkem politického oddělení 18. armády. Nicméně nelichotivé hodnocení si pravděpodobně „vzal k srdci“ a již v roce 1943 se o něm v Pravdě píše: „Náčelník politického oddělení 18. armády, plukovník Leonid Brežněv, čtyřicetkrát odplul do Malé Země, což bylo velmi nebezpečné. Některé lodě při této cestě vyletěly do povětří na minách nebo byly zničeny přímými zásahy střel a bomb. Jednou loď, na které se plavil Brežněv najel na minu. Plukovník byl výbuchem vhozen do moře, ze které ho vylovili námořníci ...“.

Nicméně, to vypadá, že L. I. Brežněv vůbec nebyl žádným hrdinou, vůdcem. Spíše aparátčíkem, který pomalu ale jistě pracuje v pozadí a nakonec, v rozhodující chvíli, se nabídne jako přijatelný kompromis. Na druhou stranu, jako správný aparátčík jednal bez skrupulí. Existují prý svědectví o tom, že když už to s Chruščovem nešlo, a uvažovalo se o jeho odstranění z čela strany, byl to prý Brežněv, kdo navrhoval, že by se přeci mohla stát nějaká dopravní nehoda či letecké neštěstí :sad:

Ale jako správný aparátčík byl také oslavován. Jen namátkou to nejdůležitější (dle WIKI):
Hrdina Sovětského svazu ... 4x
Hrdina socialistické práce (SSSR) ... 1x
Leninův řád ... 8x
Řád říjnové revoluce ... 2x
Řád rudého praporu ... 2x
Řád Bohdana Chmelnického ... 1x
Hrdina Německé demokratické republiky ... 3x
Hrdina Bulharské lidové republiky ... 3x
Hrdina Československé socialistické republiky ... 3x !!!
Hrdina Kuby ... 1x
Hrdina Mongolska ... 1x
atd. atd. atd.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Lucius
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 182
Registrován: 7/10/2011, 11:52
Bydliště: Slovensko

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Lucius »

Nicméně, to vypadá, že L. I. Brežněv vůbec nebyl žádným hrdinou, vůdcem. Spíše aparátčíkem, který pomalu ale jistě pracuje v pozadí a nakonec, v rozhodující chvíli, se nabídne jako přijatelný kompromis.
Vidíš, taký to zrejme vždy dotiahnú v živote najďalej :twisted:
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Stuka »

Ale jako správný aparátčík byl také oslavován. Jen namátkou to nejdůležitější....
Nemá moc smysl vyjmenovávat vyznamenání a řády, když si je udělil sám nebo je dostal pro forma. :D

Nezdálo se mi důležité jít při životopisu Brežněva do detailu, ale dík za doplnění.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Pátrač »

S potěšením jsem si přečetl tuto diskusi. Brežněv byla typický sovětská figura, pro někoho ikona, jeden z posledních mastodontů - ještě po něm byli dva další a potom už konečně přišla změna. Tedy "změna".

Byl dokonalou ukázkou jak člověk odnikud, nic neumějící a jde-li o jeho vojenskouslužbu tak voják nanic, může v takovém systému vyrůst do nebes. Znal jsem člověka co na Malé zemi bojoval 48 dnů než ho smetl snajpr. S klidem říkal, že soudruh Brežněv na Malé zemi strávil neuvěřitelných 50 mimnut, kdy se podíval na pobřeží a zase se ztratil. Ale když bylo potřeba, soudruh Brežněv bránil vlast o dušu. Dokonce o tom napsal knihu. To samé kniha Celina. Větší zemědělský propadák si neumím představit. Ale najednou to byla zázračná záležitost, která měla vráti SSSR soběstačnost v obilí.

Hnus velebnosti....
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Leonid Iľjič Brežnev

Příspěvek od Lord »

"Éto vaše ďélo"

Stuka se ve svém článku a diskusi zaměřila spíše na osobní vlastnosti Leonida, takže vyznívá jako svým způsobem tragikomediální postava :lol: Ovšem lze souhlasit s tím, že mu chyběla dlouhodobější vize.

Obrázek

Mnozí píší, že ke konci byl maskot, loutka, ale v té době vyhovující. Náhlá mozková příhoda v zimě 1976 po sobě zanechala stopy nejen na koordinaci pohybů a na řeči, ale i na jeho intelektu. Posledních šest let svého života před zraky celého světa pozvolna více chátral, ale proti Schwarzenbergovi to byl ještě možná kabrňák 8-) Fakticky vládnul triumvirát Ustinov- Gromyko- Andropov.
Těžko říct, jak by ho měly hodnotit dějiny. Extra význačná osobnost to nebyla. Posledních šest let bych nehodnotil raději vůbec. Invaze do Afghánistánu mu byla předložena skoro jako hotová věc. J. V. Andropov (KGB), D. F. Ustinov (vojensko-průmyslový komplex, ministerstvo obrany, generální štáb) a A. A. Gromyko (ministerstvo zahraničí). Ti rozhodli v podstatě bez angažovanosti stranického aparátu o intervenci do Afghánistánu v roce 1979, která se z počátku vyvíjela slibně. Narušila se tím trochu tradiční trojčlenka strana, armáda, KGB. Zdá se, že strana byla infiltrovaná a málo akceschopná. Proces podřizování strany příslušníkům KGB začal již za Brežněva. Všechno to umožnilo později kádrové změny ve vrcholných stranických postech Kremlu i v sovětských republikách. Stranicko-administrativní aparát byl poměrně málo odolný vůči vydírání pomocí kompromitujících informací, ale nebylo jasné, zda by totéž stačilo na podřízení nejvyšších představitelů armády, protože ti byli méně zkompromitováni a před infiltrací zvenčí chráněni vojenskou kontrarozvědkou – GRU. Za časů Brežněva se rozšířila institucionalizovaná korupce.

Rusové na Brežněva vzpomínají s nostalgií. Byla to i éra tzv. politiky détente. Tedy diplomatická snaha o snižování napětí mezi Sovětským Svazem, Spojenými státy a Čínou. Henry Kissinger v interview ovšem později tvrdil, že to byla promyšlená politika „biče a cukru“. Je možné najít negativa i pozitiva.
V čele SSSR byl Leonid formálně od roku 1964 do roku 1982, takže jeho vláda byla poměrně dlouhá. V roce 1964 se stává L. I. Brežněv hlavním Chruščovovým poradcem. Ještě téhož roku se ale zúčastní protichruščovského vnitrostranického puče. O tom se zmiňuje úvodní článek, i když tuto kapitolu by bylo možné pochopitelně více rozvést. Přitom členové vedení strany považovali Brežněvovo „vůdcovství“ za dočasné řešení :eek: Ale měla ho ráda KGB (pod vedením J. V. Andropova), a vojensko-průmyslový komplex. Sovětská ekonomika řešila hospodářské problémy devizovým vývozem nerostného bohatství. Naopak se nakupovalo obilí a moderní technologie.

Přestože se již od 70. let zdravotní stav Leonida Iljiče Brežněva zhoršoval, byl ostatními členy pro svou vnitrostranickou doktrínu co nejmenších pohybů oblíben. Jakousi stabilitu nastavil. Někteří už tady naznačili, že za jeho vlády byl "nejlepší komunismus", možná by to přišlo tak jako tak. Na druhou stranu společnost jaksi trochu ustrnula, zkostnatěla, a od tohoto dědka nebylo možné očekávat žádné velké změny, ani od následovníků, kteří bůhví jak by se jinak vyvíjely dějiny, kdyby krátce po sobě neumřeli, až nasadili jiného aparátčíka "mladšího" Gorbačova, který to vzal takříkajíc od podlahy až to skončilo rozpadem Sovětského svazu.
Zdroj: aktualne.cz

Samozřejmě Češi ho mají spojeného s tzv. Pražským jarem a následnou normalizací. Chybou se zdá, že z ideologických důvodů nedovolil částečné tržní hospodářství. Na jedné straně sociální jistoty, stavba bytů a dostupnost. Na druhé do určité míry pokles produktivity práce a pracovní kázně.

Co se týče pohřbu, dělo mohlo opravdu vyvolat nežádoucí asociace o nešikovnosti asistentů, otvor pro rakev byl docela těsný, to soudruzi nějak podcenili :smutek:

A co dál dodat? Samozřejmě, že na konci své vlády "věděl" o hrubém vměšování kapitalistů do vnitřních záležitostí Polska, Afghánistánu, atd. Šlo o svržení tamnějších zřízení. Polsko bylo tradiční nepřítel Ruska. V srpnu 1980 založili stávkující svůj vlastní odborový svaz Solidarita. Ta odmítla na podzim 1981 vládní návrhy hospodářských reforem a chtěla se na jejich modifikaci podílet. Navíc se již nespokojila s dosavadními vládními ústupky a požadovala otevřenou diskusi o demokratizaci společnosti. Brežněv si sice nechtěl nechat Spojenými státy hovořit do situace ve svém satelitu, zároveň si však uvědomoval diplomatická rizika sovětské intervence.
Pátrač píše:Brežněv byla typický sovětská figura, pro někoho ikona, jeden z posledních mastodontů - ještě po něm byli dva další a potom už konečně přišla změna. Tedy "změna". Byl dokonalou ukázkou jak člověk odnikud, nic neumějící a jde-li o jeho vojenskou službu tak voják nanic, může v takovém systému vyrůst do nebes.
JJ, asi tak. Grandiózní kampaň na zúrodnění celin v Kazachstánu nevyšla, co :lol: Ale jako politruk docela básnil: Do posledního dne jsme pohřbívali věrné soudruhy, po celé cestě jsme viděli stopy fašistických zvěrstev, viděli jsme plačící matky, vdovy, které jsme nemohli utěšit, hladové siroty.
Dále napsal: Ve světě probíhá soutěžení dvou společenských soustav, ... avšak stále vystrkují do popředí ty ekonomické ukazatele, v nichž největší kapitalistická velmoc zatím ještě neztratila prvenství. Přitom pečlivě zamlčují historické podmínky, jaké jsme měli my a jaké měli oni, ... jedna strana, oddělená od nepřátelských vpádů oceánem, na každé válce vydělávala, a druhá byla vystavena neustálým provokacím, nesla nejtěžší břímě válek a ničení, byla nucena začínat v mnoha oblastech div ne od nuly.

Walesa před památníkem v gdaňských loděnicích prozradil: „Zde začala globalizace!“ Intervence Rudé armády do Polska by asi rozbila plány na dosazení Gorbačova na post generálního tajemníka strany. Nicméně se ukázalo, jak snadné je možné rozvrátit společnost, rok 1989 a následující údálosti to dokázaly, ale to už by byl jiný příběh.
O mnohém vypovídají i personální změny v Sovětské armádě, ke kterým došlo mezi prosincem 1980 a březnem 1981. Začalo to demisí generála Pavlovského (nám známý velitel intervenčních vojsk do Československa) a jeho zástupce pro věci politické, generála Vasjagnina. V následujícím měsíci pak byli z klíčových míst odstraněni zkušení velitelé (kromě jednoho) všech vojenských okruhů, hraničících s Polskem. Nahrazeni byli veliteli z Dálného východu, kteří vůbec neznali dané reálie.
Pro administrativu prezidenta Reagana byl vytvořen strategický program eroze sovětského molocha prostřednictvím diverze v oblastech zahraniční politiky, kultury a ekonomiky.
Brežněv původně jako své nástupce vyzvedával A. P. Kirilenka (spolupracovník z Dněpropetrovska od třicátých let) a K. U. Černěnka (spolupracovník a asistent od padesátých let z Moldávie). Ovšem reálné šance se pro Andropova otevřely na jaře 1982. Ale již předtím tahal za nitky. Andropov byl jediným vůdcem SSSR, který měl přímé židovské předky, patřila k nim jeho matka. Byl proti vojenské intervenci SSSR v Polsku v roce 1981, takže nakonec tam Jaruzelski provedl vojenský puč. KGB mu dodávala četné informace o morálním úpadku mnoha stranických, státních i jiných funkcionářů. Týkalo se to i rodiny Brežněva, jeho dcery Galiny a jejího milence i švagra. Andropov ovšem neměl zájem Brežněva před koncem života zdiskreditovat.
Ovšem už Andropov připravil některými svými kroky půdu pro Gorbačova. Po příchodu do Kremlu sice žádnou promyšlenou koncepci pro novou politiku domácí i zahraniční neměl, ta se měla teprve vypracovat. Začít se mělo s ekonomikou. Zaostávání bylo spatřováno především v počítačích a elektronice. Ovšem armáda a bezpečnost měly k dispozici objevy, značnou část importu špičkové techniky ze Západu, nejlepší domácí výrobky a suroviny i nejkvalitnější kádry. Horší to bylo ve spotřebitelském sektoru.

------------------------------------------
Brežněvova doktrína - pokud se některá socialistická země odvrátí od socialismu ke kapitalismu, je to problémem nejen této země, ale i všech ostatních socialistických států. Platnost této doktríny zrušil Michail Sergejevič Gorbačov v roce 1988 v období politiky perestrojky a glasnosti.

Vrátí se tento bumerang? Ostatně všechny velmoci mají pro případ řešení významných událostí k dispozici jasnou diplomatickou doktrínu, kterou uplatňují na základě svých zájmů. Dnes existuje spíše "nulová doktrína" v podobě změn, za které lidem nic nenabízí. Můžete protestovat, aniž by to vyvolalo změny, pomáhat, aniž by jste riskovali, mít Coca-Colu bez cukru a kofeinu.
http://cryptome.org/info/greece-protest ... otest2.htm

A když to nejde po dobrém, nastupuje „humanitární intervence“. Přitom svrhávání vlád ze zahraničí, to je přece - Brežněvova doktrína omezené suverenity.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“