Ženy v Rudé armádě

Operace Barbarossa, bitva o Krym, Moskvu, Stalingrad, Kursko, Čerkassy, Bagration, Berlín.

Moderátoři: michan, Pátrač

mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Těch žen v Rudé armádě sloužilo fakt hodně, kromě vyloženě ženských jednotek jako byly ty noční Po 2, sloužily jednotlivé ženy i v běžných jednotkách,lítaly ve stíhačkach (Lydia Litvjak a Káťa Budanova jsou jediná ženská stíhací esa,válku ale bohužel nepřežily),v bitevních Il-2,bojovaly i jako tankistky(v nějakém dokumentu jsem viděl rozhovor s velitelkou tanku),ostřelovačky,někde jsem viděl i střelkyni z kulometu Maxim.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

OK - díky za doplnění. Nezapomeňme ale i na jejich úžasnou práci v týlu - v továrnách na polích a všude kde to válečné hospodářství vyžadovalo. S těmi v tanku jsem se skutečně v historické literatuře setkal a nechtělo se mi to věřit. Jako odstřelovačky vím. Pátral jsem, zda nesloužily i u pěchoty - na nic takového jsem nenarazil. Bylo to skutečně jak říkáš a říkám technické věci - letectvo, dělostřelectvo ( protiletadlový pluk u Stalingradu - tam ovšem střílely i proti tankům z protiletadlovým kanonů), tanky. No a to co jsme již říkali - zdravotnictví.
ObrázekObrázekObrázek
jeikob
praporčík
praporčík
Příspěvky: 354
Registrován: 4/6/2006, 21:00

Příspěvek od jeikob »

rusko se hromadne vzedmulo.nemci šlapli do vosího hnízda.nebýt ale jejich šílený rasový politiky ,einsatzgrup mohli mít mnohem víc ve svých radách ukrajincu,litevcu,kavkazanu a dalších narodu.treba slavná žena spíš dívka je zoja kosmodjanská pusobila v zime 41 v týlu nemcu v ramci zaškodnický skupiny,nebyla to přímo partyzanka.nemci ji chytili mučili a popravili byl to přimo wermacht.a udajne stalin prohlasil vojáky tohodle pluku nebrat do zajetí.no jasne že to bude asi trosku jinak
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ano v mnoha zde psaných věcech máš pravdu.
Jenom v prvé fázy - roku 1941 - některé národy SSSR (Lotyši, Litevci Estonci,Bělorusové, Ukrajinci a národy Kavkazu) vítali Němce jako osvoboditele od Stalina. On totiž Stalin a jeho mašinérie chtěl udělat ze všech národů Slovany. Jeho krvavá národnostní politika a hladomor na Ukrajině v 30 tých letech - to vše znamenalo, že jim Němci připadali ze začátku lepší.
Ovšem jak říkáš jejich, nacistická rasová politika - nadlidé, podlidé - krutost s jakou se vyrovnávali se Slovany - to vše zavinilo, že lidé na východě viděli, že je to podobné.
Vše budu vysvětlovat v rubrice : Partyzáni " Bagration".
Tam bude i Zoja Kosmoděmjanská. Skutečně Stalin rozkázal nebrat vojáky 367. pěšího pluku - kteří vyslýchali a oběsili Zoju - do zajetí, ale na místě je zastřelit.
To vzedmutí mas - to je propagandistický výrok a přání komunistů.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hornet
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 261
Registrován: 16/6/2006, 10:57
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvek od hornet »

mechoš píše:Těch žen v Rudé armádě sloužilo fakt hodně, kromě vyloženě ženských jednotek jako byly ty noční Po 2, sloužily jednotlivé ženy i v běžných jednotkách,lítaly ve stíhačkach Lydia Litvjak ........
Tohle jsi nakousnul hodně zajímavé téma. Lydia Litvjak jako slavná pilotka byla na jednu stranu propagadisticky "vytěžená" jak to jenom šlo, na druhou stranu fakt, že se nevrátila z letu a její letoun, případně ostatky nebyly nalezeny, (až mnoho let po válce), nebránil sovětským orgánům automaticky připouštět, že zběhla. A to přesto, že její nejbližší spolubojovníci něco takového naprosto vylučovali, otázka je, jak moc hlasitě to mohli vykřikovat. Tady prostě zafungovala, pro totalitu typická, presumce viny.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Tento příspěvek mě oslovil. Máš pravdu - sovětská historie a později ruská je plná pravd a jejich dementi v pozdějších letech. Ono sice na západě se také hodně otevíráním archivů mění. Nikoliv však takové množství případů a závažných, jako na východě.
Co je však ještě horší - na východě ty pravdy a dementi stály strašně moc životů lidí, často bezúhoných lidí, kteří bojovali za vlast. Již i zde na Palbě je mnoho diskuzních příspěvků, které hovoří o cestě vojáků z německých zajateckých táborů rovnou do Gulagu a prokazování neviny, já budu hovořit dále i o osudu partyzánů, kteří to neměli jednoduché a pod. Už jen, když sovětský voják utekl z transportu zajatců, ještě v Rusku, byl někde zastřelen, někde se mu jen nevěřilo a byl internován KGB a těžko prokazoval svou bezúhonost. Letci, kteří byli sestřeleni za německou frontou a pak se jim podařilo se dostat ke svým - i tato elita to měla těžké.
Případ, který popisuješ je taky velmi zajímavý.
Naposledy upravil(a) michan dne 7/9/2006, 13:19, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Pravda,Hrdinu Sovetskeho Svazu jí udělil až Gorbačov...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jo, to jsou přesně ty momenty. Spravedlnost až někdy.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Jo, na hvězdu ji navrhl velitel divize a komise co měla na starosti udělení vyznamenání narazila na někoho, kdo tvrdil, že nouzově přistála a jelikož někdo kdo byl zajat nemohl dostat tohle vyznamenání a šlo to k ledu. Právě její snad velitel pluku, po válce hledal místo kde zahynula ale neuspěl a až nějací školáci kteří po tom pátrali pomohli její osud objasnit, pozdě, někdy 70-73(?)........., ale pak, když bylo jasno, nedělo se zase nic......
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Chlape díky tu mezihru 70 - 73 a nic jsem neznal. Ale to, že když bylo jasno a nic se nedělo, je tedy do nebe volající. Papaláši prostě nechtějí uznávat své chyby i když se již zjistí pravda.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Počkej, já to psal z hlavy, možná blbost.. já něco zkusím najít.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Tak to nebylo ani tak složité, je celkem známá. V podstatě první co sem našel se mi líbí ( do tohoto serveru občas koukám), ale odkazů je dost:

http://persona.rin.ru/cgi-bin/rus/view. ... a=f&idr=14

Pro ty co neumí rusky stručnej výcuc:
Narodila se 18.srpna 1921 celým jménem Lidija Vladimírova Litvjak. Po skončení letecké školy byla instruktorkou a asi dobrou a do začátku války vycvičila 45 pilotů. Na začátku roku 42 se přihlásila do ženského stíhacího pluku který se formoval a byla zapsána do 586.IAP, který patřil pod 144.IAD PVO. První bojový let si připsala v červnu 1942 nad Saratovem. V srpnu 1942 docílila první skupinový sestřel, Ju-88 a byla převelena do 268.IAD. Na začátku září převelena do 437.IAP, 287.IAD 8.LA Jihovýchodního frontu. Zaškolení na LA-5 a 13.září nad Stalingradem si připisuje svoje první samostatné sestřely Ju-88 a Me-109. 27.září Ju-88 a ve skupině Me-109. Brzy je převelena do 9.GIAP (Oděský) pod velením L.L.Šestakova. Koncem prosince další úlovek, Do-217. 23.2.43 dostala první Řád rudé hvězdy. 22.března u Rostova na Donu dostala Ju-88, ale po příletu skupiny Me-109 je ráda, že to dotáhne domů, vážně zraněná. 5.května po doléčení se vrací k pluku a v krátké době má dva Me-109.
Na konci května se pokouší její pluk sestřelit pozorovací balon, jenže se nedaří, dobrá PVO. Lidija ho oblétla, zaútočila z týlu ve slunci a po minutě je vyřízeno… A řád Rudého praporu.
21.Května je zabit její manžel, pilot téhož pluku, hrdina SSSR, gardový kapitán A.F.Solomanin. Nesla to těžce.
16.července si připisuje Ju a ve skupině Me-109 a je raněna, odmítne dovolenou na zotavení. V té době je již dobře známá v 8.LA. Na motoru jejího Jaku-1 je bílá lilije. Píše si další me-109 ale dba dny nato je sestřelena, nouzové přistání na břicho, ale naštěstí k místu sestřelu doběhnou první Sověti.
1.srpna 1943 se nevrátila z bojového letu. Za 8 měsíců měla na kontě 168 bojových vzletů, 89 soubojů a 11samostatných a 3 skupinové sestřely. Řád Rudého praporu, 2x řád VVV 1.stupně a řád Rudé hvězdy.
Ten den měla na kontě tři vzlety a z čtvrtého se nevrátila.V boji propadla vrstvou mraků a podle svědků bylo vidět, že se nad zemí snaží stroj vyrovnat, To byl důvod proč byla považována za živou. Bylo zahájeno pátrání, ale bezúspěšně, ani letadlo, ani Lidije. Hledání bylo přerušeno a velení pluku ji navrhlo na titul Hrdiny SSSR in memoriam.

Ovšem brzy se objevila teorie, kterou přiživil jeden z pilotů který se vrátil po sestřelu k pluku, že přežila, dokonce, že po přistání letounu nějaká mladá blondýna nastupovala do německého auta. Každopádně Zlatá hvězda je nepřidělena a zůstane jen u Řádu VVV. Mimochodem, její otec byl zastřelen jako „zrádce národa“ v čistkách 1937.

Ale hledání nepřestalo, ještě v létě 1946 velitel 73GIAP I.Zaprjagaev poslal do oblasti sestřelu několik lidí a letadel, ale pozdě, to co je asi vrak Lidijina Jaku je zničeno. V roce 1968 noviny Komsomolskaja Pravda zahajují pokus o vysvětlení. V roce 1971 se do hledání zapojuje škola z města Krasnyj Luč a až v roce 1979 děti zjistili místo dopadu, pilotka , žena, byla pohřbena do hromadného hrobu a ten je nalezen. To že to byla Lidija Vladimírova Litvjak se podaří dokázat.

V červenci 1988 je její osud „nezvěstná“ změněn oficiálně na „padla při bojovém úkolu“.

5.května 1990 ji byl výnosem presidenta SSSR udělen titul Hrdiny Sovětského svazu. A bna jejím domě Novoslobodskoj 14 v Moskvě byla umístněna pamětní deska.


PS: S tém 1970.... sem se dost flákl sorry.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky skvělé taky jsem pátral. Mnoho knih o sovětských pilotech i odborných, vydaných před rokem 1989 se o ni vůbec raději nezmiňuje ( jak se jim asi zdála podezřelá) - mám je tady doma a pátral jsem - dokonce ani některá II vydání po roce 1989.
Ten rok 1979 jsem skutečně našel. Dále dle Wilkipedie jí bylo přiznáno 12 samostatných sestřelů a tři ve skupině a ten Tebou popisovaný balon. Zajímavé je, že je tam skutečně i dost Me 109. Takže celkem bych řekl, že to byla ženská borec.
Stejně tedy platí od roku 1979 až do 1990 se nic nedělo. Starý bafuňáři neradi přiznávají, že to byl omyl.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Myslím si, že zas tak o moc nejde, hlavně, že to nakonec dopadlo jak dopadlo, ale je na tom krásně vidět, jak jeden člověk, který viděl stejně houby a vymyslel si to, asi, dokázal zmršit památku hrdiny. By mě zajímalo kolik toho dokázal on..... Na druhé straně, zajatcům se nejvyšší vyznamenání neudělovalo, to byl asi fakt a asi i normální.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

redboy píše:Myslím si, že zas tak o moc nejde.....
Myslím pochopitelně tu pauzu 1979-1988(90), nikoli vlastní obvinění.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

V tomhle kontextu je těch 10 - 11 let proti předchozím 35ti letům míň, to je pravda. To, že chybí ve většině technických, odborných a vojenských publikací je špatné. Co vše způsobí lidská nepozornost, pomlouvání a možná závist je hrozné. Z těchto vlastností pak vznikne snadno obvinění. To jsou temné stránky lidstva.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Tak, tak
ObrázekObrázek
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Příspěvek od Bronson »

michan píše:S těmi v tanku jsem se skutečně v historické literatuře setkal a nechtělo se mi to věřit. Jako odstřelovačky vím. Pátral jsem, zda nesloužily i u pěchoty - na nic takového jsem nenarazil. Bylo to skutečně jak říkáš a říkám technické věci - letectvo, dělostřelectvo ( protiletadlový pluk u Stalingradu - tam ovšem střílely i proti tankům z protiletadlovým kanonů), tanky. No a to co jsme již říkali - zdravotnictví.
U pěchoty jich bylo taky plno, i u námořní, dokonce! Dvě za všechny - odstřelovačka Liza Mironova (1) se stovkou zářezů bojovala v přední linii na Malé zemi a u Novorosijska, Nina Kozlova (2) velela četě samopalníků námořní pěchoty Černomořské flotily. Osobně se vyznamenala když v jediném dni při odrážení protiútoků u Novorosijska uložila palbou z "pépeešky" na dvě desítky útočníků !

Obrázek
(1)Mironova

Obrázek
(2)Kozlova
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Prima - dobré doplnění. O odstřelovačce jsme věděli. Ta samopalnice Kozlovová dobré.
ObrázekObrázekObrázek
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Příspěvek od Bronson »

Myslel jsem si to, ty odstřelovačky jsou poměrně dost známý, tahle zejména, protože ji fotil slavnej fotograf z TASSU Chaldej. Jinak mám takovou starou knížku - autorka V. S. Murmanceva: Ženy ve Velké vlastenecké válce, vyd. 1977 a tam se píše hodně o tom, jak válčily v prvních liniíích, zejména na počátku války - zhruba do roku 1943. Pak už většinou ne, i když pár se jich vyznamenalo při přechodu Dněpru, Visly i Sprévy. Byly to však většinou zdravotnice, rovněž ozbrojené samopalem, ovšem ne již jako skutečné samopalnice. Ovšem např. v bojích u Stalingradu jich pár bylo. Hlavně pak ale v bojích na Malé zemi, kde kromě ml. lejtenanta Kozlovové vynikla další samopalnice - Marija Kasjanova, která ovšem v boji padla "smrtí chrabrých". Stejný osud stihl i komsorga roty samopalníku Anju Nikandrovu, která za hrdinství v boji dostala HSS in memoriam. U partyzánů pak bylo samopalnic nepočítaně. Nejznámější se stala teprve sedmnáctiletá Nina Sosnina z oddílu S. A. Kovpaka, která dokázala sama držet pozici proti početné přesile několik hodin a vyřídit přitom pár desítek nepřátel. Dostala Řád Rudé hvězdy, což bylo u partyzánek vysoké ocenění.
Odpovědět

Zpět na „Východní fronta“