PALBA.CZ

Churchill o životě na cizích planetách

"Nejsem ohromen naší civilizací natolik, abych byl přesvědčen o tom, že zastáváme jediné místo ve vesmírném nekonečnu, kde se vyskytují živé myslící bytosti,
anebo že vůbec vytváříme nejvyšší úroveň fyzického a duševního vývoje, který se kdy v ohromné škále časoprostoru objevil." - Winston Churchill

Sira Winstona Churchilla si člověk obvykle vybaví jako věčně zamračeného buldoka s tlustým doutníkem, málokdo si ho ale dokáže představit jako dvaadvacetiletého příslušníka britské armády, který si v Indii v roce 1896 poctivě čte Darwinovu revoluční studii O původu druhů. Nebo jako vědeckého publicistu, který již v roce 1931 v The Strand Magazinu zveřejňuje článek Fifty Years Hence, v němž vysvětluje princip jaderné energie a jaderné fúze. V jiných textech najdeme pojednání o vývoji buněk atd. Churchilla lze zpětně reflektovat jako překvapivého a překvapujícího popularizátora vědy, který svůj přirozený zájem o sféru vědeckých objevů projevuje před, během i po skončení vlastní kariéry ve vrcholné politice. Byl prvním britským premiérem, který měl vědeckého poradce. Během druhé světové války Churchill podporoval rozvoj radaru a britského jaderného programu. Pravidelně se setkával s vědci, například s Bernardem Lovellem, otcem radioastronomie. Postaral se o vládní financování laboratoří a tím se nepřímo podílel na mnoha poválečných objevech a vynálezech v oblastech od molekulární genetiky až po rentgenovou krystalografii.
V období kolem roku 1938, patrně v reakci na světoznámou Válku světů, sepisuje Churchill jeden ze svých nejvýraznějších vědeckých textů vůbec – článek s tázavým názvem "Are We Alone in the Universe?" o potenciálním životě mimo naši sluneční soustavu. Na devíti stranách nejdřív velmi přirozeně shrnuje fakta o důležitosti vody pro vše živé, její přítomnosti v lidském těle a živých buňkách, aby následně přesně popsal svou teorii o tom, že jedinými potenciálně obyvatelnými planetami naší sluneční soustavy jsou pravděpodobně pouze Mars a Venuše. Předpovídá brzkou lidskou návštěvu Měsíce či Marsu a zdůrazňuje svou přesvědčenost o existenci megalomanského počtu exoplanet, které disponují vodními zdroji, atmosférou a teplotou vhodnou pro zrod života. Churchill dle všeho velmi pozorně četl výzkum astronoma Edwina Hubbla a pravidelně podléhal fascinaci průzkumem oblastí za hranicemi Mléčné dráhy. Patrně chtěl tento článek publikovat již v roce 1939, v nedělní příloze londýnských The News of the World, ale vzhledem k napjaté situaci v předválečné Evropě musel psaní přerušit. Text tak plně dokončil, byť nakonec nepublikoval, až v průběhu 50.let. Pozapomenutý rukopis je dnes uložen ve sbírce National Churchill Museum.

Zdroj:
http://time.com/4667004/churchill-life-in-space/
https://www.nature.com/news/winston-chu ... nd-1.21467
https://www.space.com/35713-winston-chu ... -life.html
http://www.cbc.ca/news/technology/churc ... -1.3987884
https://zpravy.idnes.cz/churchill-esej- ... anicni_ert
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2 ... ezena-esej
http://www.spirit.cz/index.php/predstav ... -o-vesmiru
http://extrastory.cz/nasla-se-ztracena- ... chill.html

Jako skalní scifista začínám k Churchillovi pociťovat ihned velké sympatie. :-)

Winston Churchill (1874-1965) když byl ještě holčička - patrně někdy kolem roku 1877. Na snímku s ním je jeho maminka - Jennie Jerome, žena lorda Randolpha Churchilla. Nejednalo se ale o nic atypického, tehdy totiž byli i chlapci oblékáni do dívčích šatiček. Fungovalo jakési pravidlo, že do tří let se děti obou pohlaví odívala identicky, do krajkových, volánkových šatečků s pentlemi, a tak bylo jen těžké rozeznat chlapečky od holčiček. Důvod k této módě však není zcela známý. Někteří tvrdí, že vyšší úmrtnost chlapců v kojeneckém a batolecím věku vedla k pověře, že Smrt a zlé duchy lze obelhat právě převlékáním chlapců za děvčata, nicméně stejně tak je pravděpodobné, že "holčičková" móda se zkrátka líbila a byla pohodlná. Chlapcům se také do tří let nestříhaly vlásky.

http://www.alamy.com/stock-photo-jennie ... 43697.html
https://www.loc.gov/exhibits/churchill/wc-youth.html

Churchill jako voják a válečný dopisovatel

Nebudeme přehánět, pokud řekneme, že rodiče mladému Winstonovi neprojevovali náklonnost nebo lásku. Již v sedmi letech nastoupil na elitní školu St. James, později přešel do Brightonu a po jejím absolvování se rozhodl pro vojenskou kariéru. Na Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu, se dostal až na třetí pokus, v roce 1893 zde si již vedl mnohem úspěšněji. V hodnosti nadporučíka, odcestoval roku 1895 na Kubu, kde působil jako válečný dopisovatel a vojenský pozorovatel. o dva roky později se zúčastnil bojů v severozápadním pohraničí Britské Indie proti paštunským kmenům Áfaridů a Orakzáíů. Z několika bitev vyšel nezraněn, ačkoliv podle svých nadřízených prováděl šílené věci, jako například jízdu velice blízko rojnice. V roce 1898 se vypravil do Súdánu, kde se účastnil bitvy u Omdurmánu. Velitel velké dervišské armády, Chalífa Abdalláh zde vrhl do boje 50 000 mužů. Byla ale rozprášena, za sebou nechala 9 000 mrtvých a ještě více zraněných, zbytek povstalců prchal, pronásledován egyptskou a britskou kavalerií. Winston Churchill zde bojoval na exponovaných úsecích, kde padlo několik jeho blízkých přátel, on sám však z boje vyšel nezraněn. Za svůj život vděčil, jak sám zmiňuje, jedné z prvních samonabíjecích pistolí - Mauser C96. "Tak skončila bitva u Ummdurmánu - nejvýznamnější triumf, kterého kdy dosáhly armády pokroku nad barbary. Během pěti hodin byla nejsilnější a nejlépe vyzbrojená armáda divochů, která se v dějinách postavila moderní evropské velmoci, zničena a rozprášena. Bez větší námahy, s poměrně malým rizikem a zanedbatelnými ztrátami na straně vítězů." Britové Mahdího ostatky hodili do Nilu, hrobku srovnali se zemí a jeho děti na deset let uvěznili v Káhiře. Samotný Churchill si ze Súdánu odvezl velice negativní postoj k islámu a muslimům. Po návratu se neúspěšně pokusil prosadit v politice, leč v říjnu 1899 vypukla v jižní Africe búrská válka a Winston Churchill zde začal působit jako dopisovatel listu Morning Post. Během búrského přepadu britského obrněného vlaku byl zajat a uvězněn. Z vězení v Pretorii se mu podařilo uprchnout a tajně přejet vlakem 500 km až do portugalského Mosambiku a z něj pak na území kontrolované Brity. Toto dobrodružství z něj udělalo na nějaký čas národního hrdinu,dokonce byl navržen na vyznamenání Viktoriiným křížem. Právě působení v Jižní Africe pro něj znamenalo velký zlom a otevřelo mu dveře v budoucí politické kariéře. Po neúspěšném vylodění v Gallipoli na Dardanelách, byl 18. května 1915 odvolán z vlády a v listopadu nastoupil jako reaktivovaný důstojník v hodnosti major do armády. Odcestoval do Francie, kde byl později povýšen do hodnosti podplukovníka. Již v květnu roku 1916 se ale Churchill vrátil do Dolní sněmovny a od následujícího roku se opět vrací do vrcholné politiky jako ministr pro výrobu válečného materiálu, čímž končí jeho kariéra jako vojáka i válečného dopisovatele.

https://zpravy.idnes.cz/sekty-kulty-mes ... anicni_bse
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4664

Churchill ve věku 21 let v husarské uniformě


během bůrské války (1899)






Churchill (vpravo) ve skupině britských zajatců během búrské války