Příběh Stalinova sokola

Příběhy a osudy vojáků všech zemí.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Flogger G »

Že bombardovací letadla Luftwaffe létala na severu bez krytu stíhaček, potvrzují sami piloti těchto strojů.Určitě mnozí znáte knihu od Petera Stahla "JU-88 NAD LEDEM A SAHAROU". Je třeba také vzpomenout přesun stíhacích JG na podzim 1941 z východní fronty na jiná bojiště. Samotná JG 5, která operovala právě z Norska, byla postupně roztažena a musela odrážet i četné lety malých skupin letadel Bristol Blenhaim BC RAF a lety strategického průzkumu RAF. Samozřejmě, dolet letadel Bf-109 hrál také svou roli.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od jarl »

Pátrač píše: Ale když se nad tím zamyslím, pořád jsi zůstal tak trochu u svého - byl to přece námořní pilot.
A námořní letectvo je součástí válečného loďstva, jak admirál Golovko zdůrazňoval na jedné poradě u Stalina. No máš pravdu, od námořnictva jsem neutekl, ale pro mě je to stejně velké změna, protože o letectvo z období druhé světová války se jinak vůbec nezajímám.
Pátrač píše:Já měl v plánu dodělat další díl sovětského vojáka v druhé světové válce, ale tak jsem se naštval na Rusko skrze Ukrajinu, že se k tomu nedokážu dokopat. Vůbec se mi nechce něco psát. Ale pokračuji v naší armádě.
Když ty to prožíváš zbytečně tragicky, no ale když se ti do toho nechce, tak nemá smysl se k něčemu nutit.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Mirek58 »

Pátrač:
Ještě, že jsi zůstal u intelektuálního protestu, já se zpočátku čtení lekl, že jdeš třebas do hladovky. Uff.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Pátrač »

Jarle - mě to tak leze na nervy, že bych osobně někomu dal na budku. Na druhou stranu jak dodělám naši armádu tak se do toho pustím, bude to končit kapitualcí japomska tak se tomu dnešnímu nepořádku vyhnu.

No a když už ti to šlo tak pěkně, co kdybys ses podíval i na jiné piloty, třeba od mámořních mombardérů, to jsou složky na které se většinou zapomíná a přitom je to velmi nespravedlivé.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Farky »

Musím Jarle opět poděkovat za pěknou práci. Safonov je můj oblíbenec, takže článek hodně potěšil.

Něco k tomu co tu zaznělo, ať už v článku nebo v diskusi -
Tou dobou už původní I-16 vyměnil za novější verzi (pravděpodobně typ 17), kterou převzal 10. července.
Dle válečných záznamů válku začal na I-16 typ 24, později přesedlal na I-16 typ 28.
Safonov během své kariéry uskutečnil 234 bojových letů, ale přesný počet jeho vzdušných vítězství neznáme. Podle realistických údajů dosáhl od 20 do 25 sólo sestřelů a několika ve spolupráci s dalšími stíhači. Pravda, ne všechny se podařilo ověřit z německých hlášení, ale s tímto problémem se potýkají všechna letecká esa na obou stranách fronty.
Počet vítězství byl v minulosti bohužel ve snaze ještě víc vyzdvihnout dvojnásobného Hrdinu sovětského svazu zveličován do někdy až závratných výšin, proto je super že jsi se přidržel střízlivých čísel (podpořených sovětskými záznamy). Někdy se tvrdí že Safonov daroval množství sestřelů mladým pilotům ve své jednotce, což je klidně možné. Pokud jde o ověření nároků Safonova v německých archívech, je na tom velmi dobře - mohl ve skutečnosti dosáhnout až nějakých 2/3 jemu přiznaných sestřelů, což je opravdu velmi dobré.
Mezi množstvím úspěchů vyniká vítězství nad Willi Pfrängerem (Pfraengerem), jenž se pyšnil 36 sestřely a 2 Železnými kříži.
Willi Pfränger byl sestřelen a následně zajat Sověty 17.5.1942 v boji s osmi Hurricany a jedním P-40E. Jednalo se o útok třinácti Ju 88 doprovázených devíti Bf 109 od II./JG5, jejich cílem byl konvoj PQ 15 v Murmansku. V onom jediném P-40E sice seděl Safonov, nicméně v boji nárokoval pouze Ju 88 (jeho oběť patřila I./KG30). Safonov Pfrängera následně vyslýchal, ale jeho přemožitelem zřejmě nebyl. 17. prosince 1941 ale sestřelil jiné německé stíhací eso, Alfreda Jakobiho (byl raněn).
Přestože to je v článku zmíněno, stále se mi hlavou honí, ten do očí bijící nepoměr mezi sestřelenými bombardéry a stíhači. Existuje nějaké kloudné vysvětlení?
Obyčejná shoda okolností, hodně sestřelů bombardérů dosáhl v akcích kdy byl přítomen německý stíhací doprovod. Určitou roli v tom nepochybně hrálo zaměření sovětských stíhačů na ničení bombardérů, které už tu několik lidí zmínilo. Na druhou stranu, řada Safonových kolegů si ve stejném období připsalo na své konto více stíhaček než bombardérů.
V tom případě bych se přikláněl k tomu názoru, že němci, v této asi ne pro ně příliš exponované oblasti, na doprovody "prděli", respektive neměli na ně dostatek stíhačů. Jinak si to neumím vysvětlit. Ve své podstatě, je doprovodný stíhač schopen, nebo je jeho úkolem vnutit ti boj. Zvlášť jestliže má rychlostní převahu o cca 100 km/h a výše.
Němečtí stíhači, pokud to jen bylo trochu možné, bombardéry doprovázeli. V případě roku 1941, kdy Safonov dosáhl většiny svých úspěchů, byl skutečně problémem nedostatek letadel. Pro podporu tažení na Murmansk měla Luftwaffe po většinu roku k dispozici přibližně 25 Bf 109 a k tomu tucet Bf 110. A to jsou tabulkové stavy, jak vypadala bojeschopnost na drtivě mrazivém severu asi netřeba popisovat. Proto byl doprovod vždy početně slabý, takže bylo pro sovětské stíhače relativně snadné proniknout k bombardérům aniž by se museli probíjet přes německé stíhačky. A ještě jeden faktor hrál roli - na severu létali stíhači až do konce roku 1941 na Emilech (Bf 109E).
Jde v případě severu o vzdálenosti na místo boje.
Např. Rybářský poloostrov je cca vzdálený 200 km od nejbližšího bodu na pobřeží Norska, kde by teoreticky mohlo být něm, letiště.
Tedy dolet "109" nepostačoval.( zásobování letectva mělo jedinou možnost - po moři)
A i když dolet I 16 byl pod úrovní 109 pořád se boje odehrávaly v jeho operativním dosahu, nikoliv v dosahu něm stihaček.
Z tohoto je vidět, jak Hitler šel do bojů nepřipravený.
Sověti měli své letiště rozmístěné, on nikoliv. Tedy mohli pokrývat své lodní trasy i přes menší dolet svých stihačů.
Stíhačky Luftwaffe měly základny v Kirkenes ( Norsko, 150 km od Murmansku, 100 km od Rybářského poloostrova) a v Petsamu ( Finsko, 100 km od Murmansku, 50 km od Rybářského poloostrova ). Letiště Luftwaffe už blíže místu bojů být nemohla, známku nepřipravenosti v tom nevidím. Boje se neodehrávaly v dosahu I-16 a mimo dosah Bf 109 (viz níže).
To v žádném případě nebyl. Podle Zolotareva a Kozlova první konvoj připlul do Archangelsku teprve 31. srpna 194, kdy už měl Safonov na kontě většinu přiznaných sestřelů. Do konce roku 1941 připlulo do SSSR celkem 7 konvojů a opačným směrem vypravili 4. K jejich zabezpečení podniklo letectvo 325 vzletů, z čehož mi vyplývá, že Safonov musel většinu svých sestřelů dosáhnout při jiné činnosti.
Naprosto správná úvaha. Safonov v roce 1941 nedosáhl při podpoře konvojů jediného sestřelu a to z prostého důvodu - žádný konvoj nebyl toho roku Luftwaffe napaden, ne na moři. Vzdušné boje probíhaly výhradně nad oblastí v okolí Murmansku a nad frontou. Tam také Safonov sestřelil všechny své nepřátele. Němci si totiž mysleli že SSSR bude poražen do konce roku, takže není nutné plýtvat už tak omezenými silami Luftwaffe na nějaké spojenecké konvoje. S příchodem roku 1942 Němci vystřízlivěli a uvědomili si že ty konvoje jsou pro ně nebezpečné, protože se válka může protáhnout. Vůbec první útok Luftwaffe proti arktickým konvojům stojící za zmínku proběhl až 28. března 1942, cílem byl PQ 13. Z toho plyne, že Safonov při ochraně konvojů nárokoval 1 Ju 88 ( při obraně PQ 15, který kotvil v přístavu Murmansk) a další 3 Junkersy jsou mu připisovány v akci při které zahynul (PQ 16).
Že bombardovací letadla Luftwaffe létala na severu bez krytu stíhaček, potvrzují sami piloti těchto strojů.Určitě mnozí znáte knihu od Petera Stahla "JU-88 NAD LEDEM A SAHAROU". Je třeba také vzpomenout přesun stíhacích JG na podzim 1941 z východní fronty na jiná bojiště. Samotná JG 5, která operovala právě z Norska, byla postupně roztažena a musela odrážet i četné lety malých skupin letadel Bristol Blenhaim BC RAF a lety strategického průzkumu RAF.
Nebylo to ale pravidlem nebo snad záměrem. Někdy prostě nebylo dost stíhaček na hotovost na letišti, hlídkování nad frontou a ještě doprovod bombardérů k tomu. Na severu to byla letecká válka malého rozsahu, žádné velké střety desítek letadel. Alespoň ne v době kdy byl ještě Safonov naživu. Pokud jde o přesuny JG - paradoxně byla na sklonku roku 1941 stíhací složka Luftwaffe na severu posílena, nikoliv oslabena. JG 5 byla rozeseta po celém Norsku už dávno předtím, ještě když se jmenovala I./JG77. Když Hitler vytáhl v létě 1941 na Stalina, v celém Norsku nebylo víc jak 50 "stodevítek" a hrstka "stodesítek".
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od jarl »

Pátrač píše: No a když už ti to šlo tak pěkně, co kdybys ses podíval i na jiné piloty, třeba od mámořních mombardérů, to jsou složky na které se většinou zapomíná a přitom je to velmi nespravedlivé.
Jo letci na bombardérech zůstávají ve stínu svých kolegů na stíhačkách, ale já si nějak nedovedu představit, že bych se do toho pustil. Na Palbě ale máme dost "letců" tak třeba se toho někdo ujme.

Farky - děkuji za doplnění a připomínky. Zítra se na to pořádně podívám a důkladně to probereme.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Skeptik »

Jarle, i za mne díky.
Nicméně tak trochu si mne inspiroval a tak jsem se rozhodl zasadit Safonovův příběh do širších souvislostí.
Na http://www.airaces.ru/stati/2-jj-gvarde ... ap-sf.html
je poměrně podrobně rozebrána historie Safonovova 72. smíšeného leteckého pluku vojenských vzdušných sil Severního loďstva.
Tak jsem tu část, která se týká Safonovova života přeložil a doplnil pár dalších detailů, které mají k Safonovovi vztah.
Jarle, doufám, že nevadí :)
V prosinci 1939, v průběhu sovětsko-finské války, přiletěla na letiště Vaenga (dnešní letiště Severomorsk 1, poloostrov Kola – pozn. Skeptik) 4. samostatná stíhací letecká eskadra/letka (OIAE) ze 70. letecké brigády Běloruského zvláštního vojenského okruhu (BOVO) (včetně B.F. Safonova – pozn. Skeptik) a 2. stíhací letecká eskadra/letka (IAE) 15. stíhacího leteckého pluku (IAP) F. E. Dzeržinského, obě na I-15bis. Kromě toho se sem přesunuly letadla SB a personál 5. rychlostní bombardovací letecké eskadry/letky (SBAE) 147. rychlostní bombardovací letecké brigády (SBAB) BOVO a část SB z 39. rychlostního bombardovacího leteckého pluku (SBAP) 10. smíšené letecké divize (SAD) BOVO.

23 prosince 1939 byl z těchto částí, rozkazem vrchního velitele VMF č. 006, zformován 72. smíšený letecký pluk (SAP) VVS Severního loďstva. Místem dislokace pluku bylo určeno letiště Vaenga. Pluku byla předána bojová zástava 4. OIAE VVS BOVO.
Součástí 72. SAP se staly:
• Velitelství pluku;
• 1. IAE (letka) – vyzbrojená 15 letadly I-15bis (velitelem 1. letky byl ustanoven B. F. Safonov – pozn. Skeptik);
• 2. IAE (letka) – vyzbrojená 15 letadly I-15bis;
• 3. SBAE (letka) – vyzbrojená 8 letadly SB.

V průběhu sovětsko-finské války se 72. SAP aktivně účastnil bojů – prováděl vzdušný průzkum a bombardovací údery na nepřátelské objekty.

Před zahájením Velké vlastenecké války (VVV) obdržel 72. SAP od 5. IAP VVS Leningradského vojenského okruhu první 4 stíhací letadla I-16 (typ 24, sériová čísla 24R2191, 24R2193, 24R2194 a 24R2181- pozn. Skeptik). Později, 29.4. 1941, byla z těchto čtyř letadel zformována 4. stíhací letka, do jejíhož čela byl postaven B. F. Safonov (do té doby velitel 1. letky a „sedlající“ I-15bis výrobní číslo 5567 – pozn. Skeptik).
K 22. červnu 1941 měl 72. SAP v sestavě: 28 I-15bis, 17 I-153, 4 I-16 a 11 SB.

Po zahájení VVV byly na některé letouny pluku namalovány vlastenecké nápisy. Letadlo nadporučíka B. F. Safonova neslo nápis «За ВКП(б)!» a «Смерть фашистам!», letadlo nadporučíka А. Коvalenka nápisy «За Сталина!» a «За коммунизм!» (před tímto letadlem resp. nápisem «За Сталина!» byl Safonov fotografován válečným zpravodajem E. Chaldejem a tato fotka po válce vnesla pochybnosti o tom, co bylo na Safonovově letadle napsáno. Zbytečně, protože v časopise Severního loďstva „Krasnoflotěc“ číslo 149 z 26.6. 1941, kde je článek o Safonovovi resp. o jeho sestřelu He-111, se jasně píše, že jej sestřelil na letadle s nápisy «За ВКП(б)!» a «Смерть фашистам!» - pozn. Skeptik) a letadlo seržanta C. Surženka nápis «За СССР!».

Pozn. Skeptik – Safonova si v té době již museli u VMF dost vážit, protože prý dostal za úkol zpracovat novou, moderní, stíhací taktiku. Safonov navrhl létání v párech, údery z převýšení s nabráním rychlosti, podklesáním pod cíl a útok ze spodní polosféry na vysoké rychlosti a palbou z 50 – 100 metrů. Tedy velmi moderní a jednoduchá taktika – žádná akrobacie, usazení se na 6-té hodině a ostřelování letadla před sebou. Taktika nebyla přijímána, protože počet zásahů ve vlečném rukávu bylo při takto dynamicky vedeném boji logicky méně, Safonov měl ale říci: „Raději budu mít v pytli mně zásahů, hlavně že si zachovám energii pro další manévrování“. Nutno podotknout, že blízká budoucnost mu dala za pravdu.

První vzdušné vítězství zaznamenala 72. SAD 24.6. 1941, kdy byl velitelem 4. stíhací letky nadporučíkem Safonovem sestřelen německý bombardér Heinkel He-111 (4. letka měla pořád pouze 4 letadla a toto byl Safonovův jediný sestřel na I-16 typ 24 – pozn. Skeptik).
27.6. 1941 udeřilo 5 letadel SB 3. bombardovací letky, pod velením poručíka A. K. Osokina proti závodu na drcení rudy ve městě Petsamo (Finsko), který dodával do Německa niklovou rudu.

Na přelomu července a srpna 1941 bylo rozkazem vrchního velitele VMF z 3.8. 1941 na letiště Vaenga přemístěno:
od Baltického moře 9 letadel SB a 12 letadel I-16
od Černého moře – 10 letadel I-153 a dále 10 MiG-3 a 4 Pe-2
které všechny přešly do výzbroje 72. SAP a velitel SF přikázal zformovat v 72. SAP k 15.7. 1941 další letku SB (tj. 5. letka – pozn. Skeptik). Rozkazem velitele SF z 23.7. 1941 byla tato letka prohlášena za zformovanou – následně byla přezbrojena na PE-2.

Pozn. Skeptik – Alespoň některé stroje I-16 byly kanónové verze typ 17 resp. typ 28. Safonov obdržel I-16 výrobní číslo 28213-95 (tedy typ 28 s motorem M-63) a na tomto letounu bojoval pravděpodobně od 10. července do 17. října 1941 a má na něm uznáno 13 sestřelů. Tento letoun se dochoval v St. Petěrsburgu. Někdy se uvádí, že se jednalo o I-16 typ 17, protože křídla dochovaného I-16 jsou z typu 17. K tomu ale pravděpodobně došlo v lednu 1943, kdy byl Safonovův Išak zkomletován pro výstavu "Loďstvo v Občanské válce", která se uskutečnila v březnu 1943 v Moskvě. Safonov na tomto letounu musel nalézt „zalíbení“ v jeho kanónové výzbroji, což později vyústilo v tlak na přezbrojení Hurricanů z Browningů puškové ráže na velkorážné UBK a kanóny ŠVAK.

Od října do prosince 1941 se 72. SAP zapojil do bojových operací, spolu se 151. wingem RAF.

Na podzim 1941 došlo ve struktuře pluku k další organizační změně – 12. září 1941 na letišti Vaenga přistál roj 3 letadel DB-3f od Baltu, pod velením kapitána I. J. Garbuze. Tato letadla se stala součástí formované 5. bombardovací letky 72. SAP.

V druhé polovině září bylo u 72. SAP ukončeno formování 4. bombardovací letky s letadly Pe-2 (4 kusy). Letce velel A. V. Osokin.

16. září 1941 byl 72. SAP rozkazem Nejvyššího sovětu SSSR „za příkladný výkon velitelských úkolů na frontě proti německému fašismu a za projevenou odvahu a statečnost“ vyznamenán Řádem Rudého praporu. Do té doby bylo plukem zničeno kolem 100 nepřátelských letadel (pozn. Skeptik – jako u všech leteckých jednotek světa, i zde platí, že toto číslo je pravděpodobně nadsazené. V dobré víře, protože rozpoznat skutečně sestřelené letadlo v průběhu boje je prakticky nemožné.).
Velitel stíhací letky letadel I-16 kapitán Boris Feoktistovič Safonov se stal prvním Hrdinou SSSR z námořních pilotů Severního loďstva.

14. října 1941 byl na základech 4. IAE 72. SAP zformován 78. IAP, jehož velitelem byl jmenován Hrdina SSSR kapitán B. F. Safonov. V této době se personál nového pluku přeškoloval na letadla Hawker Hurricane, které převzali od angličanů (151. wing RAF – pozn. Skeptik).
Pozn. Skeptik – Safonov obdržel Hawker Hurricane Mk. IIA s taktickým číslem 10. Desítka prý byla jeho „šťastným“ číslem a často prý, jakožto skvělý střelec, používal rčení: „přesně do desítky“, pokud se něco povedlo.

15. listopadu 1941 byla zrušena 4. IAE 72. SAP.
K 1. lednu 1942 se ve výzbroji 72. SAP VVS SF nacházelo (celkem / provozuschopných) letadel:
- na letišti Vaenga-1: 10/7 SB; 3/3 Pe-2; 4/2 MiG-3, 1/1 TB-3
- na letišti Vaenga-2: 16/9 I-15bis, 13/6 I-16
- na letišti Čalmpuška: 14/9 I-153

Pozn. Skeptik – Toto je poměrně zajímavý údaj. Protože v jinak skvěle zdokumentované historii 72. SAP není zmínka o dalším doplňování letadel, tak za první rok války tento pluk ztratil ze všech příčin:
14 I-15bis … z 28-mi
3 I-16 … ze 16-ti
13 I-153 … z 27-mi
10 SB … z 20-ti
6 MiG-3 … z 10-ti
1 Pe-2 … ze 4
CELKEM tedy 47 letadel
Zvlášť zajímavé je velmi nízké procento ztrát I-16 (Safonovova 4. stíhací letka), a to nelze tvrdit, že by málo létali nebo se vyhýbali boji. Spíše naopak. Je tedy vidět, že správně vycvičený a dobře takticky vedený pilot byl na I-16 poměrně tvrdým oříškem.
Otázkou je, co bylo s letadly DB-3f, které byly do pluku zařazeny 12.9. 1941. V tomto soupisu nejsou, ale v dalším, z 1.4. 1942 je vedeno 8 DB-3f, přičemž mezi lednem a dubnem 1942 bylo k 72. SAP přeloženo pouze 6 těchto letadel = dvě přebývající jsou nejspíše „zbytek“ z těch původních tří.


18. ledna 1942 byl rozhodnutím Nejvyššího sovětu SSSR a rozkazem vrchního velitele VMF číslo 10 pluk, jako jeden z prvních v letectvu VMF, reorganizován a přejmenován na 2. gardový smíšený letecký pluk Rudého praporu (2. GSAP).

Koncem března 1942 proběhla reorganizace sil stíhacího letectva VVS SF. V souladu s rozkazem vrchního velitele VMF byl, 20. března 1942, do 2. GSAP převeden letový personál 78. IAP se vší leteckou technikou (tj. z toho IAP, který vznikl na základech 4. stíhací letky původního 72. SAP – pozn. Skeptik). Při tom byla 4. a 5. bombardovací letka sloučena do jedné (4.) a byla založena nová (5.) stíhací letka. Velitelem 2. GSAP byl jmenován Hrdina SSSR major B. F. Safonov.
Současně s tím jsou z 2.GSAP vyčleněna letadla I-16 spolu s piloty (původní „safonovská“ letka) a převedena do 78. IAP jehož velitelem se stává kapitán I. K. Tumanov.
Ve stejné době jsou z 2. GSAP vyčleněny 1. a 2. stíhací letka, vybavené letadly I-15bis a I-153, které se stávají základem nového 27. IAP pod velením kapitána N. I. Chrjaškova.

23. března 1942 bylo 2. GSAP přiděleno šest torpédonosných letadel DB-3f ze 4. MTAP VVS TOF (tedy: mino-torpédonosného leteckého pluku vojenských vzdušných sil tichooceánské flotily :) ) pod velením kapitána G. D. Popovkina (velitelé osádek – V. Agafonov, V. Balašov, P. Zubkov, A. Sidorov a G. Tkačev). Z těchto letadel byla zformována 6. mino-torpédonosná letka, jejímž velitelem se stal kapitán G. D. Popovkin.

K 1. dubnu 1942 bázoval 2. GSAP na letišti Vaenga-1 a to v následujícím složení:
50/30 letadel Hurricane (1. a 3. stíhací letka)
4/3 letadla MiG-3 (2. stíhací letka)
3/1 Pe-2 + 10/8 SB (4. bombardovací letka)
8/6 DB-3f (6. mino-torpédonosná letka)
1/1 TB-3

1. května 1942 byla pluku předána gardová bojová zástava.

Od dubna 1942 začal pluk dostávat nová stíhací letadla americké výroby P-40E Kittyhawk. Jako jeden z prvních se na letoun přeškolil velitel pluku Hrdina SSSR podplukovník B. F. Safonov, který však 30. května 1942 zahynul při ochraně konvoje PQ-16.

15. června 1942 byl rozhodnutím Nejvyššího Sovětu SSSR Boris Feoktistovič Safonov vyznamenán druhou Zlatou hvězdou (posmrtně), a stal se tak prvním dvojnásobným Hrdinou SSSR v námořním letectvu.

18. června 1942, na základě rozkazu vrchního velitele VMF číslo 01376 bylo 2. GSAP přiznáno jméno jeho zahynuvšího velitele – dvojnásobného Hrdiny SSSR podplukovníka B. F. Safonova (nyní toto jméno nese 279. OKIAP VVS SF … 279. samostatný palubní stíhací leteckého pluku, tedy ten co létá na Su-33 na Kuzněcovovi – pozn. Skeptik)

K 1. červenci 1942 měl 2. GSAP bázující na letišti Severomorsk-1 (dříve Vaenga-1) ve výzbroji:
35/5 letadel Hurricane
21/8 letadel P-40 Kittyhawk
4/1 letadla MiG-3
7/6 letadel SB
8/7 letadel DB-3f
Jinak co se týče války na Severu a nepoměru mezi bombardéry a stíhačkami v seznamu Safonových sestřelů ... zase mne předběhl Farky a nezbývá mi než souhlasit :)

Stejně tak mohu potvrdit, že existuje několik svědectví o tom, že Safonov "rozdával" vítězství svým číslům.
Například Nikolaj Gerasimovič Golodnikov (7 samostatných sestřelů a 8 skupinových) tvrdí, že byl svědkem případu, kdy Safonov sestřelil tři letadla a jedno nahlásil jako svoje, jedno jako sestřel svého čísla Semeněnka a třetí jako sestřel dalšího pilota. Semeněnko se měl ohradit, že on vůbec nestřílel. Safonov prý odvětil, že střílel on, ale Semeněnko ho zajišťoval, aby střílet mohl.
Tady je nutno si uvědomit, že v SSSR se za sestřel vyplácela finanční odměna a předaný sestřel tedy byla určitá forma pohyblivé složky žoldu. A Safonov není jediný ze sovětských es, o kterém se takovéto přenechávání sestřelů traduje. Duch kolektivu danný výchovou zde asi byl silnější než u jiných letectev.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Flogger G »

Ano, nebyl jediný, kdo svoje sestřely přiznával pilotům skupiny, se kterou bojoval. Také věděl, že mu ti méně úspěšní vytvářeli podmínky pro skórování a v dalším boji ze sebe vydají maximum. Povzbuzoval tím bojovou morálku podřízených v situaci, kdy na ně dopadala fyzická i psychická únava, obrazně řečeno, vléval jim do žil živou vodu.

Poznámka k odměnám: finanční stimul existoval i v dalších letectvech. Např. u RAF za sestřel náleželo vítězi 20 liber - měsíční plat pilota v hodnosti "Pilot Officer" (podporučík - poručík).
Naposledy upravil(a) Flogger G dne 3/6/2014, 17:28, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Skeptik »

Flogger G píše:Povzbuzoval tím bojovou morálku podřízených v situaci, kdy na ně dopadala fyzická i psychická únava, obrazně řečeno, vléval jim do žil živou vodu.
Ba přímo živou vodku, protože za sestřel náleželo 100 gramů :D

Jinak díky za informaci ohledně finančních odměn za sestřel u RAF. To jsem vůbec netušil.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Alchymista »

byl svědkem případu, kdy Safonov sestřelil tři letadla a jedno nahlásil jako svoje, jedno jako sestřel svého čísla Semeněnka a třetí jako sestřel dalšího pilota. Semeněnko se měl ohradit, že on vůbec nestřílel. Safonov prý odvětil, že střílel on, ale Semeněnko ho zajišťoval, aby střílet mohl.
Svojrázny prístup, ale ako už bolo uvedené - "duch kolektivu danný výchovou" je vec celkom významná, a Safonov mal v podstate pravdu aj s tým zaisťovaním - oddané "číslo" je na nezaplatenie.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od jarl »

Farky píše:
Tou dobou už původní I-16 vyměnil za novější verzi (pravděpodobně typ 17), kterou převzal 10. července.
Dle válečných záznamů válku začal na I-16 typ 24, později přesedlal na I-16 typ 28.
Ten přechod na I-16 typ 17 jsem našel tady: http://airaces.narod.ru/all2/safonov.htm
ale jinde se uvadí zase jiné údaje a nevím čemu věřit.
Farky píše:
Mezi množstvím úspěchů vyniká vítězství nad Willi Pfrängerem (Pfraengerem), jenž se pyšnil 36 sestřely a 2 Železnými kříži.
Willi Pfränger byl sestřelen a následně zajat Sověty 17.5.1942 v boji s osmi Hurricany a jedním P-40E. Jednalo se o útok třinácti Ju 88 doprovázených devíti Bf 109 od II./JG5, jejich cílem byl konvoj PQ 15 v Murmansku. V onom jediném P-40E sice seděl Safonov, nicméně v boji nárokoval pouze Ju 88 (jeho oběť patřila I./KG30). Safonov Pfrängera následně vyslýchal, ale jeho přemožitelem zřejmě nebyl. 17. prosince 1941 ale sestřelil jiné německé stíhací eso, Alfreda Jakobiho (byl raněn).
O tom, že Pfäengera sestřelil Safov jsem se dočetl u Hugha Morgana a tady: http://airaces.narod.ru/all2/safonov.htm a tom, že by sestřelil Jakobiho jsem se nikde nic nedočetl, ale je samozřejmě možné, že tu došlo k záměně těchto dvou německých es.

Skeptiku, ten překlad mi samozřejmě nevadí. Zaujala mě ta informace, že 72. smíšený letecký pluk prováděl za Zimní války bombardování nepřátelských pozic. Nevíš jestli se do nějaké bojové akce dostal i Safonov? Já jsem všude našel jenom nic neříkající fráze, ale nic konkrétního, a proto jsem v článku uvedl, že se této války aktivně nezůčastnil.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Skeptik »

jarl píše:Ten přechod na I-16 typ 17 jsem našel tady: http://airaces.narod.ru/all2/safonov.htm
ale jinde se uvadí zase jiné údaje a nevím čemu věřit.
Ano, ale i tam se píše
Молодому комэску вручили новую машину: И-16 тип 17 с заводским номером 28213-95.
No a výrobní číslo 28213-95 znamená typ 28
Dočetl jsem se, že ten zmatek do toho vneslo to, že toto letadlo se dochovalo - ale má křídla patřící typu 17.
Vysvětlením může být, že když jej připravovali na zmiňovanou výstavu do Moskvy (v lednu 1943) tak použili neoriginální křídla (tedy pokud je nepoužili již dříve).
Předpokládám, že to muselo být mnohem jednodušší než do draku I-16 typ 17 s motorem M-25B namontovat M-63 a přepsat výrobní čísla :)
jarl píše:Skeptiku, ten překlad mi samozřejmě nevadí. Zaujala mě ta informace, že 72. smíšený letecký pluk prováděl za Zimní války bombardování nepřátelských pozic. Nevíš jestli se do nějaké bojové akce dostal i Safonov? Já jsem všude našel jenom nic neříkající fráze, ale nic konkrétního, a proto jsem v článku uvedl, že se této války aktivně nezůčastnil.
Otázkou je, co znamená aktivně.
72.SAP prováděl průzkum a bombardovací údery. Jeho stihači (vyzbrojení I-15bis) hlídkovali nad základnami Severního loďstva, by nedošlo k jejich napadení finskými bombardéry.
K tomu nedošlo = stihači se do bojů nezapojili. Tedy alespoň jsem na žádnou takovou informaci nenarazil.

A ještě k Safonovovi - že byl dvojnásobným Hrdinou SSSR ví každý - ale on obdržel i DFC, jako jeden z mála sovětských pilotů (19.3. 1942).
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od jarl »

Skeptik píše:Ano, ale i tam se píše
Молодому комэску вручили новую машину: И-16 тип 17 с заводским номером 28213-95.
No a výrobní číslo 28213-95 znamená typ 28
No vidíš, to jsem nevěděl. Takže to budu muset opravit.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od kenavf »

Nenašiel som preklad slova "Молодому комэску"-poradí niekto?
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Skeptik »

kenavf píše:Nenašiel som preklad slova "Молодому комэску"-poradí niekto?
Mladému veliteli letky (komesk = komandir eskadrily)
Taková ruská záliby ve zkratkách :)
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Farky »

jarl píše:O tom, že Pfäengera sestřelil Safov jsem se dočetl u Hugha Morgana a tady: http://airaces.narod.ru/all2/safonov.htm a tom, že by sestřelil Jakobiho jsem se nikde nic nedočetl, ale je samozřejmě možné, že tu došlo k záměně těchto dvou německých es.
Ofw. Willi Pfränger byl zcela jistě sestřelen ve svém Bf 109 F-4 (W.Nr.10177) 17. května 1942 u Murmansku. Bylo to v boji který už jsem předtím zmínil, kdy Safonov v Kittyhawku vedl Hurricany proti skupině Ju 88 doprovázených "stodevítkami". Safonov nárokoval jeden Ju 88, pilot Hurricanu jménem Alagurov si připsal jeden Junkers a jeden Bf 109. I když se do boje ten den dostaly i jiné jednotky, Alagurov je jediným pilotem nárokujícím Bf 109 - Pfrängera tedy sestřelil on. Německý stíhač byl zajat a poté přesvědčil Sověty že je s nimi ochotný aktivně spolupracovat. Ti ho vycvičili jako agenta a v roce 1943 ho vysadili za německé linie. Willi na nic nečekal a hned se ohlásil. Nevěřili mu natolik aby se vrátil k létání na frontě, takže zbytek války strávil jako instruktor.

Lt. Alfred Jakobi byl sestřelen 17. prosince 1941 v boji s pěti Hurricany vedenými Safonovem. Piloti Hurricanů se nad frontovou linií potkali se sedmi Bf 109 patřící 14./JG77, po boji nárokovali 4 sestřelené Messerschmitty. Po jednom sestřelu si připsali Safonov, Siněv, Markevič a Volkov. Nicméně sestřelen byl pouze Lt. Alfred Jakobi v Bf 109 E (W.Nr.4081). Tím nastává klasický problém - nikdo už nikdy nezjistí, zda Jakobiho sestřelil Safonov či někdo jiný. Každopádně Jakobi z toho boje vyvázl pouze se zraněným ramenem, jeho stroj byl po nouzovém přistání na Němci ovládaném území ohodnocen jako poškozený z 80% a putoval do šrotu. Z boje se nevrátil Volkov a Safonov musel nouzově přistát na zamrzlém jezeře kvůli poruše motoru (byl následně vyzvednut pomocí U-2). Jakobiho kariéru ukončili stíhači ze 769.IAP, když byl 9. dubna 1942 sestřelen při doprovodu průzkumného Hs 126 v oblasti Ustje - Lotta a následně vzat do zajetí ze kterého se nevrátil. Alfred Jakobi měl v okamžiku svého sestřelení na kontě 10 sestřelů, včetně vůbec první B-17 zničené stíhači nad Evropou.

-------------

P.S. - pro zájemce o leteckou válku na severu SSSR doporučuji rusky psanou knihu Esa nad Tundrou od M. Žirokova ( АСЫ НАД ТУНДРОИ, ISBN 978-5-227-02906-5 ).
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od jarl »

No to jsi mi, Farky, nasadil brouka do hlavi. Opravdu nevím čemu věřit a jestli Safonov sestřelil Pfräengera nebo Jakobiho a co s tím mám teď dělat.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Alchymista »

Jedine hľadať v archívoch... Prípaden do textu doplniť magické zaklínadlo "podľa niektorých zdrojov"...
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
QVAK
praporčík
praporčík
Příspěvky: 384
Registrován: 31/10/2009, 10:02
Bydliště: Praha

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od QVAK »

Zemakt píše:Takze němci pri těchto operacích rezignovali na doprovody?
Spíše neměli typ s potřebným doletem. ME 110 i když na to byla původně konstruována tak výkony nestačila.
Farky píše: P.S. - pro zájemce o leteckou válku na severu SSSR doporučuji rusky psanou knihu Esa nad Tundrou od M. Žirokova ( АСЫ НАД ТУНДРОИ, ISBN 978-5-227-02906-5 ).
Tento příběh vycházel v 80. letech na pokračování v časopisu Letectví+Kosmonautika. Velmi v příběhu kritizovali kapalinou chlazené motory západních letadel (hlavně Hurricane). V zimě snižovala pohotovost strojů nutnost vypouštění chladící kapaliny po letu (glykol do -20°C) a i několikanásobné napouštění (a ohřátí motoru) před letem. V létě ucpávání chladičů hmyzem při startu a přistání (úzké mezery mezi voštinami). To způsobovalo i přehřívání motorů za letu.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Příběh Stalinova sokola

Příspěvek od Farky »

jarl píše:No to jsi mi, Farky, nasadil brouka do hlavi. Opravdu nevím čemu věřit a jestli Safonov sestřelil Pfräengera nebo Jakobiho a co s tím mám teď dělat.
S Jakobim je to typické dilema při snaze určit kdo koho sestřelil v té které akci. Až nepříjemně často jsme postaveni před situaci, kdy jedna strana nárokuje x sestřelů a ve skutečnosti nepřítel ztratil méně letadel. Pak je zhola nemožné určit který pilot opravdu něco sestřelil (natož koho konkrétně) a který ne, pokud tedy nejsou známé další podrobnosti boje (např. hlášení pilotů, memoáry atd.). A i tak je to hodně těžké.
V případě Safonova se věc má vlastně tak, že mohl klidně celkem sestřelit "jen" tři letadla. Ale také jich mohl poslat k zemi patnáct.

Další příklad - 15. 9. 1941 se Safonov a spol. utkali se skupinou Ju 87 doprovázených "stodesítkami" od Z-Kette I./JG77. Sovětští stíhači po boji nárokovali 3 Bf 110, konkrétně si je připsali Safonov, Kovalenko a Životskij. Německé záznamy potvrzují jedinou ztrátu - Bf 110 C-4 W.Nr.2215. Mohl ho sestřelit právě Safonov? Samozřejmě. Sestřelil ho? Nemáme nejmenší tušení. A tak bychom mohli pokračovat u každého jednotlivého známého Safonova vítězství.

Ten můj příspěvek o Pfräengerovi a Jakobim se opírá o knihy, které pracovali s archívními materiály obou stran. Můj názor je, že Safonov Pfräengera nesestřelil (protože nenárokoval ten den Bf 109) a Jakobiho sestřelit mohl. Tím tě nijak nenutím k jakékoliv změně tvé práce o Safonovi, jen konstatuji.

Co s tím? Prostě tam jak už psal Alchymista švihni "podle některých zdrojů" a jseš z toho venku. Kvalitě článku to nijak neuškodí.
QVAK píše:
Farky píše:P.S. - pro zájemce o leteckou válku na severu SSSR doporučuji rusky psanou knihu Esa nad Tundrou od M. Žirokova ( АСЫ НАД ТУНДРОИ, ISBN 978-5-227-02906-5 ).
Tento příběh vycházel v 80. letech na pokračování v časopisu Letectví+Kosmonautika. Velmi v příběhu kritizovali kapalinou chlazené motory západních letadel (hlavně Hurricane). V zimě snižovala pohotovost strojů nutnost vypouštění chladící kapaliny po letu (glykol do -20°C) a i několikanásobné napouštění (a ohřátí motoru) před letem. V létě ucpávání chladičů hmyzem při startu a přistání (úzké mezery mezi voštinami). To způsobovalo i přehřívání motorů za letu.
Nejsem si jistý zda jde o stejnou věc jako v L+K v 80. letech, ta kniha vyšla tuším v roce 2011 a jsou v ní věci které zcela určitě nebyly v 80. letech známé.

S Hurricany byly v SSSR obrovské problémy, mimo těch již zmíněných zamrzaly klapky, zbraně, řízení, hydraulická kapalina houstla (takže nefungovalo mj. nastavování vrtule), chladič měl příliš velkou plochu takže se motor v mrazu prakticky nedal zahřát na provozní teplotu, stroj měl na měkkém povrchu tendenci se překlopit na čumák atd. Hurricane zkrátka nebyl konstruovaný na extrémní podmínky panující na severu SSSR.

---------
edit : když jsem tuším včera psal že Safonov sestřelil Jakobiho, měl jsem samozřejmě přesněji napsat že ho mohl sestřelit protože to není jisté.
ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Příběhy“