Danute Staneliene-Markauskiene

Příběhy a osudy vojáků všech zemí.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

kovtun
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 22/8/2008, 20:22

Příspěvek od kovtun »

Ljubov píše:Našla jsem zmínky, že brali jako vysvobození německá vojska a SSSR jim ukradl nezávislost. Poté, co byla litevská města dobyta Rudou armádou, oslavovali Rusy. Jejich situace nebyla nikdy jednoduchá.

Dál? Nevím, snad Nina Pavlovna Petrova (1893-1945), Plný kavalír řádu slávy in memoriam. Velice aktivní žena, která navzdory tomu, že mohla být některým vojákům matkou, sundala 107 Němců. Působila od Zimní války přes blokádu Leningradu do osvobození Polska. Zastřelili ji nedaleko Štětína..
Tady je galerie jejích fotografií (dole klikni na modrý nápis v ruštině: seznam ilustrací) - http://militera.lib.ru/bio/mizin_vm_petrova/index.html
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Paráda, děkuji moc. Sehnala jsem několik zde uvedených fotek bez popisku, takže tady mám i odkud snímky jsou. Obrovský dík, je to celkově zajímavá stránka. Musím ji hned prostudovat, takže opravdu moc děkuji.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Ljubov píše:V Litvě bylo hnutí "Miško brolia"- Lesní bratři. Organizovaně působili do roku 1953, poslední člen bojoval proti režimu do roku 1978. V době největších Stalinových represí čítala skupina v celém Pobaltí asi 170 000 lidí.
Do roku 1978? Fascinující! Nešlo by k tomu příležitostně napsat více?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

To by Ljubov skutečně stálo za to. To skoro připomíná toho Japonce co vedl kdesi na Filipínách svoji vlastní válku 30 let. Pokud bys k tomu něco dohledala, bylo by to super.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

Jo, určitě o nějaký maličký výcuc se pokusit můžu:
Protisovětské jednotky se vyskytovaly ve všech třech pobaltských republikách, podobně jako v dalších státech pod vlivem Sovětského svazu, například Ukrajině nebo Rumunsku. S nárůstem Stalinových represí se čím dál tím více obyvatel uchylovalo k partyzánskému odboji, nejvyšší počet bojovníků se udává asi 170 000. Název Lesní bratři je odvozen od jejich způsobu boje, využívali zalesněného a téměř neobydleného terénu Pobaltí, kde stavěli propracované systémy bunkrů. Vznikaly různé typy jednotek- od malých neorganizovaných skupinek po dobře vyzbrojené a sehrané týmy.

K jednotlivým republikám:
I. Estonsko: V této zemi neslo hnutí název Metsavennad. Mezi lety 1944 až 1953 čítalo okolo 15 000 mužů. Jejich hlavní základny se nacházely v oblasti měst Tartu a Viru, dále v krajích Pärnumaa (jihozápad Estonska, na pobřeží Rižského zálivu) a Läänemaa (kraj leží na západě pevninské části Estonska při pobřeží Baltu ). Od listopadu 1944 do téhož měsíce 1947 zorganizovali 773 ozbrojených útoků a zabili asi tisícovku sovětských vojáků.

II. Lotyšsko: Organizaci zde říkali Meža brāļi, nejaktivněji působili v příhraničních oblastech. Na východě měli vazby s estonskými partyzány, v západních regionech s Litevci. Počet aktivních bojovníků byl kolem 15 000, občasně se do bojů zapojilo dalších 40 000 lidí. Vytvořili asi 700 nezávislých jednotek, správní centrum se nacházelo na ulici Matīsa v Rize. Uskutečnili 3 000 akcí, během nichž zabili 1562 nepřátel a okolo pěti set jich zranili. První zmínky o boji za nezávislost se datují do roku 1939, za německé okupace byla řada velitelů Lesních bratrů zajata a popravena. Propracovanější odpor se formoval v posledních měsících války, kdy do jednotek vstupovali kromě vojáků i lotyšští civilisté. Poslední bojující jednotky se vzdaly roku 1957.

III. Litva: Zde zněl název Miško broliai (to se omlouvám, že jsem tam předtím napsala chybu a vypadlo mi koncové i). V této zemi byl odboj organizovaný nejlépe, roku 1949 ovládali téměř celé území Litvy. Vyzbrojení byli pestrou škálou zbraní- od kulometů Maxim přes německé a sovětské samopaly. Vyznamenali se řadou úspěšných atentátů, osvobozováním zajatých partyzánů nebo tiskem ilegálních novin. V říjnu 1956 byl zatčen velitel hnutí za svobodu Adolfas Ramanauskas, některým se podařilo uprchnout na západ- třeba Juozasi Lukšovi, který sepsal své paměti a když se roku 1951 vrátil do Litvy, zastřelili ho. Poslední litevský bojovník Pranas Končius byl zabit 6. července 1965, údajně se sám zastřelil, aby nepadl do zajetí.

Slíbená zajímavost na závěr- Poslední partyzán bojoval do roku 1978, jmenoval se August Sabbe a pocházel z Estonska. Přežil všechny sovětské zátahy, až roku 1978, když mu bylo 69 let, ho dostihli dva příslušníci KGB. Skrýval se na rybářské lodi pod maskou chudého rybáře. Jakmile si všiml že je prozrazen, skočil do vody a utopil se. Nicméně sovětská tajná policie tento příběh často zpochybňuje.
Obrázek
Obrázek litevských partyzánů
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Díky moc, velmi zajímavé! Od těchto národů bysme se měli co učit...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Lom
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 24/10/2008, 10:45

Příspěvek od Lom »

Ikala:
Nechci být OT, proto zde k tomuto tématu asi nemá cenu pokračovat.
Asi je potřeba pochválit tuto opatrnost.

Ale za mou osobu - jen pokračovat v takových OT ! Takový rozsah odporu v oněch podmínkách - nevím, nevím - jestli to je skutečně "kam vítr tam plášť" ?
Uživatelský avatar
Ljubov
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 851
Registrován: 13/7/2008, 17:17
Bydliště: Udmurtsko

Příspěvek od Ljubov »

To je v pořádku, moc energie mě to nestálo.

Historie Lesních bratrů je mimořádně zajímavé téma, o kterém se bohužel moc často nemluví. Západ na ně dávno zapomněl, pro východ nikdy oficiálně neexistovali. Přitom to jsou úžasné příběhy skutečných hrdinů. Tvoří jednu z nejdůležitějších kapitol v historii Pobaltí a současně je málo lidí, kteří o nich ví podrobnosti.
Slyšela jsem ještě jeden docela silný příběh o estonském partyzánovi jménem Sven Ise. Když v září 1941 porazili Němci sovětská vojska a vyhnali je z Tallinnu, podařilo se mu v nastalém zmatku vyvěsit na zdejší hrad estonskou vlajku. Po tomto činu uvažoval, že by se mohl přidat k Němcům, ale po několika týdnech si uvědomil, že jsou to opět jen okupanti a z jejich rukou se k nezávislosti ani svobodě nedostane. Na malé loďce přeplul Finský záliv a ukryl se v Helsinkách. Po vítězství SSSR byl vydán do Moskvy, kde dostal pětadvacet let nucených prací na Sibiři. Propustili ho dříve- roku 1959 a vrátil se domů do Tallinnu. Roku 1991 se zapojil do budování armády a organizoval demonstrace. Nyní žije v Estonsku.

Jistě jsou i jiné hodnotnější příběhy, ale tenhle si pamatuju od deseti let. Doma jsme o problematice Pobaltí mluvili docela často. I když byli Lesní bratři v podstatě vrazi ruských občanů a mohla bych je nesnášet, nikdy jsme se o nich nezmiňovali negativně. Měli právo na svobodu jako každý národ, zatím ji mají a snad jim dlouho vydrží, protože si ji opravdu zaslouží.
Obrázek
All for our vantage. Then, in God’s name, march.
Every rose grows merry with time.
There’s never a rose grows fairer with time.

lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Lom: "Asi je potřeba pochválit tuto opatrnost.

Ale za mou osobu - jen pokračovat v takových OT ! Takový rozsah odporu v oněch podmínkách - nevím, nevím - jestli to je skutečně "kam vítr tam plášť" ?"


Dobře, přidám také krátký příběh jednoho lotyšského partizána. Jmenoval se Viktors Arajs a před Barbarosou byl partizán bojující proti Sovětskému svazu. Dne 1. 7. 1941 se přihlásil u velitele Einsatzgruppe Stahleckerovi a ten ho pověřil sestavením pomocného policejního oddílu. Arejs ho vytvořil, měl zpočátku 300 osob. Byly v něm hlavně bývalí vojáci a policisté. V létě a na podzim 1941 s tímto oddílem Arajs postupně objížděl lotyšský venkov. Používal k tomu vypůjčené autobusy rižské městské dopravy. Do konce září 1941 byl venkov lotyška díky jeho "zájezdům" tzv. "judenfrei". Zhruba se jednalo o 23 000 lidí.
Oddíl dále existoval a podílel se také na Rumbule, i když rozšířený a za pomoci ostatních lotyšských organizací (policie, pohraniční policie, doprava apod).

Nic není černobílé, každá mince má dvě strany.

PS: Mimochodem, Arajs měl sovětský diplom z práv. Neprve tam studuje, potom proti nim bojuje, potom se přidá k jejich nepřátelům a likviduje lotyše, potom uteče do ciziny a nakonec ho stejně dostali. Trochu mě to připomíná toho kohouta na střeše, který se otočí tam, odkud fouká.

Zdroj: Páni nad smrtí, New York 2002
Bronson
vojín
vojín
Příspěvky: 19
Registrován: 21/12/2005, 14:27

Re: Danute Staneliene-Markauskiene

Příspěvek od Bronson »

Danutė Stanelienė na dalších fotografiích:

1. na památné fotce se svými veliteli
2. civilní fotka z poválečného období

Obrázek Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Příběhy“