Werner Mölders

Vojáci, generálové, piloti, námořníci, esa.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lena
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 136
Registrován: 19/3/2005, 17:05
Bydliště: Olomouc

Werner Mölders

Příspěvek od Lena »

WERNER MÖLDERS (1913-1941)

Werner Mölders se narodil 18. března 1913 v Gelsenkirchenu v Porůří, ale brzy se s matkou a sourozenci přestěhovali do Brandenburgu na Havlu v Braniborsku. Svého otce Werner nepoznal, padl ve válce roku 1915.

Werner se po maturitě přihlásil do armády, za tehdejší Výmarské republiky velmi omezené armády, a stal se pěšákem. Později se stal ženistou a nakonec ho popadla touha stát se stíhačem. Kvůli jeho časté nevolnosti při výcviku byl prohlášen za neschopného služby v letectvu, ale nakonec přece jen lépe ovládal svůj žaludek a stal se letcem stejně jako později i jeho mladší bratr Victor, který létal v Messerschmitt Bf 110.

Již před 2. světovou válkou patřil Werner k nejlepším stíhacím pilotům Luftwaffe. Od dubna 1936 byl velitelem Schulstaffel JG 134 a 15. března 1937 začal velet 1. Staffel JG 334.

14. dubna 1938 byl poslán jako dobrovolník do Španělska, kde 24. května převzal od Adolfa Gallanda 3. Staffel J/88, přezbrojenou brzy potom na nejnovější stíhací letouny Messerschmitt Bf 109C. Mölders byl velmi oblíbený velitel a vysloužil si přezdívku Vati (Táta). Do 15.10. 1938 se stal nejúspěšnějším stíhacím pilotem legie Condor se 14 sestřely a spolu s dalšími piloty vytvořil moderní taktiku stíhacího letectva založenou na létání ve volných dvojicích (Rotte) a čtveřicích (Schwarm), převzatou ve 2. světové válce jak piloty Osy, tak protifašistické koalice jako taktiku "čtyř prstů". Do Německa se vrátil 5. prosince 1938, kde stejně jako Galland musel sedět za stolem na ministerstvu letectví a zapisovat své zkušenosti ze Španělska.

Na začátku 2. světové války byl velitelem 1./JG 53 („Pikové eso“) a 20. 9. 1939 sestřelil nad Francií svého prvního protivníka v druhé světové válce. Byl to – stejně jako předtím ve Španělsku – letoun typu Curtiss. O pár dní později obdržel Železný kříž II. třídy a začal velet III./JG 53. Po sedmém vítězství obdržel 2.4.1940 Železný kříž I. třídy. 27. 5. dovršil jako první 20 vzdušných vítězství a jako první německý stíhací pilot dostal Rytířský kříž, který mu předal Reichsmarschall Hermann Göring. 5. června byl ale sestřelen poručíkem Pommier-Layrarguesem na Dewotine D 520 po překvapivém útoku 60 kilometrů za frontou poblíž Compiégne. Po čtyřech týdnech v zajateckém táboře byl po francouzské kapitulaci propuštěn.
Další vzestup Möldersovy kariéry pokračoval v bitvě o Británii, 19. července byl mimo pořadí povýšen na majora a jmenován velitelem eskadry JG 51. 28. července sestřelil jeden Spitfire, ale v dalším průběhu vzdušného boje byl jeho letoun těžce poškozen útokem dalšího Spitfiru, který nepilotoval nikdo jiný než slavný A. Malan. Zraněný Mölders s obtížemi dotáhl stroj na letiště ve Francii a teprve když se postavil na nohy, všiml si, že v nich má několik střepin. O čtyři týdny později obdržel Zlatý letecký odznak s brilianty. 20. září 1940 ohlásil Mölders svůj 40. sestřel a byl vyznamenán Dubovými ratolestmi k Rytířskému kříži Železného kříže, jako druhý důstojník německého Wehrmachtu (prvním byl generál Dietl za nasazení horských jednotek v Norsku). O pouhé čtyři dny později dosáhl 40. vítězství i major Adolf Galland a obdržel Dubové ratolesti jako třetí. Mölders, soupeřící s Gallandem, byl právě na návštěvě u Göringa na Romintenském vřesovišti, kde ulovil jelena. Když se dozvěděl o Gallandově 40. sestřelu, odletěl ještě téhož dne zpět, nasedl do svého stroje, odstartoval a sestřelil 41. protivníka. V říjnu byl jeho bratr Viktor sestřelen nad Anglií a padl do zajetí. Mölders byl 25.10.1940 povýšen na podplukovníka.
Zima 1940/41 přinesla útlum denních bojových operací a méně příležitostí k dalším sestřelům. Přesto 26. února 1941 zaznamenal svůj 60. sestřel. Od začátku tažení do SSSR vedl svou JG 51 do bojů. 22. června sestřelil první čtyři stroje na východní frontě a získal Meče k Rytířskému kříži Železného kříže, jako druhý po Gallandovi. 30. června dosáhl dalších pěti vítězství a překonal historický rekord 80 vítězství nejúspěšnějšího německého stíhače první světové války Manfreda von Richthofena. Konečně 15. července se jako první stíhací pilot Luftwaffe dostal přes magickou hranici 100 sestřelů a byl vyznamenán jako první voják Wehrmachtu Rytířským křížem Železného kříže s Dubovými ratolestmi, Meči a Brilianty. Následovala svatba se svou přítelkyní Luisou, zákaz operačních letů a jmenování do funkce vrchního inspektora stíhacích pilotů (po jeho smrti se stal inspektorem Adolf Galland). Za svých inspekčních cest podnikal přes zákaz bojové lety, při nichž získal další vítězství, jež ovšem z pochopitelných důvodů nemohl předkládat k oficiálnímu uznání.
22. listopadu 1941 se vracel jako pasažér letounu Heinkel He 111 ze Sevastopolu na Krymu na pohřeb vrchního zbrojmistra Luftwaffe – generálplukovníka Ernsta Udeta. I když panovalo velmi špatné počasí a zuřila sněhová vánice, trval na pokračování v letu, což se mu stalo osudným. Přes veškerou snahu pilota Kolbeho postupně vysadily oba motory, letoun havaroval u Breslau(Vratislav)-Gandau a Mölders společně s pilotem zahynuli. Werneru Möldersovi nařídil Hitler státní pohřeb a je pohřben na hřbitově invalidů v Berlíně.
Za své kariéry absolvoval přes 400 bojových letů, z toho asi 100 ve Španělsku. Za druhé světové války sestřelil oficiálně 101 letadel, z toho 68 na Západě a 33 na Východě.
Po Werneru Möldersovi je pojmenován torpédoborec Bundeswehru, kasárna ve Visselhövede a v roce 1973 Eskadra JG 74 přijala čestné pojmenování Eskadra Mölders.

Obrázek
Molders.

Obrázek
Molders a Galland.
ObrázekObrázek

"Forgetting them means letting them die again" Elie Wiesel
Uživatelský avatar
Lena
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 136
Registrován: 19/3/2005, 17:05
Bydliště: Olomouc

Příspěvek od Lena »

...
Obrázek
Směrovka Möldersova Bf 109E po pětapadesáti uznaných sestřelech

Obrázek Obrázek
Molders 2.
ObrázekObrázek

"Forgetting them means letting them die again" Elie Wiesel
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Pěkný článek, Lena nám zde zvedá průměr osobností…….
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Však si už Lena zaslouží vyznamenání za články, které jsem jí udělil.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Werner Mölders

Příspěvek od kacermiroslav »

SESTŘELEN PO 25 VÍTĚZSTVÍCH
Středa 5.června 1940, Werner Molders hlásí

17:15 start, opět s 8. letkou. Letíme až do Amiens. Čas se téměř naplnil. Nad námi letí další, ale my je nevidíme. Stoupáme na 7000 metrů. Messerschmitty! Tak zase trochu níž a pomalu domů. V tom náhle šest Moranů. Nastupuji do útoku zezadu z boku. Při nástupu spatřuji dvě cizí letky Messerschmittů, které útočí na téhož protivníka zezadu shora. Jsou u něj blíže, takže se trochu stahuji a nejprve se na to podívám. Stroje jako obvykle kličkují a několik Moranů se statečně staví k boji. V tom začne jeden Messerschmitt hořet a padat k zemi, pilot se snáší s padákem dolů.

Chvíli tento souboj sleduji a pak útočím na jednoho Morana, který letí v oblouku a je stále a stále marně ostřelován třemi Messerschmitty. Na chvíli dostávám protivníka do hledáčku, ten se okamžitě odklání, ale ještě mu to nestačí. Udělá náhle pode mnou svíčku, a ztrácí se mi pod křídlem z dohledu – v tom se znovu objevuje z boku dole za mnou. U sta hromů! Dokonce i střílí, ale je velmi daleko. Krátce zatáčím a pak mířím se strojem proti slunci . Protivník mě určitě ztratil z dohledu, protože stáčí opačným směrem a mizí do hloubky směrem na jih. Dole se ještě potýkají dva Messerschmitty s posledním Moranem. Pozoruji boj přecházející do nízkého letu. Francouzi se přitom daří unikat silnému ostřelování stálým zatáčením. Rozhlížím se zpátky, nahoru dozadu, všechno je ještě plné manévrujících Messerschmittů. Jsem ve výšce asi 800 metrů. Náhle třeskne rána a kabinou prošlehne blesk, až se mi dělají mžitky před očima. Páka přípusti je rozstřelená, páka řízení je zaseknutá ve přední poloze, stroj jde kolmo k zemi … Tak a ven, jinak je konec. Zatažením za odhazovací páku odlétává kryt kabiny, můj letoun se ještě jednou vzepne a dává mi poslední příležitost odepnout pásy a zvednout se ze sedadla. Jsem venku – zatáhnu za lanko, to se ale náhle přetrhne a zůstává mi v ruce – zachvátí mně strašné zděšení – ještě šmátrám rukama nad sebou – ale vtom se padák otevírá! Tak, a je celkem klid. Ještě jednou spatřím, jak se můj letoun bez řízení a se značně natrženým levým křídlem ještě jednou kus nad zemí vzepne nahoru, jako by sám nemohl uvěřit tomu, že by mohl být po pětadvaceti vítězstvích také sám jednou poražen, dopadá kolmo na zem a beze zbytku shoří.

Zcela klidně jsem zavěšený na padáku. Pomalu se snáším k zemi, která ještě patřila Francii, 60 kilometrů za frontou západně od Compiégne. Vytahuji pistol, odjišťuji ji a pak zasouvám do kapsy kalhot. Pode mnou přivazuji dva rolníci koně a berou do zaječích. Po krátké orientaci v krajině zjišťuji ještě kus lesa, jinak jsou všude louky. Náhle se rychle blíží země, pokrčím kolena, pociťuji poměrně měkký náraz. Okamžitě se vyprošťuji z padáku a utíkám k lesu. Ze strany přibíhají Francouzi. Na kraji lesa mi kolem hlavy zasviští kulka. Shazuji ze sebe kožešinovou vestu a běžím, sotva dechu popadám, na druhý konec lesíka. Zůstávat tady němá žádný smysl, neboť lesík ihned systematicky pročešou.

Na druhém kraji lesa na okamžik zastavuji a zjišťuji situaci. Vidím z obou stran přebíhat k lesu vojáky a venkovany. Přede mnou se rozprostírá pole vlčího bobu. Plazím se do něj, abych se dostal co nejdále od místa seskoku. Náhle slyším nablízku detonací a spatřím oblak modrého kouře stoupajícího k nebi. Můj letou, který začal po dopadu hořet, nyní beze zbytku explodoval. Plazím se po loktech a po kolenou dále, občas opatrně zkoumám okolí. Asi jednu hodinu se mi dařilo takto nepozorovaně postupovat vpřed. V tom jsem spatřil, jak je pročesáváno i toto pole a jak se ke mně zepředu blíží. Co nejvíce jsem se přitiskl k zemi – deset metrů ode mne prochází jeden rolník, už jsem myslel, že nebezpečí pominulo, když v tom někdo zezadu zvolá: „Nahoru!“. Zcela klidně jsem vstal a až teď vidím všude vojáky a rolníky, kteří pročesávali celé území. Když jsem se sbíral ze země, chtěl mě jeden rozzuřený poillu (přezdívka pro francouzské vojáky z 1. světové války) ubalit ránu do nosu, ale minul. Tak, ruce vzhůru, jsem zajatý!
Tím, kdo W.Molderse sestřelil byl poručík Pommier-Layrargues na stroji Dewontine D520. Německý pilot upadl do zajetí, ale po kapitulaci Franci byl po čtyřech týdnech ze zajateckého tábora propuštěn. Kvality tohoto pilota se opět projevili v průběhu letecké bitvy o Británii, kde jeho konto vítězství dosáhlo 40 sestřelů, ovšem za cenu vlastního sestřelení a zranění. Další osudy jsou hezky popsané v úvodním článku.

Zdroje:
Der Adler, 1940
Janus Piekalkiewicz – Letecká válka 1939-1945 – Plzeň 1995
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Vojáci“