NSDAP - program

NSDAP, SS, SA, SD, BDM, Hitlerjugend, Gestapo, zákony.
Odpovědět
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

NSDAP - program

Příspěvek od Radar »

Program NSDAP

24. února 1920

Program Německé strany práce je časovým programem. Její vůdcové odmítají po dosažení cílů, vytčených tímto programem, určovat nové cíle, a to pouze za účelem umožnit na základě uměle vystupňované nespokojenosti mas další existenci strany.

Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.
Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St. Germain.
Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.
Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem.
Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.
Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto požadujeme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v Říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany.

Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.

Požadujeme, aby se stát zavázal v první řadě zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je nutno vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).
Je třeba zabránit každé další imigraci ne-Němců. Požadujeme, aby všichni ne-Němci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit Říši.
Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.
První povinností každého občana státu musí být [produktivní] duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, nýbrž se musí dít v rámci celku a ku prospěchu všech.

Proto požadujeme:

Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.
S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to beze zbytku.
Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků).
Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.
Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.
Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.
Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.
Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.
Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecným právem.
Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově-vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Požadujeme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.
Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.
Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády.
Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku.

Pro vytvoření německého tisku, požadujeme, aby:
všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,
vydávání neněmeckých novin podléhalo výslovnému povolení státu. Tyto noviny nesmí být tištěny v německém jazyce,
bylo ne-Němcům zákonem zakázáno finančně se podílet na vydávání německých novin nebo je ovlivňovat. Jako trest za takový přestupek požadujeme takový novinářský podnik zavřít a ne-Němce, kteří se na něm podíleli, okamžitě vykázat z Říše.

Noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat. Požadujeme zákonný boj proti takovému uměleckému nebo literárnímu směru, který působí na život našeho lidu rozkladným vlivem, a uzavření všech institucí, které se prohřešily proti výše uvedeným požadavkům.

Požadujeme svobodu všech církevních vyznání ve státě, pokud tato neohrožují jeho existenci nebo se neprohřešují proti mravnosti a morálce germánské rasy.

Strana jako taková zastává stanovisko pozitivního křesťanství, ale neváže se na určité vyznání. Bojuje proti židovsko-materialistickému duchu v nás a mimo nás a je přesvědčena, že trvalé ozdravení našeho lidu se může dít pouze zevnitř na základě:

Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.

Pro splnění všech těchto požadavků požadujeme: vytvoření silné centrální moci Říše, bezpodmínečnou autoritu politického ústředního parlamentu nad celou Říší a jejími organizacemi obecně.

Vytvoření stavovských a profesních komor za účelem provádění rámcových zákonů, vydaných státem, v jednotlivých spolkových státech.

Vůdcové strany slibují, že budou bezohledně postupovat s cílem realizace předešlých bodů, a to v případě nutnosti i s nasazením vlastních životů.

Mnichov, 24. února 1920

Převzato z: Walter Hofer: Der Nationalsozialismus. Dokumente 1933-1945, Fischer, Frankfurt am Main 1957, s. 28-31.

Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

NSDAP – Nacionalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei
(Národně socialistická německá dělnická strana)

výrazně fašistická a šovinistická politická stranav Německu, prosazující sociální a nacionální demagogii, teror, revanšismus a rasismus

založena 1919 v Mnichově

předsedou NSDAP A.Hitler (od 29.7.1921)

po neúspěšném Hitlerovském puči (spolu s gen. E. v. Ludendorffem, 8. – 9.11.1923) zakázána

opět zal. Hitlerem 27.1.1925

1933 převzala moc v Německu (Hitler jmenován říšským kancléřem)

sídlo NSDAP – tzv. Hědý dům v Mnichově

symbolem hákový kříž

NSDAP přímo podléhaly; SA, SS, SD a další organizace (i Odbory – DAF – Německá pracovní fronta)

zrušena 8.5.1945 (po bezpodmínečné kapitulaci Německa v Remeši)

Norimberským procesem označena za zločin;eckou organizaci
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Organisace NSDAP Graficky......

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Asi nejznámějším filmem o NSDAP je propagandistický film „ Triumph Des Willens „
Dopisem z dubna 1934 pověřil Adolf Hitler jménem říšského vedení NSDAP Leni Riefenstahlovou natočením dokumentárního filmu o říšském stranickém sjezdu v Norimberku (4. - 10. září). Režisérka si získala osobní Hitlerovu přízeň již svým filmem Triumf vůle či Vítězství víry (ad. Překlad ) o stranickém sjezdu roku 1933 a další zakázka tak na sebe nenechala dlouho čekat. Riefenstahlová měla k dispozici takřka neomezené prostředky (okolo 120 spolupracovníků, např. 16 kameramanů s 30 kamerami) a společně s Hitlerem mohla ovlivňovat režii sjezdu, aby byl atraktivně inscenován i pro filmové diváky. Triumf vůle pak není jen dokumentem o jedné události, ale jasnou a vyhraněnou politickou a estetickou výpovědí, nacistickou propagandou, za kterou se režisérka osobně zaručila národu (v oficiální tiskové zprávě se hovoří o "velkolepém, hrdém a povznášejícím divadle nového Německa"). Film nemá komentář, důraz je položen na dynamické síle jednotlivých obrazů. V kompozici masových scén využívá Riefenstahlová vynikající práce s kamerou a originální montáže - ve střihu je zřetelná inspirace ruskou avantgarkou. Šiky lidí vytvářejí geometrické obrazce, které umocňuje pompézní, souměrná architektura sjezdových staveb, vyprojektovaných říšským architektem Albertem Speerem. Uprostřed všeho pak stojí postave Hitlera, který je slaven jako spasitel. Film je "monumentální, prochvívající se tempem pochodujících formací, ocelový v názoru a prožhavený uměleckou vášní" (Joseph Goebbels). Vizualizace fašistické estetiky byla dokonána…..

Triumf vůle / TRIUMPH DES WILLENS
originální název:
Německo 1934/1935 115 min., čb, scénář a režie: Leni Fiefenstahlová kamera (hlavní): Sepp Allgeier střih: Leni Riefenstahlová

Pár fotek z filmu.....

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

To by bylo pomalu na samostatnou kapitolu s Názvem NSDAP - organizace ...
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Uvidíme......
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Joachim Peiper

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jersey.se píše:Kristova játra, a to k čemu se hlásil asi nebyl fašismus? Ono se tomu dá říkat jak chce, ale sociální nacionalisté fašisty byli, stejně jako jimi jsou dnes korporacionisté.

Typickými rysy fašistických ideologií jsou zejména rovnostářský kolektivismus, autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky.
A typické rysy nacistické ideologie je ještě k tomu antisemitismus, antislovanismus a sociální darwinismus. Fašismus a nacismus není to samé, odlišnosti jsou možná malé, ale nikoli bezvýznamné. Je to podobné jako s komunismem, pod tímto pojmem se skrývají nejrůznější ideologické prvky, komunismus na Kubě není to samé jako komunismus v KLDR a ten není to samé jako komunismus v Číně. Fašistických států bylo za 2. s.v. hned několik, nacistický jen jeden a ne každý fašista měl porozumnění pro nacisty a jejich praktiky. Házení Goebbelsů, Rudelů a Peiperů do jednoho pytle s Horthym, Degrellem či Gajdou je "trochu" povrchní.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Joachim Peiper

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Stuka píše:V hovorové řeči se nacizmus běžně zaměňuje s fašizmem.
To tu zůstalo hlavně po Sovětech a docela se to i dobře zneužívalo, protože pak do toho pojmu šla snáze zařadit i konzervativní pravice, která mohla mít některé podobné prvky jako fašisti.
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Joachim Peiper

Příspěvek od badaxe »

Fašizmus a nacizmus jsou ideologie poměrně značně odlišné. Třeba fašizmus je založen na korporativizmu, což nacizmus rozhodně není (ostatně tak jak to jersey napsal to sedí i na komunisty). Nacisté měli hodně blízko ke komunizmu v tom, že třeba byli silně levicoví v otázkách zabezpečení dělnictva. Placenou dovolenou, odborářskou rekreaci zavedli právě nacisté, stejně jako mateřskou dovolenou, o tom si soudruzi ve "státě dělníků" mohli nechat jen zdát. Nacisté jednoznačně ale nezaváděli korporativismu, ten byl naopak základem státu v Itálii, kde nahradil původní parlamentní uspořádání. O německých "fašistech" opravdu mluvili vždy sověti, a to v podstatě bez rozlišení čehokoli už v době občanské války ve Španělsku, u nás se to dost často používá (nesmyslně) dodnes.
To co myslel Franz Trubka je ale jasné.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Re: Joachim Peiper

Příspěvek od jersey.se »

No já si myslím že nacisté právě korporativismus provozovali - co je to vlastně korporativismus? Podle mě je to státní podpora korporací a "vybraných" společností. Tedy vítejte v EU...
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Joachim Peiper

Příspěvek od badaxe »

Korporativizmus v podání (italských) fašistů je v podstatě něco jako středověké cechy, tedy nejedná se přímo s nějakou skupinou, ale s jejím vedením. Třeba s korporací (společností, spolkem, sdružením) která zastupuje zemědělce, nebo s další která zastupuje třeba pracovníky v automobilkách a dalších. Tito zástupci korporací pak tvoří ty se kterými "stát" jedná. Protože jsou obvykle nekonkurenční co se týče zájmů (zastupují různé skupiny a pekařům je celkem fuk co chtějí hutníci) má to své rozumné zdůvodnění a do jisté míry to usnadňuje činnost státu. Korporace jsou profesní a je jich omezený počet, fungují paralelně s parlamentem a dnes jsou jako korporativní režimy uváděny třeba Rakousko, Švédsko a Hong-Kong, nacistické Německo NIKDY korporativizmus nepraktikovalo, naopak se snažilo o soustředění vlastnictví do "rukou" státu (třeba prostřednictvím koncernu Herman Göring ) což je typické pro zcela jiné typy režimu. I majetky které zůstaly původním majitelům byly státem ovládnuty a řízeny, což v korporativizmu v podstatě nejde (ke to proti jeho typu řízení). Mezi válkami se alespoň částečně korporativisticky řídilo třeba Portugalsko a Jugoslávie. Ona je to docela normální a zřejmě i rozumná (rozhodně ne horší než jiné) forma státu a v meziválečné době byla brána za obvyklou. Korporativizmus umožňuje zapojení státu do makroekonomiky, aniž by něco zestátňoval a aniž by přimo určoval, co kdo bude dělat. Jedná s "profesním sdružením (korporací) a ta si pak požadavky státu řeší (což tedy EU rozhodně nedělá, neb tam ouřada vymyslí kravinu a tu pak vyhláškou všem vnutí). Nacisté naopak tohle řešili přímo, kdy v podstatě nařizovali co kdo a jak bude dělat. Nacistický způsob je v době války zřejmě výhodnější, ale má spoustu nevýhod co se týče vzniku nových myšlenek. Korporativizmus naopak dokázal dostat zaostalo Itálii velmi rychle mezi poměrně rozvinuté země. Jde prostě o zcela jiný ekonomický model než kolektivizmus u nácků. Obě politické strany sice vychází ze socialistických kořenů, ale každá si je upravila dost jinak. Ostatně umíš si představit, jak se německý sněm (nebo vláda nebo jiná skupina) sejde a sesadí Hitlera? Ale přesně to se stalo v Itálii kde Mussolini byl sesazen 25.7.1943, následně zatčen a uvězněn, země ale bojovala dál a kapitulaci podepsala až 8.9.1943 (teprve pak byl osvobozen německými výsadkáři). Ty režimy se lišily výrazně a třeba náckové měli jako jeden z pilířů rasizmus což třeba italové nikdy nepraktikovali (židé tam byli běžně i ve vyšších funkcích a "ve straně".
Fašistický režim se naplno zavedl pouze v Itálii, krátce v Maďrsku (šípové kříže) a v Chorvatsku (ustašovci). Jinde byť se to za socíku tvrdilo fašizmus nebyl, třeba Španělsko pod frankem bylo sice tvrdě konzervativní a katolické, ale právě fašistické znaky v podstatě nemělo. Proč začali komunisté pod fašizmus shrnovat všemožné státní zřízení je spíš otázkou. To že se to dodnes používá je samozřejmě chybou, ale konkrétně tady bylo jasné co Franz Trubka myslí a nevidím v tom problém.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: NSDAP - program

Příspěvek od Lord »

Ve vlákně o Peiperovi to bylo off-topic, témata jsem oddělil. Více to zde rozvedu. Protože, jsme už toto diskutovali i jinde, a na Palbě se podobné otázky v časových odstupech občas opakují, sjednotím náměty do tematického vlákna. Jako úvod slouží program NSDAP, co se povedlo naplnit, co nikoliv, a jaký byl vlastně historický vývoj :?:
Ten systém, podhoubí, vývoj a následky popíšu dále :arrow:
Korporativizmus v podání (italských) fašistů je v podstatě něco jako středověké cechy, tedy nejedná se přímo s nějakou skupinou, ale s jejím vedením. Třeba s korporací (společností, spolkem, sdružením) která zastupuje zemědělce, nebo s další která zastupuje třeba pracovníky v automobilkách a dalších. Tito zástupci korporací pak tvoří ty se kterými "stát" jedná.
Korporace jsou profesní a je jich omezený počet, fungují paralelně s parlamentem a dnes jsou jako korporativní režimy uváděny třeba Rakousko, Švédsko a Hong-Kong, nacistické Německo NIKDY korporativizmus nepraktikovalo, naopak se snažilo o soustředění vlastnictví do "rukou" státu (třeba prostřednictvím koncernu Hermann Göring ) což je typické pro zcela jiné typy režimu. I majetky které zůstaly původním majitelům byly státem ovládnuty a řízeny, což v korporativizmu v podstatě nejde (jde to proti jeho typu řízení).
Byl bych opatrnější, že v nacistickém Německu před válkou určitá forma slabšího korporativismu nikdy neexistovala. Skutečností je, že nejvíce existoval hlavně ve dvacátých letech, korporace vydělávaly na inflaci a stát potažmo lid byl velký dlužník, jak asi víte střední třída se začala bouřit, ale nacistický režim to začal utlumovat, resp. rázně, ale i specificky řešit. Existovaly oficiální kartely v oblasti ocelářství, uhlí, cementu, tabulového skla a chemikálií. V Německu v roce 1925 kombináty kontrolovaly 93% hornictví, 95% ocelářství a 87% elektrárenství. Třeba koncern IG Farben, rozbor by byl na samostatnou kapitolu.
Reichswerke Hermann Göring byl založen až v červenci 1937 a největšího rozmachu dosáhl v podstatě ukradením majetku v okupovaných zemích. U nás třeba Vítkovické železárny, a Škodovka, pokračovalo to Polskem, Ukrajinou, atd.

Adolf Hitler neměl moc výhrady proti korporativismu, ty měl hlavně proti mezinárodnímu korporativismu a „imperialistickému” Anglosaskému systému obchodu. Nebrojil proti socialismu, pouze proti mezinárodnímu socialismu a marxismu.

Mezi fašismem a nacismem jsou určité shody, ale i významné rozdíly. Fašismus ve svých ekonomických a sociálních strukturách sjednocuje státní socialismus a korporativní kapitalismus.
Doporučuji články od Michana:
Benito Mussolini oznamuje v Itálii dne 19. srpna 1922, že století demokracie skončilo a že nastupuje: „Aristokratické, naše století, které vystřídá to minulé demokratické“.
Hovoří o tom, že ze státu všech občanů se stane opět stát několika jedinců. O socialisty už se Benito Mussolini nezajímá, neboť ti už prohráli svou generální stávkou. Soustřeďuje svou pozornost na liberalismus. Mezitím probíhají ozbrojené nájezdy fašistických milicí na lidi jiných názorů. „Násilí je rozhodující, protože koncem července a začátkem srpna jsme za 48 hodin systematického a válečnického násilí dosáhli toho, čeho jsme nedosáhli za 48 let modliteb a propagandy.“
Italský fašismus http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=38724#p38724
Myslím, že bez podpory vlivných německých podnikatelů by se Hitler nedostal k moci. Přesto charakter hnutí šel i dost odspodu.
Důležitější než shánění peněz od velkokapitálu byl pro NSDAP, její fanatismus, připravenost k obětem, idealismus a fantazie členů strany. A to nejen do jejího převzetí moci, ale bohužel i později. Nutno také říci, že se Hitler několikrát pokoušel různými způsoby rozptýlit obavy podnikatelů z jeho strany, z NSDAP. Přesto je nutno říci, že si Hitler byl vědom té skutečnosti, že proti vůli velkokapitálu by se mu těžko podařilo dostat se k moci.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=40100#p40100
Je pravda, že nacisté měli v programu socialistické (komunistické) prvky, zminovaný kolektivní dovolený a určitou starost o dělníky, ale odbory zrušili – místo nich Německá pracovní fronta. NSDAP zavedlo dramatickou daňovou progresi, regulaci cen, nájemného, podporu rodin s dětmi, posilování státního penzijního systému atd.
Pro komunisty nebylo vhodné upozorňovat na tyto rysy, nýbrž na expanzivní úmysly nacistů. Položte si otázku, co by asi vzniklo po vyhrané válce?

Rozdíl je v tom, že Hitler dokázal do určité míry ovlivnit korporátní moc. Mussolini toto nedokázal, klaněl se králi, a nakonec Itálie sice zbrojila – zisky pro podniky, ale jinak ve válce nešla až do hořkého konce. Navíc existovala tzv. Velká fašistická rada - rozhodující kolektivní orgán v Itálii.
Nacistická ideologie byla v tomto ohledu skutečně jiná. Jednoduše řečeno by nacismus socialismem pouze pro vybranou rasu. Stát potažmo Hitler, či SS realizovali posilování své role ve společnosti a ekonomice. Jinak napsáno docházelo k prorůstání stranických a státních struktur. Strana byla součástí státního aparátu.
Existovala Říšská hospodářská komora – Reichswirtschaftskammer – zde byly zastoupeny profesní organizace a definovány úkoly pro průmysl, obchod a řemesla. Ovšem pod tlakem války v roce 1942 vznikly Gauwirtschaftskammer - okresní hospodářské komory a jejich ekonomičtí poradci.
Šlo by napsat, že tím došlo k omezení korporativismu v říši. Každopádně od té doby byla drasticky omezená autonomie průmyslových odvětví. V podstatě se podnikatelé museli podřídit zbrojnímu průmyslu, který řídil Albert Speer. Jedním z důležitých rysů vyhlášky ze 17. září 1942 bylo, že staré administrativní jednotky přešly ve prospěch stranických okresů ( Gaue ). Zbraňoví inspektoři se nyní jmenovali pro každou z 42 Gaue, čímž měl ministr zbrojení možnost dosadit "loajální" inspektory, a pokud to bylo nutné vyměnit staré zbrojní inspektory.

Jinak neokorporatismus nás možná čeká s Babišem. Takže si to trošku zažijeme, o čem to je, i když to už tady vlastně stejně nějakou dobu víceméně máme.
Neokorporativismus se dnes nachází hlavně tam, kde se modernizace objevuje poněkud později – severní Evropa, střední Evropa a primárně se objevuje ve společnostech, kde štěpení proběhlo především podle socioekonomického klíče. Protože neokorporativismus je výsledkem jakési opožděného společenského vývoje, který už nemá příliš silné revoluční rysy, je možno jej chápat jako třetí cestu při řešení sporu mezi individualismem a kolektivismem či jako kompromis mezi liberalismem a socialismem v politickém zřízení.
Neokorporativismus jako forma státu je v podstatě výsledkem permanentního obchodu mezi státem a privilegovanou částí občanské společnosti.
Zdroj: http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/ ... ismus.html
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Sele
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 23/9/2013, 10:37
Bydliště: Boskovice

Re: NSDAP - program

Příspěvek od Sele »

Nacisté přece korporace spíš podporovali. Resp. šlo jim o sloučení podniků do konglomerátů, které ale byly pod státní kontrolou. Nezdál se jim korporativismus západního stylu - tj. velké molochy oškubávající občany a mimo kontrolu státu. Ale de facto tam fungoval nějaký systém reálného kapitalismu a soukromého vlastnictví, na rozdíl od komunismu. A ty zmíněné podniky jako např. Reichswerke Hermann Göring a podniky SS - Deutsche Erd und Steinwerke byly celkem prolezlé korupcí. Soupeřili mezi sebou a s tím spojené úplatky, problémy v produkci a tak.
Odpovědět

Zpět na „Organizace“