O vzniku nacistickych represivnich slozek

NSDAP, SS, SA, SD, BDM, Hitlerjugend, Gestapo, zákony.
Odpovědět
Inger
praporčík
praporčík
Příspěvky: 394
Registrován: 8/6/2007, 14:55
Bydliště: Kuusamo- Finland

O vzniku nacistickych represivnich slozek

Příspěvek od Inger »

Predem se omlouvam za svoji nedokonalou cestinu,a nepritomnost ceske klavesnice.
Ano, jak jsem jiz zde psala pred lety, aparat Gestapa fungoval temer do konce valky,a policejni aparat se nemenil ani v pripade ze muselo dojit k vymene funkcionaru- vse zustalo beze zmeny, nebot jiz Göring v roce 1933 vytycil Gestapu jeho represivni povahu, kdyz predtim v Prusku vyclenil velezradu a vlastizradu z pravomoci Kriminalni policie,a vylucnou pusobivost pro tyto trestne ciny prirkl Uradu Tajne statni policie- Geheimes Staatspolizeiamt- Gestapa.
Jeho urednici se stali do te miry vsemocnymi, ze prave oni v prvni instanci rozhodovali o tom jake smysleni a jake ciny poskozuji stat.
Zvlastni narizeni risskeho presidenta ze dne 20.2. 1933 "na ochranu lidu a statu, je zmocnilo byt soucastne zalobci, soudci,a vykonavateli. Smeli bez soudniho prikazu prohledat domy, byty, zatykat kohokoliv, odejmout svobodu, zabavit jakykoliv majetek, odposlouchavat rozhovory,a at se jiz urednikum Gestapa zlibilo ucinit cokoliv, musel obcan se podvolit, poslechnout, nebot nad Gestapem nebylo soudu, ktery by vec prosetril.
Kdyz v lete 1934 rissky ministr spravedlnosti Franz Gurtner spolku s risskym vedoucim NSDAP Hansem Frankem, ktery byval Hitlerovym advokatem, navrhli zrusit ochrannou vazbu a koncenracni tabory, byl Hitler nazoru, ze je jeste prilis brzy.
Prusky vrchni spravni soud v kvetnu roku 1935 sdelil, ze ten kdo chce podat stiznost na jednani uredniku Gestapa, nemuze zalovat u soudu, nybrz muze podat stiznost vedoucimu uradu, tedy R. Heydrichovi,a nebo Himmlerovi. Toto bylo vsak velmi riskantni. Vedouci pravniho odboru Gestapa Werner Best odmital vsechny stiznosti tohoto druhu tvrzenim, ze policie nikdy nejedna v rozporu s pravem, pokud realisuje vuli sveho vedeni.

Po Röhmove puci se dokonce stranukum NSDAP a clenum SS zdalo, ze prisel cas kdy by se melo vse zbrzdit.
Take Rudolf Diels, ktery byl v te dobe vrchnim presidentem v Koline nad Rynem, se u Göringa primlouval za to, aby v pruskych provinciich byla statni policie znovu zaclenena do pruske spravy,ale vsechny pokusy ktere by branily vzestupu Heydrichovi moci, byly marne.
Heydrich zalozil v roce 1932 Bezpecnostni sluzbu SD,a venoval se jejimu budovani,a kdyz se naciste zmocnili moci, musela se policie jednotlivych nemeckych zemi vzdat dosavadnich rysu a totalne se podridit nove centralni moci.
Heydrich delal stale vyssi karieru, az se stal nejvyssim policistou ve state hned po Himmlerovi.
Kdyz vsak Heydrich budoval sve rady Gestapa, dbal pri vyberu lidi mnohem mene na stranickou legitimaci a na zasluhy v ramci bezpecnostni sluzby,ale zajimala ho profesionalita, odborna zkusenost,a charakterova povaha.

V obou slozkach, jak v SD tai i na Gestapu mel Heydrich svoji kancelar,a sve funkce vyuzival velmi rafinovane.
Kdyz napriklad Diels v r 1933 prevzal vedeni politicke policie, mel jen 35 podrizenych,a dle financniho rozpoctu z roku 1935 bylo Gestapu podrizeno 34 pracovist s 2053 uredniky,a 747 dalsimi zamnestnanci.
Pro nasledujici rok se pocitalo s dalsi expansi aparatu teroru,a tak rozpocet jiz predpokladal vyplaty pro 6372 osob. Prostory v ulici Prince Alberta c 8 se tak stavaly stale tesnejsimi a cas se musela nastehovat do Wilhelmstrasse. SD aso s 10 000 konfidenty doplnovalo Gestapo..
Od te doby byl pak Heydrich financovany stranou i statem,a on byl svym zpusobem velky perfekcionista.
V te dobe jeste nezacala otevrena valka proti Zidum,ale vice proti zlocincum z povolani, kriminalnim zivlum,a tito byli posilani do koncentracnich taboru. Jak asi vite, snad nejznamejsi zlocinci te doby byli bratri Sassove, kteri nse dostali do vezeni za rafinovane vyloupeni banky. Za Vymarske republiky se bratri Sassove jeste vysmivali soudu, za Treti rise vsak byli zlikvidovani v koncenracnim tabore. Prave tak to bylo take s linymi lidmi, kteri se vyhybali praci,a samozrejme u Cikanu- toto byla tvz. bezpecnostni vazba o ktere se rozhodlo 2.5.1935, kdy mela policie nejen stihat,ale i zamezit zlocinum. Asi toto byly jednim z prvnich ukolu nacistickych represivnich slozek, jako Gestapa a SD.
Odpovědět

Zpět na „Organizace“