Lebensborn - šlechtitelský program

NSDAP, SS, SA, SD, BDM, Hitlerjugend, Gestapo, zákony.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Lebensborn - šlechtitelský program

Příspěvek od Lord »

Pramen života - poměrně vznešený název kontrastoval se zcela zrůdným posláním rasisticky perverzního zařízení. Lebensborn byl nacistický šlechtitelský program pro mladé a potenciálně zajímavé nositele kvalitních arijských genů. Mělo se jednat o zrození nového rasově zušlechtěného člověka. Pod patronací rasového úřadu SS byl styk vybraných mužů a žen ověnčen starogermánskými rituály. Tajně se týkal všech porobených a satelitních území Třetí Říše v symbolickém kříži od severského Bergenu po Terst, od mazurských močálů po Ostende. Budoucí centrum panské rasy mělo být ve Slezsku. Národnost v některých případech nebyla rozhodující, pouze rasa a určitá výběrová kritéria.

Náplní činnosti organizace Lebensborn původně bylo:
a) Podporovat rasově a geneticky hodnotné velké rodiny.
b) Starat se o nastávající matky s dobrými rasovými a genetickými vlastnostmi, u nichž lze na základě pečlivých bádání u příslušníků jejich rodiny i rodiny otce dítěte, očekávat narození stejně kvalitního dítěte.
c) Pečovat o takové děti.
d) Pečovat o matky po porodu.

Odůvodnění a vědecké podklady si tento program bral, že šlechtění zvířat. Člověku se za staletí podařilo domestifikovat a zušlechtit určité druhy zvířat u kterých si zpravidla vybíral určité specifické znaky pro další šlechtění. Například u prasete není ani tak důležité jak vypadá spíše to aby dávalo
hodně masa a rychle rostlo. U dostihových koní se šlechtili zase takové vlastnosti jako byla rychlost. Naopak tažní koně nejsou rychlí naopak je u nich důležitá tažná síla a musí být tedy statnou stavbu těla. U psa, který bývá přítelem člověka se hledí na jeho estetický vzhled a oddanost člověku. U dojných krav se vybírají takové krávy, které dávají hodně mléka a mají dobrou stavbu těla, velké a žilnaté vemeno apod.

Bohužel vypíchnutím určité vlastnosti ztrácejí zvířata přizpůsobivost či jiné geny. Názorně to lze připodobnit určitému stoprocentnímu koláči, z tohoto koláče je například 40 procent zdatnost a přizpůsobivost zvířete a 20 procent dojivost mléka, zbytek ostatní geny. Občas se u nějakého zvířete vyskytne určitá odchylka v genech - například kráva která není tak přizpůsobivá, ale dává hodně mléka a tato vlastnost je pro šlechtitele významná, protože taková kráva hodně dojí a přitom toho sežere stejně jako jiná kráva. Mít takových krav víc bude to ekonomicky výhodné.

A proto je dobré aby tato kráva porodila hodně telat, vždy dává 50 procent genů kráva a 50 procent genů býk, je zde proto nejméně poloviční šance že narozená telata (pokud jde o krávy) budou dávat až vyrostou také hodně mléka, a tak jsme založili chov.

Genetické předpoklady programu Lebensbron

No a podobné to je i u člověka, resp. u programu Lebensborn, nacisté už předpokládali, že mají relativně kvalitní rasu k dispozici - jednalo se o nordickou rasu, árijce. Tato rasa měla posloužit jako základ pro další šlechtění. Hitler v knize Mein Kampf píše, že už od pradávna byl árijec tvůrcem kultury, člověkem který udával další směr a vývoj, sršeli z něho jiskry génia. Hitler rozděluje lidstvo na tři kategorie tvůrce kultury, nositelé kultury a ničitelé kultury, přičemž jedině árijec vychází jako zástupce první kategorie.

Přestože se domovy Lebensborn nacházely skoro ve všech okupovaných zemích, posílaly se děti cizího původu většinou do Německa. Na počátku války vznikaly domovy i za hranicemi Německa. K jejich úkolů patřilo starat se o děti místních matek a německých vojáků nebo příslušníků SS, pokud matky splňovaly rasová kritéria, mohly se z dětí stát dobří Němci. K poněmčování byly zřízeny na území Polska tři, v Rakousku dva a po jednom ve Francii, Belgii, Nizozemí, Dánsku a Lucembursku. Světlovlasé Norky byly považovány za mimořádně vhodné partnerky německých mužů a v jejich zemi vzniklo rovných devět ústavů, které sice nebyly součástí organizace Lebensborn, ale měly k ní blízko. Norským matkám a otcům se v nich narodilo kolem šesti tisíc potomků. Počet všech dětí, které Němci za války zplodili v Norsku se odhaduje asi na 60 000 (Němci měli v Norsku poměrně silnou okupační armádu).

Přestože zdaleka nejvíce domovů Lebensborn bylo ze všech okupovaných zemí v Norsku, fungovala Himmlerova „dobročinná„ organizace skoro ve všech státech, jež se octli pod německou mocí. Dekretem z 28.7.1942 Hitler osobně nařídil, aby se u vhodných dětí z obsazených území, především však u těch, které mají německého otce, uvažovalo o germanizaci. Třebaže dekret hovořil především o Norsku a Nizozemí (vzhledem k tomu, že se tamní obyvatelé mohli pyšnit mimořádně světlou pletí a už na první pohled se těšili dobré rasové kondici), obsahoval klausuli umožňující jeho platnost i na další okupované země. Nastal obvyklý skrytý boj byrokratů o moc, ale Himmler a velitelé SS urychleně dohlédli na to, aby hlavní část zodpovědnosti za praktickou realizaci dekretu převzala jejich organizace. Výjimku tvořilo Nizozemí, kde hrála důležitější roli Nacionálně socialistická lidová péče.

Na počátku roku 1943 byli jmenování oficiální zástupci organizace Lebensborn se sídly v Poznani, Krakově, Oslu, Haagu a Bruselu. Přestože Hitlerův dekret kladl velký důraz na úlohu matek, existují důkazy, že v praxi převládala snaha odebrat jim nejkvalitnější děti, tedy ty jenž měly německé otce, co nejdříve po porodu, a to bez ohledu na jejich souhlas či nesouhlas. S tím, jak rostly ztráty v řadách německých vojáků na frontách, násobila se i snaha nahradit je dětmi dobré krve, posháněnými odevšad.

Ve Francii nebyla otázka budoucnosti dětí vojáků wehrmachtu a francouzských žen vyřešena až do poloviny roku 1942, kdy už jich podle odhadu bylo na světě okolo 50 000. Teprve tehdy vydal Himmler příkaz, aby byly vytipovány příhodné lokality, a v březnu 1943 padl tip na zámek Lamorlaye poblíž Chantilly, z nějž se měl stát domov Westwald. Trvalo téměř rok, než mohl být otevřen. Slavnostní ceremoniál proběhl v únoru 1944. Jen málo dětí bylo odesláno do Německa k adopci. Většina jich zůstala u francouzských matek a většina z nich netušila, že mají německého otce. Někteří se to nedozvěděli nikdy.

Jedinou částí britského území, kterou Němci okupovali byly Normandské ostrovy v Lamanšském průlivu. Himmler si britské rasy vysoce cenil a zde se mu otevíralo široké pole působnosti. Na ostrovech však žilo jen málo obyvatel, a tak se z této genetické studnice počalo podstatným způsobem čerpat až na samém sklonku války. Tamní německý velitel napsal v roce 1943: „V nordické složce místního obyvatelstva se většinou setkáváme s rasově prvotřídními matkami i dětmi. Obecně lze s jistotou říci, že ve srovnání s Francií, představují cenný materiál. Přesídlíme-li zdejší děti a možná i matky do Říše, mohou významně přispět k žádoucímu růstu německé populace.“

V květnu 1944 rozhodl Rasový úřad SS, že děti německých vojáků sloužících na Normandských ostrovech mají být podrobeny rasovým testům a ty s nejlepšími vlastnostmi budou převezeny do Německa. Navzdory katastrofickým ztrátám na životech, utrpěným na východní frontě, si Němci stále vybírali a nehodlali se smířit s horší kvalitou.

Ke konci války domovy Lebensborn zanikaly tak jak bylo postupně osvobozováno území okupované Němci. Bylo na spojencích, na jimi jmenované místní správě a na Červeném kříži, aby se v krátké době co možná nejlépe vypořádali s podivným dědictvím nedokončeného pokusu o genetickou manipulaci. Z dochovaných zpráv vyplývá, že od roku 1936 do září 1943 porodily matky v domovech Lebensborn po celé Evropě mimo Norsko celkem 5047 dětí. Celkem tedy do konce války mohlo z domovů Lebensborn vzejít maximálně 7500 malých árijců.

Příklady genetické manipulace ze říše zvířat

Je samozřejmě možné dlouhodobě vyšlechtit relativně vyvážená plemena, která jsou jak fyzicky zdatná tak i esteticky krásná, příkladem je například arabský plnokrevník, či anglický plnokrevník, u nás i ve světě se zas cení chov koní v Kladrubech. Tyto koně mají za sebou dlouhý vývoj a je přitom důležité aby neměli příměs cizí krve, odtud název plnokrevník (mají i určité vnější znaky jako je tvar lebky či stavba těla a chování).

Plnokrevník je tedy takový kůň, který má oba rodiče stejné rasy a je zapsán v plemenné knize - důležité pro evidenci a další množení koně. Bere se za to, že tyto druhy koní již mají takové vlastnosti, že jsou téměř dokonalé a příměsí cizí krve by mohli jedině utrpět. Anglický plnokrevník je vlastně odnoží arabského plnokrevníka. Arabský kůň pochází původně z Blízkého východu, tyto koně používali mohamedáni a byli neuvěřitelně odolní a zároveň rychlý, odolnost těchto koní byla zapříčiněna životními podmínkami v tamní krajině – poušť, sucho, parné počasí a nepříznivé životní podmínky. Rychlost koně Arabové docílili křížením rychlých hřebců s klisnami. I když mohl arabský plnokrevník díky rychlosti částečně ztratit na přizpůsobivosti, stále je relativně odolný v zemích Evropy kam byl kdysi dovezen díky jeho schopnostem, které byly lepší než u evropských druhů koní.

Z podobných závěrů vycházeli i nacisté při převodu šlechtění na člověka. Olympiáda v Berlíně v roce 1936 měla propagandisticky dokázat nadřazenost arijské rasy nad ostatními. Měření sil jako například při dostizích.
Němci získali opravdu nejvíce medailí, ale například černoch Jessy Owens vyhrál v závody v běhu a dodnes jsou černoši výbornými běžci na olympiádách. Ovšem pokud jsou černoši fyzicky zdatní, což je zapříčiněno podmínkami z kterých pocházejí, mohou jim scházet jiné vlastnosti (geny).

U nordické rasy nacisté předpokládali určitou vyváženost znaků (genů), po duševní i fyzické stránce. Kritériem výběru pro dívky do programu Lebensborn byly určité vnější tvary, jako byla estetická krása (tento znak zaručuje plodnost), protože zrání pohlavního ústrojí, růst prsů, tvarování těla (oblé boky), měsíčky, apod., zaručuje, vytváří, spouští tvorba ženského pohlavního hormonu. Tedy jinými slovy to znamená, že pokud jsou tyto znaky dobře vyvinuty je zaručena zpravidla i výborná plodnost samice - znak tolik důležitý pro další zachování druhu. Zpravidla byly vybírány dívky světlovlasé s určitými parametry lebky. To byla první fáze selekce.

Chlapci byli vybíráni též světlovlasý, dlouholebý árijci. Ovšem většinou se vybírali dívky, neboť je známo, že jeden samec je schopen oplodnit třeba tisíc samic. Samci k připuštění k inseminaci měli mít též určité znaky, mělo se jednat o árijce, a dále se cenila udatnost. Jako kvalitní samci měli sloužit muži z SS (kteří už byly zpravidla předtím rasově vybráni - kritérium vstupu do SS) a jenž osvědčili svoji zdatnost a hrdinství na frontě - nositelé železných a rytířských křížů. Tímto procesem se měly vyselektovat určité znaky, které nacisté považovali za vhodné.

V současnosti dochází mezi lidmi většinou k přirozenému výběru partnera. I když například bohatí si vybírají opět mezi bohatými, otázkou je zda to má co do činění také ze šlechtěním nebo jde jen o rozmnožení majetku.

Pokusy se zjistilo, že přitažlivý se nám zdá takový partner, který "nám voní". Ovšem to co někomu voní někomu jinému nevoní, resp. vůně či zápach jsou jen určité molekuly, atomy pohybující se ve vzduchu - vjem a následně pocit z toho vyhodnocuje mozek. Experimentem se zjistilo, že více nám voní takový partner, který má oproti nám rozdílných více genů (rozdílnější DNA). Protože kdysi platilo, že čím byla kombinace genů budoucího potomka rozdílnější tím byla šance na přežití větší v důsledku lepší přizpůsobivosti na vnější okolí, ochrana před viry a jiné.

Je známo, že určité vyšlechtěné druhy musí být drženi ve vhodném prostředí jinak u nich klesá užitkovost. Zatím se tedy zdá, že preferováním určité vlastnosti klesá schopnost jiných vlastností. Prakticky má každý člověk své silné a slabé stránky. Dnešní vyspělý svět je rozmanitý a složitý, existuje mnoho oborů lidské činnosti, od charitativní, přes dělnické profese, vědecké bádání, sport a jiné, zdá se, že právě rozmanitost genů u lidí, vzájemná spolupráce a dělba práce umožňuje tento všestranný vývoj lidstva.

Pohled do budoucnosti

Do budoucna se zdá, že spíše než fyzická síla a odolnost organismu bude preferována duševní inteligence člověka. Což je zapříčiněno stále složitějším světem. Už i dělník musí mít téměř znalosti technika na střední úrovni, aby dokázal ovládat a porozuměl automatickým linkám a technologickým postupům.

Ztráta odolnosti organismů je a bude pravděpodobně kompenzována kvalitnější lékařskou péčí. Spartanské metody selekce nejsou v dnešní společnosti již tolik preferovány. Nebo si lidé zvýší kapacitu mozku voperováním čipu, který jim bude pomáhat při řešení obtížných úkolů?

Ovšem není ani zcela vyloučen nástup nového druhu lidí. Nový druh člověka by měl mít větší kapacitu genů a tím i větší schopnost variability. Nastupuje éra genového inženýrství. Pokusy na lidech, klonování a jiné by měly být snad zakázány, ovšem jak dlouho? Dnešní člověk má asi kolem 25 tisíc genů (možná ještě méně), rozšířením této škály dejme tomu třeba na 35 tisíc genů by mohla vzniknout nová linie člověka.

Například v editaci RNA existuje 94% analogie mezi kury a lidmi, jejichž předchůdci se odštěpili od společného předchůdce před 3 miliony let. 564 skupin bílkovin máme zcela shodných s mouchami, červy či kvasinkami. Nejméně rozdílů je v metabolismu DNA a v její replikaci, v procesech transkripce a translace, v transportních buněčných systémech, v nástrojích vrozené imunity a v syntéze i odbourávání bílkovin. Velmi dávný základ mají enzymy: obratlovci „vytvořili“ jen 1% zcela nových. Stejně působí zjištění, že u člověka byla nalezena bílkovinná doména totožná s doménou protimrazové bílkoviny polárních ryb.

Člověk během vývoje svůj genetický materiál nejen získával, ale i ztrácel. Například genetická výbava čichového aparátu člověka je podstatně chudší než výbava mnohých savců a zřejmě i nižších druhů. A kam zmizely geny časových hodin mnoha druhů, zázračných pavoučích vláken (schopnost tkaní pavoučí sítě má pavouk vrozenou, důkaz o tom, že i hodně složité chování může být vrozené), orientačního systému tažných ptáků? Ještě mnohému se musíme učit!

Až se jednoho dne podaří vědcům definitivně rozluštit všechny geny, jejich vzájemné vazby a ovlivňování - bude možné vybrat ty nejkvalitnější geny a poskládat je do jednoho celku, možná potom pomine i doba přirozeného výběru a vlastnosti svého potomka si sestavíme za odborné pomoci genetického lékaře. Neskrývá se ovšem v takové genetické manipulaci nebezpečí pro lidstvo?

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
jirka
rotný
rotný
Příspěvky: 95
Registrován: 14/12/2006, 20:07

Příspěvek od jirka »

chudáci ženský. Někde jsem vyděl kříž udělovaný matkám za děti přivedené na svět. Nebyl by nějaký obrázek k mání?
Odpovědět

Zpět na „Organizace“