Stránka 1 z 1

Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 6/2/2018, 23:08
od kacermiroslav
Ideový návrh bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design
Japonsko
Rok 193X ?


Obrázek

Nedávno jsem zde dal do placu design britského bitevního křižníku HMS Incomparable s děly ráže 508 mm, o kterém admirál Fischer uvažoval v průběhu První světové války. Samozřejmě takových projektů, které nepřekročili fázi výkresů na rýsovacím prkně a pár základních výpočtů, jak zde někdo trefně poznamenal, na prstech jedné ruky, byla celá řada. No, a aby bylo zase o čem fantazírovat, tak jsem se rozhodl trošku zmapovat japonský projekt A-220 z průběhu Druhé světové války.

Jak asi každý nadšenec pro námořní techniku ví, tak největší bitevní lodě, jaké kdy byly postaveny, jsou dvě jednotky třídy YAMATO. Tyto lodě drží nejen rekord, co se výtlaku týče (standardní výtlak přesáhl 71.000 tun), ale také použitím největších námořních děl a to ráže 460 mm. Ale to nebyl zdaleka ještě vrchol japonských snah postavit bitevní loď, velkou, silně pancéřovanou a těžce vyzbrojenou, která by smetla z vod oceánů jakéhokoliv protivníka. Samozřejmě především se počítalo, že tím protivníkem budou USA. Mocenské a politické plány obou velmocí se totiž křížili již od poslední dekády 19. století, kdy Japonsko porazilo v letech 1894-1895 Čínu a o dekádu později i carské Rusko. Ani z jednoho z výše uvedených vítězství se země Vycházejícího slunce nemohla radovat tak, jak očekávala. V jejich „rozletu“ jim bránili tradiční velmoci jako Francie, Velká Británie, ale také rychle se rozvíjející USA, které jim „přistřihli křídla“.

Spojené státy americké se od španělsko-americké války z konce 19. století začali rovněž orientovat na budování kolonií a to právě na úkor někdejší velmoci Španělska. Třecí plochy mezi Japonskem a USA se tak mohli stát například Filipíny a další území, která USA získali a kde se snažili prosazovat své zájmy. A jelikož Japoncům bylo jasné, že jejich země je chudá na nerostné zdroje, musí se porozhlédnout po těchto zdrojích na pevnině. A tak se soustředili na politicky a mocensky rozdrobenou Čínu, která se po pádu císařství zmítala ve vnitřních nepokojích. Na úkor Číny se tak Japoncům podařilo prosadit své zájmy na Korejském poloostrově a především pak v Mandžusku. Ale jelikož Japonsko se vzmáhalo stále rychleji a jeho přerod ze středověkého šogunátu v moderní kapitalistickou zemi byl přímo hektický, bylo nutné hledat další a další zdroje. USA těmto snahám ale bránili a tak bylo skutečně jen otázkou času, kdy vypukne politická krize, nebo rovnou válečný konflikt. V důsledku příprav na toto střetnutí se právě Japonci v polovině třicátých let 20. století rozhodli pro stavbu bitevních lodí třídy YAMATO a samozřejmě stavbu početných nosičů letadel. Válka s USA se totiž měla odehrávat úplně jinak, než ta, kterou známe z Evropy. Vzhledem k Tichému oceánu, který dělil mateřské Japonské ostrovy a americkou pevninu, bylo zřejmě, že se válka povede především na moři a v boji o různé ostrovy a atoly, které se měly stát odrazovými můstky k expanzi.

A protože japonští admirálové si byli velice dobře vědomí silného průmyslového základu USA, tak nehodlali usnout s třídou YAMATO na vavřínech a nechali své konstrukční týmy pracovat na dalších modernějších, větších a silnějších jednotkách. Pokračovatelem tehdy stavěné třídy YAMATO měl být projekt A-150, který je jinak rovněž znám jako „Super Yamato“ a je na Palbě zpracován ZDE: (viewtopic.php?f=60&t=5820). Projekt A-150 byl v podstatě v roce 1941 hotov, a v následujícím roce se na něm mělo začít pracovat. Nicméně vzhledem k blížícímu se konfliktu s USA byly všechny Japonské síly napnuté ke stavbě letadlových lodí, což bylo jen a jen správné rozhodnutí. Pro úplnost dodávám, že před válkou Japonci studovali i téměř neuvěřitelný design A-220 neboli „Senkan Jokozuna“, který měl mít tři věže po čtyřech dělech ráže 20,1 palce, a to všechny instalované na přídi. Zřejmě se inspirovali britskou třídou NELSON a moderními francouzskými konstrukcemi DUNKERQUE a RICHELIEU. Podle současných odhadů by výtlak této obludy dosáhnul snad až 120 000 tun! Není jistě překvapivé, že dokonce i tehdy byl tento koncept zhodnocen jako málo užitečný.

Teď tedy něco málo k samotnému projektu A-220, nebo spíše k ideovému návrhu. Prosím všechny údaje brát s velkou rezervou, protože se mi téměř nikde nic na netu nepodařilo najít a pokud ano, tak si informace značně protiřečí. Většina dalšího textu tak bude ve značné míře jen FIKCE a SPEKULACE. Takže budu i rád, pokud k tomu článku bude někdo mít nějaké doplňující informace.

Když se tedy podívám na předpokládaný vzhled třídy A-220 (k dispozici mám dva rozumné s tím, že jeden je údajný původní japonský a druhý je dle současných představ), tak skutečně nezapře svou inspiraci v třídě YAMATO, s kterou nese celou řadu shodných prvků. Typická je hruškovitá příď, která sice na originálním nákresu není, ale určitě by se realizovala podle posledních trendů. Půdorys pak odpovídá jak YAMATO tak i IOWA, tj. dlouhá štíhlá příď, která se na úrovni dělových věží narovnává a pak pokračuje až daleko k zádi. Tvarem tak půdorys připomíná láhev. Rovněž hlavní palubní nástavby a jediný mohutný a šikmý komín připomínají třídu YAMATO. Těsně sevřené palubní nástavby jsou pak doslova obsypané kolem dokola středním a lehkým protiletadlovým dělostřelectvem. Střední dělostřelectvo pak mělo být velice hojně zastoupeno. Na úrovní hlavního můstku se na každé straně nacházeli tři dvou dělové věže s děly ráže 152 mm. Střední z nich pak měla být ve vyvýšené poloze. Atypicky pak další dvě věže měli stát na přídi, po jedné na každém boku před hlavním dělostřelectvem. Boční salva tak mohla být vedené ze čtyř věží. Tuto střední ráži mělo doplňovat devět věží ráže 127 mm, opět ve dvouhlavňovém uspořádání. Čtyři věže se měli nacházet na vyvýšených místech na palubních nástavbách na každém boku a jedna věž v ose lodi na zadní části nástaveb. Boční palba tak mohla být vedena z deseti hlavní. Celý trup se pak hemžil velkým množstvím tříhlavňových kompletů ráže 25 mm. Tato děla byla početně zastoupena i na lodích třídy YAMATO, ale v boji se zrovna moc neosvědčila. Ráže byla málo účinná v porovnání s US praxí kombinace 20 a 40 mm kompletů. Navíc japonská děla měla malé zásobníky a musela se pracně doplňovat. Dělová výzbroj pak měla být v souladu s japonskou praxí doplněná o několik letadel a katapultů.

Ještě jsem se nezmínil o hlavní výzbroji. Tak se měla skládat ze tří dělových věží s děly ráže 510 mm, která se plánovala použít již pro projekt A-150 „super Yamato“. Měla tak překonávat i předpokládanou odezvu Američanů na třídu YAMATO. Ovšem zajímavé je soustředění všech tří věží do přední části trupu se střední věží ve vyvýšené poloze. Snahou bylo zřejmě ušetřit délku trupu, kterou by bylo potřeba jinak chránit pancéřovými deskami. Zároveň tím byl vyřešen i klidný provoz letadel na zadní palubě z hangárů na katapulty a zpět jeřáby na palubu. Tímto uspořádáním tak hlavní dělostřelectvo kopírovalo britskou třídu NELSON. Loď tak mohla mít docela rozumné rozměry i přes nárůst hlavního dělostřelectva i toho sekundárního. Rozměry lodi se mi nepodařilo najít a údaj o standardním výtlaku 120.000 tun mi přijde trošku nadsazený. Podle některých info měl být standardní výtlak kolem 85 – 100 tisíci tun a to při shodné pancéřové ochraně, jako u třídy YAMATO.

Obrázek
Originální japonský nákres designu A-220

Zajímavé je pak i zastoupení počtu hlavní v jedné věži, kde se Japonci zase nechali inspirovat francouzskými konstrukcemi DUNKERQUE a RICHELIEU. Celkem tedy v každé věži měli být čtyři děla, která by od sebe oddělovalo pancéřování. Tím by se zabránilo zničení celé věže jedním zásahem. Boční salva tak mohla být vedené z dvanácti hlavní, což by při ráží 510 mm měla být úctyhodná síla. Mělo se jednat o Typ 98 (Model 1938) o délce hlavně 45 násobku ráže, s projektilem o hmotnosti 1900 až 2000 kg. Výmetná složka o hmotnosti 480 kg by vystřelovala HE projektily a APC projektil s tím, že prvně jmenovaný by používal výbušnou složku o hmotnosti 84 kg a druhý, tj. APC protipancéřový, by měl trhavou složku o hmotnosti 30 až 32 kg. Kadence se předpokládala 1 až 1,25 ran za minutu.



TTD – Projekt bitevní lodě A-220


* Země původu: Japonsko
* Délka:
* Šířka:
* Ponor:
* Výtlak standardní: cca 120.000 tun (jiné zdroje 85-100 tis tun)
* Výtlak plný:
* Výzbroj: 12x510 mm (3x IV), 16x152 (8xII), 18x127 mm (9xII), ?? x 25 mm (??x25 mm)
* Pancéř paluba:
* Pancéř strojovny:
* Pancéř muniční sklady:
* Pancéř velitelská věž:
* Pancéř barbety děl:
* Pancéř boky:
* Pohonná jednotka:
* Výkon strojů:
* Vezená zásoba paliva:
* Rychlost: cca 27 - 30 uzlů
* Dojezd:
* Posádka:

Zhodnocení
Jak už je na jiném místě v úvodu psáno, sami Japonci uznali, že tento projekt by byl málo užitečný. Sice by se jim uspořádáním hlavního dělostřelectva podařilo zkrátit pancéřovou citadelu na minimum, ale pořád by se jednalo o obrovského mastodonta, který by nepochybně překročil délkou 300 metrů a šířkou tak 45 metrů. Finanční náklady na stavbu by byly astronomické. Zřejmě by se stavba ještě prodražila o stavbu nového suchého doku, který by tak obrovský trup pojmul. Střední dělostřelectvo pak vidím jako nepraktické. Střely z děl ráže 127 a 152 mm by při palbě na pozemní a námořní cíle byly vzájemně zaměňované a tak by docházelo k nepřesnostem při vyhodnocování palby a opětovného zaměřování. Praxe ukázala u třídy YAMATO, že se děla ráže 152 mm odstranila na úkor právě víceúčelových děl ráže 127 mm. K protiletadlovým dělům ráže 25 mm jsem se již výše vyjadřoval. Celkově lze tento projektil hodnotit na zbytečný, protože již první válečné roky ukázali velkou výhodu v podobě použití letadlových lodí, které nakonec tichomořské válčiště ovládli. Asi nás tedy nepřekvapí, že i Japonci dále projekt A-220 nerozvíjeli.

Zdroje:



• František Novotný – Veleobři oceánů
http://www.navweaps.com
https://tzoli.deviantart.com/art/Fujimo ... -185484193
http://www.wikipedia.org
http://www.palba.cz

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 7/2/2018, 12:02
od Polarfox
Teď to neber zle, ale je to X řádků slov plovoucích na vodě a o ničem. 1) Nic jako projekt A-220 či "senkan Jokozuna" pokud vím neexistuje...toto označení je výplod internetu a konkrétních lidí. 2) To co tu popisuješ je projekt z poloviny 30tých let (1934/35 nebo tak nějak) o standardním výtlaku 50 000 tun (jo, zdá se to málo i při zohlednění několika věcí, ale je to pouze nerozpracovaný projekt, víc už z toho nikdy nekápne). S linií Jamato to nemá prakticky nic společného (kromě ideového základu jako masivní bitevní lodě nad obecné standardy).

Jediné co se stane, že to čtenáře pošle ještě hlouběji do bažin polopravd, fiktivních či reálných označení/parametrů a kreativity internetové doby. A podpoří to další replikaci a tím i dojem autenticity (jak sám vidíš, tak A-220 už žije vesele svým vlastním životem...něco jako např. neexistující projekt H-45 u Němců atd.).

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 7/2/2018, 20:32
od kacermiroslav
Polare, jak jsem psal. Je to prostě jen jeden z mnoha a mnoha projektů, nebo spíše ideových návrhů, kterých se v té době rozpracovávala celá řada. O nic jiného mi nešlo, než jen ukázat, kudy se představy admirálů a konstruktérů ubíraly.

To že si to jinak na netu žije vlastním imaginárním životem, samozřejmě vím. Proto jsem psal, že je potřeba vše brát s velkou rezervou a pokud někdo něco konkrétnějšího ví, tak ať doplní.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 7/2/2018, 21:49
od Polarfox
kacermiroslav píše:Polare, jak jsem psal. Je to prostě jen jeden z mnoha a mnoha projektů, nebo spíše ideových návrhů, kterých se v té době rozpracovávala celá řada. O nic jiného mi nešlo, než jen ukázat, kudy se představy admirálů a konstruktérů ubíraly.

To že si to jinak na netu žije vlastním imaginárním životem, samozřejmě vím. Proto jsem psal, že je potřeba vše brát s velkou rezervou a pokud někdo něco konkrétnějšího ví, tak ať doplní.

Tak ještě jednou. Článek je pojmenován Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design - z toho jsou pravdivá první 3 slova, protože je to projekt bitevní lodě, zbytek je fikce (internet je velice dobrý sluha, ale špatný pán). Šmarjá panno už jen A-220 - to je 70 (!) projektových čísel nad poslední známé projekty kolem Jamata, nepočítaje subvarianty. Naopak dolů od Jamata k Nagatu je to necelých 15 (konkrétně snad 13, ale teď to beru z hlavy). Datace je blbě, parametry jsou blbě (kromě hlavní a sekundární výzbroje), čímž samozřejmě musí jít do háje celá posloupnost a omáčka. Co se týká podoby, tak relevantní je pouze ten černobílý obrázek.

Jediné, co je o tomto návrhu do nějaké míry známo je následující: Časové období cca 1934-1935, projektant - Fujimoto, parametry - výtlak 50 000/59 000 tun standardní/plný, rozměry 298x38x9,8m, rychlost 30 uzlů (140 000 hp), výzbroj 12 20/20.1ti (?) palcových děl (v konfiguracích 3x4 nebo 4x3, vše seskupeno na přídi, existují tedy dvě subvarianty), 16x155 (8x2), 16-20x127 (8-10x2), pancíř 406mm pás, 280mm paluba, počet palubních letounů - 12 ks. Toť vše. Neboli cokoli nad tento rámec je čirou spekulací.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 8/2/2018, 14:38
od kacermiroslav
No vidíš Polare. A přesně o to mě šlo. Doplnil jsi celou řadu informací, které jsem já nenašel. A proto tu přeci je možnost komentářů k článkům. Pokud tě ale název článku irituje, tak mi klidně napiš, jak chceš, aby se to jmenovalo a já to přejmenuji. A rovněž ještě jednou a velkým písmem zdůrazním, že informace jsou v drtivé většině jen fikce:-)

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 8/2/2018, 15:00
od Polarfox
Mě irituje ten princip - vypustit něco do světa bez ověření. Protože tohle si někdo přečte, bude z toho vycházet a nedejbože to bude dále šířit. Je pak úplně jedno, jestli Polar něco doplní či ne, protože toho si někdo nemusí ani vůbec všimnout nebo to brát v potaz. Někdy je lepší nenapsat nic a nebo málo (poplatně tomu, za co se mohu zaručit), než vytvořit něco, co je z 90% fikce, pustit to do světa a pak to eventuálně doplňovat pár informacemi jako poznámku pod čarou. Pouštět do světa fikce, které nejsou označeny jako fikce, je medvědí služba historii, zvláště v době internetové.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 08:17
od kacermiroslav
Polare, chápu tě, že tě to irituje, ale je to něco na způsob jako německé zázračné zbraně. O těch se také toho v knížkách i na netu napsalo tři prdele informací a skutečné ověřitelné informace jsou přitom téměř nulové. Nicméně abych ti vyhověl, tak jsem opravil název článku a zdůraznil, že se jedná o fikci. Dál se budu věnovat spíše článkům, které jsou "hmatatelnější", jak ostatně jsem snad už hodně krát dokázal:-)

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 09:08
od Polarfox
Je na soudnosti toho kterého autora, zda-li potlačí chuť psát jen pro samotné psaní a protože o něčem napsat chce a vypustí to do světa teprve pokud je to alespoň z 80-90% kryto něčím ověřeným, případně to nevypustí vůbec. Zjednodušeně - nepíšu, o čem nic nevím, i když se mi o tom psát chce.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 09:47
od Ejdou Rotacak
To by sis v nadsázce nemohl přečíst nic detailnějšího ani třeba o Coellianu, E-100 nebo u japonců třeba o A7-M2 Reppú, J7W1 Šinden, J9N Kikka, R2Y2 Keiun-Kai. Spoustu těch eroplánů nepřesáhlo ani stádium vývoje a přesto se o těch strojích válí na netu defacto monografie - vím, že moje příměra není akurátní, protože stroje, které jsem zmínil, alespoň v některých případech prošlo stádiem letových zkoušek, ale moc hmatatelných výstupů se nedochovalo a letové charakteristiky jsou spíš odhadované.

O Senkan Jokozuně jsem nikdy nečetl a rád jsem se dozvěděl pro mě nové informace . Ber to Polare tak, že 95% čtenářů bude (doufám, věřím) soudných :lej:

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 11:38
od skelet
V tomto se mi líbí přístup secretprojects.co.uk, které tyto projekty združují do jednoho vlákna. Čtenář tedy hned ví o co jde a nemá tendenci to vzít jako 100% pravdu. Spíše jako část detektivní práce.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 16:14
od Polarfox
Ejdou Rotacak píše:To by sis v nadsázce nemohl přečíst nic detailnějšího ani třeba o Coellianu, E-100 nebo u japonců třeba o A7-M2 Reppú, J7W1 Šinden, J9N Kikka, R2Y2 Keiun-Kai. Spoustu těch eroplánů nepřesáhlo ani stádium vývoje a přesto se o těch strojích válí na netu defacto monografie - vím, že moje příměra není akurátní, protože stroje, které jsem zmínil, alespoň v některých případech prošlo stádiem letových zkoušek, ale moc hmatatelných výstupů se nedochovalo a letové charakteristiky jsou spíš odhadované.

Kecy. Pokud o tom napíšeš co je známo (a to třeba u těchto uvedených projektů je přinejmenším 100x více, než to co je známo/existuje u tohoto) + odpovídající soudnou omáčku okolo, tak to není zhola nic proti ničemu. To je zcela normální psaní. Ovšem pokud bude někdo chtít psát o A7M, pořádně si nenashromáždí a neprostuduje podklady, pojmenuje to A7M1Xa40 "Sakura" (protože to bylo někde na netu na nějaké fan/althist stránce), frkne ho do roku 1940, udělá z něj neúspěšného soupeře A6M, kde A7M byl lepší, ale neměl konexe a na základě tohoto udělá obsáhlou práci co by kdyby, tak je tu počítám problém, ne? Asi by jsi se počítám cukal, kdyby se to následně bralo tak, že to vlastně není moc známý letoun a tedy je to zcela pochopitelné a prostě se "Sakura" doplní poznámkami.

Ejdou Rotacak píše:O Senkan Jokozuně jsem nikdy nečetl a rád jsem se dozvěděl pro mě nové informace . Ber to Polare tak, že 95% čtenářů bude (doufám, věřím) soudných

Sotva jsi o ní (nebo A-220) někde někdy mohl číst (kromě althist stránek), protože neexistuje. Stejně jako jsi nemohl číst třeba o CG-01 Praha (http://cz-fleet.info/ships_cz/). Ber to tak, že by nemělo být prvotním záměrem vůbec soudnost čtenářů testovat, ale rovnou jim servírovat korektní informace. A pokud i těch není dost, tak se spokojit s tím, že jim naservíruji pár řádků a ne za každou cenu nějaký opus.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 16:39
od kacermiroslav
Nepřijde vám ta diskuse už trošku zbytečná? Polare, už jsi se k tomu vyjádřil dost. Co jsem mohl, to jsem opravil a zdůraznil, že je to postavené na vodě. Pokud trváš na tom, abych to smazal, tak v tom ti nevyhovím. Podle mě i takové články mají své opodstatnění na Palbě. Celá řada zde založených vláken je postavená ještě na méně informacích, než na těch, z kterých jsem postavil tento článek. Žádný opus to navíc není, protože drtivá většina textu se týká obecných informací. Líbí se mi ale to, co píše Skelet....vytvořit vlákno pro tyto "fikce, návrhy, studie...".

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 9/2/2018, 21:52
od Polarfox
kacermiroslav píše:Co jsem mohl, to jsem opravil

Jo..a stále se to jmenuje A7M1Xa40 "Sakura", tedy vlastně Senkan Jokozuna, A-220 :) Promiň, ale ty chceš, aby to bral někdo alespoň trochu vážně, když už přímo v názvu ponecháš a samotný název ti kompletně tvoří dvojice vymyšlených pojmů? Kdyby to někdo na shipbucket, devianartu atp. pojmenoval "Space battleship Yamato", tak to tu teď máme také? :)

kacermiroslav píše:Pokud trváš na tom, abych to smazal, tak v tom ti nevyhovím. Podle mě i takové články mají své opodstatnění na Palbě. Celá řada zde založených vláken je postavená ještě na méně informacích, než na těch, z kterých jsem postavil tento článek. Žádný opus to navíc není, protože drtivá většina textu se týká obecných informací.

Já netrvám na smazání. Jen jsem myslel, že ti nějak vysvětlím, co je na tomhle stylu práce blbě, což se nepodařilo. Jinak s tím samozřejmě nakládej jak je libo, v tomto se na mě neohlížej. Je to tvoje práce, tvoje zodpovědnost vůči čtenářům...a tvá vizitka.

Re: Projekt bitevní lodě „SENKAN JOKOZUNA“ A-220 Design

PříspěvekNapsal: 10/2/2018, 15:02
od kacermiroslav
Polare, už se k tomu nebudu vyjadřovat. "Vizitek" tu mám několik stovek, tak pokud jedna bude horší, tak mi to fakt vůbec nevadí:-) Takže další případnou diskusi bych opravdu rád viděl jen na uvedená téma. Aspoň přibližně:-)

Mě by spíše zajímalo, jestli měli Japonci ve třicátých letech vůbec k dispozici nějaký suchý dok, kde by mohli stavět takový kolos o délce téměř 300 metrů a šířce 38 metrů? Také mě překvapil údaj, který uvádíš, že pancéřová paluba mohla být silná až 280mm. To mi přijde opravdu hodně. Pokud se nepletu, tak YAMATO měl max 230 mm.