Jak se Volha vrátila do Ruska

Co nejde zařadit do témat, odborné dotazy a příspěvky.

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
jíra
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 134
Registrován: 26/5/2011, 18:53

Jak se Volha vrátila do Ruska

Příspěvek od jíra »

Krátký příběh o prodeji vozu Volha, jak se stal v 70. letech... Jen tak pro zajímavost.

V šedesátých letech koupil dědeček shodou náhod automobil GAZ M-21 jako bývalý služební vůz od stavebního podniku v Ústí nad Orlicí. Přesněji řečeno od řidiče toho podniku, za osm tisíc korun. Dostal k tomu hromadu náhradních dílů a další čtyři kola.
Volha sloužila dědečkově rodině až do roku 1976, kdy se rozhodl vůz prodat. Nemohl si ho vynachválit – jednak to bylo opravdu hezké auto, pak také pohodlné a spolehlivé. Sedadla připomínala pohodlný gauč, na zadní lavici se dalo prý pohodlně prospat. Motor vydržel ledaccos, některý jeho známý v něm spaloval benzín a naftu půl na půl, děda pak v poměru čtyři ku jedné. Benzín stál asi čtyři koruny, nafta do naftového topení prý 90 haléřů za litr. Často jezdil na daleké výlety s rodinou, k tomu bylo toto auto přímo ideální.
Jen jedna věc mu vadila: Lehká záď měla na náledí tendenci ustřelovat, proto vozil v kufru kromě rezervy a několika náhradních dílů také ocelovou mříž od kanálu.

Vůz byl poměrně často středem pozornosti, například prý na čerpací stanici se často pumpaři divili, kolik se do nádrže vejde benzínu... Ale poté, co se ve městě začali vyskytovat důstojníci sovětské armády, zájem o dědův vůz silně vzrostl. Často se bavil s důstojníky z Ukrajiny (s těmi se prý dalo velice slušně popovídat, občas si něco navzájem prodali, zašli prý někdy i do hospody. Zato přímo s Rusy se prý nikdo moc nebavil a oni sami byli prý velmi odtažití, zkrátka neoblíbení) a od několika z nich dostal nabídku ke koupi Volhy.
Zejména nějaký major měl velký zájem, ale než se spolu stihli nějak domluvit, major někam odjel a už se neukázal. Další kdo chtěl vůz koupit byl mladý velitel tanku(tady se dědeček nepamatuje jakou měl hodnost), který mu za Volhu nabídl dvanáct tisíc korun.
S tímhle Ukrajincem si na podzim roku 1976 plácli a Volha se prodala oficiálně za osm tisíc, ovšem ještě před tím dostal děda do ruky čtyři tisícovky. Voják měl prý obrovskou radost, podaroval rodinu vodkou, náramkovými hodinkami (voják nosil dvoje na jednom zápěstí), magnetofonem a každému dítěti (mé matce a strýcovi) dal po stokoruně, prý k Novému roku. Babička dostala zlatý řetízek. Děda dal vojákovi na oplátku úplně všechny náhradní díly k Volze co doma ještě měl, byl toho skoro plný kufr.

Poté se Volha vydala do svého cíle. Nový majitel měl v úmyslu jet po svých a jelikož neměl voják dosud řidičský průkaz, nějaký jeho kolega, prý poručík, tvrdil, že ho za Ural zaveze, potom už pojede nový majitel sám. Tam už asi nebyl řidičák potřeba... Jeho cílem byl pravděpodobně až daleký Šelechov, poblíž Irkutsku, u břehů Bajkalu. Voják byl prý z auta opravdu nadšený, podle něj totiž měl být teprve čtvrtým majitelem osobního auta ve městě.
Když voják odjížděl, slíbil dědečkovi, že mu pošle pohlednici, ale zůstalo nakonec jen při slibu. Tak snad udělal tankista doma s krásným autem parádu a sloužilo mu ke spokojenosti.
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Příspěvek od Franz Trubka »

Hezka pripominka casu minulych. O kseftovani se sovetskymi oficiry z posadky Vysoke Myto vim svoje :D
Pokud se dobre pamatuji, auta Volga a Pobeda /i polska verze Varsava/ byly okopirovane Dodge z druhovalecnych dodavek.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Obrázek
Tak snad udělal tankista doma s krásným autem parádu a sloužilo mu ke spokojenosti.
....a jestli neumřeli, žijí spokojeně dodnes.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Hezkej příběh. :wink:
Kamarád shodou okolností jednu Volhu-carevnu zrovna renovuje, tak sem taky jednu historku hodím, ať se vidí, jak se ruský auta vlastně spravujou.
S plechařinou celkem není problém, nějaký díly se sehnat ještě dají a tlustý ruský plechy původem patrně z německých tanků se dají bez problémů vyvařit. Potíž je s motorem. Šrouby, které drží hlavu jsou totiž asi půl metru dlouhý a když zareznou, tak prostě nepustí. Staří volhisti z veteránklubů tvrdí, že pokud šrouby nejdou povolit standartní cestou, měl by se vyhodit celej motor. Nojo, ale kde sehnat novej? Kamarád to vyřešil takhle: Několik dnů šrouby střídavě zahříval autogenem a střídavě chladil dusíkem. Pak si vyrobil speciální nástroj - navařil klíč na bytelnou dvoumetrovou tyč, čímž se vyhnal ven z garáže a sousedé měli o zábavu postaráno, protože vypadal jako by se učil bojovat s kopím. Když šroub povolil aspoň o půl závitu, kamarád do vzniklé mezírky zkusil cpát WD-40 a podobné vymoženosti nové doby. Přesto u dvou šroubů urval hlavu. Naštěstí pokaždé zbyl aspoň pahýl, na který se ještě dala navařit matka a proces se mohl opakovat. Po dvou týdnech práce byla hlava dole a generálka motoru mohla začít...
Další potíž je u starých Volh s volantem. Původní ruský plast stojí za starou bačkoru, po létech "šupinatí" a doslova se rozpadá. Proto prý na veteránských burzách stojí zachovalý volant v podstatě to samé, co pojízdný favorit.
Další potíž je s benzínovou pumpou. Dá se sice sehnat nová stále ještě "made in USSR", ale je s ní zase problém. Uvnitř je membrána, která má původně zabránit padání benzínu, ale ve skutečnosti se po několika měsících rozpadne a ucpe přívod benzínu do motoru. V praxi to vypadá tak, že auto jede, ale v momentě, kdy se přidá plyn tak motor chcípne. Snad nemusím podotýkat, že zejména v kopci nebo při předjíždění je to docela zajímavý adrenalinový zážitek... Jediným východiskem je rozebrat pumpu a přívod benzínu, pořádně to celé vyčistit a zbytky membrány vyhodit. Tím ovšem benzín v systému "padá" a než se při startu za studena dostane zpátky do válců, člověk holt startuje a startuje jako se starou stopětkou v zimě.
Ale abych jen nebrblal, dám se i jednu kamarádovu veselou historku. Spolu s několika jinými volhisty si jednou udělal výlet. Jeli si ve Volhách spokojeně v koloně předpisovou rychlostí a kochali se krajinou a bručením motorů svých miláčků. Náhle kolonu předjel jakýsi borec v Passatu a bral to dost hlava - nehlava. Pár Volh málem nabořil a jiné měly co dělat, aby při úhybných manévrech neskončily ve škarpě. A to Passatista dělat neměl... Kolonu sice předjel, ale Volhisti šlápli na plyn, brzy tam nějakých 120 - 130 měli, terén o moc vyšší rychlost momentálně neumožňoval ani Passatu (táhlý kopec s několika zatáčkami, kdo to zná u Teplic, bylo to u Varvažova) a tak jim milý Passat moc daleko neujel. V první vesnici ho měli. Jedna Volha ho předjela, postavila se Passatovi naštorc, druhá udělala to samé zezadu a ostatní zastavily jak se dalo. Kobra 11 hadr. Jedna Volha byla dokonce "mlíkařská" (modrobílá s nápisem Sbor národní bezpečnosti) a když se od volantu vysoukal chlap v dobové uniformě, muselo to pro vesničany vypadat fakt stylově. Pak už to ale moc hezký nebylo. Několik párů rukou vytáhlo Passatistu z auta a myslím, že teď už na silnici asi neprasí...
さようなら。
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Poběda a ani Volha není okopírovaný Dodge.
Na Pobědě (GAZ M20) se pracovalo od roku 1943 (dřevěný model spatřil světlo světa v létě 1944), a je to druhý sovětský automobil, který byl vyvinut bez americké pomoci. Tím prvním byl
GAZ 64. Ale zpět k věci .. Poběda měla podvozek předělaný z německého Opel Kapitan z roku 1938, motor je čtyřválec GAZ, který vychází z šestiválcového licenčního motoru Dodge. Šéfkonstruktér prosazoval tento šestiválec, nicméně Stalin to zamítl v prospěch čtyřválce, jenž měl menší spotřebu. No a M21 alias Carevna vychází přímo z M20 Pobědy.

Historie M20 je velmi zajímavá a krásně se v ní zrcadlí poválečné možnosti vyčerpaného průmyslu SSSR, a také strach z J.V.Stalina, který dokázal lidi ničit jen tím, že jim nepodal ruku.. doslova
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Nalivaj
desátník
desátník
Příspěvky: 55
Registrován: 11/8/2009, 17:34
Bydliště: Praha

Re: Jak se Volha vrátila do Ruska

Příspěvek od Nalivaj »

Příspěvek nade mnou od uživatele Meelveraf je bohapustá reklama, mohl by ho někdo z modů smáznout?
[Patton George Smith]
Cílem války není padnout za svou vlast, ale donutit ty parchanty na druhý straně, aby padli za svou...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Spambot

Příspěvek od Lord »

Jen řádil Spambot, Kamile mrkněte na to a dyžtak ho blokněte.
Kamil nyní pracuje na ochraně proti těmto sviňákům.
Kdyby jste ještě někde něco objevili, tak hlaste.
Zatočíme s těmi neřády!
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
K4M1L
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 442
Registrován: 2/7/2012, 21:42

Re: Jak se Volha vrátila do Ruska

Příspěvek od K4M1L »

Odstraněn. Tohohle jsem nějak přehlédl.
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Re: Jak se Volha vrátila do Ruska

Příspěvek od Firefly »

Tak jsi mi připoměl podobný příběh. Volga byla naše rodinné vozidlo, prostorná, v předu i vzadu lavice a řazení pod volantem. Spotřeba úžasná +-11 až 13l/100km. Jednou se u nás také objevil ruský voják, který se vracel z okupovaného ČSSR zpět do své milované vlasti :shock: a že si ji od nás koupí. Nakonec z prodeje sešlo a sloužila ještě dlouhý čas.
Obrázek

Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“