PALBA.CZ

Mělo by se jednat o Americké vojáky v Číně, po povstání Boxerů. Hlavně to sem dávám kvůli Gatlingům se zajímavými štíty, zajímavé jsou ale i kulomety Colt-Browning M1895 na lafetě a zvláštní lehká děla docela velké ráže (netuším co to je) - podobné vyráběli němci v roce 1918 proti tankům

Národní armáda - Maďaři (1919)

Francouzští vojáci v roce 1914 oprášili staré kuše (arbalesty) a využili je k metání puškových granátů na nepřátelské pozice. Výhodou bylo prakticky bezhlučné zasahování cílů. Jako zajímavost dodejme, že luk a meč použil v následující válce britský podplukovník Jack Churchill zvaný "Mad Jack".


Německý pěšák s arbalestem pro metání granátů, po roce 1916.

Oscarový režisér Peter Jackson představil unikátní dokument z první světové války. Remasterované a kolorované sto let staré záběry sestavil do filmu, který podle jeho slov nemá být dokumentem o válce, ale spíše o mužích, kteří v ní bojovali. A jsou to právě oni, kdo film komentuje. Jejich výpovědi čekaly na zveřejnění několik dekád. Jackson totiž použil autentické rozhovory BBC z roku 1964. Podívejte se na ukázku:

https://www.youtube.com/watch?v=PcgceA64aAI

tak to se máme na co těšit. Kvalita záběrů parádní.

Annamský voják ve Saint-Raphaël, Francie (1916)
Na začátku války, považovala francouzská generalita vojáky z afrických a asijských kolonií za nevhodné pro službu v Evropě. Situace se změnila po masivních ztrátách v roce 1914 a 1915, načež vláda povolala 43 430 vojáků z Annamu (An Nam), Tonkinu (Đông Kinh) a Kambodže (Kâmpŭchea). V rámci správních území Francouzské Indočíny, bylo území dnešního Vietnamu rozděleno na protektoráty Tonkin (severní část), Annam (střední část) a Kočinčínu (jižní část). Nejčastěji byli tito vojáci nasazeni při polních pracích, vojenských stavbách, práci ve zbrojovkách nebo transportu vybavení na frontu. Některé prapory bojovaly u Verdunu, Champagne a vyznamenaly se u Chemin des Dames. Později byly nasazeny i na Východní frontě v rámci intervence států Dohody v Rusku, přičemž se často setkávaly i s našimi československými legionáři. Celkem v bojích zahynulo 1 123 vojáků z této oblasti. Fotografii koloroval Toussaint Bonavita.

Polní kuchyně vystavené před budovami kanceláří továrny Breifeld a Daněk (1914-1915)
http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/vi ... 1b63bd97ba

Je vidět, že zvířata uměla pobavit vojáky v obou znesvářených táborech:
xxx

Jak by se změnila Amerika, pokud by v první světové válce zvítězili Němci. Satirická mapa otištěná v časopise Life 10. února 1916, zobrazující jak by se změnilo USA pokud by ve válce zvítězily Centrální mocnosti. Nutno zmínit, že jde pouze o nadsázku apelující na podporu vystoupení státu z neutrality. Jak můžeme vidět, tak prakticky celé území je zabrané Pruskem a všechny města jsou přejmenována. Názvy jako Wienerschnitzelplatz, Gotterdammerungham, Gotmituns nebo Prosit, vždycky potěší. Nebo takové Hořejší jezero přejmenované na Pilsener Laken. Mexiko bylo lehce okleštěno, ale zachováno. Rakousko získalo Kalifornský poloostrov a Turecko Floridu. Vtipné je, že Japonsko, spojenec států Dohody který bojoval proti Němcům, měl získat Západní pobřeží USA. Již tehdy tedy bylo Japonsko Američany chápáno jako nepřítel. Původní obyvatelé jsou na mapě přesunuti do Nového Mexika, kde vznikla jakási Americká rezervace. Není jisté, jaký měla tato mapa mezi Američany ohlas, ale 6. dubna 1917 vstoupily Spojené státy do první světové války, čímž se vytvořila velká materiální i lidská převaha na straně Dohody.

No, hezký, jak ale safraporte přišli Rumuni k tý Jamajce?

Ataman píše:No, hezký, jak ale safraporte přišli Rumuni k tý Jamajce?

@ Ataman, jakože se divíš proč by mělo Rumunsko dostat "kus kořisti", když dneska už víme, že za WW1 bojovalo Rumunsko proti Trojspolku? Pokud budeme předpokládat, že autor z amerického časopisu byl znalý evropských reálií, tak autor asi usuzoval, že Němci "poradí" uherské částí R-U, aby Rumuni dostali Sedmihradsko výměnou za vstup do války za Trojspolek. S Rumunskem na ruské frontě by patrně bylo Rusko vyřazeno hry o nějaký měsíc dřív než byl Brest-Litevská dohoda. No jo, za půl roku od článku byla situace úplně opačná.

Mě spíš zaujalo jak autor v roce 1916 zajímavě "vytyčil hranici" německé a asijské části dobytého USA. Západní pobřeží by Trojspolek přenechal lidem z Asie, ale Horské státy by Trospolek chtěl obsadit? Jestli ten "zlomyslný" přístup k západnímu pobřeží nebyl spíš důsledkem rivality lidí z východního a západního pobřeží USA.

Zajímavé je srovnání "what if" scénářů situace po dobytí USA. viz Horské státy jako "neutrální zóna" v seriálu Neflixu. S ohledem na lidi, kteří ten seriál neviděli, tak nebudu prozrazovat jak seriál zobrazuje život v této části dobytých USA.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ma ... s)_map.png
https://en.wikipedia.org/wiki/Mountain_states

Osobně se mi zdá reálnější přístup scénáristů seriálu než přístup autora Life na začátku minulého století. viz např. dnešní situace - hustota osídlení ve vztahu k elektrickým přenosovým sítím USA https://www.eia.gov/todayinenergy/image ... nlarge.png.

Může to klidně být i proto, protože Rumunsko bývalo, stejně jako Itálie, členem Trojspolku. Ale je to jen taková mapka...hledat v tom zásadní motivy autora je těžké.

Polarfox píše:Může to klidně být i proto, protože Rumunsko bývalo, stejně jako Itálie, členem Trojspolku. Ale je to jen taková mapka...hledat v tom zásadní motivy autora je těžké.

jj, nejdřív - z voleje - jsem si myslel, že šlo o klasickou záměnu podobně znějících názvů států kdesi v zámoří (míněno z pohledu autora). Romania nebo Bulgaria. Jeden neutrál, druhý "nekamarád" bo válčí za Trojspolek. Oboje kdesi v zapadlé části Evropy u Černého Moře (zapadlé míněno z pohledu občanů USA).

Na druhou stranu, typický Čech by se patrně taky nechal nachytat, že West Virginia se jmenuje "západní", aby se odlišila od Virginia, která leží na východ od West Virginia. Tj. odlišná logika než jižní/severní Carolina nebo Dakota.

Nebo podobně nelogické, že série amerických států s názvy začínajícími na New xyz - např. New York (ex-New Amsterdam) - zásadně leží na severovýchodním pobřeží USA, nicméně New France (Louisiana) nebo New Mexico leží v úplně jiných částech USA.

Nejstarší a nejmladší voják v německé císařské armádě. Starý muž s velkým plnovousem je devětašedesátiletý Hans Heinrich Huss (1845-1926), majitel továrny v Helsingborgu v jižním Švédsku. Narodil se v německém městě Nordtorp, pracoval jako řezník a měl šest dětí. Účastnil se francouzsko-německé války v roce 1870 a od 11. srpna 1915 sloužil u polního dělostřelectva v západních Flandrech. Do Helsingborgu zavítal na oslavu Vánoc a již 16. ledna se vrátil na frontu. Snímek byl otisknut 17. ledna ve švédském týdeníku Vecko-Journalen. Pokud jde o chlapce, tak je mu 15 let ale již se zúčastnil 7 velkých bitev.


Nejstarší voják Rakousko-uherské armády - Oberjäger Gaspar Wallnöfer (79 let), který již v desíti letech sloužil v armádě maršála Radeckého, během bojů v Itálii (1848-1849). V těchto bojích si vysloužil stříbrnou medaili. Roku 1866 obdržel zlatou medaili za statečnost, po druhé bitvě u Custozy, kdy ukořistil italská děla. Fotografie byla otištěna v rakouských novinách 6. září 1917.


Veterán prusko-francouzské války (1870) a první světové války (1914), během srazu veteránů v roce 1936.

Jaké dobré obrázky mi připadají fascinující

V jedné zahraniční publikaci o srbské armádě v první světové válce jsem našel tento obrázek. Podle popisku se jedna o ukořistěné (snad za první balkánské války?) turecké pancéřové věže. Zajimavá mně na nich přijde ta kolová konstrukce. Myslíte, že sloužila pouze k jejich transportu a nebo Srbové ty věže používali jako improvizovaná obrněná vozidla?

jarl píše:V jedné zahraniční publikaci o srbské armádě v první světové válce jsem našel tento obrázek. Podle popisku se jedna o ukořistěné (snad za první balkánské války?) turecké pancéřové věže. Zajimavá mně na nich přijde ta kolová konstrukce. Myslíte, že sloužila pouze k jejich transportu a nebo Srbové ty věže používali jako improvizovaná obrněná vozidla?

Jarle,

pokud to co čouhá z kopule (ty "trubky" čouhající směrem doleva) má střílet, tak bych si tipnul průměr toho laufu klidně kolem 7 cm... Bohužel není moc vidět lafetace na podvozek. Tj. při střelbě z takového "laufu" bych předpokládal, že nějak bude řešeno
a) posílení ložisek kol na této "kolové lafetě",
b) chybí mi nějak sofistikovaněji vyřešení zabrzdění "kolové lafety") při střelbě... tipnu si, že vložený klín pod kolo (položený na zem) by byl po pár výstřelech zatlačen do země. Tj. po pár výstřelech by bylo nutné přidat další klín (nebo popojet kousek, aby se klín mohl opět opřít o rovnou zem).

Tyjo, tohle je docela známá věc, nějakou chvíli o tom můžu napsat nějaký větší článek - tady překvapivě není .))

EDIT: http://palba.cz/viewtopic.php?f=209&t=8 ... 20#p317316

Ty jo, a popřemýšleli jste na tím, že ten kanon vypadá že nemá brzdovratné zařízení?
Tedy pokud by byla obsluha kanonu uvnitř, bude při použití nájezdových klínů stejně bojeschopná jako účastník jízdy na horské dráze.
A pokud není uvnitř pancíře, k čemu ten pancíř vůbec je?
( Mám takový pocit, že jde o zákopovou dělovou věz na přepravním podvozku, která se před "upotřebením" musí usadit do země. Něco takového vyráběla i škodovka, kdysi byl takový článeček na tuším - bejvávalo -?

Mirek58 píše:..
( Mám takový pocit, že jde o zákopovou dělovou věz na přepravním podvozku, která se před "upotřebením" musí usadit do země. Něco takového vyráběla i škodovka, kdysi byl takový článeček na tuším - bejvávalo -?

A zákopová veža už brzdovratné ústrojenstvo nepotrebuje?