Stránka 1 z 1

Historie koncentračních táborů

Napsal: 26/10/2005, 19:08
od Lena
Historie koncentračních táborů

Možná se původní koncentrační tábory, třeba i nepodobné těm, jaké známe z nedaleké minulosti, objevovali ve světě před mnoha lety. Avšak o nich nemám žádné informace. Je možné, že by diktátoři nebo vládci „odstraňovali“ z cesty nepohodlné osoby do těchto táborů již v dřívějších dobách? Podle časopisu Reflex jsou za první koncentrační tábory považovány ty, které nechal založit španělský generál Valeriano Weyler y Nicolau, zastávající funkci generálního kapitána (guvernéra) na vzbouřené Kubě (v letech 1896-1897). Snažil se zbavit povstalecké vojsko zázemí a pomocníků mezi venkovany, a tak 21. října 1896 vyhlásil rekoncentraci statisíců civilistů do táborů bez lékařské péče. Díky nedostatečné hygieně, lékařské pomoci a hladu vypukla epidemie, při níž zemřelo 321 934 lidí. To byla pětina veškerého obyvatelstva na Kubě. Weylerova politika rekoncentrace tedy nesla rysy genocidy. Přitom její účinnost byla diskutabilní. "Rekoncentrace" sice rebely oslabila, zároveň však do jejich řad vháněla nové bojovníky a vedla ke vstupu USA do války proti Španělsku, jež v důsledku porážky přišlo o Kubu a další kolonie.

Weylerovo jednání inspirovalo generála Horatia Herberta Kitchenera, vrchního velitele britských vojsk v jižní Africe za búrské války (1899-1902). Jelikož Britům se navzdory obrovské přesile proti taktice búrských vojevůdců nedařilo, rozhodli se zlomit jejich odpor tím, že od ledna 1901 nahnali búrské civilisty do koncentračních táborů, v nichž zemřelo 27 927 potomků nizozemských přistěhovalců a 14 154 černochů. Po vyhraném tažení se Britům podařilo získat část obyvatelstva na svou stranu a někteří búrští velitelé dokonce oddaně sloužili Britskému impériu. Druhá část obyvatel však nezapomněla na Kitchenerův teror a později vyjadřovala sympatie hitlerovskému Německu.

Do obludných rozměrů se rozrostly koncentrační tábory v SSSR. První vznikaly již za občanské války a postupně jimi prošlo 18 000 000 válečných zajatců, duchovních, „sociálně nebezpečných“, příslušníků „nespolehlivých“ národů, i zcela nevinných lidí. Nikolaj Ignaťjevič Kiseljov-Gromov uvedl ve své knize „Tábory smrti v SSSR“, že v letech 1925-1929 zahynulo v Severních táborech zvláštního určení, známých jako Solovky, 183 490 osob. Tehdy však ještě neprobíhala násilná kolektivizace, masové čistky a deportace. V. N. Zemskov z Ústavu ruských dějin Ruské akademie věd uvádí, že za dvacetiletí od začátku roku 1934 do ledna 1954 zemřelo v lágrech Hlavní správy táborů (GULag) 1 053 829 vězňů, přičemž nejvyšší úmrtnost 621 637 osob - připadla na léta 1941 až 1945, kdy se následkem války prudce snížily beztak hubené příděly. K 1. lednu 1941 se v GULagu nacházelo 1 500 524 vězňů, z toho 420 293 (28,7 %) odsouzených za "kontrarevoluční zločiny". Na Nový rok 1945 již pouze 715 506.

Prvním funkčním koncentračním táborem v nacistickém Německu byl koncentrační tábor Dachau. Byl založen v březnu 1933 a zpočátku sloužil jako vězení pro kriminální živly a politické odpůrce tehdejšího režimu. Po vypuknutí druhé světové války zavládl v táboře krutý režim, tělesné tresty, vězňové strádali a byli beztrestně ubíjeni a vražděni. Později systematicky a masově.
Vzápětí začaly vznikat další koncentrační, internační i vyhlazovací tábory, jimž byl Dachau v mnohém vzorem. Především kruté tresty, které mnohdy mučené vězně zmrzačily či usmrtily, byly běžnou metodou, jak vězněné muže a ženy přinutit k práci a poslušnosti. Tábory vznikaly na mnoha různých místech a neustále byly dokončovány další.
8. srpna 1938 Mauthausen, 27. dubna 1940 Osvětim, 23.července 1942 Treblinka .... to jsou jen některé z mnoha.
Od ledna 1945 do května 1945 byly tábory postupně osvobozovány americkou a Rudou armádou. Strašlivé skutečnosti, které se Němcům nepodařilo utajit, tak vypluly na povrch.

Napsal: 1/11/2005, 17:02
od Lena
Mezi první koncetrační tábory založeny Německou armádou patří ty v německých koloniích v Jihozápadní Africe (Namíbie) (1904 - 1909) - Gobabis, Lüderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek. Němci chtěli získat nová území pro sebe a v cestě jim stálo původní africké obyvatelstvo - Hererové. Rozhodli se je tedy zlikvidovat. Při povstání a následně v koncentračních táborech zemřelo 60 - 70 tisíc obětí.

Napsal: 1/11/2005, 19:24
od YAMATO
Páni, to slyší poprvé...takže už tehdy vlastně vyhlazování...

Napsal: 1/11/2005, 20:11
od Lena
Nedávno jsem o tomto četla článek a našla jsem si pár informací, jelikož jsem o německé genocidě již na počátku 20. století neměla ponětí.

O tomto se opravdu moc neví, tak jsem se rozhodla napsat o počátcích německé genocidy v Africe článek.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=10053#10053

Napsal: 1/11/2005, 21:56
od Nelson
Abych se přiznal, tak tohle téma je pro mně španělská vesnice.
Dost mně ale překvapilo, že v tomhle jel i lord Kitchener. Velký hrdina z búrské války a pozdější britský ministr války. Asi se tím potom moc nechlubil.

Kdo potom neměl kaňku v životopisu?

Napsal: 15/1/2008, 19:36
od sosak
Zdravim, chci se zeptat jestli něko neví něco o internačním táboře Altenfurt u Norimberka, který byl speciálně postaven pro válku s Československem a kde byli internovaní zajatí českoslovenští příslušníci SOS.díky

Napsal: 17/1/2008, 00:16
od Milda
Bůrum dodávali zbraně a velice rádi, Němci. Leno, prosím, Ty jako odbornice, neznáš počet vězňů ve vvšech KT od roku 33-45 a počet obětí v KT? Myslím, že to musí být hrozná čísla hlavně ve,,východních, KT. Dík.

Napsal: 17/1/2008, 10:44
od G.Reiner
To je velmi zajímavé, že i demokratická Británie vlastně byla průkopníkem ve zřizování koncentračních táborů. Něco jsem o tom již slyšel, ale že v nich zahynulo tolik lidí, to mě fakt překvapuje.

Napsal: 18/4/2009, 10:45
od jarl
Z diskuse k článku o historii prvních koncentračních táborů je zřejmé, že největší zájem vzbudily britské koncentrační tábory. Autorka jim však věnovala pouze několik řádků, takže bych si dovolil přidat ještě několik doplňujících informací.

Britové zřídili v roce 1901 celkem 17 koncentračních táborů pro Búry (především pro ženy a děti búrských farmářů) a k tomu i 35 táborů pro černé Afričany, kteří na búrských zemědělských usedlostech pracovali. Cílem těchto opatření nebyla v žádném případě likvidace internovaných osob, ale podlomení ekonomického zázemí búrských farmářů, kteří podporovali búrské bojovníky.

Tahle internace byla nepochybně krutá, ale je nutné si uvědomit, že Búrové v té době už bojovali výhradně jako partyzáni a na podporu partyzánů vždy doplácí především civilní obyvatelstvo.
Situace v těchto táborech se brzy vymkla kontrole a zajatí civilisté snadno podléhali nakažlivým nemocem. To bylo zapříčiněno především nashromážděním velkého počtu osob na jednom místě a také nevhodnou stravou a naprosto nedostatečnou lékařskou péčí, což samozřejmě zapříčinili sami Britové, takže sohlasím s názorem, že se opravdu jednalo o válečné zločiny.

Přesto bych na obranu Britů uvedl, že poměry v těchto táborech se staly předmětem ostré kritiky i v samotné Velké Británii, kde je pranýřovala Emily Hobhausová, k níž se připojil i vůdce liberální strany Campbell - Bannerman. Pod palbou téhle kritiky se situace v táborech zlepšila, ale zrušeny byly až po skončení války.

Bylance těchto táborů byla opravdu děsilá a zemřelo v nich asi 28 000 Búrů a více než 50 000 černých Afričanů, na jejichž utrpení se často zapomíná. Ovšem je nutné si uvědomit, že i Britů za téhle války zemřelo mnohem více na nakažlivé nemoci nežli v boji. Tyhle nemoci prostě tehdy sužovaly mnoho zemí a například v Indii jim každoročně podléhali statisíce lidí.

Re: Historie koncentračních táborů

Napsal: 16/1/2019, 15:26
od kapusta281
Pokud hovoříme o historii koncentračních táborů, je nejspíše nutné si tento pojem nejprve definovat. Často se s ním slovíčkaří a vedle koncentračních táborů tu tak máme tábory "internační", "zadržovací", "sběrné" apod. (a to i v angličtině - "internment", "detention" apod.).

Jedním z prvních historických příkladů by však mohla být trestanecká kolonie na Ďábelském ostrově ve Francouzské Guyaně otevřená už roku 1852, kde byla úmrtnost kolem 75 % a v mnohém připomíná např. sovětské gulagy.