Masakr v Port Arthuru_1894

Zajatci, Malmédy, Katyň, koncentrační a pracovní tábory.

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Masakr v Port Arthuru_1894

Příspěvek od kacermiroslav »

Masakr v Port Arthur
Čína_1894


První Čínsko-Japonská válka
Od 1.dubna 1894 do 17.dubna 1895 probíhala mezi Japonskem a Čínou první z řady válečných střetnutí, tzv. První Čínsko-Japonská válka. Roznětkou pro zahájení války byly zájmy Číny i Japonska nad ovládnutím Koreje. Boje probíhaly na území Koreje, Mandžuska, Taiwanu a v prostorách Žlutého moře. Na straně Čínského císařství se střetnutí zúčastnily pozemní a námořní síly o síle 630.000 mužů pod velením Li Hongzhanga a Ting Ju ch´anga. Na straně Japonska se pak války zúčastnily pozemní a námořní síly v počtu 240.000 mužů, které vedl Yamagato Aritomo a Ito Sukeyuki. Válka skončila vítězstvím Japonska, které si tím rozšířilo vliv na pevninu na úkor Číny, jejíž prohraná armáda utrpěla především morální ztrátu v očích veřejnosti. Lidské ztráty pak na straně Číny dosáhly 35.000 mrtvých a raněných, na straně Japonska pak 13.823 mrtvých a 3.973 zraněných. Smutnou kapitolou tohoto válečného střetnutí byl masakr v přístavním městě Port Arthur.

K samotnému masakru v Port Arthuru došlo údajně 21.listopadu 1894, kdy předsunutá První divize Druhé japonské armády pod velením jednookého generála Yamaji Motaru (1841 – 1897) vyvraždila na 60.000 vojáků a civilních obyvatel čínského přístavního města Lushunku. Toto město je spíše známo pod západním názvem a to Port Arthur. K tomu proč „údajně“ se ještě dostaneme.

Válka
Součástí strategického japonského plánu v tomto válečném konfliktu bylo rozvinutí svých sil skrz Koreu a vázat čínské vojsko v Asanu poblíž Soulu. Po následném japonském vítězství v Pyongyangu se Druhá japonská armáda pod velením maršála Oyama Iwao (1842 – 1916) přesunula na sever k hranicím Mandžuska. Plán počítal se zmocnění se opevněného města Port Arthur, kde bylo velitelství Čínské Beiyang námořní flotily. Toto přístavní město mělo dominantní strategickou úlohu při kontrole prostoru mezi Koreou a severozápadem Číny, a jako takové bylo pro svou důležitost silně opevňováno. V prosinci Japonské námořní síly zasadily čínské Beiyang flotile zdrcující porážku v bitvě na řece Yalu, kde šlo ke dnu pět ze čtrnácti čínských válečných lodí a další tři byly těžce poškozeny. Japonci nepřišli ani o jednu loď, pouze 4 byly poškozené. Ztráty byly samozřejmě mnohem vyšší na straně Číňanů, kde padlo na 850 mužů a dalších 500 bylo zraněno. Japonské ztráty byly pouze 90 mrtvých a 200 zraněných. Po této rozhodné „námořní“ bitvě přestala čínská flotila existovat. Když byl eliminován problém hrozby nepřátelské námořní flotily, přesunula se japonská Druhá armáda skrz Mandžusko k Port Arthuru a oblehla jej, zatímco první armáda zůstala v severní Koreji pro zvýšení její ochrany.

Masakr
Jenže ještě před tímto, po sérií několika bitev o Liaodong Peninsula, se První divize Druhé japonské armády pod výše uvedeným velitelem generálem Yamaji Motaru, dostala na vlastní pěst až k samotnému městu. Generál nechal připravit těžké dělostřelectvo a v noci z 20. na 21.listopadu 1894 začalo bombardování přístavu a města, armáda pak byla připravena k rannímu útoku. Nezasažená část města byla urychleně evakuována a buď po zemi nebo po moři unikla do Číny. Číňané měli ve městě několik zmrzačených těl Japonců a tato vystavila pro odstrašení proti postupující japonské armádě. Toto však Japonce neskutečně rozlítilo. Vtrhli do města jako bouře a beze zbytku vyvražďovali všechno zbylé obyvatelstvo. Vojáci běhali po městě s puškama, stříleli po všem co se hýbalo, když jim došlo munice, používali své dlouhé bajonety nasazené na puškách nebo meče. Mezi obětmi nečinili rozdílů a tak umírali násilnou smrtí jak čínští vojáci, tak i civilní obyvatelstvo čínské původu a bylo vítězným japonským vojskům jedno, jestli se jednalo o ženy, muže, starce. Po celodenním brutálním vraždění se odhaduje, že tomuto řádění padlo za oběť na 60.000 Číňanů. Po tomto masakru se ve městě našlo pouze 36 lidských těl, která mohla být náležitě pohřbena. Ostatní oběti svého řádění naházeli Japonci do moře a tak se zbavili případných důkazů o jejich brutálních činech.

Západní tisk o masakru
Průběh válečného střetu byl v západních mediálních prostředcích vnímán velmi vlažně. Teprve po masakru v Port Arthuru byli západní novináři narychlo přijímání do japonské Druhé armády, aby podávali zpravodajství z fronty. Jejich reportáže, týkající se samotného masakru však byli velice kontroverzní. Zatímco Američan James Creelman píšící pro The New York Word a Frederic Villiers píšící a ilustrující pro London Black and White, popsali tuto epizodu Čínsko-Japonské války jako chladnokrevný masakr, Amedee Baillot de Guerville píšící pro New York Herald celý masakr zpochybňoval a tvrdil, že k ničemu takovému nedošlo. Rozdíl je nutno spatřovat v tehdejší pohledu západních civilizací na Japonské císařství. Japonci byli v té době považování za „Brity Asie“, tj. za civilizovaný národ, ke kterému taková zvěrstva prostě nepatří. Ovšem někdo je zase pro změnu nazýval „žlutým nebezpečím“, které hrozilo zamořením celé Asie.

Čas ukázal, kdo měl pravdu...


Zdroje:
www.wikipedia.org
Shark
vojín
vojín
Příspěvky: 13
Registrován: 10/5/2008, 19:56

Příspěvek od Shark »

Hodně zajimavy přispěvek, celkem se posledni dobou dovidam, že to pacifické japonsko dělalo celkem zvěrstva. Jakto že to tak čiňani prohravali? Měli převahu cirka 2,5 muže na japonce, to tam ti činani bojovali s bambusem ? Myslite že čina se bude chtit někdy pomstit takhle? za historické udalosti co jim japonci spusobili?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Je fakt, že těch zvěrstev japonci napáchali obrovské množství,ale v Evropě se toho moc neví, protože v Evropě byli němci se svým terorem a koncentračníma táborama, a to se v některých věcech vyrovnalo tomu, co se dělo v Asii. Jinak u Japonců to bylo něco jako u Němců. Brali sebe samu jako nadlidi a číňané pro ně neměli žádnou cenu. Navíc japonská mentalita je přeci jenom jiná. Známe z historie, že jejich poslušnoust hraničila až z fanatismem. A stačilo aby se zbláznil jen jeden jedinec a ostatní museli následovat jeho příkazu. Já bych to zkusil srovnat s myšlením křížáků ve středověku. Ty si taky nebrali na dobytém území s nikým žádné servítky. A Japonsko ač v 19. či 20.století bylo myšlenkově někde stále ve středověku.

Ten souboj David a Goliáš, to je taky na dlouhé povídání. Ona Čína byla svého času velmoc, prakticky jako každá země na světe (i my jsme byli velmoc, ale je to už moooc dávno). A Čína od druhé půlky 19.století byla země, které byla prakticky kontrolována záadnima zeměma pro svůj hospodářský a lidský potencionál. Navíc Čína sváděla mnoho vnitřních bojů, neustále nějaké vnitřvní konflikty, dvakrát v druhé půlce 19.století vedla války (tzv. opiové) se západníma zeměma. A tak se není čemu divit, že ač velmoc, tak byla vnitřně oslabená. Toho právě na konci 19.století využili Japonci a snažili se získat kontrolu nad Koreou. Japonci pro změnu byla země, které se otevřela průmyslově západu a během krátké době se stala velmocí Asie. Čína jí nemohla průmyslově konkurovat. Ve 30tých letech 20.století pak již Čína byla zmítána občanskou válkou. Tu a tam vládl nějaký despota, generál, ovládal takové a takové území a válčil proti sousedům. Tuším že Čína byla takto rozdrobena na asi 10 jakoby státečků. A toho pět využili japonci a zmocnili se Mandžuska, kde isntalovali lotkovou vládu v jejímž čele ustanovili bývalého, posledního čínského císaře (sesazen tuším 1911). Ale s jídlem rostě chuť a tak Japonci vyvolali v roce 1937 další válku proti Číně. Teprve poté se například komunisti dali dohromady s Čankajškem proti Japoncům, ale mnoha lety občanských válek byli příliš oslabeni. A i když třeba v roce 1937 stálo na pevnině u Nankingu (tehdy hlavní město) 300.000 Japonců proti 2,2 Mio Číňanů, přesto museli Japoncům ustoupit. Neměli takový průmysl, zásoby, výzbroj jako Japonci. Představ si, že to bylo něco jako pověsné ruské útočné vlny. Proti kulometům běželi Číňani....jeden měl pušku...další měl náboje a čekal až ten první padne, aby si od něj mohl vzít pušku a pokračovat v boji.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Dancer
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 563
Registrován: 23/2/2007, 11:44

Příspěvek od Dancer »

->kacermiroslav: Nechci Japonce omlouvat, ani se jich jakkoliv v této věci zastávat, ale základní úvaha že si o sobě mysleli cosi o nadlidství je chybná. Ono to bylo složitější a pro pochopení je třeba znát čínskou a japonskou mentalitu a kulturu.

Z pohledu státních útvarů byl mezi Japonskem a Čínou propastný rozdíl a vývoj států byl takřka protichůdný.
Japonsko: Průmyslový, rozvinutý stát s pevnou sociální a společenskou strukturou se sebevědomým obyvatelstvem, jehož společnost byla postavena na tradičních hodnotách, které se úspěšně podařilo skloubit s vědeckým vývojem. Národ byl víceméně jednolitý, bez významných celospolečenských a národnostních sporů.
Čína: Země v rozkladu - padl císař, jeho moc a společenský význam, hroutily se staré pořádky a jistoty, struktura společnosti. Technologicky zaostalá zem, která byla vnitřně roztříštěna občanskou válkou, národnostními a ideologickými spory.

Japonci jsou i dnes (na naše poměry) extrémně cílevědomí ve snaze dosáhnout dokonalosti v rámci postavení, jež jim v životě a společnosti náleží. Tedy nikoliv radikální objevování, ale snaha dosáhnout dokonalosti (budhismus, šintoismus, atd.). Pokud se tedy "průměrný japonský voják" (záměrně píši v uvozovkách, neb jde o podobné zjednodušení, jako "běžný prací prášek" - nikde ho nelze koupit, ale všechny ostatní se s ním porovnávají) setkal s tím čínským, potkal se ve vycvičenosti, výzbroji a všech dalších aspektech moderní voják s tím středověkým. Pro Japonce v tomto hovořilo kromě počtů vše - modernější výzbroj, taktika. Vojáci v čínské armádě více "odvedenci" bez potřebného výcviku, výstroje a výzbroje. Japonec profík. Pokud se k tomu přidá i naprostá převaha v některých druzích zbraní (typicky letectvo), je celkem jasné, proč s tak malým počtem vojáků bylo možno ovládnout tak velké území.

Japonsko bylo (a do určité míry stále je) uzavřenou zemí, což omezovalo kontakt a srovnání obyvatel (a tím i vojáků) s okolním světem = když se pak japonský voják, schopný plnit rozkazy s nejvyšší pečlivostí setkal s nevycvičeným čínským, který pro něho , pro výše uvedené důvody byl slabým soupeřem, docházelo velmi často ke vzdávání se - nesplnění rozkazu. V japonské armádě, od dob samurajů, bylo něco takového jedním z nejhorších prohřešků. Co si pak, viděno optikou výchovy, historických a společenský pravidel, musel japonský voják o svém soupeři myslet? Že jde o lidskou spodinu. Ač to může znít jako stejné tvrzení, jde o opačný směr chápání: Japonci vůči Číňanům (i dalším protivníkům) nebyli nadlidé, ale tyto ostatní národy nedosahovali kvality Japonců. Je to z našeho pohledu nepodstatný rozdíl ale věz, že z pohledu japonské optiky nikoliv.

Chci ale zdůraznit, že to NENÍ OMLUVOU pro to, co bylo spácháno za nelidskosti kdekoliv a kdykoliv.

Jen takové drobné vysvětlení. Pokud by snad byl zájem o autentický pohled běžného Japonce na válečné události, mohu je poskytnout - mám japonské příbuzné.

PS: Názor, že Japonsko bylo myšlenkově ve středověku je hodně subjektivní. Šlo o společnost vyvíjející se z jiných kořenů.
Podobným příkladem může být pouhé stolování - je pokročilejší (kulturnější) jíst příborem, nebo hůlkami?
Nebát se a nekrást!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ano uznávám, že v určitých ohledech a názorech jsem přestřelil. Ale budiž mi snad omluvou, že jsem se snažil ten rozdíl chápání spíše příblížit k tomu našemu typu, to jest i tomu, kdo bude číst tento článek.Ano v našich zeměpisných šířkách něco pro nás znamená fanatismus, ale u Japonců by se to asi mělo nazvat povinnost (hrdost). Nám je poměrně cizí sebeobětování, pro Japonce nikoliv. Kupříkladu, když po dlouhých měsích padl Guadalcanal, tak posledné zbytky Japonců radši skočili z útesu do moře než aby padli do zajetí. A pokud se nějaký japonec dostal do zajetí, tak byly případy, kdy na operačním sále napadl doktory, nebo měl s sebou granát a zabil s sebou další nepřátelé při jeho použití.

Ale jinak díky za dobré postřehy.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Re: Masakr v Port Arthuru_1894

Příspěvek od YAMATO »

kacermiroslav píše:Japonci byli v té době považování za „Brity Asie“, tj. za civilizovaný národ, ke kterému taková zvěrstva prostě nepatří. Ovšem někdo je zase pro změnu nazýval „žlutým nebezpečím“, které hrozilo zamořením celé Asie.

Čas ukázal, kdo měl pravdu...
Ano...pravdu měli oba názory. Japonci skutečně byli Brity Asie se vším, co k tomu patří. Kdo něco ví o (pro příklad) potlačování vzpour v Indii či koncentračních táborech v jižní Africe, ten si o civilizovanosti Britů udělá jiný obrázek. A to byli ještě dobráci třeba proti Belgičanům, kteří si snad v Kongu léčili nějaké komplexy či co...a mnohých jiných...konec OT.

Prostě Japonci nebyli dlouhou dobu o nic lepší ani horší než jiné koloniální velmoci. Teprve ve třicátých letech, kdy se začal hodně prosazovat kult Bushi-Do...zneužitý, zpotvořený, převrácený oproti svému vzoru...se začalo se skutečně šílenými zvěrstvy, které překonávaly skoro cokolli v dějinách.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To je pravda, jak tak se tomu něco nevyrovná. Možná snad až na použití atomových pum na Japonsko v srpnu 1945, ale to už je zase jiná kapitola.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Masakr v Port Arthuru_1894

Příspěvek od jarl »

Našel jsem nějaké fotografie z masakru v Port Arturu. Na první jsou hromady mrtvých Číňanů pod Zlatou horou a na dalších zbědovaní civilisté v péči japonských dobyvatelů.

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Válečné zločiny & Holocaust“