Ivo Viktor

Britské, americké, ruské, japonské osobnosti a vojáci.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Ivo Viktor

Příspěvek od parmezano »

Ivo Viktor
21.5.1942 -
Československý fotbal při všech svých úspěších v letech 1934,1962,1976 těžil také z výkonů reprezentačních brankářů . Jména František Plánička, Viliam Schrojf , Ivo Viktor byla značkou světové kvality
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Fotbalové začátky
Ivo Viktor se narodil v Křelově u Olomouce 21. května 1942 týden před atentátem na Heydricha, ale s fotbalem začal až ve Šternberku kam se jeho rodina v roce 1947 přestěhovala , tenkrát Ivo bydlel nedaleko fotbalového plácku „na Větrníku „ , kde se denoděně scházeli kluci hrát fotbal, taky se přidal a jak sám vzpominá tak se tam jen mezi nimi jen pletl , poli mu to nešlo . Tak někdo rozhodl , že půjde do branky aby „nezavazel“. Tak se Ivo dostal do branky a zůstal v ní až do konce svého fotbalového života . Jeho babička a maminka , moc s toho nadšený nebyly . V roce 1956 ve Šternberku působil fotbalový klub Spartak Šternberk , hrál v té době I A třídu, v tomto roce se klub rozhodl založit žákovské mužstvo , jeho základem byli kluci z „Větrníku „ a Ivo byl také osloven a byl jak jinak postaven do branky. Vzpomíná jak byl vyděšen , když se poprvé postavil do opravdické fotbalové branky , 2,44m na výšku a 7,32 m na délku , bylo pro čtrnáctiletého kluka velké překvapení. Ale po roce přešel do „dorostu“ už jako první brankař. S „dorosty „ vyhrál krajský přebor dorostu Olomouckého kraje a zároveň i kvalifikaci do první dorostenecké ligy , tam se dostal do očí fotbalových funkcionářů , měl být v dorostu ještě dva roky, místo byl byl , ale pozván na schůzi vedení „Spartaku „ , kde se předseda oddílu ho zda by si troufnul chytat za první mužstvo , klub totiž sestoupil z IA třídy a mužstvo se rozpadlo , tak v 16 rocích začal chytat v soutěži dospělých . Tehdy mohli hrát v soutěži dospělých hráči starší 18 let výjmečně sedmnáctiletí s lékařským souhlasem . Při prohlídce v Olomouci předseda klubu jej o rok „postaršil „ aby mohl hrát za „jedničku, za tu hrál dva roky do roku 1960 , kdy maturoval na průmyslovce v blízkém Uničově a ve Šternberku se objevili „lanaři „ , kteří se snažili získat nadějného brankaře pro svůj klub. Ivo by nejraději šel do blízkého Uničova , rád by studoval dál na „technice
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
ve Šternberku se spoluhráčem Bičanem
, ale získali ho tehdy druholigové Železárny Prostějov , které naslibovali klubu hory doly aby šel tam, sám Ivo dostal od Prostějova 5 korun na vlak ze Šternberka do Prostějova. V Prostějově byl tehdy ještě druhý klub OP Prostějov ( bývalý SK Rolný Prostějov) , který měl taky vážný zájem o Iva , ale „Železárny“ byly čipernější.
Ivo začal pracovat v železárnách jako pomocný plánovač s platem 1000 Kč brutto a bydlel v podnájmu . Do práce si ho vzal bývalý fotbalový a hokejový brankař Jurka .Poprvé se do branky „Železáren „ postavil hned po svém příchodu v „přáteláku „ proti Opavě , trenér si ho chtěl vyzkoušet, dopadlo to dobře „Železárny „vyhrály 4:0. Poprvé v brance se objevil v zápase II ligy v Čelákovicích , zápas vyhrály „domácí" 1:0 , branku nedostal , protože zápas pro zranění nedohrál . Od 5 kola už chytal pravidelně až do konce soutěže. Další ročník už nechytal neb musel jít na dva roky na vojnu.
Ligový hráč
V roce 1961 přišla doba v kdy Ivo musel jít na vojnu. Proto se v Prostějově ukázali funkcionáři Rudé Hvězdy Brno (armádní kluby se tehdy jmenovaly „ Dukla „ a policejní kluby „ Rudá Hvězda „ a domlouvali mezi sebou , koho si z mladých talentovaných hráčů vezmou), a Ivo padl do oka RH Brno , ale právě RH Brno toho roku vypadla z první ligy , Ivo si ji přece vybral . RH Brno měla dva stabilní brankaře Františka Šchmuckera a Pavla Spišiaka. V RH Brno tehdy trénoval Rudolf Krčil , ( záložník,hrával ve Slávii, jako reprezentant se zúčastnil mistrovství světa v roce 1934 Itálii a hrál ve slavném „římském finále v záloze Koštálek –Čambal – Krčil), ten si vzal Iva do práce , všechno to tam bylo úplně jiné trénovalo se každý den , někdy i dvakrát za den . Ivo trénoval s „prvním „ mužstvem , ale chytával za „ béčko“ , které hrálo I A třídu , vrátil se prakticky úroveň kdy hrával za Šternberk . Trenér ho , uklidňoval, že jeho čas přijde a přišel . Za půl roku byl z týmu vyřazen „druhý“ brankář Pavel Spišiak pro potíže se životosprávou a „dvojkou“ se stal Ivo . Jeden den jel chytat za „béčko“ a druhý den s prvním mužstvem jako dvojka Schmuckera. Jenom v té době byla Rudá Hvězda v Brně zrušena a klub se přejmenoval na „ ZJŠ Brno ( Závody Jana Švermy , po Brněnsku „Zbrojovka „ ). Přesto v něm hráli hráči „prvoligové kvality „ jako byl Karel Lichtnégl a hlavně Vlastimil Bubník ( Bubník byl náš poslední reprezentační „ obojživelník, reprezentoval jak v tak ledním hokeji ) , který přišel „ Zbrojovce“ pomoct v boji o záchranu v I lize , byla to asi pomoc velká , liga v Brně byla zachráněna. V dalším ročníku ligy se při tréningu zranil brankař Schmucker a v dalším kole , kdy „Zbrojovka „ hrála v Praze na „Dukle“ musel jít do branky Ivo, bylo to 5. dubna.1963. Jenomže Ivo málem ten den nechytal, mužstvo bydlelo v hotelu Paříž a naproti sídlila posádková správa . Sotva vyšel z hotelu chytla ho „ lítačka“ . Veliteli hlídky se vůbec nelíbilo jeho ustrojení , všechno bylo špatně , kravata , boty , ponožky a čepice a nejvíc kovové knoflíky na uniformě , Ivo byl předveden na posádku , kde se snažil vysvětlit , že ho čeká ligový zápas s Duklou nějak se mu podařilo umluvit nedostatky na ústroji , ale velitel trval na výměně knoflíků za umělohmotné . Bylo potřeba přešít čtyři knoflíky , dostal jehlu , nit a nové knoflíky . Rychle přešil knoflíky a musel si vzít taxík aby stihl zápas. V kabině byl už oblečený jeho náhradník , naštěstí jeho rekvizity vzali spoluhráči sebou . Ke konci jeho vojny se o něho začaly zajímat ostatní ligové kluby , Sparta , Slovan, Ostrava , Bohemka Ivo měl ke klubům jen jednu podmínku , že mu umožní dál studovat na „technice „ na kterou úspěšně složil přijímací zkoušky .Ale v Brně se objevil trenér Musil , který trénoval „béčko „ Dukly Praha , Dukla se tenkrát začala ohlížet po brankáři , který by mohl dělat druhého brankáře ke brankáři Pavlovi Koubovi , který měl nahradit brankáře Pavlise , který chtěl skončit
V Dukle Praha
To bylo v roce 1963 a „první“ mužstvo trénoval trenér Jaroslav Vejvoda a opět Ivo začal hrát za „ dvojku „ , poprvé nastoupil za „jedničku „ 15.října 1963 , ale ne v lize, nýbrž v druhém kole Československé ho poháru proti Baníku Most , Dukla vyhrála 6:2 . Ivo byl nespokojený , že nemůže chytat ligu a uvažoval o přestupu do Slávie , mluvil o zamýšleným přestupu s trenérem Vejvodou ,trenér mu řekl : „ Jsem s tebou spokojený (jedinkrát za celo1974u dobu co Iva trénoval), jsi moc mladý (21 roků) dobrý brankář potřebuje dva roky vyzrát. Nebuď netrpělivý , počítám s tebou a s nikým nejednej“, tím námluvy se Slávii skončily.A na podzim vzal Iva na jeho první zájezd , do Vietnamu . V roce 1964 a první polovinu roku 1965 seděl na náhradnické lavičce , kromě dvou zápasů v roce 1964 , kdy poprvé v zápase s Hradcen Králové nastoupil v ligovém zápase (Dukla vyhrála 1:0 ) a zahajovacím zápase ročníku 1964/1965 proti Otrokovicím ( 7:0). V létě roku 1965 byl Ivo s Duklou na velkém zájezdě do „ tří Amerik“ ? Severní, Střední a Jižní , uprostřed toho zájezdu došla zpráva, že Pavel Kouba přestupuje do Sparty a že už podepsal přestupní lístky, to rozladilo celé mužstvo , kdyby to Kouba oznámil před zájezdem mohl s mužstvem jet jinší brankář. Tak Ivo od podzimu 1965 začal za Duklu pravidelně chytat „Ligu „ to ještě netušil , že v brance Dukly bude do 3.září 1976 , tedy 11 roků. Začínal se slavnými jmény jako byli Masopust, Pluskal , L. Novák , Kučera ,Šafránek a v Dukle končil neméně slavnými borci jako byli Samek, K. Dvořák , Štambacher , Švehlík , Vízek Gajdůšek , Nehoda. Za tu dobu Dukla byla 2x první, v letech 1965/ 1966 a 1976/1977, 1x druhá 1973/1974, 1x třetí 1971/19724x čvrtá1966/1967, 1967/1968, 1972/1973,1975/1976, 1x pátá 1968/1969, 1x sedmá 1969/1970,1x devátá 1974/1975 a 1x třináctá1970/1971.
Největšího sportovního úspěchu dosáhlo mužstvo s Ivem v brance dosáhla Dukla jako vítěz ligy v PMEZ ( Pohár mistrů evropských zemí , předchůdce dnešní Ligy Mistrů) v ročníku 1966/1967, v prvním kole Dukla vyřadila Dánský BK Esbjerg 0:2 a doma 4:0 v druhém kole vyřadila a Anderlecht Brusel v Bruselu vyhrála 4: 1 a doma 2:1 ve čvtrfinále se utkala s Ajxem Amsterodam v Holandsku remizovala 1:1 a doma vyhrála 2 :1 a jako první Československé mužstvo se dostala do semifinále , kde jejím soupeřem byl skotský mistr Celtic Glasgow , ve Sktotsku prohrála 3:0 a doma jen remizovala 0:0. Tento sportovní úspěch zopakoval v ročníku PMEZ 1968 /1969 jen vítěz ligy ročníku 1966/1967 Spartak Trnava , který měl v semifinále za soupeře Ajax Amsterodam po výsledcích 3: 0 v Holandsku a 0:2 také ze soutěže vypadl . Od té do dneška se žádný český nebo slovenský fotbalový klub tak daleko v soutěži nedostal.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
dr. Topinka zasahuje
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
po zápase s Anderlechtem
Reprezentace
Po úspěchu Československé reprezentace na MS v Chile v 1962 čekala národní mužstvo kvalifikace na MS v roce 1966 v Anglii a ta nedopadla dobře . Prohrálo se doma s Portugalskem0:1 po chybě brankáře V.Schrojfa . Schrojf to neunesl a po velké kritice medii se vzdal reprezentace a v Rumunsku 1:0 , pak jsme 2x vyhrály s Tureckem 6:0 a 3:1,s Rumunskem doma 3:1 a v odvetě s Portugalskem v Portu abychom postoupili musely jsme vyhrát , nepovedlo se , po remíze 0:0 , jsme do Anglie nejely, národní tým se prakticky rozpadl . Pomalu se tvořil nový tým Schrojfa v brance nahradil brankař Slovanu Bratislava Alexander (Šaňo) Vencel , náš tým si před MS pozvali na dva přípravné zápasy mistři světa Brazilci. Do Brazílie se letělo ihned po skončení ligy . Nový trenér reprezentace Josef Marko si sebou vzal jako druhého brankaře Iva , Ivo se to dozvěděl z novin a Brazílie odletěl , bylo dohodnuto, že každý brankař nastoupí v jednom zápase. Trenér Marko se rozhodl , že v prvním zápase nastoupí Viktor
.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Maracana
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Tak se 12.6. 1966 se Ivo, jako v historii národního mužstva 39 brankář národního mužstva , postavil se na stadionu Maracana před 88 000 diváky postavil se do branky reprezentace ČSSR, zápas vyhrála Brazílie 3: 1 ,ale Ivovi se dostalo v místním tisku pochvaly, v druhém zápase chytal „ Šaňo“ Vencel a zápas skončil nerozhodně 2: 2 , mužstvo předvedlo solidní výkon a nezklamalo . Na podzim se objevila nová velká výzva , čerstvý mistr světa Anglie, si pozvalo na svůj fotbalový „chrám“ Wembley tým ČSSR. Zápas se hrál 2. Listopadu a Wembley bylo vyprodané. Ivo se před zápasem šel podívat na trénink soupeře a všiml si , že brankař Banks chytá v rukavicích , to v té době u nás neexistovalo, při cestě do hotelu si za své kapesné koupil v obchodě se sportovními potřebami , brankařské rukavice a na stadion nastoupil jako náš první brankář v rukavicích a dobře udělal. Celý zápas drobně pršelo a míč byl kluzký , ale rukavice bezpečně zabránily aby mu míč nevypadl z rukou . Angličané celý zápas svěřepě útočily , ale nepodařilo se jim dát gol , naše mužstvo svědomitě bránilo a občas zahrozilo před anglickou brankou , ale gól jsme nedaly a remíza 0:0 byla ohromným překvapením pro celý fotbalový svět. Ivova výkonu si také všimly noviny „ The Times „ , které napsaly : „Vítězem zápasu byl ve skutečnosti brankář Viktor“ , Daily Mail napsaly : „Viktorovo vítězství je zřejmé již z toho , že Anglie vystřelila 45x na jeho branku.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Wembley
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
sestava v zápase s Anglií
V roce 1967 se hrála kvalifikace na 1 Mistrovství Evropy , které se hrálo ve roce 1970 v Itálii , bohužel náš tým nepostoupil , protože prohrál v posledním zápase se slabým týmem Irska 1:2 ( Ivo pro zranění nehrál), k postupu nám stačila remíza. Místo nás Postoupilo Španělsko.
V roce 1968 reprezentace sehrála jen pět zápasů , 3 přátelské a dva kvalifikační na MS v roce 1970 v Mexiku . Dva kvalifikační zápasy s Dánskem vyhrála ,v Dánsku vyhrála 3:0 a doma 1:0 . Na podzim se hrál v Bratislavě přátelský zápas s Brazílii , které jsme vyhrály 3:2. Naše všechny tři góly dal Josef Adamec a stal se tak do dneška jediným hráčem na světě , kterému se podařilo dát Brazílii v jednom utkání tři branky.
V 1969 se rozběhla kvalifikace na MS 1970, tým porazil 2x Irsko 2:1 a 3:0
Prohrál v Maďarsku 2:0 a doma remizoval 3:3 a bodově dohnal dosud vedoucí Maďarsko , musel rozhodnout třetí zápas na neutrální půdě. Oba svazy se dohodly , že se bude hrát v Marseille. Hrálo se 3.prosince a v jednom z neslavnějších utkání naší reprezentace jsme vyhráli 4:1 a postoupily na MS v Mexiku 1970. Bohužel v tomto zápase byl vyloučen jeden z našich klíčových našich hráčů Ladislav Petráš . Disciplinární komise FIFA mu zastavila činnost na tři zápasy naší reprezentace , později se ukázalo , že to mělo zásadní vliv na náš neúspěch na MS.
Los nám přidělil skupinu , která se měla hrát v Guadalajaře s Rumuny , Angličany a Brazilce . Problémem byla nadmořská výška města cca.1600 m.mořem.Hledalo se řešení co s“ Petrášem“, který nemohl hrát. Svaz narychlo sehnal tři mezinárodní zápasy , s Rakouskem, Lucemburskem a Norskem aby Petráš mohl na MS hrát. Cesta do Mexika vedla přes Oslo , Lucemburk , Amsterodam a New York do Mexica City Guadalajary , kde byl tým ubytován v motelu Malibu . První zápas byl s Brazílii , zpočátku byl zápas vyrovnaný , v 8 min. měl první šanci Petráš , ale branku netrefil, v 21 min. kopali Brazilci trestný kop, míč si nachystal Pelé a byl tam taky Rivelino . Ten, ale jej kopal, Brazilci se začali „ rojit“ a zmátly Iva a bylo 1:0 pro Brazilce . Pelé v druhém poločase provedl Ivovi věc , kterou doslovně opíšu z jeho knihy :
„ Pelé převzal přihrávku ve středu pole, ještě na vlastní polovici . Byl s míčem ve středovém kruhu nejméně 55 m od branky . Stáhnul si ho a rozhlédl se jako by se díval komu má přihrát .Patrně koutkem oka kouknul po mě , ale tak , že jsem to nepostřehl. A potom bez jakékoliv přípravy vystřelil na mou branku . Vím přesně , že přitom na mě ani nepodíval. Chtěl mě oklamat, napálil míč naslepo k mé brance , chvíli mi trvalo než jsem to zhodnotil „ Vždyť ten míč letí na branku , on chce dát gol! Stál jsem někde mezi malým a velkým vápnem, udělal jsem pár kroků a ohlédl jsem se po míči a vyděsil jsem se ještě víc : „Letí do gólu“ Pádil jsem už v panice zpátky , nakonec jsem se odrazil a s nataženou rukou skočil. Věděl jsem , že bych tam byl pozdě a nedosáhl tam , kdyby míč zapadl do levého horního rohu branky. Tentokrát stáli fotbalové bohové při mě , míč šel těsně vedle , ale výšku měl správnou.

Do konce poločasu jsme Petrášem vyrovnali na 1:1. V 25. min. druhého poločasu Pelé zvýšil na 2:1, pak Jair zvýšil na 3:1, pak nás 10 min. před koncem dorazil Jair a zápas skončil 4:1. Další zápas jsme hráli s Rumunskem, ve kterém chytal Šaňo Vencel (Ivo Viktor pro zranění nechytal), který jsme prohráli 1:2. Ve třetím zápase jsme prohráli s Anglii 1:0 tím pro nás MS skončilo. Po návratu domů se hledali příčiny našeho neúspěchu. Ale nikdo nebral v úvahu, že vedení se rozhodlo hrát zbytečně tři zápasy s Rakouskem, Norskem a Lucemburskem místo toho, aby mužstvo letělo přímo do Mexika, tam se v klidu připravovalo a aklimatizovalo se, jak to udělali Brazilci, kteří měli svůj hlavní stan 150 km od Guadalajary a ještě o 100 m výš než byla Guadalajara. Ale vypukla v té době silně propíraná aféra „Adidas“ a „Puma“. O co vlastně šlo. Někteří naši hráči nehráli v kopačkách od firmy Adidas (smluvní partner reprezentace), ale v kopačkách zn. Puma. Vedení svazu distancovalo celý národní tým Ivo byl z rozhodnutí disciplinární komise dost otrávený a přemýšlel o ukončení v reprezentaci,jenže na podzim se začala kvalifikace ME v roce 1972 v Belgii. Reprezentační „C“ se trápilo , remizovalo s Finskem 1:1. Na základě tohoto výsledku byli distancovaní hráči omilostněni a pokračovali dál v kvalifikaci. Doma porazili Finsko 4:1, v Cardiffu vyhráli 3:1 nad Walsem, doma prohráli 0:1, v Bratislavě porazili Rumunsko 1:0 q v Bukurešti je porazili 2:1. Ale díky neštastné remíze s Finskem jsme skončili druzí a postoupilo Rumunsko. Ve kvalifikaci na MS 1974 v NSR jsme remizovali s Dánskem 1:1 a doma jsme jej porazili 6:0, ve Skotsku jsme prohráli 2:1, doma jsme porazili Skotsko 1:0. Opět jsme skončili druzí s pěti body za Skotskem, které získalo bodů 6.


Mistrovství Evropy 1976

V roce 1975 byla rozehrána kvalifikace na mistrovství Evropy.
ČSSR měla ve skupině Anglii, Portugalsko, a Kypr. Začínali jsme v Londýně na Wembley s Anglii, kde jsme prohráli 1:0. Odvetný zápas se hrál v Bratislavě 29. 10. 1975. Angličané přijeli do Bratislavy jako velké mužstvo. Ubytovali se v novém luxusním hotelu Kyjev a rezervovali si celé patro. Přijeli tam s celým štábem, početnějším než mužstvo. Maséři, lékaři, psycholog, šéftrenér a asi pět dalších trenérů, jeden pro obranu, další pro zálohu, pro útok a brankáře. 29. října 1975, když jsme se ráno probudili ,nedohlédli jsme s okna hotelu na branku na hřišti a ta nebyla ani 100 m od hotelu. Byla taková mlha, jakou staří Bratislavané nepamatují. Normálně jsme se připravovali na zápas, ale přitom jsme pořád pošilhávali z okna ven. Chvílemi to vypadalo nadějněji, ale mlha zhoustla. Když jsme nastoupili na hřiště, viděl Ivo z branky tak asi do půlky hřiště, a to ještě ne zcela jasně. Angličané trvali na tom, aby se zápas odehrál. Ale hrát se nedalo. Sice jsem dostal gól, a prohrávali jsme 1:0, ale nedalo se nic dělat, zápas se musel přerušit. Napřed na 15 min., později o dalších 10 min. Delegát UEFA a další fotbaloví činovníci chodili po hřišti a signalizovali si praporky, aby zjistili viditelnost. Ukázalo se, že je nutno zápas předčasně ukončit. Angličané trvali na tom, aby se hrálo už zítra. Náš svaz na to přistoupil. Druhý den bylo krásné podzimní počasí. Sice jsme začali líp než včera, ale zase jsme dostali gól v 25 min. V poslední minutě prvního poločasu, když už všichni myslí na to co bude dál, dostal Nehoda míč z rohu, který kopal Mastný a Nehoda hlavičkou poslal míč k tyči. Bylo vyrovnáno. V 60 min. dostal Galis míč na hlavičku a trefil se podruhé k tyči. Vedeme 2:1. Tak tento výsledek vydržel až do konce zápasu.
12. listopadu 1975 jsme hráli v Portugalsku, a remizovali 1:1. Doma jsme vyhráli 5:0. Kypr jsme doma porazili 4:0, a 3:0 na Kypru. Postoupili jsme do čtvrtfinále, kde jsme se utkali se SSSR. SSSR jsme v Bratislavě porazili 2:0 a v Kyjevě remizovali 2:2. Tehdy závěrečný turnaj, který se hrál v Jugoslávii, trval pouze 4 dny. Kromě nás se tam kvalifikovali Holanďané, NSR a Jugoslávie jako pořádající země. Byli jsme vylosováni do Zagrebu, kde jsme se měli utkat s Holanďany a domácí Jugoslávci hráli v Bělehradě s NSR.
Vedení našeho fotbalu, poučeno z chyb na MS 1970 v Mexiku, před začátkem turnaje poslalo reprezentační mužstvo na 14 denní soustředění do Vysokých Tater. Trenéři mužstva V. Ježek a J. Vengloš sestavili tým převážně z hráčů Slovanu Bratislava (současného mistra ligy) a hráčů Dukly Praha. Z Bohemians tam byl A. Panenka, Polák z VŠZ Košice, Moder z Lokomotivy Košice, Dobiáš Trnava. Mužstvo mělo na soustředění jen lehký kondiční trénink, zranění hráči si doléčovali své zranění z ligy a jezdilo se na stadion do Ružomberoku, kde se nacvičovali různé herní situace. Nakonec si zahráli mezi sebou přípravný zápas A proti B, základní sestava proti ostatním, doplněný hráčí z Rožumberoku. Při tréninku se věnovala velká pozornost kopání penalt. A tak Ivo v každém tréninku chytal takových 100 – 150 penalt. Stejně jako kolega v brance Vencl. Před odletem nikdo nepočítal s tím, že nad Holanďanami zvítězíme. ČSSR 16.6.1976 nastoupila proti Holandsku v této sestavě: Viktor (Dukla Praha), Pivarník (Slovan Bratislava), Čapkovič (Slovan Bratislava), Ondruš (Slovan Bratislava), Gogh (Slovan Bratislava), Polák (VŠZ Košice), Moder (Lokomotiva Košice), Panenka (Bohemians Praha), Dobiáš (Trnava), Nehoda (Dukla Praha), Masný (Slovan Bratislava). Už v 19 min. dal Ondruš gól, bohužel v 73 min. si dal Ondruš vlastní gól na 1:1. Tento výsledek zůstal i po ukončení zápasu , tak se nastavovalo 2x 15 min., ale to jsme skórovali jenom my. Nehoda ve 114 min. a Veselý 118 min. Tímto výsledkem jsme postoupili do finále v Bělehradě. V druhém semifinálovém utkání porazilo Německo domácí Jugoslávii 4:2. V zápase o 3. místo porazilo Holansko Jugoslavii 3:2.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
sestava v zápase s Holandskem
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
před finále
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
s brankářem Maierem

20. června 1976 ČSSR nastoupilo v Bělehradě ve finále proti NSR. ČSSR nastoupilo v této sestavě:
Viktor, Pivarník, Ondruš, Čapkovič, Gögh , Dobiáš, Panenka, Švehlík, Moder, Nehoda,
Střídání: 80 min. Jurkemik za Švehlíka, Veselý za Dobiáše.
Náš tým se nijak zvlášť na tento zápas nepřipravoval, protože trenéři usoudili, že bude lepší, když si mužstvo před finálem odpočine. Bohužel nemohl nastoupit „Boby“ Pollák, který byl vyloučen v zápase s Holanďany. Začátek zápasu byl mnohem opatrnější, než v našem semifinálovém utkání s Holanďany – hráči NSR nás zřejmě nepodceňovali, a chtěli nás vyzkoušet co v nás je. V 9 min. se uvolnil Švehlík a dostal se do golové pozice, jistou pracírkou po zemi se trefil do odkrytého koutu Maierovi branky po pravé ruce. Vedeme 1:0. V 26. min jsme zahrávali trestný kop za faul na Gögha. Kopal to Panenka, ale naši soupeři si dali pozor a postavili neprůstřelnou zeď. Míč se od ní odrazil k Dobiášovi, který nabíhal z leva. A Karol se moc nerozmýšlel, Dobiášovi to sedlo, rána sice nevypadala jako exportní dělovka, ale byla to tvrdá přízemní a přesná střela, trefila dolní roh branky NSR. Vedeme 2:0. V 30 min. po pravé straně unikl rychlík Hönnes, který přihrál Müllerovi. Müller prudkou střelou snížil na 2:1. Celý druhý poločas jsme bránili vedení 2:1. V 90 min. dostal míč Hölzenbein a prudkou ranou vyrovnal. Opět se nastavovalo 2x 15 min. I tak skončil zápas remízou a přišli na řadu penalty.
Za nás kopali:
Mastný, Nehoda, Ondruš, Jurkemik
Na NSR kopali:
Bonhof, Flohe, Bongrac,
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
neproměněná penalta

4. penaltu za NSR neproměnil Hönes. Jako poslední za ČSSR kopal penaltu Panenka. „Svým dloubákem“ překonal brankaře Maiera.
NSR už pátou penaltu nekopalo , byli jsme mistři Evropy. Než se začali kopat penalty , Ivo šel do středu hřiště za Antonínem Panenkou a ptal kolikátý v pořadí našich hráčů „ Tonda“ je , „Pátý „ odpověděl Panenka , „já jsem to tak chtěl“ pokračoval Panenka .“ A jak ji budeš kopat? „ , ptal se Ivo , „No přece – doprostředka“ řekl Panenka. Jako čvrtý kopal penaltu z NSR Hönes a nedal, jeho střela šla vysoko nad branku a byl na řadě byl Panenka, V Ivovi se zastavilo srdce.: „ že on to myslel vážně“ , Ivo na něj chtěl křiknout : „ nedělej to“ , ale on to udělal , Tonda už se rozbíhal a pak to šlo Panenkův nápřah-Maierův skok –Panenkovo nepatrné zpomalení švihu- potom už jen pomalý let míče , takový dloubák doprostřed branky. Ivo se rozběhl za Panenkou , který zářil štěstím „Vždyť jsem ti říkal, že je to nejjistější „! a flegmaticky dodal: „ takovéch jsem už dal“ . Po skončení šampionátu byla vyhlášena „all stars „ z našich tam byli : Viktor , Dobiáš, Ondruš Masný a Nehoda .
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
po zápase
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
přivítání v Praze

Pro Ivo Viktora se ukázalo , že se nedaří pořád . Za tři měsíce po Evropském šampionátu 3. Září 1976 před utkání se Spartou na Julisce , na tréninku Ivo skákal po míči tak aby po zachycení přešel do kotoulu , přitom pocítil lehké píchnutí do krku , Ivo tomu nevěnoval pozornost , ale ve tři ráno bylo zle, masér Borovan se snažil Iva zbavit bolesti , ale jeho zákroky byly marné. V nemocnici ve Střešovicích , kam byl ráno odvezem , zjistili lékaři „ vyskočení nějaké plotýnky v krční páteři „ .Ivo dostal obstřik a v zápase nastoupil , protože „ druhý“ brankář Netolička byl taky zrovna zraněný. Dukla prohrála 2: 1 a Ivo dva měsíce pro bolesti nespal.
Bolesti překonával chůzí, pokud to šlo tak se věnoval studiu na FTVS Karlovy univerzity . V lednu 1977se jeho zdravotní stav , zlepšil tak , že zkusil nastoupit v zápase „ Dukly „ na zimním turnaji Tatry Smíchov, ale při tréningu před zápasem se jeho zranění obnovilo. Tentokrát byli lékaři neoblomní , když bude Ivo chytat dál skončí na vozíku . Tak z jara roku 1978 oznámil Ivo konec fotbalové kariery . S „ Duklou „se rozloučil před utkáním s SC Nantes a s reprezentací se rozloučil v přátelském utkání s Maďarskem na „Spartě“ 9. Listopadu 1977 , kdy nastoupil na symbolické první tři minuty zápasu. V brance reprezentace nastoupil v 73 utkáních . Ivo Viktor také jedenkrát oblékl dres FIFA . Poprvé si oblékl v roce 1971 , kdy byl vybrán do branky na rozlučkový zápas se Lvem Jašinem v Moskvě a dvakrát dres UEFA v Curychu v benefičním utkání ve prospěch vesniček SOS a v roce 1973 nastoupil ve výběru UEFA proti výběru obou Amerik .
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
fotbalista roku 1976
V letech 1968,1972,1976 a 1977 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou roku , v roce 1966 byl vyhlášen jako třetí nejlepší fotbalista Evropy . Jeho slabinou byly míče z trestných kopů a standartní situace . Jeho přínosem ve v brance , byly dlouhé a přesné výhozy , které značně zrychlily hru a používání rukavic při hře . Po ukončení kariery , začal pracovat v mezinárodním oddělení armádního sportu , později začal dělat metodika pro kopanou , tu se mu líbilo víc , protože měl na starosti obě ligové Dukly a další vojenské fotbalové kluby hrající v druhé lize a divizních skupinách , do náplně jeho práce taky patřil výběr a rozdělování nových branců do armádních klubů, tak aby mohli dál rozvíjet svůj fotbalový talent a vojenská služba nezbrzdila jejich fotbalový vývoj . Hlavní částí jeho diplomové práce na konec studia na FTVS , byla kapitola „ Specialní trénink brankaře „
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Zdroje : " Můj dres číslo jedna " Ivo Viktor Olympia Praha 1981
"Slavné nohy " Zdeněk Šálek Práce Praha 1980
" Svět devadesáti minut " Kolektiv Olympia Praha 1981
" Se lvíčkem na prsou " O. Bartůněk , J. Kalát Riopress Praha 1999
Obrázek
ringlett
praporčík
praporčík
Příspěvky: 308
Registrován: 6/3/2012, 19:41
Kontaktovat uživatele:

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od ringlett »

znám pána, chápu duklu, ale proč tady?
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od kenavf »

ringlett píše:znám pána, chápu duklu, ale proč tady?
:up:
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
dobyvatel
Příspěvky: 2
Registrován: 5/9/2018, 21:08
Bydliště: Morava

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od dobyvatel »

Nevím co se pánům nelíbí, je to přece kus historie československého fotbalu, asi jim vadí ta Dukla, nechci nikomu sahat do svědomí
dobyvatel
Příspěvky: 2
Registrován: 5/9/2018, 21:08
Bydliště: Morava

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od dobyvatel »

Kvalitně napsáno, co asi dalo práce tam vložit všechny ty fotografie, ať si to každý chytrák zkusí, nebo se tam někdo na fotogragii poznal? :up: :razz:
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od Mirek58 »

Ono to konkretně zde "zkusilo" dost a dost "chytráků". A dokonce psali, čerpali, ze zapomenutých a jedinečných zdrojů, jejich výtvory přejímají a využívají i jinde.
Otázkou je, jakou má fotbalový brankář souvislost se zaměřením webu, že absolvoval ZVS?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od Zemakt »

Mno, Parmezano chytrák? Hovno, jenom odhalil své srdce. Samozřejmě, že tento článek zde je diskutabilní. No a, trocha shovívavosti a tolerance k zdejšímu železničnímu guru není vůbec od věci. Naopak jsem velmi rád, že se takto odvázal. Viktor byl borec! Od druhé třídy do pětatřiceti jsem chytal, sic. hokej. Ale to je jedno.

Trocha oddechu v těch sračkách co se brodíme přece neuškodí. Naopak, občas to chce vydechnout a neblbnout. Akorát mám podezření, že kdyby to nebyl olomoučák, ale třeba chebák, a i kdyby v lepším případě se jmenoval třeba Hans Koudelka, tak po něm Parmezano ani nevzdechne :D :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lucius
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 182
Registrován: 7/10/2011, 11:52
Bydliště: Slovensko

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od Lucius »

Raz som zachytil rozhovor s týmto pánom, pričom v rozhovore uviedol, že by si nevedel predstaviť, že by dnes robil brankára na najvyššej úrovni nakoľko podľa neho na to nemá dostatočnú výšku a dnes by z neho reprezentant určite nebol.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Ivo Viktor

Příspěvek od parmezano »

Zemakt.: kdybych ho znal , tak o něm někde napíšu
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti, vojáci, příběhy“