Možnosti ukrytí na moři - 2.část

Námořní technika všech typů a použití
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Možnosti ukrytí na moři - 2.část

Příspěvek od Nelson »

Pro střet dvou vojenských technologií, jedné detekční a druhé krycí, se vžilo označení radioelektronický boj. Ten probíhá ve velmi rozsáhlém elektronickém spektru a pokud chceme v maximální možné míře plavidlo ukrýt, je nutno výrazně upravit konstrukční postupy léta používané v lodním stavitelství. Vlastně ani ne tak upravit jako spíše vyvinout nové.
Hlavním cílem konstruktérů bojových plavidel je omezit radiolokační obraz a snížit tepelnou, magnetickou a akustickou stopu. Hrozí zde ale nebezpečí, že při řešení jednoho problému může být zvýrazněn další.

A nyní k jednotlivým konstrukčním celkům podrobněji.


Začnu základem plavidla jímž je trup
Magnetickou identifikaci je možno potlačit vhodným výběrem materiálů již při navrhování. Vybírat je možno ze tří běžně používaných materiálů. Zní to možná směšně, ale první na řadě je dřevo. To se dodnes používá při stavbě minolovek. Většina moderních loďstev používá malé minolovky s dřevěným trupem a je nutno říci, že velmi úspěšně.
Další možností je použití nemagnetické oceli. Jde však o finančně velmi nákladnou věc a jejím velkým propagátorem jsou němečtí konstruktéři.
Třetí v řadě jsou vrstvené plasty. Tyto konstrukce se označují jako GRP Sandwich Structure a svým složením připomínají materiály používané v letectví. Jejich nevýhodou je však nízká odolnost proti poškození a proti zásahu. Navíc jde o poměrně pružný materiál, takže hrozí riziko akusticky zjistitelných vibrací.

Použitý materiál je možno kombinovat s tvarem trupu a jeho doplňků. Nejrozšířenější variantou je stále jednotrupové řešení. Je konstrukčně nejjednodušší a nejlevnější a umožňuje soustředit posádku, pohon a výzbroj do kompaktního bloku. Podobně jako u letadel je i zde snaha omezit prvky narušující hladké tvary trupu. U plavidel jsou zrušena trupová okénka. Čluny, jejich jeřáby, kotevní otvory, průvlaky, pacholata a nebo ventilační průduchy uzavírají kryty splývající s trupem nebo palubou. Na povrch jsou aplikovány speciální materiály snižující odraz radiolokačních vln a nátěry RAM.
Další možností je dále stavba katamaranů a trimaranů. Mají menší hydrodynamický odpor a většinou mohou dosahovat vyšších rychlostí. Jsou stabilnější a rozlehlá paluba je velmi variabilní. Dokážu si klidně představit i letadlovou loď konstruovanou jako katamaran. Jsou odolnější při poškození. Menší odpor vody znamená nižší akustický šum a při použití v současnosti testovaných dieselelektrických pohonných systémů je možno snížit i zjistitelné vibrace.
Možná jste v jednom novějším filmu o Jamesi Bondovi zaregistrovali černé plavidlo vypadající jako otočené necky. Zde šlo pouze o model, ale jeho předloha je skutečná. Americké námořnictvo již několik let testuje loď IX 529 Sea Shadow. Kompaktní trup se opírá o dva plováky z nichž každý obsahuje dieselelektrickou pohonnou jednotku. Loď nemá kormidlo a je řízena otáčkami šroubů, přičemž může dosáhnout až 13 uzlů (asi 24 km/h). Délka lodi vyrobené společností Lockheed Martin je 164 stop, šířka 68 stop (50 x 20,7 m) a výtlak 560 tun. Není zde použita výzbroj, jde hlavně o zjištění možností konstrukce. Domovským přístavem Stínu je San Diego a testy s přestávkami pokračují dodnes.

Další velmi rozsáhlou konstrukční částí lodě jsou nástavby.
Jejich problémem je hlavně jejich obrovská členitost. I zde dochází postupně k odstraňování oken a dveře pokud jsou nutné jsou konstruovány tak aby kopírovaly povrch nástavby. Antény, reflektory, čluny, případně výzbroj jsou i zde zakrývány poklopy a roletami. Komíny, nebo spíš to co z nich zbylo jsou nízké, hranaté a skrývají velmi výkonné chladící systémy. Samotné stěny nástaveb již nejsou svislé ale sklánějí se dovnitř. I zde jsou používány speciální materiály a nátěry RAM. Na vnitřní plochy jsou použity materiály pohlcující vibrace a elektromagnetické záření.
Navíc se plavidlo natírá podle oblasti působení. U lodí operujících u pobřeží jde o několikabarevné většinou tmavší nátěry zatímco u oceánských jednotek je nátěr buď světle šedomodrý nebo šedobílý. Vždy však musí být matný.

Dalším prvkem jsou stožáry a antény.
Hlavně ruské (sovětské) a čínské konstrukce jsou známé svými velmi členitými většinou příhradovými stožáry ověšenými obrovským množstvím antén. Dřívější pravidlo „dobře vidět“ dnes doplňuje „nebýt viděn“. Stožáry je velmi těžké odstínit a tak se například radiolokátory objevují na bocích nástavby v podobě pevných fázových antén. Samotné stožáry jsou redukovány a minimalizovány a jejich příhradová konstrukce se mění na kompaktní uzavřený tvar navíc opět pokrytý speciálními absorpčními hmotami. U konstrukcí dnes stavěných nebo plánovaných na nejbližší období jsou již klasické stožáry úplně odstraněny. Plánuje se jejich náhrada například konstrukcí testovanou na torpédoborci USS Arthur W. Radford (DD-968). Antény zde byly ukryty v nitru speciální konstrukce označené jako AEMSS (Advanced Enclosed Mast Sensor System)

Neméně důležitou součástí bojového plavidla je jeho výzbroj.
Velký počet děl trčících z věží je dnes většinou redukován na 1-2 děla většinou do ráže 127 mm (omezeně až do 155 mm). Pro potřeby STEALTH však bylo nutno i zde sáhnout k razantním změnám. Dnes plně automatizované věže mění svůj dřívější tvar. Pro plánované lodě existují i návrhy s hlavní plně ukrytou ve věži která se vyklápí jen při střelbě (například švédský projekt korvety Visby). Povrch věží je řešen podobně jako povrch trupu nebo nástaveb a možnost odhalení plavidla lokalizací palbou ohřáté hlavně omezuje termický plášť.
Hlavní výzbroj moderních plavidel, rakety, je ukryta ve speciálních silech v trupu lodě. Jediným zjistitelným prvkem je zde samotná raketa a její zažehnutý motor a tak jsou testovány pneumatické systémy umožňující vymrštění střely do výšky až 50 metrů. Teprve tam je zapálen motor rakety.
Další typ lodních zbraní tvoří malorážní pl. Systémy (Phalanx, Kortik, Goalkeeper). Ty je prakticky nemožné ukrýt vzhledem k zachování rozsáhlého palebného pole. Jednou z možností je jejich zapuštění do trupu a vysouvání jen v případě použití. Další variantou je jejich úplné odstranění a náhrada malými salvovými raketomety (například německo-americká konstrukce Sea Ram).
Torpéda budou součástí nástaveb a tak technologie STEALTH plánuje jejich ukrytí za roletami. U vrhačů klamných cílů je problém řešen stejně jako u raket tedy jejich zapuštění ve strukturách trupu nebo nástavby.
Také palubní vrtulníky nebo bezpilotní letouny nepředstavují problém neboť jsou po většinu času ukryty v hmotě nástavby nebo trupu a na letovou palubu se vyvážejí jen při jejich použití. Vyjímkou jsou mateřské letadlové lodě, kde je část leteckých sil vždy umístěna na letové palubě.

Poslední částí lodě kterou je nutno změnit v rámci technologie STEALTH je pohon.
V dnešní době používají lodě buď vznětové motory nebo plynové turbíny (i parní). Jejich nevýhodou jsou vibrace ale hlavně spaliny nebo horké plyny (z turbín). Například americké torpédoborce třídy Arleigh Burke však používají zajímavé řešení. Plyny z turbín ohřívají ve výměnících vodu a vyniklá pára pohání další turbínu pohonné soustavy. Přitom dochází k výraznému ochlazování spalin které jsou dále odváděny do komína s účinným chladičem. Zároveň zde dochází k nižší ekonomické náročnosti.
Budoucnost však mají hlavně jaderné reaktory a dieselelektrické motory hlavně pro jejich nižší hladinu produkovaného hluku. Do budoucna se plánuje použití čistě elektrického pohonu, pravděpodobně v kombinaci s elektromagnetickým polem místo šroubu. Energetické požadavky takového systému by zřejmě zabezpečoval jaderný nebo termojaderný reaktor.

V současnosti jsou používána, stavěna nebo plánována plavidla první nebo druhé generace STEALTH. O některých se zmíním v závěrečné části.

Další díly série:
Možnosti ukrytí na moři - 1.část
Možnosti ukrytí na moři - 2.část
Možnosti ukrytí na moři - 3.část

Obrázek
Sea Shadow

Obrázek
Pokusný stožár na americkém torpédoborci

Obrázek
Francouzská fregata třídy La Fayette
Naposledy upravil(a) Nelson dne 29/6/2006, 16:26, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Jack
desátník
desátník
Příspěvky: 53
Registrován: 5/12/2005, 19:08
Bydliště: SR

Příspěvek od Jack »

Výborný článok. Vy tu ale píšete zaujímavé veci, to človek normálne nemôže prestať čítať.
Uživatelský avatar
Pegeucko
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 2793
Registrován: 14/7/2005, 10:40
Bydliště: jižní Čechy

Příspěvek od Pegeucko »

Něco podobného jako na fotu Shadow_3 testují Číňaní(viz foto).
Foceno je to v loděnici Qiuxin v Šanghaji.Ve vybavení by měly být protiletadlové a protilodní systémy.
Údajně mají mít 3 (2208, 2210, 2211) a jinak informací jak šafránu.

Obrázek Obrázek
2208 CLASS STEALTHY. 2x
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

O těchto lodích toho celkově moc nenajdeš. Většinou jen pár fotek, ale doprovodný článek je potřeba brát s rezervou. Nikdo se tím totiž příliš nechlubí aby to náhodou neusnadnil jiným.
Ale máš pravdu, asi největšími tajnůstkáři jsou Číňané. O těch raketových člunech vím, jenomže je to snad tajnější než všechny ostatní konstrukce dohromady.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ani se nedivím, je třeba tyto věci chránit, když o nich budete vědět všechno, uděláte si s nimi co potřebujete. On když někdo vráží miliardy do výzkumu musí to chránit. Dnešní válka je o technologiích. Dnes jsou věci natolik složité, že už nestačí jen pohled na takové věci, to vám věru moc neřekne, většina věci je skrytých uvnitř.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Katamaran loď jako letadlové loď? No tak to ani prd. Jen abyste měli představu, co je u této konstrukce problém. Udělejte si z tvrdého kartonu model trupu lodi a model trupu katamaranu. Pak je čapněte do rukou a stisknětě. Který trup snáze rozdrtíte?! A ty ruce, tak oceán působí na loď velikosti letadlovky neustále. Katamaran můžete udělat malý člun, možná fregatu, ale už výtlak torpédoborců by byl pro konstrukci katamaranu vážný problém. Prostě neexistují materiály, které by to na mírně rozbouřeném moři udržely pohromadě.

Možná až vymyslíme pole strukturální integrity :-)
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Za prvé, nikde jsem nenapsal že existuje nebo se staví letadlová loď jako katamaran případně trimaran. Jenom jsem uvedl, že si dovedu představit že se tato konstrukce může časem ukázat jako efektivní vzhledem k výhodám mezi něž patří rozlehlá paluba jakou nemáš šanci dosáhnout u normálního provedení a stabilita na rozbouřeném moři.
A materiál, případně konstrukce? Jseš si jistý, že třeba za deset nebo dvacet let nebude existovat konstrukční řešení umožňující postavit 300 metrů dlouhý katamaran?
Jen pro ukázku, jaké poučky platily v lodním stavitelství před zhruba dvěma stoletími. Nikdy nemůže existovat loď postavená z kovu. Nikdy se na moři nemůže pohybovat loď kterou by nepoháněly plachty, nebo vesla.

A za druhé s tím výtlakem seš si jistý?? Můžu ti říct, že například rejdařství Stena Line zajišťující přepravu v rámci jižního Baltu, Severního moře a britských ostrovů disponuje mimo jiné několika katamarany třídy HSS-1500 o délce 126,6, šířce 40 a ponoru 4,8 m s tonáží 19 638 tun. Není to ale váhová jednotka jako u vojenských plavidel, jde o starší objemovou jednotku kdy 1 BRT = 2,86 m³. Jako přirovnání bych ale přidal, že kapacita tohoto plavidla je 1520 pasažérů + 375 automobilů.
A s odolností konstrukce bych si problémy taky nedělal. Pokud mají tyto lodě povolení pro Balt a Severní moře, tak není co řešit.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

jistý, že nikdy si samozřejmě nejsem, jistý že nebudou do 20 let jsem si zcela.
Moc na ty materiály nespoléhej. Mají svá omezení vycházející z nejzákladnějších zákonů vesmíru. Navíc před sto lety byli lidé schopni postavit loď velikosti titaniku a dnes na tom nejsme o moc lépe. Ten pokrok v materiálech tu není tak razantní, jak bysme chtěli.

S tím výtlakem si jistý jsem. Balt není oceán. Navíc trajekty nesmí, pokud si to pamatuji dobře, už při šestce na moře. Todle možná už při 4tém stupni. U vojenské lodi, která musí bez úhony přežít alespoň desítku, tudíž nepoužitelné přirovnání.

Ono, kdyby zmákli ty materiály, tak to staví ve velkém. Výhody, které jsi zmínil platí a rozhodně nejsou bezvýznamné.
Lněnička
svobodník
svobodník
Příspěvky: 34
Registrován: 22/7/2006, 22:32

See shadow

Příspěvek od Lněnička »

Když jsem se minulý týden díval na film "Sahara", tak mě napadlo, jak jsou kupodivu současné projekty "neviditelných plavidel" tvarově velice podobné prvním obrněným lodím, jako například prababičce všech CSS Virginia viz http://en.wikipedia.org/wiki/CSS_Virginia . Pravda, tenkrát neodáržel tvar paprsky radaru ale dělové koule ale ....
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Katamaran můžete udělat malý člun, možná fregatu, ale už výtlak torpédoborců by byl pro konstrukci katamaranu vážný problém. Prostě neexistují materiály, které by to na mírně rozbouřeném moři udržely pohromadě.
Asi se pletes. Osobne jsem plul na HSS 1500 Stena Discovery mezi Hoek van Holland a Harwichem a byla to pohodlnejsi (krome hlucnosti, ale to je dan za 40 uzlu) cesta nez za stejnych podminek klasickym trajektem.
Jak vidis v odkazu, tak hlinikove trupy vsech HSS 1500 dosahuji delky 127 metru a vytlaku temer 20 000tun!

[img][img]http://www.palba.cz/forumfoto/albums/userpics/11381/thumb_hochgeschwindigkeitskatamarane-486.jpg[/img][/img]
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

alibabo:
přečti si reakci na to samé od norada.

Navíc to na tom obrázku je podle tebe rozbouřené moře? Tak to ti nepřeju zažít 7ku, to by jsi koukal(a asi i zvracel, jako já:-)
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

alibaba píše: Asi se pletes. Osobne jsem plul na HSS 1500 Stena Discovery mezi Hoek van Holland a Harwichem a byla to pohodlnejsi (krome hlucnosti, ale to je dan za 40 uzlu) cesta nez za stejnych podminek klasickym trajektem.
Jak vidis v odkazu, tak hlinikove trupy vsech HSS 1500 dosahuji delky 127 metru a vytlaku temer 20 000tun!
Nech ho, on dělá lodní trupy z tvrdého papíru. A tvrdí, že neexistuje materiál z něhož by bylo možné postavit velký katamaran. I když v případě 127 m trupu HSS-1500 se jedná pouze o slitiny hliníku.
A největší lodí je pro něj Titanic. Taková třída Liberty of the Seas nebo Queen Mary II skoro o polovinu větší než Titanic mu nic neříká. A co potom téměř půlkilometrové tankery kategorie ULCC (třeba Batilus nebo Knock Nevis). A co je velmi překvapivé, na rozbouřeném moři se nezlomí.
Mimochodem těch 20 000 tun není výtlak. Jde o takzvanou BRT čili objemovou míru, kdy je jedna rejstříková tuna zhruba 2,86 m³. hodnotu výtlaku asi nenajdeš, jde o hodnotu která se převážně používá u bojových plavidel, u civilních se udávají objemové míry (BRT a NRT). Osobně bych ale výtlak HSS-1500 odhadoval na takových 9 - 10 000 tun.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Pokud Cernakus nemá pravdu, pak bychom se mohli zeptat, proč katamaranová konstrukce není i přes své výhody (známé snad desítky let) hojně využívána třeba právě ve vojenském námořnictvu? Z mého čistě laického pohledu docházím ke stejným závěrům, jako Cernakus - nedostatečná pevnost konstrukce při použití klasických materiálů.
Obrázek
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Osobne fandim trimaranum. Taky bych si je vedel predstavit v roli letadlovky.
I kdyz porad prevladaji konvence,verim ze to nebude na dlouho.

Pro cernakus:
Foto je z wiki. Jezdivam pres Dover-Calais 4x rocne, a za ruzneho pocasi. Na HSS Discovery jsem plul pouze jednou a more zrovna nebylo nejklidnejsi. I presto bych si to rad zopakoval. Ale to jen na okraj.
Jedna z vyhod katamaranu, je lepsi stabilita coz celkem dobra vlastnost i pro vojenske lode, nebo ne. :lol:

Jedno ze zajimavych vicetrupovych plavidel.
Vylodovaci plavidlo
M80 Stiletto.

ObrázekObrázek
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Ale pánové ja nepopírám pozitivní vlastnosti katamaranů, ale protože studuji techniku, tak pružnost, pevnost jsem jako předmět měl. Takže vím.

A norade asi jsi nepochopil, co jsem myslel těmi modýlky. Nejedná se o příčnou pevnost pápíru, ale konstrukce ze stejného materiálu. Titanik byla obrovská loď postavená téměř před 100 lety. Byli schopni posavit i větší, ale už by pro ně byl problém to využít a pohánět. Jinak to že existují megatankery není v rozporu s jejich konstrukcí. Jenže ta není samonosná, že ano.

Katamaran je z principu konstrukce samonosná, protože většina zátěže je nad hladinou moře na plovácích.

A to je tan průser. Proč myslíte, že je ten tanker z hliníku(duranu)? No protože hliník má poměr pevnost/měrná hmotnost mnohem vyšší než ocel.

Pokud pak loď, která váží 2-3000 tun(je to dutý, tenkostěnný hliník, Norade, nezapomínej na to) zatížíte třetí kilotunou, tak to ten hliník ještě snese. Dokonce si umím představit katamarán o hmotnosti 50 kTun. Ovšem na klidné hladině jezera. Jakmile začnou na jednotlivé plováky působit síla vln o různém směru působení tak budou mít masy s težištěm nad plovákem hybnosti různé než ty nad druhým plovákem. A protože existující konveční i nekonveční materiály jsou vcelku pružné... tak se po překročení meze pevnosti v tahu a ohybu jednotlivých spojů prostě roztrhají.

U vojenského plavidla vyžadujeme vysokou měrnou hustotu. Tedy na co nejmenším objemu co nejvíce zbraní, detekce a obrany. To je prostě něco jiného než civilní trajekt.

A mimochodem, nemyslete si, že by snad po WWII byli konstruktéři lodí konvenční. Viz. různé eakroplány, vznášedla a třebas i ty americké hydrofoily. Ale prostě když to nejde, tak to nejde a vymlouvat se na nějaký konzervatizmus admirálů je liché.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Hans S. píše:Pokud Cernakus nemá pravdu, pak bychom se mohli zeptat, proč katamaranová konstrukce není i přes své výhody (známé snad desítky let) hojně využívána třeba právě ve vojenském námořnictvu? Z mého čistě laického pohledu docházím ke stejným závěrům, jako Cernakus - nedostatečná pevnost konstrukce při použití klasických materiálů.
Nejde ani tak o to že by nebyl materiál, jako spíš o konstrukční náročnost a hlavně cenu. A ani Spojené Státy nemají neomezený zdroj peněz (oslíku otřes se a podobně). Nejnovější letadlová loď USNavy CVN-77 George H. W. Bush ještě není dokončena a podle zpráv už její cena přešvihla 4,5 mld $. A to ještě připočítej cenu letecké skupiny, u níž se hovoří o postupném vybavení stroji F-35 (samo, že až budou) a odhadem se dostaneš na nějakých 8 mld $. A to ještě není nic proti nové lodi typu CVN-21. U ní se počítá se zhruba 13 mld $ (z toho zhruba 5 mld jde na vývoj).

Ono ne všechno moderní a pokrokové má kvůli své ceně nějaké efektivní využití. Třeba Rusové prokázali výhodu titanu v lodním stavitelství. Jeho pevnost a odolnost umožňuje ponorkám dosáhnout více než kilometrové hloubky a přesto, kolik lodí má titanový trup??
Nebo nemagnetická ocel kterou propagují Němci. Loď kterou neohrozí magnetické roznětky min nebo torpéd, to je splněný sen. A přesto kvůli ceně existuje jen pár lodí z tohoto materiálu (hlavně minolovky).
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Ovšem fakt, že nebudeme mít vhodné materiály neznamená, že za pár dekád nebude LL jako katamarán existovat. Ovšem konstruktéři si budou muset trochu vypomoci teorií polí. Umím si představit, že extrémně namáhaná místa konstrukce by byla vyztužena geometricky uspořádanými supravodivými elektromagnety, které při dostatečném přísunu proudu vytvoří elmag pole s mezí pevnosti v tahu a ohybu značně přesahující i ty nejpevnější kompozity co známe.

Ovšem to je otázka kdy a zdali budeme mít k dispozici laciné a spolehlivé supravodiče.
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Nebo nemagnetická ocel kterou propagují Němci. Loď kterou neohrozí magnetické roznětky min nebo torpéd, to je splněný sen. A přesto kvůli ceně existuje jen pár lodí z tohoto materiálu (hlavně minolovky).
Proč dělat minolovky z drahé nemagnetické oceli, když se dá použít dřevo?
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Nemyslim, ze je problem v konvencnosti konstrukteru (spis naopak).
Problem je v lodenicich.
Mozna se pletu, ale ja vim jen o dvou lodenicich, ktere stavi velke katamarany. Obe mimochodem v australii.
A taky musi byt zajem od potencionalnich zakazniku.

A jeste jeden : Joint Venture HSV-X1

Obrázek
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Nemagnetická ocel. Tu bych si chtěl někdy proměřit. Nejspíše to s ocelí už mnoho společného nemá:-)

Nemyslím, že by cena byla kategoricky určující. Jak rusové, tak američané za studené války vyhazovali za větší blbosti. Ostatně i ty titanové ponorky se stavěly hlavně proto, že nízkomagnetickou ocel rusové moc neuměli(nakonec ji v 80tých letech okopčili od němců) než že by nezbytně nutně potřebovali velkou odolnost oproti tlaku. Navíc svou roli hrál fakt, že rusové mají největší zásoby titanu na světě a tak tím mohli plýtvat dle libosti(vč. typhoonu).
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“