Sestřelení letounu U2 nad Sverdlovskem roku 1960

[Flogger G]

O Su-9 je dost málo napsáno i nafilmovámo. Skutečně, výškový rekord 21 170 byl získán zalétávacím a zkušebním pilotem, Hrdinou Sovětského svazu Iljušinem. Stejně tak zase jiný pilot dosáhl rychlostní rekord přes 2 340 km/h, přesně si to nepamatuji. Za krátko však tuto rychlost překonal MiG-21 hodnotou 2 388 km/h.
Výškový rekord překonal americký F-104 a poté na dvanáct let držel rekord MiG-21 Avšak Starfighter i Jedenadvacítka pro své výkony potřebovaly pomocný raketový motor, zatím co Su-9 letěl jen se svým turbokompresorovým motorem.
Běžný sériový Su-9 měl dostup 20 300 m, rychlost max. M 2,1, dynamický dostup přesahoval značně 22 000 m.
Jinak ještě k výcviku stíhacích pilotů VS. Každý pilot docvičený na bojové použití musel umět provádět s letounem rozhon na max. číslo M a výstup do výšky max. dostupu.

[Rase]

Další modernizace legendárních letounů U-2

Americké letectvo investuje více než 50 mil dolarů, aby udrželo ve vzduchu špionážní letouny U-2. Legendární letoun má velkou výhodu v modulární konstrukci, kdy stačí zastaralou elektroniku snadno vyměnit za moderní. Ta je ale dnes již mnohem menší a vyžaduje méně energie, což z U-2 učiní ještě výkonnější letadlo. Už v uplynulých letech U-2 dostal nové optické a tepelné kamery, radarové systémy, přístroje pro odběr vzorků vzduchu, vysokofrekvenční senzory, software pro sběr dat a komunikační systémy. Vše se dá vyměnit v řádu několika týdnů. Letadla U-2 během dvou let dostanou nové počítače a displeje kokpitu a rovněž nový počítačový procesor s větším výkonem i zabezpečením. V další fázi přijdou na řadu komunikační a elektronické systémy. Zdá se že i dnes je velice žádaná schopnost letu nad 21 kilometrů, díky čemuž se mohou stát důležitou součástí v ambiciózní vojenské síti s názvem Advanced Battle Management System, která spojuje zbraně a komunikační systémy ve vesmíru, na moři, pod vodou, ve vzduchu a na souši. Kombinace letových schopností ve výškách a dlouhý dolet stále přesahují možnosti nejmodernějších taktických a průzkumných letadel, což z něj činí efektivního sběrače zpravodajských informací a datový uzel, tedy vysokokapacitní kanál pro předávání informací všemi směry. Modely U-2S, které letectvo v současné době provozuje, byly vyrobeny na konci 80. let. Podle Irene Helley, současné programové ředitelky Lockheed Martin, tyto letouny mají stále asi 80 procent životnosti a jsou tedy naprosto ideální pro modernizování.

https://tech.instory.cz/1103-jeden-z-ne ... -mise.html