Stránka 1 z 1

Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 1/1/2020, 18:44
od Rase
Arménská útočná puška K-3

Útočná puška K-3 je střelná zbraň s velmi omezeným výskytem, která byla navržena v Arménii v polovině 90. let. Její použití je zdokumentováno výhradně u Arménských speciálních sil. K-3 je konstrukcí "Bull-pup", což znamená, že zbraň má zásobník a nabíjecí mechanismus umístěný za spouští. Poprvé byla puška představena světu v říjnu 1996 v ráži 5,45x39 mm, jako zbraň založená na systému Kalašnikov. Zadání podalo a vývoj provedlo Vojenské průmyslové oddělení Arménského ministerstva obrany, které mimo jiné požadovalo možnost používat na zbrani standardní teleskopický zaměřovač PSO-1, také vyráběný v Arménii. K-3 prý zdědila z rodokmenu všechny přednosti AK-74, pokud se jedná o odolnost a palebnou sílu. Přesto však K-3 dominuje nad AK-74 pokud jde o zlepšení zpětného rázu, přesnosti, ergonomie, vyvažování a mobility. Zbraň nicméně není vhodná pro leváky. Pažbení prototypů bylo vyrobeno ze dřeva, u ostatních kusů již byl použit tvrdý plast na bázi nylonu, stejně jako 30-ti ranný zásobník, který vychází z řady AK-74. Na původní verzi pušky lze přidat nástavec, který umožňuje střelbu z puškových granátů. Avšak nová verze puškového granátu 3K-3 domácí výroby, umožňuje vypálení bez nutnosti jakýchkoli samostatných přídavných zařízení - granát lze vypálit jeho jednoduchým umístěním na hlaveň. Vyrobeno bylo "oficiálně" jen 40 kusů, není ale jasné, zda výroba nepokračovala v utajení pro potřeby speciálních jednotek Arménie. Právě v jejich rukou bylo několik modifikovaných kusů k vidění v roce 2006 na vojenské přehlídce. Nicméně sériová výroba zbraně K-3 se nikdy nekonala a neplánuje se.

Zdroj:
https://modernfirearms.net/en/assault-r ... es/k3-eng/
https://www.militaryfactory.com/smallar ... rms_id=780
https://www.facebook.com/WarNeverChange/

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 2/1/2020, 08:42
od Vlastimil Čech
Hmm... možná je ta zbraň dobrá, ale hezká není určitě! A navíc ta ráže... :???:
--------------------------
Obdivuju Vás, pane Rase, že znáte tolik novinek, díky! Každou chvíli něco nového. Bez Vás by to tady nebylo ono. :lej:

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 14:30
od Martin Hessler
Vlastimil Čech píše:Hmm... možná je ta zbraň dobrá, ale hezká není určitě! A navíc ta ráže... :???:
:


Co se estetiky týče, souhlasím. Ale vůči ráži nemám výhrad. Náboj 5,45x39 byl od počátku konstruován jako vojenský, a dlužno podotknout, že se výjimečně povedl. Je přiměřeně přesný, s velmi plochou balistickou křivkou na uvažovanou vzdálenost, má minimální zpětný ráz (chování útočných pušek v ráži 7,62x39 a 5,45x39 je prostě ono příslovečné "nebe a dudy") a jeho střela má vysokou ranivost až do 800 metrů, o čemž si 5,56 NATO může nechat leda zdát.
Vyrábí se v celé řadě provedení včetně průbojného, redukovaného, se stopovkou atd.

Konkurenční, původem americký náboj 5,56x45 byl odvozen od lovecké ráže .222 Remington. Vesměs nevykazuje tak dobré parametry (zejména co se týče průbojnosti a účinnosti proti živé tkáni) jako ruský, ale protože jsme holt před časem vytáhli hlavu z ruské zadnice a vstrčili ji až po ramena do americké, nesmí se to říkat moc nahlas...

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 14:39
od kenavf
Martin Hessler píše:
Vlastimil Čech píše:Hmm... možná je ta zbraň dobrá, ale hezká není určitě! A navíc ta ráže... :???:
:


Co se estetiky týče, souhlasím. Ale vůči ráži nemám výhrad. Náboj 5,45x39 byl od počátku konstruován jako vojenský, a dlužno podotknout, že se výjimečně povedl. Je přiměřeně přesný, s velmi plochou balistickou křivkou na uvažovanou vzdálenost, má minimální zpětný ráz (chování útočných pušek v ráži 7,62x39 a 5,45x39 je prostě ono příslovečné "nebe a dudy") a jeho střela má vysokou ranivost až do 800 metrů, o čemž si 5,56 NATO může nechat leda zdát.
Vyrábí se v celé řadě provedení včetně průbojného, redukovaného, se stopovkou atd.

Konkurenční, původem americký náboj 5,56x45 byl odvozen od lovecké ráže .222 Remington. Vesměs nevykazuje tak dobré parametry (zejména co se týče průbojnosti a účinnosti proti živé tkáni) jako ruský, ale protože jsme holt před časem vytáhli hlavu z ruské zadnice a vstrčili ji až po ramena do americké, nesmí se to říkat moc nahlas...

Z čoho by mali plynúť/plynú tie výhody 5,45x39 proti 5,56 NATO?

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:28
od Vlastimil Čech
Jen tak na okraj: používají se JEŠTĚ TITĚRNĚJŠÍkalibry? Pět a půl mm je ráže vzduchovek, co takhle kdyby vojáci sáhli třeba po ráži 0.177? :wink:

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:58
od jean
Vlastimil Čech, existuje viacero poľovných nábojov v kalibri .17, najsilnejší je pravdepodobne .17 Winchester SuperMagnum má úsťovú rýchlosť viac ako 900 m.s-1 a Eo >500J. Bežne dostupný aj u nás je 0.17 HMR, energia Eo asi o 100% vyššia ako u .22 LR. Či by to na niečo bolo vojakom, to netuším :D

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 18:46
od Martin Hessler
kenavf píše:Z čoho by mali plynúť/plynú tie výhody 5,45x39 proti 5,56 NATO?


Zejména z dokonale konstrukčně a balisticky propracované střely. Ta je sice o něco lehčí a pomalejší než u ráže 5,56 NATO - standartní střela 7H6 má 3,45 g a Vo cca 880 m/s, ale zato se vyznačuje větším poměrem délka/průměr a vyšším průřezovým zatížením. Za letu se chová velmi stabilně, není nadměrně náchylná k odklonu působením větru apod., při zásahu okamžitě vytváří obrovskou dočasnou dutinu a způsobuje hydrošok. Afghánští mudžahedíni, když v 70. letech poznali její účinek, začali novému ruskému náboji říkat "Jedovatá kulka" - jen málokdo ze zasažených přežil. Dokonce i zásah periferních částí těla (paže, noha), samozřejmě pokud neni povrchový, má často za následek tak masivní rozdrceni tkání do značné vzdálenosti od místa vstřelu, že je nutná následná amputace. V důsledku rázové vlny dochází k poškození nervové soustavy a popraskání cév.

Střela 7H6 má ocelový tombakplátovaný plášť, jádro z měkké oceli a olověnou košilku. Na 200 metrů probíjí ocelový plát 10 mm silný a na 800 metrů ocelovou pěchotní přilbu US M68.

Střela 7H10 váží při shodné úsťové rychlosti 3,56 gramu. Na 200 metrů probíjí ocelovy plát o síle 14 mm, na 400 metrů ocelový plát o síle 10 mm a na 800 metrů kevlarovou přilbu US M1.

Střela 7Y1 je určena pro střelbu s tlumičem. Při hmotnosti 5,15 g má úsťovou rychlost 303 m/s. Na 300 metrů probíjí ocelový plech o síle 2 mm.

Tyhle údaje vypisuji proto, že střelivo normalizované v CIP a dostupné na civilním trhu má plnoolověné jádro a tudíž zcela jinou terminální balistiku (zejm. mnohem menší průbojnost).

Měl jsem párkrát příležitost zastřílet si z pušek řady AK-74 v této ráži. Zpětný ráz je samozřejmě větší než u malorážky, ale příjemný, velice dobře zvladatelný. Zbraň se i při střelbě dávkami chová klidně, ústí hlavně se prakticky nezvedá (a při in-line zapažbení to musí být ještě lepší). Sa. vz. 58, při vší úctě k němu, se ve srovnání s tím při full-auto režimu mlátí jako splašená koza.
Kdo mě zná, ví, že nejsem žádný rusofil. Ale musím objektivně přiznat, že tahle patronka se jim fakt povedla.
Mají skvělé odborníky, umějí dělat dobré věci a byl by nesmysl namlouvat si stále něco o negramotných mužicích.

Náboj 5,56x45 byl původně dodáván se střelou M193 o hmotnosti 3,56 g. Na vzdálenosti do 150 metrů byla velmi účinná, ale cca po 300 metrech rychle ztrácela přesnost i ranivost. Navíc byla dosti nestabilní, ve větru se snadno odchylovala ze své dráhy, totéž nastávalo při styku s listím stromů nebo stébly trávy.

Současná střela SS109 je o něco těžší, váží 4,00 g. V souvislosti s tím bylo nutno změnit stoupání drážek služebních zbraní z 12" (305 mm) na 7" (178 mm) - původní drážkování nedokázalo těžší střelu "ustabilizovat".
Zavedením těžší střely sice stoupl účinný dostřel, přesnost na větší vzdálenosti a částečně i průbojnost, ale poklesla ranivost. Specifickou vlastností lehkých střel M193 totiž byla extrémní ranivost na krátké vzdálenosti vyplývající z jejich hraniční stability. Po průniku do živé tkáně se začaly ihned převracet kolem příčné osy. Těžší střela SS109 s vyšší stabilitou lépe letí, ale současně nemá takovou tendenci k převracení při zástřelu.

Vlastimil Čech píše:Jen tak na okraj: používají se JEŠTĚ TITĚRNĚJŠÍkalibry? Pět a půl mm je ráže vzduchovek, co takhle kdyby vojáci sáhli třeba po ráži 0.177? :wink:


Tzv. sedmnáctkové ráže se pro vojenské využití nehodí. Jsou málo univerzální, jde o naboje pro sportovní střelbu, případně se s nimi, zvláště v USA, loví škodná (liška, kojot, mýval apod.). Střely mívají vysokou počáteční rychlost a jsou velmi lehké (.17 Remington: 1,6 g, 1230 m/s). Na člověka to ale není dost účinné. Zabít tím samozřejmě jde, jenže je to tak trocbu sázka do loterie. Taky by se ti mohlo stát, že zasažený se naštve, doběhne k tobě, vydrápne ti pušku z rukou a omlátí ti ji o hlavu ;-)
Dále by byl asi problém s životností hlavní. Hlaveň vojenské pušky nebo kulometu by měla vydržet aspoň 30.000 výstřelů, a to i v plně automatickém režimu (přehřátí, znečištění, cyklické rázové namáhání). Už u ráží .22 (5,56, 5,45, 5,7 atd.) bylo obtížné zajistit hromadnou výrobu hlavní s dostatečně odolným vývrtem. Sedmnáctková puška by si při takto extrémním použití patrně během pár tisíc ran "vystřílela" drážky.

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 20:43
od kenavf
Prečo teda ten 5,56NATO neprerobili na ten spôsob 5,45x39 a už roky špekulujú o 6,8mm? Rusi nešpekulujú o zväčšení kalibru?

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 23:10
od Zemakt
Protože, prerobit, není zas taková prdel, obzvláště, když tuto munici máš jako NATO standard. Co by jsi jako chtěl prerobit?

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 23:15
od Rase
Dělá se vlastně vůbec BREN 2 i v ráži 5,45x39 mm, nebo jen v 7,62x39 mm a rážích NATO?

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 23:32
od Zemakt
Není zákazník, není důvod. Co vím, tak zatím 7,62 vz. 43 pro francouzské policejní speciály, 5,56 pro AČR a jiné zákazníky. 7,62 NATO battle rifle a DMR v budoucnu pro AČR aj.. De facto je asi možné přerážovat na cokoliv.

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 00:02
od kenavf
Zemakt píše:Protože, prerobit, není zas taková prdel, obzvláště, když tuto munici máš jako NATO standard. Co by jsi jako chtěl prerobit?

Tá výhoda je daná asi geometriou a konštrukciou projektilu a tam by nemal byť problém to "okopírovať". Tak ako už teraz roba rôzne modifikácie projektilu. Samozrejme iné by to bolo ak by to vyžadovalo aj iné stúpanie vývrtu.

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 00:25
od Zemakt
Tak jednoduché to není, kromě toho že bys musel komplet obměnit obsah muničáků v celé Evropě, musel bys i převrat a předělat všechny nábojové komory. A víš co by to bylo za love? Vždyť jak dlouho Amíci nahrazují M16/M4? Dvacet let? A přesto skutek utek.

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 00:36
od seabee
Zemakt píše:Tak jednoduché to není, kromě toho že bys musel komplet obměnit obsah muničáků v celé Evropě, musel bys i převrat a předělat všechny nábojové komory. A víš co by to bylo za love? Vždyť jak dlouho Amíci nahrazují M16/M4? Dvacet let? A přesto skutek utek.


To mi připomíná, že US Army nedávno měnila i osobní zbraně důstojníků - teď se mi nechce hledat podrobnosti, někdo z vás to má určitě v hlavě - a v tiskové konferenci, kde se probíralo, jestli to je vůbec potřebné, vystoupila důstojnice, která na margo stávající zbraně uvedla, že do mudžáhedina vystřílela postupně celý zásobník, a on běžel na ní dál, takže: "Myslela jsem, že ho budu muset utlouct kabelkou".

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 01:03
od kenavf
Zemakt píše:Tak jednoduché to není, kromě toho že bys musel komplet obměnit obsah muničáků v celé Evropě, musel bys i převrat a předělat všechny nábojové komory. A víš co by to bylo za love? Vždyť jak dlouho Amíci nahrazují M16/M4? Dvacet let? A přesto skutek utek.

Ja hovorím o uprave len projektilu a to takej že sa bude dať strielať z neupravenej/štandardnej M16ky. Takže o výmenách obsahov muničákov a prevrtávaní komor nie je reč.
Zmenil by sa len trocha tvar, konštrukcia a hmotnosť strely.
Pozri koľko variant sa vyrába už teraz. A líšia sa hmotnosťou aj konštrukciou projektilu(pri zachovaní kalibru)
https://en.wikipedia.org/wiki/5.56%C3%9 ... cartridges

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 08:21
od jean
Kenavf, nemôžeš len tak zmeniť tvar projektilu, to je možné spraviť pre revolver, alebo ručne nabíjanú zbraň. Samonabíjacie zbrane majú mechanizmus vyladený pre konkrétny tvar a niekedy aj malé odchýlky sposobujú zádržky. Puškové ráže asi také háklivé nebudú, lebo majú dlhú nábojnicu, ale pištole (najmä uherské čz) sa rady zaseknú aj pri niekoľko desatinovom rozdiele.
Okrem toho tvar projektilu sa nedá okopirovať trojčlenkou, tak aerodynamika nefunguje. Jednoducho Sovietom ten návrh vyšiel, my v NATO sa môžeme utešiť tým, že ten náboj odporuje dohode o použití striel so zvýšeným ranivým účinkom a vlastne preto také nechceme :D

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 11:36
od Martin Hessler
kenavf píše:
Zemakt píše:Tak jednoduché to není, kromě toho že bys musel komplet obměnit obsah muničáků v celé Evropě, musel bys i převrat a předělat všechny nábojové komory. A víš co by to bylo za love? Vždyť jak dlouho Amíci nahrazují M16/M4? Dvacet let? A přesto skutek utek.

Ja hovorím o uprave len projektilu a to takej že sa bude dať strielať z neupravenej/štandardnej M16ky. Takže o výmenách obsahov muničákov a prevrtávaní komor nie je reč.
Zmenil by sa len trocha tvar, konštrukcia a hmotnosť strely.
Pozri koľko variant sa vyrába už teraz. A líšia sa hmotnosťou aj konštrukciou projektilu(pri zachovaní kalibru)
https://en.wikipedia.org/wiki/5.56%C3%9 ... cartridges


Změnit tvar, hmotnost nebo konstrukci střely samozřejmě jde. Otázka zní, co to udělá s balistikou, pokud nebude současně upravena hlaveň a mechanismus pušky/kulometu. Může se ukázat, že nové střele nevyhovuje tvar a stoupání drážek (jak se stalo při přechodu z M193 na SS109), případně tvar, délka a úhel přechodového kuželu: Příliš dlouhý volný chod střely před vtlačením do drážek snižuje přesnost a výkon, způsobuje nadměrné vypalování přechodového kuželu a v krajním případě může dojít i k destruktivnímu nárůstu tlaku, jestliže střela nabere příliš velkou rychlost, než se v okamžiku vstupu do drážkované části vývrtu prudce zbrzdí. Příliš malá vůle naopak může zavinit nedovření závěru a tím poruchu na zbrani. A nebo se závěr dovře, střela se zarazí do přechodového kuželu a vznikne, technicky řečeno, spojení s přesahem. Závěr pak nepůjde ručně otevřít, budeš muset opřít pažbu o zem, šlapat na rukojeť závěru, abys vyhodil náboj z komory a riskovat, že si poškodíš pušku.

Pokud se změní délka vodicí části střely (válcová část vedená drážkováním), může se projevit potřeba zcela změnit plochu průřezu vývrtu.

Delší střela si vyžádá, při zachování původní délky náboje, hlubší usazení v nábojnici (nejde jen tak prodloužit náboj, rozměry zásobníků, mechanismů a nábojových komor jsou dané předem). Tím se zmenší spalovací prostor náboje a naroste tlak. Což zase znamená změnit výmetnou náplň a modlit se, aby to nemělo negativní vliv na funkčnost a spolehlivost automatických zbraní. U kratší střely je tomu naopak (náboje jen tak zkrátit nelze, štěrchaly by v zásobnících a způsobovaly závady při podávání), ovšem výsledné problémy budou tytéž.

Odlišná střela bude mít jinou balistickou dráhu. Takže vyměnit mířidla, včetně relativně drahých optických zaměřovačů...

Změna konstrukce nebo materiálu střely se nejspíše projeví změnou průtlacného odporu střely ve vývrtu, což má vliv na komorový tlak (bezpečnost) a namáhání hlavně (životnost).

Vojenské zbraně mívají různé úsťové brzdy, tlumiče hluku a záblesku atd. Tím se dostáváme do oblasti přechodové balistiky, což je dost složitá a komplexní záležitost, kde se sice leccos dá spočítat, ale dost věcí ne. Pak je to o pokusech a stává se z toho "věc pudová": Buďto to pude, nebo to nepude :wink:

Ano, jistěže by to šlo vyřešit. Ale možná za cenu nákladných úprav nebo výměny všech již zavedených a sloužících služebních zbraní. V celém NATO. V době, kdy nás politici (lživě, podle mne) ujišťují, že válka nehrozí a není třeba velkých investic do výzbroje...?

Jen pro ilustraci: Než se mi povedlo najít vhodnou laboraci kulového náboje pro karabinu Winchester (laboruji si náboje sám), trvalo to skoro tři čtvrtě roku hledání v tabulkách, shánění komponent, počítání, zkoušení, zklamání a nových pokusů. Aby to lítalo přesně, aby to mělo požadovaný výkon, aby nebyly závady při podávání, aby dokonale shořela výmetná náplň a zbraň nebyla po pár ranách zasviněná zbytky, aby se střely nestrhávaly v drážkách, aby se nevydouvaly nábojnice (samozřejmě také, aby to nebylo neúměrně drahé)... A to je prosím OPAKOVACÍ PUŠKA, se závěrovým mechanismem funkčně nezávislým na výkonu náboje. Také jsem hledal laboraci pro jednu jedinou konkrétní zbraň (!), ne pro několik desítek typů pušek po celém světě.
Výsledek? U mě funguje bezvadně. U pušky mého známého (stejná ráže, jiný systém závěru, jiný počet drážek vývrtu, o dva palce delší hlaveň) dělá potíže.

O logistických problémech se tu zmiňoval kolega Zemakt, takže je vynechám.

Rase píše:Dělá se vlastně vůbec BREN 2 i v ráži 5,45x39 mm, nebo jen v 7,62x39 mm a rážích NATO?


Pokud vím tak nedělá, i když konstrukčně by to nebyl problém. Náboj je rozměrově podobný jako starší 7,62x39.
Ráže 5,45x39 se stala po rozpadu Varšavské smlouvy záležitostí ruské armády a armád některých nástupnických zemí bývalého SSSR. Čili nejsou na obzoru žádní potenciální (a hlavně solventní) zájemci.

NATO tuhle ráži nestandardizovalo a nelze to ani očekávat, už jen z prestižních důvodů. Znamenalo by to přiznat, že Rusové umějí něco lépe než "rozvinuté západní demokracie" a to přece nejde... Navíc by západní zbrojní koncerny málo vydělaly. Na trhu by se rázem octly desetitisíce pušek řady AK a miliony nábojů z Ruska, takže místo na Wall Street by dolárky proudily do Iževska.

Re: Arménská útočná puška K-3

PříspěvekNapsal: 4/1/2020, 16:52
od kenavf
Martin Hessler píše:..

Díky za upresnenie.