Stránka 1 z 1

Gyrojet

Napsal: 21/12/2012, 18:53
od badaxe
Gyrojet
Na přelomu padesátých a šedesátých let byl v USA vyhlášen program „Weapons from space ages“ tedy zbraň kosmického věku. Mělo jít o zbraň s mnohostranným použitím a jednou z firem které se pokusily takovou hodně neortodoxní zbraň vytvořit byla malá firma MBA Associates z Kalifornie. Firmu založili Robert Maynard and Arthur Bill s tím že využijí revoluční myšlenku ve třídě ručních zbraní. Základem této revoluční myšlenky bylo využití zcela specifické munice, kterou tvořily miniaturní rotací stabilizované rakety. Zbraň tedy byla vlastně miniaturní odpalovací rampou. To mělo řadu výhod, zbraň mohla střílet v jakémkoli prostředí i pod vodou, byla bezhlučná a neměla zpětný ráz. Sama vypouštěcí rampa (tedy pistole nebo puška) byla po technické stránce mimořádně jednoduchá, navíc byla i velmi lehká protože díky tomu že nedocházelo k nárůstu tlaku byla „hlaveň“ děrovaná a vyrobená z hliníku. Bohužel krom nesporných výhod měla zbraň i řadu problematických vlastností, některé dané přímo principem zbraně a tedy neodstranitelné. Tím asi nejhorším bylo, že střela měla nejvyšší účinost až poměrně daleko od ústí hlavně. To bylo způsobeno právě raketovým pohonem střely kdy střela zrychlovala postupně dost dlouho po opuštění hlavně, největší rychlost pak měla až někde kolem 12 – 15 metrů od ústí, naopak ve vzdálenosti blízké byla rychlost a tím i účinek minimální. Takže pokud vás někdo požádal o peněženku a stál metr od vás nebylo řešením na něj vystřelit z této zbraně. Další problém byl rovněž dán municí, byla jím malá přesnost opět daná postupným zrychlením a pomalejší rotací na počátku letu, to bylo asi řešitelné, ale jak poznáme dále, nedostalo se na to času. Poslední a rovněž zásadní problém bylo, že zbraně měli velké procento selhání, uvádí se 1%, ale to bylo v případě ideální péče o zbraň, uživatelé uvádí i čísla vyšší. Samozřejmě i to bylo dáno zcela novým konceptem zbraně a i to by jistě postupně bylo sníženo (kolik asi bylo selhání třeba při přechodu na křesadlový zámek :-) ) Zbraň byla vyráběna původně v ráži 13 mm pro armádní užití, i když byl plánována celá řada zbraní od pistole přes karabinu, pušku, lehký kulomet až po zbraň střílející pod vodou (to uměly všechny zbraně této koncepce, ale zde šlo o speciální zbraň pro tento účel), nakonec byly zhotoveny pouze pistole a karabiny, od ostatních zbraní byly jen jednotlivé kusy, případně (kulomet) jen projekty. Armáda sice zbraně zkoušela, ale neprojevila zájem, takže zbraně byly uvolněny na civilní trh, nastal ale problém, zákon v USA umožňuje civilní zbraně jen do ráže .50, munice tedy byla změněna na 12 mm a pistole byly přeznačeny na Gyrojet Mark II )původní zbraně byly zpětně označeny Mark I. Název Gyrojet byl složen ze slov gyro tedy rotací stabilizovaný a jet tedy poháněný tryskou. Jde o název komerční. Zbraně se příliš slavně neprodávali a jen několik kusů se dostalo do Vietnamu kde byly jako soukromé zbraně důstojníků údajně použity. Narazil jsem jen na jeden popis užití od důstojníka z hloubkového průzkumu, ten oceňoval velmi tichou střelbu, zvuk byl údajně zcela nepodobný výstřelu a podobal se zvuku ucházející pneumatiky. Ale žádné další hodnocení se mi nepovedlo najít. Zbraň byla nabízena i Jižnímu Vietnamu s tím že by ji bylo možno vyrábět velmi levně (jako odlitek z hliníku nebo zinku) a rozdat vesničanům na obranu proti vietcongu, jako dar ji v pozlacené verzi dostal i tamní diktátor Diem a postříbřené další jeho podřízení. Ovšem místní náčelníci viděli situaci jinak, „Je jedno jestli dáme rýži jako daň vietcongu nebo do Saigonu“, takže ani k dodávce do Vietnamu nedošlo. Na komerčním trhu zřejmě vadila i cena munice kde jedná raketa nebyla nikdy levnější než 1,35$, což bylo rozhodně dost v polovině šedesátých let, dnes je cena od 50$ výš.
V době kdy byla zbraň vyráběna (kolem poloviny šedesátých let) se o ní rozepsal časopis Guns & Ammo (šlo o listopadové číslo 1965 od stránky 39) a z něj také mnohé čerpám. Protože zbraň byla vyrobena jen v malém počtu je dnes samozřejmě raritou a sběratelsky velmi ceněnou. Stejně tak její munice, která se dělala v řadě druhů podle určení. I přesto se rozhodl v roce časopis The American Rifleman ověřit jak to vlastně bylo, protože tovární měření nemusí být zcela směrodatná, rozhodl se zkusit ze zachovalé zbraně vystřelit (náboj stojí 50 $). Měření je rozhodně zajímavé, ve vzdálenosti 30cm od ústí je rychlost střely jen asi 30m/s a energie střely necelých 7 joulů výsledky jsou níže:
vzdálenost rychlost střely zrychlení energie
30 cm 31 m/s 21,3 m/s 6,8 j
90 cm 9,3 m/s 19,5 m/s 20,3 j
150 cm 88,4 m/s 17,7 m/s 47,5 j
240 cm 128,3 m/s 15,8 m/s 99 j
400 cm 172,5 m/s 13,4 m/s 178 j
550 cm 240 m/s 13,4 m/s 344 j
700 cm 300m/s 12,8 m/s 540 j

Ve vzdálenost 7 metrů je tedy energie asi jako u ráže .45ACP (ovšem dle ČS zákona by bylo možné gyrojet držet stejně jako flobertku :-) , protože u ústí hlavně má energii dostatečně malou) Potvrdilo se co se různě vyprávělo, na blízko je Gyrojet prakticky neúčinný. Stejně tak i nulový zpětný ráz, téměř nulový hluk při výstřelu.
Jak vlastně celá zbraň fungovala, střela ze zásobníku se dostala do pozice pro start, na jejím dně byly 2 nebo 4 trysky skloněné kvůli rotaci a uprostřed klasická roznětka, ta v této poloze je proti pevnému čepu na který je naražena kladívkem (úderníkem) který na ni uhodí zepředu (tedy na špičku), střela se po zapálení paliva (je to dvousložkový nitroglycerinový prach) začíná pohybovat dopředu a stlačí kladívko do spodní polohy kde je zachyceno, tím jak se uvolní místo vysune se ze zásobníku další střela do startovací polohy.
Gyrojet ve vojenské verzi 13 mm vážil 620 g (na pistoli této ráže to není mnoho), měl integrální nábojovou schránku na 6 nábojů plněnou shora přes otevírací kryt. Schránka byla omezena velikostí rukojeti a byla jednořadá. Kladívko - úderník se před prvním výstřelem natáhlo pomocí kolíku na levé straně pistole. Karabina byla vlastně pistole s delší hlavní a pevnou pažbou, celé tělo zbraně bylo odlito z hliníku.
Několik mýtů
Zbraň po výstřelu zanechává stopu kouře a prozradí střelce, to je samozřejmě nesmysl, výstřel žádné viditelné zplodiny nezanechává, vyjímkou je pouze velmi studené počasí, kdy může za střelou vznikat kondenzační stopa (jako za letadlem) ovšem vzhledem k velikosti projektilu i ta bude minimální
Nižší výkon proti .45 ACP, to je pravda jen omezeně, na malou vzdálenost je to jistě pravdou, ale od cca 7 m je výkon Gyrojetu stejný a dále stoupá až do vzdálenosti cca 60 metrů, zatímco u ráže .45 naopak klesá, jde tedy o to, na jako vzdálenost se střílí.
Přesnost, zde je jisté že přesnost byla nižší, ale je třeba si uvědomit že munice byla vyráběna v podstatě ručně a její vývoj nebyl dokončen, takže srovnání s municí produkovanou a zkoušenou léta není asi vypovídající.
Pokud jsem se dokázal dopátrat, je snaha zbraň na tomto principu znovu vyrábět s inovovanou municí a dnešními moderními vylepšeními, projekt se jmenuje Death Wind a zřejmě bez velké publicity pokračuje docela úspěšně.
O dalších zbraních z této „rodinky“ si řekneme možná příště

Zdroje: jednak výše zmíněné časopisy,
http://world.guns.ru/handguns/hg/usa/gyrojet-e.html
http://www.svevap.se/index.php?option=c ... &Itemid=27
http://www.handgunsoftheworld.com/gyrojet.html

Re: Gyrojet

Napsal: 22/12/2012, 07:58
od Trismegistos
Obrázek

Když tu tabulku nemá Badaxe v plánu, tak tady aspoň šidítko.

Re: Gyrojet

Napsal: 22/12/2012, 12:13
od Trismegistos
Obrázek
Gyrojet - karabina a puška, obě zbraně ráže 13mm se objevily ve filmu James Bond: Žiješ jenom dvakrát.

Obrázek
Munice pro výše zobrazené zbraně.


Re: Gyrojet

Napsal: 25/12/2012, 09:59
od asija
k tematu:
1) Celkem by me zajimal nejaky odhad kolik by to stalo (tj. cena za jednu raketu) kdyby se to vyrabelo velkoseriove, jako normalni strelivo. Sem rad za tu cenu 50 USD/kus ale kdyz se tam pise ze se to vyrabelo prakticky rucne, jako prototipy, nen se cemu divit. Kdyz se clovek podiva na prurezy temi projektily, tak to ze strojirenskeho hledsika nevypada slozitejsi nez klasicky naboj s nabojnici.
2) Prijde mi divne zaujimat celkem pozitivni postoj vuci takovym maloraznym raketovym projektilum a pritom negativni vuci velkoraznym. Uz nekolikrat sem prosazoval myslenku nahrazeni velkorazne hlavnove vyzbroje ratetami. Pripada mi ze pokud to "relativne" dobre funguje u malorazne munice, u tankoveho dela nebo minometu to je nesrovnatelne lepsi. Kdyz uz nic, tak kvuli tomu ze u velkeo projektilu se mi uz cenove vyplati navadeni, takze presnost je uplne nekde jinde. A muzu tim bojove vozidla zbavit kanonu a udelal modularni sysstem, kde jedna raketa jen v zavislosti na tom jaky do ni nahraju software muze slouzit jak pro primou palbu tak pro neprimou. Muzu v principu pouzit stejnou raketu jako protivrtulniky system sejne tak jako minomet, a muzu to odpalovat z ramena vojaka, stejne tak jako z automobilu nebo z tanku. To je obrovska vyhoda oproti kanonu/minometu raze 80-120mm.

Re: Gyrojet

Napsal: 25/12/2012, 12:14
od kopapaka
asija píše:k tematu:
1) Celkem by me zajimal nejaky odhad kolik by to stalo (tj. cena za jednu raketu) kdyby se to vyrabelo velkoseriove, jako normalni strelivo. Sem rad za tu cenu 50 USD/kus ale kdyz se tam pise ze se to vyrabelo prakticky rucne, jako prototipy, nen se cemu divit. Kdyz se clovek podiva na prurezy temi projektily, tak to ze strojirenskeho hledsika nevypada slozitejsi nez klasicky naboj s nabojnici.
Padesát? Nene, to je dnešní cena náboje, jde v podstatě o sběratelské kousky. V článku je cena 1,35$. Tělo rakety opravdu nebude složitější než nábojnice klasické munice, problém je v tryskovém dně, hlavně trysky musí být poměrně přesné. Rovněž lisování nebo lití TPH bude asi složitější než prosté nasypání "prachu" do nábojnice...
asija píše:2) Prijde mi divne zaujimat celkem pozitivni postoj vuci takovym maloraznym raketovym projektilum a pritom negativni vuci velkoraznym.
Já jsem tu žádné vysloveně pozitivní reakce neviděl :D

Re: Gyrojet

Napsal: 25/12/2012, 14:18
od badaxe
Cena 1,35$ byla podle zdrojů nejnižší dosažená, výroba nebyla vyloženě ruční, ale byl to jakýsi "poloprovoz" a vyrobeno bylo podle všeho jen několik desítek tisíc. Některé střely měly jen dvě trysky, většina měla 4. Přesnost právě toho vrtání je základem pro přesnost střelby, ostatně i to že zbraň byla méně přesná se uvádělo jako problém především munice, až v druhé řadě nižší rychlosti na samém počátku lety a tedy snazším ovlivněním dráhy letu třeba větrem. Pokud jde o cenu i dobové materiály jednoznačně uvádí že pokud by se výroba rozběhla jako sériová byla by výrazně nižší. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že dolar roku 1965 měl výrazně vyšší kupní sílu, takže cena byla na danou dobu opravdu vysoká. Cena 50$ je cena sběratelská v roce 2002, obecně se uvádí že je to cena spíše na dolní hranici, cena je dána minimální nabídkou (a třeba i tím že některé střely jsou atypické, třeba ty s dvěma tryskami) a dnes je jistě vyšší.

Projekt Death Wind, který tento princip dále rozvíjí, zřejmě nabízí jakousi perspektivu dalšího vývoje, ale je o něm poměrně málo známo (jde o soukromou firmu) a podle neověřených zpráv je úspěšný. Bohužel ověření zprávy o tomto projektu nejsou příliš k nalezení.

Re: Gyrojet

Napsal: 3/5/2013, 11:12
od Trismegistos
ObrázekObrázek
Pro srovnání: náboj ráže .45 a raketka ráže 13 mm.
ObrázekObrázek
Rozborka pistole Mark. II.

Re: Gyrojet

Napsal: 3/5/2013, 14:17
od Alchymista
Strelivo Gyrojet z "princípu" nemôže byť presné a zároveň lacné. A samozrejme, ani príliš výkonné.

Pre "presnosť" vyžaduje predovšetkým presnú výrobu trysiek a presnú montáž tryskového dna. Všetky trysky musia byť predovšetkým rovnaké, v tom zmysle, že musia vytvárať rovnaký ťah a rovnako orientovný voči ose strely - akákoľvek asymetria ťahu má podstatný vplyv na precesiu strely - a keďže je strela stále hnaná motorom, tak sa so vzrastajúcou precesiou podstatne mení aj smer pôsobenia vektoru ťahu, nesymetria ťahu teda spôsobuje aj pohyb strely po špirále.
Druhý problém spočíva v podmienkach horenia prachovej náplne - doba horenia je vzhľadom na rozmery strely a hmotnosť náplne jej raketového motoru značne dlhá a to znamená, že horenie náplne motoru prebieha pri relatívne nízkom tlaku. Čím nižší je tlak v raketovom motore, tým nižší je samozrejme aj tlakový spád na tryske a viac sa na ťahu motora prejavujú aj relatívne malé tlakové rozdiely v tlaku prostredia za tryskou, do ktorého spaliny expandujú - to spätne ovplyvňuje tlak v spalovacej komore. Lenže tuhé raketové pohonné hmoty majú obvykle značnú závislosť rýchlosti horenia na tlaku - so stúpajúcim tlakom pri horení rýchlosť horenia stúpa a to obvykle nelineárne. Ďalší problém spočíva v počiatočnej teplote plášťa motoru a v teplote prostredia, ktoré ovplyvňuje prenos tepla cez plášť spalovacej komory motoru a tým teplotu (a zasa - tlak) spalín v spalovacej komore motoru pred tryskou. Dá sa argumentovať, že horenie je krátke, okolo 0,1 sekundy, lenže to predstavuje dráhu 7-10 metrov, a absolutný výkon motoru je malý, takže aj malé straty tepla sa na celkovom výkone prejavia pomerne výrazne.
Celkový výkon motoru je teda silne ovplyvnený tlakom a teplotou prostredia (a aj počiatočnou teplotou náplne). To má za následok značný rozptyl konečnej rýchlosti jednotlivých striel a teda rozdielnu balistiku výstrel od výstrelu.
Ďalší problém presnosti je vo vlastnostiach strely po vyhorení motoru - strela je dutá, s relatívne masívnym tryskovým dnom a teda "ťažká na zadok" - taká strela je značne citlivá na kontakt s akoukoľvek prekážkou alebo iným rušivým impulzom na dráhe k cieľu.

Výkon streliva Gyrojet a porovnanie s iným strelivom
Obrázek
Dopadová energia je vyššia ako u pištolí kalibru .45, ale priebojnosť bude nízka, vzhľadom na fakt, že celá strela je tvorená vlastne len dutým plášťom raketového motoru a tryskovým dnom.
Treba mať na pamäti, že reálne existovalo zrejme len strelivo 13mm STANDARD, pre ostatné typy 13mm streliva GYROJET sú výkony skôr len vypočítané alebo "projektované". Aj uvádzaná maximálna rýchlosť 1250 fps je zrejme skutočne len "maximálna dosiahnutá" v skupine niekoľkých výstrelov, podľa popisu testov streliva bol totiž pri niektorých výstreloch počuteľný aerodynamický tresk od strely, pri iných nie, čo naznačuje, že len niektoré strely prekonali rýchlosť 330m/s ~1100 fps, ale iné nie.

Pokiaľ ide o cenu streliva - cena $1,35 za kus bola v polovici 60. rokov doslova obrovská - "bežná" puška vtedy stála okolo $30-50, Garand M-1 $80-100, "lacné" pištole okolo $50, "lepšie" pištole $80-$150, 100 nábojov .45 ACP $5-$7, 100 nábojov .308 NATO ~$10, 1000 nábojov .308 i pod $75...