Odstřelovači - střelivo (2. část)

Historická i současná. Pušky, samopaly, kulomety, granáty.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Odstřelovači - střelivo (2. část)

Příspěvek od Haness »

Ták se k vám vracím se zpožděním ikdyž jsem avizoval brzkou druhou část, bohužel jsem měl nehodu která my vynesla "krásných" 6 dní v nemocnici

Tak tady to je...


Obrázek
Komparace nábojů .50 BMG, 300 Win Mag, .308 Winchester, 7.62x39mm, 5.56x45mm NATO, .22LR[/align]

Náboje nižší střední ráže
Tak a teď to hlavní a to jsou náboje nižší střední ráže, pušky těchto ráží jsou nejčastěji používanými jako odstřelovací, potom především náboj ráže 7,52 NATO.
Náboje těchto ráží jsou jedny z nejstarších, mnohé byly původně vytvořeny pro opakovací pušky v dobách mnohdy dlouho před WW1 a armádami používány i v době po WW2. Tyto náboje jsou nejčastěji používané v odstřelovacích puškách proto, že jejich balistické vlastnosti jsou velice výhodné pro střelbu do, někdy možná trošku nad 1000 metrů. Navíc jejich zastavovací účinek je naprosto jednoznačný.

7,62x54R (Russian)
Anglické a už jsem to viděl i na některých českých serverech označují tento náboj jako 7,62x54R Russian.
Starší velice dobře znají, ano je to on, náboj, který používá i UK vz.59. Tento náboj byl vytvořen v roce 1891 pro tehdy nově vytvářenou opakovací pušku Mosin Nagant. Tento náboj měla ruská a později rudá armáda ve výzbroji po dlouhou dobu a to jak za WW1 a WW2, tak v robách po WW2. Když se člověk podívá na ruské zbraně tak drtivá většina z nich, používá tento náboj a to jak opakovací pušky (Mosin Nagant), tak odstřelovací pušky (Mosin Nagant, SVD) a samozřejmě i kulomety (PKM). Tento náboj je velice účinný a jeho balistické prvky jsou velice výhodné pro střelbu na delší vzdálenosti. Účinná vzdálenost, resp. maximální pro přesnou střelbu odstřelovací zbraní se zastavuje na vzdálenosti 800 metrů. Toto ovšem není směrodatné, strefit se můžete i na 1000 metrů. Je to stejné jako s nábojem 7,62 NATO, taky se udává 800 metrů jako horní hranice pro přesnou střelbu, ale jsou zdokumentované zásahy i na 1120 metrů. Nutno se ovšem ptát, kolik kusů nábojů bylo vystřeleno než přišel ten, jež zasáhnul.
Ale zpět k náboji 7,62x54R. Tento náboj je svými balistickými vlastnostmi, velmi podobný náboji 7,62 NATO (7,62x51).
Zvláštností tohoto náboje je také stavba nábojnice, nejedná se o klasickou nábojnici s drážkovým zakončením, ale s „rantlem.“ Už mi bylo tvrzeno i to že tyto náboje používají pouze jednoranky, což je naprosto milné. Jde pouze o to, že u zrodu tohoto náboje byla ještě původní stará konstrukce nábojnice, která se Rusům nechtěla nijak měnit po celá ta léta a proto tento náboj zůstal ve stále stejné podobě až do dnes a nikomu to nevadí, ani konstruktérům.
Jak jsem psal již na začátku, stojí za přesností každého náboje kvalita jeho zpracování, proto dost nesouhlasím s názory, že náboj 7,62x54R je nepřesný. Záleží vyloženě na jeho zpracování, je sice pravda, že když tento náboj porovnámě s .308 Win tak má o 3 mm delší nábojnici, tudíž může obsahovat více výmetné náplně, což se může odrazit i na přesnosti vzhledem k většímu množství tlaku a vymetení, nicméně tady hraje klíčovou roli stavba zbraně. Proto je důležité, aby byla zbraň kvalitně konstruována na použití tohoto náboje. Krásným příkladem nám může být puška SVD Dragunov (či její civilní verze TIGR). Sice jsem z ní nestřílel, ale viděl jsem fotky skvělých nástřelek dosažených s kvalitním střelivem, hodně lidí tuto zbraň zatracuje, ale dle mého názoru je to velice kvalitní zbraň pro účely jež u armády plní - tedy zbraň pro přesnou střelbu na větší dálky pro podporu mechanizovaného družstva. Bohužel tu většina lidí hledí na výsledky dosažené s touto zbraní v armádě, které jsou špatné, ale to jakým střelivem se z ní střílí už nikdo neřeší. Problém je ten, že na společných střelbách a všude jinde fasují podpůrní střelci do SVD stejné náboje jako fasují kulometčíci do UK-59, které sám výrobce zakazuje pro použití v SVD. V AČR sice byl zaveden náboj do odstřelovačích pušek, ale podle názorů vojáků jsou (byly) tyto náboje stejně nedostačující.

7(,92)x57 (R) Mauser

Nadpis, resp. Název tohoto náboje je tak divně napsán, jelikož jsem na různých serverech v zahraničí našel různá označení tohoto náboje.
Tento náboj byl vytvořen v roce 1892 v Německu jako vyloženě vojenský. Ihned po jeho vytvoření a zavedení byl přijat i řadou jiných států jako například ve Španělsku.
V současné době je tento náboj velice ceněn pro svou přesnost. Hodně lidí je označuje jako „nejvyváženější“ náboj současnosti.
Jeho velkými výhodami je relativně plochá dráha letu střely, dostačující účinek v cíli a skvělý dostřel. Pro tyto důvody je tento náboj používán jak pro lov, tak pro sport a přesné disciplíny. Lvoci si tohoto náboje váží pro velkou variabilitu jeho použití, od lovu nejmenší zvěře až po tu největší, v anglicky mluvících zemích „Big Game.“ Nicméně na stránkách muničky Norma popisují že tento náboj není příliš vhodný pro lov mohutných zvířat jako je třeba medvěd, nebo los.
V současnosti nabízí mnohé zbrojní firmy možnost vyrobení odstřelovací zbraně komorované na tento náboj, především firmy z Německa, kde tento náboj vznikl, především pochopitelně firma Mauser, jež nabízí v této ráži několik svých přesných odstřelovačích zbraní.
Tento náboj zůstává ve stínu náboje .308 Win, jež se stal hlavním nábojem v NATO. Možnou nevýhodou může být až příliš velký efekt tohoto náboje v cíli vzhledem pro policejní použití, kde se odstřelovači snaží absolutně maximalizovat možnost průletu střely cílem a zasažení nezúčastněných osob. Nicméně na druhou stranu by tento náboj mohl být dobrou volbou pro odstřelovače armádní, ovšem k již zmíněnému náboji .308 Win to není možné. Celkové zásobování podle standardů NATO by hodně znepříjemňoval zásobování střelivem jednotku jež by byla na této ráži.

.30-06 Springfield
Dalším z hodně oblíbených nábojů v civilním sektoru je .30-06 Spr. Tento náboj byl vytvořen v roce 1903 v USA a vycházel z náboje .30-03. Zanedlouho po jeho vytvoření byl samozřejmě ihned zaveden americkou armádou pro níž byl vytvářen a začaly pro něj být ihned komorovány opakovací pušky, známé M1903 Springfield, jež byly předtím komorované pro náboj .30-03.
Zajímavostí tohoto náboje je jeho spjatost s nábojem 7,92x57 Mauser. Jelikož náboj .30-06 Spr. vycházel z náboje Mauser, resp. přímo z patentu bratrů Mauserových, byly o tyto shodné konstrukce vedeny soudy jež nakonec bratři Wilhelm a Paul Mauserové vyhráli a zbrojovka Springfield Amory musela vyplatit Mauserům náhradu.
Náboj .30-06 je velice oblíbený pro lov, se známými myslivci jsem se o tomto bavil a ti mi říkali, že je v myslivectví je použití tohoto náboje velmi oblíbené pro jeho variabilitu. Další jeho výhodou je i jeho dostupnost na trhu, kde se dají sehnat tyto náboje s různými střelami.

V použití pro ozbrojené složky tomuto náboji už odzvonila hrana, tento náboj samotný byl v US Army nahrazen nábojem .308 Win, který se poté stal všeobecným nábojem 7,62 NATO a tak použití náboje .30-06 v ozbrojených složkách skončilo.
Ovšem jak jsem psal, tak na jednom místě skončilo a na druhém se ještě více rozšířilo - tedy v lovectví.
Nicméně tento náboj byl používán i do odstřelovačích pušek - do M1903 upravených na odstřelovací.

.303 (British)
Dalším z řady nábojů je britský .303. Tento náboj v současnosti v odstřelovačích puškách používán není, stejně jako všechny ostatní, kromě 7,62x54R byl vytlačen plošným zavedením náboje .308 Win. do NATO. Nicméně se o něm zmiňuji, jelikož podle mne velice významně zasáhl do dějin odstřelovačství když byl použit v britských odstřelovačích úpravách pušek Lee-Enfield.
Tento náboj byl vytvořen ve Velké Británii v roce 1888 a ihned poté byl zaveden do výzbroje armády pro níž byl konstruován, samozřejmě s jeho příchodem byla zavedena i nové zbraň, fenomenální Lee-Enfield. Pravdou je že formulace by byla spíše taková, že tento náboj byl konstruován pro pušku LE a s jejím příchodem přišel na svět i on…
Zajímavostí tohoto náboje je to, že se jako jediný z uvedené skupiny, kromě východního 7,62x54R udržel ve výzbroji armády tak dlouho - až do roku 1950, kdy byl do britské armády oficiálně zaveden náboj .308 Win aka 7,62 NATO. Tento náboj má taktéž rantlík na okraji nábojnice.

Tak a nakonec ten nejdůležitější a to náboj 7,62 NATO (.308 Winchester; 7,62x51)

Tento náboj byl vytvořen pro potřeby US Army jako náhrada za náboj .30-06 Springfield jež byl sice dostatečně výkonný, nicméně bylo potřeba najít náboj který by svou velikostí umožňoval dobré použití v kulometech a navíc aby bylo vojskům umožněno nesení většího munice při zachování stejných balistických prvků. Z dané "soutěže" vyšel vítězně přávě náboj ze zbrojovky Winchester, který byl v roce 1951 přijat NATO a zařazen pod označením 7,62 NATO.
Nicméně, píšu zde, že všechna označení sedí na jeden náboj, ovšem není tomu tak, rozdíly jsou především v tolerancích pro vojenské náboje, jež nemusí notně sedět v civilních zraních komorovaných pro náboj .308 Winchester.
Tento kalibr předčí .30-06 Spr. ještě i vpřesnosti, která je daná lepším poměrem váha slože ku váha střely. Tento náboj se krátce po zacedení a především po rozšíření v NATO stal velice populárním především ve sportovní střelbě a částečně i v lovu. Náboj údajně není příliš efektivní pro tzv. Big Game, tedy lov té největší zvěře.

Jak by měl vypadat rozptyl tohoto kalibru na 100 m jde krásně vidět na tomto odkazu úplně dole Rozptyl zásahy by se měly dotýkat.

Náboje vyšší střední ráže

Obrázek
I přesto že náboje vyšší střední ráže dostačovali pro použití na většinu standardních operací se stále objevovala skulina kam odsřelovači nemohli „dosáhnout,“ respektive abych byl přesný tak dosáhnout mohli za určitou cenu – tím prvkem kterým mohli byli velkorážové náboje. V knize od Mika Laua popisují tyto kalibry jako kalibry pro vyplnění mezery mezi náboji .308 a .50. Popravdě se mi toto tvrzení moc nezamlouvá, jelikož ona mezera žádná není, jelikož náboje .50 pokryjí celou vzdálenost
Obrázek
[align=center]Komparace nábojů .338 Lapua Magnum; 7,62 NATO; 5,56 NATO
Já osobně vidím hlavní použití těchto kalibrů ve střelbě na vzdálenosti do 1 500 metrů a jejich zavedení především proto, aby vojáci nemuseli nosit těžké zbraně jako je třeba Barett M82 a také jako hlavní to, aby nebyli vojáci tak viditělní na menší vzdálenosti jako při střelbě náboji kalibru .50 jejichž výstřel výborně demaskuje.
Krásně ukazuje důvod použití těchto kalibrů operace na podporu obležených vojáků v Amarah (Irák). Ve zkratce, když se britové usadili v tomto městě tak hned na první patrole zastavili před „základnou“ místních povstalců čímž velmi radikálně udeřili do sršního hnízda, z této první přestřelky se jim podařila po nějaké době dostat zpět na základnu kde se ovšem sehrála celá operace. Tato základna byla jednak hustě postřelována a jednak a to hlavně později nastoupili do akce povstalecké minomety, ty se zprvu podařilo odstřelovačům s jejich puškami L96 kalibru 7,62 NATO eliminovat, nicméně povstalci vcelku rychle přišli na to, že když se posunou dál budou vcelku krytí. Toto také udělali a pár dní se jim podařilo takřka nerušeně postřelovat základnu z minometů, nicméně se po pár dnes do základny proplížili dva vojáci s puškami M82 a minometům velice rychle učinili konec. Britové rychle učinili rozsáhlé rešerše a dokonce bylo řešeno jestli není leší plošně zavést pušky v rážích .338 Lapua Magnum.

300. Winchester Magnum (7,62x67)
Tento náboj byl vyvinut pro tzv. Big-Game lov, neboli lov největších zvířat. Tento náboj je také ale používán třeba v Benchrestu v disciplínách na dlouhé vzdálenosti.
Tento náboj poskytuje větší přesnost střelby za hranicí vzdálesti 800 metrů.
US Army sama podala zakázku na předělání série pušek M24 na ráži .300 Winchester Magnum. Firma Remington sama ukázala iniciativu po tomto podnětu a vytvořila novou pušku M24A2 která se vyrábí jak v ráži 7,62 NATO, tak právě v .300 Win Mag. Současně s touto novou zbraní firma Remington prodává i konverzní kity pro klasické M24. Nově navíc Remington vyrábí pušku M24A3 jež je vyloženě v ráži .338 LM.

US Army vybírala mezi dvěma náboji a to mezi .338 Lapua Magnum a právě .300 Winchester Magnum. Nakonec zvítězil v tomto tendru náboj .300 Win Mag ačkoliv je sporadické tvrdit, že má lepší balistické vlastnosti než .338 LM. Byl vybrán především pro to, že byl velice rozšířen v civilním sektoru a muničky tudíž vyráběli tento náboj v ekonomicky přijatelných relacích, taktéž byla podstatným důvodem možnost konverze civilních zbraní této ráže na zbraně vojenské. Samozřejmě že zde také zapůsobilo to, že tento náboj byl znám ve sportovní střelbě a jeho kvality byli ověřeny.

Kvalita náboje (a ostatních této kategorie) .300 Win Mag spočívá také v tom, že díky těžké střele se s ním dobře střílí za silného větru, kdy střela nenabírá takové odchylky jako 7,62 NATO. Tento náboj je efektivní na dálkách do 1 200 metrů.

.338 Lapua Magnum (8,6x70)
Jak už jsem zmiňoval v textu u předchozího článku byl tento náboj jendím z nějž vybírali američané při zavádění nové kategorie střeliva a „prohrál.“ Nicméně na druhou stranu je nutno uvést že ačkoliv nebyl vybrán v USA, v Evropských státech je v armádním použití „oblíbenější“ a je používán v několika armádách jak náboj vyšší střední ráže.

Vývoj tohoto náboje spadá až do roku 1983 kdy se vytvářel nový náboj těžšího kalibru pro US Army. Tento náboj vznikl podobně jako ruský náboj 5,45x39 a tedy pouhým zaškrcením krčku nábojnice náboje kalibru .416 Rigby.

Tento náboj už z pohledu svých parametrů lépe rozvrhuje poměr velikosti střely ke velikosti nábojnice, proto se chová balisticky stabilněji než náboj .300 Win Mag jež je vlastně klasická 7,62 s větší nábojnicí.

Firma Lapua uvádí, že tento náboj lze použít na maximální vzdálenost (efektivně) 1 500 metrů, nicméně na serveru www.snipercentral.com jsem našel graf kde je uvedena vzdálenost až 1 800 metrů.
Tento náboj je laborován různými typy střel v rozmezí váh 300 až 850 grainů (19,44 – 55,079 gramů), známá a kvalitní je laborace od firmy Lapua a tou je náboj .338 LM se 300 grainovou střelou HPBT Lapua Scenar. Pušky tohoto kalibru dosahují přesnosti do 1 MOA.

Pro tento náboj jsou laborovány mnohé známé typy zbraní jako je především má oblíbená Accuracy International Arctic Warfare Super Magnum neboli AWM, nebo pušky jako je Mauser SR 93, nebo Armalite AR-30.
Obrázek

Velkorážné náboje

Tyto náboje byly vytvořeny už v době kolem WW1 a jejich určení bylo a je především v těžkých kulometech.
Tento náboj byl nejspíš jako odstřelovačský použit poprvé ve Vietnamu a to legendárním Carlosem Hathcockem, jež použil kulomet .50 BMG Browning M2 lafetovaný na tzv. Firebase, tedy kontorlní základně palebné podpory.Tento kulomet má přepínač i na jednotlivé rány a montážní lištu na pouzdře. Carlos Hathcock na tento kulomet upevnil optický zaměřovač Unertl 10x ze své pušky Wichester 70 a na vzdálenost 2 146 m zabil kombatanta Vietcongu táhnoucího kolo s bednami. Tento legendární zásah byl nejlepší legovaný zásah do roku 2002 kdy byl překonán Mas.Corp. Robem Furlongem, který už „pravou“ odstřelovačskou puškou tohoto kalibru zabil kombatanta Talibanu na vzdálenost 2 430 metrů. Nicméně je pravda že Carlosovi Hathcocokovi k toumuto zásahu stačily pouze dva výstřely. Robovi Furlongovi to zabralo výstřelů 7.
No ale zbytek už k jednotlivým nábojům...

.50 BMG – Browning Machine Gun (12,7x99)
Tento náboj byl vytvořen v roce 1921 jako „krmivo“ pro tehdy nový Browningův kulomet M2. Náboj byl pochopitelně laborován různými střelami od zápalných až po průbojné.

Kulomety M2 jsou vidět snad ve všech válečných filmech, jsou to legendární zbraně, které ikdyž už jsou starší konstrukce tak stále zůstávají ve službě a dnes jsou hojmě používány ve všech krizových oblastech. Například v Afghánistánu si je vojáci nemohou vynachválit pro jejich nespornou účinnost.
Jednou z prvních pušek, které se ujaly po vytvoření na tento náboj byly pušky od firmy Barrett. Tato firma vytvořila tyto své velkorážné pušky jak v samonabíjecí, tak v opakovací verzi a tyto zbraně jsou dnes používány mnohými armádami a to včetně té naší – viz. fotka poslence Jana Vidíma na návštěvě u .601 SkS Sna tomto odkazu (snad se z toho ******) ZDE
Legendární jsou historky o amerických vojácích jež údajně za první války v Zálivu zabíjeli s těmitozbraněmi a náboji API (Armor Piercing Incendiary) protipancéřovými posádky OT.

Tento náboj používají mnohé zbraně jako je M82 od Barretta, AS-50, AW-50 atd.

.408
Tento náboj je relativně nový a stále obklopen tajností, nicméně je to náboj jež je používán puškou CheyTay M400. Na tomto videu s ním velice přesně střílí na vzdálenosti přes 2 200 metrů.
Tuto zbraň používá i SOG VP.

Tak toto by mělo být vše....takže lets head for conversation.....

ZDROJE:
Sniper Central
Lapua
Wikipedia
601. Skupina speciálních sil
Barrett Rifles
Accuracy International
Proarms

Poděkování
Chtěl bych poděkovat Bibrosovi ze serveru strelectvi.cz který mi laskavě poskytnul fotku srovnání nábojů (ten malý, který bohužel nejde hodit jako střední náhled) ze své sbírky za jeho ochotu, díky!
:wink:

Opět prosím administratora aby to hodil na portál, díky :???:
Naposledy upravil(a) Haness dne 30/4/2009, 18:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

V AČR sice byl zaveden náboj do odstřelovačích pušek, ale podle názorů vojáků jsou (byly) tyto náboje stejně nedostačující.
Možná by to chtělo koupit originál...
Obrázek
http://7.62x54r.net/MosinID/MosinAmmo030.htm
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Já si nejsem jistý, ale tuším že to byla ruská produkce, taky ty náboje byly, nebo jestli jsou tak staré jak Jeruzalém...
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Pár doplňků a úprav:

7,62x54R – naprosto souhlasím s Hanessem, že tento náboj je rovnocenný přesností s 7,62 NATO. Terčové zbraně v této ráži s projektilem Lapua reprezentovali východní blok velmi dobře. Bohužel problém této ráže je v konstrukci nábojnice. Nábojnice s okrajem, jako součást vojenských nábojů jsou spíše archaické. Jejich okraj je dost velký problém pro konstrukci automatických zbraní ( i když si s tímto problémem dokázali sovětští/Ruští konstruktéři dokázali velmi dobře poradit ) Moderní náboje mají úhel dosedacího kužele tupější a samotné tělo nábojnice má co nejostřejší úhel ( téměř válcový ).

7(,92)x57 (R) Mauser – toto označení není správné a je kombinací různých ráži ( jejíchž záměnou by si majitel zahrával se životem ). Toto značení je zářivým příkladem smluvního značení.
Německý standardní puškový náboj byl do roku 1905 ( od roku 1988 ) 7,92x57 I ( Infaterie ) a od roku 1905 do standardizace s NATO 7,92x57 IS ( Infanterie Spitzer ). Při této změně nedošlo jen k “zašpičatění ” střely, ale i ke zvětšení jejího průměru.( i ke změně rozměrů vývrtu )
Ráže 7x57 je velmi rozdílná od původního náboje. Ráže s přídomkem “R” jsou s nábojnicemi s okrajem ( 7,92x57R). Obě tyto ráže jsou civilní ( respektive správné značení ráže 7,92x57R je 8x57R ).

.30-06 Springfield – jen bych dodal, že název náboje je složen z ráže a z roku zavedení. T.J. .30 je ráže a tento náboj byl zaveden do výzbroje 1906.

.303 British –tato ráže s okrajem měla mnoho prvenství, jako například poloplášťové střely nebo střely s expanzní dutinou.

7,62x51 ( NATO )- je už poměrně moderní ráže a jeho hlavní výhoda je v tvaru nábojnice. Umožňuje použití jednodušší konstrukce u automatických zbraní a umožňuje poněkud lepší hoření prachové slože.

.300 Winchester Magnum (7,62x67)- kromě faktu, že tento náboj má značný komerční úspěch ve státech a jeho hmotnost je v porovnáni s .50BMG minimální, nesmíme zapomenout i na zpětný ráz. Tento element zvyšuje efektivitu této ráže na vzdálenost přesahující těsně 1000 metrů.

.338 Lapua Magnum – tato ráže má skryté výkonové rezervy. Několik posledních let kraluje na odstřelovačských soutěžích v této ráži, náboj s homogenní střelou LM-105. Tato střela má velmi vysoký balistický koeficient a vyrovná se ráži .408 CheyTac a některými vlastnostmi převyšuje i .50BMG

.408 CheyTac – náboj této ráže je standardně osazen homogenní střelou. Jeho výhoda je vyžší přesnost oproti .50BMG až do vzdálenosti dvou mil.

.50BMG i když přesnost tohoto náboje v porovnání s konkurencí pokulhává, jeho hlavni devízou je smrtící ale hlavně průbojný účinek tohoto střeliva na poněkud delší vzdálenost.
Puška M82 Barret je spíš antimateriálová než odstřelovačská.

Ale jinak pěkný článek Haness
:up:
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Ona je pravda to, že .50 BMG byl vzán jako odstřelovací, jelikož nic příhodnějšího a v armádě zavedenějšího po ruce nebylo, krásně to potvrzuje právě .408 CheyTac, který je zkonstruován přímo pro střelbu na velké dálky a ačkoliv je to náboj "menší" tak je přesnější než .50 BMG.
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Hlavni rozdil je v samotne strele. I kdyz ma .408 Cheytac o 35-45% mensi hmotnost oproti .50BMG, jeho strela ma tvar optimalizovany na dlouhe vzdalenosti. Strela .408 je homogenni a jeji balisticky koeficient se blizi k jedne, co je o tretinu vic nez u naboje .50BMG. Jak je videt tak v tabulce tak krome vysoke presnosti, strela .408 vynika i vyssi rychlosti v cele ucinne vzdalenosti.
Obrázek
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Ona je pravda, že na druhou stranu američané nikdy pušky kalibru .50 BMG nikdy nepropagovali jako odstřelovačské proti řivým cílům, ale jako pušky anti-materiálové.

Nicméně rozdíl v jednotlivých rážích se mi zdá markantní. Celý systém který nabízí CheyTac je dle mého názoru "pozorovatele" skvělý střelivo vyrábí sama firma s nároky přesně pro své zbraně, ke zbraní je balistický počítač který spočte vše do puntíku, pohoda :-) proto když jsem viděl pušky CheyTac na IDETu tak jsem neváhal a jen mačkal spoušť foťáku (jojo kdybych už jen měl dobrej foťák a né ten krám od Sony...

Obrázek
Obrázek
Obrázek
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj“