Vojenské střelivo a jeho účinnost

Historická i současná. Pušky, samopaly, kulomety, granáty.
Odpovědět
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

THV zanam, ale prave ta kombinace s prubojnym jadrem a mekkym plasem mi prijde skvela (pokud se plast spolehlive svline pri narazu na mekky cil). Pokud vim v THV je myslenka dost odlisna - ma to mit vysokou prubojnost vesty na kratkou vzdalenosti ale rychle snizovat rychlost odporem aby to bylo bezpecne v mestskem prostredi (jestli si to nepletu s necim jinym)

tady jsem jeste poupravil Petrzuv navrh strely s jadrem s utrhnutelnou stopkou
Obrázek


Strela s uvolnitelnym prubojnym jadrem
Pri dopadu na tvrdy cil se prubojne ocelove jadro uvolni z hlinikoveho loze, protoze sily jsou vysoke
pridopadu na tvrdy cil jsou sily nizisi a strela se neuvilni a hlinikove je tazeno hmotnosti prubojneho jadra skrze tkan.
Pri tom se tobakovy obal bud roztrha nebo prohne do dutiny tak ze vytvori hyperbolickou plochu, s velice silnym destruktivnim ucinkem na tkan.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

asija: jsem velmi rád že se ti můj nápad líbí. To že mnou prezentovaný způsob je trochu kostrbatý souhlasím-ani já jsem návrhem nebyl úplně spokojený.
Tvoje provedení ,díky za něj, je určitě elegantnější a promyšlenější-líbí se mi. Jen mi není jasné, pokud střela narazí na tvrdý cíl-hliníkové tělo střely se utrhne ale začne(zpočátku setrvačností) pohybovat směrem dopředu-jestli by tohle nějak nevadilo.
Jinak mohl bys zpracovat svůj (náš) návrh trochu detailněji( res. realističtěji já se pokusím o totéž), mne se takhle špatně odhadují vlastnosti střely.

K wolframu: já se tedy v materiálech nevyznám zdaleka jako ty a souhlasím že pro puškové střely je to dost plýtvání, ale jaký jiný materiál ti dá takové možnosti. Podle mne se wolframu -pokud chci navrhnout výrazné zlepšení-nedá úplně vyhnout.


Ještě chci vyjádřit obdiv k nápaditosti a úrovně zpracování návrhů alchymisty-zejména se mi též líbí první návrh - z něj přímo čiší "big damage".
Jediné co mne zaráží-proč není jádro protažené do "zelené zóny" místo plastu. Podle mne by to neuškodilo ani zastavovacímu účinku ani průbojnosti.(ale z hlediska náročnosti výroby by to problém být mohl)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Strely THV mali pôvodne riešiť predovšetkým problémy cieľovej balistiky - dobrý zastavovací účinok proti mäkkým cieľom a obmedzenú priebojnosť a dolet po zásahu mäkkého cieľa a tým zníženie ohrozenia nezúčastnených osôb po zásahu cieľa, a súčasne dobrú priebojnosť a priateľný účinok pri streľby na ciele kryté tenkými kovovými konštrukciami - karosériou automobilu. Sú vyrábané z relatívne tvrdého tombaku/mosadzi (príliš sa nedeformujú), majú relatívne malú hmotnosť (max 3 gramy) a na pištolové a revolverové strelivo veľmi vysokú počiatočnú rýchlosť (600-700m/s).
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Návrh munice jež by měla být alternativou alchymistových návrhů . Uplatnila by se všude tam, kde není potřeba až taková průbojnost (jakou přináší druhý alchymistův návrh)ani celkový účinek (jako u prvního návrhu) na dlouhé vzdálenosti.

Obrázek

Základní myšlenkou je využití velkého průřezu hlavně k urychlení lehké střely na vysokou rychlost-a tak dát puškám ráže 7,62x39 některé vlastnosti-(plochá trajektorie letu,hydrodynamický efekt) - munice ráže 5,56mm. Přitom tyto vlastnosti by získal voják pouhou výměnou zásobníku.
Zároveň by však střela měla mít přijatelné průřezové zatížení (resp.balistický koef.) a průbojnost, a by měla být jednoduchá a z levných materiálů (což vylučuje použití podkaliberní munice).

Obrázek

Proto jsem zvolil (možná) optimální aerodynamický tvar projektilu (tvarový koeficient jsem pro výpočty dal 0.255 oproti 0,0243 u standard. munice,je to ale jen odhad,nemám ničím podložené), což částečně vyvažuje relativně nízké průřezové zatížení. Zadní rozšířená část střely slouží zejména jako vodící prvek (pevná obroučka) v hlavni a zároveň zvyšuje moment setrvačnosti projektilu.

Přibližné parametry střely: Hmotnost je 6,1gramu, hmotnost ocelového jádra 1,9 gramu, poč.rychlost 794mps(použit velmi, velmi zjednodušený výpočet) ,převýšení na 200metrů 10,7cm.

(u standard.munice je poč.rychlost 705mps,převýšení na 200metrů 13cm,hmotnost jádra cca.3,3 gramu)

Hydrodynamický efekt nastává až do 180 metrů, oproti 120 u standardní munice 7,62mmx39.
Zároveň jí voják může nést při stejné zátěži o cca. 10% více.

Určitým problémem by mohlo být vedení v hlavni.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Příspěvek od Bax »

Osmnáctiletý Viljar Hanssen, pocházející z norského arktického souostroví Špicberky, přežil čtyři střelné rány, do hlavy, levého ramene, levé ruky a pravého podpaží. Pět dní strávil v nemocnici v kómatu a musel podstoupit množství operací. Na levé ruce mu lékaři amputovali několik prstů a na jedno oko oslepl.

První odstavec jsem pro jistotu zkopíroval, protože Novinky můžou za čas článek vymazat.

Web Page Name

Já jsem měl za to, že ta NATO munice 5,56 mm má větší účinnost, resp. že ta střela by měla podle toho co zde psali někteří přispěvatelé po vstřelení "cestovat v těle" a mít větší destrukční účinky.

Už před cca týdnem byl článek opět na Novinkách a tam vypovídala holka, co jí vnikla střela do úst (taky od Breivika). Ale nevím kudy přesně.
A to nejsou jediné dva případy.

Mrtvých je 77 zraněných 96. (ale ti zranění samozřejmě mají poranění různého rozsahu). A to ještě ne všichni byli zasaženi puškovou municí, protože dle jeho slov na blízko střílel z pistole.

Já jsem to nějak moc nehledal - možná to někde na googlu bude ty počty přesněji.

pozn.: ne, že bych jim přál aby byli radši mrtví, na tenhle typ diskuzí se specializují kontroverzní typy serverů jako Novinky a spol.

Zde jde o tu účinnost munice, to mě jako zaráží. Že lidé po zásahu touto municí přežili velmi těžká zranění. Včera dokonce bylo v článku že lidé byli schopni po zásazích se nouzově ošetřovat. Takže asi opravdu ty střely 5,56 mm pokud nezasáhnou životně důležitý orgán, tak člověka nevyřadí z boje.

Ten případ nějak nesleduji, ale on tam musel být celkem dlouho, takže nejde namítnout, že přežili jen díky tomu, že byli zasaženi a ihned dojela sanitka a zachránila je.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Baxi, ono z boje nevyřadí leccos. Asi polovina wannabe-sebevrahů, co se střelí do hlavy, přežije - často s hroznými bolestmi když si přestřelí oční nerv - protože se prostě netrefí do ničeho tak důležitého. Jen málokterý zásah přivede okamžiuou smrt - pakliže tedy nevyužívá hydrodynamického šoku nebo nemá takovou hybnost, že vytrhne půlku hrudníku. Někde na netu je dobré shrnutí z policejní praxe, některé přestřelky jsou neuvěřitelné. Třeba zdrogovaný chlap, kterého střelili do hlavy i hrudi, načež stihl zastřelit dva agenty atd.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Bax: Jde o to, že v praxi mohou nastat případy, které jsou mezní a proto nemusí dojít k požadovanému efektu, jaký je běžný. Ohledně zranění střelnou zbraní se takové případy vyskytovali, vyskytují a budou vyskytovat. Na jejich základě ovšem nelze vyvovozavt nic o účinosti munice. Jako to třeba dělali v jedné knize kdysi, kde autor horoval pro pistolovou munici větších ráží a dokazoval to případem, kdy byl muž zasažen ráží 9mm do srdce a přes veškeré zákonitosti nezemřel a byl vyřazen až dalším zásahem .357 do hlavy. Jsem si jen říkal, že kdyby se to stalo obráceně, jestli by také horoval pro munici 9mm...
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Je treba mať neustále na pamäti, že ÚČINNOSŤ munície je veľmi široký pojem, ktorý je lepšie nepoužívať, alebo aspoň nehodnotiť jednoslovným vyjadrením.
Často sa ÚČINNOSŤ munície zamieňa s užšie definovanými pojmami, ktoré však reprezentujú len časť celého súboru vlastností, ktoré reprezentujú účinnosť munície. Sú to obvykle
- zastavovací / "porážecí" účinok
- ranivosť
- priebojnosť
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Jedna vec je statisticka odchylka, druha vec jsou principy.

zrovna tady v tom co napsal bax bych se ale zamyslel nad principem - tedy zda 5.56 pri prustrelu hlavy skutecne provede to co se od ni ocekava pri prustrelu mekke tkane, tedy tohle
Obrázek

No je nekolik duvodu proc by nemusela
1) Neni to zrovna mekka tkan
2) Otazkou je kudy kokretne hlavou prosla a zda urazila potrebnou delku aby k efektu doslo
3) Otazkou je zda mela strela rychlost pri ktere tento effekt nastava ( tedy jestli to nebylo z priliz velke vzdalenosti, nebo nebyla zpomalena pruchodem nejakou prekazkou )
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

skúsim:
Otázka skôr je, akou zbraňou a kam bol dotyčný zasiahnutý - niektoré zásahy mohli byť 5,56 mm, iné pištolou. Otázka je tiež použitá munícia. Zásah ruky s následnou amputáciou prstov zodpovedá skôr strele 5,56mm, prežitý zásah ramena, podpažia a hlavy naopak skôr pištoli alebo "povrchovým škrtancom" striel kalibru 5,56mm (alebo odrazeným, či inak spomaleným strelám).

1) v tom to nie je - pri náraze na kosť zrejme dochádza k strate stability a triešteniu rýchlejšie.
2) kadiaľ hlavou prešla a čo zasiahla je celkom podstatná otázka
3) diaľka na ostrove nebola zrejme v žiadnom prípade príliš veľká na to, aby strela stratila toľko rýchlosti, že nedochádza k jej triešteniu, pravdepodobnejší je priechod nejakou prekážkou alebo skôr odraz od prekážky alebo terénu
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Dobrou ukážkou, ako sa dá upraviť strelivo s prakticky rovnakou konštrukciou na mnoho účelov je brokovnicová jednotná strela FIER. Výrobca ju vyrába v najmenej ôsmich konštrukčných variantoch a v troch rážach. Strely sú určené pre lov srnčej, jelenej a čiernej zveri a pre bezpečnostné zložky, použiteľné sú na vzdialenosť do 50 metrov.
Všetky strely FIER majú takmer rovnakú balistiku a vyznačujú sa veľmi dobrou presnosťou a vysokou dopadovou rýchlosťou na vzdialenosť do 50 metrov (cez 300m/s) a zároveň majú vďaka tvarovaniu plastového kontajneru redukovaný dolet - len okolo 500 metrov (pri počiatočnej rýchlosti 430-450 m/s).
Nákresy sú relatívne zjednodušené a nezachycujú jemné "finesy" konštrukcie, ako napríklad mierne kuželovité a nie valcovité prvky, presné uhly a polomery hrán a podobne, ktoré však môžu mať podstatný vplyv na funkciu strely.

Základná konštrukcia: Dvojdielny plastový kontajner (tyrkysová) obsahuje olovenú úderku (sivá) a mosadzné jadro (oranžová)
Obrázek

Varianty:
1) Obrázek 2) Obrázek 3) Obrázek 4) Obrázek 5) Obrázek 6) Obrázek 7) Obrázek

1) strela FIER Special Ballute
Obrázek
Strela má hliníkové jadro a olovenú úderku. Je určená na lov.

2A) strela FIER Classique
Strela má mosadzné jadro a jednodielnu olovenú úderku. Je určená na lov.

2B) strela FIER Fragmetation
Stela má mosadzné jadro a štvordielnu olovenú úderku, ktorá sa po dopade rozdelí. Je určená na lov.

3A) Strela FIER Classique
Strela má mosadzné jadro a jednodielnu mosadznú úderku. Je určená na lov.

3B) strela FIER Fragmetation
Stela má mosadzné jadro a štvordielnu mosadznú úderku, ktorá sa po dopade rozdelí. Je určená na lov.

3C) strela FIER Fragmetation
Stela má mosadzné jadro a jednodielnu, čiastočne narezaná mosadznú úderku, ktorá sa po dopade kontrolovane "roztvorí" bez fragmentácie. Je určená na lov a pre bezpečnostné zložky.

4) strela FIER Expansive
Strela má masívne mosadzné jadro a olovenú úderku. Je určená na lov.

5A) strela FIER Expansive
Strela má masívne mosadzné jadro a mosadznú úderku. Je určená na lov a pre bezpečnostné zložky.

5B) strela FIER PPA

Strela má oceľové alebo mosadzné jadro a jednodielnu, čiastočne narezanú mosadznú úderku, ktorá sa po dopade kontrolovane "roztvorí" bez fragmentácie. Prebíja ochranné vesty triedy II na vzdialenosť do 30 metrov.
FIER PPA s mosadzným jadrom. Snímka ukazuje spôsob čiastočného narezania úderky.
Obrázek

6) strela FIER PAR
Strela má ocelové jadro a mosadznú úderku. Vyznačuje sa vysokou priebojnosťou, prebíja ochranné vesty triedy III na vzdialenosť do 30 metrov alebo železný plech s hrúbkou viac ako 11mm.

7) strela FIER PAL

Stela sa vyznačuje odľahčenou (skrátenou) mosadznou úderkou a krátkym mosadzným jadrom

Existujú aj ďalšie strely:
- MSFA - podobá sa strele podľa nákresu 3) alebo 5)
Strela má ocelové jadro a mosadznú úderku. Vyznačuje sa zvýšenou priebojnosťou, prebíja ochranné vesty triedy II na vzdialenosť do 30 metrov a 8 železných plechov s hrúbkou 1mm oddelených 10mm medzerou.
- jednodielna mosadzná strela - presný tvar sa mi nepodarilo z fotografií určiť, je možné, že sa v prednej časti podobá strelám THV (tenký hrot s oblúkovým prechodom do tela strely)

ďalšie možné varianty (návrh)
8) Obrázek 9) Obrázek 10) Obrázek 11) Obrázek 12) Obrázek
8A + 9A) Strely s masívnym jednodielnym jadrom z olova alebo mosadze.
8B + 9B) Strely s viacdielnym (4-8) pozdĺžne rozdeleným jadrom z olova alebo mosadze.
10) Strela s masívnym oloveným jadrom s expanznou dutinou.
11) Strela s masívnym čiastočne narezaným mosadzným jadrom s expanznou dutinou. Jadro sa po dopade kontrolovane deformuje bez fragmentácie.
12) Strela s jadrom z elastickej plastickej hmoty plnenej oloveným prachom a so zníženou počiatočnou rýchlosťou - "nesmrtiaca" alebo "menej ako smrtiaca" strela. V prednej časti jadra je hliníkový kotúč, ktorý bráni prieniku elastickej hmoty do čelnej časti kontajneru a vytvorenie "lúča" v jeho hrote. Ako vhodnejšie sa mi ale javí použitie odlišného kontajneru.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Návrh 6,5mm průbojného projektilu

Příspěvek od Petrz »

Představuji modifikaci zde už prezentované průbojné střely s optimálním aerodynamickým tvarem pro ráži 6,5mm grendel.
Celé schéma ukazuje obrázek-

Obrázek

v přední zúžené části je wolframové jádro(hmotnost 1,63gramu) obklopené jen pláštěm střely(celková hmotnost cca.1,6 gramu), v zadní širší části je ocelové tělo(hmotnost 1,8 gramu) a olověná košilka(hmotnost cca.1 gram), toto uspořádání zaručuje že až do hloubky cca.1cm je hmotnost celé střely(cca.6 gramů) koncentrovaná do průměru jádra což je cca.2,5-3 mm.
V podstatě myšlenka mého uspořádání pochází od ruských druhoválečných APCR projektilů, kteréžto střely měly relativně malé jádro v přední části dlouhého ocelového těla jež jádru pomáhalo svojí hmotností v počáteční fázi probíjení.
Snažil jsem se nějak kvantifikovat průbojnost mé střely-vyšlo mi pro mne dost překvapivě že na 150 metrů má o cca.20% větší průbojnost a na 300 metrů o 30% než M995,což mi přijde jako velmi slušný výkon, vzhledem k menší hmotnosti jádra(tudíž i menší spotřebě drahého wolframu)

Obrázek

Výpočet-Střela 5,56mm M995 má hmotnost resp. průměr jádra cca. 2,4 gramu resp.4mm a počáteční rychlost cca. 1050mps. Vycházel jsem z předpokladu, že u mé střely pomáhá jádru při probíjení v průměru polovina hmotnosti ocelového těla a olověné košilky a čtvrtina hmotnosti pláště a tato hmotnost společně s hmotností jádra se soustřeďuje v maximálním průřezu jádra tedy 10,24mm čtver.(U M995 je to 16mm čtverečních). Toto je podle mne dolní mez odhadu.
Dále jsem předpokládal že střele 5,56mm M995 pomáhá při probíjení její celá hmotnost střely(ne jen hmotnost jádra)a že průbojnost roste s druhou mocninou rychlosti.
Jinými slovy jsem maximálně potlačil výhody mé střely a naopak maximalizoval výhody střely M995. Takže je možné že nárůst průbojnosti bude ještě podstatně vyšší než oněch 20% na 150 metrů.

No samozřejmě všechny výpočty jsou přibližné a nejsem si jimi jistý neb i malé odchylky mohou způsobit velké zkreslení,ale právě proto jsem volil spodní parametry.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Petrz »

zde je velmi zajímavé srovnání ráže 5,56x45 a 7,62x39 vycházející z vlastní zkušenosti autora: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivo ... 62x39.aspx

Když jen vypíchnu nejpodstatnější věci:

"Rychlejší ráže se vyznačují výbornou zevní balistikou a přesností. Nevýhodou je velká citlivost na drobné překážky a vysoká rychlost kule při průniku zvěří. Ta se projeví velkými podlitinami ve zvěřině. Malé rychlé ráže vyžadují dobrý zásah, po něm zvěř často zůstává v ohni. Při horší ráně však zvěř daleko odbíhá, špatně barví a dosled bývá obtížný."
"Zaznamenal jsem i případy, kdy střela po nárazu na větší kost zcela změnila směr. Když k tomu došlo v blízkosti vstřelu, opakovaně se stalo, že kule pak vůbec nepronikla do dutiny hrudní a bez okamžité pomoci loveckého psa by kus byl ztracen."

"Naproti tomu 7,62x39 se svými 730 m/s úsťové rychlosti a asi 1500 J ve vzdálenosti 100 m se projevuje významně odlišně. Její účinek na zvěř je dán větším průměrem střely a hmotností 8 g. Srnčí zásah pomalou kulí dobře značí a útěková vzdálenost po zásahu komory se pohybuje mezi 5 a 15 m. I při hůře umístěné ráně zvěř padne poblíž nástřelu, slušně barví a dosled bývá snadný, je-li ho vůbec zapotřebí.
Nikdy jsem nezaznamenal, že by se střela po zásahu kosti odchýlila od svého směru."

"I ona má samozřejmě svá omezení. V přesnosti na velkou vzdálenost je .223Rem ve výhodě. S ráží 7,62x39 a střelivem SB běžně dosahuji rozptylu kolem 5 cm na 100 m, což je s hlavní o délce 45 cm velmi dobré."

zdroj: http://www.myslivost.cz
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
poto73
Příspěvky: 2
Registrován: 1/9/2012, 11:13

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od poto73 »

Je zajímavé tady číst různé pohledy a poznatky na danou tematiku. Je pravda, že po světě koluje spousta názorů, ale i mýtů co se balistiky týče. Podle mně by logickým protějškem 5,56 nato měl být spíš ruský 5,45 ... Tady malý postřeh : " 5,56 nato je známý svou vyskou ranivostí. Na živou tkáň měl při testech (v ideálních podmínkách) dokonce účinky převišující 7,62 nato. Je to dáno vyskou rychlostí střely při který střela získá enormní energii a to takovou že se při dopadu roztříští - tzv. defragmentuje. Je zajimávé jak šli na to rusové. Ty používají ve svých střelách ocelové jádro čímž zvyšují průraznost střely. Takováto střela by v ideálních podmínkách prolítla cílem a neodevzdala by dostatek energie. Čili nedocílila by se dostatečná ranivost. Jenže co rusové udělali ? Posunuli těžiště na střele lehce dozadu. Tj. že za letu je střela i navzdory tomu stabilní, ale při dopadu na cíl se prudce díky tomu destbilizuje a začne se nekontrolovatelně převracet ... Viděl jsem video, kde bývalí příslušník specnaz střílel - sice na figurinu ... Střela vlítla uchem do hlavy a zátilkem ven - no "neuvěřitelné" ! Není těžký si představit jako paseku to udělá ... !? "
Je pravda, že v našich končinách je to pasé když je tu standartní náboj 7,62x39. Hodně lidí tuto ráži označuje jako geniální a není důvod to popírat. Bavit se o limitech té které ráže je nadlouho, zvlášť když si jěště vezmeme v úvahu nespočet modifikací té které ráže. Nemyslím si, že všechno je věcí dané ráže ... Kupř. SEALs nepoužívají standartní náboje 5,56 protože mají svoje limity ale si nechali vyvinout vlastní laboraci tohoto náboje. Koneckonců p. Kalašnikov taky zastával názor (viděl jsem video kde byl rozhovor s ním), že se rusové spíš měli zaměřit na modernizaci stávající rážet než vyvijet novou. Kdo ví jestli by to nebyla schodnější cesta než bolestný "přechod" na kupř. 6,8 REM SPC. Někdo tady uved TTD 6,8SPC vs 6,5 grendel. Tohle ja nádherný příklad toho o čem mluvím. 6,5 grendel používá střelu nižší ráže a přesto se nejedná o tolik méně výkonný náboj oproti 6,8 SPC. Je pozoruhodné, že je stejně přesný jako 5,56 nato a od určitý vzdálenosti dokonce ho přesností převyšuje. A nebudu zastírat - líbí se mi dokonce víc než 6,8 SPC. V 1000m má jěště furt nadzvukovou rychlost a tedy stále dostatek ranivý enrgie.
Naproti tomu bych přeci jenom vyvrátil jeden mýtus ... Bylo tady načrtnuto téma afghanistánu. Mýtus hovoří o větší nachýlnosti (lehčí) střely 5,56 oproti naší 7,62 na snos větrem. Opak je pravdou !!!
Na závěr bych jěště dodal něco málo k odstřelovačkám. SVD (Samozarjadnaja - a nikoli Snajperskaja Vintovka Dragunova). Zajímavé je že tohle označení většinou neznají ani samotný rusové :))). V první řadě to není "snajperka" nýbrž podpůrná puška pěchoty as tím byla i vyvíjena. A je pravda, že i v našich luzích a hájích ja zaveden jeden neduh a to použití munice pro kulomety který využívají stejnou ráži - 7,62x54R. To je prostě "čuňárna". A jak by řekl klasik - "před použitím výrobku si prosím prostudujte přibalený leták" ! Protože na tohle upozorňuje i samotný ruský výrobce ... Je pravda že SVD je přesný tak prvních pět rad. Po zahřátí to už nelítá tak konzistentne, ale jak už bylo správně řečeno není to "snipa". Naproti tomu vyznívá chválihodně když se kluci od nás používající zastarávající SVDčka na mezinárodní soutěži umisťují vysoko, kde už je předčí jen "borci" který používají "nádobí" od renomovaných značek jako accuracy international. Jak jeden můj kolega říká "to je holt rukama"... 8-)
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Zemakt »

Mýtus hovoří o větší nachýlnosti (lehčí) střely 5,56 oproti naší 7,62 na snos větrem. Opak je pravdou !!!
zajímavé, mohl bys to trochu více rozebrat?
A je pravda, že i v našich luzích a hájích ja zaveden jeden neduh a to použití munice pro kulomety který využívají stejnou ráži - 7,62x54R.
toto je asi zřejmě způsobeno samotnou cenou munice. "Kulomeťáky" koupíš od 4 do pěti korun. Když si chceš každý víkend trochu zabouchat, tak asi není co řešit. Samozřejmě, jestliže má někdo ambice, nebo je to vyloženě sportovní střelec, tak naprostý souhlas. Jinak se to dá obecně vztáhnout na jakoukoliv munici, chceš výsledky? Kup kvalitu.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Tempik »

No možná má ta 5,56 menší plochu o kterou se ten vítr může opřít. Zároveň má vyšší rychlost a tak vítr nepůsobí ani tak dlouhou dobu jako na 7,62?
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Petrz »

Tempik: Vyšší rychlost-v tom máš pravdu,to je asi důvod menší citlivosti na vítr. Menší plocha-to je dobrá úvaha-zde však hraje roli kromě boční plochy i hmotnost projektilu- těžší projektil má větší tendenci setrvávat ve svém pohybu-no a s větší ráží roste hmotnost rychleji než boční (či čelní) plocha(za předpokladu stejné hustoty materiálu)=tudíž čím větší projektil tím více má setrvačnost navrch nad vnějšími vlivy(jako je boční vítr a aerodynamický odpor)-tím méně ho tedy za stejný časový okamžik vítr vychýlí-nicméně doba letu 5,56 NATO při počáteční rychlosti 900 mps je natolik menší že to ASI převáží vyšší setrvačnost 7,62x39.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Dzin »

Zase vyvýjet novou munici je zapotřebí. Poněkud se zapomíná, že 5.56 byla zavedena jen jako přechodná munice na období, po které se měla vyvynou munice s lepšíma balistickýma vlastnostma (vzhledem k požadavkům na nasazení). Podle výpočtů by se mělo jednat o munici v rozmezí ráže 6-7 mm. Bohužel tlakem různých lobby se toto stále oddaluje. Nijak nehaním 5.56, naopak, je dobrá (a souhlasím se zde předneseným názorem, že kolen ní je spoustu nepravdivých legent a pověr), ale prostě může zde být ještě lepší typ munice.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od alibaba »

poto73 píše:Je zajímavé tady číst různé pohledy a poznatky na danou tematiku. Je pravda, že po světě koluje spousta názorů, ale i mýtů co se balistiky týče. Podle mně by logickým protějškem 5,56 nato měl být spíš ruský 5,45 ... Tady malý postřeh : " 5,56 nato je známý svou vyskou ranivostí. Na živou tkáň měl při testech (v ideálních podmínkách) dokonce účinky převišující 7,62 nato. Je to dáno vyskou rychlostí střely při který střela získá enormní energii a to takovou že se při dopadu roztříští - tzv. defragmentuje. Je zajimávé jak šli na to rusové. Ty používají ve svých střelách ocelové jádro čímž zvyšují průraznost střely. Takováto střela by v ideálních podmínkách prolítla cílem a neodevzdala by dostatek energie. Čili nedocílila by se dostatečná ranivost. Jenže co rusové udělali ? Posunuli těžiště na střele lehce dozadu. Tj. že za letu je střela i navzdory tomu stabilní, ale při dopadu na cíl se prudce díky tomu destbilizuje a začne se nekontrolovatelně převracet ... Viděl jsem video, kde bývalí příslušník specnaz střílel - sice na figurinu ... Střela vlítla uchem do hlavy a zátilkem ven - no "neuvěřitelné" ! Není těžký si představit jako paseku to udělá ... !? "
Je pravda, že v našich končinách je to pasé když je tu standartní náboj 7,62x39. Hodně lidí tuto ráži označuje jako geniální a není důvod to popírat. Bavit se o limitech té které ráže je nadlouho, zvlášť když si jěště vezmeme v úvahu nespočet modifikací té které ráže. Nemyslím si, že všechno je věcí dané ráže ... Kupř. SEALs nepoužívají standartní náboje 5,56 protože mají svoje limity ale si nechali vyvinout vlastní laboraci tohoto náboje. Koneckonců p. Kalašnikov taky zastával názor (viděl jsem video kde byl rozhovor s ním), že se rusové spíš měli zaměřit na modernizaci stávající rážet než vyvijet novou. Kdo ví jestli by to nebyla schodnější cesta než bolestný "přechod" na kupř. 6,8 REM SPC. Někdo tady uved TTD 6,8SPC vs 6,5 grendel. Tohle ja nádherný příklad toho o čem mluvím. 6,5 grendel používá střelu nižší ráže a přesto se nejedná o tolik méně výkonný náboj oproti 6,8 SPC. Je pozoruhodné, že je stejně přesný jako 5,56 nato a od určitý vzdálenosti dokonce ho přesností převyšuje. A nebudu zastírat - líbí se mi dokonce víc než 6,8 SPC. V 1000m má jěště furt nadzvukovou rychlost a tedy stále dostatek ranivý enrgie.
Naproti tomu bych přeci jenom vyvrátil jeden mýtus ... Bylo tady načrtnuto téma afghanistánu. Mýtus hovoří o větší nachýlnosti (lehčí) střely 5,56 oproti naší 7,62 na snos větrem. Opak je pravdou !!!
Na závěr bych jěště dodal něco málo k odstřelovačkám. SVD (Samozarjadnaja - a nikoli Snajperskaja Vintovka Dragunova). Zajímavé je že tohle označení většinou neznají ani samotný rusové :))). V první řadě to není "snajperka" nýbrž podpůrná puška pěchoty as tím byla i vyvíjena. A je pravda, že i v našich luzích a hájích ja zaveden jeden neduh a to použití munice pro kulomety který využívají stejnou ráži - 7,62x54R. To je prostě "čuňárna". A jak by řekl klasik - "před použitím výrobku si prosím prostudujte přibalený leták" ! Protože na tohle upozorňuje i samotný ruský výrobce ... Je pravda že SVD je přesný tak prvních pět rad. Po zahřátí to už nelítá tak konzistentne, ale jak už bylo správně řečeno není to "snipa". Naproti tomu vyznívá chválihodně když se kluci od nás používající zastarávající SVDčka na mezinárodní soutěži umisťují vysoko, kde už je předčí jen "borci" který používají "nádobí" od renomovaných značek jako accuracy international. Jak jeden můj kolega říká "to je holt rukama"... 8-)


Samotna fragmentace naboje 5.56x45 je zcela zavisla na delce hlavne respektive na dopadove rychlosti projektilu. Kratsi hlaven = mensi vzdalenost ve ktere jeste strela fragmentuje. Pekne zobrazeni zavislosti fragmentace na dopadove rychlosti je na strane c.3 tohoto tematu.
Co se tyce teziste tak to neni jen otazka ruskeho 5.45x39 ale i 5.56NATO projektilu ( strana c.1 tohoto tematu )
Neastandartni strelivo v razi 5.56x45 pouzivane v Afganistanu specialnimi jednotkami je Mk 262 ( Strana c.3 tohoto tematu ). Je to sice vynikajici strelivo ale jeho cena vyssi nez M855 co ponekud omezuje pouziti.
Naboj 5.56x45 neni spatna munice ale ma svoje hranice. Tyto hranice se muzou posunout dal novou razi jako jsou napriklad 6.8SPC nebo 6.5Grendel.

Ohledne citlivosti raze 5.56 na bocni vitr. Fakt je, ze cim lehci strela tim vetsi citlivost na bocni vitr. Psal jsem o tom na prvni strane tohoto tematu v souvislsti se ZMENOU STRELY S SS92 NA SS109. Strela sovietskeho naboje 7.62x39mm je sice tezsi ale ma vetsi balisticky koeficient a mensi rychlost takze bocni vitr ma na neho znacny vliv.
Je ale fakt, ze puvodni naboj M193 vystreleny z karabiny mel stejny nebo dokonce vyssi posun bodu zasahu pri bocnim vetru.
Co se tyce bodu zasahu podle poslednich zkusenosti z Afganu nejlepe ukaze tabulka. Jak je videt projektil vystreleny z karabiny M4 ( nejrozsirenejsi zbrane spojeneckych vojsk v Afganu ) neni na tom zas o moc lepe, nez projektil vystreleny z AK47.

Ohledne odstrelovacky SVD musim plne souhlasit. Tato zbran se casto porovnava s puskama typu M24/M40 nebo L96 a pritom patri do kategorie DMR ( jako napriklad SR-25 ). Ve sve kategorii patri porad ke spicce, pokud se pouziva spravne strelivo. CSLA i ACR do nedavna nemela odstrelovace tak jak je zname u zapadnich vojsk. T.j. odstrelovaci byli soucasti druzstva.
Tempik píše:No možná má ta 5,56 menší plochu o kterou se ten vítr může opřít. Zároveň má vyšší rychlost a tak vítr nepůsobí ani tak dlouhou dobu jako na 7,62?
Na posun bodu zasahu vlivem vetru maji vliv 3 faktory: rychlost, balisticky koeficient a hmotnost strely. Vice tabulky.

Obrázek
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Vojenské střelivo a jeho účinnost

Příspěvek od Alchymista »

Fragmentácia M193 v závislosti na dopadovej rýchlosti
Obrázek
Za povšimnutie stojí, že strela M193 sa prestáva trieštiť pri dopadovej rýchlosti 2100-2400 fps - to zodpovedá v tabuľke vzdialenosti ~250-350m.
Strela M855 sa pravdepodobne triešti ľahšie a intenzívnejšie, pri nižšej dopadovej rýchlosti - naznačuje to porovnanie strelných kanálov, kde je u M855 napriek nižšej dopadovej rýchlosti uvedená vyššia fragmentácia strely a je vidieť začiatok trieštenia na kratšej dráhe.

strelný kanál strely M193
Obrázek

strelný kanál strely M855
Obrázek

Porovnaním striel z tabuľky v predchádzajúcom príspevku v čase - dobe letu - zistíme, že drift strely 7,62x39 vplyvom vetru je dokonca menší než u ostatných troch striel - priaznivo sa tu prejavuje relatívne väčšia hmotnosť a väčšie prierezové zaťaženie strely. Ani pokles dráhy v čase nie je oproti ostatným strelám markantne odlišný.
Obrázek

Výrazne odlišný obrázok ale dáva porovnanie v diaľke - strela 7,62x39 v dôsledku nižšej počiatočnej rýchlosti má na rovnakej diaľke značne väčší pokles na dráhe a väčší je i drift vplyvom vetru.
Obrázek
Strela teda nie je horšia po stránke aerodynamiky, ale väčší pokles i drift je dôsledkom nižšej počiatočnej rýchlosti strely.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj“