Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Moderátoři: michan, jarl, Pátrač

Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Lord »

Fakta lze interpretovat různě. Možná to je ještě jinak. Nicméně Two-Ocean Navy Act byl další reakcí Spojených států na japonskou invazi do Číny, a trošku i německou anexaci Rakouska. V roce 1938 už byla schválena stavba lodí třídy Iowa.

Dále bylo zřejmé, že záměr Japonska získat kolonie produkující zdroje v Pacifiku a jihovýchodní Asii, by pravděpodobně vedl ke konfrontaci se Spojenými státy.
USA mělo podstatně větší průmyslovou moc než Japonsko, a tak bylo jasné, že v námořních zbrojních závodech nakonec vyhrajou.
Navíc amíci pravděpodobně tušili, že Japonci připravují třídu Yamato, i když přesně specifikace neznali.
Tak projektovali dokonce třídu Montana, i když ne přímo jako konkurenta Yamata.
Předběžné projektové práce třídy Montana začaly před vstupem USA do druhé světové války.
První dvě plavidla schválil kongres v roce 1939 po příchodu druhého Vinsonova zákona.

Ovšem úspěch v bitvě v korálovém moři a ve větší míře v bitvě o Midway snížil hodnotu bitevních lodí, a naprostá priorita byla dána stavbě letadlových lodí.
Práce ve výstavbě na třídě Iowa však byly dostatečně daleko a navíc bylo vhodné, aby působily vedle nových letadlových lodí třídy Essex, které už byly důsledkem přijatého "Two-Ocean Navy Act".

Jinak si přečti třeba tento článek. Chválí v něm vizionářskou prozíravost Carla Vinsona.
Jaké lodi by se mohly ukázat jako nejužitečnější pro Spojené státy?
http://politicalvanguard.com/a-two-ocea ... t-century/
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Kouzelnik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1305
Registrován: 27/9/2017, 22:23

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Kouzelnik »

Včeřejším komentářem jsem pouze doplnil jeden z důležitých motivů proč ten šéf japonských námořníků burcoval do nějaké brzké další války.



Jestliže by diskuze měla směřovat k tomu co lze vyvodit z plánovaných etap investic do IJN, tak je to nesnadné neboť máme málo informací ... troufnu si vyvodit akorát 2 věci - admirál Nagano:

a) nepředpokládal větší počet poškozených větších lodí IJN, protože kdyby předpokládal, tak neplánuje stavbu nových větších lodí (protože si neumím představit, jak v loděnici by dokázali "teleportovat" rozestavěnou loď, pokud by v loděnici potřebovali urychleně odstraňovat poškození např. na 15-ti tisíc tunové Mogami. Tj. chápu peníze na urgentní dostavbu rozestavěných lodí, tak aby se uvolnila kapacita loděnic ... a chápu vývojové práce na nových typech lodí. Ale nechápu plánování novostaveb velkých lodí, když bude zredukuje dostupnost opravárenských kapacit.... tj. předpokládal bych že pro rok 1942 nebude plán na jednu jedinou novostavbu velkých lodí (a je jedno jestli se bavíme o křižníku, letadlové (hydroplánové) lodi atd..

b) z nějakého záhadného důvodu, neměl plán na zbudování infrastruktury pro IJN v dobytých (=vzdálených) lokalitách.
Tj. pokud fakt na podzim 1941 plánovali ofenzívu směrem na sever Barmy a do Britské Indie - tak IJN by potřebovala operovat v Indickém oceánu). A rovněž pokud by plánovali dobýt nejen Rabaul, ale také pokračovat v ofenzivě směrem na jihovýchod a směrem od Rabaulu k Austrálii..... zejména pro operace v Indickém oceánu by IJN velmi pomohlo mít vybavené základny někde např. v oblasti Sumatry nebo Malajského polostrova (vždyť ze Singapuru je to 5 tisíc km plavby do japonského Vnitřního moře). Přece u ropných vrtů a u rafinerií v "jižní oblasti zdrojů" japonci počítali, že pravděpodobně se jim nepovede zabránit destrukci, tak proč japonci čekali že dobijí např. singapurskou námořní základnu v nedotčeném stavu?
R.I.P.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Lord »

Problém je, že v české literatuře asi zatím neexistuje obsáhlá kniha o válečném hospodářství a plánování Japonska, ale v zahraničních zdrojích už něco nalézt lze. Když se vrátím ještě zpátky, tak z politického hlediska se staly časté atentáty na umírněné politické představitele, kteří začali ztrácet jakýkoliv vliv. Domácí politika se postupně začala dostávat do rukou vojenských představitelů.
a) nepředpokládal větší počet poškozených větších lodí IJN, protože kdyby předpokládal, tak neplánuje stavbu nových větších lodí (protože si neumím představit, jak v loděnici by dokázali "teleportovat" rozestavěnou loď, pokud by v loděnici potřebovali urychleně odstraňovat poškození např. na 15-ti tisíc tunové Mogami. Tj. chápu peníze na urgentní dostavbu rozestavěných lodí, tak aby se uvolnila kapacita loděnic ... a chápu vývojové práce na nových typech lodí. Ale nechápu plánování novostaveb velkých lodí, když bude zredukuje dostupnost opravárenských kapacit.... tj. předpokládal bych že pro rok 1942 nebude plán na jednu jedinou novostavbu velkých lodí (a je jedno jestli se bavíme o křižníku, letadlové (hydroplánové) lodi atd.
Jinak k tvým dotazům, nevím kde přesně bereš uváděné informace o stavbě velkých lodí, já jen vím, že japonská flotila se soustředila na stavbu "nosičů letadel", avšak s nedostatečnou odolností, a pak torpédoborce. Od roku 1943 pak byla velká část kapacit věnována doprovodným plavidlům.

A zase zde narážíme na omezenou kapacitu, kdy hlavní stavba lodí byla soustředěna v několika loděnicích ve velkých průmyslových oblastech Japonska. Na nosiče letadel tak byly převedeny trupy válečných lodí v rané fázi stavby, ale i několik velkých osobních lodí.

Během tohoto období se nestavěly žádné bitevní lodě, kromě třídy Yamato. Na seznamu se objevuje pouze jeden těžký křižník Ibuki, ale bylo dokončeno pět lehkých křižníků Agano, Noshiro, Yahagi a Sakawa patřící do třídy Agano. Oyodo tvořilo samostatnou třídu, a tyto lodě byly použity hlavně jako vlajkové lodě. Jinak všechny japonské předválečné lehké křižníky byly malé, lehce vyzbrojené a obzvláště nedostatečné v protiletecké obraně. Nové konstrukce proto dávaly smysl kvůli nahrazení těchto zastaralých plavidel.

Do jisté míry byl japonský válečný stavební program relativně vytížen, když by jsi vzal v úvahu předpoklad, že bude nutné někde opravovat poškozené lodě. Na druhou stranu potřeba nosičů letadel zde byla, ale vyvážena flotila to nebyla, neboť nebyla podporována skupinou rychlých válečných lodí s AA výzbrojí. Postupem času nestačily tyto lehké stíhací síly na americkou flotu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Kouzelnik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1305
Registrován: 27/9/2017, 22:23

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Kouzelnik »

Tak si to shrňme -

1. Ty jsi ve vlákně, kdy diskuze se stočila k příčinám (a k cílům) japonců proč vlastně šli do války, tak Ty jsi citoval pasáže článku od @michana.

2. Já k těm citovaným pasážím doplnil kontext ohledně konkrétní situace admirála Nagano (= z kontextu jsem dospěl k subjektivnímu názoru, že ten člověk nemluvil o nutnosti začít bojovat po Pacifiku atd. kvůli prospěšnosti pro japonské Impérium/Dominimum.... ale admirál Nagano chtěl válku, protože jeho úřad (námořnictvo) ztratilo většinu svého významu, tj. teoreticky měly rozpočtové priority japonska být přesměrovány jinam než na investice do námořnictva).

3. Ty jsi, v reakci na mé doplnění kontextu, reagoval, tak jak jsi reagoval. já jsem nedospěl k závěru ke kterému jsi dospěl Ty. Podle mě není dost informací, aby šlo vyvodit tak kategorické (a hodně zobecňující) závěr jako jsi napsal. Nic víc, nic míň.

4. Nad rámec diskuze mé polemiky, tak jsem upřesnil to co já vyvozuji z priorit zbrojních výdajů japonského námořnictva, tak jak byly přijaty v etapě platné od podzimu 1940 ... tj. že pozdější události na jaře 1942 IMHO neodpovídají prioritám japonského námořnictva dle rozpočtu (=plánu za co konkrétně utráce) z podzim 1940.

Závěr: tipuji, že celé pozadí projevu admirála Nagana ze září 1941, mám pocit, bylo mnohem komplikovanější, než že by měl strach čekat co se stane až USA citelně posílí námořnictvo (viz Zákon o dvou-oceánském loďstvu). A bez poznání celé situace Nagana a celé IJN na podzim 1941 (přesně jak píšeš @Lorde, že bez dostatku věrohodných a nám Evropanům srozumitelných pramenů) si těžko dělat úsudek.


P.S. K těm letadlovkám (a prioritám japonců) ... Japonci už před Pacifickou válkou provozovali záložní (fikaný) plán jak rychle sehnat další lodě pro letadla.
a) Jednak: konverze z válečných lodí jiných kategorií
viz https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_ ... %ABh%C5%8D - konverze na letadlovku začala před Pacifickou válkou
b) Druhak: konverze z civilních lodí - rovněž tento druhý příklad (z Kasuga Maru na Taiyo) patrně popisuje popisovat, že japonci chtěli sehnat další letadlovku před Midway http://www.navypedia.org/ships/japan/jap_cv_taiyo.htm Slovo patrně píšu protože si nejsem jestli konverze začala na podzim 1941 nebo až po zahájení Pacifické války (tj. nemůžu vyloučit, že konverze ve skutečnosti začala někdy v zimě/jaře 1942).
R.I.P.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Lord »

2. Já k těm citovaným pasážím doplnil kontext ohledně konkrétní situace admirála Nagano (= z kontextu jsem dospěl k subjektivnímu názoru, že ten člověk nemluvil o nutnosti začít bojovat po Pacifiku atd. kvůli prospěšnosti pro japonské Impérium/Dominimum.... ale admirál Nagano chtěl válku, protože jeho úřad (námořnictvo) ztratilo většinu svého významu, tj. teoreticky měly rozpočtové priority japonska být přesměrovány jinam než na investice do námořnictva).
Já si nemyslím, že admirál Osami Nagano měl hlavní slovo pro expanzi na jih. On prostě dostal nějaké zadání, tak se k tomu vyjádřil, jak se vyjádřil.
Pochopitelně věděl, že když k tomu má dojít, že USA je silný soupeř a bude k tomu potřebovat adekvátní výzbroj.

Nagano se konce Tokijského procesu nedožil, tak nevíme co by mu dali přesně za vinu. Například bych dal mnohem větší vinu císaři, který souzen nebyl, ale to je teď jedno.
Nebyli dokonce obviněni ani žádní podnikatelé a ultranacionalisté, prostě určité skupiny amíci radši vynechali.

Co mi je známo, tak zaútočit na Nizozemskou Východní Indii doporučoval císaři nejvíce markýz Kóiči Kidó.
Na konci války si chtěl zase zachránit vlastní kůži, znal poměry a spolupracoval MacArthurem.


Ostatní body Ti nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože k tomu nemám dostatek podkladů. Něco jsem k tomu napsal, ale mohlo to tak být nebo ne úplně, prostě hádat se o tom nemá zatím smysl.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

Obrázek

V této tabulce je znázorněn japonský dovoz (v tisících tun) bauxitu, kaučuku, manilského konopí, manganové rudy, olova, chromové rudy, kopry, niklové rudy a chininu získaných z jižních oblastí. Ve druhém sloupečku jsou předválečné záměry pro r. 1942 a v dalších skutečný stav v jednotlivých letech.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

Obrázek

V této tabulce je uvedena světová produkce ropy koncem 30. let 20. století a v době vstupu Japonska do války i s udáním výchozího zdroje. Zaujala mě procentuálně poměrně nízká produkce z oblasti Středního východu. Těch zhruba 5 % mi přijde docela málo.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Dzin »

Nárůst produkce ropy v oblasti středního východu nastal až po WW2 s nástupem zájmů USA v tomto prostoru. Souvisí to s tím, že už během války se začal USA obávat o schopnost pokrytí spotřeby do budoucna a také se objevoval postoj, že ropu na jeho území je nutno brát jako strategickou rezervu a tedy pro běžnou potřebu je třeba ji nakupovat z jiných zdrojů. Je to samozřejmě jen velmi stručně a jedná se o delší a více komplexnější proces.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

Ano, vím, že prudký nárůst těžby ropy na Středním východě nastal až po druhé světové válce, ale stejně mě ten nízký podíl překvapil, protože jsem často narážel na údaj, že ropa těžená v oblasti Perského zálivu měla za války velký význam pro celé Britské impérium.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11489
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Dzin »

To ano, ale spíše v ranné fázi konfliktu a nebo lokálně, tedy v oblasti Středomoří či Indie. Díky problémům s dodávkami před nebezpečné oblasti Středozemního moře se to začalo postupně měnit a už v roce 1942 pokrývala Británie prakticky celou spotřebu dovozem z USA a z Mexika, Venezuely a oblasti Karibiku.

Obrázek
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Mirek58 »

Děláte jednu chybu, zaměřujete se výhradně na - Těžbu ropy - a naprosto opomíjíte ropné produkty.
Např rafinerie v ( tuším) Abadanu měla zpracovatelskou kapacitu 8 mil tun a jela na plné obrátky
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Alfik »

Mirek58 píše:Děláte jednu chybu, zaměřujete se výhradně na - Těžbu ropy - a naprosto opomíjíte ropné produkty.
Např rafinerie v ( tuším) Abadanu měla zpracovatelskou kapacitu 8 mil tun a jela na plné obrátky
Byla už tehdy technologie na zpracování ropy na jednotlivé produkty v poměru jaký chtěli? To je otázka na odborníky, vím že dnes to do značné míry "nějak" (nevím jak) jde, ale nebyly tehdy poměry vzniklých produktů dané pouze vlastnostmi ropy z té oblasti?
Nějak si matně vzpomínám na zmínky, že Japonci používali ropu z dobytých území pro pohon lodí i bez další úpravy, protože málo čadila - byť to může být jen "něco od Hubáčka", co si nepamatuju přesně, a nemusí to být úplně takhle.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Mirek58 »

Tak jedno je jisté. Rafinerie v Abadanu byla na úrovni. Tady uměla vyrábět potřebné. Svědčí o tom jaké produkty si mohla vyměňovat, kooperovat s Rusy. Tedy ne jenom prostá destilace.
To je jeden pohled, druhý z úhlu přepravních tras nám říká, že Střední Východ zásoboval východní bojiště, Indii, Blízký východ, otázkou se kterou jsem se nezbýval je Austrálie.
A pohon japonských plavidel surovou ropou bylo nouzové řešení. Negativem byly časté požáry v důsledku úniků lehkých odpařených uhlovodíků .
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

Mirek58 píše:Děláte jednu chybu, zaměřujete se výhradně na - Těžbu ropy - a naprosto opomíjíte ropné produkty.
Např rafinerie v ( tuším) Abadanu měla zpracovatelskou kapacitu 8 mil tun a jela na plné obrátky
Z Abadanu se určitě tankery (ať už s ropou či ropnými produkty) hojně plavily přinejmenším ještě po celý rok 1942. Narazil jsem na to nedávno při psaní článku o výpadu japonských letadlových lodí na Indický oceán a před léty při shánění materiálů pro článek o pomocném křižníku Hókoku Maru, odkud je následující ukázka:
jarl píše: Mezitím námořní štáb opět přehodnotil názor na použití těchto plavidel a oba pomocné křižníky měly dostat ještě jednu příležitost uplatnit se jako narušitelé námořního obchodu. Proto HÓKOKU MARU a AIKOKU MARU opustily 13. října Truk a odpluly do Singapuru odkud se 1. listopadu vydaly na korzárský výpad do Indického oceánu, což mělo mít pro popisované plavidlo tragické následky. Přes tento oceán vedla i veledůležitá plavební trasa mezi Perským zálivem a Austrálií, kudy se plavily tankery převážející ropu a právě na této rušné komunikaci objevily pomocné křižníky 11. listopadu 1942, zhruba 550 námořních mil od Kokosových ostrovů dvojici nepřátelských lodí. Dne 5. listopadu totiž vyplul z australského přístavu Fremantle nizozemský tanker ONDINA zajišťující pravidelnou přepravu mezi Austrálií a ropným přístavem Abadan ležícím v dnešním Iranu.
Alfik píše: Nějak si matně vzpomínám na zmínky, že Japonci používali ropu z dobytých území pro pohon lodí i bez další úpravy, protože málo čadila - byť to může být jen "něco od Hubáčka", co si nepamatuju přesně, a nemusí to být úplně takhle.
Ano, surovou ropu z některých naležišť v Nizozemské Východní Indii bylo možné použít jako palivo na válečných lodí (jak dokládá ukázka z článku v úvodu tohoto vlákna), ale mělo to i své nevýhody. Při proražení palivových nádrží vznikala v podpalubí třaskavá směs, takže mohlo snadno dojít k výbuchu o čemž se koncem války na vlastní kůži přesvědčili Japonci.
jarl píše:Tou dobou Země vycházejícího slunce zabředla do nekonečné války v Číně, pročež přistoupila k posilování armády a floty. Přechod na válečnou ekonomiku vedl ke zvýšené spotřebě surovin, které Japonci většinou nakupovali v zahraničí. Mezi jejich přední producenty patřila Nizozemská Východní Indie, jež na světové trhy na přelomu třicátých a čtyřicátých let dodávala 40 % kaučuku a 30 % cínu. Kolonie také patřila k významným producentům bauxitu a představovala pátého největšího exportéra ropy, které každoročně vyprodukovala 8 milionů tun. Jako příklad významné těžařské oblasti uveďme ostrov Tarakan, jehož naleziště denně produkovala 5000 barelů vysoce kvalitní ropy označovaná jako „Tarakan crude“ a vhodné i bez rafinace k použití jako palivo pro válečné lodě.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Alfik »

Já jsem se ale ptal z jiného důvodu. Nebyla ropa ze Stř. Východu méně vhodná, při tehdejší technologii, pro výrobu ropy a více vhodná pro jiné, těžší, složky? Oleje, maziva... až po asfalt, třeba.
Prostě řečeno, neměla jiný poměr vyráběných produktů, než třeba ropa z USA, Mexica, Venezuely apod?
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od Mirek58 »

Tak ropa ze Stř východu je především - "sladká"-. Protože není uložená mezi vrstvami soli jako ropa Uralská, nebo ropa kolem Kuby.
A její vlastnost se odvíjejí/ly od hloubky vrtů. A já bych tipoval, že se nijak moc nelišila od ropy z Baku, J. Ameriky.
A posoudit výtěžné poměry bez určení technologie jako doplněk ke druhu ropy nelze.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

jarl píše: Pozemním silám velel generál poručík Hein Ter Poorten a početního vrcholu dosáhly počátkem r. 1942. Čítaly 122 600 mužů, přičemž 55 600 patřilo k Indonésanům, 21 200 se rekrutovalo z míšenců a toliko 45 800 tvořili běloši. Profesionálních vojáků bylo 41 700 zatímco zbytek tvořili záložníci a nejrůznější pomocné a dobrovolnické jednotky mnohdy na úrovni domobrany, nevhodné k nasazení do první linie.
O tom, že výjimečně mohli i míšenci v řadách Královské východoindické armády udělat slušnou karieru svědčí případ generála Rudolpha Bakkerse. Ten měl evropského otce a indonéskou matku, ale přesto to dotáhl až na generál-majora a Ter Poorten si jej vybral jako náčelníka generálního štábu. Ter Poorten na jeho mínění hodně dal a držel nad ním ochrannou ruku, ale britští a američtí důstojnící ze spolupráce s "barevným" důstojníkem nadšení nebyli.

Obrázek
Rudolph Bakkers
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. č. 202.

Příspěvek od jarl »

V této tabulce je předválečná produkce a spotřeba ropy v Nizozemské Východní Indii v milionech barelů a její export. Do Japonska šlo v r. 1939 přes 14 milionů barelů.

Obrázek
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Asie, Japonsko a Čína 1931 - 1945“