Stránka 1 z 1

Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 3/1/2018, 10:18
od Rase
Obrázek

Polní čepice c. a k. armády

Po katastrofálním výsledku Prusko-Rakouské války (1866) a vzniku Rakousko-Uherska, bylo nutno zavést nový a především levnější polní stejnokroj. Tyto změny se samozřejmě týkaly rovněž pokrývek hlavy. Původní čáka zůstala u pěších pluků zachována, ale nově byla nošena pouze jako součást slavnostní uniformy. Táborová pokrývka hlavy, nošená mimo službu a při práci, tvarem odpovídala čepicím pro jízdu (prostá "lodička"). Poprvé byla zavedena u pěchoty v roce 1868 a označována byla jako Lagermütze - "táborka". Čepice se vyráběla ze světlemodrého (Lichtblau) sukna. Skládala se z těla, nátýlníku, který bylo možné při nepřízni počasí stáhnout přes uši a soukenného čelního štítku, který bylo možné sklopit (jinak byl ukryt za lemem). Již v roce 1871 byl zaveden inovovaný vzor čepice (Kappe), doplněný lakovaným koženým štítkem. Tento typ byl určen pro denní službu v kasárnách, na cvičení, vycházky a především pro polním nasazení. Nový model byl opatřen klopou, s výkrojem a dvěma knoflíky v přední části, na loďkovém měkkém zvonu byl umístěn mosazný terčík s vyraženými iniciálami FJI. Pro vyšší hodnosti byl zvon čepice často vyztužen, aby lépe držel tvar. Pro pěchotu byl jako materiálu použito světle-modrého sukna, pro ostatní zbraně bylo použito materiálů jiných barev. Jízdní útvary měly čepici podobného střihu, ovšem bez štítku a v mořenově červené barvě. Výrazná červená barva byla vytvořena chemickým alizarinem. První útvary novou čepici obdržely v roce 1873 a na více než čtyřicet let se stala charakteristickou polní pokrývkou hlavy rakousko-uherských pěšáků.
Začátkem 20.století přecházela většina armád na nové typy materiálů, které již lépe plnily maskovací funkci. Rakousko-Uhersko určilo jako budoucí barvu polního stejnokroje známou štičí šeď - hechtgrau. Střih uniformy a jejích součástek ale zůstal prakticky zachován. Přestrojení vojska probíhalo od června (oficiálně od 7. října 1908) do konce roku 1908. Všechny stejnokrojové součástky byly v novém barevném odstínu, pro mužstvo stejně jako pro důstojníky. Mimo pochod a službu v poli byly nošeny nadále černé důstojnické čepice a v případě přehlídek slavnostní čáka. Tak jako u starších čák, zavedených již ve třicátých letech 19.století, byly čepice v důstojnickém stylu, užívány rovněž civilními úředníky. Čepice byly užívany na železnici, poštách, státních úřadech a podobně. Původně byla nošena měkká čepice, ale počátkem století ji vystřídala vyztužená varianta a zvýšila se výška zvonu. Během první světové války ale byla její výška výrazně snížena. Nyní se ale opět vraťme k polním čepicím vojska. Na začátku války byli záložníci a sloužící vojáci vybaveni novým polním stejnokrojem vzor 1908 v barvě štičí šedi. Při výcviku nových branců se z důvodu šetření používaly stejnokroje starších vzorů a typů, včetně původně vycházkových. Novým polním stejnokrojem byli vybaveni až po skončení výcviku a tedy krátce před cestou na bojiště. Gážisté a záložní důstojníci měli většinou stejnokroje vlastní, soukromě pořízené. Vyjímkou nebyly soukromě pořízené čepice i u mužstva, střihem se mohly o klasických čepic lehce lišit, dle přání zákazníka. Ač platil zákaz nošení těchto čepic mimo službu, vysloužilí vojáci si je odnášeli i do civilního života. Pokud jde o polní nasazení, byl nový typ čepice značně diskutabilní. V letních měsících způsobovala přehřívání kvůli absenci větracích průduchů a v zimě neposkytovala dostatečnou ochranu před chladným větrem. V roce 1915 se opět změnila barva stejnokrojů na tzv. polní šeď (Feldgrau), nová barva měla lepší maskovací vlastnosti. Pokud jde o polní čepice, tak jejich střih byl zachován, ale kvůli úsporným opatřením, se podšívka zmenšila, podšité bylo buď dýnko, nebo naopak jen okolek čepice. Knoflíky a čelní stítek byly v barvě látky. Z módních a praktických důvodů se objevují pokrývky hlavy v jezdeckém stylu, tedy bez čelního štítku. V druhé polovině války se výroba potýkala s výrazným nedostatkem surovin a opět došlo k inovacem i u pokrývek hlavy. V průběhu roku 1916 se začaly objevovat čepice vyrobené z jednoho kusu plsti. Ta byla napařována na formě a upravena do tvaru polní čepice. V tomto období se objevují i čelní štítky vyrobené z plsti a klasická podšívka byla nahrazena potítkem z koženky. Později se objevují i různé náhražkové materiály, případně i v odstínech zelené - vyhotovené z ukořistěných italských látek, opět v prostém střihu. Zimní čepice pro službu v horách, byly vyráběny z vlněného úpletu v barvě polní šedi, ve většině případů bez čelního štítku, s výsostným označením a nefunkčními knoflíky.

Výrazným prvkem vojenských čepic Rakousko-uherské armády, je tzv. polní označení (Feldzeichen) nošené na levé straně. V letních měsících se jednalo o dubovou ratolest, nebo její atrapu vyrobenou z voskovaného papíru. V zimních měsících se nosily větvičky z jehličnatých stromů. Dalším zajímavým prvkem byl identifikační obdélník na zadní části čepice. Ten byl vyroben z bílého plátna a sloužil k rychlému rozpoznání vlastních vojáků v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Ze stejného důvodu byl bílý obdelník malován i na modernější ocelové přilby. Pokud jde o typickou módní výzbrobu vojenských čepic, tak již od prvních válečných měsíců nosili vojáci četné pamětní odznaky front, armád, sborů či divizí, brigád a pluků. Dosud nejobsáhlejší sběratelský katalog čepicových odznaků maďarského autora Miklóse Szanyie (Kappenabzeichen Katalag, Budapest, 2011), obsahuje vyobrazení více než 2000 různých typů těchto ozdob. Často byly vyráběny rovněž odznaky z jednotlivých bojišť a frontových úseků. Oblíbené byly rovněž specializační znaky jednotlivých jednotek (blesk, horská protěž atd.). Ze zakázaných, leč populárních typů, je nutno zmínit nošení kořistních výsostných znaků. Často se tak jednalo o ruské kokardy, knoflíky nebo italské (savojské) pěticípé hvězdy vyražené z bílého kovu.
V roce 1916 byl zaveden tzv. jednotný stejnokroj, který měl usnadnit zásobování jednotek. Na levé straně čepice vojáků tak přibylo označení plukovní příslušnosti vyvedené v barvě. Pro pluky a prapory společné armády byla používána modrá barva čísel, pro rakouskou zeměbranu zelená, domobranci měli červenou, uherská zeměbrana břidlicově šedou a domobrana bílou barvu. Důstojníci často k tomuto účelu používali číslice kovové či výšívané. Vedle číslice byla umístěna rovněž zkratka jednotlivých formací: KS pro císařské střelce (Kaiserschützen), TJ pro tyrolské císařské myslivce (Tiroler Kaiserjäger), BJ pro bosenské myslivce (Bosnische Jäger), GrJ pro hraniční myslivce (Gränzjäger) a F pro polní myslivce (Feldjäger). Systém tohoto označení byl v druhé polovině roku 1917 zrušen. Zde dodejme, že v roce 1917 byly zkoušeny i různé experimentální uniformy v pískově-hnědém odstínu. Ty znamenaly poměrně zajímavý odklon od dosavadních typů uniforem a objevují se s nástupem císaře Karla I. Návrháři se zde často snaží přijít s uniformou zcela odlišnou od německých vzorů. Kolekci různých zamítnutých návrhů je dnes možné shlédnout ve Vídeňském vojenském muzeu.
Pokud jde o poválečné užití, tak během války čepice obdobného tvaru nosily německé horské jednotky a podobnou zavedla od roku 1943 i německá armáda. Československá armáda používala od konce války tzv. kolkované čepice. Ty se oficiálně používaly do poloviny roku 1919, kdy byly nahrazeny domácím vzorem. Koncem 20.let byla zkušebně vyrobena jakási lodička se štítkem, ale nebyla oficiálně zavedena do výstroje.

Zdroj:
http://www.vhu.cz/polni-cepice-rakousko ... 1914-1918/
http://www.primaplana.cz/news/stejnokro ... -1918-3-4/
https://warspot.ru/10029-shveyk-idyot-na-voynu
http://pikineri.narod.ru/avstrovengr.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Ski_cap

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 3/1/2018, 16:57
od Zemakt
Neměl by jsi Rase k tomu předposlednímu obrázku vysvětlivky?

K tzv. čepičákům, v originále Kappenembleme, mohu ještě něco přihodit. Existovalo celkem osm okruhů, které tyto odznaky znázorňovaly:

- osobnosti
- vojsková tělesa a jejich součásti
- dělostřelectvo
- ostatní jednotky
- tažení, bitvy a bojové akce
- vánoce v poli
- péče o raněné a invalidy
- ostatní

Přestože předpis z roku 1916, jenž zaváděl zmiňovaný jednotný stejnokroj, u těchto odznaků vcelku bez kompromisů nařizuje jejich nošení na pravé straně, v reálu bylo možno vídat odznaky, jak na pravé, tak i na levé straně. U některých "sběratelů" dokonce i v řadách. Téměř kolem celé čepice :D . Kupodivu byly tyto mazácké výstřelky hojně tolerovány. Větší oblibě se pak tyto odznaky těšily u uherských jednotek.

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 3/1/2018, 18:30
od Rase
Zdroj je tady z této stránky (myslím ale že tam vysvětlující text nemají): http://www.paintball-online.ru/index.ph ... 763&page=2
Pokusím se tedy improvizovat:

1. to by mohla být ona 1871 nebo spíš 1908, možná předválečný důstojník od jezdectva (byť není červená) nebo jen švihácká záležitost a tedy zakázkovka
2. tenhle jediný je pěšák, barva je atypická, možné že z poloviny války cca 1916
3. nižší důstojník, patrně začátek války (max 1915) měkký zvon, má ještě lesklé doplňky
4. důstojnická s výztuhou - zakázkově šitá. Stejnou měl praděda, ale je to spíš záležitost předválečná ( nejspíš vzor 1908)
5. tohle je tak 1917, už dost zjednodušená, byť pořád asi rozložitelná. Nějaký nižší důstojník podle kokardy

Obrázek

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 10:47
od Vlastimil Čech
Krásný článek- ostatně jako vždycky, pane Rase.
Ovšem napadlo mne, že je zajímavé, jak se rozmohly v moderních armádách tzv. brigadýrky...
no jo, Čechova poznámka trochu mimo téma:

Jistě, jsou lehké rozdíly ve tvaru. Třeba brigadýrky armády KLDR jsou nezaměnitelné, ta ohromná "letiště" na ruských čepicích jsou rovněž velkolepě odlišná... Ale obecně jsou čepice ve tvaru brigadýrky v armádích světa třeskutě rozšířené... Řekněte mi někdo PROČ? Nějakou ochranu to neposkytuje, pohodlná taky nijak zvlášť není, je ten krám velký a neskladný... kdo nosil potvrdí...
Jaké důvody pro brigadýrkový tvar (docela nevýhodný) vedly k tak masovému rozšíření?
Tady pan Rase skvěle vysvětlil evoluce rakousko-uherských vojenských čepis, včetně důvodů změn tvarů... ale co ty brigadýrky?
Nebo si vezměme tvary přileb. Popisně vidíme rozdíly ve tvarech. Sovětská helma ze začátku války je jiná, než z konce. Tvar blembáku německého se občas vyskytl i u jiných armád a dneska se vidí obecně. Docela zajímavý byl tvar přilby rumunské královské armády, nebo "ořechu" armády ČSR... Jedinečné britské "tácky" nějaký důvod měly, ale co ty hřebeny na přilbách francouzských? K čemu proboha byly bodce na helmách německých? :???:
-----------------------------
Docela by mne zajímal důvod pro označování podle příslušnosti k jednotlivým druhům zbraní? Proč hlásat do světa, že tento kuchař patří k spojařům, kdežto tento písař patří k dělostřelectvu? A co další označování-třeba jednotek? Proč? :???:

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 10:59
od Zemakt
Jedinečné britské "tácky" nějaký důvod měly, ale co ty hřebeny na přilbách francouzských? K čemu proboha byly bodce na helmách německých? :???:
-----------------------------
Docela by mne zajímal důvod pro označování podle příslušnosti k jednotlivým druhům zbraní? Proč hlásat do světa, že tento kuchař patří k spojařům, kdežto tento písař patří k dělostřelectvu? A co další označování-třeba jednotek? Proč? :???:


Spousta otázek, zkusím tedy odpovědět na první z nich. Hřebeny a bodce? Dle mého názoru je to zejména z důvodu snadnější identifikace toho či onoho vojáka. Mýlím-li se, pak mne pak napadá jen důvod estetický.

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 11:11
od Rase
Ty odznaky pro jednotlivé zbraně, byly v podstatě stejné, co se před tím nosily na límci (v podstatě výložky) - hned za hvězdičkami. Později se ale přesunuly i na stranu čepice. Rozhodně nebyly třeba pro kuchaře nebo tak. Nosily je kulometčíci, útočné jednotky, horské jednotky a podobně, jako hrdý symbol své zbraně - tedy značka pro elitní vojáky. Mimo jiné měli i různé výhody a úlevy ve službě na frontě. Pokud jde o čísla a zkratky, tak musíš to brát tak, že si c.a.k armáda potrpěla na různé barevné označení, rozlišení vojska (Landwehr od řadových pluků atd.) tak tohle byl absolutní minimalismus. Přeci jen i za války se dlouho drželo jednotlivé rozlišení všech (!) pluků podle barev na límcových výložkách - vznikaly pak odstíny jako papuščí zelená a podobně. Ono zkrátka bylo víc pluků než barev. Tohle zjednodušení tedy hodně pomohlo, byť pořád bylo poměrně složité (z našeho pohledu). Německá armáda to ale měla podobně a patřilo to k době.

brigadýrky jsou záležitost tak nějak zvláštní. Rusko v tom má tradici, le za WW1 je nosili i Němci (měkké a nevyztužené), důstojníci s koženým kšiltem a vojíni bez. Tedy to byl takový baret s vyztuženým rantlíkem. Zajímavé je, že Němci (horské jednotky) převzaly z praktických důvodů konstrukci Rakousko-uherských polních čepic. U horských jednotek vydržely dodnes a pro praktičnost byly nakonec zavedeny i pro Wehrmacht. Přičemž byly vojáky velice oblíbené. Důstojníci ale zůstávali často u čepic typu "mačkavka" z WW1 a při oficiálních akcích měli klasičtější brigadýrky. Tam bylo jedno že jsou nepraktické. Rusové, američané je nosí kvůli tradici, nic víc v tom nevidím.

ps. ten hřeben u Adrianek měl zesilujícíc funkci, jelikož byla poměrně tenká (byť ne tak moc). Stejně to bylo u tehdejších hasičských přileb, které chránily nositele před padajícími věcmi. To že i československá armáda opatřila přilby (ve stylu M17) oním hřebenem, tak tam šlo čistě o estetickou funkci, jelikož už nebyly potřeba. Bodce byla tradice datující se do cca poloviny 19.století, kdy je měly všechny armády a byly moc oblíbené. Tedy později opět jen tradice.

Obrázek
odznak kulometných jednotek (ten kruh s bleskem)

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 12:07
od Zemakt
Ha, tak "Adrianky a Pickenhelmy" beru zpět. Jsi si, ale s tím estetickým důvodem hřebenů u čs. přileb jist, Rase?

Od roku 1919 se armáda Republiky Československé snažila zavést do výstroje národní typ přílby. Prvním krokem bylo zavedení přílby vz. 20, která byla pouze dočasným a kompromisním řešením. Jednalo se o přílbu rakouskou s dodatečně osazeným hřebenem, který sloužil pouze k rozlišení československé přílby od přileb potenciálních nepřátel. Teprve koncem dvacátých let je do výstroje armády zavedena přílba původní domácí konstrukce – přílba vz. 28, známá pod nesprávným tradovaným označením vz. 25 i pod familiárním pojmenováním Fuat/Fuad, Fuatka/Fuadka.


http://military-repliky.wbl.sk/Ceskoslo ... -vz28.html

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 12:19
od Rase
Určitě, přidělaly se kvůli tomu, aby vypyadly víc jako "francouzské" (Dohodové) přilby. Tedy odlišily se od německých - což byli "ti zlí lidé co rozpoustali válku" .) když se ale situace uklidnila, tak ty hřebeny zase odřízli. Nebyly tam k ničemu praktickému. Tím narážím na vzor 20, ten popisují na VHÚ takto:

"Pro skvělé vlastnosti a v neposlední řadě snadnou dostupnost, byl německý model přilby zaveden do výstroje československé armády. Původní přilba byla doplněna hřebenem, aby její silueta nepřipomínala charakteristický německý typ. Takto upravená přilba se označovala jako vzor 20 a byla používána až do počátku 30. let. V roce 1934 byly hřebeny odstraněny, přilby se však nadále užívaly až do konce trvání republiky. Od roku 1935 byly masově nahrazovány domácím vzorem 32."

Obrázek
vz. 20 ze sbírky VHÚ Praha
http://www.vhu.cz/vystava-prilby-v-rako ... s-legiich/

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 12:23
od Zemakt
To že i československá armáda opatřila přilby (ve stylu M17) oním hřebenem, tak tam šlo čistě o estetickou funkci, jelikož už nebyly potřeba.


Takže nikoliv estetická, ale praktická funkce. Aspoň někde jsem se trefil no :wink:

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 12:35
od Nesher
Zemakt píše:
To že i československá armáda opatřila přilby (ve stylu M17) oním hřebenem, tak tam šlo čistě o estetickou funkci, jelikož už nebyly potřeba.


Takže nikoliv estetická, ale praktická funkce. Aspoň někde jsem se trefil no :wink:


Přesně tak, ve dvacátých letech se za hlavního protivníka nepovažovalo Německo, ale Maďarsko. A maďarská armáda používala naprosto stejný typ přileb (dědictví po R-U, stejně jako v našem případě). Takže nešlo o estetiku, ale o jednoznačný rozpoznávací znak, prostě snaha zabránit "přátelské" palbě.
Později se to odstranilo spíše kvůli praktičnosti (hřeben zvyšoval hmotnost přilby), navíc v druhé polovině třicátých let byly tímto typem přilby vybaveny záložní útvary těžkého a hrubého dělostřelectva a dalších podpůrných útvarů jejichž výskyt v první linie nebyl tak častý.

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 5/1/2018, 12:42
od Rase
K československé přilbě vzor 20 jsem založil samostatné téma a trochu rozepsal: viewtopic.php?f=36&t=7929&p=261691&sid=06688bde307dfb328212acfc0c3d16ad#p261691

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 12/1/2018, 14:11
od Rase
Někdy se čepice vyráběly i z velice divných materiálů - v tomto případě černá lesklá kůže.
Díky tomu vojáci vypadají jako z nějakého sado-maso salónu :D
ps. Ten pán vpravo má z kůže snad úplně všechno

Obrázek

Obrázek

Re: Rakousko-uherské polní čepice

PříspěvekNapsal: 2/2/2018, 08:18
od Rase
Některé tradice jsou zkrátka moc pěkné. Schválně se podívejte s jakými pokrývkami hlavy zvítězili rakouští vojáci na armádním mistrovství Winter Survival 2018, konaném 1.února v jesenických horách. Vítězem 24. ročníku mezinárodního Mistrovství AČR v zimním přírodním víceboji se stalo družstvo 26. praporu horské pěchoty v Spittal an der Drau ve složení nadporučík Peter Lamprecht, rotmistři Daniel Buchacher a David Suntinger. "Disciplíny závodu se nám zamlouvaly. Škoda jen, že je málo sněhu," uvedl nadporučík Lamprecht, který působí u horské pěchoty jako instruktor výcviku. "Účast na českém Winter Survivalu je pro nás dobrou přípravou na závod ve Švýcarsku, který nás za nedlouho čeká. V Evropě není nic podobného, takže jsme rádi přijali vaše pozvání," prohlásil člen vítězného týmu.

Obrázek