Tady je: http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/army/66stories.pdf
Zahrnuje jak příklady pozitivní, tak negativní. Přeložím sem první z nich, pozitivní, ať je o čem debatovat a užijí si i neangličtináři.
Tady je k němu mapa (v textu používám anglické názvy abyste si je mohli najít; "pass" je průsmyk, "ridge" soutěska)
Rota, která zná svůj terén
Před mnoha lety jsem v NTC viděl roti pěti tanků, dvou BVP Bradley a zhruba čety sesednuté pěchoty, která se ubránila celému pluku protivníka. Bylo to překvapivé. Skvělý boj a velmi dobrá rozhodnutí mladého velitele čety a jeho seržantů.
Bránili Red pass (Rudý průsmyk) při cvičení "ekonomie vynaložených sil" svého praporu. Hlavní síly praporu byly úplně jinde, u Siberian Ridge u kóty 781, protože tam očekávaly hlavní útok protivníka. Bylo vynaloženo podstatné úsilí ženistů, aby v Red pass postavili komplexní překážku. Měli tam "wire mine obstacle" (pozn. překl.: buď minové pole s ostnatým drátem, nebo minové pole položené výmetem na drátě, nebo minové pole aktivované nástražnými dráty - to nevím) a protitankový příkop, který byl přesně na tom správném místě.
Průzkum protivníka věděl o příkopu a minách, ale věřil, že jsou jen lehce bráněny. Takže se protivník rozhodl zaútočit silou celého pluku, všech asi 180 vozidel, proti Red pass. Boj začal nějak takto. Prapor je v obraně. Protivník se valí skrze Whale gap (Velrybí soutěsku), zatočí ostře doprava k Red Pass a přitom klade rozsáhlou dýmovou clonu, aby prapor nevěděl, kde je hlavní útok protivníka dokud nebude opravdu pozdě v boji. Vedoucí motostřelecký prapor Protivníka dorazil na dostřel od Red pass. "Modrý" velitel a jeho výkonný důstojník měli své tanky na vyvýšenině na jižní straně Red pass a začali postřelovat vozidla Protivníka na dlouhou vzdálenost se svými tanky M1. Brzy zničili pár vozidel protivníka a zpomalili tím jeho postup.
Co dělali poté bylo velmi chytré. Poté, co chvíli stříleli a zničili dost vozidel Protivníka se stáhli z vyvýšeniny do pozic připravených na odlehlé straně Red pass. Protivník mezitím pochopil, že na vyvýšenině jsou nějaká vozidla a rozhodl se nesnažit se vzít ztečí vyvýšeninu, ale místo toho ji obejít a napadnout ji z opačné strany. Modrá vozidla se samozřejmě stáhla do hloubky. A zatímco se je Protivník snažil obejít zleva, nasadil své ženisty na likvidaci těch komplexních ženijních překážek.
Stalo se, že ve vádí na severní straně Red pass byla edna tanková posádka. Posádka, která si udělala bedlivý průzkum a znala každý centimetr vádí. Jakmile útočné/proryvné prvky Protivníka a jeho ženisté dorazili k překážce, ona posádka je začala postřelovat a nakonec zničila všechny z nich do posledního. Dělali to tak, že vypálili dvě rány, pak se přikrčili ke dnu vádí, popojeli, vyjeli na jiné střelecké pozici, vystřelili dvě rány a tak to dělali pořád dál.
Takže z hlediska Protivníka mohla na jeho levém křídle klidně být celá četa, možná rota, a přitom to byl jediný tank, kter velmi, velmi dobře využíval terén a měl skvěle nastřelený kanon.
Nakonec protivník rozpoznal, co se děje, a poslal sesednutou pěchotu, aby tank zničila. Pěchota přešla jinou vyvýšeninu na severní straně Red pass. Ale jakmile přešli horizont, dostali se pod palbu BVP Bradley, které bylo schované v hloubce za tím jedním tankem. To všechnu pěchotu Protivníka zničilo svým 25mm kanonem. Touhle dobou protivník přišel o dva prapory bojové síly.
Protože protivník nečekal, že bude jeho postup tak obtížný a pomalý, mezitím na ně začalo dopadat dělostřelectvo a inkasoval od něj nějaké ztráty. Nakonec Protivník překonal překážky a dostali za ně síly o velikosti zhruba praporu. Pak narazili na velitele Modrých, jeho výkonného důstojníka a další tank, připravené v zakopaných pozicích. Ti v principu zničili tento poslední útok z místa, kde je protivník nečekal a silami, o kterých protivník nepředpokládal, že tam budou.
Touhle dobou už obránci pochopili, co se děje, a přisunuli na opačnou stranu Red pass posily tanků. Konečný výsledek byl, že mladý velitel s pěti tanky, dvěma Bradley a pěchotou zničil asi tři motostřelecké prapory a většinu ženijních sil protivníka. Bylo to absolutně skvělé a něco, co se nevidí často.
A co to má co dělat s velením v bitvě? Inu, máme tu velitele, mladého kapitána, který rozumí terénu, ve kterém bojuje. Opravdu mu rozumí. Ví, kam musí postavit tanky, aby mohly prve napadnout síly protivníka na dlouhou vzdálenost. Ví, jak umístit tanky na odvrácené straně soutěsky aby se vypořádal se silami protivníka, pokud by prorazil ženijní překážku. Měl tank na severní straně překážky, který velmi moudře využíval terénu. Přesně věděl, na jakou vzdálenost jsou jeho zbraně účinné. Myslím, že měl dost dobrou představu o tom, jak by s ním protivník musel bojovat, když by přišel konkrétní oblastí, protože to bylo dost úzké hrdlo. Protivník neměl moc možnost masového nasazení aniž by zajistil obě křídla soutěsky, což mu bylo odepřeno po dlouhou dobu.
A že tu propagaci potřebuje jako sůl.
