Albánie 1944. Č 1.

Všechny bojové akce od Bagrationu po dobytí Berlína

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Albánie 1944. Č 1.

Příspěvek od michan »

Albánie 1944. Č 1.
Mapa Albánie

Obrázek

a okupační zóny do doby, kdy zemi okupovala Mussoliniho Itálie, rok 1943.
V roce 1939 Albánii obsadili, po různých peripetiích, Italové, viz: I.díl Italský fašismus konec Č 31 a celý Č 32.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=197&t=2491
a pak také Wikipedii:
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bji ... _republika
Když se pak v Itálii vylodili Spojenci v září 1943, vzdal se král Viktor Emanuel III. albánské koruny a Albánii obsadil Wehrmacht. Nutno říci, že po celou válku, stejně jako v Jugoslávii, vedla partyzánský boj proti okupantům, za osvobození země, Komunistická strana Albánie (KSA). Sdružovala v sobě i malorolníky a i nestraníky. Do boje se postupně zapojoval celý albánský lid až - pochopitelně - na kolaboranty s nacisty. O vyjádření k Albánii se samozřejmě postarala také východní historiografie - Bible Východu - ve své Kapitole XIV., neboť boj partyzánů Albánie také souvisel s bojem RA v roce 1944 v okolních státech, cituji:
"Albánský lid, povzbuzený vítězstvími Rudé armády, uvítal rok 1944 v rozhořčených krvavých bojích. Velký zimní útok nepřítele, který začal počátkem listopadu 1943 (Wehrmacht se snažil po okupace Albánie vyčistit Albánii od partyzánů všeho druhu - má poznámka), se chýlil ke konci. Když hitlerovci a jejich spřeženci neměli v listopadu a v prosinci 1943 úspěch, obnovili začátkem roku 1944 útok v pásmu Korči, Elbasanu a Beratu. Fašisté se pokoušeli rozdrtit partyzány i v severní Albánii. Avšak na jaře byla bezmocnost okupačních vojsk a ozbrojených oddílů domácí reakce zcela očividná. V polovině února osvobodily 4. brigáda albánské Národně osvobozenecké armády a partyzánské oddíly znovu řadu okresů v oblasti Korči.
V druhé polovině února byl nepřítel vyhnán z Përmetu a některých jiných obcí a v březnu z prostoru Delviny. Odvážný výpad do vnitrozemí podnikly tři prapory 1. brigády. Národně osvobozenecká armáda a partyzánské oddíly v dlouhých a úporných bojích zmařily útok okupantů. Začátkem dubna 1944 vydal generální štáb Národně osvobozenecké armády rozkaz všude ´útočit na životně důležitá střediska nepřítele, ničit silnice a mosty, přepadat sklady a kasárna, osvobozovat města a vesnice (historické informace z: ArkiviQendror i Partisë se Punës së Shqipërisë, Fondi: Shtabi i Përgjithshëm i Ushtrisë nacional-clirimtare, Urdhëditë, darë 5 prill 1944, napsala Velká vlastenecká válka, svazek 4., Kapitola XIV. str. 384)."
Na památné konferenci tzv. Permetské konferenci, která se uskutečnila v měsíci květnu roku 1944 v Permetu došlo ke sloučení. Na konferenci se sloučili, zastoupeni velitelé albánských skupin partyzánů s ostatními odbojovými skupinami pod velením komunistů.
Na této konferenci se komunistická Antifašistická národní fronta (ANFO) konstituovala na zákonodárný sbor Albánie. ANFO byla řízena Osvobozeneckým výborem, který byl její součástí. Nyní se však tento výbor stal novou albánskou vládou. V říjnu se

Obrázek

do jejího čela postavil Enver Hodža ( Enver Hodža - viz foto z roku 1944) a v konečné fázi byla 10. listopadu celá vláda uznána západními mocnostmi.
Dlouhodobě připravovaná konference v Përmetu byla zahájena 24. května 1944 jako Protifašistický osvobozenecký kongres, na který se dostavilo 200 demokraticky zvolených delegátů, kteří zastupovali všechny okresy v Albánii a také všechny útvary a svazky Národně osvobozenecké armády.
Byl vytýčen program výstavby nové, lidově demokratické Albánie. A jak stojí výše byla ustavena ANFO. Kongres také schválil politickou linii Generální národně osvobozenecké rady i činnost generálního štábu a nastínil opatření k dalšímu zesílení všelidového boje.
Do Albánie byla ke konci května pozvána sovětská vojenská mise. "Bylo přijato usnesení o revizi a anulování všech mezinárodních, jakož i politických a hospodářských dohod uzavřených králem a zrádcovskými vládami. Tak se začala země zbavovat hospodářského a politického útisku."
Již však koncem května a začátkem června 1944 podnikl Wehrmacht nový útok proti NOAA. Němci soustředili pro útok 3 divize a několik speciálních útvarů, což bylo celkem 33 000 vojáků a důstojníků.
"Spolu s Němci operovaly ozbrojené síly kolaborantské vlády a reakce, které měly 14 000 mužů. Velitelství NOAA postavilo proti nepříteli 9 brigád a samostatné skupiny i oddíly, celkem téměř 35 000 mužů (historické podklady pro infrormace jsou zde z : E kalitur në zjarin e luftës, Tiran¨1958, f. 70.)."
Nejtěžší boje se rozpoutaly v jižní Albánii, kde byli nejaktivnější partyzánské oddíly a kde bylo nejvíce osvobozených oblastí. Více jak dva týdny zde trvaly těžké boje v prostoru Elbasaan-Berat-Permët-Korča. Nepřítel zde byl nakonec poražen a přenesl bojové akce do prostoru Ďirokastry a Vlory a dočasně je obsadil.
"Za těchto bojů byla 28. května 1944 zformována 1. úderná divize NOAA. Když albánští vlastenci nepřítele vyčerpali, přešli do útoku sami, aby osvobodili střední a potom i severní část země.
Koncem června se u Elbasanu přepravila přes řeku Škumbi 1. divize a sváděla s nepřítelem urputné boje za osvobození střední Albánie. Po velkém vítězství v srpnu byly 1. a 2. divize (2. divize byla zformována začátkem srpna 1944) NOAA sloučeny v 1. as. Jednotky tohoto albánského 1. armádního sboru bojovaly v srpnu 1944 v okolí Tirany".
Koncem srpna, když se sovětská vojska blížila k Bukurešti, byla téměř celá jižní Albánie a část střední Albánie osvobozena. Okupanti byli blokováni ve větších městech. Avšak brzy se stal další pobyt německých posádek nemožný i ve větších městech, poněvadž útok RA pronikavě zhoršil strategickou situaci fašistů na Balkáně. Koncem září 1944 se německé svazky začaly z jihu Balkánského poloostrova stahovat. V říjnu se vzhledem k "Bělehradské operaci" jejich ústup urychlil.
"Avšak tři fašistické divize, které byly v Albánii, ustupovaly na sever pomalu, v úporných bojích na zdrženou, snažíce se spolehlivě chránit západní bok německých vojsk vyklízejících Řecko. NOAA využila velkých úspěchů RA na Balkáně a začala osvobozovat jedno albánské město za druhým. Dne 12. září 1944 byl obsazen Berat, 18. září Ďirokastra, 16. září Vlora, 24. října Korča."
Urychlil se tak zcela rozklad reakčních albánských organizací "Bali Kombëtar" a také "Logaliteti".
Národně osvobozenecké hnutí nabývalo čím dál většího rozmachu.
"Politická aktivita lidových mas sílila. Dne 20. října se v Beratu sešla Protifašistická národně osvobozenecká rada a schválila důležitá usnesení o další organizaci lidově demokratické moci. Rada přeměnila Protifašistický národně osvobozenecký výbor v prozatímní demokratickou vládu, prohlásila místní národní rady za orgány státní moci a stanovila jejich funkce. Byla přijata ´Deklarace o občanských právech´vyhlašující svobodu slova, tisku, shromažďování a rovnost všech občanů. Prozatímní demokratická vláda vystoupila s programem, jehož hlavním cílem pro nejbližší dobu bylo osvobození země, a v němž byly vyloženy zásady vnitřní a zahraniční politiky vlády v poválečném období.
Albánští vlastenci schvalovali vytvoření prozatímní demokratické vlády i její program sa zesílili boj proti okupantům. NOAA měla už tehdy 70 000 mužů.
Vrchní velení vydalo rozkaz osvobodit hlavní město Albánie. Dne 29. října 1944 byla Tirana obklíčena. V bojích o město, které trvaly 19 dní, ztratil nepřítel mnoho sil. 17. listopadu 1944 NOAA vyčistila Tiranu od nepřítele."
Po vyčištění Tirany (zde foto:

Obrázek


- albánští partyzáni v Tiraně) přesunula NOAA těžiště své hlavní bojové činnosti na sever Albánie, "kudy německá fašistická vojska ustupovala.
Dne 29. listopadu 1944 vyhnali albánští vojáci okupanty ze Škodry - největšího města v severní Albánii. Zbytky fašistických vojsk překročily severní hranice Albánie a prchly do Jugoslávie. Dlouhá okupace země cizáckými vetřelci skončila. Den konečného osvobození Albánie - 29. listopad - se stal albánským národním svátkem.
Boj albánského lidu proti cizím vetřelcům i vnitřní reakci byl vskutku hrdinský. Okupanti způsobili v zemi obrovské škody. Srovnali se zemí 35% měst a vesnic, zpustošili zemědělství, zničili většinu dolů, elektráren, mostů, vyhodili do vzduchu nebo spálili všechny přístavy.
28 000 synů a dcer Albánie položilo život za osvobození vlasti, asi 13 000 bojovníků zůstalo invalidy. Avšak svobodomyslný albánský lid přes všechny tyto těžké oběti ani na okamžik neustával v boji proti cizím okupantům. Albánští pracující si dobře uvědomovali, že jen vlastními silami by okupanty ze země vyhnat nedokázali (historickým podkladem pro informace zde byla: Velká vlastenecká válka, svazek 4, Kapitola XIV, str. 386, 387.)."
V usnesení protifašistické Národně osvobozenecké rady se pravilo:
"Pokládáme Rudou armádu za hlavní sílu, která rozdrtila úhlavního nepřítele lidstva; nadto je Rudá armáda pro nás symbolem protifašistického boje za svobodu, největší zárukou našich práv. Za to jsme vděčni SSSR a náš lid nikdy nezapomene na velkou pomoc a hrdinský boj Rudé armády, která nás zachránila před katastrofou (historickým podkladem pro informace v uvozovce zde byl: Mbledhja e dytë e Këshillit Antifashist Nacional-Clirimtar të Shqipërsë. Ligjë dhe vendime të Këshillit Antifashist Nacional-Clirimtar, 1944, f. 52.)."


Použité podklady:

Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 1, 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Historie německé armády – Philippe Mason.
Nicholas Bethell a redakční skupina Time-Life Books – ÚTOK NA SSSR.
John Keegan – Druhá světová válka.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 -1945.
Janusz Piekalkiewicz – Letecká válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Námořní válka 1939 -1945.
Len Deighton – Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války.
Hitlerova armáda – Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command.
Válka jako Peklo – Eduard Rauss, Hans von Greiffenberg, Dr. Waldemar Erfurth, Peter G. Tsouras – editor.
Prof. Alexandra Viatteau, Historian Paris II University, Prof. Norman DAVIES, Historian Oxfrod University a Dr. Dariusz GAWIN, Historian Museum of the Warsaw Uprising.
Mathias Färber – Druhá světová válka v obrazech.
David Brownstone a Irene Franck – Historie válek.
Paul Carell – Spálená země.
Paul Carell – Operace Barbarossa.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Černí andělé – Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Dějiny Velké vlastenecké války 1941 - 1945 Svazek 4. - Redakce čtvrtého svazku - M. M. Minasjan(vedoucí redakce a autorského kolektivu)
P. P. Bogdanov, M. S. Dolgij, N. V. Krestnikovova ( literární redaktorka), J. A. Prokofjev, P. I. Šuktomov, M. A. Švarev, G. M. Tavrovská, M I. Traktujev a celý autorský kolektiv, který začíná - M. L. Altgovzen a pokračuje dalšími 27mi jmény....
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
V.V.Bešanov: „Kadry rešajut vse – surovaja pravda o vojne“ (Kádry rozhodují o všem – syrová pravda o válce), vyd. AST, Moskva 2006
L.M.Mlečin: „Josif Stalin, jevo maršaly i generaly“ (Josif Stalin, jeho maršálové a generálové), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2005
L.M.Mlečin: „Russkaja armija meždu Trockim i Stalinym“ (Ruská armáda mezi Trockym a Stalinem), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2002
B.N.Petrov: „Ot revoljucionnoj česotky k vojennoj katastrofe“ (Od revolučního svrabu k vojenské katastrofě), Vojenno-istoričeskyj archiv 3/2001 (Vojensko-historický archív 3/2001), Moskva 2001
M.V.Zacharov: „Generaľnyj štab v predvojennyje gody“ (Generální štáb v předválečných letech), Vyd. AST, Moskva 2005
N.Zenkovič: „Vyššij generalitet v gody potrjasenij“ (Vyšší generalita v letech otřesů), vyd. Olma-Press, Moskva 2005
„Statistika armejskovo terora“ (Statistika armádního teroru), Vojenno-istoričeskyj archiv 2/1997 (Vojensko-historický archív 2/1997), Moskva 1997
„Tragedija RKKA“ (Tragédie Dělnicko-rolnické Rudé armády), Vojenno-istoričeskyj archiv 1/1997 (Vojensko-historický archív 1/1997), Moskva 1997
Ch.Andrew,O.Gordějevskij: KGB – Důvěrná zpráva, Vyd. East Art Agenci 1994
Ch.Andrew,V.Mitrochin: Štít a Meč Vyd. Akademia 2001 a 2008
Oleg Kalugin: Proščaj, Lubljanka (Promiň, Lubljanko ) ,vydal Olymp 1995
Interviu s generálem KGB Olegem Kaluginem: Časopis Čajka 2002
M.Pečenka,J.Bašta a kolektiv: Encyklopedie špionáže,Vyd. Libri 1993
Slovenská armáda 1939-1945 - Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Apokalypsa v Karpatech - Karel Richter.
Klapálek K., Ozvěny bojů, 2. vyd., Praha 1987.
Přikryl Vladimír., Pokračujte v horách. Praha 1947.
Sacher V., Na počátku stála smrt, Praha 1968.
Sacher V., Nebeská brigáda (rukopis).
Sacher V., Pod rozstříleným praporem, Praha 1991.
Steiner Arnošt, Drebota Jindřich: Za cenu života, Praha 1981.
Pivoluska J., Parabrigáda., Bratislava 1970.
Drtina P., Československo můj osud, díl I., II., III., IV., vydal Melantrich, Praha 1992.
Mé poznámky a mapy.


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=7&t=376&start=60
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Od Bagrationu do Berlína“