Dobové dokumenty k budování opevnění ČSR

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Dobové dokumenty k budování opevnění ČSR

Příspěvek od kacermiroslav »

Záznam z jednání Nejvyšší rady obrany státu
28. dubna 1936


Zasedání N. Rady obrany státu


I) N. Rada projevila zcela nevídaný zájem o otázku opevňování republiky. Při tomto zájmu projevily se jisté symptomy:

1) Žádalo se stejně důrazně i opevnění záp. Čech. Žádali to všichni členové, nejen z pravice, ale i lidovci a Bechyně. Z hovoru s náč. štábu měl jsem pocit, že gen. Krejčí sám tím byl překvapen a že dokonce v první chvíli se proti tomu bránil. Členové Rady dokazovali, že je to třeba hlavně z psycholog. důvodů, t.j. aby se obyvatelstvu dal dojem jistoty a aby se čelilo přesvědčení, které se ujímá mezi našimi Němci, že nebudeme pohraniční kraje hájit. Také se tím něm. pohraniční území spoutá s republikou.

Jaká byla dále polemika v Radě, nemohu říci. Krejčí ještě dále jakoby vyslovil pochyby o tom, kde se najdou peníze. Tu mu bylo prohlášeno, že na opevnění se nikdy nebude šetřit a že peníze budou. Mimo to bylo prohlášeno, že se musí začít hned kopat a stavět, stavby zadat zkráceným řízením.
Náč. štábu dále sdělil, že když mu to tak bylo presentováno, jako věc psychologicky důležitá, že sám je přesvědčen o nutnosti toho a že je pro to.

Učinil ihned veškerá opatření: odložil cestu hlav. štábu, proponovanou na celý příští týden, a jede zítra s 6i důstojníky do terénu a zahájí rekognoskaci v Čechách, kterou čáru opevnit. Začnou od Labe. Mám dojem, že se zamýšlí lehká opevnění.

Bude se jednati o nějaká betonová kulometná hnízda. Mají zabezpečovati proti přepadu. Tato lehká opevnění nemohou se srovnávati svážným opevňováním, zamýšleném na sev. Moravě. Měla by politický význam a zesílila by úlohu krytu.
Gen. Krejčí nakonec znovu mi řekl, že iniciativu NROS vítá.
Při všem tom mi sdělil, že je rád, že o debatě gen. Čížek učinil přesný zápis, aby se mu jednou nevytýkalo, že zakopal peníze.

***

Voj. kancelář dovoluje si zcela otevřeně sděliti, jako věci smýšlí. Praví předem, že byla vždy pro opevňování a pro ně razila cestu. Má tyto připomínky:

1) Nelze zavrhovati, toto rozhodnutí, jako zásadně špatné. Vážná opevnění to ovšem nemohou býti. Ta mají zcela jinou funkci. Lze však připustiti, že lehké opevňovací práce mohou mít význam pro kryt a též nepopiratelný význam politický.

2) Proto je možno připustit i tu okolnost, že k opevnění záp. české hranice dávají popud politici a že opevnění je imposováno v této koncepci vojákům.

Vysl. Osuský loni žádal rozsáhlá opevnění na maďarské hranici - věc vojensky pochybenou, měl však pro ni politické důvody, které třebas nutno uznati.

3) Jest však nutno dobře si uvědomiti, že psychosa opevňovací ujala se u našich politiků z mnoha příčin, ke kterým nutno velmi pečlivě přihlédnouti:

a) Politici dobře neznají, který je vlastní význam opevnění pro stát jejich jako náš. Nebyli dosud ani dobře orientováni. Uvažují-li o opevňování, vede je reflex laika.

b) Chtějí za každou cenu něco zázračného v naší dosti těžké posici a jsou pod dojmem významu linie Maginotovy a snad i budoucího opevňování na Rýně.

c) Zobrazují obavy civ. obyvatelstva, které nemyslí nato, jak se zhostí polní armáda svého úkolu - nýbrž volají po krytech a pevnostech pro sebe.

Bylo by nesprávné, kdyby se civilní koncepce vnutila přes míru.

***

II) Finanční požadavky.

Gen. Krejčí mi řekl, že Rada uznala požadavek peněz. Finanční řešení, že není její věcí. Snad to půjde do polit. ministrů ještě tento týden a bude se hledati program uhrazení.

III) Censura.

Že Rada na to není. Aby se hlásili s tím u vlády. Obchod i vnitro projevili předem zásadní souhlas.

IV) Průmysl se má řešiti příště.

V úterý má býti zase zasedání NROS.

***

V) Konečně mi Krejčí řekl, že bude provedena reorganisace četnické i finanční služby dle rozkazu min. předsedy a že též min.předseda je pro to, aby se zvýšil kontingent o 30 000 mužů pro lepší vyřešení krytu.
Gen. Krejčí mi dále mluvil o tom, aby se aktivovalo naše spojenectví s Ruskem.
Pravil v celkovém závěru, že poslední zasedání mělo linii.

***

Gen. Syrový sdělil mi o zasedání pár dojmů "en passant".
Řekl mi, že prošly jen "zvýšené stavy" a ostatní všechno, že se vlastně odložilo.
Krejčí se ještě vyjádřil, že Syrový v Radě vůbec nemluvil.


***

Navrhuji:

1) Aby si dal p. president referovati min. předsedou při nejbližší příležitosti.
2) Aby, jakmile se gen. Krejčí vrátí, byla voj. audience a pan president si dal referovati o odborné stránce opevnění a o rázu tohoto opevnění. Vyvolat odpovědnost vojáků.
3) Aby p. president buď předsedal min. radě aneb ROS, které bude projednávati velký finanční program.
4) Abychom si hned všimli otázky přemístění průmyslu. Půjdu s tím za Friedmannem.



Vojenský ústřední archiv Praha, fond Silvestr Bláha
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Nejvyšší rada obrany státu 28.duben 1936

Příspěvek od kacermiroslav »

Zpráva náčelníka hlavního štábu o programu budování stálého opevnění

I.
Všeobecné zásady. Účel a systém stálého opevnění u nás v různých prostorech.


Opevnění musí býti budována v těsné souvislosti s operačním plánem. Opevněné prostory, systém opevnění a jejich účel musí býti určovány podle tohoto plánu.
Největším nebezpečím naším operacím je nyní a zůstane rychlé odtržení Čech od Slovenska německým vpádem v prostoru mezi Odrou a Labem směrem na Olomouc.
Tomuto musí býti především čeleno, a to všemi prostředky.
Proto valné síly naší branné moci, jež zbývají po vydělení sil potřebných k potření Maďarska (tyto jsou určeny smlouvami s Malou Dohodou), jsou pověřeny tímto těžkým úkolem, t.j. zabrániti odříznutí Čech od Slovenska.
Sotva by jej však mohly splniti, zvláště dnes, kdy Němci jsou na Rýně a tam se opevňují. Tím francouzská pomoc je velmi ztížena. Polská pak je více než pochybná.
Musíme zde spoléhati pouze na sebe a jediný prostředek je usnadniti v tomto prostoru úkol armádám opevněním. Jeho účel zde musí býti brániti se stůj co stůj do té doby, než se objeví účinky ofensivy ostatních spojenců proti Německu anebo aspoň, než budou evakuovány Čechy západně Vltavy a Labe.
Opevnění pro tento účel je velmi nákladné a zdlouhavé. Bylo by třeba aspoň dvou sledů, jejichž (obou) 1 běžný km by stál asi 20 milionů Kč, t.j. 300 km mezi Odrou a Labem 6 miliard Kč a asi 6 roků práce. Nezbývá, než se spokojiti s méně, t.j. zatím pouze s jedním sledem, a to ještě ne zcela souvislým a podstatně slabším v horách (masiv Pradědu, Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, Česko-saské Švýcarsko), uzavříti zatím pouze komunikace a cesty pro rychlé tanky, třebas že pro pěchotu jsou i ony všade prostupné. Pouze jeden sled úplně souvislý budovati v prostorech:

1) Mor. Ostrava - Opava - Bruntál - 25 a 45 km, t.j. 70 km,
2) Kladsko (Steinberg - Muckenberg v Orlických horách), t.j. 40 km,
3) Náchod - Trutnov (prostor mezi Orlickými horami a Krkonošemi) - strategicky trvale nejdůležitější - 80 km
(O prostoru Krkonoše - Labe se zmíním později).
Běžný 1 km souvislého opevnění s výzbrojí a nejnutnější municí bude zde státi asi 12,5 milionů Kč.
Popis srubů: Opevnění budou pozůstávati z pěchotních srubů - 500 m - 1 km od sebe vzdálených, vyzbrojených těžkými kulomety a protitankovými děly, vše pro bočnou palebnou přehradu, širokou 200 - 500 m.
Osádka a zbraně budou chráněny železobetonem o stěnách 1,50 - 3,50 m, odolných nejméně proti 2 zásahům 15 cm houfnic do téhož místa, některé zvláště důležité a exponované sruby i proti 30,5 cm a větším kalibrům.
Pro jeden srub je třeba 1200 m3 až 2000 m3 betonu, 1 až 1,6 t prutového železa pro armaturu. Cena stavby 1.300.000,- Kč až 2 miliony Kč (bez zbraní a munice).
Každý srub je bráněn svými sousedy a vzájemně se brání.
Pozorování a blízká obrana srubů lehkými kulomety děje se z pancéřových zvonů (obyčejně 2, někdy i třetí pro děl. pozorovatele), vážících 20 - 30 tun.
Srub má ubikace pro osádku 20 - 35 mužů, vlastní studnu, motor s generátorem pro osvětlování a ventilace, s kolektivní ochranou proti plynům (filtry je nasáván vzduch), složitou telefonní ústřednu a radiostanici nebo stanici zemní telegrafie. Zásoby střeliva a poživatin na 9 dnů pro případ obklíčení. Srub již v míru bude opatřen několika střeženými drátěnými překážkami v okruhu 50 m. Kromě toho budou budovány překážky a to i proti ÚV v důležitých prostorech také mezi jednotlivými sruby.
Vybudování a vyzbrojení 1 srubu trvá asi 9 měsíců až 1 rok od zadání stavby, přípravné práce (vyměřování v terénu a zhotovení plánů) asi 3 měsíce. (Polírní a armovací plán srubu vyžaduje 1.200 - 2.000 pracovních hodin).
Zadáno a ve stavbě je celý úsek Mor. Ostrava (25 km, 39 srubů). Čtyři firmy - Dr. Skorkovský Praha, Ing. Filip Praha, V. Nekvasil akc. spol. Mor. Ostrava, Ing. Krýsa Mor. Ostrava, plus pátá Smolkov - ing. Beneš Přerov.
2. 6. 1936 byly otevřeny oferty a do 3 neděl bude zadáno 15 srubů v prostoru Kladsko 2 firmám.
Popis děl. tvrze: Pro zesílení obrany na zvlášť důležitých místech jsou budovány dělostřelecké tvrze, t.j. celé podzemní pevnosti. Je to skupina pěších a dělostřeleckých srubů odolných proti největším kalibrům (2 zásahům do téhož místa zdiva). Hlavní dělostřelecká palba vychází opět z bočných kasemat, levé i pravé, v nichž jsou zvláštní rychlopalná děla (obyčejně tři) 8 cm a 10 cm, jejichž palba vydá za trojnásobný počet polních děl.
Palba do předpolí a na všechny strany je obstarávána dělostřeleckou a minometnou výsuvnou otočnou pancéřovou věží (s dvojčaty 8 cm - 10 cm děl nebo 9 cm minometů). Jejich ocelový pancíř váží asi 40 tun.
Sruby v tvrzi jsou spojeny podzemím, hlubokým 20 - 60 m, v němž jsou kasárny pro osádku tvrze (200 - 400 mužů), skladiště munice, nafty atd., strojovna (Dieselovy motory s generátory) pro osvětlování, ventilaci, pohon elektrické dráhy a zdviží pro dopravu munice v podzemí. Délka podzemí bude 1 - 2 km i více.
Čas potřebný k úplnému vybudování a vyzbrojení tvrze je 3 - 4 roky, přípravné práce (měření a plány) 1 rok. Cena tvrze s municí 40 - 80 mil. Kč (ve Francii i 400 mil. franků).
Máme již ve stavbě tvrz u Smolkova (mezi Opavou a Hlučínem), tento týden se vypisuje soutěž na 2 tvrze velké v prostoru Kladska, do podzimu budou zadány kromě toho ještě 2 tvrze tamtéž. Jsou hotovy též projekty a rozpočty 3 silnic, vedoucí k těmto tvrzím a budou tento týden vypsány.
Při posledním zasedání NROS-u bylo hlavnímu štábu uloženo z politických důvodů začíti co nejdříve též opevňovati západní hranice Čech, t.j. Krušnohoří 110 km, Chebsko 80 km, Český Les 90 km a Šumava 60 km, celkem 340 km.
Politický účel je dán: dáti jasně najevo irredentistické části obyvatelstva odhodlání hájiti i západní Čechy. Toto je tak závažný cíl, že NROS-em bylo rozhodnuto, co nejdříve začíti pracovati i zde, třebas že se tím finanční prostředky i pracovní síly budou tříštiti na úkor fronty Odra - Krkonoše - Labe.
Jde o to, určiti vojenský účel těchto opevnění, t.j. jejich funkci v operacích pro dohlednou dobu (3 - 4 roků) a z toho plynoucí jejich systém v rámci finančních i pracovních možností.
Je jasné, že nelze zatím pomýšleti ani na souvislou pevnou čáru, tím méně na čáru mohutných srubů jako mezi Odrou a Labem. Na to nestačíme ani finančně, ani pracovníky. Rovněž dokud nebudou zhruba dokončena opevnění mezi Odrou a Labem, nebylo by dosti volných divisí, které by jako pohyblivé zálohy zaručovaly trvalé udržení těchto sebe mohutnějších opevnění, ba ani jejich hájení po delší dobu.
Proto volíme skromnější účel, odstraniti téměř ničím nerušenou možnost nenadálého vtrhnutí menších motorisovaných jednotek provázených lehkou pěchotou a to uzavřením komunikací izolovanými sruby, vyzbrojenými kulomety a protitankovými zbraněmi, z úsporných důvodů hlavně též jen velkými kulomety (15 mm), výjimečně 47 mm děly.
Tyto sruby budou méně odolné, nejvýš proti 2 zásahům 15 cm houfnic do téhož místa. Jejich kubatura betonu bude mezi 500 - 800 m3, cena od půl do 1 mil. Kč, jen výjimečně větší. Dělostřeleckých tvrzí zde vůbec nebude.
Jen na nejdůležitějších otevřených směrech máme v úmyslu budovati opevnění souvislá, především však uzavření komunikací.
Bohužel západní hranice je velmi bohatá přechody způsobilými pro obrněná auta a rychlé tanky. V samotných Krušných horách v délce 110 km je jich nejméně 40 (silnic). Z toho je viděti, že i zde takto zmenšený program bude lze plniti jen postupně, neboť uzavření jednoho přechodu vyžaduje zpravidla 2 - 3 srubů.
Až bude splněn zde celý program, můžeme počítati s tím, že jednotky určené sem pro zajištění (kryt) hranic, budou s to klásti vážný odpor, aby ne sice odrazily, ale aspoň podstatně zpozdily vpád nepřítele, jenž nad to bude nucen připravovati jej déle úplně jinými, mocnějšími prostředky, což bude možno méně utajiti nežli dnes. Tím lze doufati, že získáme čas pro vlastní mobilisaci, určíme lépe, kudy nepřítel chce proniknouti nebo proniká a budeme s to mu lépe opět čeliti.
A bude možné vůbec, že cena jeho vítězství nebude se mu zdáti již úměrnou potřebným obětem a že nás nechá na pokoji.
Dnes situace v záp. Čechách (jako v severních i na sev. Moravě) je taková, že stačí kdekoliv shromážditi za 24 hod při hranicích jednotky vybavené motorisovanými prostředky a do rána, dříve než se o tom dovíme, překročiti hranice a vniknouti jimi dosti hluboko do našeho území. Tím ovšem naše mobilisace by byla z velké části znemožněna.
Toto nebezpečí opět velmi jasně zdůvodňuje nutnost opevnění se stálými osádkami i pohotovostí na hranicích, jimiž jedině lze čeliti nevýhodám konfigurace republiky (2,5 tisíc km ohrožených hranic, 15 mil. obyvatel, z toho 1/3 málo spolehlivých - nejvíce v pohraničí).
Opevnění je třeba budovati i tenkrát, kdyby polit. situace se na několik roků vyjasnila, poněvadž vidíme nyní nejlépe, že k jejich výstavbě, i když jsou dány finanční prostředky, je třeba velmi dlouhé doby!
Mezi Krkonošemi a Labem z nedostatku finančních prostředků můžeme pomýšleti též na vybudování souvislých opevnění slabšími sruby bez dělostřel. tvrzí, třebas, že tento směr je strategicky velmi důležitý, zvláště po pevném uzavření prostoru Krkonoše - Odra.
Na Slovensku míníme zatím proti Maďarům opevniti pouze předmostí Bratislavy (souvisle), mosty v Komárně, Parkáni a Čopu a souvisle prostor asi 10 km mezi dolním Hronem a Ipolou (od jejich ústí na sever). Teprve později snad tok Ipoly a Košice.
S prováděním začneme letos v předmostí Bratislavy.
Otázku opevnění proti Polsku musíme přenechati diplomacii snad vůbec i do daleké budoucnosti. (Kdyby Polsko vystoupilo proti nám, pak jedině rychlá ruská pomoc může nám vojensky ulehčiti).
Bylo by záhodno i zde opevniti především prostor Č. Těšína (což by bylo vlastně ještě opevnění proti Německu, navazující na pásmo u Bohumína), přechody ve vých. Beskydách vedoucí do údolí středního Váhu, jež bude naší novou strategickou základnou, dále přechody vedoucí z Haliče do prostoru Prešova, Humenného, Užhorodu a Mukačeva, aby se ztížilo spojení Poláků s Maďary a usnadnilo udržení našeho spojení s Rumunskem a Ruskem.
Rovněž proti Rakousku nepokládáme za možné již nyní začíti s opevněními, třebas že útok směrem na Brno by velmi usnadnil nebezpečné odříznutí Čech od Slovenska. V budoucnu bude záhodno i zde hranici zesíliti.

II.
Návrhy Nejvyšší radě obrany státu.
Vláda je nejvyšším orgánem, zodpovědným za obranu státu (viz zákon o obraně státu). Jejím orgánem, zabývajícím se blíže přípravou obrany státu, je NROS. Proto pokládám za nutné, aby sám NROS rozhodnul:
1. o všech prostorech, jež se mají i v další budoucnosti opevňovati, nejenom o těch, které mají býti v práci do roku 1937,
2. o účelu (cílech), jichž má býti v tom kterém prostoru dosaženo,
3. o tom, že budou věnovány na opevnění prostorů zmíněných sub 1., postupně patřičné prostředky,
4. o etapách, v jakých má býti dokončováno opevňování.
Pokud se týče určení tras opevnění, jejich problém je příliš složitý a odborný, aby NROS se s nimi mohl zabývati. V podstatě, poněvadž opevněními, kromě výše zmíněných větších cílů (brániti je stůj co stůj) chceme vždy krýti mobilizaci a nástup, musí býti proto zásadně volena velmi blízko hranic, kde též terénem bude nejúspornější. Dosáhneme tím též politického cíle - zlepšení nálady v pohraničí.
Napřed podotýkám: úplné vybudování opevnění, bude-li nám k němu dán souhlas, potrvá 10 - 15 roků.
Přednesl jsem, co všechno by bylo třeba opevňovati a s jakým účelem (cílem). Poněvadž posledním NROS bylo nám uloženo začínati současně též v celých Čechách, nelze již tak přesně mluviti o etapách prostorových a časových, jak jsem původně chtěl je navrhovati. Proto v dalším pod dojmem etapy prosím rozuměti pořadí naléhavosti pro dokončení opevnění v tom kterém prostoru, aby vyhovovalo tomu cíli, jak o něm rozhodne NROS.

N a v r h u j i :

I. E t a p a :
1. Úsek Odra - Krkonoše
účel: pevná obrana na místě
souvislá palebná přehrada, 1 sled těžkých srubů s dělostřeleckými tvrzemi, jen v horách sruby lehčí, v Krkonoších a v prostoru Jeseníků pouze přehražení komunikací
celkem 225 km, náklad: 2.818 mil. Kč
2. Předmostí Bratislavy
účel: obrana na místě
souvislá přehrada, lehčí sruby bez dělostřel. tvrzí
celkem: 9 km, náklad: 21 mil. Kč
3. Mosty Komárno, Parkán, Čop
účel: ochrana proti překvapení a usnadnění jejich zničení
celkový náklad: 20 mil. Kč
4. Úsek Dolní Hron (Bajtava)
účel: ochrániti proti překvapení
souvislá přehrada pěších srubů, 1 dělostř. kasemata proti Ostřihomu
celkem: 9 km, náklad: 30 mil. Kč

I I. E t a p a
1. Úsek Krkonoše - Labe
účel: zajistiti proti překvapení, po dokončení opevnění Krkonoše - Odra a úpravě nástupu pevná obrana na místě
nejdříve uzavření komunikace v tomto pořadí naléhavosti:
a) na Liberec
b) mezi Krkonošemi a Jizerskými horami
c) Německé Jablonné
d) přes řeku Chřibskou Kamenici
sruby středního typu.
v dalším: vybudování souvislé pěchotní přehrady ve volných a málo zalesněných prostorech (sruby lehkého a středního typu), v Jizerských horách vybudování kulometných hnízd.
dodatečně zesíliti úsek dělostřeleckými tvrzemi
celkem 120 km, náklad: 1.500 mil. Kč
2. Úsek jižní Slovensko
účel: zajistiti před překvapením, usnadniti mobilizaci a nástup
jen místy souvislá přehrada, lehčí a střední typy srubů
celkem: 100 km, náklad: 500 mil. Kč

I I I. E t a p a
1. úsek Krušné Hory - 110 km
2. úsek Cheb - Český Les - 170 km
3. úsek Šumava - 60 km
účel: pro všechny úseky - znesnadniti vpád motor. jednotek
- ulehčiti vlastní mobilizaci a kryt hranic
Z počátku jen přehražení komunikací nejvýše středními sruby odolnosti proti 15 cm. V dalším v otevřených důležitějších prostorech místy souvislá pěchotní přehrada z lehkých srubů (odolnost proti 10 cm).
Celkem: 340 km, náklad: asi 1.700 mil. Kč
Podotýkám, že v západních Čechách, až budeme jednou sto je hájiti přiměřenými silami (po dokončení opevnění Labe - Odra), bude třeba pro bitvu voliti úspornější čáru, jdoucí od Středohoří na Ohři, Doupovské Hory, Stříbro, Klatovy a snad i tuto čáru opevniti (čára dlouhá asi 200 km).
I V. E t a p a
1. Proti Polsku
Těšínsko a severní Slovensko
účel: brániti na místě
souvisle asi 90 km, náklad: 1.125 mil. Kč
nesouvisle přehražení komunikací asi 60 km, náklad: 300 mil. Kč
2. Jižní Morava
účel: brániti na místě
souvislá pěchotní přehrada středních srubů, málo děl. tvrzí
celkem Břeclav - Znojmo 80 km, jinde uzavření komunikací, náklad 1.000,- Kč
3. Jižní Čechy
účel: přehražení komunikací mezi Šumavou a Českomoravskou vysočinou
nesouvislé střední sruby
asi 200 km, náklad 1.000 mil. Kč
Celkový náklad na všechna opevnění byl by přibližně 10 miliard a 900 milionů Kč.
Podotýkám, že tyto cifry jsou skutečně jen přibližným odhadem, přesný rozpočet pro ten který úsek lze udati teprve po zpracování všech potřebných plánů.
Prosím o jasné rozhodnutí o návrhu.
Hlavní úsilí bude věnováno I. etapě, začne se však již letos prováděti též II. etapa.
Poněvadž od doby, kdy NROS rozhodl, že se má opevňovati a kdy povolil na tento účel 200 mil. Kč, NROS vlastně po dobu 3/4 roku se nesešel a my jsme museli začíti, bylo započato v souhlase s panem ministrem NO v úseku Moravské Ostravy, prostoru takticky nejvíce ohroženém a průmyslově velmi významném a hned nato v prostoru jižně Kladska, aby se stížilo Němcům přeříznutí železnice u České Třebové. Žádám proto o dodatečné vzetí na vědomí tohoto postupu.

III.
Finanční požadavky do roku 1939.
Dosud bylo na výstavbu opevnění povoleno 200 mil. Kč. Náčelník hlav. štábu přednesl 4. května t. r. v přítomnosti pana ministra NO panu ministerskému předsedovi v rámci uvedeného programu požadavek věnovati na opevnění do konce roku 1939 ještě 2.500 milionů Kč, z toho splatné gros v druhé polovině příštího roku a v prvé polovině roku 1938 (letos nejvíce 300 mil. Kč). Pan ministerský předseda dal k tomuto svůj souhlas a nařídil podle toho ihned usměrniti rozsah prací.

IV.
Nynější stav prací a program.
Ve stavbě: Mor. Ostrava - 39 objektů a tvrz Smolkov. Do dvou neděl bude zadáno: Králíky - 15 objektů. Do konce července bude zadáno: Tvrze Adam a Berghohe v prostoru Králíky.
V červenci mohou býti vypsány:
1. další dvě tvrze Hanička a Baudenkoppe tamtéž, v září započaty,
2. dalších 16 srubů mezi Adamem a Baudenkoppe,
3. může býti vypsáno předmostí Bratislava.
V měření je nyní: Dolní Hron,
Staré Město,
Opava,
Náchod, od 3/6 1936
Trutnov,
Liberec,
Krušnohoří.
V taktickém průzkumu: Cheb a Šumava, s vyměřováním se začne ještě v červnu.
V prostorech, které jsou teprve v měření a v průzkumu bude snad možné s vypětím všech sil začíti v každém na podzim stavbu 2 až 5 objektů pro přímé přehražení komunikací.
V zimě bude pokračováno v pořizování plánů podle výsledků měření a před jarem budou zadány další objekty ve všech zmíněných úsecích, pokud nám pro ně bude stačiti personál pro stavební dozor.
Lze doufati, že do zimy 1937 bude úplně hotov i vyzbrojen úsek Moravská Ostrava (kromě tvrze Smolkov), dostavěn a částečně vyzbrojen úsek Králíky (Steinberg - Adam), kromě děl. tvrzí, dokončeno a vyzbrojeno předmostí Bratislava a mosty na Slovensku, jinde pouze ty sruby, jejichž stavba se začne letos na podzim, t.j. Opava, Staré Město, Náchod, Trutnov, Liberec, Teplice - Šanov a snad něco i Cheb a Šumava.
Ostatní sruby, jejichž stavba započne v roce 1937 (100 - 150), budou do zimy jen z menší části vyzbrojeny, všechny však budou nouzově způsobilé k obraně.

V.
Organizace, přípravy a provádění opevňovacích prací.
V MNO nebylo pro opevňovací práce vhodného orgánu. Problémy stálého opevnění se ani nestudovaly. Politické i veřejné mínění bylo proti zbrojení a tím více proti opevňování. Vážnější studium typů započalo v létě 1934. Bylo svěřeno nejdříve ženijnímu oddělení MNO, ukázalo se však, že toto samo na tak široký problém nestačí.
Bylo třeba, aby hlavní štáb se neomezoval na studium prostorů, určení tras a odolnosti opevnění. Musel rozhodovati i o vhodných typech, studovat vhodné zbraně a střelivo (dosavadních zbraní kromě lehkých kulometů nebylo možno použíti), připravovati organizaci osádek, pomýšleti na úpravu nástupu podle stavu opevnění.
Proto v březnu minulého roku (1935) bylo vytvořeno pro přípravu i provádění opevňovacích prací "Ředitelství opevňovacích prací" v čele s podnáčelníkem hlavního štábu.
O prostorech a programu opevňování měla vlastně předem rozhodnouti na návrh náčelníka hlav. štábu NROS.
Náčelník hlav. štábu osobně v prostorech určených NROS stanoví zhruba trasu opevnění. Sám určí z povoleného úvěru přibližný náklad finanční na jednotlivé prostory, stanoví místa dělostřel. tvrzí, pořadí naléhavosti směrů v jednotlivých úsecích. Rozhoduje o zavedení nových zbraní.
Ředitelství opevňovacích prací v rámci tohoto průzkumem a měřením upřesní trasu, určí místa a počet objektů (srubů), navrhne jejich odolnost, zbraně, osádku, předávací prostředky, veškerá jiná nařízení, zpracuje všechny plány včetně prováděcích (polírních), připraví rozpočet a vypisuje zadání staveb i všech zařízení, jakož i dodávku materiálu (cement a železo objednáváme sami z úsporných a jakostních důvodů, betonování z jakostních důvodů děláme ve vlastní režii).
Soutěže jsou omezené. Zadávání prací přes 1 mil. Kč se děje se souhlasem a vědomím pana ministra NO.
ŘOP rovněž studuje a zkouší zbraně, střelivo a všechna zařízení ve stálých opevněních (spojení, větrání, osvětlování, dopravu, plynovou ochranu atd.).
Vyměřování a provádění staveb obstarávají expozitury Ředitelství opevňovacích prací, tzn. ženijní skupinová velitelství, jichž máme již devět (I. Staré Město, II. Bohumín, III. Králíky, IV. Opava, V. Náchod, VI. Trutnov, VII. Liberec, VIII. Most, devátá je ženijní skupina v Parkáni, č. I pro Dolní Hron). Desáté zřídí se v těchto dnech pro úsek Cheb.
Zpracování plánů a rozpočtů děje se zatím ústředně u ŘOP v Praze. Snažíme se vybudovati pro to ještě jednu ústřednu.
Je pochopitelné, že pro tak obsáhlou práci trpíme velkým nedostatkem vhodného personálu a místností.
Dosud zaměstnáváme 31 důst. ženijního vojska, 48 důst. stav. služby a 90 civilních osob (stav. inženýrů, geometrů a průmyslováků, několik z oboru strojního).
K plnému rozvinutí prací bychom potřebovali již letos nad to 50 důst. ženijního vojska (mimo podporučíky a aspiranty prezenčně sloužící), 75 stavebních a asi 175 civilních sil.
Z ženijních důstojníků přibíráme pouze 20, což je možné maximum, abychom úplně neochromili výcvik ženijních pluků. Od stavební služby asi do 3 měsíců dostaneme pouze snad 15 - 20 důstojníků, podaří-li se jí včas získati náhradu civilními osobami. Stavební služba stojí totiž před vlastními úkoly, které jsou nad její normální síly.
Velké potíže působí najímání smluvních techniků civilních. Jednak ve stavebním a strojním oboru nezaměstnaných již téměř není, jednak kvalifikované osoby, jimž kyne u nás pouze přechodné zaměstnání, nemůžeme podle platných norem honorovati tak, aby nebyli přetaženi civilními podnikateli.
Poněvadž osobní výdaje vzhledem k ceně a významu opevňování jsou minimální, žádám NROS o zmocnění, aby ŘOP mohlo:
1. najímati civilní techniky do celkového počtu 300 osob,
2. mohlo zvláště kvalifikovaným upravit požitky v analogii s civilními firmami (jde o přechodné a utajené zaměstnání),
3. mohlo povolati asi 8 důstojníků stav. služby a ženijních, z úsporných důvodů restringovaných, do další činné služby v jejich hodnostech nad nynější systemizovaný stav. Více vhodných jich bohužel není a stejně v zásadě je schváleno zvýšení nynějšího stavu důstojníků. Za jiných podmínek se totiž někteří zdráhají vstoupiti do služeb ŘOP.
Poznámka:
Nynější platy civ. zaměstnanců u ŘOP jsou:
vysokoškoláci: od 900,- Kč do 2.000,- Kč
středoškoláci: od 700,- Kč do 1.500,- Kč
nižší průmyslováci: od 600,- Kč do 1.100,- Kč
Mimo to civilním zaměstnancům přiděleným k dozoru na stavbě se vyplácí stavební přídavek, odstupňovaný podle základního platu od 10,- Kč do 30,- Kč denně.

VI.
Úvaha o rentabilitě fortifikace.
Nevýhoda opevnění oproti stavění nových divizí je ta, že s nimi nelze manévrovati, po jejich prolomení jich pak nelze pro ofenzivu použíti, leč jako zabezpečení výchozí základny.
Jde o to, abychom uvážili, zda se vyplatí zakopávati a znehybňovati miliardy národního jmění, čili práci národa do opevnění.
Uvažujme např. o prostoru Labe - Odra, kde obranná čára měří asi 400 km. Nepřítel je sto po mobilizaci svých sil, uzná-li to za prospěšné, nasaditi zde asi 30 - 35 divizí, včetně jednotek krytu. I když válka začne tím způsobem, že nám dá čas mobilizovati a provésti nástup (dnes to není pravděpodobné), potřebovali bychom nejméně 25 - 30 divizí pro tento prostor, abychom měli opodstatněnu naději, že jej můžeme uhájiti.
Tolik divizí sem nikdy nemůžeme dáti, poněvadž prostě na to nemáme lidí, nemluvíc ani o jich vyzbrojení. Postavení jedné divize (její výzbroj a vystrojení) stojí 150 mil. Kč (v tom příslušné sborové a armádní jednotky zbraní i služeb a 5 palebných průměrů střeliva). 30 divizí spotřebuje asi 600.000 mužů a základního nákladu 4.500 milionů Kč. Denní náklad za mobilizace (bez střeliva a pohonných hmot) na divizi činí asi 200.000,- Kč, tj. na 30 divizí 6 milionů Kč. Střelivo pro divizi, počítáme-li jeden palebný průměr denně, stojí pro den 6 milionů Kč, tj. pro 30 divizí 180 milionů Kč pro den boje.
Opevníme-li prostor Labe - Odra v délce 330 km, zbytek 70 km jen nesouvisle a přehražením komunikací, budeme pro ně potřebovati za války asi 36 praporů pevnostní osádky (45.000 mužů), asi 2 divize do Krkonoš a Jeseníků, kde budou opevnění nesouvislá (40.000 mužů) a asi 4 divize, pokud možná rychlé, motorizované (60 - 80.000 mužů), celkem 165.000 mužů.
Od takto vybaveného úseku můžeme čekati přibližně stejnou obrannou hodnotu, pokud se budeme bíti na čáře opevnění, jako od zmíněných 30 divizí.
Jeví se tedy úspora 600.000 - 165.000 = 335.000 mužů, úspora na lidech, statku nejcennějším.
Finančně budou navrhovaná opevnění státi asi 4.500 mil. Kč (i s municí), t.j. přibližně náklad na rovnocenný počet divizí, jež nejsme sto postaviti pro nedostatek lidí.
Tímto srovnáním nejlépe je viděti, jak možno v míru zvýšiti náš obranný potenciál opevněními a snad jedině tím vyrovnati nevýhody poměru obyvatelstva k délce ohrožených hranic. Finanční oběti tomuto účelu přinešené, jež vlastně jsou jen práce národa v míru, mohou ušetřiti jeho krve za války, ne-li vůbec odvrátiti nepřítele od útoku, poněvadž nebudeme tak snadnou kořistí.
Vojenský ústřední archiv, fond ŘOP
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“