MO-S 5 "Na trati"

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

MO-S 5 " Na trati"


Obrázek


Nedávno jsem navštívil tady u nás v Bohumíně pěchotní srub MO-S 5 “Na trati”.Tento srub je zvláštní tím ,že je rozdělen na dvě části.Ale vlastně je to jeden srub,jelikož je propojen podzemní spojovací chodbou.Myslím si ,že to je v systému těžkého opevnění skutečná rarita a neznám žádný jiný podobný pěchotní srub.Srub je v ostravském úseku ,proto zkratka MO -Moravská Ostrava.

HISTORIE

Tento pěchotní srub byl vybetonován ve dnech 14 až 29.7.1936 firmou Dr.Karla Skorkovského z Prahy a padlo na ni úctyhodných 4314 metrů krychlových kvalitního betonu.Byl postaven ve III.stupni odolnosti.Jelikož sruby v úseku Moravské Ostravy se začali betonovat vůbec jako první v systému těžkého opevnění(vůbec první srub byl vybetonován 22.prosince 1935 taky firmou Skorkovského a byl to MO-S 8 ) ,byli u této betonáže přítomni i francouzští poradci,jelikož naši stavitelé a projektanti se teprve učili,takže některé prvky v bohumínském podúseku nesou francouzské prvky.Proto se bohumínské části opevnění říká i Malá Maginotka.

Při projektování a následné stavbě však došlo k problému a tím byl železniční násep,kudy vedla železnice to tehdejšího Německa ,konkrétně směr Annaberg a Zabelkau.(Dnes je to Polsko s příhraniční obcí Chalupki a Zabelkov).Tento násep vadil propojení palebného sektoru k sousedním objektům MO-S 4 a MO-S 6.Problém byl vyřešen vskutku šalamounsky.Z každé strany náspu se postavil pěchotní srub a pod náspem se propojil podzemní spojovací chodbou,takže vlastně vznikli dva pěchotní sruby v jednom.Srub je jako jeden z mála dvoupodlažní,jelikož zde na bohumínsku vysoká hladina spodní vody.Obě půlky měli shodné vybavení co se týče zbraní,vnitřního vybavení,filtrovny,strojovny skladu potravin a skladu PHM a každý objekt měl i svou vlastní studnu.Zvláštností ovšem je a to najdeme pouze u dělostřeleckých tvrzí,umístění nouzového východu v levé části objektu.Zatímco řádný vstup do objektu byl na pravé straně ,tak na levé byl onen nouzový východ ,který ústil do diamantového příkopu.Mimo to byla vyprojektována taková propojovací chodba před srubem ,která vedla pod náspem a sloužila k tomu aby hlídkující vojáci nemuseli chodit přes násep .


Pravá strana s podchodem pro hlídkující vojáky

Obrázek

Obrázek

Levá strana

Obrázek

Osádku srubu tvořilo 43 vojáků a poddůstojníků z toho byli 4 dělostřelečtí pozorovatelé.Sruby v tomto podúseku obsazovali příslušníci hraničářského pluku 4,kterým vele plukovník a bývalý legionář Jan Satorie.Konkrétně sruby S 2,S 3,S 4 a našeho S 5 obsazovala 1.rota I.praporu hraničářského pluku 4. Velitelem této roty byl štábní kapitán pěchoty Václav Pukl.Kdo velel konkrétně “em o es pětce “ se mi zjistit nepodarilo.
V případě bojového nasazení byla schopna osádka samostatně odolávat nepříteli až 14 dní.Po tuto dobu měla vystačit zásoba munice a proviantu.I když u té munice je to sporné ,určitě by záleželo na intenzitě palby.


VÝZBROJ

V pravé straně objektu výzbroj tvořily tři těžké kulomety vz.35 v provedení solo,které byly postupně nahrazeny modernějšími kulomety vz.37.Dva z těchto kulometů byly umístěny v střílnách pod betonem a třetí byl umístěn v pancéřovém zvonu.Samozřejmě nejsilnější zbaní byl pevnostní kanon vz .36 ráže 47 mm.Tento kanon byl v provedení solo bez přídavného spřaženého kulometu(tzv.zbraň G).Tento kanon byl umístěn v samostatné střelecké místnosti.Výzbroj doplńovali 2 lehké kulomety vz.26,které byly v pomocných střílnách na obranu střílen hlavních a na obranu vchodového prostoru.

Levá strana byla vyzbrojena dvěma těžkými kulomety téhož vzoru pod betonem ,samozřejmě i zde byl pevnostní kanon stejného typu a ráže a dvěma kulomety vz.26 ,z toho jeden byl v pancéřovém zvonu .Jak levá tak i pravá strana měla samozřejmě granátové skluzy proti útočníkům.

Srub měl dva pancéřové zvony ve III.stupni odolnosti .Pravý zvon měl hmotnost 43 890 kg a levý zvon vážil “jenom” 41 270 kg.K vybavení zvonu patřily i periskopy ,které se vysunovaly a tak umožňovaly kruhové pozorování terénu.Palbu řídil pozorovatel ,který byl ve zvonu a ten dával pomocí signalizačního zařízení pokyny palebným stanovištím.

I když tento srub byl plně vyzbrojen a vybaven nikdy do boje nezasáhl.Nemusím asi vysvětlovat proč.Díky pánům politikům museli tento srub vojáci opustit a předat polské armádě,která se taky přiživila na tehdejší situaci.

Štábní kapitán pěchoty Václav Pukl

Obrázek

Mapka bohumínské oblasti,zajímavostí je ,že pěchotní srub S 1 ,je zakreslen.ale nikdy nebyl postaven.Jelikož Polská strana vznesla protest proti jeho stavbě.

Obrázek

pevnostní kanon vz.36- solo

Obrázek

zde mi kluci nechali vyfotit i náboj ráže 47 mm

Obrázek

těžké kulomety v provedení solo ve střílnách


Obrázek

Obrázek

lehký kulomet vz.26

Obrázek

zde replika pancéřového zvonu -pravá strana

Obrázek


1938

V prostoru Bohumína vojáci ve svých dokončených a vybavených bunkrech čekali na nepřítele.Dychtivě a s důvěrou ve své vlastní síly očekávali boj.Bohužel jim to nebylo dopřáno.Vojáci v šoku a v němém úžasu vyslechli rozkaz k vyklizení a opuštění bunkrů na základě rozhodnutí nějaké Mnichovské konference.Ted budu citovat pamětníka Ludvíka Doležala co se zde dělo -

Nástup vojáků při vyhlášení mobilizace byl velmi rychlý a mužstvo bylo odhodláno bránit vlast do posledního dechu.V žádném případě nechtělo ustoupit z pohraničního opevnění.Teprve po náléhavých prosbách vyšších velitelů začali jen velmi těžce pevnosti vyklízet .Na rozkaz poručíka Šrámka byly věci ,které nešlo demontovat ,ničeny .Byl zničen dieselagregát ,vodovod,filtrovna i telefonní ústředna.Poručík Šrámek tenkrát prohlásil-Chlapi nenechte tady nic ,co by fašistům sloužilo!Později praštil brigadýrkou pod nohy veliteli praporu a prohlásil-Nechci být důstojníkem ,který zbaběle utíká!Demontované zbraně ,zařízení,munice a proviant byly odváženy přímo do vlaku ,který stál na nádraží v Hrušově.Nádraží v Bohumíně nebylo bezpečné a hrozilo nebezpečí,že může být nepřáteli nečekaně obsazeno.Rovněž kasárna v Koblově byla rychle evakuována ,ve dne i v noci se vše odváželo do Hrušova .Celý I.prapor pak odcházel přes koblovskou kolonii,která byla mohutně vyzdobená věnci z dubových listů a hákovými kříži.

Tolik z výpovědi pamětníka o tom co se zde na bohumínsku a ostravsku dělo.

Některým vojákům se aspoň trochu dostalo zadostiučinění.Protože když byl zrušen hraničářský pluk 4,tak část příslušníků byla převelena na Podkarpastkou Rus ,kde vojáci s pevností bojovali proti Madarům a Polákům.

Jak už jsem psal tak Československou republiku rozbili Němci ,Poláci a Madaři.Co se týče opevnění tak od MO-S 6 směrem na západ připadlo Německu.Polsku připadly objekty MO-S 2,MO-S 3,MO-S 4 a poslední byla ona pětka a samozřejmě lehké opevnění ,které se táhlo směrem od Bohumína po Třinec a Jablunkov,kde již nestačilo být ani postaveno.

OKUPACE

Polsko zařadilo ony zmińované pěchotní sruby do své obrany,ale moc dlouho se z nich netěšilo.Prvního září 1939 Němci napadli Polsko a Polská armáda se z bohumínska musela 2.září stáhnout ,aby její jednotky nepadly do německého obklíčení.Takže i pětka padla nakonec do německého chřtánu.Němci z MO-S 5,tak jako z velké většiny bunkrů podél hranice,vytrhali oba pancéřové zvony,které skončily v hutích.

Na konci války pěchotní sruby na opavsko-ostravsku se začali opět spravovat a provizorně vyzbrojovat.Jelikož se blížila fronta ,Němci bývalé lehké i těžké opevnění zařadili do své obrany.Nejinak na tom byla i pětka.Lévá část objektu sloužila Němcům jako ubikace pro obsluhy světlometů a jako sklad munice pro protiletadlové kanony ,které hájili Bohumínsko.

MO-S 5 v roce 1940 ,už vytrhnutý pancéřový zvon a posbírané ježky,zvony do hutí a ježky na Atlantický val

Obrázek

HISTORIE NEDÁVNÁ A SOUČASNOST

Po válce upadlo opevnění v zapomnění a nemilost.Začalo rabování toho,co se ještě dalo nějak využít nebo zpeněžit.Navíc se z bunkrů staly i smetiště .

Po pádu režimu začínají vznikat hnutí a spolky ,které bunkrům chtějí vrátit zašlou slávu.

Nejinak je tomu bylo i v Bohumíně.V roce 2001 bylo založeno občanské sdružení KVH BOHUMÍN,který začalo bunkr opravovat a jejich cílem je ,aby MO-S 5 vypadal jako v roce 1938.
Po mé návštěvě v srpnu 2014 ,jsem byl tímto srubem unešen.Vyslovuji tím velké uznání a dík ,za to co ti chlapi všechno dokázali .Jak pracovně ,tak i v boji s úředním šimlem.Jenom trochu ve zkratce.

Datum rekonstrukce srubu je spjata dnem 25.4.1999.To se rozběhli první vyklízecí práce.Bunkr byl postupně čištěn od bordelu a naplavenin,byly čištěny i ochranné příkopy,kde bylo nalezeno větší množství protipěchotních překážek a také tři těžké překážky ,tzv.železobetonové ježky.V dalších fázích proběhlo vybílení objektu,rozvody elektriky a oprava rozvodů vzduchu.

Co však bylo mnohem horší mělo teprve nastat.V roce 2001 bylo rozhodnuto o stavbě naší slavné dálnice D 47,která se měla napojit na D 1.Bunkru hrozil zánik ,ale KVH BOHUMÍN se pustil do boje s úředníky.V roce 2001 zažádali o zápis srubu MO-S 5 do seznamu technických památek České republiky.Tento boj s úředníky po mnoha argumentech proč by měl srub zůstat nakonec vyhráli a v roce 2004 byl bunkr zapsán jako Kulturní památka České republiky.A tak nakonec došlo k jakémus -takémus kompromisu ,aby bunkr zůstal a přivaděč na dálnici byl postaven.Musely být provedeny určité úpravy .Železniční násep ,který vedl přes objekt se posunul na levou stranu ,pod novým náspem ,po kterém jezdí auta se musel udělat nový podchod ,který by byl identický s oním starým,po kterém chodili československé hlídky,atak dále.Je toho hodně co se muselo změnit.

Tuto pohlednici vlastním asi 6 let,naskenoval jsem ji -takhle srub vypadal ještě tuším v roce 2004

Obrázek

a takhle ted ,ale i to je staré,dálnice už je zprovozněna až do Polska

Obrázek

Dalším husarským kouskem ,který se členům KVH podařilo ,bylo doslova zmrtvého vstání pevnostního kanonu vz.36.Tohleto je doslova neuvěřitelné.
Při návštěvě Francie chlapi objevili nedaleko Lorientu u městečka Plouhinec,torzo českoslovenkého kanonu.Sice to nebyl typ Q -tedy samostatný,kterým byly vybaveny sruby na bohumínsku,ale typ L 1-tedy kanon spřažený z kulometem.Ale byla to unikátní zbraň ,která by jistě na MO-5 byla ozdobou - a taky že je.
Začalo vyjednávání s francouzskou stranou a nakonec po 3 letech trvání konverzace a dopisů s Francouzi ,mohlo být torzo kanonu převezeno do Bohumína.
Stalo se tak v červenci 2009.

I tohle však nebylo jednoduché.Kanon vlivem mořského vzduchu tak zrezivěl ,že nešel rozebrat.A tak museli vzít na pomoc autogen a za těsnící kouli ho museli uřezat ještě ve Francii.Byla to sice velká škoda ,ale jinak to nešlo. Dne 11.7.2006 bylo torzo kanonu vyloženo na pětce a začali opravy.Nevím jak dlouho trvaly ,ale myslím si že nějaký ten měsíc či rok trvaly určitě.Každopádně pevnostní protitankový kanon vz.36 solo ,je opravdu zlatým hřebem tohoto opevnění.

Zde se můžete podívat v jakém šrotovém stavu byl kanon přivezen a co z něho nadšenci udělali

http://www.bunkr-bohumin.cz/Photogalery ... index.html

Posledním počinem kluků z KVH Bohumín je natření zatím pravé strany srubu.Kde se jednalo s památkáři,studovaly se staré fotografie ,jak asi srub v roce 1938 vypadal.A sluší mu to.Levá strana by měla být natřena příští rok.



Aby toho nebylo málo ,tak klukům toto úsilí o obnovu srubu zkomplikovali i povodně .První v roce 2006 a druhá v roce 2010.Kdy museli po totálním zatopení bunkru ,vše opravit ,vynést, vysušit ,vyčistit a dát opět do původního stavu.Přesto kluci nehodili flintu do žita a jedou dál.Za to jim patří velký dík a ted záleží jen na nás ,jestli našim dětem budeme vykládat o historii těchto staveb a k čemu byly určeny.Já osobně se o to snažím.
Na pěknou vzpomínku z tohoto muzea jsem si přinesl toto

Obrázek

Takže ,jestli byste někdy náhodou měli cestu do Bohumína,zajděte si na pětku.Tudy taky kráčela historie.

Na závěr bych prosil o prominutí za tak roztahaný článek.Stál mě hodně pátrání a času, ,ale jinak to nešlo.To bych mohl fotky naházet jen do fotogalerie a nechat to tak.Takže veškeré fotky co jsem nafotil jsou v sekci MUSEUM ,samozřejmě i vnitřního vybavení.Více fotek zde
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?p=22394#22394





Zdroje-publikace Samostatný pěchotní srub MO-S 5-kolektiv autorů
Opevňování Ostravska v letech 1935-38,Josef Durčák
Opevnění IV.sboru,část 2- Bohumínský stavební podúsek
časopis Military Revue č.3, 2011
Bohumínské městské noviny OKO
http://www.bunkr-bohumin.cz/main.php?s= ... nka&lan=CZ
moje foto -srpen 2014

Tento článek je i na stránkách http://www.vojna.net/portal/
Naposledy upravil(a) Martas2411 dne 15/9/2017, 19:27, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od IgorT »

Pekná práca, aj stavbárska, aj písačka, aj rekonštrukcia. Tú šedú farbu dali nakoniec po rôznych kamuflážach na rekonštruované bunkre aj u nás v Bratislave. Prišli k rovnakému uzáveru, ako bunkrológovia v Bohumíne. Kamufláž ostala akurát na zvonoch.

Obrázek
Obrázek
ardent
Příspěvky: 2
Registrován: 25/5/2011, 19:26
Bydliště: Praha

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od ardent »

Prostě nádhera, vzal jsem na Bohumínsko syna s kamarádem a MOS-5 nás prostě uchvátil. Velký dík všem co se o ten úžasný stav v jakém je zasloužili.
Uživatelský avatar
riho
rotný
rotný
Příspěvky: 98
Registrován: 8/2/2013, 08:35

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od riho »

Zaujímavý tip na výlet kúsok od hraníc. Len poznámka, zatial všetky objekty ťazkého opevnenia čo som navštívil boli dvojpodlažné. Mali jedno podzemné a jedno nadzemné podlažie.
Obrázek

Memento Mori
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

riho píše:Zaujímavý tip na výlet kúsok od hraníc. Len poznámka, zatial všetky objekty ťazkého opevnenia čo som navštívil boli dvojpodlažné. Mali jedno podzemné a jedno nadzemné podlažie.
Já jsem to asi špatně formuloval,takže se omlouvám.V bohumínském podúseku jsou všechny sruby jednopodlažní,dvoupodlažní je pouze MO-S 5 a MO-S 6 .Jestli se teda nepletu :oops:
Uživatelský avatar
Alligator
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 22/8/2008, 17:21
Bydliště: Morava

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Alligator »

Více takých článků o jednotlivých pevnostních objektech. Díky
Jen jedno mi nedochází, je posunuta trať, která "rozdělovala" bunkr, aby následně tam postavili silnici, proč? :)
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Alfik »

Alligator píše:Více takých článků o jednotlivých pevnostních objektech. Díky
Jen jedno mi nedochází, je posunuta trať, která "rozdělovala" bunkr, aby následně tam postavili silnici, proč? :)
Pravděpodobně kvůli propadu poddolovaného území. Tratě na Karvinsku se postupně překládaly cca od 60. let, opakovaně. I silnice a mosty, některé. I města :) Např. tam, kde byla tzv. "stará" Karviná (předválečná), není nic a časem tam bude nejspíš jezero, to co já pamatuju jako Starou Karvinou se propadá taky, a to co pamatuju jako "novou, tedy čtyřku (Ráj), a osmičku (Dubina) je dnes centrum Karviné...
Takže napřed, po poškození svršku propadem, přeložili trať jinam, a poté, když se situace ustálila, položili silnici.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

Alfik píše:
Alligator píše:Více takých článků o jednotlivých pevnostních objektech. Díky
Jen jedno mi nedochází, je posunuta trať, která "rozdělovala" bunkr, aby následně tam postavili silnici, proč? :)
Pravděpodobně kvůli propadu poddolovaného území. Tratě na Karvinsku se postupně překládaly cca od 60. let, opakovaně. I silnice a mosty, některé. I města :) Např. tam, kde byla tzv. "stará" Karviná (předválečná), není nic a časem tam bude nejspíš jezero, to co já pamatuju jako Starou Karvinou se propadá taky, a to co pamatuju jako "novou, tedy čtyřku (Ráj), a osmičku (Dubina) je dnes centrum Karviné...
Takže napřed, po poškození svršku propadem, přeložili trať jinam, a poté, když se situace ustálila, položili silnici.
Ale tak to vůbec není! Né všechno je na karvinsku poddolované,a Bohumím už vůbec ne.Možná z Ostravy Koblova nebo Hrušova směrem k Bohumínu části Vrbice.Ale to si nejsem jistý.Takový historik zas nejsem.

Jak už jsem psal v článku.Tak za vše může přivaděč na dálnici a na hraniční přechod do Polska .Prostě to tak státní úředníci naprojektovali.Původně měla pětka zmizet z povrchu zemského úplně,ale díky KVH Bohumín,který začal bojovat o zachování srubu se to podařilo.Srub se podařilo prohlásit Kulturní památkou a ta už se jen tak nemůže sbourat.Hledali se určité řešení,ale tohle je kompromisní řešení.Přivaděč se postavil přes bunkr,který zůstal zachován,trat se posunula víc doleva- a to by se posunula i tak i kdyby srub byl úplně zbourán-tot můj názor, a srub zůstal celej.Nevím jaké byly ostatní varianty co se srubem,ale udělalo se to tak jak to je.Je to určitě velká změna a mě osobně se taky víc líbí srub kolem něhož je nějaká příroda ,než okolí protkané silnicemi.Ale holt je jiná doba.Ale jestli to nešlo jinak,tak to asi nešlo.Takže v tom nehledejte nějaké poddolování a jiné věci.Za vše prostě může dálnice.

Máš pravdu vtom ,že spousta a vlastně celé linie řopíků padly za vlast těžbě ,infrastuktuře ,a výstavbě podniků.Jedná se o tzv,Záchytný hák na řece Olši.Což byly linie řopíků tahnoucí se od Bohumína ,přes Karvinou,směrem na Český těšín,Třinec a měla končit v Jablunkově.Tato linie byla postavena od Bohumína směrem Třinci ,tam byl myslím poslední úsek,kde se něco postavilo.Do Jablunkova se to už nestihlo.Zůstalo to jen na papíře.Takže z této linie zůstal úsek Bohumín,pár bunkrů v úseku Dolní lutyně
a myslím tak tři bunkry u Českého Těšína.Vše padlo.Většinou těžbě.Např.v úseku Louky se řopíky zavezli hlušinou,něco je utopeno.Velká část řopíků padla ale i výstavbě elektrárny Dětmarovice.Musel bych se podívat do jedné knižky ,kterou mám .Jmenuje se OPEVNĚNÍ IV.SBORU-ZÁCHYTNÝ HÁK NA ŘECE OLŠI.Je to dost namakaná knížka,která právě pojednává o opevnění směrem od Bohumína na východ.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Lord »

Nevloupali se do tohoto bunkru náhodou cikáni, možná to byl jiný bunkr, ale byli to adepti na Darwinovu cenu, protože zůstal zaklíněný ve zvonu. Ale to by musel být zvon zřejmě jen betonová replika, což asi není.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

No pokud mě pamět neklame,tak k vloupání do objektu došlo vícekrát.V roce 2011 si zloději vzali na pomoc kládu.S ní vyrazili krycí víko v kanonové střílně na levé straně a potom kládu použili jako přechodový můstek přes diamanták.Vnikli střílnou do objektu.Ukradli hlavně elektrické nářadí ,nepohrdli dokonce ani kávou.Naštěstí exponáty zůstaly neporušené.Škoda 8000Kč.Krycí plech na střílně se radši potom zavařil

Tu krádež co popisuješ se na na pětce mohla stát.Jelikož jsem kdysi četl o vloupání na pětku přes zvon.Bylo to bohumínských městských novinách.Ten článek i foto děravého zvonu jsem z novin oskenoval a dal ho na forum opevneni.cz.
Akorát si nevzpomínám jestli tam někoho chytli,ale podle fotky byla díra ve zvonu -to si pamatuji,ale zaklíněného cikána jsem neviděl :mrgreen:
Zkusím to dohledat,ale nevím jestli to ještě najdu.


zde ona loupež ,kdy byla udělaná díra do zvonu i s fotem.Je to strana č.4.Rok 2012

http://www.mesto-bohumin.cz/data/oko/oko_2012-05.pdf

A pomocí klády přes střílnu,červenec 2011.Je to strana 9

http://www.mesto-bohumin.cz/data/oko/oko_2011-07.pdf
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Alfik »

Martas2411 píše:...
Promiň, tady si ale nerozumíme. Já jsem nemyslel, že by se trať překládala přímo u toho bunkru. Jenže trať není silnice - tedy okreska, u vyšší třídy silnic je to jako u tratí. Sám píšeš o přivaděči. A to je podobná situace jako u trati - i ta musí počítat s mnohem delšími oblouky a stoupáními, a tudíž, když došlo k přeložce deset či dvacet km daleko, projevilo se to i na tratích okolo Bohumína. A byla-li (a ona byla! a nemálo jich bylo...) přeložena i výhybka - no tak to už je klidně i na 100km úpravu. Vždyť to můžeme vidět na tzv. koridoru, kolik se toho musí předělat a jak daleko.
Já si živě pamatuji (vyrostl jsem v Havířově, vyučil jsem se v Jablunkově), že se měnila trať až k nádražím (resp. k ranžírům :) ) v Bohumíně, v O-Svinově (za mého mládí O-Porubě :) ) a v Českém Těšíně. A všechna tato města jsou daleko od přeložky.
Ale je možné že se mýlím a že důvod byl jiný. Ovšem, jak jsem napsal, mám za to že byl problém s dopr. infarstrukturou, kvůli přeložkám od 60. let.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Lord »

Jo díky, to je ono, podařilo se mu pláchnout, ale nemělo to moc logiku. Jinak ten zvon je opravdu z železobetonu ...

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

Alfik-Tak to jsme si teda nerozuměli :D .Já bral situaci přímo okolo bunkru,až tak daleko jsem nepřemýšlel.Možná že máš pravdu.Tohleto budou vědět asi vyšší instance.

Ale něco na tom je.Já jsem původem z Orlové a de facto kvůli poddolování se Orlová přesunula na kopec.Z původní Orlové vlastně zůstalo už jen torzo starého náměstí.Všechno se muselo přestěhovat a znova vybudovat.Takže ,jak říkám ,možná na tom něco bude.Třeba za to mohl přresun trati z nějakých důvodů.

Lord-v článku píšou ,že se zranil.Doufám ,že si o ty roxory aspoň natrhl pr...el.
KATOM
Příspěvky: 3
Registrován: 17/9/2014, 21:23

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od KATOM »

Krásný článek! Pro zajímavost přikládám mapku prostoru Bohumín. Jsou zde zakresleny i sousední objekty vč. čísel objektů a směrů paleb.

Obrázek

Obrázek

Jak již bylo v článku uvedeno, bylo použito 4314m3 betonu. Pokud by se pěchotní srub MO-S 5 "Na trati" počítal za jeden srub, byl by svojí kubaturou největší z československých pěchotních srubů. Jinak by měl prvenství pěchotní srub K-S 40 "U háječku" tvrze Adam s kubaturou 3301m3.

A medovinu doporučuju. Z žádného výletu po opevnění se bez ní domu nevracíme :D

Zdroj:
Dubánek, Fic, Lakosil.: Putování po československém opevnění 1935-1989. Mladá fronta. Praha 2011
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

Ta mapka je dobrá.Zmińuje se vní i o vložených řopících VEČ 831 a 832 mezi MO-S 5 a MO-S 4.

Řopík A- 160 Z ,vojenského ev-čísla 831,je zajímavý tím,že je těsně nalepený na protihlukovou stěnu přivaděče dálnice.Z řopíku je též takové menší minimuzeum,ale s nepravidelnou dobou.Před rokem jsem tam byl ,ale bohužel jsem nikoho nezastihnul.Řopík VEČ 832,jsem nenavštívil a ani nevím jestli vůbec stojí.

http://www.ropik.wbs.cz/

Obrázek

Obrázek
KATOM
Příspěvky: 3
Registrován: 17/9/2014, 21:23

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od KATOM »

Tak podle stránky http://www.ropiky.net, řopík VEČ 832 (II/49/A-140Z) stále stojí, ale pro nadšence nic moc, má zabetonovaný vchod.

Obrázek
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: MO-S 5 "Na trati"

Příspěvek od Martas2411 »

Novinky na MO-S 5.Zde se můžete podívat na foto bedniček na munici do pevnostního kanonu vz.36
Vůbec jsem netušil,že káždý náboj měl svou komoru v bedničce.
https://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravod ... tavek.html
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“