Čs. dělostřelecké tvrze

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od Lord »

Tvrze měly být prakticky nezničitelné. Nadzemní těžké objekty (sruby) budované v nejvyšším stupni odolnosti dokázaly odolávat přímým zásahům dělostřeleckými granáty ráže 420 mm a všem tehdy známým leteckým pumám. Sruby jsou hluboko v podzemí navzájem propojeny systémem chodeb a sálů (muniční sály, sál pro generátory, filtrovna, ubikace a jiné). V podzemí tvrze se nacházelo vše důležité, co by jí a její posádce umožnilo bojovat v obklíčení i několik týdnů. Zvláště vybraní a vycvičení vojáci byli určeni k boji i na povrchu tvrze, v případě útoku výsadkářů, nebo průniku nepřátelských ženistů.

Podzemí tvrzí tvořil systém chodeb spojujících podzemní sklady, kasárna a bojové objekty tvrze s vchodem. V hlavní galerii a v odbočkách pod dělostřelecké objekty byly položeny koleje (železnice) pro vozíky úzkorozchodné dráhy. Ostatní chodby byly pouze vybetonovány a pro dopravu střeliva sloužily vozíky s gumovými koly. Dělostřelecká galerie měla největší světlost a poloměry zatáček byly projektovány tak, aby jí bylo možno dopravit všechny díly pevnostní houfnice vz. 38. Hlavní sklady munice byly blízko vchodového objektu. Pod každým dělostřeleckým objektem pak byl mezisklad, ze kterého se munice nákladními výtahy dopravovala ke zbraním.

Při konstrukci podzemí se úzkostlivě dbalo na to, aby podzemní galerie a sály byly vždy v dostatečné hloubce s ohledem na druh horniny, ve které byly vyraženy. V případě, že konfigurace terénu nedovolovala krýt nadložím celé rozsáhlé podzemí tvrze bylo podzemí rozděleno na více výškových úrovní vyrovnávací (snižovací) šachtou (tvrz Bouda nebo Poustka). U tvrze Poustka měla být hlavní dělostřelecká galerie rozdělena na dvě výškové úrovně vyrovnávací šachtou hlubokou 46 metrů opatřenou schodištěm a nákladním rychlovýtahem. Na rozdíl od tvrze Bouda, kde je obdobně výškově rozdělena pěchotní galerie, zde se tímto řešením zkomplikovalo zásobování dělostřeleckou municí.

Vchodový objekt sloužil jako hlavní vchod do tvrze. Umožňoval zejména zásobování nákladními automobily, ale byl současně i hlavním vchodem pro pěší. Pokud byl vchodový objekt tvrze postaven v prudkém svahu bylo možno z prostoru překladiště do nitra tvrze vést rovnou galerii. V případě, že umístění vstupního objektu v terénu nebo druh horniny neumožňovaly dostatečné krytí hlavní galerie bezprostředně za vchodovým objektem byla zvolena tzv. svážnice. Svážnice byla šikmá chodba do podzemí tvrze, ve které jezdily dva vozíky klínovitého tvaru spojené přes kladku v horní části chodby ocelovým lanem. Spojení vozíků ve svážnici ocelovým lanem umožňovalo používat druhého vozíku jako protizávaží. Svážnice byla projektována u vchodových objektů tvrze Kronfelzov, Hůrka, Bouda a Dobrošov.

Tvrzové pěchotní sruby navazovaly po stranách na linii izolovaných pěchotních srubů. Tvrzový pěchotní srub vycházel z konstrukce izolovaného pěchotního srubu. Na první pohled však je patrná jeho mohutnost daná IV. stupněm odolnosti, která se projevuje zejména masivní stropnicí, poloměrem věží pro pancéřové zvony a sílou ochranné zdi diamantového příkopu. Stejně jako u izolovaných pěchotních srubů můžeme nalézt tvrzové pěchotní sruby oboustranné, jednostranné nebo dokonce zcela zapuštěné v okolním terénu se zbraněmi pouze pod pancířem. Snahou projektantů bylo, aby sruby co nejvíce splynuly s terénem a proto se často zapouštěly zasypávaly i týlové stěny srubů, které neměly střílny. Tvrzové pěchotní sruby se stavěly bez vchodu, což umožnilo zúžit půdorys ze strany nepřítele a snížit riziko dělostřeleckého nebo leteckého napadení.

Vchody byly projektovány pouze výjimečně a to zejména pro výpady do prostoru ženijních překážek a pro jejich opravy. Vchod byl zásadně podzemím. Na povrch bylo možno vystoupit nouzovým východem ústícím z týlového patra do diamantového příkopu. Všechny vchody byly projektovány lomenou chodbou pod ochranou kulometné střílny. Týlové stěny srubu, které u izolovaných pěchotních srubů byly pod ochranou střílen na ochranu vchodu, byly buď zasypávány nebo chráněny granátovým skluzem a pozorovány stěnovým periskopem. Sruby byly často projektovány s třemi i čtyřmi zvony nebo kopulemi a jejich půdorys má tvar čtverce.

Zatímco u izolovaných pěchotních srubů bylo nasávání vzduchu řešeno přes vchod objektu u tvrzových objektů s chybějícím vchodem bylo nasávání řešeno buď zranitelnými ventilačními zvony ve stropnici objektu nebo později vyřešenou konstrukcí stěnového nasávání. Místo pro stěnové nasávání muselo být vždy chráněno buď granátovým skluzem nebo postřelováním z jiného srubu.

Do skupiny velkých dělostřeleckých tvrzí můžeme teoreticky zařadit tvrz Adam, Dobrošov, Jírova hora, Poustka, Stachelberg nebo Šibenice. Ostatní dělostřelecké tvrze jako třeba Orel, Bouda, Hůrka, Smolkov nebo zrušená tvrz Milotický vrch můžeme zařadit do skupiny malých dělostřeleckých tvrzí.

Stavební úseky a označování srubů

Pro řízení výstavby v jednotlivých oblastech byla zřízena ženijní skupinová velitelství (ŽSV), kterým byly svěřeny stavební úseky. ŽSV se úsekem zabývala od samého počátku výstavby, tj. prováděla zaměřování objektů, stavební dozor na zadaných stavbách, koordinovala výstavbu podle taktických požadavků a zajišťovala zásobování speciálním materiálem např. cementem "A", střílnami, zadávala provedení vnitřních instalací, které neprováděly stavební firmy budující úsek. Koordinovala objednávání, dopravu a osazování pancéřových zvonů.

Stavební úsek tvořil ucelenou linii srubů těžkého opevnění, navazující tvrze a linie lehkého opevnění. Sruby v úseku se číslovaly vždy od jedničky, proto bylo součástí kódového označení srubu i označení úseku. Sruby se na severní hranici číslovaly z východu na západ. Výjimku tvoří úseky Staré Město pod Sněžníkem a Domašov, které mají číslovaní od západu na východ. Určitou anomálií je i společné číslování úseků Králíky a Rokytnice.

Srubům bylo kromě jejich krycího názvu přidělováno i kódové označení. Kódové označení se skládá z písmen(a) stavebního úseku, písmena S a pořadového čísla srubu v linii. Například známý srub Březinka má kód N-S-82, kde N značí úsek Náchod, S samostatný, 82 pořadové číslo a Březinka krycí název. Pokud byl srub součástí tvrze nahrazovalo se písmeno S v označení kódem tvrze např. R-H-79 Na mýtině (tvrz Hanička) - toto označování však nebylo používáno vždy a všude. Pro určitou unifikaci je možné používat značení bez kódu tvrze pouze s písmenem S. Pokud bylo nutno do linie vložit další sruby přidávaly se za číslo písmena. Písmenné označení se vyskytuje u některých srubů už ve stadiu projektu linie, kdy např. dva sruby plnily úkol jednoho, který by vzhledem k terénním podmínkám nemohl být postaven (OP-S-36a, OP-S-36b).

Stavebně dokončené tvrze

Stavebně dokončeno bylo pět čs. tvrzí a to sice tvrze Smolkov, Adam, Hůrka, Bouda a Hanička.

SMOLKOV - úsek Moravská Ostrava - MO
Dokončená tvrz je využívána AČR a proto nepřístupná. Železnice je provozní a její délka je cca 500 m. Spojuje tři objekty z pěti. Tvrz se sestává z jednoho vchodového, jednoho pěchotního a jednoho dělostřeleckého srubu, jedné dělové věže a jedné dělostřelecké pozorovatelny. Tvrz se nalézá na kopci Padařov kóta 340 nad obcí Smolkov východně od Opavy.
Pevnostní dělostřelectvo mělo podporovat obrannou linii mezi plánovanou tvrzí Orel a Opavou. Celý hlučínský úsek vytvářel přes 25 kilometrů dlouhou obrannou linii mezi obcemi Smolkov a Darkovičky, kde kromě dvou dělostřeleckých tvrzí (Orel a Smolkov) bylo vytyčeno dalších 47 objektů těžkého opevnění.

HŮRKA - úsek Králíky - K
Dostavěná pevnost je opět využívána AČR a tudíž nepřístupná veřejnosti. Se svými čtyřmi bojovými objekty je jednou z nejmenších tvrzí čs. opevnění. Byla postavena v prostoru kóty 681 Výšina (Berghöhe) severovýchodně od Králík. Dělostřelecké zbraně tvrze měly na tento prostor působit v součinnosti se svými sousedy nalevo tvrzemi Bouda a Adam. Hlavní zbraně byly směrovány doleva směrem k tvrzi Bouda. Dělostřelecká otočná věž mohla palebně působit hluboko do území nepřítele. Pěchotní sruby navazovaly na linii samostatných pěchotních srubů.

ObrázekObrázekObrázek

Tvrz se sestává z jednoho vchodového, dvou pěchotních, jednoho dělostřeleckého srubu a jedné dělové věže a jedné samostatné pozorovatelny. Ta je jako jediná nezávisle na tvrzi nepravidelně muzejně provozována. Železnice je v provozu a jsou zde využívány poválečné akumulátorové lokomotivy. Její délka je cca 900 m a spojuje tři objekty z pěti (ostatní spojeny chodbami bez železnice). Při poválečných úpravách byla jedna kolej vyvedena z vchodového objektu "U rybníčku" ven na nakládací rampu, která je viditelná ze silnice Králíky - Červený Potok. Samostatná pozorovatelna "Utržený" se nachází od stejné silnice vpravo na kótě Veselka.

BOUDA - úsek Králíky - K
Jediná muzejně provozovaná pevnot s kompletně dochovanou železnicí. Sestává se z jednoho vchodového, tří pěchotních srubů a jedné vybudované šachty pro dělovou věž „Horymír“, (tvrz tedy nebyla projektována pro dělostřelecký srub).

ObrázekObrázekObrázekObrázek
Podhled do šachty K–Ba–S 22 "Horymír" tvrze Bouda. Horní větší prstenec je určen pro osazení předpancíře, průměru věže odpovídá dolní kruh.

Jde o nejmenší stavebně dokončenou tvrz čs. opevnění. Celková délka tratí je cca 800 m a spojuje dva objekty z pěti a tzv. snižovací šachtou. Nachází se u stejnojmenné kóty jižně od Lichkova.
Během okupace byly objekty tvrze podrobeny německým zkouškám. Byl zdevastován vchodový objekt, srub K-S-24 byl utržen od schodišťové šachty, všechny sruby byly poničeny ostřelováním. Byly vytrhány a odvezeny pancéřové zvony z vchodového objektu.
Po válce začala armáda tvrz vyklízet a opravovat. Bylo odstřeleno čelo a část stropnice vchodového objektu a celý objekt byl znovu podle původní dokumentace vybetonován. Nebyly však provedeny omítky, jak bývalo zvykem u předválečných srubů a celá dostavba byla provedena z nekvalitního betonu. Armáda měla v úmyslu vybudovat na Boudě centrální muniční sklad, z tohoto plánu však nakonec sešlo. Poté Kovošrot vytrhal a odvezl zbylé pancéřové zvony a tvrz dále chátrala.
Od roku 1989 začala početná skupinka nadšenců práce na zdokumentování tvrze a po souhlasu velení armády byly zahájeny práce na zpřístupnění tvrze veřejnosti a vybudování muzea čs. opevnění. Jejich úsilí nakonec přineslo ovoce a tvrz je otevřena pro širokou veřejnost. Součástí nynější expozice je mimo jiné částečně obnovená svážnice ve vchodovém objektu "Krok" s unikátním klínovým vozíkem.

ADAM - úsek Králíky - K
Tvrz Adam měla mít velice silnou dělostřeleckou, případně minometnou výzbroj. Na čele tvrze Adam je srub K-S 40, který měl být vybaven nadstandardní zbraní - otočnou kulometnou věží „OR“ vyzbrojenou dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Němci objekt v době okupace při zkouškách těžce poškodili granáty Röchling, ostatně jako jiné naše tvrze.

ObrázekObrázekObrázek

Součástí tvrze měla být i minometná věž "Za větrem", která však byla ještě ve stádiu projektu.

ObrázekObrázekObrázekObrázek

Pěchotní sruby - K-S39 „Hodek", K-S40 „U Háječku", K-S41 „Pod Vrškem" - Dělostřelecká otočná věž K-S42 „Trigonometr" - Dělostřelecké sruby K-S43 „Veverka" a K-S45 „Jabůrek", Srub pro minometnou kopuli K-S44 „Za větrem" - Vchodový srub K-S43a „Na sekyře".

Tvrz se dále sestává z jednoho vchodového objektu, tří pěchotních srubů, dvou dělostřeleckých srubů a jedné dělové věže. Železnice je v provozním stavu - je dlouhá cca 650 m a spojuje pět objektů z osmi (ostatní jsou spojeny chodbami bez železnice). Bohužel je tvrz využívána AČR a tudíž nepřístupná. Nachází se na stejnojmenné kótě severozápadně od Mladkova.

Obrázek

Hlavním úkolem tvrze bylo společně se sousedními objekty pevností Bouda a Hůrka bránit tzv. Zemskou bránu mezi Orlickým pohořím a Jeseníky.


HANIČKA - úsek Rokytnice v Orl.h. - R
Tato tvrz byla přestavěna z iniciativy ministerstva vnitra v sedmdesátých a osmdesátých letech na protiatomový kryt a velitelství. Jako taková je v současnosti muzejně provozována.

Obrázek

Sestává se z jednoho vchodového (zastavěn horskou chatou), tří pěchotních a jednoho dělostřeleckého srubu, jedné dělové věže a jedné samostatné pozorovatelny. Ta je rovněž nezávisle na vlastní tvrzi zpřístupňována veřejnosti. Délka tratí byla cca 620 m a spojeny byly tři objekty ze šesti. Pevnost se nachází v Orlických horách nad sedlem Panské Pole, přes které prochází silnice z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic. Její samostatná pozorovatelna "Vrchol" je několik kilometrů severně po hřebeni hor u kóty 992 Komáří vrch.

Rozestavěné tvrze

Rozestavěny zůstaly tvrze Dobrošov, Skutina, Babí, Šibenice a Orel.

DOBROŠOV - úsek Náchod - N
Rozestavěná pevnost nacházející se u stejnojmenné obce jižně od Náchoda se měla sestávat z jednoho vchodového, dvou pěchotních a dvou dělostřeleckých srubů, jedné dělové a jedné minometné věže. Postaven byl pouze dělostřelecký srub "Zelený" a pěchotní sruby "Můstek" a "Jeřáb". Tvrz je přístupná veřejnosti. Podzemí je vyrubáno, ale železnice dochována není. Součástí expozice jsou torza původních vozíků. Délka tratí měla být cca 1100 m, spojeny měly být čtyři objekty ze sedmi.

SKUTINA - úsek Náchod - N
Dělostřelecká tvrz Skutina se nachází v prostoru kóty 736 Skutina mezi obcemi Sněžné, Polom a Nový Hrádek v Orlických horách. Je to rozestavěná pevnost s nekompletně vyrubaným podzemím bez zbudované železnice. Měla sestávat z jednoho vchodového, dvou pěchotních a jednoho dělostřeleckého srubu, jedné dělové a jedné minometné věže. K vidění jsou pouze dva postavené pěchotní sruby "U stodol" a "Pod lesem". Tvrz měla nalevo podporovat svými houfnicemi linii pěchotních srubů až po Náchod a palebný vějíř dělostřeleckého srubu N-S-52 Bažina se měl překrývat s palebným vějířem srubu N-S-76 Amerika levého souseda tvrze Dobrošov.

STACHELBERG (též Babí) - úsek Trutnov - T
Mělo se jednat o největší a nejsilněji vyzbrojenou dělostřeleckou tvrz. Co se týče plošného rozsahu byl Stachelberg jednou z nejrozsáhlejších tvrzí vůbec. Na větší rozloze se měla rozkládat jen tvrz Šibenice. Rozestavěná pevnost se nachází u nejvyššího bodu silnice Trutnov – Žacléř. Bylo zde pouze vyrubáno podzemí. Délka tratí měla být cca 1600 m a měla spojovat sedm objektů z jedenácti. Z jednoho vchodového, čtyř pěchotních, dvou dělostřeleckých srubů, dvou dělových a dvou minometných věží a jedné samostatné pozorovatelny byl vybudován pouze jeden pěchotní srub, který je zpřístupněný veřejnosti. V nedávné době došlo i k zpřístupnění podzemí veřejnosti.

ŠIBENICE - úsek Opava - OP
Tvrz o největší délce tratí (cca 1900 m), která se měla skládat z jednoho vchodového, tří pěchotních a dvou dělostřeleckých srubů, jedné dělové a jedné minometné věže a železnice měla spojovat pět objektů z osmi. Má pouze vyražené podzemí - nepřístupné. Nachází se pod stejnojmennou kótou u obce Milostovice západně od Opavy. Pro tuto tvrz již před válkou probíhalo výběrové řízení na výrobu akumulátorových lokomotiv, které nebylo kvůli odstoupení pohraničí Německu dokončeno.

OREL - úsek Moravská Ostrava - MO
Z tvrze o jednom vchodovém a tří pěchotních srubech, jedné dělové a jedné minometné věži. Byl postaven pouze pěchotní srub "Orel" a schodišťová šachta, která ho měla napojovat na budoucí podzemí tvrze, jejíž realizace byla odsunuta na pozdější dobu. Délka tratí měla být cca 500 m a měla spojovat tři objekty ze šesti. Postavený objekt je muzejně provozován v rámci Areálu Československého opevnění Darkovičky severně od Hlučína.

Nerealizované projekty tvrzí

JÍROVÁ HORA - úsek Trutnov - T
Projekt tvrze o jednom vchodovém, čtyřech pěchotních a dvou dělostřeleckých srubech, jedné dělové a jedné minometné věži. Délka tratí cca 1400 m měla spojovat pět objektů z devíti. Nacházet se měla na stejnojmenném vrchu severozápadně od Hronova.

POUSTKA - úsek Trutnov - T
Existoval pouze projekt o jednom vchodovém, čtyřech pěchotních a dvou dělostřeleckých srubech, jedné dělové a jedné minometné věži, která se měla nacházet na kótě Poustka mezi Slavětínem a Petříkovicemi. Délka tratí spojujících pět objektů z desíti měla být cca 830 m. Tvrze Poustka a Jírova hora se vzájemně palebně nekryly. K tomu chybělo cca 2,5 km.

KRONFELZOV
Tvrz o jednom vchodovém, jednom dělostřeleckém a třech pěchotních srubech, jedné dělové a jedné minometné věži a jedné samostatné pozorovatelny byla nahrazena projektem izolovaných srubů. Tvrz se měla nacházet u stejnojmenné obce a kóty severně od Branné. Na jaře 1937 byla tvrz z finančních a časových důvodů vyškrtnuta z plánů ŘOP. Z tvrze byly ponechány jen dva čelní pěchotní sruby, u kterých byla snížena odolnost na II. stupeň. Dělostřelectvo zrušené tvrze bylo dodatečně nahrazeno projektem izolovaného dělostřeleckého srubu, vše ale zůstalo jen na papíře.

MILOTICKÝ VRCH (též Hohnberg)
Tvrz o jednom vchodovém, dvou pěchotních srubech, jedné dělové a jedné minometné věži. Měla se nacházet u kóty Velký Tetřev severovýchodně od Bruntálu. Původní projekt byl podobně jako u tvrze Kronfelzov nahrazen dvěma izolovanými dělostřeleckými sruby, ale nakonec nebyl včas realizován.

ORLÍK
Výcvikový tábor měl být jakousi cvičnou tvrzí skládající se ze dvou pěchotních a jednoho dělostřeleckého srubu, jedné minometné a jedné dělové věže. Měl být postaven u stejnojmenné kóty v centrálních Jeseníkách a v případě potřeby měl být schopný účastnit se bojů. Tato vlastně tvrz neměla mít jako jediná podzemí a ani pevnostní železnici.
Tvrze i samostatné pěchotní sruby byly na svou dobu vybaveny nesmírně moderními a účinnými zbraněmi, pro jejichž obsluhu bylo třeba cvičit osádku. Zároveň bylo nutno cvičit součinnost zbraní tvrzí, návyky obsluhy v efektivním boji. Proto bylo rozhodnuto vybudovat cvičnou střelnici, kde by se osádky opevnění střídaly a prováděly nácvik. V případě boje měla navazovat na dělostřelecké tvrze Milotický vrch a Kronfelzov, které byly později zrušeny.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od hydrostar »

Když už jsem u tvrze Skutina vložil odkaz na video s průzkumem části podzemí, připadlo mi nezbytným přidat i odkaz na snad známý průzkum podzemí tvrze Dobrošov. Kdo toto video zatím neviděl, tak tomu doporučuji, aby si vyčlenil hodinku času na velice zajímavý amatérský dokument. Část, ve které průvodce drolí prsty skálu, ve které je vysekána nebo vykopána celá tvrz, nahání docela husí kůži...

Edit:
Původní účet opevnění na Trutnovsku byl majiteli odcizen a později smazán. Založil nový účet a video nahrál znovu.
Zde je odkaz:
https://m.youtube.com/watch?v=HevQqioyIo8&t=84s
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od Lord »

hydrostar píše:Když už jsem u tvrze Skutina vložil odkaz na video s průzkumem části podzemí, připadlo mi nezbytným přidat i odkaz na snad známý průzkum podzemí tvrze Dobrošov.
https://www.youtube.com/watch?v=HevQqioyIo8
Hezké video a komentáře. Jeřáb na Dobrošově, kdysi nebyl přístupný (není stále nebo na žádost), trasa se začínala u dělostřeleckého srubu a vylézalo se objektem "Můstek". Tehdy jsem neviděl ty nápisy a kresby na betonových zdech, zajímavé.

Dobrá cena 33,5 milionů za stavební práce firmě Müller & Kapsa, za celou dokončenou tvrz včetně výzbroje a vybavení pak 95 mil., to byla koruna ještě pevná :) Také doba dokončení dvou let je dobrá. Byl na to jen rok, a tak je tvrz prostě nedodělaná. Přesto byla kdysi jedinou částečně přístupnou.

Z videa a z vkládané mapky je dobře vidět rozsah vykutaných chodeb, pár závalů, místa vybetonovaná, vybetonovaná částečně a jen vylámaná do skály. Je tak hezky vidět postup stavebních prací.

Borec přidal ještě video z prohlídky Hůrky s průvodkyní. Začíná se u svážnice.



Edit:

Probíhá revitalizace a zatraktivnění pevnosti Dobrošov, která má právě otevřít nějaké další úseky. Mělo být hotovo v létě roku 2021, ale zdá se, že to ještě není. Mají vzniknout další parkovací místa, opravit a nově vybavit infocentrum, atd.

Obrázek
Blízko svážnice je parkoviště, kdysi jí plánovali znovu odkryt, nepostavený objekt N-S 77A Portál měl plnit funkci vchodového srubu. Pak by mohli návštěvníci vstupovat tudy.
Ale dlouhá chodba v této části není vybetonovaná, tak by museli použít hajcmany. Nevím zda by to mělo vůbec význam a bylo pro návštěvníky nějak atraktivní, ale před 10 lety o tom někteří uvažovali. Je tam poměrně velký zával, plus další úpravy podlah, atd., na to by ani prachy nestačily, ale pro omezený okruh lidí, možná zajímavé.

Dnes je v některých částech zájem o ochranu stovek netopýrů. Projektanti z Atelieru 11 kvůli tomu předkládali řadu variant. Nemůžou dělat velké stavební zásahy a jedním z opatření je, že u tří sálů v podzemí srubu Zelený musí vybudovat přechodové komory, aby ze sálů neunikalo teplo do prostor, kde zimují netopýři. Dále je výtah ve srubu "Zelený", aby lidé nemuseli zdolávat tolik schodů, využívaný bude hlavně pro turisty s nějakým postižením. A pak část podzemí dobrošovské tvrze pod srubem Jeřáb bude zpřístupněna po skončení obnovy celého areálu.

Královéhradecký kraj hodlal proinvestovat do pevnosti Dobrošov více jak 94 milionů korun. V březnu 2021 vyšla zpráva, že zatím bylo utraceno 64 miliónů. Dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (fond EU) bude činit 65,5 milionu korun. Uvidíme tedy co bude nového.

Tahle legrace bude nyní stát, na co kdysi v roce 1939 měla přijít celá pevnost Dobrošov včetně výzbroje a vybavení ! Mezitím inflace stále roste...

Zdroje:
www.idnes.cz
http://opevneni.blogspot.com
www.kr-kralovehradecky.cz
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Čs. dělostřelecké tvrze - ADAM

Příspěvek od Lord »

Když už tady tohle speciální vlákno máme, tak uplynula nějaká doba, když jsem psal úvodní článek, tvrz Hůrka ještě nebyla pro veřejnost otevřená. To se stalo až po dlouhých jednáních, kdy 30. května 2008 došlo k převedení dělostřelecké tvrze z majetku Armády České republiky na město Králíky. Na rozdíl od cca 10 km vzdálené tvrze Bouda, tak Hůrka dlouhodobě sloužila jako armádní muniční sklad. Interiéry a zařízení byly sice udržovány, ale na druhou stranu i upravovány a přestavovány.

Dělostřelecká tvrz Adam u Mladkova je nadále v držení Armády, ale leckdo může navštívit alespoň povrchové objekty. Ještě před třiceti lety byl celý kopec oplocený a střežený. Dnes je hlídaný hlavně vstupní objekt na jižním úbočí kopce. Příroda objekty pohltila, turistické cesty sem nevedou, ale v lese se dá po cestičkách chodit. K vidění zde jsou i betonové nádrže sloužící při stavbě a jiné, viz odkazy. Pro ilustraci sem dávám jen několik fotek. Zkušenost je, že se můžou časem weby ztratit, účty smazat, atd.

Němci zkoušeli na většině bunkrů tvrze své zbraně, snad kromě K-Am-S 42 „Trigonometr“.

ObrázekObrázek
Skvělý model věže RO nedávno vytvořený pro muzeum Boudy.
Málokdo má představu o složitosti a principech fungování této mimořádné zbraně. Průvodci se o to dosud snažili svým výkladem pomocí obrázku plánu sestavy, ale to nebylo pro mnohé lidi příliš srozumitelné.

:arrow: Některé zdroje uvádí, že Němci chtěli osadit prototyp věže ze Škodovky a také testovat, zřejmě jako přípravu na Maginotovku, z toho nakonec sešlo.

Němci si jistě testy pečlivě zdokumentovali, ale výsledky nejsou příliš známé, archivy se ztratily, nebo část čeká ještě na své odhalení ? Na pohled stříleli velkými rážemi děl do stejného místa, či různě, ač jsou objekty značně zdevastované, nezdá se, že by střely pronikly až dovnitř.



Nicméně občas poodhalí i podzemí. Ne však co je ve skladech :D

ObrázekObrázek
Železnice v Adamu funguje. Jsou zde využívány poválečné akumulátorové lokomotivy, jednu vojáci pojmenovali Vlasta, a v provozu je údajně několik dobových vozíků s historickou hodnotou.

ObrázekObrázek
K-Am-S 39 „Hodek“ je téměř k nepoznání. Němci zde použili speciální protibetonové granáty.

Obrázek
K-Am-S 41 „Pod vrškem“ a ještě fotka a plány - zobrazuje krásný výhled, plány srubu z archivu.

Obrázek
Model - levostranný srub se střílnou pro zbraň L1 (smíšená zbraň se 47mm PT kanónem a těžkým kulometem). Vpředu na stropnici zbraň M v kopuli KM - těžký kulomet vz. 37 také zvaný ZB-53. Dále jeden dělostřelecký pozorovací zvon by sloužil výhradně k pozorování a řízení paleb pevnostních 10cm houfnic vz.38. Zvon pro lehký kulomet by zajištoval pravou stranu a obranu týlu. Předsunuté sruby měly bránit dělostřelecké sruby tvrze před nepřítelem.

Obrázek
Pohled od poškozeného pěchotního srubu K-Am-S 41 „Pod vrškem“ ve směru na České Petrovice k hranicím, odkud se předpokládal německý útok.

Obrázek
Vchodový objekt K-Am-S 43a „Na sekyře“. Poté co ho počátkem října 1938 opustili vojáci elitního VI. praporu 19.hraničářského pluku. Borci si zřídili improvizované palposty před vchodem a místo zvonů, každý z nich byl výborným střelcem z kulometu.

Obrázek
Poválečný snímek vchodového srubu tvrze Adam, který byl též poškozen dělostřeleckými zkouškami. Dnes je objekt v oploceném a střeženém areálu.

Obrázek
Dělostřelecký srub K-Am-S 45 „Jabůrek“. Detaily poškození. Vpravo vzadu atypická níže položená střílna, která je však zabetonovaná jako ostatní.

Obrázek
V případě projektování srubu „Jabůrek“ byl problém terénní převýšení, proto má srub tři patra a poslední houfnicovou střílnu umístěnou atypicky pod horizontální úroveň sousedních dvou.

Nebylo to však praktické řešení, lépe se bylo tomu vyhnout. Obsluha sice nikdy nevyzkoušela provoz, přemísťování munice mezi patry by bylo asi zajímavé, také z hlediska řízení palby pro třetí houfnici. Tak vznikl exot a druhý největší srub čs. opevnění s obrovskou kubaturou betonu. Pojmenovaný po udatném kanonýru Jabůrkovi, což je česká protiválečná píseň od neznámého autora, poprvé publikovaná roku 1884.

K-Am-S 43 „Veverka“ má ještě o něco větší kubaturu 5535 m3 s palbou směrem na Suchý vrch k tvrzi Bouda.


Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění

Možná právě proto tvrz Adam přebudovala armáda na sklad už v 50. letech minulého století. Hlavně je výhodné, že Adam na rozdíl od jiných tvrzí nemá takzvanou svážnici, celá podzemní část je v jednom patře, což jistě usnadňuje manipulaci s materiálem. Také je tu oproti jiným tvrzím o trošku tepleji. Byly provedeny úpravy podlah, ramp, byly vybourané příčky, atd.

Obrázek
Schéma tvrze ADAM s jednotlivými objekty a směry palby.

Obrázek
Systém křížových paleb (vějířů, berte orientačně) dělostřeleckých srubů tvrze Hanička (modře), Adam (oranžově), Hůrka (zeleně). Tvrz Bouda má jen dělotoč, tedy uvažujte kruhovou palbu kolem dokola.

Adam má dva dělostřelecké sruby plus dělostřeleckou a minometnou otočnou věž, dokonce i kulometnou věž. Je to tedy těžce vyzbrojená tvrz, za což vděčí zřejmě své poloze, požadavcích na bráněný prostor a vzájemnému krytí sousedních tvrzí.

Viz samostatný článek na Palbě - Dělostřelecké sruby!

Odkazy: Fotky a popis srubů tvrze Adam z prohlídky - lze použít mapu na mobilu.
- Další hezké fotky jsou zde. Ale nebude nad osobní návštěvu, jen si dejte pozor, aby vás nepovažovali za ruské agenty usilující o další Vrbětice :D

Počítalo se s osádkou přes 600 mužů. Tvrz Adam posloužila jako kulisa pro film Neporaženi (1956).



Vstupní objekt byl upraven, dostal zvon, maskovací sítě. Můžete vidět část původního podzemí. Z tohoto hlediska to je historický počin!
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od hydrostar »

Počítalo se s osádkou přes 600 mužů. Tvrz Adam posloužila jako kulisa pro film Neporaženi (1956).
To bylo na Haničce... Myslíš, že by někdo pustil filmaře do naprosto nového utajovaného skladu?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od hydrostar »

Na tvrzi Bouda je srub K-S 24, který je utržený od schodišťové šachty. To je uvedeno i výše. Dříve se ale myslelo, že byl posunut výbuchem velké ženijní nálože položené u paty srubu. Dle nejnovějších informací z německých archivů se ale jednalo o výbuch bojového plynu tajfun, který byl napuštěn do revizní šachty srubu a navazujících drenáží. Tedy tento plyn očividně nebyl testován jen na Hůrce. Vypadá to, že ho zkoušeli i v okolí na některých pěchotních srubech v rámci útoku štolováním.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od Lord »

hydrostar píše: 11/1/2022, 14:29
Počítalo se s osádkou přes 600 mužů. Tvrz Adam posloužila jako kulisa pro film Neporaženi (1956).
To bylo na Haničce... Myslíš, že by někdo pustil filmaře do naprosto nového utajovaného skladu?
Hmm, taky mi to přišlo trošku divné, když se v 50. letech měl v Adamu dělat vojenský sklad. Nejvíce o držku to bylo asi až v 70.-80. letech, kdy zde byly skladovány hlavice raket Scud, Oka, a jiné. Armáda začala v Adamu plně úřadovat až na konci 50.let, film Neporažení byl natáčen předtím v roce 1956.

Odkud máš, že se točil na Haničce? To vykládal nějaký průvodce? Film Dny zrady se tam točil na podzim roku 1972 například v dělostřeleckém srubu, vytvořeny byly dvě makety houfnic. K vidění až do roku 1975, poté co započala akce Kahan byly převezeny na Dobrošov.

Na Haničce zrovna do podzemí vede ze vstupního objektu R–S79a „U Silnice“ výtah, aby existovala dostatečná výška nad galerií kvůli nepřátelskému postřelování. Mírně svažitý terén nebyl pro stavbu ideální. Tak by vojáci mohli zvenku těžko mašírovat rovnou do podzemní galerie, ale šlo by to natočit vícekrát a střihem :)

Je možné, že využili více lokací. Třeba v druhé půlce vloženého videa je vidět velitel Svatopluk Beneš v jiném zachovalém srubu a okolí.

Přišlo mi divné - Proč má vstupní objekt Adamu "Na sekyře" zvon a předtím ho neměl, tedy přisuzoval jsem filmařům, že dodali nějakou repliku?

Existuje tato fotografie, která byla pořízena v červenci 1956. Fotí se tam turisti a nevypadá to tajně :)
Vstupní objekty mnoha tvrzí byly po Němcích zdevastované, ale armáda se je rozhodla opravit. To je případ Adamu, Boudy, Hůrky, atd.

Zdroj: www.vrchadam.cz


Přitom když si dáš do vyhledávače spojení "Neporažení tvrz Adam" tak vyjedou odkazy, které to potvrzují.

Čerpal jsem z pardubice.rozhlas.cz nebo z ročenky VHA.

Ta pojednává - Projektovaná úkrytová pracoviště v dělostřeleckých tvrzích Adam a Hůrka československého opevnění v 50. a 60. letech 20. století.

Tvrz Adam také posloužila pro nácvik útoku výsadkářů na belgickou tvrz Eben-Emael. Na Hůrce, Skutině a později i v Dobrošově byly zkoušeny speciální protibetonové granáty firmy Röchling.

Zdroj pak právě uvádí, že obě tvrze Adam a Hůrka si musely počkat až do roku 1956, jelikož v letech 1953–1955 vzniklo i několik návrhů na jejich přestavbu na chráněná pracoviště. Přitom se stále počítalo ještě s Boudou.

Tentýž rok využil režisér Jiří Sequens tvrz Adam jako historickou kulisu do známého filmu Neporažení.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od hydrostar »

Tak na ČSFD se u obou filmů uvádí Hanička. Pro ni hraje i to, že narozdíl od Adama na ní byly instalované zvony, což na Adamu nebylo. A ty zvony jdou vidět v záběrech celkem dobře. A ti pochodující vojáci ve filmu Neporažení jsou až v oblasti muničních skladů M1, viz ta rampa u steny. Tedy to je od vstupu dost daleko.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od Lord »

hydrostar píše: 24/4/2022, 15:32 Tak na ČSFD se u obou filmů uvádí Hanička. Pro ni hraje i to, že narozdíl od Adama na ní byly instalované zvony, což na Adamu nebylo.
Jasně film Dny zrady nerozporuji. Ten se na Haničce točil, to jsem jen uvedl, jestli nedošlo k omylu, záměně... nebral bych ČSFD v tomto ohledu u filmu Neporažení za jistotu.

Fimaři by měli možná lepší u filmu Neporažení využít Haničku, která byla lépe zachovala, ale jak jsem už psal armáda na Adamu vstupní objekt opravila.

A jeden zvon tam dosadili, viděl jsi fotku?

https://www.modelforum.cz/viewtopic.php ... 90#p489190
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Čs. dělostřelecké tvrze

Příspěvek od hydrostar »

No asi máš pravdu. Podle diskuse na řopíkách se shodli taky na Adamu. Více zde.
http://www.ropiky.net/diskuse_tema.php?id=1256376023
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“