Fregata Constitution

Moderátoři: jarl, Pátrač

Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Alfik »

Horny píše: Jinak Alfík s Jerseyem v podstatě dokonale shrnuli obsah části té rozhlasové diskuse týkající se součásných plachetnic. :up:
Aha. No já ji neslyšel, ale těžko se budeme navzájem o hodně lišit.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Bleu »

Alfik píše: U prachu je to dost různé. Dávkoval se nejen podle ráže a kule, ale i podle požadovaného dostřelu, a typu děla. Např. právě carronády se od ostatních kanonů lišily, stejně jako sokolice, nebo třeba moždíře. Mohlo to kolísat od 1:10 až třeba do 1:100. Hodně záleželo na "mistru ohněstrůjci", aby nadávkoval správnou nálož.
Pro druhou polovinu 18. století a počátek 19. jsou nalože pro děla na lodích Jeho Veličenstva, podle The Sea-gunner's Vade-mecum: Being a New Introduction to Practical Gunnery od Roberta Simmonse (vydáno 1812) následující:
pro 42liberku 14 liber prachu, pokud je nabita jedna střela 10 liber a 8 uncí.
pro 32liberku 10liber a 10uncí prachu s jednou střelou, s dvěma potom 8liber.
pro 24liberku 8 liber prachu s jednou střelou, s dvěma 6 liber prachu.
pro 18liberku 6 liber, když je nabita jedna střela, 4 libry a 8uncí pokud jsou dvě.
pro 12liberku 4 libry s jednou střelou, s dvěma 3 libry.
pro 9 liberku 3 libry s jednou strelou, 2 libry a 4 unce pokud jsou dvě strely.

V praxi tedy 1/3 hmotnosti střely když se střílelo jednou střelou a 1/4 pokud dvěma - obdobná praxe byla i u ostatních námořnictev.

Návažky kolem 1/10 se používaly pro salutní střelbu.

Pro caronády :
68liberka - 5 liber a 10 uncí prachu
42liberka 3 libry a 8 uncí
32liberka 2 libry a 10uncí
24liberka 2 libry
18liberka 1 libra a 8 uncí
12liberka 1 libra
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

K mé velké radosti vzbudil článek o Constitution nečekaně mnoho ohlasů (i přes SZ), takže jsem se rozhodl přidat několik ukázek z románu „Izrael Potter“ od Hermana Melvilla, které dobře charakterizují námořní válčení v době konce 18. století:

„Námořní boj se v něčem od základu odlišuje od boje na pevnině. Oceán mívá někdy takzvaná mořská jezera a údolí, nemá však ani řeky, lesy, břehy, města ani hory. Za mírné pohody je to jedna jediná vytepaná pláň. Tady jsou nemožné válečné lsti, jakých užívají ukázněné armády, i přepady, jakých užívají indiáni číhající v záloze. Všechno je jasné, zjevné a plynulé. Živel, který nese oba bojovníky, je podroben působení jedné a téže síly. Na všechny, kteří se utkávají na moři, působí ve stejné době stejný vítr a stejný příliv či odliv. Tato nesložitost vede k tomu, že když spolu bojují dvě válečné lodi s ohromnými bílými křídly plachet, má to spíše něco společného s miltonovskými půtkami archandělů nežli s těmi poměrně špinavými pozemskými rvačkami.“

„Bylo vidět, jak vykonává svůj úkol nabíječ, v hlubokém předklonu, všecek soustředěn, nakročiv jednu nohu dozadu a napřáhnuv jednu paži, stočenou k ústí děla; na druhé straně lafety stál stejně sehnutý stloukač a vytěrač, ale držel svou dlouhou černou tyč oběma rukama jako kopí, aby byla připravená k okamžitému použití; u zádi děla se zas hrbil ostražitý dělovod a odhadoval dostřel děla planoucím zrakem, bystrým jako oko číhající na leoparda; za těmi všemi stál vysoký a vzpřímený ohněstrůjce, egyptský symbol smrti, nehybný v tu chvíli, někdy měl svůj doutnák s dlouhým držadlem skloněný. Ať stáli, či ať se lopotili, vycvičení vojáci ze Serapisu u svých dvou dlouhých baterií zachovávali kázeň přímo magickou.“

A ještě něco od Ludvíka Součka:
Souboj Bon Homme Richarda a Serapise je takřka krystalicky čistým obrazem námořní slávy všech, kdo pluli na archandělům podobných a tehdejšími prostředky stěží potopitelných válečných korábech romantických dob. Toto byly jejich boje, podtržený součet individuálního hrdinství stovek chlapů, kteří se u rozžhavených děl svlékali a mimo boj pyšně zpívali o dubových srdcích svých lodí, chvástali se odvahou a pili rum.“
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od El Diablo »

Ten Souček je z čeho?
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

El Diablo píše:Ten Souček je z čeho?
"Rakve útočí" jsou tam i dlouhé citáty z toho Melvilla.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Bleu »

Pokud nikdo nic nenámítne přidám ukázku z pamětí, respektive z deníku Roberta Challeho "Denik z cesty do východního indie". Je to i zajimavý pohled na korzárskou válku na konci 17. století.
Červenec 1690.

Neděle 2. nebo pondělí 3. července

Včera jsem nic nenapsal, a až si tohle přečtete, pochopíte, že mé překážky byly oprávněné. Včera ráno jsme opustili Moali, kde jsme znovu zakotvili. Vítr byl chabý, ale kolem poledne zesílil; zamířili jsme k Amzuamu, kde, jak jsme se dověděli, byly tři anglické lodě. Kolem páté večer jsme dopluli do kotviště a tam jsme zahlédli jedno plavidlo, které nám nepřipadalo příliš veliké, ačkoliv bylo: pevnina je zakrývala. Vítr pozvolna ustal. Náš admirál dal vytáhnout na hlavní stěžen holandskou vlajku a my jsme vytáhli stejnou na záď, abychom ptáčky nevyplašili. Zbývající čtyři lodě z naší eskadry byly od nás vzdáleny nejméně dvě míle. Když jsme se dostali blíž, zpozorovali jsme, jak od pevniny jezdí sem a tam šalupy, ale nemohli jsme se přiblížit. Náš admirál se příliš usilovně snažil, aby měl vítr v zádi, a my jsme se řídili podle něho. Proto jsme proti větru dobře viděli anglickou loď, která se teď zdála opravdu velká.

Zakotvili jsme u její kotevní bóje a dotázali se, odkud pocházejí. Odpověděli nám, že z Londýna. Zavolali jsme na ně, ať nám pošlou šalupu, odpověděli, že ji pošlou, ale jelikož nic neudělali, poslali jsme jim salvu z bočních děl. Byli jsme od sebe vzdáleni na výstřel z pistole, takže si dovedete představit, jaký rozruch jsme způsobili. Všichni tam začali křičet „Smilování!“ a „Vzdáváme se!“. My jsme volali „Ať žije král!“, ale mýlili jsme se, stejně jako posádka anglické lodi. Nikdo se se totiž neporadil s kapitánem, který onomu plavidlu velel.

My jsme sice mohutně zaútočili, ale on nám odpověděl stejnou silou. Palba z pušek zatím probíhala z obou stran a jenom jsme slyšeli, jak vzduchem sviští dělové koule a kulky z mušket. Meustále jsme na anglické plavidlo pálili a oni zase na nás. Moře bylo klidné a hladké jako list papíru, a jelikož jsme stříleli z takové blízkosti, nepochybně by byl jeden z nás toho druhého na kotvě potopil, pokud by on nepřeťal kotevni lano. Propluli kolem nás a my jsme na ně nepřestávali střílet – a oni zase na nás. Pro kouř, který způsobila naše vzájemná palba, se nedalo nic rozpoznat. Jelikož jsme se od nich nechtěli vzdálit, přeťali jsme kotevní lano. Jenže oni přeťali to své dřív, a tak jsme se k nim už nemohli přiblížit. Proudy byly tak silné, že lodi propluli blízko Gaillardu, dokonce tak blízko, že se jejich ráhna dotýkala. Náš admirál dal umístit tři děla na záď a jedno na čelen. Abychom o sobě dali vědět, umístili jsme také jedno dělo na záď a druhé na čelen. Všechna mohutně pálila, a zatímco jsme se snažili přiblížit k nepříteli, zaslechli jsme od pevniny „Ke mně, Francouzi, ke mně!“. Pan de Porrieres pochopil, že to je Francouz, který uprchl z anglické lodi a pokouší se uplavat, a proto spustil co nejrychleji šalupu a po hlase ho zachránili. Když se muž dostal na palubu, dověděli jsme se od něho, že to je anglická loď, která vyplula z Londýna před více než měsícem a z pověření knížete Oranžského veze zprávy a vojáky do Bombaje. Na palubě má 250 mužů. Mimo nemocné, kteří zůstali na pevnině, a mimo mrtvé. Loď má 60děl a z toho 54 jich je připravených k palbě. Jako náklad veze šarlatové sukno, stříbro, železo, hřebíky a víno, které naložila na Kanárských ostrovech. Velitel lodi je prý nesmírně odhodlaný muž, jeho jméno ten Francouz neznal, jelikož Angličani nikdy neoslovují svého kapitána jménem, pouze „Pane kapitáne“. Ten kapitán prý prohlásil, že pokud jsme Francouzi, raději shoří, než aby se vzdal. Jméno té lodi je údajně Philip Harbert. Pan Charmot, který tu loď navštívil, říká, že má výtlak 900tun a že je krásnější než Florissant. Vraťme se ale ke Gaillardu, který s Angličanem bojoval. Jak jsem už říkal, bili se mohutně. A my jsme se záhy přidali. Nevím, jestli se nás Angličani báli víc než někoho jiného, nebo snad na nás měli zvlášť spadeno, protože jsme s nimi utkali jako první, ale začali na nás pálit ze všech sil a my zase na ně. Ten druhý nápor byl stejně silný jako první. Když anglická loď zjistila, že ji zároveň napadla dvě plavidla, dostala se mezi Gaillard a nás, aby nám zabránila v palbě z obavy, že bychom se mohli vzájemně poškodit, a ona mohla pálit na všechny strany. Ten boj, jednou proti Gaillardu, pak zase proti nám, trval asi dvě hodiny. Ježto jsme nejméně hodinu a půl zápolili jen my dva, měly ostatní lodě dost času, aby se k nám připojily. Na začátku boje byly, jak jsem Vám už sdělil, dobré dvě míle od nás. Jako první se na scéně objevila Florissant. My jsme se pak stali pouhými diváky a jenom jsme slyšeli kule, které strašlivou silou zasahovaly lodě z různých stran. Všichni obdivovali zarputilost onoho muže, kterého zasáhlo přemnoho ran, ale jeho loď nepotopily. Vítr se téměř úplně ztišil, moře bylo velmi klidné a nikdo nestřílel bezmyšlenkovitě. Proudy plavidla oddělovaly a anglická loď se dostala do palby Lionu. Ta loď velmi dobře bojovala, ale zdáli, nebyla totiž dost silná, aby mohla zaútočit zblízka. Pak se objevila Oiseau , a jelikož jí vítr bránil v plavbě, dala se táhnout šalupou. Angličanovi se dostala bez potíží stejného rozverného přijetí a pořádné palby. Pokoušeli jsme se dostat k nepříteli a pluli co nejrychleji, ale pak k nám připlula šalupa vyslaná panem du Quesne, aby nám sdělila, že máme přestat střílet, protože v nastalé tmě bychom si mohli vzájemně překážet, a že je třeba vyčkat do svítání, ovšem neustále nepřítele pozorovat.

Přestali jsme tedy střílet a jenom jsme loď nespouštěli z očí. (…) Angličani, jak uvidíte, ti důkladně využili oněch dvou hodin odpočinku, které jsme jim poskytli. Asi tak dvě hodiny po půlnoci se zvedl nepříliš silný jižní vítr: ve snaze uprchnout vytáhla anglická loď všechny plachty. Leč pan Porriéres jim chtěl dopřát ranní dostaveníčko jako první, když jako první spustil serenádu, takže jsme se za anglickou lodí pustili. A protože Ecueil pluje velmi dobře, záhy jsme ji dostihli. Už jsme skasali plachty, abychom spustili muziku, když na nás Angličan vystřelil a my na něho. Zaslechli jsme strašlivý rámus – jako salvy z pušek z jeho mezipalubí. Celou loď to ozářilo a spatřili jsme, jak loď v mžiku vzplála. Ze zoufalství že se neubrání, kapitán sám loď zapálil. Zahlédli jsme šalupu, na níž odplouval. Záhy nám však zmizela z očí. Co nejrychleji jsme se od té lodi vzdálili z obavy, že by mohlo dojít k výbuchu, který by zapálil i naši loď. Je hrůzné vidět hořet loď, v mžiku byla v jednom plameni. Bylo úděsné slyšet křik posádky, kterou ten nešťastník zanechal jisté smrti; ta hrůza slyšel bučení za živa spalovaných zvířat! To plavidlo bylo přes tři hodiny jako řežavé uhlí, železo vytahované z pece není zářivější…
Naposledy upravil(a) Bleu dne 11/11/2013, 22:03, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Tkuh »

Jarle, ty jsi teď na mě vytáhl červený hadr, protože já nemám rád takovéhle romantické popisy, podle mě značně nepřesné :twisted:
Mám raději něco naturalisticky realistického. Např. tento popis následků souboje právě Constitution a Guerriere (kniha Plachty v ohni od Františka Novotného - máš ji oprávněně ve zdrojích) od zajatého kapitána americké obchodní lodě na palubě britské fragaty:

Asi kolem půl sedmé večer, poté co palba ustala, jsem šel na palubu a zde spatřil scénu, která se dá jenom těžko popsat. Všechny stěžně Guerriere byly ustřeleny a loď se bezvládně válela v moři jako špalek. Mnoho mužů z posádky se zabývalo tím, že házelo přes paluby mrtvoly. Paluby byly pokryté krví a vyhlížely jako jatka. Dělové táhlice nebyly utažené, některá děla byla zcela volná a přejížděla sem a tam. Někteří poddůstojníci a námořníci se po boji dostali kalkoholu a byli zcela opilí. A to, spolu s úpěním raněných, řevem a zmateným pobíháním napůl šílených mužů, kteří přežili, činilo z celé scény dokonalé peklo.
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od El Diablo »

jarl píše:
El Diablo píše:Ten Souček je z čeho?
"Rakve útočí" jsou tam i dlouhé citáty z toho Melvilla.
Budu si to muset znovu přečíst, už se mi to vykouřilo z paměti...
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

Bleu-ta ukázka je perfektní. Podle toho co jsem vyčetl z Kovaříkových "korzárů", bylo takových případů víc a kapitáni opravdu někdy raději vyhodili vlastní loď do povětří.

Tkuh-Melville prostě psal román a k tomu takový styl patří. Mně se ty ukázky líbí a nepříjde mi, že by byly nějak zavádějící, ale to je samozřejmě věc názoru.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

V časopise Extra válka č. 2, je článek o historii amerického námořnictva od Huberta Ondry, kde se píše: „Námořnictvo USA zastávalo zpočátku k Afroameričanům velmi nepříznivý postoj. Počátkem 19. století byl dokonce přijat zákon, který černochům službu u loďstva zakazoval. První možnost narukovat ve větších počtech se jim naskytla až během první světové války.“ Já jsem při psaní článku o Constitution naopak opakovaně nalézal údaje, že černoši v US Navy, přinejmenším během války s Británií a před ní, sloužili. Je možné, že byl tento zákon přijat až po této válce a nebo zůstal pouze na papíře a v praxi se neuplatňoval. Nevíte o tom někdo něco konkrétnějšího?
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
kpt.KL
svobodník
svobodník
Příspěvky: 24
Registrován: 5/7/2014, 13:08

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od kpt.KL »

Oficiálně měli důstojníci U.S. Navy zakázáno rekrutovat černochy a mulaty služebním předpisem od r. 1798, v praxi se ale tak striktně nedodržovalo, především za války 1812, kdy námořnictvo potřebovalo urychleně doplnit stavy posádek a kvalifikovaných námořníků byl nedostatek, protože ti dávali přednost lukrativnější službě na kaperských a obchodních lodích. Přesná statistika neexistuje, protože na seznamech posádek lodí se tehdy rasa neuváděla; historikové odhadují, že za války 1812 bylo na amerických lodích 7%-15% černochů, menší část jako kvalifikovaní námořníci I. a II. třídy (Able and Ordinary Seamen), většina jako sluhové, stevardi a kuchaři.

http://www.ussconstitutionmuseum.org/di ... s-bennett/

http://www.asailorslifeforme.org/educat ... ricans.pdf
Obrázek
Osobní blog Historia Navalis
http://historia-navalis.blogspot.cz/
kpt.KL
svobodník
svobodník
Příspěvky: 24
Registrován: 5/7/2014, 13:08

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od kpt.KL »

Překlad hlášení kapitána Isaaca Hulla o úniku USS Constitution britské eskadře v červenci 1812:

http://historia-navalis.blogspot.cz/201 ... st_18.html
Obrázek
Osobní blog Historia Navalis
http://historia-navalis.blogspot.cz/
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

Takže se nejednalo o zákon, ale o služební předpis a v praxi se stejně nedodržoval. Tušil jsem, že to tak bylo, protože těch záznamů o černoších na amerických lodích během války s Velkou Británií a těsně před ní jsem našel poměrně dost.

Jinak děkuji na odkaz na překlad Hullova hlášení. To jsem si opravdu rád přečetl.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
kpt.KL
svobodník
svobodník
Příspěvky: 24
Registrován: 5/7/2014, 13:08

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od kpt.KL »

Příspěvek na blogu Historia Navalis informuje o webovém albu 584 černobílých fotografií fregaty USS Constitution z let 1917-1931, které zveřejnila Bostonská veřejná knihovna (Boston Public Library). Staré fotografie zachycují fregatu před, v průběhu a po skončení velké rekonstrukce.
http://historia-navalis.blogspot.cz/201 ... -post.html
Obrázek
Osobní blog Historia Navalis
http://historia-navalis.blogspot.cz/
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

Abych předešel případným dohadům, napíši to raději hned. Původní článek z Palby jsem počátkem roku mírně přepracoval a pod svým občanským jménem publikoval na specializovaném webu Milana Jelínka: http://old-warships.webnode.cz/products ... i-legendy/
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

Asi je to zbytečné, ale raději to napíši, abych předešel případným spekulacím. Původní přepracovaný článek nyní v nové jazykové úpravě vyšel pod mým jménem i v malonákladové publikaci Válečné lodě minulosti.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Ataman »

jarl píše:Asi je to zbytečné, ale raději to napíši, abych předešel případným spekulacím. Původní přepracovaný článek nyní v nové jazykové úpravě vyšel pod mým jménem i v malonákladové publikaci Válečné lodě minulosti.
Předpokládám, že jde o stejný článek jako v původních Válečných lodích minulosti 2, nebo je něco doplněno? Navíc, jak na to koukám - http://www.oldships.cz/products/namorni ... oricky-12/ - je na obalu napsáno Válečné lodě minulosti 1, dole v popisku 2 a články jsou z prvního i druhého svazku původních vydání. Nějak se v tom teď po novu nemůžu zorientovat.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

Faktograficky není oproti prvnímu vydání doplněno nic, akorát článek prošel pečlivějšími korekturami a je stylisticky mírně přepracovaný. Obsah svazku je převzatý z původních Válečných lodí minulosti 1 a 2. Po změnách v rozsahu a grafice Námořních žurnálů začíná nová řada a publikace se oficiálně jmenuje Válečné lodě minulosti 2, což znamená, že na tom obrázku v anotaci je chyba.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od jarl »

jarl píše:Všichni členové posádky byli profesionály, kteří podepsali roční kontrakt, jenž jim zaručoval nadstandardní platové podmínky a za války mohli získat i tzv. kořistné, protože posádka si mezi sebe rozdělovala odměnu vyplacenou za zajatá nebo potopená plavidla. Zdaleka se nejednalo pouze o bělochy, takže „barevný“ námořník nepředstavoval žádnou výjimku a na amerických lodích brzy sloužilo i množství cizinců, mezi nimiž převažovali dezertéři z Royal Navy.
K Americkému námořnictvu dezertovalo tolik britských námořníků hlavně kvůli vyššímu platu, takže bude užitečné srovnání jejich mezd. V Královském námořnictvu dostával plavčík 10 šilinků měsíčně, starší námořník 24 šilinků, kuchař 2 libry a 2 šilinky, a bocman 4 libry, ale Američané platili podstatně lépe. U nich si např. starší námořník měsíčně vydělal 10 dolarů, což byly v přepočtu zhruba 2 libry, a kuchaři, dělostřelci a další podobné profese pobíraly dokonce 17 dolarů (3 libry a 10 šilinků), takže není divu, že služba v Americkém válečném, ale i obchodním námořnictvu, byla pro Brity lákavá tudíž počet dezertérů neustále stoupal.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Fregata Constitution

Příspěvek od Polarfox »

Spojené státy byly obecně takovou zemí zaslíbenou a imunní vůči tomu nebyl nikdo, včetně později rakousko-uherského námořnictva. Docela mě překvapilo, kolik námořníků milého mocnářství dokázalo zmizet/bylo aktivně zlanařeno třeba při takové slavnostní návštěvě USA před První světovou válkou :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Spojené státy americké“