Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Moderátoři: jarl, Pátrač

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od kacermiroslav »

Obrázek

Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN
Německo
rok 1877 - 1880

Lodě ve třídě:
- SMS Sachsen - (1875 – 1877 - 1878)
- SMS Bayern – (1874 – 1878 – 1882)
- SMS Württemberg – (1876 – 1878 – 1881)
- SMS Baden – (1876– 1880 – 1882)

* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.

V roce 1870 vytáhlo Prusko do války proti Francii a po jeho vítězném konci si vynutilo vyhlášení sjednoceného Německa pod taktovkou Pruského království. Na zámku ve Versailles tak vzniklo Německé císařství, které pod taktovkou někdejšího pruského panovníka a dále kancléře Bismarcka začalo záhy propagovat velmocenskou zahraniční politiku. Pro posílení své pozice, vlivu a prestiže ale bylo nutno vybudovat silné námořnictvo, které by dokázalo ochránit nejen vlastní pobřeží, ale které by dokázala importovat německý vliv do zemí, které císařství mělo v úmyslu v budoucnu kolonizovat.

Sjednocené Německo tak postavilo svou první válečnou loď v roce 1874, kdy byla na vodu spuštěna kasematová pancéřová loď Kaiser. O rok později ji následovala sesterská loď Deutschland. Obě plavidla pak v císařském námořnictvu sloužila až do roku 1895. Ve stejném roce, tedy 1874, spustilo Německo na vodu další dvě kasematové lodě menšího výtlaku (lodě Presussen a Friedrich der Grosse).
Obrázek


KONSTRUKCE
Po výše uvedených třídách německých kasematových pancéřových lodích se začalo pracovat na třídě Sachsen, která obsahovala hned čtyři plavidla. Ideový návrh lodí této třídy začal vznikat již roku 1861 a operační oblast pro nová plavidla byla určena na Baltském moři. Tato plavidla měla na hlavní palubě menší kasematu, která v sobě ukrývala čtyři děla ráže 260 mm. Další dvě děla hlavní ráže byla umístěna v otevřené barbetě na přední třetině paluby. Pro plavidla této třídy bylo typické použití pouze jediného stěžně, který stál za polovinou lodě blíže k zádi a jeden komín v první polovině lodě. V souladu s tehdejším pojetím taktiky vedení boje byla tato plavidla pro blízký boj, neboli taranování, vybavena mohutným klounem.

Jednalo se o plavidla o maximální délce (včetně klounu) 98,146 m, šířce 18,288 m a ponoru 6,477 m. Standardní výtlak byl 7.400 tun, plný 7.700 t. Pohonnou jednotku tvořily dva trojčinné parní stroje o celkovém výkonu 4.777 kW (6.500 k) pro které páru vyrábělo som kotlů. Výkon parních strojů byl přenášen na lodní šrouby, přičemž každý měl čtyři lopatky. Na palubě byla vezena 700 tunová zásoba uhlí, což při rychlosti 15 uzlů postačovalo pro dojezd 700 námořních mil (cca 1.300 km). Při ekonomické 10 uzlové rychlosti pak byl akční radius již 1.940 nm (cca 3.600 km). Maximální rychlost byla 15,5 uzlů (28,7 km/h), ale většinou v praxi nepřesáhla 14 uzlů (někdy je uváděno jen 13,5 uzlů jako max. rychlost).

První loď třídy SMS Sachsen se začala stavět 1.ledna 1875, na vodu byla spuštěna 21.června 1877 a dokončena byla 20.října 1878. Stavbu provedla firma AG Vulcan Stettin. Loděnice Schihcau v Gdaňsku (německy Danzing) stavěla druhé plavidlo třídy SMS Bayern. Stavba byla zahájena roku 1874, na vodu byla spuštěna 13.května 1878 a dokončen byla 1.dubna 1882. Třetí jednotka Württemberg se začala stavět roku 1876. Na vodu byla spuštěna 9.listopadu 1878 a dokončena byla 9.května 1881. Na poslední jednotce SMS Badenu se začalo pracovat také v roce 1876, na vodu byl spuštěn 28.července 1880 a dokončen byl 13.října 1883.
Obrázek děla hlavní ráže v kasematě


VÝZBROJ
Hlavní výzbroj byla dodána německou zbrojařskou firmou Krupp a jednalo se o celkem šest děl ráže 260 mm o délce hlavně 22 ráží. Děla byla rozmístěna tak, že v ose směrem dopředu mohla za ideálních podmínek vést palbu hned čtyři děla, do boků pak také čtyři děla a směrem na záď pak jen dvě děla. První dvojice děl stála v přídově otočné barbetě umístěné přibližně v první třetině lodi. Další čtyři děla stála v kasematě v centrální části lodi za komíny. Toto umístění za komíny jistě muselo ztěžovat palbu, protože spaliny z kotlů odváděných do komínů pak mohli létat až do kasematy. Bohužel k těmto starým Kruppovým dělům se mi nepodařilo nic bližšího najít a tak ani nevím jaká byla hmotnost projektilu, jestli do byla děla nabíjena zezadu nebo zepředu, jaká byla kadence palby a dostřel atd. Pouze odhaduji, že projektil měl hmotnost kolem 160 kg.

Děla hlavní ráže doplňovalo celkem šest děl ráže 88 mm přičemž čtyři z nich stála na přídi pod úrovní dělové paluby. Poslední dvě děla této střední ráže pak obdobně umístěna, ale na zádi. Boční palba pak mohla být vedena třemi děly.

V roce 1886 byla plavidla dozbrojena torpédomety a to následovně. Dva byly ráže 450 mm a byly umístěny na bocích lodí (zřejmě nadhladinové). Další dva torpédomety byly na přídi, ale zde byla použita ráže 350 mm. Na zádi pak byl rovněž 350 mm torpédomet, ale již pouze jeden.

Hmotnost boční salvy:
4 x 260 mm = cca 640 kg ???

Obrázek příďová děla v barbetě


PANCÉŘOVÁNÍ
Hlavní pancéřový pás byl značně zredukovaný a chránil loď pouze po jedné třetině její celkové délky a to logicky uprostřed, kde se nalézali kotelny, strojovny a muniční sklady. Tento pás sahal od dělové paluby k úrovni hladiny a jeho síla byla 254 mm a byl umístěn na podložce z teakového dřeva o síle 229 mm. Byl to takový sdružený pancéř, protože po probiti kovové části musel projektil překonat dalších 229 mm dřevěných vložek. V tom místě již energie projektilu byla výrazně menší a stávalo se, že střela v podložce z teakového dřeva uvízla. Pokud ne, tak ji ještě čekala cesta přes uhelné bunkry, které také často hráli roli „pancéřové“ ochrany lodi a dokázali zabránit průniku střely do důležitých vnitřních části lodi. Pod tímto hlavním pancéřovým pásem byl umístěn další, který chránil trup lodi na úrovni vodní hladiny. Jeho síla byla 127 mm a byl rovněž umístěn na podložce z teakového dřeva o tloušťce 203 mm. Proti průniku nepřátelských střel skrz palubu do nitra lodi, byla tato chráněna pancéřovou palubou o síle 48 až 76 mm. Vzhledem k dostřelu tehdejších děl a ke vzdálenosti na kterou byl boj veden, se předpokládal hlavní dopad střel na boky plavidla. Proto paluba byla chráněna jen omezeně a ne v celé délce. Velitelská věž pak byla kryta pancéřem o síle 50 až 203 mm.


TTD - řadová bitevní loď SACHSEN (po dokončení)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka (max): 98,146 m
* Šířka: 18,288 m
* Ponor: 6,477 m
* Výtlak (standardní): 7.400 t
* Výtlak (plný): 7.700 t
* Výzbroj: 6x260 mm (1xII, 4xI) 6x88 mm, 5 x Torpédomet ráže XXX mm
* Pancéř paluba: 48 - 76 mm
* Pancéř boky: 127 - 254 mm (+ 203 - 229 mm teakového dřeva)
* Pancéř dělové věže: N/A
* Pancéř velitelská věž: 50 – 203 mm
* Výkon strojů: 4.777 kW (6.500 k)
* Dojezd: 1.940 nm (cca 3.600 km) při ekonomické 10 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 700 tun uhlí
* Rychlost: 15,5 uzlů (28,7 km/h)
* Posádka: 317 až 436 členů posádky (podle doby kdy sloužili)

Obrázek


BOJOVÁ KARIÉRA

SMS Sachsen
Všechna plavidla byla v letech 1897 – 1898 modernizována. Dne 4.září 1901 během cvičení se Sachsen srazila s lehkým křižníkem Wacht. V roce 1902 byla poslána do rezervy od kud byla z činné služby vyřazena 12.února 1910. Mezi lety 1911 až 1918 se používala jako cílová loď (k nácviku palby z děl a torpéd). Po válce dne 5.května 1919 prodána na šrot a v roce 1920 byla rozebrána a sešrotovaná.

SMS Bayern
Všechna plavidla byla v letech 1897 – 1898 modernizována. V roce 1885 byla tato loď používaná k výcviku a ověření teorií dělostřelby prováděné Augustem von Thomsenem (pozdější admirál), který byl přezdíván „otcem německého námořního dělostřelectva“. SMS Bayern byl z činné služby vyřazen 19.února 1910. V letech 1910 až 1918 byl používán jako cílová loď. Po WW1 byl prodán 5.května 1919 na šrot a v Kielu sešrotován.

SMS Württemberg
Všechna plavidla byla v letech 1897 – 1898 modernizována. SMS Württemberg v letech 1906 až 1918 sloužil jako cvičná loď pro námořní torpédovou školu. Ze služby byl vyřazen až po První světové válce 20.října 1920.

SMS Baden
Všechna plavidla byla v letech 1897 – 1898 modernizována. SMS Baden byl z činné služby vyřazen 24.října 1910. Mezi lety 1912 až 1939 byl používán jako cílová loď. Další osudy po roce 1939 nejsou známé.

Obrázek SMS Wurttemberg


Zdroje:
http://web.ukonline.co.uk/aj.cashmore/g ... chsen.html
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
http://www.modelismonaval.com/galeria/guerra08.htm
http://navalhistory.flixco.info/H/229495/8330/a0.htm
http://www.warshipsww2.eu
http://www.navweaps.com
http://www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

Skvělý článek o vcelku neznámých lodích, které se nestihli aktivně účastnit žádného pořádného konfliktu.
Jen doplním, že po vyřazení těchto plavidel nesly stejná jména jediné německé "superdreadnoughty"(ráže 380mm) třídy Bayern z doby WWI. Jen SMS Bayern a Baden byly dokončeny. Pro dvě zbylé-Saschen a Würtenberg se občas udává vlastní třída-Saschen.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Při shánění info o těchto plavidlech mě hlavně zaujal jejich vzhled a neobvyklé umístění komínů. Také je zajímavé, že se vlastně jedná o takový hybrid kasematové a barbetové lodě, protože tato třída v sobě nese oba typické prvky výše uvedených stylů. Jinak pokud by někdo měl nějaké info k těm dělám 26cm/L22 tak budu jen rád za doplnění.

Obrázek řez věží na lodích třídy Sachsen
(Zdroje: http://www.d3.dion.ne.jp/~ironclad/ward ... gress3.htm)
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 17/5/2010, 20:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4085
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Vzhled těchto lodí je opravdu netradiční a všechny vypadají docela výhružně. Také jsem o nich kdysi chtěl psát, z čehož nakonec brzy sešlo, ale zůstaly mi nějaké obrázky a něco málo informací o těch dělech, tak to sem přidám.

Obrázek Obrázek
Bitevní loď Sachsen

Obrázek
Kloun bitevní lodě Sachsen

Obrázek
Tohle by měla být bitevní loď Baden po rekonstrukci (pokud tedy ten Italský zdroj nelže)

A teď něco k těm dělům. Podle údajů z knihy Milana Jelínka Rivalové na Jadranu nesla děla stejné ráže i rakousko-uherská bitevní loď Custozza sloužící od roku 1875. Jejich paramerty byly následující: Délka hlavně 22 ráží, hmotnost hlavně 22 tun, hmotnost lafety 8,5 tuny, hmotnost projektilu 179,5 kg, prachová nálož 43,5 kg.

Jako určitou perličku uvádím, že bitevní lodě třídy Sachsen donutily k reakci ruské námořnictvo, které jako odpověď zadalo stavbu dvou barbetových bitevních lodí třídy Imperator Alexandr II.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

Při shánění info o těchto plavidlech mě hlavně zaujal jejich vzhled a neobvyklé umístění komínů.
To rozhodně, já když se na to podívám tak mi to kvůli absenci stěžňů připomíná monitor.
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Martin Hessler »

Pokud jsou modely na snímcích věrně zhotovené, soudil bych, že děla byla nabíjena zezadu. Jednak proto, že firma Krupp byla svého druhu průkopníkem moderních zezadu nabíjených děl, jednak (a především) kvůli umístění nabíjecích jeřábků - u předovek by jeřábky ZA dělem postrádaly smysl.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Máš pravdu.....díval jsem se znovu důkladně na ten model a jsou tam vidět i závěry děl vzadu. Takže jednoznančně nabíjené zezadu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tedy to jsou výrobky. V mé stupnici bych je zařadil mezi málo hezké. Ale rozhodně jsou to zajímavé a pokud by mi někdo dokázal vyložit proč měly takto upořádané komíny byl bych potěšen.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Příspěvek od Bublifuk »

Pro plavidla této třídy bylo typické použití pouze jediného stěžně, který stál za polovinou lodě blíže k zádi a jeden komín v první polovině lodě
Poslechni Míro, neměly ten jeden komín až po přestavbě 1897-98? Protože jinak jsou všude 4 komíny ve dvou řadách.
Navíc mám dojem, že při přestavbě děla ráže 260mm nahradily 240mm kanony v trochu jiné konfiguraci.
Ale k tomu budu muset chvíli hledat. Jinak klasicky dobrá práce!
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Přestavba lodí třídy Sachsen probíhala zřejmě v 90.letech 19.století (možný i dříve). Proto jsem o ni psal, že bylo pro ni charakteristické mít jeden mohutný komín. Většinu své služby byly lodě takto upraveny. Bohužel přesně něvím kdy a nevím co vše se při té přestavbě měnilo. Nicméně na těchto stránkách ZDE: http://www.deutsche-schutzgebiete.de/sm ... rvette.htm

Je loď S.M.S. Württemberg zachycena s jedním komínem už roku 1894 během cvičení. Dále přikládám fotky té samé lodi v roce 1898/99.
Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Chlapi, kapánek jsem se kouknul na ty předovky/zadovky a nějakou tu obecnou omáčku kolem a zde je výsledek.
Zhruba od poloviny 16. do poloviny 19. století se toho na dělech moc nezměnilo. Pořád to byly takový ty zepředu nabíjený roury bez vývrtu na kolečkách známé z pirátských filmů. Jedinou změnou byly vynálezy lepších materiálů, unifikace součástek a zlepšení lodní konstrukce, která umožňovala nést víc děl. Munice a způsob střelby se naopak nezměnily vůbec. Byly to dělové koule, na kterých tak rád cestoval baron Prášil. Výjimky jako třeba dělené koule spojené řetězy určené k ničení plachet a lan se používaly, ale málo (např. lodě Royal Navy si jich obvykle vozily cca 5%). Duté střely plněné střelným prachem se na moři vůbec neosvědčily, i když pozemní dělostřelectvo s nimi slavilo velké úspěchy. Důvod byl prostý – koule za letu nekontrolovaně rotovala (tudíž to baron Prášil neměl lehký) – a jediný způsob, jak granát odpálit byl časový spínač; tedy doutnák. Ten pozemním dělostřelcům nevadil, protože jim bylo celkem jedno, jestli se granát odpálí před dopadem, při dopadu anebo až v zemi. Zato námořníci měli s přesným časováním výbuchu problém. Koule plněné střelným prachem byly totiž lehčí než celokovové, trup obvykle neprorazily a spadly do vody, kde se doutnák uhasil. Nedá se říci, že by se o zlepšení nikdo nesnažil, ale ruské pokusy zavést granátovou munici skončily v r. 1778 fiaskem a podobně dopadl i Napoleon v r. 1807. Navíc byl problém ten, že koule musely být relativně dost menšího průměru než ráže kanónu (při přesných mírách by se dovnitř cpaly jen těžko), takže každá rána lítala někam jinam.
Změna přišla až v roce 1846, kdy Ital Giovanni Cavalli vyrobil první dělo s drážkovanou hlavní. Sice to ještě pořád byla předovka, ale střela už za letu rotovala přece jen jakž takž stabilizovaně, takže hrot mohl být opatřen zapalovačem nárazovým. O účinnosti nového typu děla se na vlastní kůži přesvědčili již v roce 1853 Turci, když jim Černomořská flotila admirála Nachimova částečně vyzbrojená děly s drážkovanou hlavní v několika desítkách minut zlikvidovala prakticky celé námořnictvo.
Odpovědí na novou munici byla první obrněná loď La Gloire inženýra Dupuy de Loma z roku 1858, odpovědí na francouzskou La Gloire byla britská Warrior konstruktéra Isaaca Wattse z roku 1859. Ta už měla nejen pancíř, ale část výzbroje tvořil další zlepšovák - děla s drážkovanou hlavní nabíjená zezadu. Tím se neuvěřitelně zrychlila kadence palby a od té doby šly předovky do kopru. Dělové koule se staly minulostí – byť si ještě zaválčily u Visu v r. 1866 (jak je koneckonců ve zdejších vodách dobře známo).
První celokovovou obrněnou lodí s otočnou dělovou věží se stal známý americký Monitor z roku 1862, ale dá se říci, že trochu předběhl svou dobu. Tehdejší parní stroje stroje byly na dělové věže ještě příliš slabé, takže přednost prozatím – asi na 30/40 let - dostaly lehčí barbety a kasematy. Tož to jen tak letem světem.

Pátrač: Za těmi komíny nehledej žádnou velkou vědu. Konstruktéři se zkrátka snažili nacpat co nejvíc kotlů na co nejmenší prostor, aby je museli co nejmíň pancéřovat. A protože každá kotelna má svůj komín, vyšlo jim to shodou okolností tak, že kocábky vypadaly jako starý mississippský parníky. Kdyby stál za kormidlem Mark Twain a kolem něj poskakoval Huckleberry Finn s Tomem Sawyerem, bylo by to komplet. :D
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Destroymane - jsi duševní gigant! Já pořád přemýšlel kde jsem to prapodivné uspořádání viděl. Díky Tobě ke vešlo světlo poznání či lépe prozření.

A jinak díky - takže nakonec to bylo poměrně sofistikované řešení. Díky. :rotuj:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4085
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od jarl »

Tady je pěkný model pancéřové lodě třídy Sachsen:

Obrázek
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 13120
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od Rase »

Přečetl jsem si uvodní článek a měl bych otázku. Proč se používalo Teakové dřevo ?
Dohledal jsem si, že je odolnější proti vnějším vlivům, ale od kdy se v Evropě používalo ? Přeci jen je to exotická dřevina a cena nemohla být lidová (co se používalo dřív, nebo nějaká tuzemská alternativa ?)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
madrabbit
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 192
Registrován: 9/3/2010, 14:13

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od madrabbit »

No rozhodně levné nebylo. Ale výhody to více než vyváží. Je pevné a nepodléhá povětrnosti - vydrží vliv vody aniž by rychle degradovalo. Navíc je pružné - působí jako "gumová" podložka - pancíř tak má možnost po zásahu "pružit".

Evropská náhrada nevím, možná dub, ale ten nemá takové vlastnosti. Na teak totiž nejde většina škůdců - například termit - je na něj moc tvrdý. Prostě a jednoduše řečeno, ve své době to byl ekvivalent titanu. Ten je také velmi drahý a obtížný na zpracování, ale nejde ničím nahradit v poměru 1:1, vždy u náhrady bude něco horší.
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od Scrat »

V lodním stavitelství nejde ani tak o termity jako spíš o plísně, hnilobu a sášeň lodní. Pokud se jedná materiál na paluby tak náhradou býval cypřiš. Není sice tak extrémně odolný jako teak ale zase je podstatně levnější. Třeba Japonci na paluby svých válečných lodí používali kombinaci impregnovaného cypřiše a linolea.
Mimochodem teak se neopracovává špatně, je zhruba na úrovni dubu. Celkem dobře se řeže, hobluje i frézuje. Je pravdou že břity nástrojů dostanou zabrat ale jinak s jeho opracováním problém není, až na to že i hřebíky se musejí předvrtat.

scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak jsem si tuhle myslel, že mám na střešní terase podlahu z teakového dřeva, ale potom, co se do ní pustili mechy atd., tak jsem musel změnit názor:-) V každém případě to byl dobrý obchodní artikl, protože prakticky všechny lodě z druhé poloviny 19. a i z počátku 20.století ve větší či menší míře používali na obšívku teakové dřevo (a nejen tam). Tomu samozřejmě odpovídala i cena. Jen pro představu, R-U bitevní dreadnoughty třídy Viribus Unitis stáli 60 Mio korun za jednotku, což by dneska bylo nějakých 6 miliard Kč. Samozřejmě cena se možná někomu nebude zdát tak závratná, ale tady si je potřeba uvědomit, že dnešní zbrojní prostředky jsou prošpikované speciálními technologiemi, softwary a super materiály, což je to, co ten starý "hardware" nepotřeboval.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 13120
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od Rase »

Já jednou dělal z Teaku komodu. Tehdy jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale povrch je na omak takový zvláštně olejový. Nic extra příjemného a i vzhled je dost mdlý - funkční asi je, ale to je tak všechno. Hodně připomíná "stabilizovaný" buk (kdy je dřevo tlakem napenetrované a zhuštěné). Tehdy asi podobné technologie nebyly, nebo se nepoužívaly (bylo by to asi i levnější, než vozit dřevo přes půl zeměkoule).
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Quajak
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 18/6/2010, 11:01
Bydliště: Prostějov

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od Quajak »

kacermiroslav píše:... Samozřejmě cena se možná někomu nebude zdát tak závratná, ale tady si je potřeba uvědomit, že dnešní zbrojní prostředky jsou prošpikované speciálními technologiemi, softwary a super materiály, což je to, co ten starý "hardware" nepotřeboval.
No, ony ty lodě byly v podstatě plné tehdejších speciálních technologií - od systému pohonu přes analogový balistický počítač po vysílačky. Dnes se to nezdá, ale tehdy to byl hi-end :D
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5859
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Německo - Kasematové pancéřové lodě třídy SACHSEN (1877)

Příspěvek od Polarfox »

Quajak píše:Dnes se to nezdá, ale tehdy to byl hi-end
A to i cenově :)...dneska se to nezdá, ale tehdy to byly obrovské peníze.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Německo“