PALBA.CZ

Český bombardér Dreadnought No.1

Již v roce 1914 zkonstruoval autor mnoha patentů, továrník a podnikatel Jan Staštík první česká vojenský aeroplán, který pojmenoval Dreadnought No.1. Šlo o dvojplošník se dvěma motory Gnóme 9 Delta o výkonu 73 kW (100 hp) a s rozpětím 18 m. Práce začaly již v roce 1913 a v květnu následujícího roku byl letoun montován v Průmyslovém paláci na Výstavišti. Koncem května 1914 začalo vyjednávání o hangárování a zkouškách v Pardubicích, byť není známo, zda se uskutečnily. Po vypuknutí války měl být stroj převezen do Fischamendu, leč 21. října při rozjezdu ke zkušebnímu letu došlo k havárii, letadlo bylo těžce poškozeno a sám Staštík byl těžce zraněn. V roce 1915 se ještě pokusil o novou stavbu svého letadla, snad očekával podporu od ministerstva války, ale prostředky ke stavbě již nezískal.
Jan Staštík je velmi zajímavou postavou nejstaršího období našeho letectví, ale dosud o něm nemáme dostatek spolehlivých zpráv. Pocházel patrně z Hlinska, jiné zdroje zmiňují že se narodil roku 1898 v Chotěboři. Vystudoval ČVUT v Praze, působil s Janem Kašparem v Pardubicích, potom v Hlinsku, kde působil i jeho bratr Josef Staštík. V roce 1911 na pražském autosalonu vystavoval konstrukční model letadla o němž víme jen to, že na něm řešil otázku samočinné stability. V polovině července 1911 se Staštík objevil v Pardubicích jako žák letecké školy Ing. Kašpara. Později pobýval v Johannisthale v Berlíně, kde své vědomosti a znalosti rozšířil. Pilotní výcvik prodělal pravděpodobně v Německu, jinak se ovšem věnoval především technické práci. V druhé polovině balkánské války sloužil dva měsíce u aviatického oddílu v Mustafy Paši. Jan Staštík je autorem celé řady vynálezů. V letech 1912 až 1914 si podal v Rakousku několik patentních přihlášek a získal čtyři patenty z oblasti letectví: č. 59.389 na stabilizační zařízení pro letadla, č. 68.466 nárazové kolo pro letadla, č. 72.736 rychlovrhač pum a č. 72.737 na leteckou pumu. V červnu 1914 se náhle a dosti neočekávaně objevuje zmíněné velké dvoumotorové letadlo Staštíkovy konstrukce nazvané Dreadnought No.1. Šlo o největší letadlo, jaké v té době vzniklo v Čechách i celém Rakousko-Uhersku. Na plný úvazek začal na stroji pracovat již v roce 1913, leč krom času potřeboval i finanční prostředky. Obrátil se tedy na bankéře Horáka a Vonku, od nichž získal štědrou částku 130 000 K. Po mnohých peripetiích byl stroj dokončen v červnu 1914 a tvůrce začal plánovat počáteční fázi letových zkoušek. Třímístný dvouplošník s rozpětím horního křídla 18 metru, byl vyrobený ze dřeva a plátna. Poháněly jej dva motory Gnóme, každý o výkonu 73 kW (100 hp). Jeden motor byl umístěn v přední části trupu a druhý měl fungoval jako tlačný. Čelní motor byl osazen krytem, který zadní motor postrádal, kvůli problémům s chlazením. Podvozek byl tvořený kovovými koly s patentovaným odpružením, které se sestávalo z výpletu ve tvaru písmene S. Za pilotem se nacházel rovněž patentovaný rychlovač pum, což byl jakýsi revolverový buben nesoucí pumy, ovládaný pákami a speciálním ukazatelem, který podle váhy informoval obsluhu o množství pum v zásobníku. Celkově mohl stroj nést zhruba 250 kg pum. Velice zajímavé je, že revolverový buben má rovněž moderní americký bombardér B-1A Lancer. Vedle zařízení Staštík umístil palivové nádrže. Prázdná hmotnost bombardéru činila 750 kg a bojová vzrostla na 1 200 kg, přičemž vynálezce plánoval celkovou hmotnost navýšit až na dvě tuny. Rychlost byla odhadnuta na 150 až 160 km/h s maximální dobou letu šest hodin. V polovině léta měly být zahájeny letové zkoušky na Pardubickém letišti, které se ale patrně neuskutečnily. Po vypuknutí války měl být stroj převezen do Fischamendu ke k.u.k. Fliegerarsenal, technickému testovacímu centru k.u.k. Luftfahrtruppen (rakousko-uherské letectvo). Dne 21. října při rozjezdu ke zkušebnímu letu se přední podvozek zlomil, načež stroj udělal kotrmelec. Letadlo bylo těžce poškozeno a zachvátily jej plameny, sám Staštík vyvázl těžce zraněn. V roce 1915 se ještě pokusil o novou stavbu svého letadla, snad očekával podporu od ministerstva války, ale prostředky ke stavbě již nezískal. V roce 1925 postavil Jan Staštík s podnikatelem Rybenským továrnu Globus v Hoštejně u Zábřeha. Z počátku tento podnik na zpracování dřeva a pilu dobře prosperoval. V důsledku hospodářské krize ovšem začal upadat a celý podnik se začal zadlužovat. V roce 1934 obdržel od jedné firmy částku 60 000 Kčs, s níž však uprchl do ciziny a v Hoštejně zanechal svou ženu i zadlužený podnik. První jeho kroky vedly do jižní Itálie, kde si zařídil větší dílnu na prací stroje, ale i ten přestal po nějakém čase prosperovat. Habešská válka jej zlákala do italské východní Afriky, kde se usadil v přístavu Modagiscio. Vzal si novou hospodyni a opět začal obchodovat se dřevem, které dovážel do Itálie. Olomouckým soud na něj v roce 1938 vydal zatykač. Tento zatykač byl možná příčinou, proč se později odstěhoval do Buenos Aires, kde údajně prosperoval se svými větrnými elektrárnami a tam v roku 1958 zemřel. Za námět a podklady děkuji Zemaktovi.

Zdroj:
http://www.vrtulnik.cz/ww2/r-u.htm
http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zpra ... -pardubic/
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ing-jan-stastik
http://air.wz.cz/bird.htm

Letecký motor Gnóme 9 Delta o výkonu 73 kW (100 hp) z dobového katalogu

Zemakt děkuje Rasemu za bleskurychlou reakci. Faktem pak je, že když jsem poprvé uzřel v článku uvedený bokorys, byl jsem vcelku "šokován". Dornier Do 335 v roce 14, uzavřená kabina, český rodokmen? No ty vole. No a pak jsem samozřejmě začal pochybovat, na základě čeho vznikl onen bokorys, fotografie, fantazie, proč se to nedá dohledat, neumím to?

Každopádně ještě jednou dík Rase, letoun záhada, ostatně jako Honza Staštík .

Zemakt píše:No ty vole.

No já taky - ty vole! V podstatě létající ekvivalent Felixe Čapka.

Felix

Bohužel jsem nebyl schopný dohledat žádné fotky onoho stroje a ani samotného autora. Celkově je k němu hrozně málo informací, což je velká škoda.

Zemakt píše:Felix

No jo, Felix:
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=1088
Kdysi ten článek bejval i tady na Palbě.

Jaj, Destrojův Žlutej satan, už si vzpomínám. No, v tomto případě to působí poněkud seriózněji .

Ja len takú maličkú poznámku, je ten rok narodenia Jána Staštíka správny? 1898?

Ano jeden ze zdrojů to tak uvádí, rovněž že se tak stalo v Chotěboři a že třeba vystudoval ČVUT. Naopak druhý ze zdrojů to popírá. Mmj. uvádí

Pocházel patrně z Hlinska, ale doklady, nedávno objevené ve Státním okresním
archivu v Chrudimi, mi nejsou zcela jasné. Údaje o jeho vzdělání neznám, jisto je, že

na české technice v Praze nestudoval. V roce 1911 na pražském autosalonu vystavoval
model letadla, 8) nepochybně „konstrukční“, o němž víme jen to, že na něm jeho
konstruktér řešil otázku samočinné stability. V polovině července 1911 se Staštík objevil
v Pardubicích jako žák Kašparovy letecké školy. 9) Zprávy o jeho pilotním výcviku
v Pardubicích jsem nenalezl. Do Aviatického družstva v Pardubicích nevstoupil.
Zdá se, že z Pardubic brzy odešel, když pochopil, že u Ing. Kašpara se létat nenaučí.
Pilotní výcvik prodělal pravděpodobně v Německu, jinak se ovšem věnoval především
technické práci. V létech 1912 až 1914 si podal v Rakousku několik patentních
přihlášek a získal čtyři patenty z oblasti letectví: č. 59.389 na stabilizační zařízení
pro letadla, č. 68.466 nárazové kolo pro letadla, č. 72.736 na zařízení na svrhávání
pum z letadel a č. 72.737 na leteckou pumu. To vše bylo v době, kdy už dávno
Pardubice opustil. V červnu 1914 se náhle a dosti neočekávaně objevuje velké
dvoumotorové letadlo Staštíkovy konstrukce nazvané Dreadnought No.1 s rozpětím
horního křídla 18 m, největší letadlo, jaké v té době vzniklo v Rakousko-Uhersku.
Záležitosti týkající se tohoto letadla ve vztahu k Pardubicím jsem popsal v heslech
Adolf Kabeláč a Ing. K. Pořiska. Zde mohu pouze doplnit, že dne 21. října 1914 letadlo
při startu k letové zkoušce ve Fischamendu letadlo havarovalo, bylo těžce poškozeno
a sám Staštík byl těžce zraněn. 10) V roce 1915 se ještě pokusil o novou stavbu svého
letadla, 11) snad očekával podporu od ministerstva války, ale prostředky ke stavbě
již nezískal.

a dále k osobě Adolfa Kabeláče

Pak se opět vynořuje koncem května 1914, kdy se objevil v Pardubicích na schůzi Aviatického družstva a dojednával možnost zkoušek velkého letadla Dreadnought No.1, které zkonstruoval někdejší žák Kašparovy pilotní školy Jan Staštík. [14] Stavbu letadla financovala firma J. Staštík a spol., kterou vedle konstruktéra tvořili pánové E. Voňka a Jaroslav Horák. Adolf Kabeláč za tuto společnost jednal, byl-li však spolumajitelem, není jasné. 27. června 1914 bylo letadlo vystaveno v Praze v Průmyslovém paláci. [15] Mezitím probíhalo vyjednávání mezi A. Kabeláčem a Aviatickým družstvem v Pardubicích o úpravě velkého „družstevního“ hangáru tak, aby mohl pojmout letadlo o rozpětí 18 m a délce téměř 12 m. [16] Přístavbu hangáru provedla pardubická firma František Zahálka a byla hotova snad začátkem srpna 1914, neboť firma vystavila účet 12. srpna 1914. [17] Zda se letadlo skutečně do Pardubic dostalo, není prokázáno. Vypuknutí války samozřejmě mnohé změnilo. Družstvo přístavbu zaplatilo až 22. února 1916.

http://www.kppardubicka.cz

Rase píše:Bohužel jsem nebyl schopný dohledat žádné fotky onoho stroje a ani samotného autora. Celkově je k němu hrozně málo informací, což je velká škoda.

Kdo hledá, najde

http://www.century-of-flight.freeola.co ... ught_1.htm

Plus jak tu bylo uvedeno, pár zmínek se dá najít pod jeho jménem i jinými na:

http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/hled ... A1t%C3%ADk

Z matematiky som nikdy nepatril k hviezdam, ale ako počítam tak počítam, Honza by bol zrejme génius, keď by v 14 rokoch svojho života registroval svoje patenty

Lucius, vzhledem k pokrokovosti konstrukce, bych se konstruktérově genialitě nebránil .
Polar, dík. Takže žádná fantazie.

Zemakt píše:Takže žádná fantazie.

Fakt že jo, dokonce je i fotka toho aparátu. To sem tedy nečekal.

Fotka verzus text:
Původně byl motor Gnome s čelním čelem opatřen krytem kapoty, ale kvůli problémům s chlazením motoru byl brzy odstraněn. Zadní motor nebyl nikdy umístěn.
http://www.century-of-flight.freeola.co ... ught_1.htm
A teď si můžete vsadit na favorita.

Článek jsem rozšířil o nové informace - díky všem a pokud ještě něco najdete, budu moc rád.

Revolverová pumovnice, neskutečný .

Mirek58 píše:Fotka verzus text:
Původně byl motor Gnome s čelním čelem opatřen krytem kapoty, ale kvůli problémům s chlazením motoru byl brzy odstraněn. Zadní motor nebyl nikdy umístěn.
http://www.century-of-flight.freeola.co ... ught_1.htm
A teď si můžete vsadit na favorita.

A že ta věta znamená, že nebyl nikdy krytý jako přední tě třeba napadlo? Jako prohnat to překladačem je fajn, ale to jsou pak také všechny miny doly atp.

contain
hold
store
cover
protect
enclose

Je docela škoda, že projektu se stal osudný právě onen patentovaný podvozek tvořený koly s vnitřním odpružením (výplet ve tvaru S). Kdyby Staštík použil konvenční podvozek, patrně by k havárii ani nedošlo

Polarfox:
Ano, použil jsem překladač.
Ale jak vysvětlíš, že zadní motor na letadle z října 1914 je typu nejspíše Gnome Monosoupape 9 Type B-2 , který byl uveden do výroby až v roce 1916?
( spočítej si počet válců co jsou na foto znatelné a uvedený výkon motorů)
A vlastní stroj byl při zkoušení 21.10.1914 "těžce poškozen". Další prostředky nezískal.- Zemakt.

Protože na zkušební stolici se rozeběhl už v roce 1913? Zkus Wiki Mirku.