Tři bojovníci

České a slovenské osobnosti, vojáci, lidé.
Odpovědět
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Tři bojovníci

Příspěvek od Martas2411 »

Otto Hanzlíček


Obrázek

Dne 18.května 1940 byl ve vzdušném boji nad Francií sestřelen československý stíhač Otto Hanzlíček.Byl tehdy příslušníkem francouzské eskadry GCII/5.Toho dne odstartovalo děvět Curtissů Hawk 75 do prostoru mezi Metami a Pont-a-Mousson.Zhruba po hodině hlídkování tato skupina spatřila osamělý Heinkel 111.Okamžitě se na něj vrhli.Jenomže se ale po chvilce přířítil dosud nezpozorvaný německý doprovod,bylo to asi 10 stodevítek od III.skupiny JG 52.Došlo k divokému souboji,při kterém Otto Hanzlíček spolu s jedním francouzkým pilotem sestřelili jeden Bf 109,který pilotoval Ofw.Adolf Walter.Tento německý pilot musel se svým těžce poškozeným strojem přistát na břicho poblíž Bad Kreuzbachu.Ale ani Hanzlíčkovi se nevedlo lépe,jelikož jeden z protivníků se posadil za českého pilota a pořádně ho osolil.Hanzlíčkův Curtiss zachvátily plameny a pilot musel skákat.Nebyl to nikdo jiný,než tehdejší příslušník 8.letky JG 52,tehdy leutnant Günther Rall.Podle archivních a porovnávacích záznamů byl Rallovou obětí právě československý stíhač Otto Hanzlíček a byl to Rallův první sestřel.Jak asi víte tak tento německý pilot má potvrzených 275 sestřelů.Při tomto souboji ale ani Günther Rall nevyvázl beztrestně,jelikož byl taky zasažen a musel nouzově přistát na vlastním území u Werzlenu.Hanzlíček měl podstatně menší štěstí,protože poté co opustil hořící stroj a dopadl na zem,zajali jej spojenečtí vojáci.Tentokrát to ovšem nebyli Francouzi ale Britové a chtěli Hanzlíčka jakožto nepřátelského letce popravit.Naštěstí se ovšem objevili francouzští vojáci se kterýma Hanzlíček komunikoval a ti mu zachránili život.Co říct závěrem.Otto Hanzlíček se po pádu Francie dostal do Británie,kde byl přidělen v září 1940 k formující se 312.čs.peruti na letiště v Duxfordu.Jenomže mnoho dní života mu už nezbývalo.Dne 10.října 1940 došlo v průběhu cvičného letu k poruše motoru na jeho Hurricanu Mk.I- L 1547,který začal hořet.Pilot letadlo opustil na padáku ,ale poryv větru nebohého Hanzlíčka zahnal do rozbahněného koryta řeky Mersey,kde utonul.Myslím že Otto Hanzlíček byl prvním padlým u 312.stíhací perutě a jeho ostatky pohřbili kamarádi 5.listopadu 1940 na liverpoolském hřbitově West Derby.Günther Rall válku přežil se 275 sestřely na kontě a podílel se po válce na budování nového německého letectva.
Günther Rall,když se v devadesátých letech dověděl kdo byl jeho první sestřel o Hanzlíčkovi řekl-Osudu Sgt.Chef Otto Hanzlíčka lituji-jak je škoda statečných bojovníků na obou stranách.Poučme se z toho!Zdá se však ,že svět toho není schopen,jak ukazují mnohé války po druhé světové válce......

Hanzlíček u svého Hawku

Obrázek

Curtiss Hawk 75

Obrázek

Günther Rall

Obrázek



Vlastimil Veselý


Obrázek

Dne 11.listopadu 1940 byli československým stíhačem a posléze pozdějším Wing Comanderem Karlem Mrázkem sestřeleni nad Britskými ostrovy italské stroje.Jednalo se o dvě italské stíhačky Fiat Cr.42,které poslal k zemi.Tento dvojnásobný sestřel je celkem známý.

Je málo známé,že s italskými letci se českoslovenští piloti dostali do křížku již dříve,a to v bitvě o Francii.Bylo to sice až v samotném závěru kampaně,jelikož Itálie vyhlásila Francii válku až v 10.června 1940,jestli se nemýlím.Jediný československý pilot,který má potvrzený sestřel"Itala" je tehdejší nadporučík a příslušník Groupe de Chasse-GCI/9 Vlastimil Veselý.Paradoxem ovšem je,že tehdejší stíhač Vlastimil Veselý operoval v rámci své grupy ne z Francie,ale ze severní Afriky,kde byla GC I/9 dislokována.Italové pod 10-tém červnu vyvíjeli aktivitu nejenom nad Francii,ale podnikli několik náletů i do oblasti francouzských kolonií.Dne 17.června 1940 hlídkoval nadporučík Veselý na své stíhaččce typu Morane -Saulnier MS 406 No.706 (bílá 24) nad severoafrickým pobřežím a kolem dvanácté hodiny spozoroval osamělý bombardér typu Savoia Marchetti S. 79 Sparviero.Pronásledoval je a vypálil po něm pár dávek.Zde vzpomínky onoho letce-

NÁHLE VIDÍM PODEZŘELÝ LETOUN,KTERÝ LETÍ NAD MOŘE-NA VÝCHOD ODE MNE.JELIKOŽ TO ZŘEJMĚ NEBYL NIKDO OD NÁS,ŽÁDAL JSEM RÁDIEM POVOLENÍ JEJ ZJISTIT.NEZNÁMÝ LETOUN BYL NAD MOŘEM VE VÝŠI ASI 5000 METRŮ.MĚL SMĚR NA SICÍLII.NADBĚHL JSEM MU A PODAŘILO SE MI TAK PŘEKAZIT ÚSTUP.DO POSLEDNÍ CHVÍLE JSEM NEMOHL ROZEZNAT STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST.CELÝ MANÉVR JSEM DETAILNĚ HLÁSIL NA VELITELSTVÍ .ČETAŘ JAROSLAV NOVÁK SE MI ZTRATIL A TAK JSEM BYL NA SOUBOJ SÁM.KONEČNĚ JSEM SE DOSTAL NAD ZÁHADNÝ LETOUN A POZNAL ITALSKÉ ZNAKY.BYLA TO TŘÍMOTOROVÁ BOMBARDOVACÍ SAVOIA.SITUACE BYLA JASNÁ.
OKAMŽITĚ JSEM ZAÚTOČIL .CHLAPI SE BRÁNILI ZDATNĚ,PIKOVALI DOLŮ K VODĚ,STŘÍLELI PO MNĚ JAKO ĎASI,ALE PŘESTO SE MI PODAŘILO HNED PRVNÍ DÁVKOU ZASÁHNOUT LEVÝ MOTOR,ZE KTERÉHO SE SILNĚ KOUŘILO.V TOM MĚ RÁDIEM DIRIGOVALI NAD TUNIS,KDE ITALOVÉ PRÁVĚ BOMBARDOVALI PŘÍSTAV.MUSEL JSEM AČ NERAD PŘERUŠIT SOUBOJ.NESUNDAL JSEM JE ,ALE DOSTALI PLNOU PORCI ZE VŠECH MÝCH KULOMETŮ.


Obrázek

Obrázek

Tak tolik ze vzpomínek.Nadporučík Veselý na italský bombardér vypálil 8 kanonových střel ráže 20 mm a 80 kulometných střel.Bombardér mu byl připsán jako pravděpodobně sestřelený.Ve skutečnosti to ale dotáhl domů.Podle italských záznamů Veselý napadl SM.79 Sparviero od 36.Stormo,která letěla na průzkum nad Tunis a přitom si tak odskočila odhodit pár bomb na tuniský El Djem.Poté jej atakovala francouzská stíhačka(pravděpodobně Veselý),ale bombardér se ubránil a vrátil zpět na Sicílii.
Mrázkovy sestřely jsou pro letecké nadšence celkem známé,proto jsem tady i tento zapomenutý souboj zapomenutého pilota nadporučíka Vlastimila Veselého,který jako jediný československý stíhač má na kontě italský letoun,byť se bombardér doploužil domů.To ale tehdy nemohl nikdo vědět.Takže abych to zhrnul.Za bitvu o Anglii-Mrázek,za bitvu o Francii Veselý.

Jiří Mikulecký-Jeden z posledních obránců vlasti

Obrázek

Tak tenleten pilot je pro mne opravdu velký hrdina a to co prožil je neuvěřitelné,skoro až šílené a díky tomuto letci se mi zas rozšířil obzor v dějinách čs.vojenského letectví.
Jiří Mikulecký se narodil dne 16.září 1918 v obci Sloupnice což je obec na Orlickoústecku.První třídu absolvoval ve Sloupnici,ale poté již začal chodit do školy v Žamberku,kde s rodiči přestěhoval.Žamberk je opravdu krásné městečko,letos jsem byl na dovči v Orlických horách,kde jsem chodil po opevnění a krásách východních Čech a Žamberk jsem navštívil.Ale že tam chodil do školy tak vyjímečný člověk,tak to jsem zjistil až ted.Trošku jsem odbočil.
Po dvou letech se opět stěhuje ,tentokrát do Litomyšle,kde chodí dál do školy.Po nějaké době,myslím tak 3 roky se Jiří Mikuleckýn vrací s rodiči zpět do rodné Sloupnice na Bartošův statek.Když byl starší,tak v rámci Masarykovy letecké ligy propadl plachtění a začal se seznamovat s létáním.Dne 6.prosince 1936 na letišti v Poličce složil před komisí plachtařskou zkoušku letem který trval 33 vteřin.Jiří Mikulecký se připravoval povoláním na učitelskou dráhu,ale létání mu bylo jaksi blíž.Dobrovolně se hlásí na vojnu a nastupuje vojenskou dráhu jako vojín-aspirant do školy pro důstojníky letectva v Prostějově.Toto mělo být v letech 1937 až 1939.Jiří Mikulecký ke své lítosti nebyl zařazen mezi piloty,nýbrž začal se učit na leteckého pozorovatele.Jenomže to už se blížil kritický rok 1938 a osudové události.Mikulecký již v hodnosti četaře-aspiranta si podává žádost do letecké akademie a je přijat.Jenomže jeho plány zhatí 23.září 1938,kdy je vyhlášena všeobecná mobilizace a veškeré vojenské studium je v čudu.K polním letkám tehdy vyrazili všichni budoucí vojáci a samozřejmě i Mikulecký.Ten je zařazen do Spišské Nové Vsi k letce 12.A tady začíná jeho zajímavý příběh.

Po nuceném odstoupení pohraničí Německu,Polsku a později i Madarsku,čs.armáda posiluje letecké jednotky Slovensku a Podkarpatské Rusi.Jelikož Madarské jednotky a teroristické skupiny nedají tomuto území pokoj a opravdu se tam tvrdě bojuje.Zvlášt území Podkarpastké Rusi se stává bojištěm,kde jsou proti madarským jednotkám nasazeny i tanky a letectvo.Do této oblasti jsou převeleny Letovy Š 328 od 12.a 13.letky ze Spišské Nové Vsi.A to myslím část letky 13.na letiště u Užhorodu a roj letky 12.na východ Podkarpastké Rusi na letiště ve Slatinských dolech- na mapě Solotvino.Toto letiště leží blízko Rumunských hranic.Mikuleckého Letov je jeden z těch tří.Jejich služba spočívala v hlídkování v kopcovitých terénech této východní oblasti bývalého československého území.Jenomže to už se schylovalo k agonii Československa.Dne 14.března už Wermacht napochodoval na Ostravsko,které začal obsazovat.U Frýdku-Místku se jim postavili na odpor příslušníci pěšího pluku 8 Slezského,prezidenta Háchu drtil Hitler ve večerních hodinách v Berlíně,Slovensko vyhlásilo samostatný stát a na neštastnou Podkarpatskou Rus vtrhla pravidelná Madarská armáda.Začala opravdu regulerní válka se vším všudy.Do toho povstali ještě příslušnící tzv.Karpatské siče,což byla taky banda teroristů usilující o nezávislost Podkarpastké Rusi.Podkarpatskou Rus bránily jednotky 12.divize pod velením generála Olega Svátka.Byl to hlavně pěší pluk 36 a 45 a taky samozřejmě příslušníci Stráže obrany státu tzv.sosáci.Tito vojáci bojovali statečně a srdnatě,ale nakonec museli ustoupit,aby nepadli Madarům do rukou.Českoslovenští vojáci museli ustoupit hlavně na Slovensko.Většině vojáků ze západní a střední části Podkarpatské Rusi se to povedlo,ale východní skupina čs.vojsk už by to nestihla a tak zůstal jen jediný směr.Museli se probít do tehdy spřáteleného Rumunska.
A tehdy vyšla bojová hvězda četaře -aspiranta Mikuleckého.Jediný Letov Š 328 s posádkou nadporučík Václav Pálka a četař-aspirant Jiří Mikulecký ve dnech 16. a 17. března 1939 chránily ustupující československé kolony přes hraniční most do Rumunska,před útoky nepřátelských band.Tito letci bojovali do poslední chvíle než se českoslovenští vojáci a civilisté dostali do spřáteleného Rumunska.Palbou rozehnali nepřátelské záškodníky a chránily tak přesun.A to vše ve dnech,kdy už vlastně Československá republika neexitovala.Poté přistáli za hranicemi v Rumunsku u města Marmarošské Sihoti-dnes SIghetu Marmației .
Určitě vás napadlo co se stalo s těmi zbývajicími dvěma Letovy.Ty na rozkaz stačily přeletět zpět do Spišské Nové Vsi ještě před osudným 14.březnem.Mikuleckého Letov měl ale poruchu tak se spolu s ostatními nestihl na Slovensko vrátit a zůstal na jihovýchodě Podkarpatské Rusi jak sám voják v poli.

roj letadel Š 328

Obrázek

Obrázek

Ve spřáteleném Rumunsku se k československým vojákům a občanům chovali slušně a korektně.Vlastně to byl jediný spojenec,který za něco stál.Co se týče Mikuleckého tak ten se po pár dnech vrátil zpět spolu s ostatními přes Jugoslávii a bývalé Rakousko,zpět už vlastně do Protektorátu Čechy a Morava.Samozřejmě ho jeho vlastenecké uvědomnění hnalo dál bojovat.Spolu se svými dvěma kamarády překročil česko-polské hranice 25.srpna 1939.Dostal se do Malych Bronowic,kde bylo sběrné místo čs.vojáků v Polsku.Jenomže v té době už byly všechny lodní transporty do Francie fuč a tak Mikulecký spolu se svými přáteli po dohodě s tehdejším velitelem Legionu Czechoslowackego Ludvíkem Svobodou,vstoupil spolu s ostatními čechoslováky do řad polského letectva.Spolu s ostaními byl přidělen na leteckou základnu Deblin,kde zažil devastující nálet Luftwaffe dne 2.září 1939,při němž zahynuli 3 českoslovenští letci.Jak víte,tak někteří čs.letci v řadách polského letetcva skutečně bojovali,viz.např.Josef František.Ale většina se stahovala k rumunským hranicím,aby mohli pokračovat dál v boji.Jenomže toto jim zkomplikoval Sovětský svaz,který zaútočil na Polsko z východu.Mikulecký spolu s dalšími 4 kamarády byl ve skupince Poláků,kteří se snažili probít do Rumunska,ale po napadení Polska Sovětským svazem jim byla odříznuta cesta a polský důstojník,který skupinu vedl zbavil tuto pětici Čechů závazku vyplývající z vojenské přísahy složené v Deblinu a prakticky je propustil se svazku polské armády.Takže polské uniformy šli dolů a tato statečná pětice lidí navlékla na sebe to co táhli sebou ještě z protektorátu.Ke cti polského důstojníka kapitána Korbuta bylo to,že čechoslováky obdařil slušnou sumu zlotých,aby měli něco do zásoby.
Ovšem co dál.Jiří Mikulecký navrhl skupině,aby se dostali na Podkarpatskou Rus ,kterou dobře znal ze svého vojenského působení a poté s pomocí přátel přejít do Rumunska.Druhý návrh od kolegy zněl jet vlakem do Lvova ,kde měl známé z diplomatických kruhů a získat vstupní víza pro všechny do Rumunska.Zvítězil návrh číslo dvě.Nakonec to ale situace nedovolila a tato česká skupinka se na vlastní pěst pokusila přejít hranici do Rumunska.Byla ale při tom chycena sovětskou hlídkou dne 10.října 1939.Samozřejmě byli zatčeni a vláčeni po různých věznicích.Nelidské podmínky a výslechy byly silně traumatizující a k tomu se dostali ještě do spárů NKVD.Nebudu zde opisovat všechny zvěrstva v lágrech,které J.Mikulecký spolu s ostaními zažil.Jenom uvedu,že J.Mikulecký byl převážen z lágrů do lágrů skoro po půlce tehdejšího SSSR.Přišel o všechny své 4 české kamarády se kterými utíkal,jelikož při každé změně tábora je od sebe postupně oddělili.Tito 4 kamarádi -Rychtera,Stejskal,Němeček,Černý zmizeli navždy bez jakýkoliv stop.Spolu utíkali z Deblina,ale nebylo jim už nikdy umožněno se později setkat.Tito 4 čechoslováci se v ruských lágrech ztratili,tak jako tisíce jiných lidí.
Jiří Mikulecký vystřídal celkem 14 sovětských kriminálů,namátkou to byly kriminály ve městech Kazaň,Vladimir,Penza,Gorkij.Nejhorší a deprimující bylo,že vlastně nevěděl za co je zavřený,prostě mu to nikdo nebyl schopen říct.Až při transportu do Kazaně mu bylo ústně řečeno,že dostal 5 let za pokus o útek ze SSSR.
Naštěstí ho zachránilo to,že se v Suzdalu začala formovat čs.jednotka,kde se dostali další čs.vojáci.Když to trošku zrekapitulujeme tak 10.října 1939 skončil Jiří Mikulecký ve Stanislavovském vězení za nelegální přechod hranice směrem do Rumunska.K československé vojenské jednotce ,internované od 20.června 1940 v Suzdalu došel až 19.dubna 1941.To znamená,že měl za sebou plných 18 měsíců pekla a utrpení v sovětských vězeních a lágrech.Utrpení,které my si dnes už nedokážeme představit.A to zcela sám,jelikož mu jeho přátele postupně odebírali.
Suzdal nebyl vlastně nic jiného ,než takový lepší lágr pro internované československé vojáky,kterých tam v době příchodu Mikuleckého bylo 83.Mikulecký dostal pořadové číslo 84.Potkal se tam se svým předchozím velitelem z Legionu z Polska ,podplukovníkem Ludvíkem Svobodou.V té době ovšem už ovšem na žádost československé exilové vlády probíhaly transporty bývalých československých vojáků ze Sovětského svazu na bojiště ve Francii,ta když padla tak to byl Střední východ a Anglie.Svoboda a jeho zhruba 950 mužů byla za dramatických okoností zajata dne 18 .září 1939 při přechodu z Polska do SSSR.Většinu vojáků a spoustu letců už se podařilo odtransportovat na západ.Zbytek mužů rovněž čekal na transport,jenomže potom přišel rozkaz,který tyto transporty zrušil.

Ke dni 22.červnu 1941,t.j.napadení Sovětského svazu Německem bylo v Suzdalu něco okolo 93 čs.vojáků připravených k transportu.Ovšem z rozkazu prezidenta republiky dr.Edvarda Beneše ministra národní obrany Sergeje Ingra zůstává poslední transport na místě ajeho členové budou působit jako instruktoři budoucí Československé jednotky v Sovětském Svazu.
Mikulecký spolu s ostaními teda dál uvízli v Suzdalu,i když to byl také vlastně internační tábor,byl mezi svými.Navázal přátelství třeba s dalším významným vojákem Antonínem Sochorem či Josefem Buršíkem.Tyto legendy asi nemusím představovat.
Tak a ted k dalšímu podstatnému tématu u kterého jsem kulil oči a toto téma by možná stálo za zpracování knihy.
Po zhruba 4 měsících v Suzdalu balí Jiří Mikulecký kufry a odjíždí do Moskvy.Spolu s dalšími piloty v Moskvě se dozvídá,že budou určeni pro letecký výcvik,který mají prodělat v SSSR.Několik dní byli všichni v Moskvě a odpočívali.Pak odcestovali na rušné polní letiště ,které leželo severovýchodně od Moskvy.Dostali ruské důstojnické uniformy bez hodnostního označení a byli ubytování pod stany.Milým překvapením ovšem bylo,že za nimi přišel velitel této skupiny-tehdejší nadporučík Jaroslav Hlaďo.Známý to pilot a pozdější velitel československé perutě v Británii.Zaroveň jim bylo oznámeno,že se stali příslušníky zvláštní letky NKVD.Mimo letců byl ovšem nedaleko i tábor,kde se cvičili budoucí českoslovenští parašutisté.I když nedošlo k žádnému vzájemnému kontaktu mezi letci a paragány a vlastně se ani neviděli.Tak výbuchy granátů a častá střelba ozývající se z lesa dávala tušit,o jaké ostré hochy asi půjde.
Původní záměr Sovětů bylo vycvičit leteckou skupinu,která by udržovala spojení s hnutími odporu na okupovaných územích Němci.Další úkol letky měl spočívat ve vyhledávání německých přifrontových letišt.Výcvik probíhal na ruských Dakotách-což byly podle mne Douglasy DC-3,licenčně vyráběné Lisunovy Li 2,které jsou známé třeba ze SNP,ale opravdu si nejsem jistý na čem létali.V knize ze které jsem čerpal bylo jenom to,že cvičili na Dakotách.
Tyto stroje byly upraveny pro dopravu nákladů a vysazování parašutistů.Jaroslav Hlado létal jako pilot,Jiří Mikulecký vykonával funkci navigátora a další dva čechoslováci Zikmund a Návesník se střídali u radiostanice a ve střelecké věži.

Českoslovenští letci v prvním roce války ovšem nebyli nasazeni .Wermacht se valil Sovětským svazem jako lavina.Ale je to velice zajímavé téma,protože tom jsem vůbec nevěděl.Já měl za to,že první jednotka byla Fajtlova skupina stíhačů.Ale určitě nějaké ty jednotky existovaly jelikož jsem našel toto,je to z knihy od J.Rajlicha a D.Majtenyiho-JAN FERÁK A TI DRUZÍ -V kapitole je ale i nenápadná větička, která možná jednou také vydá na knihu. V souvislosti se snahami plk. Berounského o sestavení čs. letecké jednotky v SSSR v roce 1942 autoři uvádějí, že určitý počet čs. letců sloužil tou dobou přímo v sovětském letectvu. O pár stránek později je fotografie npor. Jana Šťastného, který v SSSR sloužil několik měsíců jako instruktor a také u 246. IAP na stíhačkách I-16. Dovolím si tady prorokovat, že se na poli historie čs. letectví máme v budoucnu ještě stále na co těšit…
Kniha bude asi velice zajímavá a budu se si snažit pořídit


Ale zpět k Mikuleckému.Vzhledem ke katastrofální situaci na frontě nakonec Sověti československé letcet ve speciální jednotce nenasadili a díky plukovníkovi Berounskému bylo rozhodnuto o jejich převozu do Británie.A tak se českoslovenští piloti nalodili v Murmansku na neštastný křížník Edinburgh,který byl torpédován v Barentsově moři.Při tomto útoku zahynul plukovník Berounský a Edinburgh i s nákadem zlata klesl ke dnu.Zbytek československých pilotů byl zachráněn a dopraven zpět do Murmansku.Dne 4.května 1942 se skupinka čs.letců naloduje na další britskou loď a to křížník Trinidad a zkouší na druhý pokus dostat se do Anglie.Jenomže 14.či 15.května je Trinidad zasažen bombardovacím Junkersem Ju 88.Při tomto útoku zahynuli 4 čs.letci,rt. Jan Ferák, rt. Josef Návěsník, rt. Bohuslav Zikmund a čet. Vratislav Laštovička.Jiří Mikulecký spolu s Jaroslavem Hlaďem a Janem Štasným přežili.
Poté se už konečně dostali do Velké Británie,to bylo 19 května 1942.Další osud Mikuleckého již tak zmapovaný nemám.Vím ,že akorát odjíždí do Kanady,kde podstupuje výcvik na stíhacího pilota a až v červenci 1944 je zařazen k 312.československé stíhací peruti.Dne 21.10. 1944 je při doprovodu 75 Lancasterů sestřelen německým flakem nad Nizozemím a přistane mezi se svým Spitfirem v zemi nikoho.Naštěstí se dostane ke svým a je přepraven zpět do Británie k jednotce.Po návratu do osvobozené vlasti působí 312. peruť, a s ní i Jiří Mikulecký, v Českých Budějovicích. Až do roku 1948, kdy po propuštění z armády se stává jedním z organizátorů největšího společného úletu čs. letců zpět do Británie.

Obrázek

Po řadě peripetií mění ve vynuceném exilu Mikulecký své jméno na George John Desmond, je přijat do RAF a přecvičen na moderní proudové stroje. Rozkazem velitelství RAF je odvelen do Malajsie, kde v tu dobu probíhají prudké boje v neprostupných džunglích, kterým pozemní jednotky nejsou schopny samostatně čelit. Po nepříjemném zranění nad Singapurem končí jeho kariéra stíhacího pilota a vrací se s rodinou zpět do Británie. Zemřel 11.1.2007

Obrázek

Zdroje-Na nebi sladké Francie,Jiří Rajlich
Günther Rall-Autorizované paměti,Jill Amadio
Článek jsem čerpal z úryvku z knihy od Josefa Havla-Štvancem svědomí,dále z netu a z knihy od J.Rajlicha Na nebi hrdého Albionu 5.díl.
http://www.ondrejkovics-sandor.com/?lg=1&s=139
Sekyrka ze Sedčic
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 4/7/2016, 08:03

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Sekyrka ze Sedčic »

Hanzlíčkova biografie je pěkně zpracována v knize "Letec Otto Hanzlíček", která mj. dostala ocenění Magnesia Litera za nejkrásnější knihu roku 2016.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Skeptik »

Martas2411,
nemáš k tomuto něco víc?
O pár stránek později je fotografie npor. Jana Šťastného, který v SSSR sloužil několik měsíců jako instruktor a také u 246. IAP na stíhačkách I-16.
Tu knihu bohužel nemám, a toto je pro mne absolutně nová informace. V informacích o "prvním" 246. IAP (v říjnu 1941 byl přeznačen na 295. IAP) s jsem žádnou zmínku o československém pilotu nenalezl.
Faktem ale je, že až do začátku války byl 246. IAP cvičným plukem a velitelem byl sovětský ex-španělák = to by odpovídalo. Dík
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Martas2411 »

Skeptik píše:Martas2411,
nemáš k tomuto něco víc?
O pár stránek později je fotografie npor. Jana Šťastného, který v SSSR sloužil několik měsíců jako instruktor a také u 246. IAP na stíhačkách I-16.
Tu knihu bohužel nemám, a toto je pro mne absolutně nová informace. V informacích o "prvním" 246. IAP (v říjnu 1941 byl přeznačen na 295. IAP) s jsem žádnou zmínku o československém pilotu nenalezl.
Faktem ale je, že až do začátku války byl 246. IAP cvičným plukem a velitelem byl sovětský ex-španělák = to by odpovídalo. Dík
Skeptiku to jsme na tom oba stejně.Nevím o tom vůbec nic a dozvěděl jsem se o tom díky úryvku z knihy o Mikuleckém.Když jsem tak pátral,tak jsem právě narazil na popis knihy Jan Ferák a ti druzí ,kde jsem přišel na to,že existuje nějaká ta fotka.Knihu bohužel nevlastním ale pořídím si ji.Jinak jsem čerpal odtud,kde je o té knize popis.Ale podle mne tam toho moc nebude.Musel by se toho chopit hodně dobrý historik a bylo by to zřejmě opravdu na knihu.

https://www.fronta.cz/kniha/rajlich-maj ... a-ti-druzi
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Skeptik »

OK, dík.
ObrázekObrázek

"Hádá-li se člověk s blbcem déle než pět minut, hádají se blbci dva," Jan Werich
"Važte si lidí, kteří hledají pravdu, a střezte se těch, kteří tvrdí, že ji našli," Voltaire
Uživatelský avatar
Lucius
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 182
Registrován: 7/10/2011, 11:52
Bydliště: Slovensko

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Lucius »

Ďakujem za článok, dozvedel som sa množstvo pre mňa nových informácií. :lej:
Mikuleckého príbeh by stál za samostatnú knihu či film, čo ten všetko zažil než konečne mohol sadnúť do kokpitu lietadla.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Zemakt »

Ano, díky Marťas. Ta zmínka se službou Čechoslováků na I-16 je tedy uvedena v knize Ferák a ti druzí?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Martas2411 »

Nevím jak to tam je a co tam je.Knihu si chci časem pořídit,ale údajně tam je fotka nadporučíka Jana Štastného u I 16.Spíš tam bude jen okrajová zmínka,jelikož kniha je věnována španělákům.Jisté je jenom to,že nějací českoslovenští piloti sloužili u Rudého letectva již v roce 1941.Už jsem to tu dával a něco o tom v té knize je-V této kapitole je ale i nenápadná větička, která možná jednou také vydá na knihu. V souvislosti se snahami plk. Berounského o sestavení čs. letecké jednotky v SSSR v roce 1942 autoři uvádějí, že určitý počet čs. letců sloužil tou dobou přímo v sovětském letectvu. O pár stránek později je fotografie npor. Jana Šťastného, který v SSSR sloužil několik měsíců jako instruktor a také u 246. IAP na stíhačkách I-16. Dovolím si tady prorokovat, že se na poli historie čs. letectví máme v budoucnu ještě stále na co těšit….Je to z fronty.cz
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Zemakt »

Je to z fronty.cz
Aha, ok. Knihu jsem teď objednal v nějakém antikvariátu, tak až bude dám report.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Martas2411 »

Do prkýnka,já ji taky sháním někde z antikvariátu,či z aukra a na nic jsem nikde nenatrefil :-? Máš stěstí
Kdysi jsem na S bazaru koupil 4,5.a 6 díl Na nebi hrdého Albionu od Rajlicha.Kus za 200 Kč úplně nových.To byl kup.Každopádně ti to přeji a potom hod info.Já už jsem se ptal i kolegů na fejsbuku v jedné letecké skupině,kde taky dávám články.Uvidíme jestli mi někdo odpoví.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Zemakt »

Knihy hledám zde https://muj-antikvariat.cz/ a nebo zde https://trhknih.cz . Feráka jsem dal na první dobrou za čtyřistapáďo no. Ale když nový stál šest stovek, nekup to přece :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od jarl »

Martasi, je dobré, že jsi nám připomněl osudy tří československých letců. Třeba ten Mikuleckého příběh je opravdu neuvěřitelný. Ti lidé žili v hrozné době o doufejme, že mi nic podobného nezažijeme.

Pokud někdo shání tu Rajlichovu knihu o španělácích, tady jí mají skladem, i když za plnou cenu:

https://knihy.abz.cz/prodej/jan-ferak-a-ti-druzi

http://melnicky-antikvariat.cz/katalog/ ... nyi-david/
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Zemakt »

Aha, ok. Knihu jsem teď objednal v nějakém antikvariátu, tak až bude dám report.
Takže zatím jsem přečetl prvních 180 stránek, a teprve až nyní začíná část věnovaná Ferákovi a spol.. Do té doby je kniha věnována spíše "obecným" událostem občanské války. To slovo obecným jsem dal do uvozovek schválně, protože doposud takovýto soubor informací u nás neexistoval. Byť je to téma značně obsáhle, už i jen těch 180 stránek mi otevřelo oči a změnilo můj pohled. Nazvu-li tento konflikt jako komplikovaný, je to slabý odvar.

Navíc, tato část je doplněna mnoha medailonky tehdejších osobností, nejen čs. původu, o kterých jsem vůbec netušil či měl jen mlhavé pojetí. Například osoba těšínského rodáka Ferdinanda Otto Miksche je pro mne naprosto neuvěřitelná.

Takže byť jsem stále na počátku, kvalitativně kniha z Rajlichova pera, respektive autorské dvojice Majtenyi Rajlich, nevybočuje ani náhodou. Taktéž kvalita jejího provedení je přímo úměrná produktům chebského nakladatelství. Tedy dost dobré. Není to levné, ale jedná se o malý poklad.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Tři bojovníci

Příspěvek od Martas2411 »

Díky za recenzi,asi mi ji nadělí ježíšek :D Jinak jeden kolega s fejsbuku mi poslal skeny,co by mě mohlo zajímat.Jěště jsem se na to nedíval,takže uvidím.Každopádně to bude asi zajímavé dílko a Rajlich je jednička.Můj nejoblíbenější autor.
Odpovědět

Zpět na „čs. osobnosti, vojáci, lidé“