Nebeský jezdec Richard Husman

České a slovenské osobnosti, vojáci, lidé.
Odpovědět
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Nebeský jezdec Richard Husman

Příspěvek od Martas2411 »

Richard Husman

Obrázek

Onen článek se skládá vlastně ze dvou článků.První půlka je psána v roce 2009 a druhá po nových informacích letos na jaře 2017.Takže prosím o shovívavost.Nakonec bude vše vysvětleno.I starší verzi článku jsem doplnil o nějaké nové info.Takže mě nezatracujte.

Byl to jeden z nejlepších palubních střelců u 311.bombardovací perutě v Anglii a později u 3.bitevního leteckého pluku,který bojoval v Ostravské operaci .Určitě ho znáte pod literárním pseudonymem Filip Jánský a film Nebeští jezdci zde určitě nemusím představovat.

Narodil se 4.září 1922 a republiku opustil v pouhých 17 letech.Zajímavostí určitě je,že zatímco ostatní vojáci a lidé,kteří se nesmířili z okupací Československé republiky opouštěli vlast buď přes Polsko nebo Slovensko a Jugoslávii,tak Richard si to namířil rovnou přes Německo do Belgie a potom do Francie.A vyšlo mu to!Republiku opustil v červnu 1939.

Jelikož byl mladý a měl by problémy s nástupem na vojnu,tak trochu obelhal úřady a přidal si dva roky.Vstoupil do cizinecké legie jako většina Československých vojáků v té době a jako ostatní si prošel v Marseille pevností St.Jean.

S vypuknutím války jeho závazek v Cizinecké legii skončil a mladý Richard Husmann vstoupil do Československé zahraniční armády v městečku Agde,kde se formovali naši vojáci.
Po pádu Francie odplul lodí Apapa do Anglie.

I v Británii musel zalhat a uvedl své datum narození jako 4. září 1921 a složil vojenskou přísahu králi,kde se zavazoval že bude věrně sloužit koruně kdekoliv na světě a na kterém koliv typu letadla.
Byl zařazen na kurz palubních střelců do Skotska a stal se nejmladším palubním střelcem u 311. bombardovací perutě.Prodělal spoustu bojových letů nad Říší a později i nad Biskajským zálivem.

V kurzu palubních střelců,Husman první dole zprava

Obrázek Obrázek

Richard Husmann rozhodně nebyl vzorným vojákem.Měl nějaké ty průsery,vesměs kázenské.Takže hodnostně moc nepostupoval.Měl také takový zvláštní dar- intuici.Poznal a dokonce si vybíral posádky se kterýma poletí ,jelikož věřil že se právě s touto posádkou vrátí.
A to mu také vycházelo.Byl i nesmírně odvážný a zaskakoval i za ostatní palubní střelce,kteří z nějakého důvodu nemohli.Dokonce létal i takzvaně načerno,kdy se tajně schoval do wellingtonu a později se ve vzduchu posádce ukázal.Velitel jednoho wellingtonu,jméno si ted nevzpomenu ,z toho málem dostal šok.

Byl uspěšný i v soubojích.V listopadu roku 1941,konkrétně z noci ze 7./8. listopadu letěl jako palubní střelec wellingtonu s označením KX-Z č.1458 seržanta Šebely.Už při nástupu se Richardovi nedařilo ,jelikož si otevřel padák o nějakou páčku v letadle,takže letěl bez padáku.V tomto bojovém letu měli bombardovat Mannheim.Při letu je napadl noční stíhač Messerschmitt Me 110,ale Husmann byl v tomto souboji úspěšnější a stodesítce zasáhl levý motor .Přední střelec Sobotka sestřel potvrzuje –hlásí že vidí hořící stroj.Bylo to někde v prostoru Roubaix,což je asi někde na belgicko-francouzských hranicích.Sestřel ovšem nebyl Richardovi uznán. Zde Husmanova vzpomínka na onen souboj uveřejněná v knize od J.Rajlicha -Na nebi hrdého Albionu 2.část-

"Prudce strhávám hlavně kulometu a dlouhou dávkou kropím jako blesk prolétavající stín",napsal střelec později."Byl to jen prchavý okamžik.Fricek se ve výšce čtyř tisíc metrů náhle vyhoupl do naší letové hladiny,zvýšil rychlost a přešel do bleskového útoku....
Ten parchant ji dostal,hoří mu levej motor,řvu do interkomu a cítím,jak se mi na zádech lepí košile.Pro tuhle chvíli jsme zachráněni.Přední střelec Sobotka potvrzuje,že zahlédl hořící stroj,když podlétával náš Wellington,také po něm vystřelil.Ani jsem nezaregistroval,že Šebela během souboje odhodil pumy a že se vracíme do Wrethamu...


Wellington KX-Z č.1458
Obrázek

Dle německých záznamů však této noci nebyla zaznamenána žádná ztráta německého nočního stíhače v jejich oblasti.Takže Husman svého protivníka prvděpodobně pouze poškodil.

Později se Husman přihlásil k právě rodící se 1.Československé letecké divizi do Sovětského Svazu,jejiž součástí byl i 3.bitevní letecký pluk ,který létal na známých šturmovicích IL 2.
Divize zasáhla do bojů v rámci Ostravské operace.
Husmann byl na tuto jednotku velice hrdý a zejména velice obdivoval jejího velitele Mikuláše Guljaniče,ke kterému choval respekt a úctu a velice si s ním rozuměl,což se nedá říct o velitelích v Anglii.Tato náklonnost byla vzájemná a vydržela i po válce.

Uspěšný a zároveň kritický den v Husmannově životě byl 16.duben 1945,kdy bitevníci 3.pluku startovali na cíle v prostoru Olzy a Husmann při něm sestřelil německou stíhačku či spíše „bitevní stíhačku“ Focke Wulf 190 ,kterou pilotovalo německé eso vyznamenané Rytířským křížem. Takhle se to po dlouhá léta tradovalo,ale skutečnost je asi malinko jiná,díky badatelské práci pana Rajlicha,ale o tom až později.......

Zde budu citovat vzpomínky přímo velitele 3.blp Mikuláše Guljaniče –


Pro výkon ošidné funkce palubních střelců jsme brali výhradně dobrovolníky. Dávali jsme přednost účastníkům bojů ve Slovenském národním povstání, partyzánům, výsadkářům, měli jsme i ,snajpera' z Karelské šíje, samé zarputilé nátury. Richard měl hodnost rotného, ze střelců byl služebně nejstarší, byl jejich instruktor a ,šéf', jak mu někdy říkali. V pondělí 16. dubna 1945 bitevníci startovali k novým ztečím. V poslední chvíli Richard rozhodl,že místo mladého,dosud nezkušeného střelce poletí on sám. Služebně podléhal pouze mně,nebyl bych s jeho nápadem souhlasil. Navíc před startem učinil cosi neobvyklého. Odpáral si medailové stužky na blůze a vypůjčil si od jiného střelce padák,který si hned na stojánce připnul na prsa. Jinak si jej dával většinou,pokud si jej vůbec vyzvedl, pod nohy, prý aby se mohl při vybírání přízemních ztečí lépe zapírat ..." Při tomto letu byli bitevníci
napadeni skupinou nepřátelských stíhačů letících na obávaných Focke-Wulfech Fw 190. Richardovi se podařilo napadeného šturmovika ubránit, ba dokonce nepřítele poškodit do té míry,že musel nouzově přistát a padl do zajetí. Richard ovšem utrpěl těžká zranění v obličeji, na rukou i na nohou a nemít onen padák na prsou,byl by zabit střepinou - ta se zaryla hluboko do jeho hedvábí. Kdyby na Richardově místě seděl méně zkušený střelec,nebyl by souboj přežil. Richardovo náhlé rozhodnutí letět místo něj mu zachránilo život.



Tolik ze vzpomínek.

Toho dne jak tvrdí Husmann ve svých vzpomínkách letěl spolu s pilotem Josefem Videršpánem na ilu s trupovým označením 35 ,ale na netu se prezentuje šturmovik č.14.Dokonce i na ruském servru.Obětí Husmannova kulometu se stal pravděpodobně
FW 190 od I./ SG 4 nebo III./SG 4.( byly to jednotky bitevních FW 190,v dubnu 1945 působily na letištích severní Moravy a vyzbrojena FW 190 verze F 8

Údajně to mohli být tito piloti -
- Fw 190F-8, W.Nr.583220, 'černá 2', pilot Oblt. Willi Osterburg, 2./SG 4,
- Fw 190F-8, W.Nr.583592, 'žlutá 3', pilot Lt. Rudolf Dietmar, 3./SG 4,
- Fw 190F-8, W.Nr.584540, 'černá 3', pilot Fw. Karl-Heinz Boy, 3./SG 4,
- Fw 190F-8, W.Nr.586683, '<1', pilot Oblt. Willi Osterburg, 2./SG 4

I když podle jiných informací to měl být pilot s hodností major nebo podplukovník ,jelikož měl silně propletené výložky.Tak o tom třeba vzpomíná Mikuláš Guljanič.Ale podle nejnovějšího bádání je to zcela jinak.A níže uvedu proč.

Tento určitě vyjímečný voják byl za války 2 krát těžce raněn,zažil 8 nouzových přistání a na kontě má 2 sestřelené letouny. Takhle se to prezentuje třeba v tisku.Ale ohledně sestřelů má spíš jeden jistý(Ostravská operace) a jeden letoun poškozen(onen Me 110 nad francouzsko-belgickou hranicí)

Byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem 1939.
Díky tomuto vojákovi vznikl později film Nebeští jezdci ,ale napsal i jiné knihy.

Poslední sestřel


obrázek moc neřešte,je pouze ilustrační

Obrázek

Jelikož se zajímám o leteckou válku,chtěl bych se zde podělit o jeden článek,či příběh tohoto pro mne velice zajímavého a velmi odvážného člověka.Protože jsem bohumíňák a ještě ke všemu vojenský nadšenec,kterého velmi zajímá Ostravská operace,rozhodl jsem se zase něco napsat.Dělám to z toho důvodu,že po listopadu 1989 se objevilo spoustu knih o letcích ze západní fronty,o kterých se v minulém režimu nesmělo moc mluvit.Díky bohu za to,že dnes ty informace jsou.Na druhou stranu ale mám zase pocit,že na vojáky z východní fronty se pomalu zapomíná.A o letcích z východu to platí dvojnásob.Je to možná jen můj názor,ale já to tak cítím.Víte,že jsem zde napsal něco o Slatinském a Bilkovi či Jaroslavu Gucmanovi.Byl jsem moc rád,když se mi ozvala příbuzná letce Gucmana a poděkovala mi za ten kratičký článek o jejím příbuzném.Proto se po několika letech opět vracím k letcům z východní fronty.K tomuto tématu mě nakopl i dotaz,který jsem před několika lety zadal na frontu.cz a bylo mi odpovězeno.
http://www.fronta.cz/dotaz/vzdusne-boje ... cke-divize

Jak už jsem napověděl,tak v tomto článku hraje prim Richard Husman.Nebudu zde rozebírat jeho bojovou kariéru,která byla velice pestrá a hlavně nedoceněná.Budu se zajímat je o jediný den,který byl pro Richarda Husmana osudový a svým způsobem i slavný.Zakončil totiž poslední sestřel československých pilotů ve II.světové válce.Dne 16.dubna 1945 jako palubní střelec na sovětském bitevníku Iljušin Il 2 pravděpodobně sestřelil německý bitevník či bitevní stíhačku Focke Wulf 190.Tento případ je pro mě zajímavý i tím,že se stal kousíček od mého bydliště.
Onoho 16.dubna 1945 letci 3.československého bitevního pluku pod ochranou 1.československého stíhacího pluku útočili právě na cíle v okolí Bohumína.Hlavně se jednalo o prostor Bohumína,dále to bylo tehdy německé město Zabelkau,Annaberg.(dnes to je Polsko-Zabelkow,Chalupki).Celkem toho dne podnikli 8 útočných náletů na německé pozice.Největším úspěchem ale bylo to,že se podařilo zničit most přes řeku Odru,který sloužil k zásobování a přísunu záloh.Českoslovenští piloti toho dne umlčeli 14 stanovišt protileteckých zbraní,dále zničili 3 dělostřelecké baterie a zneškodnili zhruba 130 nepřátel.

Toho dne se jednoho z náletů na cíle v tomto prostoru zúčastnil i rotný Richard Husman a svedl svůj osudový souboj,po kterém se německý stroj zřítil k zemi.Onoho dne při bitevním náletu skupiny 10 šturmoviků 3.bitevního leteckého pluku,který kryl 1.stíhací letecký pluk vyzbrojený lavočkami La 5 FN,došlo k onomu vzdušnému souboji.Bitevníky útočily na cíl č.513(OLZA),což je obec hned za hranicemi na polské straně.Zhruba ve 12.50 hodin byla skupina iljušinů napadena 2 německými letadly typu Focke Wulf 190.Nepřátelským pilotům se podařilo nepozorovaně dostat se k ilům a zaútočili.Naštěstí zareagoval doprovod a lavočka známého čs.stíhače nadporučíka Františka Chábery jednoho německého stíhače odehnala.Ovšem druhý se nenechal odradit a zaútočil.Jenže ke vší smůle si vybral šturmovik,ve kterém na pozici palubního střelce seděl snad nejzkušenější a nejostřílenější mazák- Richard Husman.Střelec 3-tího bitevního pluku,veterán 311.Československé bombardovací perutě RAF,který v roce 1944 přešel spolu s dalšími letci do SSSR a přeškolil se na slavné Iljušiny IL 2.

Richard Husman letěl na tuto misi s pilotem rotným Josefem Videršpánem,což byl zkušený pilot,který létal v Slovenském letectvu tuším s pozorovacím Focke Wulfem 189,přezdívaného Rám.
Toho dne letěli na Iljušinu taktického čísla 14(v některých zdrojích se uvádí č.35) výr.č.12470. Husman údajně toho dne neměl vůbec letět a zaskočil za jiného palubního střelce.Mohl si to dovolit,jelikož jako nejzkušenější byl mimo jiné i instruktorem palubních střelců u pluku.U Husmana údajně taky zapracoval jeho vyjímečný čich a předtucha.Jelikož létal prý bez padáku,tak zrovna na ten osudný den si ho vzal.Padák mu nakonec zachránil život.Jeho intuice a předtuchy tohoto skvělého letce proslavili už v Anglii.Zde ted dám prostor vzpomíkám samotného Richarda Husmana.

Obrázek

Opouštíme kruh a jdeme na zteč,vzpomínal po letetch sám Richard Husman.Spíš jen z návyku zase zametám očima oblohu,nahoru a dolů,vlevo a vpravo,hned zase nahoru a dolů a v tom....V tom se ukázal,vyloupl se odkudsi od země a hrne se přímo k nám a čím víc se přibližuje,tím víc mi klesá pod čarou obzoru,takže jej lze těžko rozeznat.Spolehlivě mohu určit pouze hvězdicový jednomotorák,snad další lavočka spěchá posílit obranný doprovod....Spoušt jsem stiskl s nepatrným zpožděním-žádná lavočka,je to fokr!
Nabral výšku a jde ostře po nás a já jsem první na řadě.Není čas upozornit pilota,musel bych uvolnit ruku a stejně by bylo zbytčné volat,slyší můj kulomet.A dobře ví,že pro špás bych nad nepřátelským územím nestřílel,fokr nám už sedí za zády.Do šturmovika mlátí rána za ránou a nevím,proč mě ještě žádná neklepla,ani bych se o tom nedozvěděl.Kormidlo je poškozené a vypadáváme z formace.Fokr na okamžik přestává útočit,jeho pilot si nepochybně uvědomuje naše špatné postavení a poopravuje si šturmovika v zaměřovači,ovce odehnaná od stáda se musí dorazit a nám zbývá jen čekat na porážku,souboje ve vzduchu jsou jatka.Sklouzli jsme po křídle,nečekal jsem takový pohyb a svalil jsem se do strany,znovu se snažím vzchopit a lépe se postavit a potom opět mačkám spoušť a bez přestání dlouhou dávku pálím,jako kdybych stříkal z hadice,snad se mi kulomet nezadře.Nepřátelský letoun není dál než na třicet metrů.....Hlavou mi ještě proletí vzpomínka na noční souboj ve Wellingtonu.Oči se mi náhle zalévají krví.Tak tohle je konec....


Rotný Videršpán nevěděl v jakém stavu se Husman nachází,ale podařilo se mu těžce poškozený šturmovik dotáhnout zpět na letiště do Poremby,kde nouzově přistál a střelec byl okamžitě převezen do nemocnice.Husmanovo zranění označili doktoři za vážné.Jeden z granátů z německého palubního kanonu zasáhl zaměřovač Husmanova kulometu,který se rozprskl a množství střepin se rozletělo a zasáhlo Husmanův obličej a končetiny.Oním velkým štěstím bylo to,že část těchto střepin pohltil střelcův padák,který si prý náhodou zrovna vzal.Bůh ví jak to ve skutečnosti s tím padákem bylo,ale 21.dubna 1945 přišlo potvrzení od 107.střeleckého sboru,ve kterém plukovník Antonov potvrdil,že sestřelený Focke Wulf 190 se v plamenech zřítil k zemi kilometr jihovýchodně od vesničky Olza.

Obrázek

Richard Husman byl za tento sestřel ještě v nemocnici mimořádně povýšen na podporučíka a byl mu udělen další Československý válečný kříž.
Koho vlastně ten den Richard Husman sestřelil?Budu se opírat zase o leteckého historika pana Rajlicha.Po dlouhá léta se tradovalo,že Husmanova obět byl nějaký německý důstojník a letecké eso.Toto tvrzení ve svých pamětech uvadí i tehdejší velitel 3.bitevního pluku,tehdy major a známý pilot Mikuláš Guljanič.Právě pan Rajlich se pustil do identity onoho německého letce a vylučovací metodou přišel na pravděpodobného Husmanova soupeře.

Obrázek
Obrázek

Podle zprávy tzv.Luftflotte Komanda 6 z onoho inkriminovaného dne 16.dubna 1945 je zřejmé,že se českoslovenští letci střetli s bitevními Focke Wulfy 190 od bitevní eskadry SG 4.(Slachtgeschwader 4).

Bitevní eskadra SG 4 byla převelena ze Západní fronty do Protektorátu v měsících únor-březen 1945.Další jednotkou,která létala nad ostravskem,byla třeba známá JG 77 „Herz As“,která byla vyzbrojena zase Bf 109 verzí G a K.

Bitevní eskadra SG 4 byla vyzbrojena Focke Wulfy 190.Většina lidí si spojí Focke Wulfa 190 se stíhačkou,ale mimo bitevní eskadry,které byly vyzbrojeny známými Ju 87 existovali i bitevní eskadry právě složené z FW 190 v bitevní verzi.Mělo to nesporně své výhody.
SG 4 měla ve výzbroji FW 190 ve verzích F-8,F-9 a v menší míře i verze A-8.
Co se týče onoho 16.dubna 1945,tak celá eskadra SG 4 měla ten den ve stavu 97 letadel.O urputnosti bojů vypovídá fakt,že k 18.00 hodině už bylo bojeschopných pouze 59 letadel.
Co se týče oněch bitevních Focke Wulfů,tak bych chtěl dodat,že několik desítek těchto letadel bylo vyzbrojeno i panzerblitzy,což byly vlastně takové neřízené rakety země-vzduch určené k boji proti tankům.
Co se týče SG 4,tak je třeba ještě zmínit dislokaci jednotlivých skupin k onomu datu.

Obrázek

Stab/SG 4 spolu I./SG 4 a III./SG 4 měli základnu v Kostelci na Hané u Prostějova,ovšem některé operační letky měli základnu blíž fronty ke Slezsku.Proto operovaly z letiště v Suchdole nad Odrou,což je zhruba 30 km od Ostravy.Tato skupina operovala nad Moravou,Slezskem a Polskem v podstatě každý den.Mimo to ještě I.skupina SG 4 operovala nad jižní Moravou.

Sesterská duhá skupina- II./SG 4 byla přesunuta 15.dubna 1945 z Dráždan na letiště do Hradce Králové.Tato druhá skupina převážně operovala nad Saskem a Lužicí.

Z německých záznámů se dochovaly dokumenty,které se vážou k onomu datu 16.dubna 1945.Toho dne celá bitevní eskadra SG 4 ztratila celkem 13 letadel-7 strojů bylo sestřelených bud protiletadlovou obranou či sovětskými stíhači.Dalších 6 letadel musely pro poškození či poruchy nouzově přistát.Většina ztrát německých bitevníků byla v okolí Opavy,což bylo mimo operační prostor 3.bitevního pluku.Jak už jsem psal,tak letecký historik pan Rajlich vylučovací metodou pravdpodobně přišel na Husmanova soupeře.Byl jím Feldwebel Max Rahofer ze štábní letky III.skupiny 4.bitevní eskadry.(Stabschwarm III.Gruppe/Schlachtgeschwader-Stab III./SG 4).Tato jednotka zrovna v tento den jako jediná operovala v daném prostoru 3-tího bitevního pluku.

Podle německých záznamů byl Rahoferův Focke Wulf 190 verze F-8 výr.č. 586683 naposledy spatřen mezi lokalitami Korzonek a Markowice,což je kousek od Ratiboře.Tato oblast ovšem není místem sestřelu.Je to oblast,kde byl Rahoferův Focke Wulf spatřen či nějak jinak evidován.Třeba hlášením pilota.Místo,kde Husman pravděpodobně Rahofera sestřelil se nachází skoro na Česko-Polské hranici zhruba 20 km jižněji od Ratiboře.Dalším vodítkem je i to,že v této oblasti nenárokoval sestřel německého letadla žádný sovětský stíhač.Takže je velice pravděpodobné,že Feldwebel Max Rahofer z III./SG 4 byl posledním německým pilotem sestřeleným Československými letci za války.
Na druhou stranu mi není jasné proč by Mikuláš Guljanič lhal a vymýšlel si verzi o německém letci s vyšší šarží a RK.Ale to už se od těchto statečných mužů nedozvíme.Tajemství posledního sestřelu si oba vzali do leteckého nebe.Jak Mikuláš Guljanič tak Richard Husman byli stateční muži a nemělo by se na ně zapomenout.Nedlouho před svou smrtí chtěl dokonce Husman pátrat zde u nás a chtěl zjistit jméno nepřátelského pilota,kterého sestřelil.Smrt však byla rychlejší.Nebeský jezdec Richard Husman zemřel 20.srpna 1987....

Pokud vás osoba Richarda Husmana zajímá,zde na něho vzpomínají....Doporučuji shlédnout.Richard Husman byl velice zajímavá postava jak na poli vojenském,tak literárním...



Zdroje-knihy-Na nebi hrdého Albionu 2.díl,J.Rajlich
Vzpomínky Nebeského Jezdce-Jindřich Drebota
časopis Válka Revue květen 2013
Historie a Vojenství č.4 2007
kniha- Pod křídly je Ostrava,J.Balla
http://wp.scn.ru/ru/forum/in_focus/264-1-65

http://www.rafiger.de/Homepage/FBMuseum ... OC-SG4.htm

http://www.reflex.cz/Clanek29562.html
http://aces.safarikovi.org/victories/vi ... -sssr.html
http://www.fronta.cz/dotaz/vzdusne-boje ... cke-divize
http://rafiger.de/Homepage/FBMuseum/Inf ... OC-SG4.htm
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Nebeský jezdec Richard Husman

Příspěvek od vodouch »

Martas2411 píše:
Zdroje-knihy-Na nebi hrdého Albionu 2.díl,J.Rajlich
Vzpomínky Nebeského Jezdce-Jindřich Drebota
časopis Válka Revue květen 2013
Historie a Vojenství č.4 2007
kniha- Pod křídly je Ostrava,J.Balla
http://wp.scn.ru/ru/forum/in_focus/264-1-65

http://www.rafiger.de/Homepage/FBMuseum ... OC-SG4.htm

http://www.reflex.cz/Clanek29562.html
http://aces.safarikovi.org/victories/vi ... -sssr.html
http://www.fronta.cz/dotaz/vzdusne-boje ... cke-divize
http://rafiger.de/Homepage/FBMuseum/Inf ... OC-SG4.htm
Přihodíme:
Petr Radosta, Noci nad Německem (I. vydání NADAS Praha 1990); o Richardu Husmanovi str. 132 a další
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „čs. osobnosti, vojáci, lidé“