Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Moderátor: jarl

Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Scrat »

Mirek58 píše:Tahle specifická kostrukce dělových věží měla podle mne nejspíš základ v taktice děl. boje platné na přelomu století.
Kdy ráže 6-8 palců měla určený shodný cíl s hlavní ráží . Rozdíl byl v použitém střelivu, děla 6-8 palců měla za úkol trhavým střelivem rozbít nástavby protivníka, a hlavní ráže protipancéřovým docílit jeho potopení .
Zde se oprávněně kalkulovalo s vyšší rychlostí střelby děl střední ráže a účinek trhavé nálože granátů na nástavby nezávisel na vzdálenosti, což pro protipanceřový granát neplatí.
A jaká že to byla taktika dělostřeleckého boje na konci 19 století?
Nic proti pánové ale jaký smysl má snaha rozstřílet nástavby lodi, pokud tedy není vaším cílem posádku naštvat (zde většinou byly kantýna, pekárna, různé příruční sklady, apartmá kapitána, část důstojnických ubikací a jiné „životně důležité" prostory)? Bojový můstek byl chráněn minimálně stejně jako dělové věže, takže smůla. I kasematy střední ráže na dělové palubě často chránilo i 150 mm povrchově tvrzeného pancíře což je pro klasickou střední ráži nepřekonatelná tloušťka a i americká 8'' nebo britská 9,2'' meziráže to dokázala prorazit tak na 6 - 7 km (z větší vzdálenosti by tak maximálně granát odřel nátěr).
FdV píše:I dobové šestipalce musely stačit bohatě na soudobé torpédovky a torpédoborce. Pokud se nemýlím, tak šlo o kocábky o pár set tunách s výzbrojí max 75 mm a časti i jen 47 mm. I šest šestipalců boční salvy muselo případným útočníkům docela zatopit, natožpak když k tomu připočteme řadu trojpalců na menší vzdálenost.
Myslíš? Ty ale nepotřebuješ někomu zatápět, torpédoborec musíš potopit nebo zahnat než se dostane na dostřel svých torpéd jinak máš peška. A to byl i v průběhu WWII často problém.

Když si vezmu jednu z nejlepších stopadesátek předdreadnoughtového období německou 15 cm SK L/40. Maximální dostřel do 14 km, při absenci pokročilejších systémů zaměřování počítej maximální efektivní dostřel zhruba poloviční (na větší vzdálenosti je to jen plýtvání municí). Kadence za ideálních podmínek 4 - 5 ran za minutu, praktická záležela na vycvičenosti obsluhy ale v boji předpokládejme méně, granát s náloží 2 kg černého prachu (po roce 1902 byl v Německu postupně zaváděn TNT). Při této velikosti a náloži se počítá jen přímý zásah. Jak jsem již uvedl kvalitní zbraň, handicapem střední ráže všeobecně však byla absence napojení na centrální řízení palby.
Na druhé straně výkonné torpédo ze stejného období, britské 18'' Mk V a Mk VI. Efektivní dostřel přes 3,5 km rychlostí přes 50 km/h. Každý zásah a exploze stotřicetikilové nálože trhaviny je vzhledem k celosvětové úrovni protitorpédové ochrany schopen potopit nebo těžce poškodit loď jakékoliv velikosti a torpédo je možné odpalovat i z nosičů plujících rychlostí i 30 uzlů (přes 55 km/h). Při koordinovaném skupinovém útoku velmi nebezpečná zbraň.

Takže máme dělo které dokáže efektivně pokrýt zhruba 3,5 – 4 km a časové okno (předpokládejme že velitel útočícího torpédoborce není vůl a ví že vysoká rychlost mu zajišťuje jistou míru nezranitelnosti) přibližně 4 minuty což při známé kadenci dělá teoretických 20 výstřelů. Protože je bitevní formace navíc „obtěžována“ nepřátelskými bitevními loděmi počítám kadenci zhruba poloviční. Torpédoborec ustupující po odpálení torpéd již nemá cenu ostřelovat, není nebezpečný. Procentuální úspěšnost palby na střední vzdálenosti na malý, rychlý a velmi obratný cíl jsem nikde nenašel ale počítám že už pouhých 10% by bylo minimálně na pochvalu a cokoliv lepšího na udělení „Modrého Maxe“. Ovšem 1 – 2 přímé zásahy 15 cm „prskavkami“ jsou pro loď velikosti torpédoborce kritické maximálně při zásahu uskladněné munice nebo pohonného ústrojí, všude jinde je to jen nepříjemné. Navíc tyto lodě většinou útočily v koordinované skupině takže šestipalce v kasematě mají cílů relativně hodně a měly by uhlídat všechny. Vlastně jediné co na toto obtěžování torpédoborci platí je vlastní lehký doprovod.

Mimo vlastní torpédoborce (pokud jsou k dispozici) zde bylo jediné další řešení. Zahájit mířenou palbu na větší vzdálenost a použít granáty s větším přesvědčovacím účinkem. Děla meziráže byla zásobována údaji pro střelbu přímo z dělostřelecké centrály a odpadalo tak takové to zaměřování „od oka“. Úspěšnost palby zhruba srovnatelná ovšem mnohem větší dostřel umožňující zahájit palbu i na 12 a více km. Nižší kadence byla kompenzována velikostí granátu, často stačilo i těsně vedle aby exploze napáchala škody. Proto i Němci u Deutschlandů přešli na 17 cm ráži a u dalších bitevních lodí už plánovali jako druhou ráži 24 cm. Nejmenší meziráži používali Francouzi a i zde to bylo 19,4 cm na druhé straně stáli japonci se svými desetipalcovkami od Vickerse.

No vlastně zde bylo ještě jedno řešení, vykašlat se na druhou těžkou ráži a navýšit počet 12'' děl k čemuž se stejně nakonec dospělo. Ale i mnohem později v průběhu WWII pár střetnutí prokázalo že i koordinovaný útok torpédy dokáže být pro velké lodě extrémně nebezpečný.

Scrat
Naposledy upravil(a) Scrat dne 25/5/2013, 15:01, celkem upraveno 1 x.
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Polarfox »

Scrat píše:Nic proti pánové ale jaký smysl má snaha rozstřílet nástavby lodi, pokud tedy není vaším cílem posádku naštvat (zde většinou byly kantýna, pekárna, různé příruční sklady, apartmá kapitána, část důstojnických ubikací a jiné „životně důležité" prostory)? Bojový můstek byl chráněn minimálně stejně jako dělové věže, takže smůla. I kasematy střední ráže na dělové palubě často chránilo i 150 mm povrchově tvrzeného pancíře což je pro klasickou střední ráži nepřekonatelná tloušťka a i americká 8'' nebo britská 9,2'' meziráže to dokázala prorazit tak na 6 - 7 km (z větší vzdálenosti by tak maximálně granát odřel nátěr).
Na druhou stranu k čemu ti je očesaná pancéřová kostra s vyřazenými systémy řízení palby, roztřílenými komíny, vybavením (ať už jsou to světlomety, signalizační přístroje a nebo třeba čluny, což v případě průseru posádku určitě nakrkne více než pekárna) věžemi zablokovanými troskami/zásahem a se ztrátami na části posádky, která je případně nucena se pohybovat mimo silně pancéřované jádro? Navíc i do té velitelské věže mohou vniknout střepiny, zásah sekundárního dělostřelectva může být podpořen předchozím zásahem těžkého projektilu a dané místo je oslabeno...atd.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Mirek58 »

Skrat:
přesně o tom co popisuje Polarfox , by mohli vyprávět Čínani po námořní bitvě z čínsko -japonské války. Kdy proti čínské bitevní lodi stály japonské křižníky s převážnou ráží děl 152mm. Bitevní lod neměla prostřelený pancíř nikde, ale stejně byla naprosto nebojechopná a jen se ploužila do přístavu. A to byla konstruovaná a stavěná německem pro odolnost vůči ráži 305mm.
Válečná lod je plná měkkých zařízení mimo pancíř, které jsou pro její funkci nezbytné/ dálkoměry, potrubí, vedení, komíny, /. Pan. část je totiž s bídou na 50% trupu lodi, zbytek je "papír".
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od jarl »

Mirek58 píše:Skrat:
přesně o tom co popisuje Polarfox , by mohli vyprávět Čínani po námořní bitvě z čínsko -japonské války. Kdy proti čínské bitevní lodi stály japonské křižníky s převážnou ráží děl 152mm. Bitevní lod neměla prostřelený pancíř nikde, ale stejně byla naprosto nebojechopná a jen se ploužila do přístavu. A to byla konstruovaná a stavěná německem pro odolnost vůči ráži 305mm.
Nic proti, ale žádná z čínských bitevních lodí nebyla vyřazena z boje (o tom by zase mohli vyprávět Japonci) a do Port Arturu se nedoploužily, ale bez problému tam dopluly. Zachránilo je kvalitní pancéřování, takže mohly i nadále bojovat, i když ty škody na nepancéřovaných částech byly značné. Kdysi jsem o těch lodích už psal: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=368&t=3420
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Mirek58 »

Jarl:
Podstatný je fakt, že i s tak "malou" ráží se dá docílit vyřazení silně pancéřovaného protivníka z boje.I když je fakt, že vzpomínaný konflikt je naprosté unikum v dějimách. Ze spousty důvodů.
Nádherně čínské pozadí je komentované v knize -Deník poslední čínské císařovny-. Korupce, diletatismus ,amaterismus, německým poradcům stály vlasy jako hřebíky a nestačili se divit co východ umí zplodit.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Scrat »

Polarfox píše:Na druhou stranu k čemu ti je očesaná pancéřová kostra s vyřazenými systémy řízení palby, roztřílenými komíny, vybavením (ať už jsou to světlomety, signalizační přístroje a nebo třeba čluny, což v případě průseru posádku určitě nakrkne více než pekárna) věžemi zablokovanými troskami/zásahem a se ztrátami na části posádky, která je případně nucena se pohybovat mimo silně pancéřované jádro? Navíc i do té velitelské věže mohou vniknout střepiny, zásah sekundárního dělostřelectva může být podpořen předchozím zásahem těžkého projektilu a dané místo je oslabeno...atd.
Pokud vezmu do úvahy to co píšeš tak potom největším průšvihem konstrukce bitevních lodí byl přechod na systém pancéřování "all or nothing" a ponechání všech ostatních částí lodi průstřelnými. Potom by bylo nejlepší postavit loď "přiměřené velikosti" chráněnou do extrému dovedeným pancířem na co největší ploše trupu až po stožárovou čnělku. Mimochodem ztráta světlometu nebo člunů mi nepřijde jako fatální ztráta, pokud by zůstalo jen u nich tak to byly normální a přijatelné škody. Vše co bylo nad pancéřovou palubou a bylo životně důležité pro boj nebo přežití lodě nepostrádalo pancéřovou ochranu odpovídající významu zařízení nebo sekce. Až budeš dělat francouzskou třídu Richelieu tak si projdi schéma pancéřování a napiš kolik procent lodi mělo adekvátní ochranu a kolik jich bylo měkkých.
Mirek58 píše:Skrat:
přesně o tom co popisuje Polarfox , by mohli vyprávět Čínani po námořní bitvě z čínsko -japonské války. Kdy proti čínské bitevní lodi stály japonské křižníky s převážnou ráží děl 152mm. Bitevní lod neměla prostřelený pancíř nikde, ale stejně byla naprosto nebojechopná a jen se ploužila do přístavu. A to byla konstruovaná a stavěná německem pro odolnost vůči ráži 305mm.
Mám dojem že obě strany ukončily boj protože jim došla munice ale nechci se hádat. Japonská eskadra Sukeyukiho Itoa měla osm chráněných křižníků sice menších ale mnohem modernějších než čínské obrněnce, starý obrněnec Fusō (4*240 mm) a několik menších plavidel. Oproti tomu čínská eskadra byla snůškou doslova vykopávkových lodí a přesto dokázala těžce poškodit čtyři japonské lodě včetně vlajkového křižníku Matsushima. Na druhou stranu zapálení nástaveb a pouhé poškození několika děl na čínských obrněncích za situace kdy se obě lodě dostaly do soustředěné palby dvou japonských formací a klidně se stáhly na vlastní základnu, to má být nějaký výrazný úspěch??? Kdyby Číňanům nedošla munice a kdyby jejich eskadru vedl někdo schopnější tak to mohlo být ještě celkem zajímavé.
Máš ještě nějakou další bitevní loď kterou potopila střední ráže?

Scrat
Naposledy upravil(a) Scrat dne 25/5/2013, 15:05, celkem upraveno 1 x.
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Mirek58 »

Scrat:
Samozřejmě máš ve všem pravdu, ale háček je v tom , že činské lodě to musely zabalit a japonské transporty mohly plout dál.Je to o splnění, nebo nesplnění úkolů obou eskader.Není nutné protivníka potopit, zdecimovat ,stačí mu zabránit ve splnění jeho úkolu.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od jarl »

No tak ty Číňany už jsme si doufám vyříkali, takže se raději vraťme do USA.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Polarfox »

Scrat píše:Pokud vezmu do úvahy to co píšeš tak potom největším průšvihem konstrukce bitevních lodí byl přechod na systém pancéřování "all or nothing" a ponechání všech ostatních částí lodi průstřelnými. Potom by bylo nejlepší postavit loď "přiměřené velikosti" chráněnou do extrému dovedeným pancířem na co největší ploše trupu až po stožárovou čnělku. Mimochodem ztráta světlometu nebo člunů mi nepřijde jako fatální ztráta, pokud by zůstalo jen u nich tak to byly normální a přijatelné škody. Vše co bylo nad pancéřovou palubou a bylo životně důležité pro boj nebo přežití lodě nepostrádalo pancéřovou ochranu odpovídající významu zařízení nebo sekce. Až budeš dělat francouzskou třídu Richelieu tak si projdi schéma pancéřování a napiš kolik procent lodi mělo adekvátní ochranu a kolik jich bylo měkkých.
1) Mám pocit, že se každý bavíme o něčem trochu jiném. Zaprvé pancéřování lodi je kompromis a nemůžeš si dovolit pancéřovat vše tak jak bys chtěl, takže se v první řadě zaměříš na prvky, které zajistí přežití a až poté zbyde také prostor na prvky, které zvyšují efektivitu. Takže zase argumentovat v rovině "dálkoměry a jiné podobné prvky nejsou příliš obrněny, tudíž nejsou vlastně důležité", nebude úplně to pravé ne? A podlomit efektivitu plavidla, aniž by jsi ohrozil jeho přežití prostě lze. A pokud kvůli tomu nedokáže splnit úkol, tak se nelze vozit jen na tom, že to přežilo.

2) Není řeč jen o nějakém člunu, který přijde vhod teprve až když loď jde ke dnu a nebo světlometu, který ve dne nepotřebuji. Pokud se ti podaří zablokovat věže, poškodit děla, iniciovat munici u lehkých děl, případně u středních, vyvolat požár, prostřelit komín tak že ti to čmoudí někam kam přesně nepotřebuješ, rozbít zaměřovací přístroje, skalpovat kapitána se štábem horkou střepinou skrze nějaký průzor atp., tak máš průser. Ta loď možná není nijak fatálně poškozená, ale prostě bojuje hůř až blbě. A díky tomu může dopadnout hůř až blbě.

3) Proč míchat k predreadnoughtům konstrukce o téměř čtyři desetiletí novější? Navíc s odlišnými podmínkami boje, odlišnými přístupy? Kdybych to hnal ad absurdum, tak můžu začít porovnávat Warrior a Bouvet. Nebo dumat nad tím, že nakonec byla vrcholem dvojúčelová děla.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Scrat »

K tomu jen podotknu že já tady nepsal že úkolem meziráže byla likvidace nástaveb, naopak já tvrdím že jejich primárním určením byl boj s lehkými silami protivníka na velké vzdálenosti. Dále jsem podotkl že cokoliv co bylo na tehdejší bitevní lodi důležité pro její přežití nebo pro vedení boje mělo přiměřenou pancéřovou ochranu se kterou by si tato děla většinou neporadila. Co nebylo pancéřované tak bylo buď nedůležité nebo nahraditelné. A nástavby byly stejně poškozeny prakticky při každém souboji bitevních formací, to stačily sešrotovat "nepřesné" zásahy hlavní ráže tak proč kvůli tomu instalovat další děla.
Ale raději toho nechám než se to zvrhne v osobní výpady.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Mirek58 »

Scrat:
Koukni se na datum zahájení stavby této třídy, jinak na datum konstrukce.
V té době do bitvy ve Žlutém moři a u Cušimy scházelo min, půl desetiletí. Taktika použití střední ráže na bitevních lodích byla pouze teoretická.
Např. carské lodstvo mělo protipanceřové granáty hlavní ráže konstruované pro použití na vzdálenost 3-5km, na což doplatilo ve válce s Japonskem.
Musí se brát vždy do úvahy doba vzniku dané konstrukce.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od Polarfox »

Scrat píše:K tomu jen podotknu že já tady nepsal že úkolem meziráže byla likvidace nástaveb, naopak já tvrdím že jejich primárním určením byl boj s lehkými silami protivníka na velké vzdálenosti. Dále jsem podotkl že cokoliv co bylo na tehdejší bitevní lodi důležité pro její přežití nebo pro vedení boje mělo přiměřenou pancéřovou ochranu se kterou by si tato děla většinou neporadila. Co nebylo pancéřované tak bylo buď nedůležité nebo nahraditelné. A nástavby byly stejně poškozeny prakticky při každém souboji bitevních formací, to stačily sešrotovat "nepřesné" zásahy hlavní ráže tak proč kvůli tomu instalovat další děla.
Ale raději toho nechám než se to zvrhne v osobní výpady.
Myslím, že se tu zapomíná, o jaké bojové vzdálenosti v období na přelomu století mluvíme. Tehdy se předpokládal boj na vzdálenost nějakých 3 000 yardů, což nejsou ani 3 kilometry. A taky se zapomíná na genezi hlavní ráže/meziráže/střední ráže.

Střední ráže se začala objevovat dříve (navíc zprvu v podobě pomaleji střílejících děl, žádné QF), než torpédová plavidla vůbec začala odrůstat dětským plenkám a měla opravdu ničit nepancéřované a lehce pancéřované části lodi protivníka (bitevní lodi). Protivník měl být prostě zasypán smrští granátů, které by ho pokud možno co nejvíce vyřadily z boje, přičemž finální úder měla zasadit těžká děla. Ta nestřílela nijak zvláště rychle a efekt středních děl proti pancéřovaným prvkům nástaveb (kasemata atp.) taky nebyl nejlepší a tak se objevila u Amíků ta jejich slavná meziráže. Ta měla poskytnout vyšší rychlost palby než hlavní děla a mít dostatečnou průraznost na likvidaci zmíněných prvků, takže by tvořila vhodný doplněk.

Bohužel meziráže poněkud kolidovala s hlavní ráží, rychlost palby hlavní ráže narostla, takže nějaká meziráže na americkém pre-dreadnoughtu přestala být takové terno a se zvyšující se vzdáleností při bojovém střetnutí (pokročilejší torpéda/torpédová plavidla, vylepšení zaměřovacích přístrojů) ztrácela samozřejmě i na účinku. Vzhledem k nízké rychlosti palby to nebyl žádný zázrak ani proti torpédovým plavidlům, dost vážila a tak se prostě stala zbytečnou. Pokles účinnosti se vzdáleností se projevil i u středního dělostřelectva, které se tak postupně překlápělo spíše k prostředku k ničení torpédových plavidel, pročež mělo alespoň dobré předpoklady (rychlost střelby, účinek).

A pak se to samozřejmě vyvíjelo dále, ale to už začíná být mimo náš diskutovaný časový úsek.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
FdV
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 23/9/2009, 10:47

Re: Bitevní lodě třídy VIRGINIA (1904)

Příspěvek od FdV »

Scrat píše: Když si vezmu jednu z nejlepších stopadesátek předdreadnoughtového období nřěmeckou 15 cm SK L/40. Maximální dostřel do 14 km, při absenci pokročilejších systémů zaměřování počítej maximální efektivní dostřel zhruba poloviční (na větší vzdálenosti je to jen plýtvání municí). Kadence za ideálních podmínek 4 - 5 ran za minutu, praktická záležela na vycvičenosti obsluhy ale v boji předpokládejme méně, granát s náloží 2 kg černého prachu (po roce 1902 byl v Německu postupně zaváděn TNT). Při této velikosti a náloži se počítá jen přímý zásah. Jak jsem již uvedl kvalitní zbraň, handicapem střední ráže všeobecně však byla absence napojení na centrální řízení palby.
Na druhé straně výkonné torpédo ze stejného období, britské 18'' Mk V a Mk VI. Efektivní dostřel přes 3,5 km rychlostí přes 50 km/h. Každý zásah a exploze stotřicetikilové nálože trhaviny je vzhledem k celosvětové úrovni protitorpédové ochrany schopen potopit nebo těžce poškodit loď jakékoliv velikosti a torpédo je možné odpalovat i z nosičů plujících rychlostí i 30 uzlů (přes 55 km/h). Při koordinovaném skupinovém útoku velmi nebezpečná zbraň.


Co k tomu dodat? Dostřel na 14 km mi v roce 1904 nijak špatný nepřijde, na takovou vzdálenost se neplánovalo ani použití hlavní ráže proti bitevním lodím. Dokonce bych řekl, že snažit se trefit torpédovku či torpédoborec plující vysokou rychlostí na vzálenost přes 7 kilometrů bylo scifi i pro těžká děla zaměřovaná centrálním řízení palby. Technika byla omezená a muselo se vystačit s tím co bylo. Navíc pochybuji, že se plánovali akce samotné bitevní lodi bez doprovodu vlastních torpedoborců.

Na druhou stranu mi přijde nadhodnocená bojová cena torpéda. Čísla sice působí hezky, ale uvědomme si i jistá úskalí. Zaměřit torpédo z rychle plujícího a ne moc stabilního torpedoborce bude asi tak stejně složité, ne-li složitější než zaměřit dělo z bitevní lodi na tento torpedoborec. Ta bitevní loď, na kterou se útočí pluje více než poloviční rychlostí torpéda a nelze předpokládat, že popluje jako prase na porážku, ale bude asi manévrovat.

Soustředený útok více torpédoborců je samozřejmě problém, ale v tu chvíli nám nepomůže meziráže, hlavní ráže nebo třeba supermaximegaráže. Prostě těch několik děl, co bitevní loď nese nikdy nepokryje větší počet cílů.

Nenapadá mě případ, kdy by došlo za dobré viditelnosti (aby se dala použít děla s delším dostřelem) k zasažení bitevní lodě torpédem z hladinového plavidla. Při útoku na Port Arthur dosáhli Japonci úspěchu při útoku na nepřipravené zakotvené lodě. Teď si nevybavuji, jakou úspěšnost měli torpédoborce u Cušimy, ale mám pocit, že šlo o noční útoky nebo o dorážení poškozených plavidel. U Jutska byl zasažen a potopen Pommern, ale mám pocit, že také během nočního boje.
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo USA“