Rakousko - Uhersko
rok 1900
Lodě ve třídě:
- SMS Kaiser Karl VI. - (1896 – 1898 – 1900)
* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.
VÝVOJ
Již v dobách plachetních válečných plavidel, neexistovala jediná univerzální loď, která by dokázala plnit všechny zadané úkoly na jedničku. Proto již ve druhé polovině 17.století existovala plavidla určena k různým speciálním účelům, například průzkum, ochrana konvojů atd. Ani po zavedení parního pohonu tyto jednotlivé úkoly nezmizely. Křižník jako takový se poprvé objevil po válce Severu proti Jihu (USA), během které existovala plavidla, korvety, které neustále křižovaly po Atlantiku a prováděly blokádu námořních spojů. Od názvu křižování, vznikl název nového druhu lodi. Pokusy pancéřovat takovéto ranné křižníky se nesetkalo s velkým úspěchem, protože hmotnost pancíře značně snižovala rychlost křižníku. Velké námořní velmoci dále sázeli především na stavbu těžce pancéřovaných a vyzbrojených lodí, protože nákladný provoz těchto plavidel mohl být zajištěn pomocí husté sítě základen po celém světě. Jiná situace ale panovala například u Ruska, které mělo potřebu chránit své operační oblasti, které byly ale od sebe značné vzdálené a na cestě neměli k dispozici vlastní přístavy, loděnice. Proto jeden z tehdejších nejtalentovanějších ruských admirálů S.A.Popov přišel s návrhem stavby velkých oceánských obrněných křižníků, které by měly dostatečný akční rádius, palebnou sílu a rychlost k překonávání velkých vzdáleností. Z těchto myšlenek vznikl nový typ plavidla tzv. „belted cruiser“ (opásaný křižník), později se z tohoto typu plavidla vyvinul obrněný či pancéřový křižník. První plavidlo dle výše popsané myšlenky vzniklo v carském Rusku v roce1873 a další lodě po čase následovali. Samozřejmě tento nový trend neunikl ani Anglii, jakožto největší námořní velmoci a tak i zde již krátce po prvním ruském pancéřovém křižníku vznikla plavidla obdobného typu. Další země se postupně přidávali, modernizovali a vylepšovali tuto koncepci a tak se na konci 19.století plavila celá řada pancéřových křižníků po světových mořích a to i včetně Rakousko – Uherska.
Koncem 19.století se na světě stavěli již pancéřové křižníky podle moderního pojetí (tj. například bez takeláže, otočné dělové věže atd.) a z moderních materiálů. Rakousko–Uhersko postavilo svůj první pancéřový křižník Kaiserin und Konigin Maria Theresia v roce 1893, poté následoval modernější Kaiser Karl VI., o kterém si nyní řekneme něco více.
KONSTRUKCE a STROJNÍ VYBAVENÍ
Vnější vzhled většiny rakousko-uherských plavidel byl elegantní a nejinak tomu bylo i v případě pancéřového křižníku Kaiser Karl VI. Loď o délce 117,9 m, šířce 17,27 m a ponoru 6,5 metru měla jednu hlavní palubu, která v jedné linii probíhala od přídě až po záď plavidla o plném výtlaku 6.970 tun (standardní výtlak 6.325 t). Přibližně v polovině lodi byly umístěné tři štíhlé komíny pro odvod spalin z kotelen. Před předním komínem se nacházel velitelský můstek s bojovým stěžněm. Zadní stěžen byl symetricky umístěn i zadní dělové věže. Dvě hlavní dělové věže leželi v ose lodi, ze které v polovině vystupovala z boků pancéřová reduta s děly střední ráže. Na mírných nástavbách mezi předním a zadním bojovým stěžněm se nacházeli jeřáby se záchrannými čluny. Příď lodě byla vybavena malým klounem jakožto běžným prvkem ve stavbě lodí z 19. a počátku 20.století.
O pohon se staralo 16 parních kotlů typu Bellebille s 54 topeništi. Jejich síla byla přenášena na dva parní stroje, které roztáčely dvě lodní vrtule. Maximální rychlost lodi byla 20,8 uzlů (38,5 km/h) při výkonu pohonné jednotky 13.753 k (konstrukční výkon 9.482 kW / 12.900 k). Posádka byla tvořena 550 námořníky a velitelským štábem.
Stavbou byla pověřena loděnice Stabilimento Tecnico Triestino, Terst. Stavba byla zahájena v roce 1896. Spuštění a pojmenování po císaři Karlu VI. (otec Marie Terezie) se loď dočkala dne 4.října 1898. Námořnictvo si pak nový pancéřový křižník převzalo 23.května 1900.
Pořizovací cena: 2,1 Mio USD (8,915 Mio Marek = 0,433 Mio Liber = 10,402 Mio Korun)
PANCÉŘOVÁNÍ
Hlavní boční pancéř představoval pás na úrovní vodní hladiny o síle 220 mm ve středu lodi. Pancéřový pás se táhl podél boků lodi od přední dělové věže k zadní. Na pancéřový křižník se jednalo o silnou boční ochranu. Pancéřová paluba o síle 60 mm pod sebou chránila nejdůležitější části plavidla jako strojovnu, kotelny a muniční sklady. Její šikmé stěny se napojovali na boční pancéřový pás. Hlavní velitelskou věž, stejně jako dělové věže kryl pancéř o síle 200 mm.
VÝZBROJ
Hlavní výzbroji pancéřového křižníku Kaiser Karl VI. byla osvědčená německá Kruppova děla ráže 240 mm (24 cm/40 - 9.4" - SK L/40), která stála vždy po jednom v dělové věži umístěné v ose plavidla na přídi a zádi. Tato děla byla schopna vystřelovat upravené rakousko-uherské projektily o hmotnosti 215 kg (německý projektil vážil 140-151 kg) rychlostí 690 m/s, s kadencí 3-4 rány za minutu. Lafety děl ležely na vnitřní podlaze věží a jejich elevace byla –5 / +30°, stranový odměr byl +150/-150°. Válcovitou šachtou, která končila u skladišť s municí, procházel šikmý dopravník, kterým bylo dopravováno střelivo do věží. Nabíjení těchto hlavních děl bylo možno provádět v libovolné poloze. Celá obsluha věže i děl byla mechanizována (logicky vzhledem k váze projektilu). Průraznost s 215 kg těžkým projektilem na 10.000 metrů byla rozdílná, dle typu pancéře a to například 120 mm Kruppovy oceli (pod úhlem 90°).
pozdrav domůSekundární výzbroj představovalo celkem osm děl ráže 150 mm L/40 (Škoda). Čtyři z těchto děla byla umístěna v centrální pancéřované redutě na úrovni druhého a třetího komínu pod hlavní palubou. Další čtyři děla stejné ráže byla umístěna na úrovni hlavních dělových věží, vždy o patro níže v pancéřované kasematě. Boční salva tak mohla být prováděna celkem čtyřmi děly této ráže s kadencí palby 4-5 ran za minutu, přičemž kadence byla závislá na sehranosti obsluhy. Hmotnost projektilu byla 45,3 kg (HE) a při max. elevaci 20° činil dostřel 13.700 metrů.
Proti rychle plujícím torpédoborcům, torpédovkám a torpédovým člunům bylo na palubě celkem 18 rychlopalných děl ráže 47 mm. Šestnáct těchto děl bylo typu 4,7 cm L/44 SFK Skoda a další dvě děla typu 4,7 cm L/33 SFK Hotchkiss. Kromě těchto rychlopalných děl byly ještě na lodi děla, která byla součástí záchranných motorových člunů a to dva kusy 7 cm L/15 Bootsgeschütze Skoda. Součástí výzbroje byly i dva torpédomety ráže 450 mm.
závěr děla ráže 240 mmTTD - Kruppovo námořní dělo ráže 240 mm – 24 cm/40 (9,4“) Krupp C/94
-------------------------------------------------------------------------------------------
* Celková délka hlavně: 9,55 m
* Délka vývrtu hlavně: 8,86 m
* Hmotnost hlavně: 25.640 kg
* Objem komory: 72,2 dm3
* Hmotnost střely: 215 kg
* Hmotnost prachové náplně:
* Počáteční rychlost střely: 690 m / s
* Průraznost (AP – 215 kg):
30 cm – železný plát – 10.000 m (90°)
18 cm – Harvey – 10.000 m (90°)
12 cm – Krupp – 10.000 m (90°)
* Počet ran za minutu: 3-4 x
* Dostřel:
Hmotnost boční salvy:
2 x 240 mm = 430 kg
4 x 150 mm = 181,2 kg
Celkem: 611,2 kg
BOJOVÁ SLUŽBA
V letech 1908-1909 sloužil na jeho palubě jako první důstojník pozdější rakousko-uherský viceadmirál, a regent Uherského království Miklós Horthy de Nagybánya (*1868 - +1957). První světovou válku přečkal křižník hlavně na kotvách. V roce 1919 byl pancéřový křižník vydán v rámci reparace do Velké Británie, o rok později byl vyřazen a prodán do Itálie k sešrotování.
TTD - pancéřový křižník SMS Kaiser Karl VI.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Rakousko - Uhersko
* Délka celková: 117,9 m
* Šířka: 17,26 m
* Ponor: 6,5 m
* Výtlak standardní: 6.325 t
* Výtlak plný: 6.970 t
* Výzbroj: 2x240 mm (2xI), 8x150 mm (8xI), 18x47 mm (18xI), 2x70 mm (2xI), 2x torpédomet ráže 450 mm
* Pancéř paluba: 60 mm
* Pancéř dělová věž: 200 mm
* Pancéř kasematy:
* Pancéř velitelská věž: 200 mm
* Pancéř boky: 220 mm
* Pohonná jednotka: 16 kotlů Bellebille, 54 topenišť
* Zásoby pohonných hmot:
* Výkon strojů: 13.753 k
* Rychlost: 20,8 uzlů (38,5 km/h)
* Dojezd:
* Posádka: 550 mužů (550 mužů + ?? důstojníků)
ZHODNOCENÍ
Druhý rakousko-uherský pancéřový křižník byla elegantní a na dobu svého vzniku poměrně rychlá loď se silným pancéřováním i výzbrojí. Jejími možnými soupeři v průběhu první světové války byli francouzské a italské křižníky. Co se italských týče, tak ty trpěli již tradičně slabým pancéřováním a mnohdy i výzbrojí navíc úroveň italských námořníků měla dosti pochybnou pověst (dost možná oprávněně). Francouzské pancéřové křižníky na tom byli co se rychlosti týče většinou o něco lépe, výzbroj byla většinou srovnatelná a tak v prospěch rakousko-uherské konstrukce svědčí jen silnější pancéřování.
Zdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina – 1986
www.jedsite.info/naval-kilo
www.warshipsww2.eu
www.navweaps.com
www.netipedia.com
www.wikipedia.org
