PALBA.CZ

Nevzlétá. Klapky jsou naplno - v poloze pro přistání - a je vyklopený "periskop" pro pilota (takový ten "bazmek" nad kabinou.
Nejspíš výcvikový let přeškolovaného pilota.

Na těhle fotkách evidentně startuje, klapky jsou podle mě ve stejné poloze:
https://amp.businessinsider.com/images/ ... 60-720.jpg
https://cdncz1.img.sputniknews.com/imag ... 194398.jpg
To samozřejmě nic nemění na tom, že si uvedl dost důvodů, proč by s tim nemělo jít přistát.

PS - periskop nelze vyklopit při vzletu?

Podle téhle fotky lze

http://www.airliners.net/photo/Russia-A ... 31/2332621

a podle tohoto videa má "periskop" vyklopený i při startu

https://www.youtube.com/watch?v=Z3WCdcNrJ30

Jasně, že může vyklopit ten periskop i při vzletu nebo za letu (do určité rychlosti).
Otázka ale zní: "Proč by to dělal?"
Ten periskop slouží instruktorovi, pokud pilotuje ze zadní kabiny - z té není vidět.
Dovedu si představit, že pokud instruktor zaškoluje nové piloty MiGu-31, nebo realizuje "komerční vývoz" (což bude asi to video postované Dzinem - proč by jinak bylo nazváno "Demo Flight" - a vlastně i ta fotka s periskopem vysunutým za let - upomínka), tak pilotuje i při vzletu = vysune si periskop).

Nevidím ale jediný důvod, proč by to dělal při vzletu s Kinžálem - v přední kabině určitě sedí zkušený pilot MiGu-31, který je zvyklý vzlétat s maximální vzletovou hmotností i plně osazenými závěsníky.
Přistání s Kinžálem pod trupem, to už je něco jiného - jak psychologicky, tak technicky (velký "hebedo" pod trupem). Tam si dovolím předpokládat, že jedno dvě cvičné přistání realizované zkušeným instruktorem ze zadního sedadla má své opodstatnění.

Ale samozřejmě 100% jistotu, že s Kinžálem jde i přistát nemám. Na těch fotkách taky může být jen tréninková maketa.
Ale ještě jednou ... NEMÁM ŽÁDNÝ DŮVOD SE DOMNÍVAT, ŽE PŘISTÁNÍ S KINŽÁLEM NENÍ MOŽNÉ. Kromě jednoho frustrovaného novináře nikdo nic takového netvrdí.

Bola niekedy nejaká zbraň s ktorou mohlo nejaké lietadlo vzlietnuť ale nemohlo s ňou pristáť?

Skeptik píše:V předcházejícím postu jsem dával fotku, kde je vidět, že toto problém není.
Ale mě se sem prostě nedaří ty fotky vkládat

P.S. Nevysvětlujte mi to, stejně bych to nepochopil.

Opravil som to na link.

kenavf píše:Bola niekedy nejaká zbraň s ktorou mohlo nejaké lietadlo vzlietnuť ale nemohlo s ňou pristáť?

Pár by se jich našlo, třeba rodinka Mistelů

Julesak píše:Opravil som to na link.

A hned o pár fotek dál - https://www.bing.com/images/search?view ... tedindex=7 - je vidět, že při tom prosednutí podvozku by nejdřív urval trysky, potom kýly a až pak střelu, kdyby s tim chtěl náhodou ještě někdo operovat.

Skeptik píše:

kenavf píše:Bola niekedy nejaká zbraň s ktorou mohlo nejaké lietadlo vzlietnuť ale nemohlo s ňou pristáť?

Pár by se jich našlo, třeba rodinka Mistelů

No,neviem či si dal zrovna vhodný príklad,to by sme tu mohli dať aj fotku raketoplánu(Space Shuttle,...),ten tiež nemohol pristáť naspäť s tou jeho prídavnou nádržou.

Nádrž raketoplánu ale nebyla zbraň, na kterou ses výslovně ptal. Mistel zbraň je, přistát s tim nejde, tedy jako příklad zbraně, se kterou nejde přistát je to OK. Nicméně byla někdy nějaká standartním způsobem podvěšená zbraň, se kterou to nešlo?

Možná je to jen nepochopení procesní roviny. V některých případech je běžné, že se nepoužitá letecká munice (pumy) před přistáním odhazují, aby se snížilo riziko nehody. Nemožnost přistávat s Kinžálem by mohla spadat sem, tedy že existuje nařízení, které říká, že před přistáním je z hlediska bezpečnosti lepší nemít ho v podvěsu.


Jinak víme někdo maximální přistávací hmotnost MiG-31? Možná je v tomto zakopaný pes...

Pri predstave ceny Kinzalu je umisteni na letounu, ktery jej neni schopen vratit zpet na zem totalni kravina. To neni hloupa bomba za par kacek
Edit: tedy se klonim ke Skeptikovi. Bud je MiG-31 jeden z cilovych nosicu a tedy je s nim schopen pristat nebo neni a pak to neni cilovy nosic, ale je urcen jen pro testy

Maximální přistávací hmotnost MiGu-31 bohužel neznám, ale běžná nosnost zbraní je 5.000 kg a maximální 9.000 kg.
A minimálně s tou něžnou výzbrojí standardně přistává.
Kinžál váží (prý) cca 3.000 kg (Iskander, základ 3.800 kg včetně urychlovače, který Kinžál nemá) = tady "pes zakopán nebude".

Proč prostě nepřiznáte, že ta nemožnost přistát s Kinžálem je blábol jednoho zamindrákovaného novinářského rusofoba?

Mě se zdá, že většina to přiznávala hned od začátku.

Vzhledem k tomu, že o Kinžálu je jasných zpráv jak šafránu, tak pravděpodobnost toho, že s ním MiG-31 nemůže přistát je úplně stejná, jako že může. Základem pro tohle ohodnocení je zjisti to, na co upozorňuje skelet (u Skeptika jsem to nezaznamenal, takže nevím s čím přesně u něj souhlasí). Tedy jednak určit, zda MiG-31 má být nosičem této zbraně a pokud ano, potom i jak moc je tato zbraň pro MiG-31 integrovaná. Vždyť ani nevíme, v jaké fázi testování jsou ty obrázky či vůbec něco bližšího o tom. Takže prakticky vše, co se o tom píše může být stejně dobře pravda i lež.

Přesná technická data k MiG-31BM (izdělije 01BM) nejsou, ale k původním MiGům-31 (izdělije 01) jsou k dispozici data, které například knižně publikoval Jefim Gordon a Dmitrj Komissarov:

- Prázdná hmotnost: 21 820 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 46 200 kg
- Vnitřní palivo (normálně): cca 12 000 kg
- Vnitřní palivo (maximálně): 16 350 kg
- Maximální přistávací hmotnost: 26 600 kg (přistávací rychlost 285 km/h)

Letoun MiG-31 tedy může při přistání mít náklad 4780 kg (posádka, palivo, podvěsy). Z čísla je zřejmé, že letoun může s těžkým podvěsem přistát, ale musí se hlídat množství paliva. Není potvrzeno, zda je tento letoun vybaven systémem vypouštění paliva za letu.

Není známo, zda letouny MiG-31BN mají pro střely Kinžál (Ch-47M2) jiné úpravy (například podvozek) než nový podtrupový závěsník. Teoreticky mají Rusové zkušenosti s prototypy MiGu-31D (izdělije 07) pro odpal protisatelitních střel Izdělije 79M6 a s prototypy MiGu-31M (izdělije 05, maximální vzletová hmotnost zvýšena na 52 000 kg).

Se zvýšenou přistávací hmotností lze teoreticky pracovat i beze změny konstrukce. Odhadem v jednotkách až nízkých desítkách procent. Je potřeba zachovat celkovou energii, kterou podvozek pohltí. Při vyšší přistávací hmotnosti ale bude MiG-31 rychlejší, takže se musí velmi omezit povolený rozsah vertikálních rychlostí dosednutí. Tedy teoreticky velmi zkušení piloti s patřičným výcvikem by mohly vyšší hmotnosti zvládat bez překročení bezpečných limitů. Nicméně vyšší přistávací rychlost a větší hmotnost mají zase dopad na brzdnou dráhu a mohou teoreticky narazit na limity brzd kol a limity pevnosti přistávacího padáku. Tato čísla ale nejsou známa.

Z hlediska možných kolizí vlastní střely Kinžal s povrchem VPD při přistání není možné z publikovaných fotografií a videí odhadovat vůbec nic. K tomu by bylo potřeba znát takové detaily, jako je propérování podvozku při maximální povolené přistávací hmotnosti v konfiguraci se střelou Kinžál, včetně propérování a světlosti při asymetrickém přistání na jednu podvozkovou nohu nebo při protržení pneumatiky.

Starlight, díky. Tu knihu Gordona a Komisarova nemám, a tak jen dotaz. Skutečně je tam uvedeno, že MLW je "pouze" 26.600 kg, a nebo se jedná o hmotnost pro přistávací rychlost 285 km/h?
Důvod dotazu je ten, že mi MLW 26.600 kg při prázdné hmotnosti 21.820 kg mi připadá strašně málo - zvláště pak když je z videí jasné, že MiGy-31 B/BM standardně létají a přistávají s výzbrojí 4x R-37 / R-33C jen to je cca 2,5 tuny plus náboje do kaňonu plus pilot a další vybavení ... a přiznám se, že se mi nechce věřit, že by se vždy vracely s "prázdnými" nádržemi.
Stejně tak rozdíl mezi MTOW a touto MLW ... 43% ... mi připadá neadekvátně velký.
Nehledě na to, že MiG-31BM má MTOW ještě o 2 tuny vyšší (48.200 kg).

Co se možnosti kolize Kinžálu s povrchem RWY týče, tak se naopak domnívám, že z publikovaných fotografií a videí lze naopak s vysokou pravděpodobností konstatovat, že k němu nedojde. Stačí porovnat prostor pod střelou s jasně viditelnou pracovní částí amortizátoru hlavního podvozku - i při dotazu tam musí minimálně 25 cm zůstat (odhadnuto dle výšky holení pozemního personálu )

Takže shrnuto - v případě potřeby je tato varianta MiGu-31BM s velmi vysokou pravděpodobností schopna s Kinžálem přistát. Otázkou je, jak často by to bylo nutné?

MiG-31BM je uzpůsoben i pro nošení 6x KAB-1500 (9.000 kg + závěsníky). Je s nimi schopen přistát ???

Je to tam uvedeno, jak jsem napsal. Dále je tam uvedeno, že sériové MiG-31BM (izdělije 01BM) měly MTOW zvětšenu jen mírně na 46 835 kg. K jeho prázdné hmotnosti tam žádný údaje není., ale předpokládám, že tam žádný výrazný nárůst nebude. Jaký je zdroj tvého údaje, že MiG-31BM má MTOW ještě o 2 tuny vyšší (48.200 kg)?

Tady je asi důležité zdůraznit, že existovaly dva projekty označené jako MiG-31BM. Původní z konce 90. let, což byl víceúčelový letoun (přepadový stíhač + stíhací bombardér, vznikly dva prototypy Modrá 58 a 60) a současné sériové MiG-31BM (izdělije 01BM), což je ale pouze přepadový stíhač. Takže pumovou výzbroj řešit dále asi nemusíme.

Hmotnost střel. Tady lze nalézt zase různé údaje. Dle Gordona/Komissarova je hmotnost střely R-33 490 kg a hmotnost nové střely R-37 vyvíjené pro MiG-31M dokonce jen 450 kg. Na ruských webech se dá nalézt, že pro R-37/K-37 pro MiG-31M se často uvádí hmotnost až okolo 600 kg. Nicméně současné verze R-37M/K-37M/RVV-BD pro MiG-31BM by mohly mít hmotnost jen do 510 kg. Co z toho všechno pravda netuším, ale má to svoji logiku, protože MIG-31M byl výkonnější a mohl nosit větší náklady. Podle zdrojů byla R-37M přijata do výzbroje a byla zahájena sériová výroba až v roce 2014, takže R-33/R-33S byla a asi ještě je hlavní standard.

Co se týče prázdné hmotnosti letounu okolo 22 tun, tak to je prostě daň daná dostupnými technologiemi pro SSSR v době vzniku letounu MiG-31. Vývoj systému byl oficiálně zadán v roce 1968 a plné vývojové práce se rozeběhly v roce 1972. 50% draku je stále z oceli, 33 % z hliníkových slitin a 16% z titanu. Je to prostě hrozně těžké letadlo, které se hmotnostně nepřekvapivě shoduje se zrušeným kanadským projektem CF-105 Arrow.

Přistávací hmotnost se zdá sice málo, ale rychlým výpočtem my vychází, že hodnota nákladu 4 780 kg (posádka, palivo, podvěsy) při přistání dovoluje přepadovému stíhači přistávat se 4 střelami řady R-33 nebo R-37M, municí pro kanón a cca 20% vnitřního paliva (normální množství). Tady je všechno tak, jak má u letounů být.

Dzin píše:Vzhledem k tomu, že o Kinžálu je jasných zpráv jak šafránu, tak pravděpodobnost toho, že s ním MiG-31 nemůže přistát je úplně stejná, jako že může. ....

To že na zadanú otázku existujú dve možnosti odpovede "ano" alebo "nie" neznamená že platí čo píšeš "tak pravděpodobnost toho, že s ním MiG-31 nemůže přistát je úplně stejná, jako že může", že by to teda bola pravdepodobnosť 50:50.
Tu sa skôr musí brať iný faktor,čo som sa tu už aj pýtal, "ako často sa konštruovali na lietadlo podvesené zbraňové systémy s ktorými lietadlo dokázalo vzlietnuť ale nedokázalo s nimi pristáť"? Okrem špecifického príkladu Mistelu si tu nikto na nič také nepamätá a aj ten Mistel nesplňoval to kritérium ktoré som napísal.Keďže teda vieme že neschopnosť pristáť v pôvodnej vzletovej konfigurácii u podvesených zbraní sa prakticky nevyskytuje tak sa dá predpokladať že pravdepodobnosť že Mig-31 nedokáže pristáť s Kinžálom sa limitne blíži nule.

Takže, opýtal som sa priamo autora a odpísal mi toto:

Even Tu-22M3 is not able to land with these anti-ship missiles (Kh-22/ Kh-32), and I insist that in Putin's show we saw this type of missiles (some experts are disagree with me). So, there are two problems:
1) the size of the missiles - they are big enough and tgey are very close to land when fixed under wings and fuselage;
2) the liquid fuel using in the missiles Kh-22/ Kh-32- the landing can damage the the border between oxidizing material and fuel.

So, that means the plane with these missiles (neither Tu-22M3, nor possible MiG-31) is not able to patrol with weapon. Russian military can fix these missiles on the plane when they are really going to use them - during exercises or during the real combat flight. That's why these missiles (even with conventional warheads) have never been used in real combat situations.

"Aj Tu-22M3 nie je schopný pristáť s týmito protileteckými raketami (Kh-22 / Kh-32) a trvám na tom, že v Putinovej show sme videli tento typ rakiet (niektorí experti nesúhlasia so mnou). Existujú teda dva problémy:
1) veľkosť rakiet - sú veľké a tgey(?) sú veľmi blízko k zemi, keď sú upevnené pod krídlami a trupom;
2) kvapalné palivo používané v raketách Kh-22 / Kh-32- pristátie môže poškodiť hranicu medzi oxidujúcim materiálom a palivom(?).

To znamená, že lietadlo s týmito raketami (ani Tu-22M3, ani možné MiG-31) nie je schopné hlidkovať so zbraňou. Ruská armáda môže tieto strely upevniť na lietadle, keď ich skutočne použije - počas cvičení alebo počas skutočného bojového letu. Preto sa tieto rakety (dokonca aj s bežnými hlavicami) nikdy nepoužili v skutočných bojových situáciách."

Príliš tomu nerozumiem.