FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný

Legie, První republika, politika, okupace, rozpad ČSR, Protektorát,Slovenský štát, odboj, partyzáni, SNP.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný

Příspěvek od Zemakt »

Obrázek
FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný.
Se svými devíti sty a třiaosmdesáti metry představuje Lesný nejvyšší horu Slavkovského lesa, respektive nejvyšší bod českých vnitrozemských pohoří a vrchovin vůbec. Ve zdejší složité historii kraje si jen málo zeměpisných názvů udrželo svoji původní podobu, přičemž ani Lesnému se hektický tok dějin nevyhnul. Z počátku Špičák/Spitzberg, od 19. století Židovská mýtina/Judenhau se k dnešnímu názvu propracovala v roce 1946, tedy v období „odsunu“, kdy vše německé mělo příznaky infekce. Mj. právě tehdy získal dosavadní Císařský les/Kaiserwald své nové jméno, již zmíněný Slavkovský les.

Přestože bez sedmnácti metrů téměř „tisícovka“. Pro příznivce vojenství leží Lesný stále ve stínu zájmu nedaleko tyčící se Dyleně (940 m). Další dominanty kraje, tentokráte však Českého lesa. Ačkoliv oba vrcholy tvoří nepřehlédnutelné přírodní ohraničení, mezi nimi se vinoucí starobylé zemské brány. Díky do dnes stojícím objektům bývalého Stacionárního průzkumného stanoviště 7. radiotechnické brigády zvláštního určení ČSLA , je pak na samotné západní hranici situovaná Dyleň mnohem atraktivnějším bodem. Nicméně i geografická poloha Lesného jej v historii předurčovala k vojenskému využití.

V návaznosti na posledně řečené, je o jednom z nejstudenějších míst Slavkovského lesa v běžně dostupných zdrojích pouze obecně zmiňováno, že zde za druhé světové války sídlila německá vojenská posádka, zajišťující protivzdušnou ochranu 1). Popřípadě nějaká jednotka Luftwaffe. Nic bližšího, nic konkrétního.

1) Průměrný úhrn srážek na Lesném převyšuje hodnotu 900 mm za rok, kdy průměrná roční teplota se pohybuje +/- kolem 5 stupňů Celsia.

Obrázek

Pokusíme-li se tedy identifkovat onu „záhadnou“ jednotku a zároveň, vyloučíme-li z možného okruhu některou z mnoha leteckých hlásek (Flugwachen/Fluwa) plzeňského hlásného obvodu (Flukwachkommandos/Fluko), spadajících pod Leteckou župu č. XVII (Luftgau Nr. XVII). Neboť, nejbližší známá letecká hláska se v této lokalitě nacházela na Zádubské výšině (779 m) nad Mariánskými Lázněmi. Musíme vzít v potaz existenci Radiolokační ústředny 1. řádu „Engerlink“ (Funkmeßstellung 1. Ordnung), situované nedaleko obce Přílezy u Toužimi. Vzdálené vzdušnou čarou od vrcholu Lesného cca 25 km. Respektive možnost existence jejího odloučeného stanoviště, zvláště když i Engerlink/Larva byla v podřízenosti plzeňského hlásného obvodu, a se zmíněnou „zádubskou hláskou“ měla vybudováno spojení 2).

2) Vzhledem k faktu, že se jednalo o ústřednu 1. řádu, mělo tomu odpovídat i její vybavení. Se stavbou objektů radarové stanice se započalo někdy v polovině roku 1944, kdy dle projektové dokumentace měla disponovat: 1 x radiolokátorem pro panoramatické zobrazení letecké situace typ FuMG 404 Jagdschloß, 3 x radiolokátory typu FuMG? Freya a 2 x radiolokátory typu FuMG 65 Würzburg Reise. V nově zbudovaných objektech se dále nacházela vysílací ústředna s radiostanicemi 2 x FuG X, 1 x FuG III, vč. nedaleko stojících tří desetimetrových stožárů. Dále zde byl vybudován vysílací sál a několik obslužných budov s trafostanicí, nouzovými agregáty a ubikacemi obsluhy. Ne vše ovšem bylo do konce války hotovo.

Vzhledem k poměrně rozsáhlé, a na výbavu bohaté radarové stanici, byla její obsluha tvořena „těžkou rotou“ leteckého spojovacího pluku. Konkrétně se jednalo o 21. rotu (těž.) III. praporu 237. leteckého spojovacího pluku (21. schw. Flugm.-Leit-Kompanie III./LN-Rgt 237) pod vedením npor. Burcharda. A právě někteří z těchto Burchardových mužů, mohli teoreticky tvořit posádku onoho stanoviště německého letectva na vrcholu Lesného, tehdejší Judenhau. Současně pak toto konstatování, s přihlédnutím k momentální absenci dalších upřesňujících zdrojů a informací, by mohlo v dané věci být konstatováním závěrečným.

Nicméně, tak jak už to při obdobných „webových bádání“ bývá, vše je o jednom „kliku“, respektive vhodné kombinaci slov ve vyhledavači, kdy doposud utvářený konstrukt se tak kolikrát během chvilky bortí jako domeček z karet. Ostatně, toto je i popisovaný případ.

Obrázek

Letecký snímek bývalého stanoviště FuSZ Judenhau (1952).

Ať tak či onak, díky vytěžení informací z jednoho šťastně nalezeného zahraničního portálu, věnujícího se mj. i otázce objektů druhoválečných německých radiostanic (Funksendezentralen – FuSZ), získala otázka německé posádky na kótě 983 mnohem jasnější kontury. Dle hlášení z listopadu 1939 ...Sachstandsberichte der Bauleitungen: Bd. 6... , které pro Leteckou župu č. XIII (Norimberk) zpracovalo dozorovací Oddělení IVa (Abteilung IVA), a jenž v sobě zahrnovalo soupis stavebních prací podřízených útvarů, byla totiž jednou ze zmíněných jednotek i Funksendzentralen - FuSZ Judenhau!

V návaznosti na výše uvedené lze poté, a již se značnou mírou jistoty tvrdit, že oním útvarem Luftwaffe situovaným po dobu trvání celé 2 sv. války na Lesném, byla obsluha radiostanice Judenhau. Z vrcholu pak tato malá "základnička" obhospodařovala obě chebská letiště a pravděpodobně i mariánskolázeňské letiště ve Sklářích. Nahlédnutím do leteckých map z let 1947 -1958, můžeme rovněž identifikovat základy minimálně tří objektů bývalé Funksendzentralen, přičemž z jediného jejího doposud známého snímku i minimálně jeden anténní stožár. Jakým konkrétním vybavením bylo stanoviště vybaveno, se dnes můžeme pouze domnívat, nicméně jistou představu nám může poskytnout již výše uvedený popis vybavení radiolokační ústředny Engerlink.

"Radiocentrála" FuSZ Judenhau přežila konec války jen o pár let. Vznik VVT Prameny na konci čtyřicátých let znamenal pro objekty radiostanice de facto zánik. Dle leteckých snímků datovaných rokem 1952, lze na vrcholu Lesného rozpoznat už jen základy budov. Kromě jejich zbytků, se do současnosti zachovalo i stále dobře patrné ukotvení anténního stožáru 3).

3) VVT Prameny - vojenský výcvikový tábor Prameny, později VVT Kynžvart. Výcvikový prostor o celkové rozloze 25 km2 vnikl v roce 1947, ovšem díky nálezu ložisek uranu byl v roce 1954 uzavřen. Vojenské a civilní zájmy zkrátka nebyly schopny vzájemné koexistence. Nástupcem VVT Prameny/Kynžvart se stal dnešní VÚ Hradiště.

___________________________________________________________________________________________________________

Někdy v průběhu Studené války se vojáci na Lesný opět vrátili. Kromě malé chaty, zde byla vybudována menší dřevěná pozorovatelna, připomnající svým vzhledem spíše myslivecký posed. Přesto, mezi objekty tehdejších hlásek PVOS lze toto stanoviště hledat marně. Poněkud amatérský způsob provedení pak svádí k doměnce, že by se mohlo jednat o iniciativu některého z tehdejších mariánskolázeňských útvarů. Každopádně pozorovatelna nepřežila osmdesátá léta, dřevěná chata rok 1998. V součastnosti se na vrcholu nachází turistický přístřešek, přičemž potenciál výhledů do kraje je bohužel silně limitován okolními vzrostlými stromy.

Obrázek

Dřevěná chata. Relativně dobrou představu o podobě sousedící pozorovatelny nám poskytuje její stín.

Zdroje:
http://cestovani.kr-karlovarsky.cz
http://www.eknihovna.maxzone.eu
http://hamelika.wz.cz
http://www.vrtulnik.cz
https://kontaminace.cenia.cz
https://www.geschichtsspuren.de
https://www.archivportal-d.de
http://www.vojensko.cz
Zemské stezky, strážnice a brány – J. K. Hraše
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 24/2/2021, 23:25, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný

Příspěvek od parmezano »

To nevypadá na , nějakou iniciativu . Vzpoměl jsem si jak jsem byl v roce 1981 na cvičení u velitelské roty "kroměřízské" divize . Když nás vytáhli na "Libavu" nejeli jsme přímo tam , ale napřed nás dovezli na kopec " Troják " ( ne na ten v Hostýnských vrších) , ale asi 8 km od Kroměříže , tam byl podobný srub a v něm se dokladovaly plány na to cvičení.
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný

Příspěvek od Zemakt »

Zřejmě nejsme v rozporu Parmezano. Tou iniciativou jsem myslel, že stanoviště nefungovalo ve standardu PVOS, tedy nikoli jako klasické hlásky jak je známe (ocelové konstrukce od n.p. Tesly Hloubětín).

Spíš bych si tipnul, jestli tento objekt neměl něco společného s nedalekým hotovostním palebným stanovištěm 12. protiletadlového pluku Mariánské Lázně - Klimentov. Ve výzbroji měl PLRK KUB 2K12 (SA-6 Gainful). Stanoviště se de facto nachází pod kopcem. Pár kilometrů vzdušnou čarou.

více zde http://www.vojensko.cz/smrkovec-palebne ... ste-12-plp

Porovnám-li ten stín s níže uvedenou fotografií, klidně pak mohla ta dřevěná hláska na Lesném vypadat takto.

Obrázek

Hláska na Počáteckém vrchu. Hranice s NDR, Počátky. Vybudováno někdy na konci padesátých let.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: FuSZ Judenhau, kóta 983 Lesný

Příspěvek od Zemakt »

přičemž z jediného jejího doposud známého snímku i minimálně jeden anténní stožár.
V souvislosti s výše uvedenou citací, bych ještě rád něco doplnil. Bohužel ani po konzultacích s autorem knihy "Zaniklé obce Slavkovského lesa" - Luděk Jaša, se nepodařilo potvrdit či vyvrátit doměnku, že na snímku v titulu článku se nachází FuSZ Judenhau.

Onen snímek vznikl výřezem z přebalu LP desky "Egerlanďáci - Musika Císařského lesa", vydané v druhé polovině šedesátých let. Při svém hledání na netu, jsem projížděl staré pohlednice, fotky apod.. Nicméně jediný výsledek byl tento. Teoreticky, kopec napravo by měl být Lesný, kopec nalevo Lesina, ovšem..... . Berte to tedy prosím z rezervou.

Obrázek
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Československá Republika“