Ubránili bychom se v roce 1938??

Legie, První republika, politika, okupace, rozpad ČSR, Protektorát,Slovenský štát, odboj, partyzáni, SNP.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Mirku co to tu furt zkoušíš. Je to prostě nesmysl. Stalin by Německo nenapadl, nebyl blbec a neměl ho kudy napadnout. Kdyby napadl své západní sousedy, pak by proti sobě poštval celou Evropu a z Hitlera by rázem udělal obránce civilizace. Vlhké sny o SSSR jako nezištného zachránce ČSR patří do bájí a legend komunistické fronty, ne do reality roku 38.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Polarfox »

Mirek58 píše:Legrační ti to může připadat, ale řekni sám , kdy došlo k obsazení Besarabie? Před mnichovem ,nebo po něm ,kdy se změnila celá mapa Evropy?
A odkdy si SSSR brousil zuby na Besarábii? V době před Mnichovem nebo po něm? Odkdy si Poláci brousili zoubky na Těšínsko? V době před nebo jim ten nápad zčistajasna vlétnul do hlavy a prostě "se změnila celá mapa Evropy" a Poláci si v Tutovce vylosovali výhru za milión, tj. Těšínsko? A takhle bych mohl pokračovat asi tak 50 dalších stránek se všemi možnými územními nároky tohoto i jiných období...

Jako tvrdit že Rumunsko nemělo z SSSR staženou prdel a oči na stopkách jen proto, že se jejich obavy realizovaly "až" o dva roky později, no nevím.
Mirek58 píše:A kvůli strach z bolševiků králi Carolovi nevadily ruská letadla nad Rumunským územím?
Moc o tom nevím, takže se zeptám. Opravdu mu nevadila a všichni z toho byli neuvěřitelně happy?
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od jmodrak »

K Rumunskej zahraničnej politike.
Jej tvorcom bol Nicolae Titulescu, ktorý nebol ani tak politik (neliezol mocným do zadku, nekradol, nespal v práci atď.) ale štátnik. Rozumel sa aj ekonomike – bol určitý čas aj ministrom financií, ale doménou bola zahraničná politika. Patril k elite svetových politikov, udávalo sa, že je v prvej päťke najvplyvnejších politikov sveta. 2x bol aj predsedom Spoločnosti národov. V podstate ho nemali radi nikde, ale on to dokázal využiť vo svoj prospech. Bol asi najlepší diplomat svojej doby a z pohľadu Berlína, Ríma a Budapešti hnusný intrigán, čo im kazí ich predstavy o usporiadaní sveta.
Rumunsko po 1.sv. vojne sa stalo z chudobného poľnohospodárskeho štátu doslova cez noc priemyselnou mocnosťou. Obdobie 1919 -1939 sa tiež nazýva aj Veľké Rumunsko. Po roku 1918 bolo pričlenené z Bulharska severná Dobrudža , z Ruska Besarábia a Moldavsko, z R U Bukovina a Transylvánia – Sedmohradsko. Sedmohradsko so svojimi baňami, strojárňami, hutami atď. tvorilo základ priemyselnej výroby Rumunska. Práve udržanie Transylvánie tvorilo základ zahraničnej politiky.
Titulescu v prvom rade začal Rumunsko ako novú mocnosť zapájať do medzinárodnej politiky. Na základe Versaillského systému vytvoril Balkánsku dohodu – Rumunsko, Juhoslávia, Grécko namierenú proti revizionistickým snahám a ambíciám Talianska. Potom bola podpísaná Rumunsko – Poľska dohoda proti ZSSR a keď sa Poliaci pridali k Nemecku ( Poľsko – Nemecký pakt, rovnaký ako ten, čo podpísal Hitler so Stalinom, toľko kritizovaný) bola podpísaná dohoda Rumunska a ZSSR proti Poľsku. Keď bola vytvorená Mala dohoda, ktorá cez ČSR zabezpečovala priamu angažovanosť v prípade vojny Francúzska, dosiahol Titulescu vrchol svojej kariery tým, že zaangažoval do nej aj Britániu, ktorá to mala celé v zadnici. Uzavrel dohodu s Belgickom, pričom nepriamo zainteresoval Britániu, ktorá mala podobnú dohodu s Belgickom. Zároveň si dokázal nakloniť Litvinenka – Stalina, kde otázky Bukoviny a Besarábie sa mali riešiť plebiscitom. Celý tento zložitý systém dohôd a zmlúv bola vlastne odpoveď na FR, V.B. zbližovanie s Nemeckom viz. Locarno v Pátračovej práci Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny I.
Nicolae Titulescu bol aj tvrdým kritikom FR, ak sa jej politici pozabudli a svoje kontakty dokázal znamenite využiť na to, aby spojenecký politici F a VB sa aspoň formálne cítili zodpovedný za systém ktorý stvorili. V roku 1936 ostro napadol Francúzov za ich nečinnosť počas Hitlerovho pochodu Porýnim. Výpočet je ho Podrobnej činnosti by bol dlhý a nie je ani potrebný pre túto tematiku.
V podstate môžem napísať, ak by systém vybudovaný Nicolae Titulescom vošiel v platnosť, t.j. ak by Maďarsko alebo Poľsko vystúpilo proti ČSR a Rumusku, zatiahli by proti sebe nielen Juhosláviu, ale aj ZSSR, Grécko a Belgicko.
Že to Rumuni mysleli vážne s vystúpením za ČSR, svedčí to, že predsedom vlády v období 10. februára 1938 a 6. marca 1939 bol predseda vlády Miron Cristea, patriarcha Rumunský. Okrem toho, že táto vláda už jeho menovaním mala byť vlastne vojnová, ako duchovná osoba mal zjednocovať Rumunov v ťažkej dobe, on osobne bol tvrdý odporca akýchkoľvek dohôd a revízii ohľadne Transylvánie. Sám pred 1sv.v. tam pôsobil a svojou autoritou sa zaslúžil o pripojenie k Rumunsku. O tom, že by po rozbití ČSR nasledovalo Rumunsko nepochyboval.
V podstate bola chyba našej diplomacie, že tento zložitý prepletenec dohôd a zmlúv nedokázala využiť vo svoj prospech.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Mirek58 »

Takže JMODRAK zevrubně osvětlil postoje Rumunska v r.1938 včetně uzavřených mezinárodních smluv a strachu z bolševismu.
Zřejmě by asi Rumuni neuzavírali spojeneckou smlouvu s SSSR , kdyby se tak moc báli Stalina , jak je zde předkládano.
V případě tohoto strachu by zřejmě uzavírali spojenectví s Hortyho Madarskem.Ale opak byl skutkem ( asi nečetli Pravdu :D ), nebo , že by si spočítali o co přijdou v případě Hortyho a na druhou stranu v případě Stalina ( Sedmihradsko proti Bukovině s Moldavií) ?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Pátrač »

Mirek58 píše:Pátrač:
Problém je v úhlu pohledu na události roku 1938, je nutné je vidět v celé šíři. Protože ony zásadně ovlivnily doslova celou evropu a nelze je posuzovat pouze z úhlu ČSR.
Vždyt "mnichov" měl za důsledek zvýšení vojenské síly hitlera o 50% na úroven Francie skokem bez nákladů.
Na pozadí ,které tolik znamenaly pro ČSR si doslova každý stát v Evropě hrál svoji hru.
To mi říkat nemusíš.

Ale jak to co jsi napsal a já vycitoval řeší to, jestli nám SSSR chtěl a hlavně mohl pomoci nebo ne?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Mirek58 »

Myslím, že ano.
SSSR mohl ČSR v r. 1938 účinně pomoci ve válce s Německem. Mezinárodní vztahy na straně Malé dohody byl pro toto příznivě nastaveny.
Současně by si ale SSSR vyřizoval své soukromé zájmy . Jako je nastíněný případ Polska , Pruska a Litvy.
V r. 1938 SSSR postačovalo pouze jižním uskupením podpořit Rumunsko , tím vyblokovat Hitlerova spojence Hortyho a na severním uskupením zatlačit na Polsko a výsledek by byl jednoznačný - ohrožené nebráněné Prusko . Na mapě soutředění vojsk RKKA 1938 není žádné soustředění proti Varšavě.
Ale jako vždy se čekalo na úvodní výstřel , záminku .
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jmodrak píše:K Rumunskej zahraničnej politike.
Jej tvorcom bol Nicolae Titulescu, ktorý nebol ani tak politik (neliezol mocným do zadku, nekradol, nespal v práci atď.) ale štátnik. Rozumel sa aj ekonomike – bol určitý čas aj ministrom financií, ale doménou bola zahraničná politika. Patril k elite svetových politikov,
1)udávalo sa, že je v prvej päťke najvplyvnejších politikov sveta. 2x bol aj predsedom Spoločnosti národov. V podstate ho nemali radi nikde, ale on to dokázal využiť vo svoj prospech. Bol asi najlepší diplomat svojej doby a z pohľadu Berlína, Ríma a Budapešti hnusný intrigán, čo im kazí ich predstavy o usporiadaní sveta.
2)Rumunsko po 1.sv. vojne sa stalo z chudobného poľnohospodárskeho štátu doslova cez noc priemyselnou mocnosťou. Obdobie 1919 -1939 sa tiež nazýva aj Veľké Rumunsko. Po roku 1918 bolo pričlenené z Bulharska severná Dobrudža , z Ruska Besarábia a Moldavsko, z R U Bukovina a Transylvánia – Sedmohradsko. Sedmohradsko so svojimi baňami, strojárňami, hutami atď. tvorilo základ priemyselnej výroby Rumunska. Práve udržanie Transylvánie tvorilo základ zahraničnej politiky.
3) Titulescu v prvom rade začal Rumunsko ako novú mocnosť zapájať do medzinárodnej politiky. Na základe Versaillského systému vytvoril Balkánsku dohodu – Rumunsko, Juhoslávia, Grécko namierenú proti revizionistickým snahám a ambíciám Talianska. Potom bola podpísaná Rumunsko – Poľska dohoda proti ZSSR a keď sa Poliaci pridali k Nemecku
4) (Poľsko – Nemecký pakt, rovnaký ako ten, čo podpísal Hitler so Stalinom, toľko kritizovaný)
5)bola podpísaná dohoda Rumunska a ZSSR proti Poľsku. Keď bola vytvorená Mala dohoda, ktorá cez ČSR zabezpečovala priamu angažovanosť v prípade vojny Francúzska, dosiahol Titulescu vrchol svojej kariery tým, že zaangažoval do nej aj Britániu, ktorá to mala celé v zadnici. Uzavrel dohodu s Belgickom, pričom nepriamo zainteresoval Britániu, ktorá mala podobnú dohodu s Belgickom. Zároveň si dokázal nakloniť Litvinenka – Stalina, kde otázky Bukoviny a Besarábie sa mali riešiť plebiscitom. Celý tento zložitý systém dohôd a zmlúv bola vlastne odpoveď na FR, V.B. zbližovanie s Nemeckom viz. Locarno v Pátračovej práci Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny I.
Nicolae Titulescu bol aj tvrdým kritikom FR, ak sa jej politici pozabudli a svoje kontakty dokázal znamenite využiť na to, aby spojenecký politici F a VB sa aspoň formálne cítili zodpovedný za systém ktorý stvorili. V roku 1936 ostro napadol Francúzov za ich nečinnosť počas Hitlerovho pochodu Porýnim. Výpočet je ho Podrobnej činnosti by bol dlhý a nie je ani potrebný pre túto tematiku.
6)V podstate môžem napísať, ak by systém vybudovaný Nicolae Titulescom vošiel v platnosť, t.j. ak by Maďarsko alebo Poľsko vystúpilo proti ČSR a Rumusku, zatiahli by proti sebe nielen Juhosláviu, ale aj ZSSR, Grécko a Belgicko.
Že to Rumuni mysleli vážne s vystúpením za ČSR, svedčí to, že predsedom vlády v období 10. februára 1938 a 6. marca 1939 bol predseda vlády Miron Cristea, patriarcha Rumunský. Okrem toho, že táto vláda už jeho menovaním mala byť vlastne vojnová, ako duchovná osoba mal zjednocovať Rumunov v ťažkej dobe, on osobne bol tvrdý odporca akýchkoľvek dohôd a revízii ohľadne Transylvánie. Sám pred 1sv.v. tam pôsobil a svojou autoritou sa zaslúžil o pripojenie k Rumunsku. O tom, že by po rozbití ČSR nasledovalo Rumunsko nepochyboval.
V podstate bola chyba našej diplomacie, že tento zložitý prepletenec dohôd a zmlúv nedokázala využiť vo svoj prospech.
1)Kdo, kde, kdy udával? Vliv politiků (na světovou politiku), je předně dán vlivem státu. Představa, že rumunský politik ovlivňuje dění ve světě jako britský ministerský předseda, či prezident USA je hodně přitažená za vlasy. Jeho největší vliv na světovou politiku samozřejmě byl ve chvíli kdy stál v čele SN, tedy v letech 30-32.
2)To je nesmysl jak vrata. Rumunsko se nestalo průmyslovou mocností, ani průmyslovým státem, pořád to byl agrární stát. Oblast Sedmihradska nebylo Porúří a koncetrace zdejšího průmyslu nebyla nijak závratná ani co se týká Uherska.
3)Meziválečné Rumunsko nebylo mocností, ani vojenskou a už vůbec ne ekonomickou.
4)Srovnání smlouvy o neútočení mezi Německem a Polskem s paktem MR, je naprosto mimo mísu.
5)Možná smlouva Rumunska a se SSSR nebyla ani tak následkem smlouvy Německa a Polska, jako změny francouzské zahraniční politiky k SSSR a ani nebyla zaměřena proti Polsku. ČSR a Francie se pak snažili tlačit na Rumunsko a Jugoslávii, aby i zde došlo k přehodnocení vztahů se SSSR.
"Rumunský ministr zahraničních věcí Nicolae Titulescu začal na podzim roku 1935 jednání se SSSR připravovat. Bez souhlasu krále Carola však smlouvu sjednat nemohl. Král nesouhlasil a v rumunské vládě byla většina s premiérem Gheorghe Tˇatˇareskem v čele rovněž proti smlouvě. Tuto opozici posiloval svými intervencemi v Bukurešti i Bělehrad, který byl zásadně proti jakémukoli paktu se SSSR. Titulescu se proto snažil, aby smlouva s Moskvou byla vnitropoliticky přijatelná. Nechtěl připustit klauzuli o možnosti průchodu sovětských vojsk přes rumunské území v případě konfliktu Maďarska s některým ze členů Malé dohody a navíc žádal souhlas sovětské vlády v otázce Besarábie. V listopadu 1935 bylo rumunsko-sovětské jednání přerušeno."
Sládek, Zdeněk. Malá dohoda 1919-1938: její hospodářské, politické a vojenské komponenty. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-820-4. str. 188.
Rumuni smlouvu se SSSR chtěli předně jako zbavení nároků SSSR na Besarábii, ale odvolání Titulesca v létě 36 myslím dostatečně ukazuje na jakou kartu Rumunsko vsadilo. Raději vsadili na ochranu Besarábie Německem, než na možné záruky SSSR.
6)Ak by takový systém byl reálný, což nebyl.
Mirek58 píše:Myslím, že ano.
1)SSSR mohl ČSR v r. 1938 účinně pomoci ve válce s Německem.
2)Mezinárodní vztahy na straně Malé dohody byl pro toto příznivě nastaveny.
3)Současně by si ale SSSR vyřizoval své soukromé zájmy . Jako je nastíněný případ Polska , Pruska a Litvy.
4)V r. 1938 SSSR postačovalo pouze jižním uskupením podpořit Rumunsko , tím vyblokovat Hitlerova spojence Hortyho a na severním uskupením zatlačit na Polsko a výsledek by byl jednoznačný - ohrožené nebráněné Prusko .
5)Na mapě soutředění vojsk RKKA 1938 není žádné soustředění proti Varšavě.
Ale jako vždy se čekalo na úvodní výstřel , záminku .
1)Mimo materiální pomoci nemohl.
2)Nebyly.
3)Předně.
4)Jak krásně se mění význam slov z obsadit na podpořit.
5)Můžeš tu mapu ukázat?
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 14/7/2013, 17:05, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Kruan »

Pátrač píše:
Kruan píše:
kacermiroslav píše:"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa.
...
To jsou fakta, která nelze přejít bez povšimnutí. Vyplývá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."

Zdroj: Ludvík Svoboda, Cestami života, I.díl str. 158-159 - Naše vojsko, Praha 1971
Hezká agitka, taková akční. A navíc z hezké doby. Kdo držel bývalému podplukovníku Svobodovi /hodnost roku 1938/pero, kterým situaci 09/1938 jistě vlastnoručně popsal se už asi dohledat nepodaří. Co by na to řekli nebozí Rumuni nebo tzv. Jugoslávci raději nechci spekulovat, natož o zcela jisté podpoře demokratické veřejnosti na západě.

P.S. neměla být tvoje poslední věta také v uvozovkách jako citace z nějaké literatury vydávané krátce po 1969?
Je fascinující, jak někdy může nedostatek informací, které přitom jsou volně přístupné, vést k tomu, že člověk napíše takovou blbost jako kolega Kruan.

Kdyby se je trošku snažil, tak by lehce zjistil, že na našem území byly dokonce zřízeny tábory pro soustřeďování dobrovolníků z uvedených zemí, jejich velitelé, vyčleněny zbraně a materiál. Mezi těmito dobrovolníky bylo i nemálo vyšších důstojníků a dokonce generálů, kteří proto aby mohli být dobrovolníky na naší straně v naší válce museli opustit svoje vlastní armády a vlasti.

Kdyby se jen trošku zamyslel, uvědomil by si, že rok 1938 kdy Rumunsko splnilo svoje závazky z Malé dohody na 150 %, není rok 1941, kdy Rumunsko zaútočilo na SSSR a už vůbec to není rok 1944, kdy se připojilo ke spojencům.

Kdyby jen trošku pohledal, zjistil by, že při bojích o území obnovovaného československa bylo v boji o 17 rumunských divizí, letecký sbor, 2. tankový pluk a další útvary, dohromady 248 430 vojáků. Do konce války osvobodili rumunští vojáci 1722 československých obcí, z toho 31 měst, a zajali 16–20 tisíc Němců. Jejich ztráty se v literatuře uvádí mezi 55–67 tisíci padlých a raněných.

Trochu popela na hlavu a alespoň omluvu v duši rumunskému národu by neškodilo a než z někoho uděláš komunistického agitátora, šupky dupky do nihovny.
Pátrač: Tvůj pokus o nezměrnou fabulaci a osobní útok je neuvěřitelný. Skoro bych ani nevěřil, že je možný i v době, kdy už přístup k informacím neznamená jen veřejnou knihovnu sebranou v roce 1974.

Jen shrnu:

1. Nikde jsem ani náznakem neznevážil pomoc Rumunů...naopak, tento národ dobře znám a vážím si jeho dlouhodobého přátelského přístupu k ČR. Zároveň jsem již někde konstatoval, že jejich podíl na osvobození Slovenska a Moravy byl značný. Moravu tolik neznám, ale nezdá se mi, že by si této pomoci vážila. Jen vím, že Moraváci vybudovali pomníky osvobození určené Rudé armádě i tam, kde Němce vyhnali Rumuni. Ok, na to se dá konstatovat jen, že nevděk světem vládne.

Ono se na Moravě nejednalo jen o Rumuny, ale i Jugoslávce, pravděpodobně Srby, dále o Bulhary, kteří to i s našimy B-534 možná dotáhli až k Vídni a další národy. Nakonec i ve Slovenském národním povstání bojovali Francouzi a Belgičani.

Ale to jsme odbočili k naprosto jinému období 44-45.

2. 1938
Sorry, ale geopolitickou analýzu pplk. Svobody, toho času velitele rezervní brigády v Kroměříži nemohu brát vážně, stejně jako obdobné anální výstřiky z let 1948-1989.

Pokud se mnou nesouhlasíš - šupky hajdy ke zdrojům a přines reálný důkaz o podpoře západní, jižní, východní, demokratické, bolševické nebo fašistické veřejnosti věci ČSR v krizovém Září 38. Doufám, že jako důkaz nedáš něco jako odkaz na filmy Otakara Vávry.

3. Pokud na Palbě začneme vydávat "anály" z výše zmíněného období za horoucí pravdu, nezbývá mi než před tímto postupem varovat. Co kdyby náhodou okolo šly děti?

Palbě zdar :D
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Mirek58 »

CC:
Skeptik » 12/7/2013, 20:53 , mapu a počteníčko , můžeš třeba i si zapřekládat.
Jinak spousta map k r.1938 je na ruských vebech např. www.rkka.ru
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Mirek58 píše:CC:
Skeptik » 12/7/2013, 20:53 , mapu a počteníčko , můžeš třeba i si zapřekládat.
Jinak spousta map k r.1938 je na ruských vebech např. http://www.rkka.ru
Z téhle mapy si došel k závěru, že soustředění Rudé armády není možné použít proti Varšavě?
http://historic.ru/books/item/f00/s00/z ... map002.jpg
:rotuj:
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Kruan »

Pátrač píše:
Kruan píše:
kacermiroslav píše:"Rumunsko potvrzovalo věrnost spojeneckým závazkům závazkům, které pro ně ve vztahu k Československu vyplývaly z Malé dohody. V Jugoslávii se hlásily desetitisíce dobrovolníků, kteří chtěli bojovat za svobodu Československa.
...
To jsou fakta, která nelze přejít bez povšimnutí. Vyplývá z nich, že Československo nebylo a nemuselo být samo. Sovětský svaz myslel své spojenectví doopravdy a byl připraven poskytnout nám pomoc. To byla naděje, kterou bylo možné přeměnit ve skutečnost, kdyby českoslovenští politikové vyvinuli dostatečnou iniciativu..."

Zdroj: Ludvík Svoboda, Cestami života, I.díl str. 158-159 - Naše vojsko, Praha 1971
Hezká agitka, taková akční. A navíc z hezké doby. Kdo držel bývalému podplukovníku Svobodovi /hodnost roku 1938/pero, kterým situaci 09/1938 jistě vlastnoručně popsal se už asi dohledat nepodaří. Co by na to řekli nebozí Rumuni nebo tzv. Jugoslávci raději nechci spekulovat, natož o zcela jisté podpoře demokratické veřejnosti na západě.

P.S. neměla být tvoje poslední věta také v uvozovkách jako citace z nějaké literatury vydávané krátce po 1969?
Ale, kolega Patrac nesouhlasi s odpovedi, tak maze ve jmenu admina. Tak se tu mejte, panove :roll:


Je fascinující, jak někdy může nedostatek informací, které přitom jsou volně přístupné, vést k tomu, že člověk napíše takovou blbost jako kolega Kruan.

Kdyby se je trošku snažil, tak by lehce zjistil, že na našem území byly dokonce zřízeny tábory pro soustřeďování dobrovolníků z uvedených zemí, jejich velitelé, vyčleněny zbraně a materiál. Mezi těmito dobrovolníky bylo i nemálo vyšších důstojníků a dokonce generálů, kteří proto aby mohli být dobrovolníky na naší straně v naší válce museli opustit svoje vlastní armády a vlasti.

Kdyby se jen trošku zamyslel, uvědomil by si, že rok 1938 kdy Rumunsko splnilo svoje závazky z Malé dohody na 150 %, není rok 1941, kdy Rumunsko zaútočilo na SSSR a už vůbec to není rok 1944, kdy se připojilo ke spojencům.

Kdyby jen trošku pohledal, zjistil by, že při bojích o území obnovovaného československa bylo v boji o 17 rumunských divizí, letecký sbor, 2. tankový pluk a další útvary, dohromady 248 430 vojáků. Do konce války osvobodili rumunští vojáci 1722 československých obcí, z toho 31 měst, a zajali 16–20 tisíc Němců. Jejich ztráty se v literatuře uvádí mezi 55–67 tisíci padlých a raněných.

Trochu popela na hlavu a alespoň omluvu v duši rumunskému národu by neškodilo a než z někoho uděláš komunistického agitátora, šupky dupky do nihovny.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Mirek58 »

CC:
Nejen z té mapy soustředění vojsk , dále z map silničních a železničních SSSR , ale to jsem tu už dávno uváděl ,jakou měly propustnost a jaké byly hlavní směry dopravních spojeních , dál z logiky věci vedení boje., kdy pravé křídlo nemůže odbočit doleva ,pokud není kryté a levé musí oklikou obcházet Karpaty , pokud máš na mysli klasický kleštový manévr na Varšavu , byla by to absolutní hloupost , ničím neodůvodněná.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Mirek58 píše:CC:
Nejen z té mapy soustředění vojsk , dále z map silničních a železničních SSSR , ale to jsem tu už dávno uváděl ,jakou měly propustnost a jaké byly hlavní směry dopravních spojeních , dál z logiky věci vedení boje., kdy pravé křídlo nemůže odbočit doleva ,pokud není kryté a levé musí oklikou obcházet Karpaty , pokud máš na mysli klasický kleštový manévr na Varšavu , byla by to absolutní hloupost , ničím neodůvodněná.
Absolutní hloupost je to, že si očividně myslíš že útok na Polsko má být veden přes pinské bažiny...Dle té mapy jsou hlavní přístupové cesty do Polska obsazeny, ale očividně prostě vidíš jenom to co se ti hodí do krámu. BTW: Podívej se kudy Rudá armáda vedla invazi do Polska v roce 39: http://historicalresources.files.wordpr ... r-1939.jpg
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 14/7/2013, 18:42, celkem upraveno 2 x.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od jmodrak »

Casius
1.Vplyv diplomatov neodvíja iba od postavenia štátu, ale aj od iných faktorov napr. od schopnosti diplomacie. Rozhodne mal nejaký celosvetový – celoeurópsky vplyv. Inak by sa nepohyboval v špičke.
2.– 3. Poľnohospodársky štát bola aj ČSR. Rozhodne pričlenenie Transylvanie – jednej z najpriemyselnejších oblasti Uhorska, so strojárenským, ťažobným, chemickým a textilným priemyslom vstúpilo Rumunsko do „priemyselnej Európy“. Čo všetko vtedy, a aj dnes tam je môžem vypisovať dlhú dobu. Na 1 obyvateľa to nebolo veľa, ale stále viac ako predvojnové Rumunsko. Tak isto Rumunská armáda nebola žiadný gigant, ale v dotyčnom regióne bola hegemón.
4.Prečo – pakt ako pakt. Alebo zmluva s Poľskom bola o niečom inom ako zmluva so ZSSR – t.j. rozdelenie si sféry vlivu ?
5.Prvá zmluva Rom. – ZSSR o neutočení bola podpísana 1933 , následovali ďalšie.
21. júla 1936 bola podpísaný zmluva v La Montreux - Pakt vzájomnej pomoci. Rozhodne nato mal P-N pakt vplyv.
6. To nevieme, nebola príležitosť.
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Hektor »

Mapa železničnej siete v ČSR by nebola? Akú kapacitu mali vtedy vagóny? Hlavne cisternové?
Ďakujem
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jmodrak píše:Casius
1.Vplyv diplomatov neodvíja iba od postavenia štátu, ale aj od iných faktorov napr. od schopnosti diplomacie.
1a)Rozhodne mal nejaký celosvetový – celoeurópsky vplyv. Inak by sa nepohyboval v špičke.
2.– 3. Poľnohospodársky štát bola aj ČSR. Rozhodne pričlenenie Transylvanie – jednej z najpriemyselnejších oblasti Uhorska, so strojárenským, ťažobným, chemickým a textilným priemyslom vstúpilo Rumunsko do „priemyselnej Európy“. Čo všetko vtedy, a aj dnes tam je môžem vypisovať dlhú dobu. Na 1 obyvateľa to nebolo veľa, ale stále viac ako predvojnové Rumunsko. Tak isto Rumunská armáda nebola žiadný gigant, ale v dotyčnom regióne bola hegemón.
4.Prečo – pakt ako pakt. Alebo zmluva s Poľskom bola o niečom inom ako zmluva so ZSSR – t.j. rozdelenie si sféry vlivu ?
5.Prvá zmluva Rom. – ZSSR o neutočení bola podpísana 1933 , následovali ďalšie.
5a)21. júla 1936 bola podpísaný zmluva v La Montreux - Pakt vzájomnej pomoci.
5b)Rozhodne nato mal P-N pakt vplyv.
6. To nevieme, nebola príležitosť.
1)To nepochybně.
1a)No psal si že byl jeden z pěti nejvlivnějších mužů na světě. Kdo, kdy a kde to uvedl?
2)Když budeš brát za bernou minci, že Německo bylo průmyslový stát a ČSR průmyslově-agrární stát, pak Rumunsko bylo po celé meziválečné období agrární stát. To že si Rumunsko polepšilo od doby před 1.s.v. o tom není pochyb, ale to z něj průmyslový stát nedělá a už vůbec ne průmyslovou velmoc.
4)Ano smlouva o neútočení mezi Německem a Polskem bylo něco jiného než rozdělování sfér vlivu. Protože si Německo s Polskem žádné sféry vlivu na jiné státy nerozdělovalo. Žádné dělení východní Evropy v tom zakompletováno nebylo.
5)Žádná taková smlouva podepsána nebyla. V roce 33 byla podepsána oběma státy jen londýnská dohoda o definici agrese.
5a)Nikoli. Toho dne se jenom Sověti s Rumunskem dohodli na znění onoho paktu vzájemné pomoci, který byl zveřejněn a měl de facto uznat současné hranice Rumunska a SSSR. Protokol smlouvy měl být podepsán až v září toho roku, ale k tomu již nedošlo - Titulescu byl odvolán a Stalin se neměl k tomu aby rumunské hranice uznal.
5b)Ano stejný asi jako Locarno.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Mirek58 »

CC:
Pro úder na Varšavu , tebou propagovaný , ti chybí levá ruka. Ta je zaměstnaná jiným úkolem (podpora ČSR a Rumunska) a koukni se na sílu seskupení RKKA , pro vážně míněný útok proti Polsku naprosto nedostatečná ( 60div.RKKA celkem - 50div. Pol.)
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od kopapaka »

Hektor píše:Mapa železničnej siete v ČSR by nebola? Akú kapacitu mali vtedy vagóny? Hlavne cisternové?
Ďakujem
Železniční mapa Československa období 1. republiky (1918 - 1938)
http://www.chocen-litomysl.cz/historie- ... blika.html
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Mirek58 píše:CC:
Pro úder na Varšavu , tebou propagovaný , ti chybí levá ruka. Ta je zaměstnaná jiným úkolem (podpora ČSR a Rumunska) a koukni se na sílu seskupení RKKA , pro vážně míněný útok proti Polsku naprosto nedostatečná ( 60div.RKKA celkem - 50div. Pol.)
Mě nechybí nic, já na Varšavu neútočím, stejně jako Stalin, který ani "nepodporuje" ČSR a Rumunsko, ten má jen na svých hranicích s Polskem armádu, zbytek jsou jen tvé sny.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Ubránili bychom se v roce 1938??

Příspěvek od skelet »

Kruane vůbec nikdo ti nic nesmazal, takže dlužíš minimálně Pátračovi omluvu
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Československá Republika“