Mnichovská dohoda

[Mirek58]

K tomu co Beneš mohl, nebo nemohl, hezky logicky podává vysvětlení dopis Rašína Benešovi z listopadu 38.
Stojí za přečtení.
Výstižně postihuje dobovou situaci na domácí politické scéně.

K zásahům VB do evropské scény.
V Polsku VB zasáhla na základě udržení důvěryhodnosti sama sebe.
V Řecku zase vstoupila do děje pro ohrožení jejího základního zájmu, potenciálnímu ohrožení Suezu.

[Mirek58]

K čtverečkovanému papíru, abych prokázal, jak "šíleně kecám":
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/26 ... yla-zradou

[badaxe]

Ano, vždy šlo o její zájem, navíc podpořený smlouvou. S námi neměla ani smlouvu, ani žádný zájem. Logicky tedy za nás nestrkala ruku do ohně. O zradu samozřejmě jít nemohlo, stejně jako třeba já, nemohu zradit nějakého negra čachtajícího se v gumovém člunu ve středomoří. Ani s ním nemám nic společného (smlouvu) ani na něm nemá žádný zájem.

[Mirek58]

Jistěže nelze zradit někoho pokud s ním nejsi smluvně spojen.
Jenomže!
V jaké pozici budeš, když se odhodláš písemně podpořit zloděje, který onomu černochovi ukradne jeho střechu nad hlavou?
V jaké pozici budeš, když přímo podpoříš otevřenou agresi a oznámíš oběti, že nemůže využít právo na svou obranu, jinak bude označen za viníka?
Ona zrada a stejně tak i smluvní vztah má o dost víc pater, poloh, než vnímáš, jak zde deklaruješ.

[badaxe]

Nejsem a nebudu v žádné "pozici", nemám s ním nic společného. A pokud bych použil tvůj příměr, pak by to bylo tak, že dotyčnýčernoch má svou chajdu na pozemku který z části patří jeho sousedovi z cizího kmene a ten tam žije už řadu generací. Já s ním nemám nic společného a tak mne požádali abych je rozsoudil, nu a já celkem logicky, neb mám oba u pozadí, rozhodnu tak aby to za 1. nepoškodilo mne a mé zájmy pokud tam nějaké mám a za 2. se nejspíš kouknu na to že dotyčný černoch si přivlastnil kus něčeho co mu nejspíš tak úplně nepatří. To fungovalo, doku vnější podmínky byly příznivé, ale ve chvíli kdy začínají problémy, fungovat to přestává. Takže nejspíš řeknu, že kus té "střechy" je na cizím pozemku a tedy (dle tebe) černocha o střechu klidně připravím.

A pokud jde o druhou potomost, GB nás nenutilo se nebránit, to je nesmysl, jen oznámila věc která byla smluvně dána jejich smlouvou s Francií. Tedy že pokud se bude ČSR bránit Německu (a tedy odstoupení Sudet) a Francie by nám šla na pomoc, pak GB nepomůže Francii, protože se to bude brát jako akt agrese a tím by GB nebyla vázána smlouvou o vzájemné pomoci. Ta smlouva (podobně jako řada jiných)totiž zavazovala F a GB přijít druhé zemi na pomoc, pokud bude NAPADENA, což by se v případě napadení ČSR a pomoci Francie nestalo. GB jen jasně proklamovala že v takovém případě se do sporu nepřidá. Opět jen hájila své zájmy, proč by pomáhala bránit nás, zemi se kterou smlouvu neměla? Takže já to vidím spíš tak, že vidíš z okna bandu cikánů jak si nadávají a možná se i rvou, půjdeš někomu z nich pomoc, i když třeba některé znáš a možná i bydlí ve tvé ulici? Ale třeba ty budeš ten kdo "vnímá" že by měl se sluníčkovým úsměvem vyběhnout a nechat si dát do huby od obojích :-) Každá země a její politici, by měli mít především povinnosti ke svým občanům, pak k zemím se kterými mají nějaké smlouvy a rozhodně chápu, že se britům nechtělo posílat jejich muže do války pro někoho s kým neměli nic společného. Jejich zájmy byly zcela jinde, ve středomoří, na dálném východě, v Africe. Nějaké ČSR se kterým neměli nic společného (stejně jako třeba s Albánií) jim naprosto logicky na srdci neleželo. A upřímně, bylo to rozhodnutí rozumné, proč se cpát do zemí, se kterými nemáme nic společného? Proč jsou naši vojáci třeba v Mali?

[Skeptik]

Vzhledem k tomu, že se Československá republika i Velká Británie nazývaly sami sebe Demokraciemi a Třetí říše byla jednoznačně diktatura, tak není zas tak divné, že občané Československa vnímali chování Velké Británie jako Zradu.
Byť neexistoval žádný formální závazek pomoci.
Vnímali to jako Zradu principů.
A minimálně já to tak vnímám dodnes (osobní stanovisko).

P.S. O mém osobním postoji není třeba diskutovat (ale můžete na to někdo třeba vyhlásit anketu )

[kenavf]

K tomu co Beneš mohl, nebo nemohl, hezky logicky podává vysvětlení dopis Rašína Benešovi z listopadu 38.
....

Rašínov dopis z listopadu 1938? Nebol už po smrti? Alebo je to od jeho syna?

[Mirek58]

Jde o dopis Ladislava Rašína ( poslance), syna Aloise Rašína ( ministra)

[badaxe]

Fajn, demokracie je i třeba Indie, nebo Pákistán, myslíš že se v rámci zrady nějakých principů měli vyrazit a řešit tam nějaké místní problémy? A Německo v roce 1938 NEBYLO v rámci Evropy nikterak vyjímečný stát, Hitler se k moci dostal demokraticky a jeho kroky kterými demokracii postupně oklešťoval byly z pohledu zahraničí celkem nevýznamné. Možná by sis to měl zařadit do časového rámce, k nějakému většímu ohrožení došlo až po Mnichovu při "křišťálové noci" před tím byl anšlus rakouska, kde místní vítali nácky květinami a byli celí vlhcí v lederhossen, sudetští němci (a na to se často zapomíná) měli svou stranu a ta VYHRÁLA volby v roce 1935, koncem téhož roku byl Henlein pozván na sérii přednášek do "Královského institutu pro mezinárodní záležitosti" na další pozvání nemusel dlouho čekat, byl v GB v letech 1936, 1937 a 1938. Setkal se s řadou lidí, třeba i W.S.Churchillem (ten tehdy nebyl ve vládě). Při těchto návštěvách vždy hlásal že se " snaží o řešení problému sudetských Němců v rámci Československa" . Takže pohled na demokratické ČSR nemusel být c GB až tak úžasný, jak si mi malujeme

[badaxe]

Mimochodem, ani pohled řady slováků nebo rusínů nebyl až tak nadšený z naší demokracie, my máme často pocit jak jsme byli úžasní a jedineční, ale bylo to tak i z pohledu jiných států?

[stc]

sudetští němci (a na to se často zapomíná) měli svou stranu a ta VYHRÁLA volby v roce 1935

Nemůžu si pomoct, ale to že nějaká strana vyhraje volby, neznamená, že sestavuje vládu. Navíc je potřeba srovnávat demkracii v těch samých intencích, když už chceme být důslední. Velká Británie a Francie a USA v té době o které mluvíme ovládali obrovské koloniální území, které mnohonásobně překonávalo jak rozlohou tak počtem obyvatel své "mateřské" země. Zde se demokratický princip jaksi neuplatňoval. Z hlediska svobody tisku a svobody vyjadřování na tom bylo Československo srovnatelně s Británií i s Francií, samosebou iredentistické snahy potlačovala a potlačuje každá země. S hledisky ekonomiky, praktikovalo Československo ochranářská opatření, ale jinak bylo podnikání svobodné. Z hlediska přístupu úřadů a povinnosti úředníků mluvit dvěmi jazyky ( česky/německy ) byly Čechoslováci ve výhodě, protože němčinou většinou vládli. Jinak v komunálním uspořádání z hlediska menšin a ve školství bylo zřízení ve smíšených oblastech obdobné jako v Rakousku Uhersku, čili horší než UK a ve Francii. I když v severním Irsku a vůbec v Irsku před irskou osvobozeneckou válkou na tom byli Britové s demokracií taky více méně na štíru...

Co je důležité, je že VB byly spoluzodpovědná za stav a zřízení nových států po rozpadu Rakouska Uherska a Německé říše po WWI. To byla její zodpovědnost. A to lze považovat za závazek.

[badaxe]

No ona GB NEBYLA ve skutečnosti odpovědná za vznik nových států na místě R-U, po pravdě se tomu spíše bránila, ale v době kdy se jednalo už bylo pozdě. Ty státy chtěla Francie pro svůj Cordone sanitaire, který ji měl chránit proti Německu, dále USA které ústy Wilsona hlásali princip sebeurčení. Británie stála o zachování podunajské monarchie, důvodů bylo víc, ale důležitým pro GB bylo zachování klidného balkánu, což R-U obvykle zajišťovalo. Jinak GB na nějaké státy po R-U kašlala, její zájem byl přední východ a státy které vznikly z Turecka. Takže nějaká "zodpovědnost" vůči ČSR je pitomost i z pohledu našeho. Opravdu jsme měli blíž třeba k Itálii (tam jsme měli legie, které pak vyháněly maďary) než k GB. Samozřejmě ten kdo byl náš spojenec byla Francie a nikdo jiný. Bohužel.

A samozřejmě je i nesmysl "povinnosti úředníků mluvit dvěmi jazyky ( česky/německy ) byly Čechoslováci ve výhodě, protože němčinou většinou vládli." Jednak němčinou možná vládli starší úředníci ČEŠI, na Slovensko asi to byla spíše maďarština, pokud přijmeme konstrukt "čechoslováci". O Podkarpatí si nedovolím spekulovat, ale obávám se že to asi nebylo moc slavné a rusínština nejspíš nebyla u všech úřadů dokonalá. To že se mluvilo jak česky tak německy, bylo standardem i za R-U, v Uhrách, tedy zalitavsku to bylo asi jinak. Ale to rozhodně nebyl pokrok a asi ani to nebylo nic světoborného, co by sudetské němce dokázalo přesvědčit.

To že nějaká strana vyhraje volby, obvykle znamená (a znamenalo i za 1. republiky) že prezident pověří sestavením vlády jejího předsedu, Tose v roce 1935 nestalo a Masaryk pověřil Malypetra od agrárníků (SDP měla něco přes 15%, Agrárníci něco přes 14%). Ani to asi nepřispělo ke klidu a rozhodně to bylo prezentováno jako bod "demokracie po československu". Kdyby TGM Henleina pověřil, zřejmě by jeho vláda neprošla u parlamentu (přepočty v systému SDP dost posunuly dozadu) a další vláda by byla pak třeba ta Malypetrova a zcela bez problému a pachuti nedemokratičnosti. Myslíte si snad, že to že vyhraje nějaká strana a "demokratické ČSR" ji odsune, protože jde o stranu německou, nám, třeba v GB kam Henlein jezdil rok co rok pomohlo?

A znovu, zapomeňte na to jak se vidíme my, důležité bylo, jak nás viděly cizí státy.

[Polarfox]

Co je důležité, je že VB byly spoluzodpovědná za stav a zřízení nových států po rozpadu Rakouska Uherska a Německé říše po WWI. To byla její zodpovědnost. A to lze považovat za závazek.

Když jsme u spoluzodpovědnosti...a my nejsme spoluzodpovědní za to, co jsme velmocem v době vzniku republiky nakecali a naslibovali, díky čemuž vznikly hranice tak jak vznikly a národnostní složení bylo takové jaké bylo a na co jsme se totálně vybodli? Kdyby tyto záruky nebyly dány, tak by možná vůbec neexistoval německý problém (řešeno oddělením obyvatelstva již v zárodku). Eventuálně kdyby tyto záruky byly dodrženy, tak by taktéž možná neexistoval německý problém (řešeno inkluzí německého, slovenského a maďarského obyvatelstva v onom švýcarském stylu, kterého jsme měli tehdy plnou hubu, ale později skutek utek...a postupně od nás utekli nebo byli utečeni i všichni dotyční).

Jak píše Badaxe...při pohledu z vnějšku jsme byli problém. A jádrem toho problému bylo chybné rozhodnutí po První světové válce, za které mohla VB méně než jiní, a špatné zvládnutí situace z naší strany, když už toto řešení bylo zvoleno. A ten problém bylo třeba nějak řešit.

[stc]

Když jsme u spoluzodpovědnosti...a my nejsme spoluzodpovědní za to, co jsme velmocem v době vzniku republiky nakecali a naslibovali, díky čemuž vznikly hranice tak jak vznikly a národnostní složení bylo takové jaké bylo a na co jsme se totálně vybodli?

Můžete být konrétní?
Dnes se to bohužel prezentuje tak, že ve Versailles jsme vítězné mocnosti podvedli, a že oni neměli ani přinejmenším potuchy jak to vlastně ve Čechách a na Moravě ( Jižní hranice Slovenska se řešila v Trianonu ). Myslím si, že ač Čsl. delegace mlžila ve svých Memarandech o Československém národě a boji proti Germánům, tak nic z toho nemohlo komisi oklamat. Dovolte mi zase citovat z knihy "Czechs and German" od Elizabeth Wiskemann ze zmíněné kapitoly 10:

It is the general opinion among Austrians, Reich and Sudeten Germans, and Hungarians that the Anglo-Saxon representatives at the Peace Conference were helplessly ignorant about Central Europe and blindly accepted propaganda such as that of the Mémoires. This theory may be immediately dismissed as untrue.( Cf. Great Britain: Foreign Office, Bohemia and Moravia = Handbooks prepared under the diraction of the Historical Sectionof the Foreign Office, no. 4, Jan 1919)
The British and American experts politely but hastily looked through the demands of the new nations, but they took no more notice of them. They worked out their position on the basis of pre-War Austrian statistics, and it is interesting that, independently, they arrived at almost identical conclusions. ( I am heare guided by what Mr. Harold Nicolson has told me; he was a member of the Czechoslovak Commission.)

Čsl. komise ve Versailles, argumentovala historickou hranicí ( Hranice Čech jsou s výjimkou Chebska jedny z nejstarších v Evropě, ale to určitě víte ) a nižším počtem německého obyvatelstva než vyplývá z R-U sčítání lidu v roce 1910 který činil 2.467.724 ( Pouze Čechy!) byl dle čsl. delegace příliš nadsazený díky použité metodě ( Umgangssprache - Metoda kdy se při sčítání přihlásí obyvatel přihlásí k národnosti podle řeči kterou se domlouvá v práci a doma) a že musí být tento počet snížen o 800.000 až jeden milión obyvatel, aby se dospělo k relevantním číslům.

Je na místě podotknout že podle Československého sčítání v roce 1921 bylo v Čechách 2.173.239 Němců a lze tedy přijmout tezi, že Čechoslováci zkreslili/špatně odhadli počet Němců v Čechách ve svůj prospěch, ovšem nikterak výrazně.

[stc]

... Hitler se k moci dostal demokraticky a jeho kroky kterými demokracii postupně oklešťoval byly z pohledu zahraničí celkem nevýznamné.

Tady bych si dovolil nesouhlasit. Rozhodně to nebylo postupně. Spíše hned i z dnešního pohledu. Posuďte.. 5. března 1933 se konaly volby, komunistická strana Německa (KPD) vyhrála 81 křesel, 23. března ( o osmnáct dnů později !!!) NSDAP s Hitlerem a s pomocí poslanců Německé národně lidové strany (DNVP) a katolické Německé strany centrum (Deutsche Zentrumspartei) prosadili Zmocňovací zákon (Ermächtigungsgesetz), který umožnil vládě (kabinetu) přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem po dobu čtyř let. Komunističtí poslanci, ani někteří Sociálně demokratičtí (SPD) se hlasování nezúčastnili, neboť na základě "Dekretu o požáru Říšského sněmu" byli zatčeni nebo se snažili vyhnout zatčení. Nakonec byli zatčeni všichni komunitočtí poslanci a mnoho dalších z SPD. Zmocňovací zákon vstoupil v platnost 27.března 1933, 22 dnů po volbách.. Tohle nelze nazvat postupně, ani to nebylo nevýznamné z pohledu zahraničí.

[Polarfox]

Je na místě podotknout že podle Československého sčítání v roce 1921 bylo v Čechách 2.173.239 Němců a lze tedy přijmout tezi, že Čechoslováci zkreslili/špatně odhadli počet Němců v Čechách ve svůj prospěch, ovšem nikterak výrazně.

Takže jestli to správně chápu, tak dle Čechů byl stav příliš nadsazený, přičemž když přijmeme uvedená čísla, tak to byl rozdíl asi 300 000 lidí. Ale když ho Češi podstřelili opačným směrem přinejmenším (!) dvojnásobně, tak už je to nikterak výrazné a jenom vlastně droboučké zkreslení, dá se říci .

Můžete být konrétní? Dnes se to bohužel prezentuje tak, že ve Versailles jsme vítězné mocnosti podvedli, a že oni neměli ani přinejmenším potuchy jak to vlastně ve Čechách a na Moravě ( Jižní hranice Slovenska se řešila v Trianonu ). Myslím si, že ač Čsl. delegace mlžila ve svých Memarandech o Československém národě a boji proti Germánům, tak nic z toho nemohlo komisi oklamat. Dovolte mi zase citovat z knihy "Czechs and German" od Elizabeth Wiskemann ze zmíněné kapitoly 10:

Ale my jsme je podvedli. Lhali jsme jim o skutečném stavu (což mohlo být korigováno) a především o tom, jak budeme k menšinám v budoucnu přistupovat (což logicky korigováno být nemohlo). To co jsme ohledně menšin naslibovali (švýcarský systém, jazyky, sebeurčení, autonomie atp.) jsme převážně nedodrželi. Ostatně jsme nedodrželi ani svůj závazek Slovákům, ačkoli ti byli využiti jako početní vycpávka a výztuž umělého čechoslovakismu a měli nám být teoreticky nejblíže a teoreticky s nejvíce rovnocenným postavením. Takže to co Beneš zprostředkovaně svými memorandy sliboval a jak tato memoranda budou zohledněna v praxi neměly mocnosti moc jak ovlivnit. To mohl ukázat pouze čas. A ten výsledek nebyl dobrý a došlo tedy k revizi.

[Zemakt]

Sliby se slibují a blázni se radují. Real politika je zkrátka real politika a to napříč celým mirem. Nicméně jsou to obecně dost známá fakta, rovněž je dost známo, že ve srovnání s okolím, tyto menšiny pod čechoslováckým jařmem brutálně trpěly, že? OMG

Takže to co Beneš zprostředkovaně svými memorandy sliboval a jak tato memoranda budou zohledněna v praxi neměly mocnosti moc jak ovlivnit. To mohl ukázat pouze čas. A ten výsledek nebyl dobrý a došlo tedy k revizi.

Takže jsi toho názoru, že kdyby alespoň zbla toho co bylo slíbeno bylo dodrženo, k revizi by nedošlo?

Revizí rozuměj Ádu.

[badaxe]

Ono nejde jen o AH, jde o to, že nedodržením slibů daným Slovákům (už těm v Americe) za které zaplatili američtí Slováci docela dost peněz ze kterých (nejen z nich) žil Masarykův odboj, se dostal stát do značně nestabilní situace. Asi sotva by mohla Hlinkova strana hlásat odtržení kdyby bylo Slovensko tak autonomní, jak se slibovalo. A podobně samozřejmě i v případě dalších národností. Uvědomte si, že vlastně každá národnost, snad s vyjímkou Židů, měla s ČSR "problém" jediní Češi (a Moravané a snad i část Slezanů) se s ideou státu a čechoslovakizmu ztotožnili a vzali ji za svou. Nedivme se AH, že na stát, který měl vnitřní problémy s velkou částí obyvatel pohlížel jako na kořist. A ano kdyby bylo dodrženo co se velkohubě slibovalo, zřejmě by k revizi nedošlo, na Švýcarsko si SH netroufl, samozřejmě byla to jiná situace, ale Především, když se plánovalo obsazení tak plánovačům vyšly díky odhodlání VEŠKERÉHO obyvatelstva ztráty tak velké že to možný přínos zcela vymazalo.

Ano některé věci řešili náckové obratem ruky, ale kupodivu veledemokratické ČSRdělalo to samé a to je jistě v pohodě :-) Když se beneš se svou partou v Londýně dohodl že zakážou prakticky všechny strany krom 3 levicových a lidovců, byla to demokracie, že? Když totéž udělal Hitler a jeho spolek je to nedemokracie. No ono ale v Německu šlo o to, co se u nás moc nepíše. Náckové se dostali k moci krom jiného i proto, že komouši a část socanů dělali větší binec na ulicích než náckové z SA. Docela hodně lidí volilo NSDAP právě kvůli tomu, že se jim zdálo, že SA je lepší než "spartakovci", možná ne o moc, ale přeci lepší. A ostatní zákony šly opravdu postupně, třeba sloučení funkce prezidenta a kancléře, "norimberské zákony" rozhodně to v německu šlo pomaleji než u nás v letech kolem roku 1948. A to jsme měli od roku 1945 údajně "demokracii" jen holt jsme si mohli vybrat stranu levicovou nebo ještě levicovější.
A znovu a ještě jednou, není důležité, co si dnes vyprávíme, co se učí ve škole, ale to, jak se na danou zemi, zde třeba Německo dívaly okolní země. Ty kupodivu Německu docela fandili, v zemi kde šla státní správa do kytek se najednou začala situace zklidňovat, stát měl lepší výsledky (třeba než ČSR) a bylo možné s ním obchodovat. A dnešní, mnohdy levicí implantované představy (debilní) jak byly ti či oni špatní jsou nesmysl. Itálie, která byla AH na počátku vzorem, a její fašizmus byla brána jako skvělá a rozvíjející se stát. Dnes se píše že to vlastně byl směšná figurka, ale v dané době byl dáván za vzor. Možná, že až moc přeceňujeme tu "demokracii" kterou se tak oháníme. Ve Francii ji snad měli a střídali tam vlády častěi než ponožky a s nimi i směry politiky (jedna podporovala španělskou republiku, další jí zmrazila účty) Třeba Itálie byla mnohem stabilnější a fašizmus byl brán jako úspěšný a hlavně i "demokratický" druh státní správy (ono stojí za to si nastudovat jak to vlastně fungovalo, co se voleb týče, nakonec právě "velká fašistická rada" Mussoliniho odvolala, to asi typicky v diktatuře nejde) Takže ano i Hitler se prodral k moci demokraticky a demontáž demokracie byla postupná a při pohledu zvenčí, což je důležité, se Německo zdálo jako stát prosperující a fungující. A právě o pohled zvenčí v dané době jde, na základě něj a ne dle nějaké dnešní sluníčkové příručky se tehdy jednalo. My jsme na to PR kašlali neb si Beneš myslel že jsme "miláčci Dohody" a třeba Henlein jezdil do GB a tam prezentoval jaké mají sudetští němci problémy a jak se neřeší. Navíc jako předseda strany která vyhrála v roce 1935 volby (a nebyl vyzván k sestavení vlády) měl řadu jednoznačných argumentů. Divíte se že GB neviděla důvos bránit nějakou idealistickou vidinu demokracie, kterou si dnes namlouváme my?

[Zemakt]

Badaxe: směřoval jsem to spíš na Polara, moje chyba. Ale proč ne, zareaguji trochu na přeskáčku:

- nedodržení slibů Slovákům. Není třeba rozpitvávat, zde každý ví. Nicméně, když se řekne A mělo by se říci i B. Uvedením projektu "čechoslovakizmu" do života Slováci dnes jsou, žijí, pracují a mají svůj stát. Jinak by již nebyli. Ona maďarizace totiž nebyla vůbec žádná sranda (mj. zajímavé téma pro zájemce v oboru "mezi národní asimilace").
Taktéž, aby jsme byli úplně upřímní, když se malovaly čáry Slovenska, nebyly jejich východní sousedé, Rusíni, zrovna dvakrát nadšeni jak hluboko na východ slovenská reprezentace nakreslila hraniční čerchovanou čáru s Podkarpatskou Rusí. Více méně to brali, jako drzost, loupež. Na druhou stranu, ale i oni měli ne zrovna malé územní nároky. O oprávněnosti jedné či druhé strany se dá samozřejmě dnes diskutovat, nicméně v tomto období bych to krátce shrnul do onoho rčení o silnějším psu. A v dnešním období do rčení o tom generálu co je po bitvě.

- AH. Jsem zcela opačného názoru. Na revizi by samozřejmě došlo, ovšem logicky s poněkud jiným scénářem, a již méně jinou časovou osou. Opět, o ekonomické situaci Německa na konci třicátých let zde nemusíme příliš diskutovat, všichni jsme v obraze. S tímto zároveň souvisí i zmiňované Švýcarsko. Co tam? Mlékem a čerstvým vzduchem dluhy nezaplatíš. Nebylo kdy a proč ztrácet čas bojem v horách a zrovna se Švýcary. Myslím že osoba AH byla alfou i omegou dalšího evropského vývoje, ovšem pořád směřujícího k nějaké variantě celoevropského konfliktu.

- demokratické/nedemokratické ČSR. Nemám růžové brýle, snažím se být realista. Ovšem míra demokracie/nedemokracie ČSR v porovnání s ostatními evropskými státy nevyznívá zas tak blbě. Tím myslím dvacátá až do Mnichova.

- s Benešem jako uzdisráčem jsem s tebou na jedné lodi.

[Mirek58]

Divíte se že GB neviděla důvod bránit nějakou idealistickou vidinu demokracie, kterou si dnes namlouváme my?

Já se tedy nedivím, obzvláště, když jsi ve svém příspěvku tak hezky popsal fascinaci fašismem v "kolébce" demokracie.
On totiž VB nabízel východisko z prekerní situace do které se angličani a nejen oni, dostali díky své imperiální politice.
Vládnoucí skupiny podle všeho věděli, že stojí na kraji křižovatky a hledali jak dál.
A fašismus jim nabídl řešení a až čas ukázal jak obrovský to byl omyl.