PALBA.CZ

Že za Rakousko-Uherska bylo v civilním i válečném loďstvu velké množství českých mužů je dobře známo. Jaké byly lodě XIX. a poč. XX. století je více-méně popsáno. Ale zmapoval někdo život na lodi v době mimo službu? Co námořníci dělali? Co zpívali? Ví to někdo?

Mno němci a maďaři údajně hodně četli (noviny) a češi rovněž často sportovali, v čemž byli unikum. Čtení novin se často zmiňuje i u českých námořníků, ale většinou ve spojitosti s tím, že ostatní slovanské národy v námořnictvu bývali často analfabety. Tohle byl případ i slováků, ale ti jsou zmiňováni jako velcí dříči. Rakušané, zejména důstojníci, byli prý celkem vzdělaní, kdežto Maďary nikdo moc v lásce neměl. Všechny soukromé věci měli uložené ve zvláštním pytli, který byl uložený ve zvláštním oddělení, kam směli pouze dvakrát za den, a to vždy jen na pět minut. Tedy pokud chtěli psát domů, museli si nosit inkoust v kapse a papír s pérem v čepici a psát ve volném čase. Jak se válka prodlužovala, podmínky na lodích se zhoršovaly a hodně se naráží na nekvalitu jídla (někde tady byl i vtipný jídelníček). Chyběly potraviny a námořníci se začali bouřit. Záleží co konkrétního tě zajímá.

Dlouho mi to šlo kolem hlavy a bylo jedno. Pak vyšla knížka Čest a sláva námořníků. Zavadil jsem o dětskou knihu Plachty nad oceánem, kde námořníci pěli "Italské rybářské písně " Po prolistování Švejka si říkám, že pěšácké písničky jsou aspoň trošíček v našem podvědomí. Ale mariňácké? Zaujalo mne to, i když to k ničemu nepotřebuju. Vlastně je stejný případ, když se zajímám o to, co ve svých pamětech psali naši dědové (zápisky z fronty, koncentráků i novějších vězení). To jsou informace, co by se neměly ztratit ve víru doby. Vím, se zbraněmi to nemá moc společného, nanejvýš s tíhou vojenské služby.